Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 21. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešní pozvání přijala profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka. Já vás vítám, dobré ráno. Návrh zákona o státní službě, jehož přijetím v prvním čtení dokonce prezident Miloš Zeman podmiňoval jmenování nové vlády, míří do druhého čtení. Na řadě je nyní komplexní pozměňovací návrh, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, je to hodně zvláštní situace, za prvé bych chtěla říct, že ten zákon je nesmírně důležitý, ale nejen to, že ho tedy přijmeme, a že bude platný, ale bude záležet na tom, v jaké podobě bude přijat, protože on může skutečně pomoci vlastně nastartovat takový ten proces dostat se z toho marasmu, ve kterém teď jsme. Ne, že by to byla jediná věc, že jeden zákon by to změnil, ale vytvořit dlouhodobě vlastně prostor pro to, aby zde vznikla profesionální státní správa, aby zde nebyly ty trafiky pro nejrůznější kamarády a neschopné lidi a aby prostě ten stát fungoval v těch základních věcech tak, jak fungovat má. Ale právě proto, že ten zákon je hrozně důležitý, tak ten způsob, jak je přijímaný, je vlastně velmi nešťastný. Miloš Zeman podmínil jmenování vlády, že ten zákon bude přijat v parlamentu v prvním čtení, což se stalo a teprve teď se ten zákon jakoby celý pozměňuje, ono abych ještě řekla, on se vlastně přijímá základ zákona, který jsme přijali již v roce 2002 a který nikdy nevstoupil v platnost. Teď jako v jisté změně byl dán do prvního čtení a teprve nyní to bude chodit přes legislativní, do toho vstupuje legislativní rada vlády, to znamená základní úpravy toho zákona, pak do toho budou vstupovat ještě poslanci, kteří samozřejmě kdykoliv, ale je tu tedy obrovské riziko toho přijímání, bude transparentní, podaří se opět, že do toho zákona se podaří něco, co tam být nemá, co sníží možnost té logiky. Prostě je to opět takový řekla bych přístup, který vlastně nahrává těm netransparentním nejasným procesům, kdy se něco někde dostane do zákona a pak všichni koukají, jak se to tam dostalo a proč to tam je. Je nutné to hlídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vychází, pokud se nepletu. Vlastně ze tří variant. Je to ten původní návrh z roku 2002, pak je tam návrh pana Tejce a Rusnokovy vlády.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ono je to tam ještě jako hodně složitější, protože tam ještě původně byla vláda předchozí, která je dávala a ten zákon je skutečně ve složité situaci, co a jak bude přijímáno a právě proto je mi hrozně líto, že to došlo do toho prvního čtení už je to v parlamentně a teď do toho budou hádky o tom, jakým způsobem vlastně jakou variantu z něj udělat, což je úplně proti logice legislativního procesu a neříkám, že to nemusí skončit špatně, možná, že to skončí dobře, já doufám, že to skončí dobře, ale ten prostor, ten způsob přijímání, vytváří opravdu skvělý prostor pro to, aby nakonec to skončilo špatně, to znamená, aby skončilo cosi, co bude bezzubého, bez účinku, posílí určité klientelistické vazby místo toho, aby to šlo jiným směrem. Říkám, uvidíme, ale je opravdu nutné, aby se to hlídalo. Myslím, že odborná veřejnost si to velmi dobře uvědomuje. Nevládní organizace si to uvědomují. A myslím si, že ale i legislativa aspoň tak co jsem slyšela, skutečně se snaží jako pohlídat. Legislativní rada vlády se snaží pohlídat ty základní rysy toho zákona, by prostě nedošlo k těmhle problémům. Ale uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On mimochodem i prezident Miloš Zeman v rozhovoru aktuálním pro Aktuálně.cz se docela obává, že si politici budou chtít udržet ten vliv na státní správu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ano, on se toho obává, ale ve své podstatě tím, že řekl, že to má být přijato, jinak nebude jmenovat vládu, že to má být aspoň v tom prvním čtení, tak tím vytvořil skutečně prostor, že je jednodušší a v téhle chvíli bude jednodušší s tím nějak manipulovat, než by to bylo, kdyby ten zákon byl nejdřív prošel Legislativní radou vlády, a vláda už v té podobě jak si to představuje, v určité logice by ho předložila do toho parlamentu. Ale říkám, doufejme, že se to ještě podaří zachránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On argumentuje tím, proč trval vlastně na tom, aby to bylo alespoň to první čtení, protože podle něj by se tím politici třeba vůbec nezabývali. Ale můžeme se, paní profesorko, podívat možná na některé věci z toho návrhu, jak by měla být nastavena ta státní správa, protože se hovoří, že úředníci by měli skládat jakousi zkoušku, jakýmsi tím vedoucím orgánem by měla být generální správa, státní správy, co tedy by se mělo změnit, jak by to mělo vypadat?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Především by se měl vlastně odbourat přímý vliv politiků na úředníky, to znamená, úředník, který by byl tlačen k něčemu, co považuje za nezákonné, co považuje za nedobré, je třeba z hlediska dobrého hospodáře a tak dále, by nemusel, nebyl pod tlakem, že když se postaví politikovi, takže ho někdo vyhodí, že ho někdo nějakým způsobem bude šikanovat, že mu někdo sebere velkou část platu. Vezmeme si, minulá vláda, ještě Nečasova, třeba chtěla, by úředníci 40 % měli pohyblivého platu, tím pádem by měli velký nástroj úředníci nikdy nemají super vysoké platy, velký nástroj na to, jak je ovlivňovat, takže to je jedna věc. Ten úředník by měl být opravdu jakoby nezávislý na bezprostředním politickém tlakům, to znamená, neměl by být nucen dělat některé věci, které jsou v rozporu, řekněme, se zákonem, etikou nebo jakémkoliv rozhodování. Zároveň ten úředník by měl jisté jistoty řekněme, to postavení služební by mu dávalo jisté jistoty, nebylo by tak jednoduché ho tedy nikde vyhodit, ale zároveň on by měl jistou povinnost určité kvalifikace, za prvé by měla být výběrová řízení. Samozřejmě se předpokládá, že by to bylo spíše do budoucna, než by teďkom všichni úředníci museli najednou projít výběrovým řízením, to by se ani nedalo zvládnout, ale bylo by vybírání na základě výběrového řízení, byla by jasně stanovena kritéria, jaké jsou požadavky, kvalifikace a podobně a ten úředník by v první fázi byl pár měsíců čekatel a jako čekatel by potom složil úřednickou zkoušku. Tohle je otázka, o které se hodně hovoří a říká se, Když ono to není vůbec nutný nějaký úřednický zkoušky. Já si naopak myslím, že je to základní věc, která musí být, protože je to trochu něco, co z toho úředníka, z toho čekatele udělá toho úředníka, a ta zkouška nemusí být ani nějak drahá, ani nějak dramatická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co obnáší ta zkouška?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
To není ještě dohodnuto a já právě to, co já mám představu a to co si myslím, že by bylo základní, by bylo, že pro místa referentské, těch běžných úředníků, tak by třeba ta prostě byly metody e-learningové jakoby na počítači, kde by mohly být jako otázky, které se týkají etiky, způsobu rozhodování, etický kodex, jednání, a tam ty věci mohou být popsány a mohou být modelové situace, když řeknu: Přijde za mnou nebo za kolegou ještě lepší, jsou otázky jako za kolegou Frantou do vedlejší kanceláře přijde někdo a přinese mu flašku. Má ji vzít, nemá ji vzít? Dělám si legraci, teď samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úplatky nebrat.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
I když opravdu si dělám legraci v tomhle směru, ale prostě určité jednání jako třeba mohu poskytnout jedné straně informace, která je poskytne druhé straně při nějakých věcech. Tohle to jsou zároveň i třeba otázky, mohu odmítnout tento příkaz, pokud je v rozporu s nějakými věcmi. Na koho se mohu obrátit, třeba pokud mám ta a ta podezření. To znamená, něco, co by zároveň nastolovalo takový styl prostě etiku jednání a chování ve vztahu ke klientům. Zároveň i určitá ochrana znalosti, který by ten úředník měl, aby věděl, že on se tedy může bránit, on může něco neudělat a pro ty místa takzvaných přestavených, to znamená, už těch vyšších by ta základní zkouška už trochu v sobě zahrnovala třeba některé správní postupy a tak dále, aby ten člověk se orientoval v těchhle věcech. To znamená, nemyslím si, že by to bylo něco, kde by prostě se jako v autoškole, jako jestli tedy náhodou vím, že znám detaily nebo naučím se nazpaměť zákon, nesmysl, někdo tomu nemusí rozumět. Ale jestli člověk pochopil ten způsob. Tahle zkouška, která si skutečně nemyslím, že by byla dramatická, ale naopak by zvýšila i určitou vzdělanost i právní vědomí těch úředníků, vlastně byla ta vstupní. A potom to další vzdělávání už by pak mohlo být dávané podle těch ministerstev, které by pomáhaly. Je potřeba proškolit teďka novém občanském zákoníku, bude se to vztahovat na právní oddělení, támhle to je potřeba, aby šli na nějakou konferenci. To už by si nastavovali sami, ale myslím si, že v tom vzdělání by neměly být některé prvky, které si myslím, že velmi vedly k tomu, že se peníze vyváděly zase ze systému, jak je tady zvykem a to znamená, měly by tam být znalosti, nikoliv nějaké manažerské dovednosti. Tohle to bylo oblíbené, prostě jakési expertní skupiny, školy, soukromé, lidi ze soukromých firem, s úředníky klidně jako chodily a pak získávali nějaké MPA, MBA, a tohle to ale velmi často platila pravděpodobně ta ministerstva. Já mám vážné obavy, že se tady se platily i u některých pracovníků vyšších, že se jim platily soukromé školy. Chtělo by to ověřit samozřejmě, ale tyhle ty věci by v tom vzdělávání být neměly. To ministerstvo by mělo mít základní princip, že se to dělá zevnitř, to znamená, různé lidi proškolí nebo si to ministerstvo pozve nějakého experta třeba na ten občanský zákoník, který určitou skupinu proškolí a to generální ředitelství v čele s generálním ředitelstvím, což je velmi důležitý, by mělo být něco, co řídí ten úřad, co není. To je rozdíl od těch politiků, že to není ten ministr, ale na tom ředitelství se řídí ty úřady. To jsou ti lidé, kde se bude rozhodovat o odměnách, nikoliv politik: tenhle mi vyšel vstříc, dejte mu víc peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, paní profesorko, nějaké úskalí v tom, že toho generálního ředitele státní správy bude jmenovat vláda?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Víte on ho někdo jmenovat musí vždycky. Ale tam zase dá se, mnohé věci ošetřit, aby to nebyly úplně ty očividné trafiky, tak jako tam může být určitý kvalifikační požadavek, určitá praxe v klasické státní správě, nikoliv parlamentu, ale prostě je to úředník, někdo, kdo byl prostě já nevím pět let dělal pro státní správu. To znamená, když se nastaví takováto kritéria, tak jako v tomhle okamžiku už můžete mít vlastně vysokou míru pravděpodobnosti, že i když to může hrát roli, třeba je to stranická preference, tak tam ale zároveň bude garantovaná určitá odbornost, kvalifikace a tak dále. A navíc jako ten termín toho úředníka by měl být delší než je termín běžné vlády. To znamená, pět let, šest let. To znamená samozřejmě určitý vliv politický tam být může, ale můžete si stanovit, že tam opravdu vám nepřijde někdo, kdo s tou státní správou vůbec nemá tušení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka k tématu, cituji: "už teď existují výběrová řízení na úředníky i referenty, ale jak zajistit, aby nedocházelo ke klientelismu? Stejně tak úředníci dělají už teď jakési zkoušky zvláštní odborné způsobilosti?"

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že ty zkoušky, které jsou u těch odborné způsobilosti, to jsou prostě zkoušky, ze kterých se dá víceméně vyjít i v téhle té chvíli, i právě proto se tak říkalo, není nutné asi aby ti lidé, co už jsou v té státní správě tím znova procházeli. Je to nutné trošku přizpůsobit, ano, jsou výběrová řízení, ale záleží potom, jak jsou nastavena ta výběrová řízení a já osobně se domnívám, že mnohá výběrová řízení jsou jako v pořádku a mnozí lidé, kteří prošli výběrovým řízením, prošli určitě na základě toho, že mají jistou kvalifikaci. Ono také teď je zajímavá situace. Já vím, že když jsme doplňovali místa na sekretariátu Akreditační komise, tak vlastně dříve to bylo, že se tam hlásilo pár lidí. V tuhle chvíli, když se vypisoval konkurz, tak tam bylo 123 přihlášek a to byl požadavek vysokoškolské vzdělání a velmi kvalitní angličtina, protože jsme potřebovali na jednání tedy s evropskými strukturami někoho, kdo by měl na starosti tyto věci. A jako myslím, že se dá nastavit prostě ta komise poměrně dobře a navíc prostě musí být jasně daný určitý kvalifikační požadavky na to, kdo přijde do toho výběrového řízení a nebývá zvykem v Evropě, aby tam byl přímý nadřízený v tý komisi. Na druhou stranu to může mít trošku jakoby ten problém, že ten nadřízený ví, jaký má /nesrozumitelné/, jaký typ třeba pracovníka potřebuje. Může se brát v úvahu určitá diverzita, aby to nebyl jeden tým, já nevím, žen, kterým bude 35 všem, aby to bylo prostě pestřejší, ale rozhodně by tam neměl být jenom ten tým, který se nejmenuje ten přímý nadřízený, ale měly by tam být externisti. To se dá poměrně velmi dobře ošetřit a je to běžný i jako řekněme, v těch vyspělých zemích, takže to si myslím, že se dá zmírnit prostor pro to, aby tam byly ty klientelistické vazby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak bude ta profesionalizovaná, odpolitizovaná státní správa spolupracovat s konkrétním ministrem?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ono tady nejde o to, co si mnozí lidé představují, že když bude odpolitizovaná, takže prostě ministr nemůže mít představu, že bude realizovat své cíle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že kabinet ministra na toho nebo na tento úřad se nevztahuje.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
By se asi nevztahovalo. A tohle už jsou otázky hodně složitý a detailní. To si opravdu musí jako odborníci také říkat a bude tam samozřejmě vliv politiků. Ale ten úředník ve své podstatě jako tím, že je ten profesionální úředník, ten nebude rozhodovat, jestli třeba má být školné nebo nemá být školné jako na vysokých školách. To je věc politického rozhodnutí. Ale on musí být schopen vlastně i spočítat a dát podklady, jakým způsobem nebo jaký jsou rizika, jestli to pak implementují ty věci, aby to nemělo dopady na některé skupiny. Tyhle ty věci by vlastně měly ten úřad jakoby připravit. Nemá politická rozhodnutí. Ale má vlastně připravovat to, za prvé i určité odborné podklady a zároveň také potom realizaci toho a když se třeba dělali sociální reformy a najednou se zjistilo, že byly přivedeny nebudu mluvit k tomu obsahu, to bylo politické rozhodnutí, ale v tom politickém rozhodnutí, pokud vím ,nebylo, že děti s cukrovou do pěti let najednou ztratí veškerou podporu nebo co se tam stalo za ten obrovský malér, protože to prostě nebylo dobře dotaženo, nebylo to dobře připraveno. Nemusí jít tedy jen o politický záměr, ale prostě ta zpráva státní musí fungovat v té dobré podobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyl by podobný zákon vhodný i pro jiné instituce?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak je to pro všechny úřady samozřejmě, ale je nutné říci, že ten stát je něco jiného než ta firma, způsob řízení firmy je jiný, nežli způsob řízení vlastně toho státu, ten úředník vlastně má být samozřejmě určitým způsobem tvůrčí a nejen bezmyšlenkovitě něco opakovat, ale na druhou stranu vlastně to, co si dělají legraci v "Jistě, pane ministře", takhle to nejde, protože se to nikdy takhle nedělalo, tak má svoji pravdu, protože stát by v obdobných situacích měl rozhodovat stejně. Jestliže stát přizná něco panu Vonáskovi, já jsem ve stejné situaci, mám také nárok na to, aby mi to přiznal. Takže to je právě to důležitý a to je právní stát potom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě otázka od pana posluchače k tématu odpolitizování státní správy, jestli nebude nový zákon ještě větší ochranou málo schopných.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že ne, protože tam by nějakým způsobem mělo být, tedy uvidíme, v jaké podobě bude přijat, ale tam by vlastně se mělo při těch různých výběrových řízeních na obsazování určitých míst brát v úvahu třeba při těch výběrových řízeních nejen jak kolik let má kdo praxe, ale jakými školeními prošel, jakým vzděláváním dalším prošel, a je tam jistá míra ochrany, ale zároveň jsou tam jisté požadavky, to znamená, třeba by tam měl být požadavek, že člověk, který pracuje v jistém oboru potom nemůže jít do soukromé firmy pracovat ve stejném oboru. To znamená, ten úředník bude mít jisté výhody, ale zároveň i jisté povinnosti, které běžně člověk nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V pražském Karolinu dnes dostane profesorské dekrety 85 akademiků. Čekali na ně několik měsíců prezident Miloš Zeman dekrety nakonec jen podepsal, ale předá jim je ministr školství. Jak to hodnotíte, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak je to naprosto v souladu se zákonem. Prezident v tuto chvíli jmenoval profesory, není o tom, že jmenuje někdo jiný. On tím svým podpisem ukončil proces jmenování profesora, jmenoval tyto profesory a jestli je předává osobně on nebo ministr, to je úplně jedno. To záleží na jeho rozhodnutí, Václav Havel mnohdy nepředával ty diplomy a nikdo nezpochybňoval, že on jako prezident jmenoval profesory, takže teď je to také stejné. Prostě pokud pan prezident nechce být přítomen u toho oficiálního aktu předávání těch diplomů, tak je to v zásadě úplně jedno, to je na něm. On v tuhle chvíli jmenoval 85 profesorů. Já se na to těším. Jdu tam odpoledne za Akreditační komisi na celé to řízení. Budou tam rektoři hlavních vysokých škol. Budou tam samozřejmě zástupci ministerstva, je to vždycky velmi slavnostní chvilka a velmi taková důstojná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ke školství se vztahuje také další e-mail. Jestli by stát mohl přihlížet i k pedagogickému vzdělání získanému jinde než na pedagogických fakultách. Otázka se týká problému, že ve školství je, myslím desetina učitelů bez aprobace.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ono je to složitější, asi to formulování. V zásadě oni musí mít, je řada lidí, kteří získávají vzdělání třeba na filosofické fakultě nebo přírodovědné fakultě, pokud mají učitelské obory, ale pro to uznání je podstatné to, jestli absolvovali ten okruh, akreditovaný okruh vlastně toho pedagogického vzdělání, to znamená, mají tam pedagogiku, psychologii, didaktiku, a řadu, mají tam praxe. To je řada věcí, která jsou prostě jako nezbytně nutná, takže pokud je to akreditováno na jiných fakultách, není problém, nemusí být na pedagogické fakultě, protože učitel odchází právě i z těch jiných fakult a jinak nevím co bych k tomu asi mohla říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se posuneme úplně na ten nejnižší stupeň a to jsou jesle a mateřské školky. Podle ministra pro lidská práva Dienstbiera, by každé dítě už od dvou let mělo mít nárok na předškolní vzdělávání, tedy na jesle a mateřskou školku, tedy oba rodiče by se pak mohli věnovat práci, eventuálně kariéře. Do jaké míry je to reálné podle vás?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Mně se ten návrh samozřejmě libí, otázka je, jestli toto musí být, nebo lépe řečeno, pokud se to dá do zákona, jak bude ten stát schopen tohle to realizovat, to znamená, ten zákon by měl tlačit samozřejmě, aby to bylo realizováno, ale musí to být realizováno na úrovni obcí, kam to vlastně spadá, takže je to trošku jakoby složitější, jakým způsobem tohle to dělat, ale já si osobně myslím, že předškolní vzdělávání a to není můj názor ale názor vlastně psychologů, kteří říkají, že předškolní vzdělávání je jedno z nejdůležitějších, že vlastně ty schopnosti toho dítěte, jak bude potom schopno dále se učit, se vytváří asi do těch pěti, šesti let života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste také maminkou dvou dětí, mohu prozradit.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ano a jako teď by se na mě mnozí dívali velmi krhavě. Mé děti šly v roce do jeslí a nemám pocit, že by to na ně nechalo nějaké špatné následky. Ono totiž spíš jde o to, jestli potom ty rodiče, když, jak dlouho jsou tam, jakým způsobem je zorganizovaný ten život toho dítěte a jestli mu potom věnují dostatek času, když to dítě z těch jeslí přijde a tak dále, takže to záleží na mnoha více věcech, ale především by to umožnilo vlastně těm maminkám odcházet do práce nebo k tatínkům, což je hodně důležité i pro určité postavení té ženy, pro její další rozvoj, i řekněme je to problém trošku i sociální v mnoha případech, ale zároveň je to nenutí. Nikdo neříká, že maminka musí dát dítě ve dvou letech do jeslí. To prostě není požadavek, budeš s ním chtít být doma, je to samozřejmě jen na ní. Takže to je důležitá věc. Ale někdo říkal, že je to v rozporu s tím jak vznikají ty skupiny dětské, které nejsou jako mateřské školky, já ty skupiny považuji za obrovský krok zpátky. Naše školství, mateřské, předškolní výchova, byla na obrovsky vysoké úrovni a je do této chvíle s velmi kvalifikovanými vyučujícími a právě s tím, že rozvíjejí ty děti. Ty děti tam dostávají opravdu leccos, co vlastně ani možná doma dostávat nemohou a z tohoto hlediska je to velmi důležité. Já chápu, že v dané situaci, kdy prostě úplně stát selhal, demografický vývoj se dal předpokládat, všichni o něm mluvili, tak vlastně je to pro mnoho žen řešení, ale nemyslím si, nemám nic proti tomu, že takovýhle zákon toto umožní. Ale nemyslím si, že bychom měli jít tím směrem, že budeme mít dětské skupiny. Ty dětské skupiny mohou to řešit v jistých momentech, kdy najednou rychle nastává jistá změna, ale jinak prostě ta budoucnost by měla mít opravdu v kvalitních předškolních zařízeních tak, jak tady byla tradice s jasným programem a vzděláváním vlastně těch dětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám v této souvislosti, paní profesorko, jeví návrh organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zkrátit rodičovskou na jeden rok a ty ušetřené peníze by pak stát mohl převést na funkční systém té předškolní péče.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že zase to není podle mě není dobře. Ta rodičovská si myslím, že by měla být déle. Podle toho vlastně, jak se ta rodina rozhodne. Nevytvářet umělý tlak, aby někdo šel do práce za každou cenu. Já si myslím, že v tomhle směru si můžou ty rodiče skutečně vybrat. Nemám pocit, že by to zase mělo být, samozřejmě všechno se přepočítává na peníze, ale prostě tohle jsou peníze, které se obrovsky vyplatí do budoucna. Kvalitní předškolní výchova se vyplatí do budoucna a ono teď jako řekněme, je takový boom, který už začíná klesat. Ono těch školek a těch věcí nebude tolik a prostě ta možnost pro ty rodiče, aby si vybrali, jakou alternativu v dané chvíli budou chtít, jestli budou chtít jít zpátky do zaměstnání, jestli budou místa, vůbec v tom zaměstnání, ale ta možnost, aby ti lidé mohli si takhle vybrat, si myslím, že je hrozně důležitá. Takže prostě by to nemělo být jedno nebo druhé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka, děkuji vám za rozhovor a přeji hezký den a víkend. Na shledanou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já děkuji za pozvání.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.