Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 23. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V "Jak to vidí" dnes vítám profesorku Vladimíru Dvořákovou, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu politoložky z Vysoké školy ekonomické ptát? Jaký je význam voleb a o co jde v letošních krajských a senátních volbách? Nerušený poslech. Nedávné zemské volby v německé metropoli přinesly nejvyšší účast voličů za posledních 15 let. Nakolik bude možnost hlasovat v českých krajských a senátních volbách, nakolik budou rezonovat mezi naším voličstvem, paní profesorko?

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě ty německé zemské volby mají trošku jiný význam, protože z nich se také vlastně odvozuje i potom zastoupení v Bundesratu a poměr sil v Bundesratu, což je hodně důležité pro vytváření té německé politiky. To je trochu něco jiného, než jsou ty krajské volby u nás, kde, řekněme, takový dopad není, ale zase máme třetinu Senátu, kde by minimálně v některých těch volebních obvodech si lidé měli uvědomit, že Senát, byť to není rovnomocná komora, je to komora s menšími pravomocemi, než má Poslanecká sněmovna, tak přesto může ovlivnit leccos, zejména ústavní změny, kde je nutný souhlas Senátu a také může vracet zákony, může vlastně upozornit na určité problémy, takže to nejsou volby nevýznamné. Je jenom otázka, jestli vlastně volič, když jde k volbám u nás, pokud se rozhodne jít, jestli skutečně ví, o čem vlastně má rozhodovat, protože ty kampaně jsou často o věcech, které vůbec třeba s krajskými volbami nesouvisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem jsou tedy krajské volby?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě záleží na tom, jak je které strany prezentují. Celkově krajské volby by měly být opravdu o tom, jaké bude složení v krajích, jakým způsobem bude kraj rozhodovat a k tomu je potřeba tedy vědět, jaké kompetence ten kraj má, co může dělat, co nemůže dělat, jak dalece tyhlety věci to rozhoduje. Samozřejmě pro mě je třeba i podstatný a bylo by podstatný při rozhodování se podívat, pokud tam ti zástupci už byli z některých stran, z různých hnutí, tak se podívat třeba i, jak hlasovali, jak se stavěli k některým věcem, které třeba podporují určitou transparentnost pro rozhodování, jestli ty věci jsou vidět, jestli jsou tam zveřejňovány informace. Jakým způsobem ten kraj vlastně jedná s občany a tohle to by bylo pro mě velice důležité, protože, popravdě řečeno, právě jestli je vidět na ruce těm krajským zastupitelům nebo v radě vedení, je docela podstatný pro efektivitu využívání finančních prostředků, které mnohdy jsou nemalé a mnohdy třeba jsou to i peníze z Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co všechno má vliv na voliče, na jeho rozhodování?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, to je právě to zajímavé, že to se snaží vždycky politologové, sociologové si říci, co bude mít vliv ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je rozdíl právě, co se týče krajských voleb, komunálních voleb a pak těch parlamentních? Lze vůbec třeba ty parlamentní volby označit za jakýsi test těch parlamentních nebo v těch půjde příští rok v létě o něco úplně jiného?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, ono to vždycky tak trochu je napůl. Zatímco v komunálních volbách se hodně spíš volí prostě lidi ty, koho znají, jako pokud to nejde o velká města, tam se volí stranicky, ale prostě, když víme, že támhle Franta se o tu vesnici staral, tak prostě ho budeme volit a je nám úplně jedno, jestli má nějakou stranickou příslušnost, nebo nemá. V krajských volbách se už mnohem více volí stranicky. To znamená, pokud mají lidé příslušnost, cítí se být příslušníky nebo vázáni k nějaké politické straně, tak volí takto. Ale zdá se, že trend je teďko i pro ty různá hnutí pro něco, která se někde objevují, že získávají určitou podporu a vznikají nám také někdy i pro ty senátní volby jakési podivné koalice, které by člověk běžně nepředpokládal, ale v určitém kraji si prostě určitá skupina lidí třeba rozumí, dohodne se a jde tímhle způsobem. Ale teď jde o to, volič, když tam jde, jestli rozhoduje skutečně za prvé podle své stranické příslušnosti, dobře, to se dá odhadnout a za druhé, jestli řeší problém krajských voleb, anebo jestli chce vysílat protestní signál proti vládě. V minulých volbách voliči byli silně pod vlivem poplatků u lékaře, přestože se to vůbec krajů ..., vůbec netýkalo, ale poplatky u lékaře bylo téma, které vlastně vedlo k protestnímu hlasování proti tehdejší vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To celostátní téma nebo debata, který bylo propadlo ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Přestože vůbec jako s kraji nesouviselo. Letos, myslím, že opozice si chtěla dát trošku jako téma elektronická evidence tržeb, aby bylo takovým klíčovým tématem, ale to se nepodařilo, to si vlastně většina lidí nepřijala za svý a není to rozhodně tak silné téma, jako byly poplatky u lékaře, které mnoho lidí vlastně, vlastně nějakým způsobem frustrovaly. Zdá se, že tentokrát nebude hlasování proti vládě, ukazuje se, že bude spíš soupeření mezi vládními stranami, což je jako zvláštní, protože zatím do této doby krajské volby vždycky byly vlastně proti té straně, která byla, nebo koalici, která byla u vlády, tak opozice získávala ty hlasy. To bývá dosti často, to je to protestní hlasování, že se v těch krajských volbách řekne: Heleďte, pošleme vzkaz vládě, nejsme spokojení, tudíž budeme hlasovat pro opozici a vcelku moc nesledujeme, co se, co se děje. Prostě budeme hlasovat proti vládě a vybírat si z jiných stran. Zdá se, že tentokrát to nebude tak silně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou to, tedy rozhodne nějaké to místní, domácí, krajské téma, problematika? Bude se to i třeba lišit kraj od kraje, podle toho, co tím regionem hýbe? Protože jsou různé, ať už se podíváme třeba na zaměstnanost, nezaměstnanost.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
My máme, teda řešíme ve všech krajích imigraci, teda migranty a uprchlíky, to je už úplně klasické, ale samozřejmě ve většině krajů se objevuje doprava. To je, to je obrovský problém. Je to i otázka financování, dotažení dálnic. Ona ta dopravní infrastruktura je u nás jako dosti šílená, když to řeknu decentně, takže, takže ve svý podstatě ve všech krajích mají tohleto téma. Ale máte pravdu, já si skutečně myslím, že nám ty kraje tentokrát vyjdou tak, že to nebude jedno tsunami, oranžové, modré, hnědé, fialové nebo puntíkaté, ale že prostě v každém tom kraji může vzniknout velmi výrazně odlišná jako spolupráce koalice, že to nebude ..., uvidíme, já nechci samozřejmě předjímat, ale myslím si, že budou, že to bude mnohem pestřejší z hlediska těch vládnutí nakonec v těch krajích, než to bylo teďko a rozhodně pestřejší, než to bylo v roce 2008.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to dobře pro politiku pestřejší, barevnější zastupitelství?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že to může být dobře, protože i přes ty různé právě krajské seskupení, můžou vznikat i třeba nové politické subjekty, nebo vznikat, svým způsobem se etablovat, získávat lidi, kteří dostávají určité zkušenosti, vytvářím trošku ideální model, my víme, že to není tak jednoduchý, ale popravdě řečeno, ono není dobrý, když každý volby třeba parlamentní se vám úplně vymění parlament a všechny strany vymizí a přijdou úplně nové a na druhou stranu není dobré, pokud jako nemizí žádné a není tam vůbec možný přístup, ale zase ty nové strany, když přicházejí často, trpí tím, že nemají dostatek zkušených lidí, že nemají to zázemí. A já si osobně myslím, že v těch krajích, jako pokud budou vznikat ty nejrůznější koalice, kde se řada lidí otrká a kde to nebude tak jednoznačný z hlediska politické příslušnosti a potom politické frakce uvnitř strany, kdo je proti komu, který kraj drží, která politická skupina uvnitř strany, tak si myslím, že to může být spíše dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik se podle vašich zkušeností, paní profesorko, vůbec plní nebo realizují volební sliby? Jaká je realita? Protože ten ideál, ten, ten známe.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Samozřejmě, ale ono to zase není úplně tak jednoduché říci, že nakolik se ty sliby plní. Jde o to, jestli ty sliby jsou samy od počátku vůbec nějakým způsobem reálné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Realizovatelné.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
A realizovatelné a mnoho lidí právě v těch třeba populistických vystoupeních nejenom slibují věci, který vůbec nemůže to zastupitelstvo řešit, nemůže ho udělat, nebo nemůže ho řešit parlament, takže to je ..., nebo nemůže ho řešit prezident, abysme šli po všech těch úrovních, takže to je potom jako samozřejmě problém. To je spíš jako daný takový to určitý téma, a opravdu mluvím o populismu, kdy se využívá strachu, emocí a nikoli o nějakou racionální, nejde o racionální diskusi řešení konkrétních problémů. Jinak já si myslím, že zase to není tak špatný ve smyslu, že by se vůbec nic nerealizovalo, ale vezměme si, že každá ta strana, každý politik přistupuje a přichází s nějakým ideálním programem, který on by chtěl dělat, ale nikdy to není ten daný politik, který je jediný, kdo rozhoduje. Přichází, vytváří se koaliční seskupení. Ty kraje nejsou kontrolovány ani jednou stranou nemluvě o tom jedním politikem. Takže tam se musí potom hledat kompromis a musí se hledat, co je prioritou pro tuhle skupinu, co je hlavní prioritou pro jinou skupinu, co zásadně vadí nějaké skupině, aby se tam nedalo. Takže ono to není tak jako úplně automatické, že tohle jsme dali, tohle nedáváme. Na úrovni vlání se to vždycky řeší tou jakousi smlouvou, když se vytváří koalice, kde se a potom vlastně programovým prohlášením vlády, kde jsou uzavřený vlastně ty priority, je to už daný potom k tomu kompromisu po těch volbách. Stoprocentně všechno, co se slíbí, se splnit nemůže, jedině, že by ti lidé měli skutečně tu dostatečnou většinu, přesně ta konkrétní skupina nebo ten člověk, aby mohl ty věci prosadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ten výsledek, trošku předeběhneme dobu krajských voleb, může mít tedy nějaký vliv, dopad na ty parlamentní volby, nebo jsou to prostě dvě různé kategorie, tak jak jste to vysvětlovala?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že to může mí dopad i na vládnutí, to znamená, ono to trošku vymezí a bude tak interpretováno, bude to tak vnímáno. To znamená, který z těch vůdců je silný, který je slabý, jak dalece je třeba ta soudržnost u některých stran silná, u některých víme, že, že velmi silná, že vlastně není, nemůže býti ohrožena. Ono to bude ukazovat i na mnohých stranách může docházet ke změně vlastně vedení, protože se ukáže ... třeba ta strana, se jí nepodařilo odpíchnout ode dna. Ukáže se, jak mají ty strany regionální zakotvení, jestli třeba ty některé koalice místní, které vytvářely, jestli byly pro voliče přijatelné, nebo ne. Tohle všechno se vlastně testuje. většin a voličů už tohleto potom nevnímá, ani se tak nerozhoduje, když jde k volbám, ale pro politology, hlavně politické analytiky to potom ukazuje na určité postavení, sílu, slabost u jistých frakcí. Na druhou stranu by to nemělo být přeceňováno, nemělo by to být takový, že, že prostě se odvozují z toho jasně, že prostě tady je ta legitimita, ten volič rozhoduje na základě trochu jiných věcí, než třeba my potom interpretujeme v tom smyslu, že si řekneme, tady ta skupina posílila, tady ta skupina zeslabila. Může to mít určité dopady nebo poměry sil ve vládě, jak je to vnímáno do budoucna. Nemyslím si, že by po volbách měla padnout vláda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se volič rozhoduje, co se týče hlasování do Senátu? Podle čeho? Co všechno tady sehrává roli, vliv?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já myslím, že tady sehrává roli vůbec nalézt voliče. Těch je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vyhrává ten ..., kdo ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Vyhrává ten, kdo vlastně dokáže přivést své zastánce k volebním urnám. Je to při tom počtu, zejména v tom druhém kole, kdy máte kolem prostě 17, 18 % účastníků, tak už to není, že by přicházeli lidé třeba, kteří si řeknou: Tak tohleto je lepší, než tohle a půjdu k volbám, i když můj kandidát třeba už neprošel. To je strašně málo lidí, kteří takhle, takhle uvažují a v prvním kole, já, když jsem se dívala na množství kandidátů, tak jsem si říkala, čím míň je hlasujících, tak tím více kandidátů zřejmě, protože ty po tom prvním kole byly strašně rozmělněný ty hlasy, jo, máte-li v bodě 2 deset kandidátů, tak co s tím naděláte, ale všude je poměrně dost kandidátů, takže se dá očekávat, že prostě ty hlasy budou hodně roztříštěný a možná poté o to více nepřijdou lidé do druhého kola, takže strategie pro druhé kolo je prostě v uvozovkách "ukecat" voliče, aby prostě k volbám přišel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho pramení ten nezájem nebo velmi nízký zájem?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ono je to trochu historicky daný. Je to daný samozřejmě postavením té komory, která je slabší, neodvozuje se od ní vláda, ale říkám, je třeba velmi důležitá při jakýchkoli ústavních změnách. To je jedna věc. Druhá věc, hodně vznik Senátu, ten byl vůbec takový zvláštní a trošku souvisel s rozpadem federace, to už si asi mnoho lidí nepamatuje, ale od počátku se pořád říkalo: Jak ty my ho vlastně potřebujeme, nepotřebujeme. Ten ..., republika vznikla 1. ledna 93, ale první volby do Senátu a ten Senát byl ustaven až v říjnu 96. Tady se fungovalo protiústavně víceméně. Nenaplňovala se teda jako ústava jako taková a lidé si pak říkali: No, tak jako vlastně, tak jsme fungovali bez něj, potřebujeme ho? Teď je ještě otázka, už vlastně Senát nevolí ani prezidenta, takže pro mnoho lidí je ta funkce toho Senátu nejasná. A já třeba jsem teďko i přivítala to, že požaduje, aby měl delší čas na projednání některých zákonů, protože pokud má opravdu si získat tu autoritu, že bude se těmi věcmi důkladněji zaobírat, vybírat si věci, kterými se bude zabývat, tak prostě měsíc je velmi krátká doba a naopak vytváří obrovský prostor pro lobbisty, kteří, protože není čas to pořádně jako promyslet, projednat, dotvořit ten názor pro lobbisty, kteří prostě ovlivňují, pak můžou ovlivnit to rozhodnutí. Takže já si myslím, že třeba to prodloužení doby, který by Senát měl na rozhodování, že by bylo velmi, velmi rozumné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec význam voleb? Uvědomujeme si ho?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, já si myslím, že si to lidé neuvědomují, že kolikrát říkají, že to je taková ta prostě otrava: Máme jít? Radši pojedu tam a tam. Ono ty volby jsou vlastně unikátní procedurou, protože je to mírová procedura, jak řešit to, že ve společnosti jsou různé zájmy a ty můžou být konfliktní, že prostě každý má trošku jinou představu, jiný zájem, jak má se vlastně ta politika vytvářet. A v angličtině je to kouzelný, protože tam se říká jako, jako "ballots not bullets", a to je "volební lístky, ne kulky". A to myslím si, že vyjadřuje hodně moc, protože vlastně jak řešit ty konflikty a přestože teda mám obavy, že někdy voliči volí úplně něco jiného, nežli, nežli si třeba myslí, protože, řekněme, podlehnou určitým manipulacím, tak je to pořád a můžou rozhodovat velmi špatně z mého hlediska třeba a víme, že některé volby dopadly katastrofálně i v minulosti. Hitler se dostal k moci legální cestou, tak prostě je to pořád procedura, které bychom si měli vážit, protože jiná vlastně neexistuje a lidé by měli převzít tu zodpovědnost, zodpovědnost za to, že zodpovídají za to, v jaké zemi žijí a za jakých podmínek žijí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata, paní profesorko, hýbou v kampani v sousedním Rakousku, které si zopakuje volbu hlavy státu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, tak bude taky zajímavá vlastně i ta účast, protože ono vždycky, když se opakují ty volby, tak už to může být problematický, nebo na druhou stranu možná, že si lidé budou vnímat význam těch, lidé budou vnímat význam těch voleb mnohem výrazněji. Samozřejmě jde o prezidentské volby a hýbe to tam otázka, zejména otázka migrace, vlastně integrace uprchlíků, schopnost přijímání uprchlíků a schopnost vlastně udržet jakousi integritu té země. Je to vyhrocené, je tam skutečně proud liberální, proti proudu, řekněme, pravicově populistickému, nacionalistickému. Obojí reflektuje vlastně takový ten vnitřní konflikt, kdy ve svý podstatě si na jednu, na jednu stranu lidé mají obavy, jestli společnost bude schopna vlastně ty uprchlíky integrovat, jak dalece to může být vlastně převálcovaná ta společnost nějakou vlnou, z tohodle ten strach se může objevovat, a na druhou stranu řada lidí si uvědomuje, že právě třeba ten populistický přístup může udělat to, že ztratíme ty hodnoty, o kterých vlastně ..., na kterých to společenství žije. To znamená, ty hodnoty přijímání rozdílnosti, schopnosti určité tolerance, vnímání kvality života lidské důstojnosti a důrazy na tyto věci. On si málokdo uvědomuje, že často ten důraz jako na takový ten národ a ten proti ..., vyhrocený, teď já nemluvím o racionálních argumentech, ale o ... prostě takový ten emočně vyhrocený způsob je vlastně často i doprovázen emočně vyhroceným přístupem k jakýmukoli problému v tý společnosti, k těm lidem, kteří jsou třeba zranitelní, kteří jsou staří, kteří potřebují očitou pomoc. Ono to není jenom jedna, jedna stránka věci, ale většinou to spojuje všechny tyto aspekty dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dva kandidáti vlastně měli, obrazně i doslova řečeno, padesát na padesát, tak dopadlo ovšem to první kolo.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, dopadlo to takto s tím, že vlastně tam tehdy rozhodly ještě ty korespondenční hlasy, to znamená, Rakušané ze zahraničí podpořili teda, řekněme, ten proud liberální. Teď se ukázalo, když měly být opakované ty volby, že, že prostě problém s obálkami, což vzhledem k tomu, že tam skutečně rozhodovaly ty korespondenční hlasy, tak je věc, která by asi mohla narušit vůbec legitimitu výsledku. Uvidíme. Říkám, bude také záležet, kdo zmobilizuje své voliče. Bude otázka také, jak bude v určitém momentě daná situace i řešení, řekněme, na úrovni Evropy z hlediska migrační krize, protože přiznejme si, prostě Evropa skutečně tápe, velmi obtížně hledá, hledá řešení, která by byla opravdu racionální a která by brala v otázku humanitární otázky zároveň tedy s otázkami, které jsou bezpečnostní, ale ony tam hrajou do toho i věci nedostatku pracovní síly. Vezměme si, že obava u nás, imigrace, ale zároveň neustále se říká, musíme přijmout další pracovní sílu, zejména budeme najímat na Ukrajině, zejména budeme najímat v těchhle těch oblastech. Takže je to, je to hodně složitá otázka a myslím si, že ta taková jakási racionální snaha, pragmatická snaha vnímat všechna rizika, všechna plus minus, i ty humanitární otázky, i ty otázky ekonomické a vlastně schopnosti adaptace sociální, adaptace společnosti na tyhlety podmínky, budou ovlivňovat i to rozhodování voličů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co rozhodne pro voliče ve Spojených státech? Je tam také hlavním tématem migrace plus bezpečnost?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak migrace a bezpečnost samozřejmě ve Spojených státech je také tématem. Tam je hodně velký problém, spíše určitá nepředvídatelnost. Velmi obtížně se analyzují názory tedy republikánského kandidáta, protože se tak jako poměrně dosti, dosti mění a spíše vyznívají vždycky tak jako, aby zaujal teda pozornost, než že by to byla promyšlená součást a na druhý straně je protikandidátka, která už je hodně dlouho známá a ve svý podstatě má obrovský problém přijít s něčím novým, co by mohlo zaujmout. Ta kampaň je velmi profesionálně dělaná, ale až je teda příliš profesionální z toho hlediska, takže těžko se sleduje, navíc my víme, že v těch Spojených státech se rozhoduje podle, rozhodne pár států, rozhodne pár států, kde ty poměry sil mezi republikány a demokraty už jsou přibližně stejné nebo na stejné úrovni a tam bude potom záležet ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyrovnané.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Jak dalece se jim ta témata důležitá pro ty státy podaří dostat do té své volební kampaně, která se dělá jak místně ve vztahu k těm státům, tak potom celostátně, kde ale ta témata, musí zaznívat ta témata, která jsou podstatná pro ty státy. To je nesmírně komplikovaný systém a ty dva kandidáti, z nichž jeden teda je založen na tom šokovat a druhý na tom, jako velmi profesionálně, ale vlastně už moc nepřicházet s něčím novým, hrozně, hrozně obtížně se to odhaduje, jak to dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může prezident vyjádřit své sympatie pro kandidáta prezidentské volby jiného státu, případně se s tím kandidátem setkat? Teď mám namysli samozřejmě vyjádření pana prezidenta Zemana na to, že by v amerických volbách podpořil republikánského kandidáta, pokud by byl tedy Američanem a také se nedávno sešel s Norbertem Hoferem, který aspiruje na vídeňský Hofburg.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Popravdě řečeno, prezident samozřejmě, pokud se takto vyjádří, tak se prostě takto vyjádří. Není to ani trestný čin, ani, ani přestupek nebo něco takového. Je otázka, jestli je to rozumné. Je otázka, jak dalece to, řekněme, vytváří dobré diplomatické postavení České republiky při různých vyjednáváních, zejména tehdy, pokud ty volby dopadnou jinak, nežli, nežli pan prezident předpokládal, tak tam se to může promítnout a ta diplomacie by měla být v tomhletom směru velmi neutrální tam si myslím, že třeba i ty otázky, kdy se jmenuje, prezident řekne, koho chce na velvyslance do některé země, aniž by počkal na to, jak se ta země k tomu jménu vyjádří. Je to vnímáno jako takový humpolácký trošku. Není to úplně dobrá věc z hlediska tý diplomacie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docela silná slova.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že ano, že, že to jsou odpovídající, to "humpolácký" bych já jako řekla v tom smyslu, že to vypadá jako velmi neprofesionálně. Neříkám, že prezident neměl jakýsi úmysl a důvod, proč to říká, ale celkově v momentě, kdy je na toto ta reakce, tak prostě se ví, že se tohle nedělá, a to bych viděla jako problém pro, pro budoucnost, ale že by to byla nějaká tragédie, to bych to asi neřekla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to vidí profesorka Vladimíra Dvořáková. Já vám děkuji za váš názor a přeji hezký den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se můžete těšit v pondělí na Ivana Hoffmana. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.