Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 29. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V dnešním Jak to vidí vítám politoložku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den, paní profesorko.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rýsuje se nový lídr pravice? Spustí brexit rozpad Spojeného království? Uklidní se situace mezi Ankarou a Evropou po tureckém referendu? I na to se zeptám politoložky z Vysoké školy ekonomické. Dobrý poslech. Britská premiérka Theresa Mayová dnes dopisem oficiálně požádá o odchod své země z Evropské unie. Bude to již opravdu nezvratný, nevratný krok, paní profesorko?

Čtěte také

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak samozřejmě ten odchod bude zahájen a myslím si, že bude i dokončen. To, co samozřejmě nikdo netuší a co může být ta, ta můra, o které jste hovořila vlastně před chvílí, je, za jakých podmínek de facto Británie odejde, to znamená, jaký to bude mít dopad na Velkou Británii zejména z hlediska, řekněme, vnitropolitického, protože ten brexit vyvolává velké obavy zejména ve Skotsku, dále v Irsku, pro než se vlastně ztrácí potom evropský partner na, na irském ostrově s Irskou republikou, takže je to hodně komplikované. Hovoří se o předpokládaném referendu a myslím si, že toto pro Velkou Británii nebude úplně jednoduché období a myslím si, že mnoho lidí, kteří rozhodovali v referendu o brexitu, si vlastně komplexnost těchto problémů vůbec neuvědomovali, že měli, nebo i to, co jim bylo předestíráno, byla vlastně jenom otázka migrace cizinců a tak dále, ale ty důsledky, které jsou mnohem vážnější, vlastně nebrali v úvahu. Na druhou stranu je to problém samozřejmě i pro Evropu. My víme, že i Visegrádská čtyřka chce nějakým způsobem vstoupit do tohoto procesu, nebo aspoň ujasnit si společná stanoviska, aby mohli své zájmy v tomhle procesu hájit. Uvidíme, ta Evropa bude jiná, ale na druhou stranu víte, historicky to vzniklo také velmi s otazníky nad přítomností Velké Británie v Evropském hospodářském společenství. Málokdo to teďka zmiňuje, ale vlastně francouzský prezident tehdejší de Gaulle dvakrát vetoval snahu Velké Británie vstoupit do Evropského hospodářského společenství, protože říkal Velká Británie prostě není Evropa, má přes Comenwels má ty kontakty jinde, má prostě zájmy v celém světě, speciální vztahy se Spojenými státy, a nyní se ukázalo, že možná zase ten vývoj, který jakoby s tou závorkou, že ta Británie chvíli byla v Evropě a nyní se zase odsouvá v uvozovkách mimo tu Evropu nebo mimo ten integrační proces, takže možná, že de Gaulle míval pravdu v některých ohledech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že spustí brexit rozpad Spojeného království?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já si osobně myslím spíše, že ne, ale ono těch faktorů je velké množství, které může prostě ovlivnit. Ono stačí potom i třeba větší ekonomické problémy s určitým dopadem na, na region a může to vyvolávat další napětí, každopádně já samozřejmě souhlasím s tím názorem, co říkala Theresa Mayová, když se hovořilo teda o, nebo připravuje referendum ve Skotsku, že by měli Skotové počkat, až jaké budou ty podmínky toho brexitu, ale na druhou stranu, když se jednalo o vystoupení Velké Británie z Evropské unie, tak nikdo neříkal, jaké budou podmínky toho vystoupení a lidé o tom také hlasovali. Takže ten argument počkejte, až my něco vyjednáme, vlastně není úplně férový, protože předtím se hlasovalo o čemsi, co nebylo vyjednáno. Nyní se říká, že tedy Skotové mají počkat. Přesto si myslím, že ta určitá oček..., nebo že prostě budou Skotové spíše vážněji o tomhle tom přemýšlet a že to nemusí být jako jednorázová nějaká akce rychle udělaná, že by Skotsko odcházelo. Já kupodivu vidím mnohem větší problém v Irsku, kde přece jenom je to ten ostrov a tam ty koordinace a to, že vlastně obě země byly v Evropské unii, bylo poměrně podstatné pro tyto země. Mírový proces se budoval velice složitě, vlastně se uzavřel v roce 98, nebo otevřel se prostor pro zklidnění situace v Irsku. A já mám obavy, aby tam nedošlo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeho se obávají právě Irové, severní Irové?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No, tak tam právě s tím mírovým procesem, který ukončil to největší násilí, které bylo zejména v 70 letech, tak vlastně se zároveň i dohodli a ta velkopáteční dohoda o Velikonocích vlastně 98 přijatá, která umožnila větší koordinaci aktivit ekonomických týkajících se infrastruktury třeba na celém irském ostrově, samozřejmě když něco budujete, tak jako je to ostrov, tak je potřeba ty věci konat. Zemědělská politika, ochranná politika právě z hlediska těchto věcí a vlastně vytváření i společných orgánů, které se zabývají tou otázkou ostrova jako, jako takového, a to napětí v momentě, kdy Británie odejde, může to opět posílit napětí mezi tou irskou katolickou společností a řekněme protestantskou britskou nebo většinou teda anglickou, ale oni tam můžou být i Skotové třeba, je to oblast trochu složitější, tak to může zase znova obnovit to určité napětí. My si také musíme uvědomit, že Severní Irsko zůstalo součástí Velké Británie na základě referenda, kde provincie Ulster tehdy vlastně po 1. světové válce se rozhodla zůstat. U Velké Británie, ale tam byla tehdy většina protestantského obyvatelstva. Myslím si, že za těch 100 let víceméně, co uplynuly, už ta většina tam není zřetelná. Vím, že se začíná posilovat teda vlastně ta katolická část. Jak dalece je to z hlediska voličů a dospělých lidí, neodvážím se přesně říci, ale každopádně už ta jasná protestantská většina, která byla před 100 lety, tam není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Brexit, jak už tady zaznělo, byl i jedním z témat včerejšího summitu takzvané Visegrádské čtyřky. Konkrétně slovenský premiér Fico se obává, že asi 80 tisíc Slováků, kteří žijí ve Spojeném království a hlavně tam teda pracují, tak aby se nestali po brexitu pouze občany druhé kategorie a poukázal na to ostatně i náš premiér Bohuslav Sobotka. Jako klíčovou prioritu při vyjednávání o brexitu označil právě situaci imigrantů v Británii. Jak ta situace by se mohla vyvíjet z vašeho pohledu?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No, já myslím, že tohle bude jedna z klíčových otázek, která se bude vyjednávat a jde o to, ono to vlastně souvisí s těmi svobodami, které vlastně ta Evropa vyhlašuje, je pohyb kapitálu, pohyb pracovní síly, a ve svý podstatě to vypadá, že trochu, když to zjednoduším, bude tlak, že pokud Británie chce mít volný přístup na ty evropské trhy, tak musí umožnit ten volný pohyb pracovní síly a garantovat ty skupiny. Je to složitější, protože ve své podstatě ten brexit, pokud někde se hodně argumentovalo a musím říct, že se argumentovalo často velmi populisticky ve prospěch toho brexitu, tak to svým způsobem bylo namířeno proti evropské imigraci možná více nežli proti imigraci z těch dalších zemí. A velmi silný problém tam byl nebo silný argument byla zejména polská skupina, polští pracovníci, kteří představují poměrně významnou část pracovní síly na britském trhu. Na druhou stranu mnozí si říkají, tak řada služeb by v momentě, kdyby Poláci odešli, tak by vlastně z toho prostoru zcela zmizela. Uvidíme, jak teda se to podaří vyjednat. Mě zároveň trošku mrzelo, že i to vystoupení Visegrádu nebo ty diskuse jsou někdy čistě jenom o prostě těch ekonomických věcech a naši pracovníci a podobně, a nemluví se, a to je obecně to platí o vývoji v Evropě, nemluví se o těch hodnotách, která ta Evropa by měla mít nebo to, co by chtěla udržet. Opět, my se vlastně moc nevracíme do historie, proč ta Evropa vznikala. Ta vznikala proto, aby se vlastně konflikty mezi evropskými státy nemohly stát zdrojem dalšího nějakého válečného konfliktu poté, co v Evropě se zrodily dvě světové války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomněli to třeba nyní lídři již sedmadvacítky, kde vlastně si připomněli 60 let od takzvaných Římských smluv, na základě kterých bylo založeno Evropské hospodářské společenství, předchůdce té dnešní Unie. Čím dál více se, paní profesorko, hovoří o vícerychlostní Evropě, ačkoli je vlastně tato myšlenka ani není nová a už v mnoha oblastech funguje, když se podíváme například na euro. Platí jím jen 19 z 28 současných členských států. Součástí schengenského prostoru také nejsou všechny členské země Evropské unie.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Navíc v schengenském prostoru jsou i nečlenské země Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Kde právě, když se pak někde říká jako statut třeba jako Švýcarsko nebo Norsko, že by Velká Británie mohla získat, tak to není úplně tak, protože Británie není členem schengenského prostoru a dost těžko, na rozdíl právě od těchhle těch zemí jako je Norsko a Švýcarsko, takže ani tam to postavení nemůže, nemůže být. Já si myslím, že Evropě trošku má problém v tom, že hodně věcí jakoby deklaruje, hodně věcí neříká nebo vymýšlí nějaké koncepty, ale vlastně neobjevují se takové reálnější řešení nebo neobjevuje se chování Evropy v takové podobě jako, jak by se chovat měla. Takže vícerychlostní Evropa je opravdu svým způsobem skutečností a my potom můžeme přemýšlet ještě o tom, jak jinak ještě by mohla být vícerychlostní Evropa, to znamená, jestli zapojovat do toho země, které mají jenom nějaké asociační smlouvy, už jim dávat větší, větší práva. Ale myslím si, že ta Evropa by spíš si měla skutečně zaměřit na podstatné věci, které se třeba i vztahují k tlakům, které přicházejí z globalizace, uvědomit si odpovědnost za své území i určitou solidaritu vůči dalším zemím a opravdu to území nespoléhat třeba, že toto území bude vnímáno jenom jako ze Spojených států nějakým způsobem chráněno. Víte, on ta Evropa vlastně už před mnoha lety, vlastně už za politiky George W. Bushe se začala rozlišovat stará Evropa, nová Evropa, jakoby se vytvářely protiklady, vyvažování, nebo i určité nepřátelství v rámci, v rámci Evropy a svým způsobem tam hrály roli i Spojené státy americké a já si myslím, že ta Evropa si bude muset v tuhle tu chvíli i vymezit tu svoji vlastní roli týkající se obrany nebo bezpečnostních strategií toho vztahu k imigraci, řešení problémů integrace i těch hodnotových orientací prostě jako, jako Evropa jako taková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebylo to ale nastaveno už dávno? Nevíme, jaké jsou ty naše takzvané evropské hodnoty? To přece není žádná novinka.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No není to žádná novinka, ale mám pocit, že my se spíš bavíme, když to řeknu v uvozovkách, často o regulacích typu, kolik slanečků se kde může ulovit, to opravdu dávám jenom jako ilustrativní příklad. Prostě někdy jdeme až do příliš velkých detailů místo toho, a ztrácí se takový ten určitý nadhled. To znamená, často se dostáváme do věcí, který jsou marginální, každodenní problémy, nežli aby se udržela ta určitá hodnota. A my jsme tady zmiňovali na začátku vlastně, než jsme sem přišly, tak tu otázku třeba Turecka a vztahu k Turecku, kde najednou si člověk uvědomil, že ta hodnotová orientace vlastně v tý diplomacii evropský naprosto vymizela. A samozřejmě jsem politolog, dělám mezinárodní vztahy, já vím, že jsou ad hoc koalice a že někdy se skřípěním zubů se prostě vytváří jakési společné obrany, ale ta rovina, jak Evropa strašně dlouho se nechala vlastně dostat do situace skoro vydíratelné skupiny z mnoha různých dílčích zájmů, které prostě ne vždycky jsou zcela zřetelné, ale byla to prostě hra, kterou ta Evropa hrát moc neuměla. A ty hodnoty úplně opustila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte asi na mysli tu nejnovější diplomatickou roztržku mezi tureckým prezidentem Erdoganem a Nizozemskem a Německem. Obě země nebyly nadšené z toho, že by měly na svém území jaksi povolit kampaň před tureckým referendem, které se uskuteční 16. dubna. Není ta základní hlavní otázka tohoto sporu v tom, jestli je to přípustné agitace cizího státu na území jiného cizího suverénního státu?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já si myslím, že to je třeba jedna věc, kterou by Evropa si měla ujasnit a možná by měla zkoordinovat svoje politiky, protože třeba v tomhle smyslu ve Francii byli mnohem vstřícnější vůči tureckým politikům. Ale my víme, že to referendum skutečně posouvá Turecko dále směrem k otevřenému autoritarismu, že ten návrh toho systému posílení prezidenta skutečně není dobře a není to něco, co by odpovídalo evropským hodnotám. Je otázka, jestli potom v zemích, kdy je velká diaspora, kdy je velká část obyvatel z jiného státu, jestli připustit agitaci, která jde proti hodnotám, to znamená jednoznačně proti hodnotám, které ta Evropa zastává. To si myslím, že je otázka pro mezinárodní právníky, ale já osobně bych položila otázku, jestli je možný, aby prostě cizí stát agitoval na území jiného státu, i pokud by to souviselo s těmi hodnotami, prostě pokud by to bylo klasické soupeření, jestli prostě budeme očekávat, že ze Slovenska budou přijíždět politici před svými volbami a dělat velké mítinky. Já si myslím, že toto je věc, která by se měla nějakým způsobem ujasnit. Samozřejmě komunikace teď přes internet, sociální sítě ne vždy musí být prostě jakákoli komunikace přímá, ale takové to vyhrocování toho napětí z jedné země, přenášení do země druhé, kde jsou výraznější skupiny ze stejného národa, kde se teda to jedná, tak tam, tam bych já měla docela obavy, ale myslím si, že tohle je přesně třeba věc, která by měla být nějakým způsobem ujasněna v tý Evropě a vědět, jak to, jak vlastně by se mělo přistupovat trošku koordinovaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo nutné ze strany pana Erdogana obvinit třeba Německo s podpory terorismu, označit Nizozemsko za banánovou republiku, takhle ...

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tam padaly ještě horší věci, teda popravdě řečeno ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
... jo, což si myslím, že je právě také něco, co, co ukazuje na ten vývoj. To je, to bylo samozřejmě souvislost předvolební situací. Erdogan chtěl tímhle tím získávat jak podporu teda těch Turků žijících v západní Evropě, tak, řekněme, ukázat svoji silnou pozici ve vztahu k venkovskému obyvatelstvu, které je spíše to, které podporuje Erdoganovu politiku, nežli městské liberální skupiny, ale myslím si, že ten hlavní problém je, že ta Evropa vlastně poskytla Turecku hodně finančních prostředků na řešení té migrační krize. Oni to neposkytovali Řecku. Řecko prostě se stalo takovým trošku otloukánkem, ale právě to poskytli Turecku a teď jako netuší i po tom obratu směrem k Rusku, co vlastně ta politika, jak to bude vypadat. A ví se, že část finančních prostředků určitě Erdogan použil proti, v boji proti vlastním Kurdům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak Turci žijící právě v té diaspoře, už začali hlasovat v tom referendu o rozšíření prezidentských pravomocí. Uklidní se podle vás, paní profesorko, situace po 16. dubnu?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
My uvidíme, jak to dopadne. Ona, oni ty průzkumy neukazují, že by to bylo zas tak jednoznačný. Samozřejmě vždycky ty výsledky voleb se mohou nějakým způsobem upravovat v uvozovkách, ale to si nemyslím. Já myslím, že prostě Erdogan chce dostat tu legitimitu z toho referenda a potřebuje, aby získal teda tu většinu. Takže asi by se to uklidnilo, ale pořád to není řešení toho problému, který máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V podzimních parlamentních volbách se očekává konfrontace dvou nejsilnějších stran, hnutí ANO a sociálních demokratů. Jak by mohla kartami zamíchat takzvaná třetí síla, kterou chce být čerstvá koalice lidovců a hnutí STAN, tedy Starostů a nezávislých? To spojenectví si vládní KDU-ČSL nedávno odhlasovala velmi těsně.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Odhlasovala si to velmi těsně. Samozřejmě asi je úplně nenadchl nejnovější průzkum, který byl k dispozici Factum, kde to ukazovalo, že spojením těch dvou stran se objevuje asi 9 % zatím podpory, to znamená to riziko, že by nepřekročili 10 % hranici, zde je, samozřejmě máme poměrně dlouho před volbami, takže záleží potom na volební kampani, na všech těchhle těch věcech, ale ten začátek úplně není, není jednoznačný, to znamená vlastně je to méně procent, než kdyby každá strana kandidovala zvlášť. Ovšem samozřejmě STAN by se v té době nedostal, nedostal do parlamentu, pokud by hlasoval samostatně. Takže bude velmi záležet na tom, jak ta koalice bude skutečně schopná oslovit voliče a dát, řekněme, určitou představu, že možná, že zde vzniká něco, co by mělo být výraznější silou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba nový lídr na pravici, nevím?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já tak si dost dobře nedokážu představit, jestli to bude nebo nebude. To taky záleží, jak opravdu tu kampaň by udělali. Tam je trošku problém, že samozřejmě STAN má regiony, ale KDU-ČSL má také regiony, a zejména tam, v kterých regionech je KDU-ČSL silné, tak tam příliš to nadšení pro koalici není. Na druhou stranu je otázka, jestli STANu v těch regionech, kde KDU-ČSL není, pomůže ta spolupráce s KDU-ČSL. Další věc je vždycky u koalicí ten, ten souboj vnitřní, to znamená tím, že lidé mohou dávat preference a kroužkovat, tak můžou jednotliví kandidáti potom dělat samozřejmě agitaci pro sebe, což je v pořádku, ale může to znamenat, že tam vlastně ta dohoda o tom, jaké bude zastoupení, procentní zastoupení těch dvou stran, vlastně nemusí být vůbec funkční, odpovídající a může to začít vyvolávat napětí uvnitř, což zase má prostě před těmi volbami negativní dopad. Takže bude záležet na nich, jak budou ukazovat, že se posouvají směrem k vytváření nebo k užší spolupráci a k vytváření vlivnějšího, silnějšího subjektu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle březnového modelu agentury STEM se Piráti poprvé přehoupli přes 5 % hranici, díky čemuž by se dostali do parlamentu a měli by tam 8 křesel. Strana začíná mluvit o cestě do sněmovny. Jak ji vidíte vy, paní profesorko?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já samozřejmě všechny ty průzkumy musí být trošinku se sleduje trend na jeden výzkum, takže tam samozřejmě pokud by to objevily, potvrdily další výzkumy, další měsíce, tak by to ukazovalo, nebo jiné agentury dále, tak já si tady nejsem úplně jistá u toho STEMu, jestli to byl volební model nebo stranické preference, což je velký rozdíl, protože jsou dotazováni buďto lidí bez ohledu na to, jestli chodí k volbám, nebo ti, kteří řeknou jenom, že k volbám půjdou, takže tam já bych prostě počkala asi, jak to bude vypadat. Samozřejmě pro Piráty tohle to může být velké povzbuzení a znamená to i to, že se o straně začne více hovořit. Já jsem se shodou okolností ještě dneska ráno dívala na, na webové stránky Pirátů právě z hlediska toho, jestli tedy nastartovávají nějakou kapacitu a musím říct, že mi zase jako informační potenciál toho webu, nesledovala jsem Facebook nebo něco takového, jako úplně nenadchl, že by dokázal prostě teďko, když se o tom začalo více hovořit, že by prostě voliči si takhle klikli a podívali se a že by to prostě tam bylo jo, tak teď jako opravdu se chytneme. Uvidíme. Zase máme daleko ještě do těch voleb, i když ne tak moc daleko, a ta strana musí se vyprofilovat s určitou jasnější představou asi, co by, co by chtěla dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Seznam zájemců stát se příští hlavou státu se včera rozrostl o vědce Jiřího Drahoše, bývalého šéfa Akademie věd. Za hlavní důvod své kandidatury označil obavy o osud novodobé české demokracie. Není mu podle jeho slov lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám. U čeho se podle vás bude vyvíjet výsledek té příští prezidentské volby?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já bych byla samozřejmě ráda, kdyby se to odvíjelo od těchto základních lidských hodnot a řekněme slušností ve společnosti a zachování demokratických principů a práv občanů, ale mám obavy, že se to bude odvíjet trochu více spíše právě od toho populistického apelu. Uvidíme, jakou roli hude hrát ještě pořád takové to rozšiřování strachu ve společnosti. Jenomže ono je nutné rozlišovat, že něco je takový ten uměle vytvářený strach z nebezpečí, který je zveličováno a na druhou stranu otázka, kdy občané prostě chtějí, aby fungovaly některé praktické věci a uvědomují si, že jsou, existují další rizika. My nemůžeme říkat, že na světě nejsou rizika. Jenom jde o to, jak se potom s těmi riziky pracuje. Takže byla bych velmi ráda, kdyby obecně, jde zejména o parlamentní volby tedy, ten diskurs byl v těchhle těch věcech takový jako pragmatický, co se dá dělat, řekněme, byla i větší diskuse o tom, jestli, kam až teda se může jít pro, pro bezpečnost z hlediska zachování svobod občanů a to si myslím, že je hodně důležitá, důležitá věc, aby si lidé uvědomili, co tedy jsou ochotný obětovat a co nejsou už ochotný obětovat. Hodně u nás lidi překvapilo vlastně ta reakce na ty teroristické útoky, kdy v tý Británii říkali my budeme žít tak, jako jsme žili předtím. A já bych opět připomněla, dneska se nějak dostávám k té historii, za 2. světové války, kdy bylo bombardování Londýna, tak, a opravdu velmi silné, tak nejenom že královská rodina tam zůstala, ale vlastně všichni lidé říkali žijeme stejně, vysílaly se rozhlasové hry v noci ze sklepení a podobně, a to si myslím, že je hodně důležité, aby ta občanská společnost prostě ukázala, že žije dál, což neznamená podcenění nebezpečí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude podle vás tím hlavním motivem, o co půjde v té prezidentské volbě?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já si spíš myslím, že opět to půjde spíše takový to emoční nastavení a řekněme snaha získat, získat hlasy ani ne tak moc racionální argumentací, ale zároveň zase prezidentská volba u nás by mělo se víc toho, co ten prezident může a co nemůže. A u nás se to většinou baví se o věcech, který ten prezident vlastně dělat nesmí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vladimíra Dvořáková. Já vám děkuji za vaše postřehy, mějte se hezky.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková. Zítra mým hostem bude biolog profesor David Storch.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.