Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 23. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná pořad Jak to vidí, ve kterém vítám politoložku, profesorku Vladimíru Dvořákovou, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mě dnes bude mimo jiné zajímat, jaké metody jsou v politice už zcela nepřípustné? Patří mezi ně i zastrašování? Potřebujeme ministerstvo pro vědu a vysoké školy? Měly by se okleštit prezidentské pravomoci? Dobrý poslech. Navyšování platů ve školství, kariérní řád, dostatek míst ve školkách i navýšení rozpočtu resortu a žádná povinná maturita z matematiky. To jsou priority nové šéfky resortu Kateřiny Valachové. Jak vám znějí, paní profesorko, co jim říkáte?

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Samozřejmě jako taková hesla znění poměrně dobře, i když nejsem si jistá tou maturitou z matematiky, byť já bych tedy z matematiky asi ráda nematurovala bývala. Ale myslím si, že to jsou prostě základní věci, které asi to školství potřebuje. Bude záležet na tom, jak se to podaří realizovat. O kariérním řádu se hovoří hrozně dlouho. Jsou myslím i některé věci připravené. Jde prostě o to, aby se to dotáhlo, aby to dostalo rozumnou podobu, aby v tom velkou úlohu třeba hrály pedagogické fakulty, nikoliv nějaké externí vzdělávací agentury. Myslí si, že prostě pokud se to koncepčně dobře uchopí, tak to jsou úkoly, které jsou skutečně na místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co podle vás české školství nejvíce potřebuje? Vy jste vlastně sama pedagožka.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Ono toho potřebuje hodně. Samozřejmě všichni vždycky hovoří o penězích a ono skutečně bez peněz to nejde. V mnohém je naše školství podfinancováno i vysoké školství je podfinancováni. Ale nad tím asi budou brečet všichni a všichni se asi shodnou. Druhá věc je, že nám chybí dlouhodobější koncepce, tady vlastně se neustále s každým ministrem se poměrně mění priority, nebo přístupy k tomu, jak některé úkoly, které jsou dlouhodobé, třeba řešit a popravdě řečeno, já jsem deset let předsedkyní Akreditační komise a za tu dobu jsem zažila 11 ministrů školství, to znamená, v takovéhle situaci je velice těžké něco dotáhnout, něco dokončit. Já jsem ráda teďkom z paní ministryně, která je legislativní, činná v legislativě, protože tam je potřeba třeba i dokončit některé zákonné, zejména třeba novelu vysokoškolského zákona, a doufám, že prostě by se podařilo vytvořit takový ten stabilní rámec, protože s novým ministrem vždycky přicházejí noví lidé. Přichází trošku jiné priority, přicházejí různé vlivy a tlaky, takže je to problém a já si myslím, ty my potřebujeme především jako určitou stabilitu. Ono i při všech těch reformách učitelé někdy říkali: prosím vás, nechte nám pět let, ať to zkoušíme, zhodnotíme, řekneme, kde je problém a pak jdeme dál a na těch pět let ti naši učitelé nikdy neměli a neustále dostávají nové podněty a vlastně tím obrovsky ztrácíme z i těch finančních prostředků, kterých je málo, tak je vlastně využíváme hrozně neefektivně, protože u každé změny jsou velké transakční náklady a my vlastně neustále utrácíme za jakési změny, které vlastně ani potom nejsme schopni zhodnotit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže co se týče nové ministryně Kateřina Valachová, je to dobrá volba pro tento resort, vystudovaná právnička. Jenom připomenu, že pracovala roky v kanceláři ombudsmana v oblasti lidských práv.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Já si myslím, že to je velmi dobrá volba, ale popravdě řečeno, uvidíme, protože za každým stojí jeho práce, ale zatím si myslím, že toto by bylo opravdu velice, dává obrovskou šanci, aby se s resortem něco udělalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem také už nová ministryně chce více peněz pro resort, podobně jako včera ministr vnitra Chovanec. Takže o peníze bude i tento příběh.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
O penězích to určitě je a ono skutečně s takto podfinancovaným školstvím, když to uděláme ve srovnání v Evropě, tak mám pocit, že ještě bezkoncepční svým způsobem, tak mám pocit, že děláme pořád ještě zázraky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta agenda ministryně je široká od toho základního školství přes univerzity až po příspěvky do jaderného programu CERN. Vicepremiér Bělobrádek, ten by si dovedl představit nový resort, nové ministerstvo právě pro výzkum, vědu a vysoké školy, jak vám se zamlouvá tato myšlenka, která mimochodem je sympatická i univerzitám?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Tak pan Bělobrádek má na starosti vědu a výzkum, takže naráží na určitý problém, který je známý a to je to, že vlastně je to taková určitá dvojkolejnost, vysoké školy nemohou existovat bez vědy a výzkumu. Pokud vysoká škola nemá nějakou tvůrčí činnost a nebo zejména univerzita, která má doktorské studium, pokud tam není výzkum, tak se nejedná o vysokou školu, to je prostě vzdělávací agentura nějaká. A toto propojení zase, když říkám, že nekoncepčnost, tak je nekoncepčnost jenom z hlediska toho, jak se tedy vyvíjí resort vysokých škol a jak se vyvíjí i věda a výzkum. Tam samozřejmě patří i Akademie věc. Mnoho věcí není ujasněno, ještě je věc komplikovaná tím, že vlastně za minulého období vzniklo z peněz Evropské unie celá řada výzkumných center, do kterých se daly obrovské peníze, jsou výborně vybaveny. Ale my je musíme udržet. My musíme udržet tu jejich funkčnost. To znamená, my musíme zaplatit špičkové vědce. Najednou nám to tedy mizí těch málo prostředků, které jsou, tak nám vlastně ještě mizí jinam a je hrozně málo prostředků na to, aby na vysokých školách se lidé dostali k základnímu výzkumu, aby se dostali případně i k aplikovanému výzkumu, ono je tu mnoho věcí nelogických. Asi před rokem vím, že grantová agentura České republiky, která financuje základní výzkum, tak se pohybovala kolem 17, 18 % jako grantu, který byly úspěšný. A obecně se ví, že na té národní úrovni, pokud to klesne pod 30 %, tak je to likvidační pro vědu. To znamená, ta situace u nás už byla takhle vlastně velice špatná. Pak máme technologickou agenturu. Máme a jdeme na aplikovaný výzkum, ale tady je taková politika, kdy vlastně stát spolufinancuje firmy, aby spolupracovaly s vysokými školami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to většinou není vůbec propojené.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Ale většinou to bývá tak, že jsou spolufinancované vysoké školy, to tedy také, ale že ty firmy dávají něco i do toho aspoň trochu do toho výzkumu. Kdežto my vlastně platíme firmy za to, že jsou ochotny vůbec něco z toho výzkumu brát, nebo něco se na tom nějakým způsobem podílet. Není to dobře nastavený, není to dobře propojený, není jasný, jak se hodnotí věda. Na konci roku se velice často stane, že nám prostě řeknou taková a taková kritéria pro hodnocení toho, co jste dělali před rokem, to znamená, se rozbíjejí týmy vědecké. Jednou se řekne,že es budou financovat velké projekty, pak se řekne, že es budou financovat malé projekty, pak se řekne, že se to všechno bude hodnotit úplně jinak a peníze z toho odvozené také jiným způsobem, to znamená, tady je naprostá nekoncepčnost, nejasnost. Jestli by toto vyřešilo ministerstvo, to si nejsem jistá. Já si prostě myslím, že postup by měl být takový, že vznikne někde nějaký tým lidí, že vznikne tým lidí i na ministerstvu školství, tým lidí u pana Bělobrádka a začne se dávat některé věci dohromady, začnou se vytvářet koncepce a z toho poté se může něco rozvíjet, já si nemyslím, že by prostě tím, že když se zřídí ministerstvo, že by se některé věci vyřešili, protože další rok by se řešilo, kdo má jaké kompetence, a kde se co přenáší a jaké jsou tedy ty finance, takže já bych to viděla jako opravdu spolupráce té vědy, vysokých škol, akademie věd, těchto prostředků vytvoření jasný koncepce, která by měla dlouhodobější vizi, tady se dělají dlouhodobé záměry na vysokých školách a nikdo neví, na veřejných vysokých školách a nikdo neví, jaký vlastně bude mít ten stát politiku, to jsou prostě popsaný ztracený hodiny, popsaný papíry, který nikdo netuší, jestli je to pouze sci-fi nebo jestli tam vůbec něco z toho sci-fi zbude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo by toto mohl změnit tuhle tu, možná dodám ještě e-mail od pana Kamila, cituji: "Plně s vámi souhlasím, je vidět, že dlouhodobé koncepce chybí. Je vidět, jak vládnoucí elita řídí chaoticky stát ze dne na den. Chaoticky budujeme až nesmyslně. Nejprve jsme se smáli, že minulý režim měl plánování, ale bylo funkční. Souhlasíte?" Tolik citace z e-mailu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Tak my jsme vzali, já myslím, že ne všechno plánování bylo funkční, když si vzpomeneme někdy na některé věci, které chyběly, a prostě docházelo k selhávání toho plánování. Na druhou stranu prostě není to pouze trh, který něco řeší. Ve všech těch zemích vznikají určité prognózy, určité koncepce veřejné politiky, které jsou dotvářené a které jsou dotvářené a utvářené tak, že přetrvávají, vlastně to volební období. To jsou základní obrysy toho,co kde je jasná shoda toho, kam asi se to chce směřovat. A bude Česká republika orientovaná na základní výzkum nebo na aplikovaný výzkum. Budeme chtít tolik vysokých škol, budeme chtít dělat politiku takovou a takovou. A tato shoda tady chybí. Ona vlastně ani není snaha vytvářet tu koncepci. Já bych viděla jako opravdu asi dobrou věc, kdyby se podařilo užší kooperace vlastně i ministerstva školství i tedy toho týmu pro radu pro vědu a výzkum, Radu vlády pro vědu a výzkum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A inovace tam chybí ještě.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Ano inovace bych ještě zapomněla, tak prostě, aby tam dochází k určitým koordinacím. Jenomže u nás je to tak, že prostě se to vnímá, že někdo kontroluje určitý resort a kontroluje určitý i přísuny peněz a kontroluje podmínky, za jakých se ty peníze budou rozdělovat a to samozřejmě potom ovlivňuje ty koncepce víc než nějaká vize, tak tam se vám objeví a to je bohužel ve všech těch politikách, který se vytvářejí, se tam objeví určité konkrétní tlaky, kdy pro jistou skupinu lidí je výhodnější, pokud ta koncepce bude vypadat, také pro lidi je výhodnější, když bude vypadat jinak. A v tomhle tom okamžiku se vlastně to všechno zužuje na takový ten boj, kdo si koho dosadí do jakých pozic, aby pohlídat, že ty peníze odněkud půjdou jinam. A to je prostě jako ten základní problém, takhle je to nastavený a myslím si, že tohle to je hlavní důvod, proč ty koncepce u nás nejsou, že prostě to umožňuje v momentě, kdy se člověk dostane k moci, si přeměnit ty svý, změnit toky peněz, odkud kam, změnit si kdo co bude řešit, takže uvidíme, jestli trochu nastane rozumnější přístup. Já oceňuji samozřejmě českou konferenci rektorů, která vstupuje s určitou koncepcí a s určitou představou, musíme vnímat, že Akademie věd je v pozici, kdy je spojena s vědou a výzkumem, že samozřejmě zcela přirozeně tam jsou také zcela přirozené konflikty určité a střety zájmů. To je také přirozené, ale měla by být určitá vize, jakým způsobem tu vědu u nás prostě posouvat dále a hlavně, aby něco bylo trošku delší dobu a ne abychom se zase za rok dozvěděli, že to, že jsme byli na mezinárodní konferenci, se najednou stalo minusem a že tedy napsat vysokoškolskou učebnici je naprostá ztráta času, protože vám to vůbec nikdo neocení. Načež lidé z pedagogických fakult, který vlastně didaktici, kteří jejichž učebnice je výsledkem vědecké práce, tak jim to vůbec nikdo nikam nezapočítá a ta fakulta z toho nemá vůbec žádné prostředky, protože napsali pouze učebnici. Takže jsou tu absurdity, který prostě mají negativní dopad na celý vývoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsou, paní profesorko, jaksi výzvy pro ministra nebo nově ministryni školství nebo vůbec pro vládu, pro kabinet, pro premiéra?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Já bych řekla, že to jsou výzvy pro celou řekněme politickou elitu o tom, jak se tedy přemýšlí o politice a jak se ta politika realizuje. Ta se samozřejmě nemění rychle a ani to nepůjde změnit rychle, ale myslím si, že tady vidím velkou šanci pro paní ministryni, prostě některé věci nastolit. Vím, že třeba ten kariérní řád je věc jedna ze zásadních, vím, že o tom jako přemýšlí a že to považuje za důležité, další vzdělávání učitelů. To jsou prostě věci, které jsou skutečně mohou ovlivnit do budoucna to naše vysoké školství, ale znovu říkám, bez peněz to opravdu nepůjde a přestože to vypadá, že všichni chtějí jen peníze, tak ve srovnání tedy s vyspělými zeměmi je tedy české školství obecně velmi, velmi výrazně podfinancováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezidentské pravomoci v oblasti zahraniční politiky nebo i při jmenování bankovní rady České národní banky, by měly oslabit návrh na změnu a zpřesnění pravomoci hlavy státu schválila nedávno vláda. Je to nezbytné, je to nutné, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Já si myslím, že to bohužel nutné je. My jsme zažili vlastně po celé období po roce 1989 u všech tří prezidentů jistou snahu překračovat ty ústavní pravomoci. Ono se dalo čekat, že si ten systém nějakým způsobem sedne a on si nějak nesedá a zdá se, že prostě ty diskuse o tom, co prezident může, nemůže, jak ta slovíčka tam jsou. Já si myslím, že tedy často se to hraje tím způsobem, že se vůbec nebere celá logika ústavy. Ono totiž jako v ústavě se musí vždycky brát jako jakým způsobem jsou ty věci obecněji definovány a potom z toho interpretovat jednotlivé paragrafy. U nás třeba to, že jsme definovaný jako parlamentní republika, že prezident je ze své funkce neodpovědný. Prostě posiluje to, že prezident by skutečně měl být tou symbolickou osobou, která stmeluje, která nevstupuje do každodenní politiky, která spíše dozoruje, pokud by někde postupovalo se způsobem, který je neústavní. Ne, že by byl tvůrcem politiky a chci říci jednu věc, pokud by ta změna ústavy byla, tak samozřejmě, že se vztahuje až na prezidenta, který bude zvolen v dalších volbách. Nevztahuje se, neznamená to, že /nesrozumitelné/ prezidenta, to se občas naznačuje. Tady je podstata, že my bychom opravdu měli vědět, jaký ten systém chceme a jestli se budeme pohybovat v logice parlamentního a poloprezidentského nebo prezidentského systému. S tím, že já si myslím, že ten parlamentní odpovídá naší tradici a odpovídá i řekněme stavu právníků tady u nás. Jinak tam je ještě jedna věc taková zvláštní, to je ten klouzavý mandát, já musím říci upřímně, že z něj nejsem nadšená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to znamenalo?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Ono by to znamenalo, že pokud se nějak poslanec stane ministrem, tak za něj nastoupí náhradník. A pokud by zase ten poslanec to ministerské křeslo ztratil, tak se zase vrátí do sněmovny. A takže je to takový jako složitější, protože se řeší dilema, jestli má být tenhle ten poslanec, tedy ten ministr zůstávat nebo nemá zůstávat. V různých zemích je to různě,ale v těch parlamentních systémech je poměrně běžné, že je poslancem i členem vlády. Je to v Británii dokonce myslím, že je povinností, aby byl poslancem, když se stane někdo ministrem, aby tam byla jistá legitimita, která řekněme z toho parlamentního prostředí, protože jde o parlamentní systém. Poloprezidentských vlastně toto není prezidentský, je to absolutně vyloučeno. V poloprezidentských třeba ve Francii je volen někdo s náhradníkem, takže když se stane ministrem, tak opravdu za něj do parlamentu nastoupí náhradník. Ale je to jiná logika fungování systému. Ale to, že někdo náhodou není při tom hlasování, protože je ministr, ve slušných zemích se to dělá tak, že se to vypáruje, že se prostě řekne, ano, je na služební cestě pan ministra, tak prostě náš poslanec půjde na kafe a v momentě, kdy se bude hlasovat, aby byl zachován poměr sil, jak je dán vlastně z voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, proč prezident zvolený přímo občany, což teď jsme se vrátili k nám, by měl mít menší pravomoci, než prezident zvolený parlamentem?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Ono je to úplně jedno. Jako popravdě řečeno, řekněme, že jsme parlamentní systém, ve většině případů bývá volen parlamentem tedy, ale nemusí, na Slovensku třeba. A v tomto okamžiku pořád chceme-li parlamentní systém, tak víme sice, že má větší legitimitu, to že ho volí lidé sami, je demokratičtější, dává se jim možnost se rozhodnout, koho chtějí mít jako toho symbolického vůdce. Ale skutečně ta jeho legitimita je o to větší, proto se už na počátku říkalo, že by se mělo nějakým způsobem upravit ty pravomoce, nebo je zpřesnit, aby bylo jasné, že se pohybuje v parlamentním systému. Samozřejmě může se společnost dohodnout na radikální změně a můžeme žít v systému poloprezidentském jako třeba ve Francii nebo prezidentském jako v USA. Osobně si nemyslím, že by to rozhodně spíš naše problémy zhoršilo nežli by je pomohlo řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik silný bude tedy příští český prezident?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Uvidíme, jestli ta ústava přijde, a pokud by to bylo schváleno, já si myslím, že bude silný natolik, bude mít obecně autoritu a úctu lidí. Ten prezident nevstupuje do těch konfliktů, ono to má svůj význam. Má v momentě, kdy lidi jsou naštvaní na vládu, támhle něco se zdražilo a tady rovna nejede tramvaj a za vašeho může vláda, že jo, tak ten prezident, protože nenese tu odpovědnost, tak zůstává v tom systému jako někdo, kdo se považuje určitou úctu a který sděluje ty hodnoty. Třeba tím, že jmenuje profesory, říká já tady ukazuju, že mi na tom záleží. Ta nejde o vyrovnávání mocí. Řekněme, má potom jenom některý funkce třeba v krizových situacích, kdy vstupuje do něčeho jako aktér a jinak to ten, kdo dává spíše témata, dává skutečně nastoluje určité hodnoty, mluví o tom, co je podstatné, otevírá třeba i určité otázky spjaté s morálkou etikou i třeba sociální spravedlností, ale není ten, který nakonec rozhoduje, jestli se zvýší daně nebo nezvýší daně. Kolik budou příspěvky a jak budou vypadat důchody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanec Ladislav Šincl ze sociální demokracie chce disciplinární řízení s ministrem financí a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Ten měl pana Šincla údajně nařknout z korupce a zastrašovat, což pan ministr odmítá i například v sobotním rozhovoru pro Právo zopakoval, že Šincl je zlobbovaný a lže. K omluvě prý vicepremiér nevidí důvod. Jak vy vidíte, paní profesorko celou tuto kauzu, která se dostala už do osobní roviny?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Asi je i v osobní rovině. Já samozřejmě nevidím příliš ráda v momentě, kdy prostě je jakási interpelace vůči členovi vlády, a ta odpověď potom naznačuje, že ten, kdo se mě ptá, vlastně také dělá něco nebo dělal něco nebo někde má jakési zájmy a postranní zájmy, prostě interpelace jsou běžnou věcí, kdy má jakýkoliv poslance a parlament má kontrolní právo vůči vládě právo se zeptat na nějaké věci a v momentě, kdy tam jsou do toho se přenáší jako a vy jste dělal tohle to nebo mám tady informace, že někdo dělal něco, byť tam nešlo o žádnou složku, o jaké se tady prostě hovořilo, šlo asi o tři nebo čtyři papíry z veřejných zdrojů, takto ale nepůsobí dobře. Samozřejmě, když si vezmeme zpětně, co všechno se u nás dělo a já jsem se teĎ dívala právě na to, jaké byly aférky, tak to je spíše víceméně skoro nevinné. Ne že bych to tedy podceňovala, ale říkám prostě tohle to se nedělá a rozhodně je to nešťastné vyjadřování a svým způsobem může to být vnímáno jako zastrašování, ale když to vezmeme zpátky a když si vzpomeneme na ty předchozí období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomeneme si ještě vůbec?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Právě, kdo si vzpomíná, mladší generace možná už vůbec ne. A tak jako možná ještě někdo si pamatuje Kristinu Kočí a to, jak se připravovaly údajně materiály z ODS proti Vítu Bártovi. Kdo si vzpomene na volbu prezidenta. My jsme o tom před chvílí hovořili. Ta přímá volba prezidenta 2008, volba prezidenta, kde byly snad i kulky přicházely, výhrůžné dopisy, tam to, co jsme slyšeli, jak půjde bručet, že jo někde vyhrožoval jeden z čelných politických představitelů. To bylo přece naprosto neuvěřitelné. Kubiceho zpráva, jeden z největších průšvihů, který tady byly, protože skutečně jen sebraný nějaký agenturní nesmysly, neprobrané nebo prostě jenom to, co se sbírá, vždycky když se dělá nějaká ta první sonda, jestli jsou někde nějaké problémy, které se prostě dostaly na veřejnost těsně před volbami, to bylo neuvěřitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeci jen se sbírá materiály v politice.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
A jako afér také pro pamětníky, to bylo 2008, myslím 2008, a to byla akce Morava, poslanec Morava, který tehdy Janek Kroupa dělal takovou reportáž s poslancem Tlustým, který nahrál jakoby nahrál jakési video, kde to vypadalo, že bude vydírání a nabízeli to poslancům, kdo to chce koupit, aby mohl vydírat vlastně své okolí. A tenkrát mladý poslanec Morava, mladý člověk, o kterém by člověk si říkal, že ještě možná má iluze a jde dělat do politiky, dělat něco zajímavého, tak se vlastně chytil a chtěl to používat jako určité kompromitující materiály. Ale je toho hodně, co se zažilo už myslím, že těch afér tady bylo velké množství. Já si osobně myslím, že prostě by se to nemělo dít, že to vydírání v politice by být nemělo a i tuto aféru, tu poslední bych neviděla tak dramaticky, ale přesto si myslím, že to je věc, která prostě by neměla vytvářet atmosféru, že když se na něco zeptá poslanec, že může očekávat, že ho prostě někdo okamžitě prolustruje a bude sledovat, jestli on, jeho rodina, jaké tam mohou být motivy a podobně. To si myslím, že není úplně dobrý. Tohle to mohou dělat novináři, ale členové vlády by to dělat neměli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohou?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Novinář by samozřejmě měl vědět, jestli třeba při nějakém hlasování a pozměňovacích návrzích, jestli tam nemůžou být lobbistické věci. To si myslím, že má právo investigativní novinář normálně dělat, ale aby člen vlády v momentě, kdy má nepříjemnou otázku prostě si nechal okamžitě sebrat všechny možné informace proti tomu, kdo se ho ptá, to si myslím, že by být nemělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, jak závažná je tato poslední zatím roztržka v koalici, protože jde o dvě koaliční strany, hnutí ANO Andrej Babiš a sociální demokracie a pan Šincl.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka
--------------------
Já si nemyslím, že by to bylo tak závažný. Opravdu si nemyslím, že tohle by byl tak závažný jako problém, byť si myslím, že to je spíš velmi nešťastný a nemělo by se to dít. Ona roztržka může být někdy úplně nevinná a může vést k naprostému rozkolu, protože i politici jsou pouze lidé a někdy prostě ta míra trpělivosti přeteče. Já osobně se domnívám, že je ještě čas na roztržku v koalici není. Že prostě pro všechny zúčastněné v této chvíli by to bylo nevýhodné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesorka Vladimíra Dvořáková. Já vám za to děkuji. Přeji hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.