Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 23. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí dostanou prostor názory profesorky Vladimíry Dvořákové. Dobrý den, vítejte.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na co se budu profesorky Vysoké školy ekonomické ptát? Například na to, jak vidí koaliční námluvy u nás i v Německu, či roli předvolebních debat i fungující stát. Dobrý poslech. Letos pokračuje v Česku předvolební maraton, který potrvá až do roku 2027. Čekají nás troje volby. Ty prezidentské prožíváme tento měsíc. Koncem týdne proběhne druhé kolo historicky druhé přímé volby prezidenta, v říjnu půjdeme ke dvěma kolům voleb do Senátu, přičemž to první z nich bude spojeno s volbami komunálními. Lze, paní profesorko, zcela vyloučit, že bychom mohli jít nečekaně ještě k volbám předčasným?

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě vyloučit to nelze a ono v politice nelze vyloučit nikdy nic, popravdě řečeno. Přesto si myslím, že by to nebylo velmi šťastné a už jenom proto, že prostě některé volby by neměly probíhat dohromady. Já vím, že se to těm lidem, kteří kontrolují finance, líbí a říkají, ušetří se peníze, když uděláme prostě na, ve stejnou dobu volby do sněmovny, třeba i do Senátu, ale moc dobré to není, protože právě dvě komory, které vznikají, tak ve většině zemí mají mít jakousi funkci vyrovnávací, a proto mívají jiný volební systém a probíhají v jinou dobu, aby vznikaly jiné většiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poté, co Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru menšinové vládě hnutí ANO, se hledání nového kabinetu dostalo do bodu nula, nebo lze na něco navázat?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že na předchozí jednání navázat nelze. Předchozí jednání, jednání nebylo. Tam byl prostě z různých důvodů zájem, aby vznikla vláda, respektive, aby přestala vládnout Sobotkova vláda v demisi, proto bylo potřeba jmenovat novou vládu a bylo potřeba ji jmenovat tedy poměrně rychle, aby ta Sobotkova vláda už přestala vládnout a v tom okamžiku, jakmile je ta vláda jmenovaná, tak má měsíc, aby tedy požádala o důvěru. Takže to bylo daný, navíc do toho byly ty termíny prezidentských voleb, víme, jak to všechno probíhalo, takže tam ani nebyl zájem vlastně něco vytvářet, počítat s nějakou dlouhodobější perspektivou. Prostě ta situace samozřejmě v tuhle chvíli není jednoduchá, ale ono se prostě rezignovalo na tu situaci jakkoli řešit, to znamená, mít hluboké rozhovory, dlouhodobé rozhovory a hledat, jestli někde není nějaká cesta k jakémusi průniku. Protože takto vzniklá sněmovna není nic výjimečnýho. V parlamentních systémech se to stává poměrně běžně a je na odpovědnosti politické scény, aby našla řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ho nenašla? Respektive, proč vláda nedostala důvěru?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Protože ho nehledala. Tady to bylo jednoznačné. Tady prostě se sestavila, jak už jsem říkala, bylo to potřeba udělat, aby přestala vládnout Sobotkova vláda, takže pak už na to byl jenom měsíc a nebyly, nebyl zájem, nebyly žádné důkladné rozhovory. Strany parlamentní v zásadě řekly, že vládu nepodpoří a pan Babiš ve svý podstatě s nikým nehovořil a sestavil si menšinovou vládu. To, že bylo, že tu, že ta vláda nedostane důvěru, bylo poměrně zřetelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A mohli jsme mít vládu na jiném půdorysu? Nikoli tu menšinovou vládu? Jak říká prezident Miloš Zeman, karty byly rozdány ve volbách. Proč se s nimi tedy nehrálo v tom prvním pokusu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Nevím, proč se s nimi nehrálo, nebyl zájem s nimi hrát a říkám, tam nebyl ani důvod, aby třeba už byla ta vláda jmenována tak rychle. To znamená, svým způsobem, ona, trochu to její jmenování bylo, bylo dáno skutečně tím harmonogramem prezidentských voleb. Takže tím to vycházelo tak, aby vlastně těsně před prvním kolem vláda dávala, začala hlasování o důvěře, požádala o důvěru, pan prezident tam přímo vystupoval. Takže ono to bylo trochu podmíněno i takovouhle strategií, která asi bývá dost obvyklá, že, že prostě tyto věci ovlivňují ten průběh, ale já si myslím, že prostě ten zájem ani nebyl v tuto chvíli, byl zájem převzít moc, převzít resorty a teprve poté se pokusit, pokusit hledat další řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A hnutí ANO vyhrálo volby?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Hnutí ANO vyhrálo volby, ale nevyhrálo je tak, že by mělo 50 % mandátu a to se prostě počítá. Víte, ono, rozdíl mezi politikou a byznysem je v tom, že kdo je silný v byznyse, nemusí mít nad 50 %, může dělat různé strategie, aby zničil ty ostatní. Tam se ..., prostě je to o konkurenci a kdo vyhraje, ten je vítěz a je snaha dostat plnou, plnou moc. V politice je ta společnost, ten parlament je odrazem různých postojů, zájmů, názorů různých lidí a ta politika se má snažit maximálně ty názory nějakým způsobem spojovat a lépe řečeno, najít určitý konsensus, který bude, řekněme, uspokojovat do jisté míry, nikdy nebude nikdo úplně spokojený, většinu společnosti a zároveň nebude tu společnost úplně polarizovat. Nikdo nesmí být tím zoufalým, který přijde o všechno. Vždycky musí být i ti poražení mít prostě jistou nějakou jistotu. Ani političtí oponenti se neničí. A to je velký rozdíl a ta politika se tudíž musí dělat jinak, nežli je konkurenční boj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Najdou nyní politické strany konsensus a budou hrát s těmi kartami, jak je rozdali voliči v těch parlamentních volbách?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že tam ta možnost určitá je. Samozřejmě bude záležet na všech aktérech i na všech postupech. Vždycky se pak bude hledat, kdo byl třeba ten špatný, který to nedokázal. Samozřejmě každá ta strana musí také zvažovat, jestli ty podmínky, které jsou jí nabídnuty ke spolupráci, jsou pro ni přijatelné, jestli to nejde třeba naprosto proti jejím základním hodnotovým zakotvením, nebo jestli to nejde proti jejímu ideovému zakotvení. To znamená, předpokládám, že třeba sociální demokracie by nebyla úplně nadšená, kdyby se řeklo, že se všechny sociální výdaje někde osekají a velmi se sníží daně. To je prostě v rozporu a naprosto zase opak tohoto by nepotěšil ODS. Že je, musí se hledat jistý kompromis, musí se hledat i způsob té komunikace, ale od toho jsou politici. Od toho by i ti politici měli mít třeba v rámci resortů ty politické náměstky, který se nyní tedy všichni jakoby začali stahovat, protože ti mají pomáhat vyjednávat, mají pomáhat vlastně hledat tu cestu, i jak některé věci prosadit, a to jednáním, nikoli tedy úplatky, protože tuto cestu asi u nás taky známe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Představuje, paní profesorko, programové prohlášení současného kabinetu nějaké dobré východisko pro to další jednání?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si moc nemyslím, že by představovalo, mně trochu připadá rozporuplné. Snížíme daně, zvýšíme sociální dávky, vždycky je tam jistý problém u těchto dvou věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, na základě čeho tedy se budou domlouvat politické strany? Když to třeba by nebylo to programové prohlášení?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ale tohle to programové prohlášení by se muselo dělat nové. Muselo by se dělat nové a muselo by se dělat v zájmu určité koalice. Takže to, o čem bychom jednali tady v tom směru, by mělo býti vlastně, co je pro které strany přijatelné a kde je možný průnik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže úplně od znova?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě a musí to být i rovina jednání s jednotlivými stranami, potom jednání vlastně v momentě, kdy se ty věci hlouběji identifikují, tak potom vlastně, protože tady nestačí jeden partner ODS, ta by vytvořila 103 společně s ANO, tak případně, že by to byli další dva koaliční partneři, tak se prostě musí jako i vyjednávat potom dohromady. Ta jednání jsou skutečně velmi složitá a je to jistá politická dovednost ta jednání umět uzavřít a nesporně může se stát, že se ta jednání nakonec nepodaří, že pro jednotlivé strany ..., si uvědomí, že by to pro ně byla tak obrovská ztráta, pokud by přizpůsob..., pokud by přistoupily na některé kroky toho partnera, takže to by bylo proti jejich identitě a ta nemusí se vytvořit ta koalice, ale co je podstatné, tak by se skutečně měla v nějaké podobě vytvářet. To je základ, jak se dělá politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze vůbec v této chvíli odhadnout, jak dlouho by mohlo potrvat vyjednávání? Jak dlouho by mohla vláda, jejíž demisi zítra přijme pan prezident, zůstat vlastně v demisi? Často je zmiňován kabinet někdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka v demisi. Ta 24. března 2009 jí Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru a vládla v demisi až do jmenování vlády Jana Fischera 8. května 2009.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, ono to bylo ještě i složitější, protože to bylo v momentě, kdy byla, kdy byla vlastně sestavována. Ten problém byl vlastně ten moment kolem toho sestavování tý vlády, kdy ten první pokus nevyšel a ta vláda vládla v demisi, vyšel potom druhý pokus. Vím, že tehdy se dělal vtip, že česká vláda je také největší nevládní organizací, která je, ale ono pak se ukázalo, že v mnohých dalších zemích tento rekord jako potom velmi, velmi rychle překonali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Belgie třeba.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ano, ano. Bylo mnoho věcí ..., je to věc, která prostě nemůže nastat, ale podstatné je, jestli je tam snaha to hledat, nebo jestli je to pouze hra na to, že hledáme a vyjednáváme něco s nějakými partnery. Protože to hledání skutečně může být někdy velmi obtížné. Prezident by v tomto směru měl vystupovat maximálně jako určitý moderátor, promluvit s politickými stranami. Viděli jsme v Německu, prezident říkal: "Když se jedno jednání nepodařilo, tak zkuste ještě toto," byť oba partneři, kteří to měli zkoušet, skřípali zuby. Prostě musí být vidět, že je určitá snaha o to jednání. Ono se to těžko prokazuje, že ta snaha je, nebo není, protože samozřejmě, pokud jsou určitá jednání, tak ony se úplně nezveřejňují. Neříká se, o tom, o tom jsme hovořili, tady jsme se shodli. Když se na něčem shodnou, tak to radostně tedy oznámí, ale jinak, protože jde o dílčí ústupky v mnoha otázkách, tak většinou do detailů do toho nikdo moc nevidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínila o Německu, tak to se o další krok přiblížilo ke vzniku nové, respektive staronové vládní koalice - spojenectví sociálních demokratů s blokem konzervativních CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Hotovo ale ještě není, byť se Němci domnívají, že by přece jen mohli mít novou vládu do Velikonoc. Kritici v sociální demokracii, která vlastně relativně těsnou většinou odhlasovala to pokračování ve velké koalici, se domnívají, že to uškodí sociální demokracii SPD, že jí přinese další pokles preferencí. Jak to vidíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, ta situace skutečně je pro SPD velmi složitá a já bych tedy, že se přibližuje o krok, já bych řekla, že to je malinký krůček, nebo že tedy nastoupili do bloků před startem, protože skutečně to vyjednávání bude velmi obtížné. Je tam několik důvodů. Předchozí koalice vlastně dopadla tak, že sociální demokraté velmi ztratili. Mimochodem to je i věc, která bude vadit i při Babišově jednání, protože on vlastně získal strašně moc na úkor dalších členů koalice minulé vlády. Proto také nikdo s ním do té koalice jít nechce. Ale tady vlastně SPD ztratila, protože vlastně ztratila jakýsi profil. Ono je to obecně problém s tou, s levicí, s levým středem i v západní Evropě, kde se velmi těžko vyprofilovává a oslovuje voliče, na kterých otázkách by vlastně měli, na co by se měli zaměřit. Prochází to určitou transformací a pro tu sociální demokracii to, že je tím menším partnerem, vlastně je hodně náročné a ztrácí tu svoji identitu částečně. Na druhou stranu prostě, pokud řeknou, že ne, tak nesou odpovědnost za to, že by byly předčasné volby a to žádná strana také nechce, protože ve většině případů strana, která neustoupí a způsobí předčasné volby, tak většinou ty voliče naštve a oni volí proti ní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze to přenést, tuto otázku i k nám do Česka?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Určitě ano. Samozřejmě potom vždycky jde o to, nejenom, kdo to způsobí, ale kdo vytvoří jaký mediální obraz toho, kdo to způsobil. Ono leckdy to, kdo to způsobil, nakonec nebyl potrestán, ale byl potrestán ten druhý. Takže záleží skutečně potom i na tom mediálním obraze a co se podaří ukázat, koho se obviní, jak jsou špatní ti ostatní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Voliči v pátek a v sobotu rozhodnou, kdo stane v čele republiky v dalších pěti letech. Do druhého kola prezidentské volby postoupila stávající hlava státu Miloš Zeman a z druhého místa bývalý šéf Akademie věd, profesor chemie Jiří Drahoš. Celkem dvakrát budeme mít možnost porovnat jak názory obou kandidátů, tak rétorické schopnosti na nejrůznější domácí i zahraniční témata a to ve dvou televizních duelech. První dnes na privátní televizi a pozítří ve veřejnoprávní. Budou ty debaty zásadní, paní profesorko? Je jejich význam podceňován, nebo přeceňován?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Víte, ono záleží vždycky na celé kampani, jak dalece mohou hrát určitou roli. Pan prezident Zeman tvrdil, že vlastně v kampani, že kampaň žádnou nedělá, ale pravidelně vystupoval třeba i v televizi Barrandov a tam tedy přímo hovořil s diváky, ale neúčastnil se žádných debat. Takže tady budou prvně ty debaty mezi těmi dvěma hlavními kandidáty, což je, myslím si, že důležité, ale docela by mě zajímalo, co se trochu děje v zákulisí, protože ta příprava těch rozhovorů vždycky je hrozně složitá. Ve Spojených státech to je skutečně už jako přímo průmysl, kde se ..., a pro diváky to může být zajímavé, jako co také při tom sledovat. Tam se třeba začíná i z toho, jestli je někdo vysoký a někdo malý. Takže pokud je někdo malý, a ti kandidáti stojí, tak se dá tomu menšímu židlička, aby nebyl nějak diskvalifikován. Samozřejmě je otázka, jestli tedy, pokud někdo má zdravotní problémy, jestli bude sedět, nebo jestli budou, teda v tom případě budou oba sedět, protože není možné, aby ... a je nutné se na tom dohodnout, aby jeden seděla a druhý stál. Slavný ve Spojených státech, možná pro diváky, i slavná zkušenost byla z toho prvního televizního přenosu, který byl Nixon - Kennedy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
1960.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
1960, o kterém se říká, že vlastně docela i rozhodl volby, tehdy vyhrál Kennedy o velmi malé procento a bylo to zajímavý, byla to i taková první manipulace. Tenkrát Kennedy byl poměrně dost nemocný, on byl zraněn ve druhé světové válce, trpěl bolestmi, byl na práškách, ale nechal si dát makeup a čel do té televize a Nixon řekl: "Já nejsem žádná baba, že jo, žádnej makeup mi nedávejte ..." a ještě se tvrdí, že tam byl spřátelený kameraman, který fandil Kennedymu. Takže výsledek byl jasný, Nixon vypadal strhaně, kruhy pod očima, Kennedy vypadal mladě a velmi, velmi výrazně. A to byla jedna z prvních věcí, kdy se ví, že to ovlivnilo, protože ono to zároveň, to je pro nás zajímavé, probíhalo i na rozhlase, a pak, když se dělaly průzkumy, tak úplně jinak oceňovali vlastně tu debatu lidé, kteří poslouchali jenom rozhlas a kteří poslouchali televizi. Takže tohle jsou drobnosti, které hrají roli, a pak samozřejmě, jak se vede ta debata. Jakým způsobem to vlastně probíhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká platí vlastně pravidla? Kdo je stanovuje? Převzali jsme u nás v Česku nějaký cizí zahraniční model, nebo máme svůj vlastní?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tady to nestanovuje nikde, nějaké zákony nedělají, protože to není nějakým zákonem jako třeba slušnosti nebo něčeho takového, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli je nějakej pevně stanovenej rámec.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ale domlouvají to ty týmy. Jako většinou prostě jsou ty dva vyjednávací týmy, který vcelku jako i tuší, kde jsou ty slabiny toho jejich kandidáta a vyjednávají to, aby nebyla nějakým způsobem, jedna nebo druhá skupina znevýhodněná. Potom by měl být nezávislý moderátor, to je vždycky ta otázka, jakým způsobem to je vnímáno, protože oni by se měli také shodnout na jméně moderátora, takže může být i tlak na to, aby některý moderátor ustoupil, nebyl, nechtěl být. Takovýchhle věcí se objevuje potom celá řada, ale základ je, že ty dva týmy, jejich reprezentanti vlastně domlouvají, jak ten formát bude vypadat, včetně i délka, to znamená, jak dlouho je možné vydržet diskutovat, jak možné je třeba i vnímat pozornost diváků, protože taky víme, že tříhodinový pořad většinou není úplně efektivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě. Mají dnes diváci, posluchači ostatně i čtenáři schopnost, a jakou, soustředit se? Mimochodem jenom k těm volbám a k tomu televiznímu duelu v roce 1960 ve Spojených státech, tak na Kennedyho s Nixonem se tehdy dívalo 80 milionů lidí a na Donalda Trumpa s Hillary Clintonovou v kampani 84 milionů lidí, takže víceméně stejný počet!

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Lidé vydrží se dívat dosti dlouho, ale záleží, tam je potřeba, jaká je to určitá dynamika toho povídání a bohužel ty kampaně potom mnohem méně vypovídají o obsahu, protože třeba, myslím, že v Americe jsou to dvouminutové odpovědi a minutová reakce na někoho. To se prostě potom i tyhle ty dohadují. Tady to bude zajímavé v jedné věci, že zde vlastně budeme mít dva střety způsobů komunikací, a to člověka známého svými bonmoty, ironií, i schopností, řekněme, určitým způsobem zesměšnit protivníka a proti němu bude člověk, který je vědec a diskuse vědecká je vždycky velmi odlišná, ne, že by nemusela být vtipná. Já znám mnoho, mnoho vědců, kteří dokáží k tomu přistupovat s humorem, ale je třeba mnohem opatrnější při formulaci určitých faktů, čísel, protože nepřesnost je vnímána v té akademické komunitě jako něco vlastně špatného, kdežto v politice se s těmi čísly zachází tak nějak, jak se to zrovna hodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká pravidla pro takové duely nebo vůbec vystoupení v předvolebních kampaních, ostatně sledovali jsme také různé debaty lídrů politických stran před parlamentními volbami, de facto obdobný formát. Co o nich napsal Karel Čapek? Jak je on vnímal?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já jsem o tom mluvila ještě před vysíláním, že to je vlastně strašně hezká věc. Dá se to najít na internetu. Doporučuji lidem, když si dají Čapek a figury, slovo, tak ve vyhledávači se jim to určitě objeví, a to je z 25. roku, v době, kdy teda žádná televize, nemluvě o internetu a sociálních sítích, vlastně nefungovaly, rozhlas teda už ano, ale velmi krátce. A takže on to má jako spíše písemnou polemiku, ale dá se to krásně aplikovat, když sledujeme ten posun, nebo když sledujeme diskusi politických soupeřů. On tam říká: "Máte-li jako soupeře někoho, kdo je racionální, představme si toho vědce, který vám bude říkat přesně ty údaje a všechny věci, jak jsou, tak ho osočíte, že nemá srdce, že vůbec není schopen vlastně vnímat a vcítit se do něčeho. Pokud někdo seriozně argumentuje, tak mu řeknete, že vlastně plácá." V tom okamžiku ten dotyčný jako vlastně posluchač nebo čtenář jako si řekne: "Aha, tak asi, asi teda to není tak seriozní, jak mně se to zdálo." A je to nádherný popis, nemá cenu to tady opakovat. Je to krátký článeček. Všem doporučuji, dá se prostě najít a určitě se jako čtenáři pobaví a určitě to budou moci aplikovat potom třeba při sledování i, i těch kampaní, jako nebo i těch diskusí. U nás teda nás čekají. Já jenom jednu drobnost, která ..., myslím, že všichni postřehli a všichni i zmiňovali, když pan Drahoš řekl, že by se chtěl utkat s panem Zemanem, tak pan Zeman řekl: "Já jeho prosbě vyhovím." Něco v tomhle smyslu. Použil slovo "prosba" a samozřejmě každý to cítí a je to ten styl tý lehký ironizace, která je skutečně vlastní panu Zemanovi a říkám, u pana Drahoše, tam ta argumentace, můžeme očekávat jinou, protože je zvyklý z těch diskusí na úrovni vědy a vlastně tomu vědci, který je takhle zvyklý, je vlastně proti srsti říkat něco, co není úplně jako třeba stoprocentně. Má, má tyhle ty obavy. Je to fungování trošku jiné, ale prostě politika je trochu jiná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměl se, nebo proč se nezúčastnil první vlastně debaty na soukromé televizi v neděli?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že nebyl nejmenší důvod, protože za prvé pan prezident Zeman se neúčastnil žádných debat předchozích, což je ta jedna věc, která si myslím, že byla velmi nedobrá z hlediska, z hlediska i vztahu k posluchačům. Poté tedy byl vyzván, byl poprosen, jak by řekl pan Zeman, aby teda tu debatu udělal, ale zároveň pan Drahoš vyhlásil, že bude 14 dní jezdit po regionech. Pan Zeman na to reagoval, že ano, že teda jeho prosbě vyhoví a že si myslí, že maximálně dvě debaty by měly být, načež se objevil požadavek na čtyři. V momentě, kdy by se realizovaly ty čtyři, tak za prvé už bude menší pozornost a zejména bude potom menší pozornost třeba na té České televizi a za druhé by to vlastně donutilo pana Drahoše vrátit se z regionů zpátky do Prahy, takže ..., a aby se podařilo třeba domluvit, že by to bylo v různých regionech, to pochybuji, že by na to oba týmy přistoupily. Takže mě dvě debaty, které jsou v tom druhém týdnu, připadají hodně. Osobně si myslím, že by možná stačila i jedna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to optimální.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ale, řekněme, tím, že chceme mít ty dvě skupiny, soukromou televizi a veřejnoprávní televizi, tak mně to přijde vyrovnané a vše ostatní mi nepřipadá jako nutné z hlediska toho, že každý tým má svojí vlastně kampaň a pan prezident Zeman měl možnost se samozřejmě účastnit debat i předchozích, kterých se neúčastnil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno je otevřené. Voliči rozhodnou sami na základě svých názorů.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
A to těsně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si tedy, že se ty televizní nebo také rozhlasové debaty staly u nás tou samozřejmou součástí toho předvolebního boje?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si bohužel myslím, že moc ne. Lépe řečeno, já mám pocit, že se stávaly určité show, které také samozřejmě na Západě vždycky jsou součástí těch předvolebních bojů, lidé se musejí trošku taky bavit, ale vlastně mi chybí takový ty hodně, hodně seriozní debaty. Byly teda před prvním kolem, samozřejmě byla profesionálně udělaná debata, ale jinak moc nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vladimíra Dvořáková, její názory. Děkuji za ně. Mějte se hezky.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude vojenský historik Eduard Stehlík. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.