Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 19. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí vítám politoložku, profesorku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu se chceme věnovat? Předvolební tématice, rétorice i rozhodování. Buďte vítáni. Blížící se parlamentní volby jsou co do počtu a rozsahu programu kandidujících subjektů hodně zajímavé i napínavé. Politici se snaží vyburcovat voliče. V čem je podle vás, paní profesorko, specifická ta letošní předvolební kampaň i atmosféra situace? Možná, kdybychom to porovnali s rokem 2013.

Čtěte také

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak ona každá předvolební situace je vždycky svým způsobem specifická. Tady bych možná řekla, že po dlouhé době máme zase volby, které jsou v řádném termínu, že nebo je to, je to vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už máme ...

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
... vláda, která končí a která vlastně zahajovala celé to období, takže v tomhle tom směru asi má volič možná trochu větší šanci si popřemýšlet, co ta vláda opravdu udělala, vyčerpala to svoje období, co stihla a co nestihla. To si myslím, že je docela dobré pro to zamyšlení. No, a jinak myslím, že jsme zase jako v podobné situaci jako kdykoli jindy, to znamená vládní koalice je víceméně rozhádaná, každý se snaží se trochu vymezit jeden vůči druhému, což u těch vládních koalicí poměrně bývá, protože vlastně ty koalice soupeří o podobné voliče a vlastně chtějí si přisvojit to, co se povedlo, si přisvojují a to, co se nepovedlo, hází na ty druhé. To je takové poměrně dosti obvyklé, takže neviděla bych to příliš, že by to bylo něčím výrazně specifické, ale není asi to rozhodování těch voličů mně připadá, že je čím dál tím jako složitější, čím dál tím více třeba potkávám, někteří říkají když já vůbec nevím, koho volit, a jako má to cenu jít k těm volbám a podobně. Takže úkolem politických stran je také přesvědčit vlastně voliče, že má význam chodit k těm volbám a že má význam se rozhodovat. A já bych asi voličům ještě i řekla, že nikdy nenajdeme ideální stranu, že by splňovala všechny naše představy a všichni lidé, kteří jsou na kandidátkách, by nám byli sympatičtí nebo bychom jim věřili, ale že se mají pokusit o nějakou hlubší reflexi, než k těm volbám jdou, a hlavně, aby k těm volbám šlil

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím se podle vás voliči, jestli to vůbec lze odhadnout a na základě čeho. Možná až ten výsledek primárně řídí. Je to volební program, jsou to tváře, hesla, co na voliče nejvíce zabírá na nás?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak to samozřejmě všechny agentury, který dělají politický marketing před volbami, tak tuhle otázku si kladou. Najít odpověď asi není úplně jasné. Ono tam působí něco dlouhodobě, to znamená ten volič někam směřuje, hodnotí, řekněme, ty určité politické strany a něco může být krátkodobě. Někdy se stane, že ty volby prostě ovlivní jedna událost, která prostě je před volbami a najednou oni změní svůj názor, rozhodnou se třeba jenom, že k volbám nepůjdou, nebo změní, změní své preference. Takže těch věcí je více. Já si nemyslím, že by tak moc třeba působilo, jestli někomu přidám nebo nepřidám. Ono je to na platech, jestli na důchodu, zvýšíme důchody. Samozřejmě všechny vlády na celém světě před volbami se snaží nikoli škrtat rozpočty, ale dávat. Ukázat, že vlastně my jsme úspěšně vládly a naším výsledkem je, že vy se teďko můžeme mít lépe. Takže ta snaha přidávat, zvyšovat platy, zvyšovat důchody je poměrně běžná. To je prostě, a možná, že to je dobře, protože kdyby ty volby nebyly, tak k tomu nikdy nedojde a myslím si, že většina lidí si nějaké to zlepšení sociální situace zaslouží, zvláště pokud je ta ekonomika v pořádku. Ale není to tak jako jednorázový, že bych si řekla tak teďko budu chtít třeba zvýšení důchodu, protože jsem důchodce. Ono si člověk řekne aha, ale já mám třeba děti, které se uchycují teďko v pracovních poměrech a já zase jako bych docela ráda, aby i ty děti měly nějaké dobré podmínky, byly schopní sehnat byt. A mám třeba staré rodiče a docela mi záleží i na tom, jak je o ně pečováno. Takže nikdo není jenom to individum, že by bylo mimo společnost a řeklo se teďko tomuhle přidám pětistovku a tamhle ho někomu vezmu a prostě působí to trochu jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli bychom se tedy podle vás, paní profesorko, rozhodovat nebo vnímat i nějaký dlouhodobý trend, strategii těch jednotlivých formací?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já bych byla hrozně ráda, kdyby to voliči dělali. Nutno říci, jo, že oni jim to ty politické strany moc nenabízejí. Ty politické strany většinou se orientují v tý volební kampani na tu krátkodobou věc a leckdy prosazují zcela opak, než dělaly třeba před 4, před 6 lety a mění, mění vlastně ty svoje postoje. Takže pokusit se o to dlouhodobější a především kdybych řekla, že teď o co by v těch volbách mělo jít, je vlastně ta otázka, kam země bude směřovat a kam bude směřovat i z hlediska svého postavení ve světě, protože nejsme země izolovaná, nejsme uzavřeni jako kdysi bývala Albánie, a myslím si, že v tuhle dobu ten svět se prostě nějakým způsobem proměňuje a hodně záleží, jestli svým způsobem bude to země, která bude schopna vyvážet, kdy bude v tom vlastně i nějaká ta přidaná hodnota, schopnost, kvalitní pracovní síla, myšlenky, anebo jestli to bude země, kde to bude ta montovna, kde bude snaha za co nejnižší náklady na práci prostě jenom vyrábět něco, co jakmile se trochu změní podmínky, tak ty firmy klidně půjdou jinam. A tady to je důležité a ty strany o těchhle věcech nehovoří, ale potom třeba, to je třeba otázka vzdělání, jestliže říkám, že přidáme učitelům nebo abych na tu vysokou školu, dostaly jsme vysoké školy ty 4 miliardy, které si žádají, tak ono to není o tom jenom, aby se měli lépe, ono je to o tom, jak se bude mít tahle ta země za 10, 15 let a mnozí politici přemýšlejí jenom v tý krátký době, protože když dáte peníze do vzdělání, tak za 4 roky se vám to ještě neprojeví, ale když je nedáte, tak za 15 let bude obrovský průšvih a možná ten tlak na to, aby ta země se budovala s určitou perspektivou, tohle by měla být věc, kterou by měli možná ti voliči zvažovat, protože to postihne všechny. Postihne to současnou generaci, budoucí generaci a ten svět, když se už rozdělí ekonomicky na ty, co teda něco vymýšlejí a něco, co jsou montovny, tak je velmi těžké se z toho dostat. Historicky je to velmi obtížné. Tohle si zažila Latinská Amerika a dodnes má tyhle problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že bude ekonomika, finanční otázky patřit mezi ty hlavní, ta hlavní témata?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já bohužel si myslím, že tak úplně hlavní téma to nebude, lépe řečeno, že to nebude ta koncepce, ale že to bude spíš teďko, jakým skupinám někde přidáme, kde jsou naši potenciální voliči a co jim tedy slíbáme, aby nás šli volit. Ale to dlouhodobější rozměr, ta dlouhodobější úvaha vlastně u většiny politických stran chybí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 4 lety bylo pro tu předvolební situaci docela příznačné, že voliči hledali alternativu k takzvaným zavedeným stranám. Platí to dodnes nebo je to ještě v silnějším měřítku? Jaký máte z toho pocit?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak já si myslím, že voliči neustále hledají něco, něco nového, protože nejsou příliš spokojení s tím, co je stávající. Zavedené politické strany, ono je to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že vám do toho jenom s dovolením vstoupím, že pořád přetrvává v naší společnosti nespojenost s těmi klasickými stranami?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že trochu přetrvává nebo podstatně přetrvává, ale ono je to také tím, že ty strany zase nejsou tak úplně moc klasické, protože ty strany vlastně, tady se obnovovaly nebo vznikaly po tom roce 90 vždycky s velmi malou členskou základnou a popravdě řečeno i hodnotově, ideově vlastně ty strany se velice často pohybovaly v mezích, které tam vůbec nepatřily, to znamená, hlásily se třeba k úplně jiným věcem, než by ty tradiční politické strany měly, takže já si myslím, že tady příliš nefungují ty tradiční politické strany a tím vytvářejí prostor pro vznik celé řady dalších stran. Ovšem není to jenom u nás. My to nejenom vidíme v postkomunistických zemích, ale vidíme to i na Západě, kdy ty strany, které tam jsou zavedenější a přece jenom mají určitou tradici, tak také ztrácejí své voliče a ztrácejí takový ten, tu konkrétní představu, co, co vlastně by taková strana měla dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí ještě, vidíme to ale v jiných zemích, v Rakousku, v Německu a dále, že si strany jaksi vzájemně přebírají témata, voliče, a to, co bylo třeba typické například pro německou CDU, tak část z toho převzala sociální demokracie a obráceně.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Jako je vidět, že ta témata se přebírají, přebírají se i možná ty hodnotové orientace, i tím, jak se ta společnost vlastně mění a vyvíjí. To je docela přirozené, ale především to odpovídá něčemu jinému. Po 2. světové válce došlo k tomu, že vazba volič a politická strana se velmi uvolnilo a vlastně ty voliči velice často jsou takoví, že v jedněch volbách volím takto, v druhých jinak a za další 4 roky hledám zase ještě další alternativu, že to není takový, že by člověk řekl ano, celý život jsem volil konzervativce a budu je volit do konce svého života, nebo sociální demokracii a budu je volit do konce života. Je to takzvaná přelétavost těch voličů a proto to nutí vždycky hledat aktuální téma, ovšem téma, což by nevadilo, teď je třeba nějaký velký problém úroveň školství a ty strany si vezmou a chtějí řešit problém školství. Ale oni spíš si vezmou téma, které se dá mediálně velmi rychle prodat a třeba není ani tak podstatné. Když si vzpomenu před minulými volbami nebo v různých fázích, my jsme neustále řešili uprchlíky a v životě v Čechách nikdo uprchlíka neviděl nebo teda velmi málo lidí vidělo uprchlíka. A věci, které byly podstatně důležitější z toho hlediska třeba korupčního prostředí, přijetí určitých zákonů, tak tomu ta veřejnost nevěnovala tolik pozornost a vlastně se dokáže nějakým tématem vlastně odpoutat pozornost od problémů, které jsou třeba hlubší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem korupce, paní profesorko, to si určitě dobře vzpomenete, ta velmi silně rezonovala před pár lety.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve veřejném mediálním prostoru v předvolební kampani. Co vlastně, o čem jsou ty letošní volby, co je, co jsou tedy ta témata, která nechci říct rozhodnou, ale která vlastně se objevují v té kampani?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak samozřejmě ty strany vždycky pokrývají všechny možný otázky. To je pravidelně v těch volebních programech. On je příliš mnoho nikdo nečte, ale tak oni se zabývají tím školství, sociální politikou, rozpočtem a všemi těmihle možnými věcmi. Každá strana má povinně nějakou část k tomu, ale potom se snaží vyprofilovat na něčem, na čem by se mohlo, mohl by se lámat ten chleba, jako řekněme, kdy by to mohlo přitáhnout ty voliče. Takže v současný chvíli nejsem si úplně jistá, co bude tím hlavním tématem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bych s dovolením pootočila tu otázku, paní profesorko, o čem by měla být ta předvolební kampaň, na co by politické strany měly reagovat ve smyslu co vlastně volič očekává od politické garnitury, co by se tady mělo změnit, k čemu by politické strany měly přispět ve prospěch občana?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak já si myslím, že měla by to být, řekněme, i určitá kultivace prostředí, ta ekonomika v tuhle chvíli roste, nebude to asi pořád, ale v momentě, kdy roste ekonomika, si myslím, že bychom se měli také dostávat k otázkám, které mají mnohem hlubší podstatu, to znamená i určité kulturní chování. Rozhodně to vzdělání. Situace v našem školství je skutečně katastrofická, a to neříkám teďko z toho důvodu, že sama patřím ke kantorům, ale my už vidíme, že prostě ta, to, co byla vždycky výhoda České republiky, že byla velmi kvalitní, kvalifikovaná pracovní síla, že to, co se říkalo ty zlaté české ručičky, to bylo nejenom to, že ty lidi byli šikovný, ale to bylo to, že oni uměli přemýšlet o té práci, kterou dělali. A my jsme zjistili, že toto různými zásahy, nemá to asi cenu rozebírat, vlastně se prudce zhoršil ten stav toho školství. A není to samozřejmě jenom v platech, je to i v tom, že prostě tady nebyla třeba dlouhodobě žádná koncepce, neustále se měnili ministři školství. Vlastně už nyní se ukazuje jako obrovský problém, třeba vím od známých, sehnat učitele matematiky, fyziky na střední škole, na průmyslovce, to jsou nadlidské úkoly. To prostě ty ředitelé vůbec nemohou zvládnout a jsou velmi šťastní, že se jim podaří sehnat nějakého důchodce v 70 letech a o toho se ještě s jinými školami přetahují. Takže tohle jsou věci, které se musí řešit a měly by se řešit okamžitě, protože ten problém se neobjeví nebo už teď se objevuje výrazně, ale za takových 10 let opravdu můžeme skončit někde na úrovni rozvojových zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sledujete, paní profesorko, průzkumy veřejného mínění? O čem vlastně vypovídají, čemu slouží?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já samozřejmě sleduji průzkumy, i s nimi nějakým způsobem pracuji, když si dělám vlastní odhady, nebo jak asi se vyvíjí ta volební kampaň, a také trochu sleduji, jak jako se s nimi pracuje někdy mediálně nebo politicky, že velice často se objeví jenom nějaké výsledky, které jsou vlastně interpretovány způsobem, které jsou, způsobem, který je zavádějící, který není vlastně přesný, protože my můžeme a asi posluchač zažil, že slyší volební preference, nebo volební modely, volební potenciál ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se v tom orientovat?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
... a teď jako říká ty čísla jsou úplně jiná, že jo, jako je, jako je to, to si vymýšlejí nebo to dělají na objednávku? A to je právě to hodně důležité, ono se to využívá nejenom pro odborníky, ale třeba i pro ty lidi, kteří dělají politický marketing, s tímhle pracují hodně výrazně. A ten volič by s tím mohl pracovat také. Vlastně stranická preference je, že člověk, který říká nevím, jestli k těm volbám půjdu nebo možná nepůjdu, a má tam nějaký seznam stran před sebou a řekne heleďte, tak třeba tahle ta si mi zdá nejvíce a počítá se do toho procenta. Takže z toho se velmi těžko odhaduje vlastně, jak ta strana dopadne, jenom se, řekněme, zváží, že, že teda mají lidi povědomí větší o nějaké straně a možná je jim něčím sympatičtější. Před volbami jsou velmi důležité právě ty volební modely, které vznikají a ty vznikají jenom na základě toho, že vlastně se berou v úvahu pouze odpovědi jsem rozhodnutý k volbám. A není dán tomu, kdo odpovídá, není dán seznam nějakých politických stran, on si musí tu stranu vzpomenout, že existuje. Není to tedy nějaká nabídka. A to potom je mnohem přesnější. Samozřejmě, pokud chceme přemýšlet o tom, jestli to má nějaký význam, je dobré sledovat od jedné agentury, několik těch postupně dělaných průzkumů, abychom postřehli tendenci. Pokud vidíme, že tam jsou třeba nějaké velké výkyvy, tak si říct, jestli se něco stalo podstatného, co to mohlo ovlivnit nebo nemohlo ovlivnit. No, a diskutuje se teďko ten volební potenciál, který se na základě něhož vlastně veřejnoprávní televize dělá ty diskuse, tak to je to, že ten volič řekne já přemýšlím o tom, o týhle, týhle, týhle straně. To znamená, možná, že budu volit někoho z těchhle těch stran. A to je ten potenciál. Ta strana, která má třeba velmi malé nízké procento z hlediska volebních modelů, tak se najednou ukáže, že má třeba relativně vysoké procento, že může být jakoby druhá alternativa nebo že, že ty lidé přemýšlejí jako možná, když udělají dobrou kampaň, a to je samozřejmě velký impuls potom pro volební marketing pro ty lidi, co dělají tu kampaň, aby si řekli, kde ten potenciál mají, jak tedy přesvědčit, aby z druhé preference se staly třeba preferencí první. Takže to jsou rozdílné přístupy. Je nutné, je nutné, aby prostě volič trochu přemýšlel o tom, co mu dávají, jakou informaci mu poskytují. Díval se případně na nějaké trendy, nebo novináři, aby tedy informovali o těch trendech a zprostředkovali to skutečně objektivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají průzkumy veřejného mínění podle vás větší význam pro politické strany, formace, seskupení, prostě politické subjekty než pro voliče samotné?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak já myslím, že to je jak pro voliče, tak pro ty politické strany. Politické strany často, když se jim to nelíbí, tak říkají to je prostě nějaký špatný průzkum, ale pro ty voliče si myslím, že to je docela důležitá informace, zároveň někdy je to vytváří, protože ono se říká, že když někdo vede, tak jako člověk má tendenci, aby volil vítěze, protože chce být taky ten, kdo vyhrál. Ty profesionální agentury většinou skutečně to mají dobře udělané, vzorek bývá kolem tisíce lidí a pečlivě vybraný. Ono totiž, víte, někdy si třeba říká, to je málo lidí, ale ono záleží, jak je to postavený. V Americe kdysi se stalo, že v 30. letech, že někdo dělal průzkum, já nevím, na 10 tisících lidech nebo na obrovským množství, tak, že těm lidem telefonoval a zjišťoval tedy, koho volí. A pak se udělal první takový ten profesionální průzkum, kde se to vybíralo podle těch jednotlivých vzdělání, příjmů a regionů a tak dále, a ten druhý průzkum, který měl mnohem méně voličů, byl dobrý. Byl, byl, jako se strefil. A příčina byla ta, že kdo měl telefon tehdy, patřil jenom mezi ty vyšší vrstvy. Tudíž vůbec to nevzalo v úvahu další voliče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezřídka se ale, jak víme z praxe, stává, že ty volební průzkumy jsou úplně mimo.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ty volební modely u nás ve většině případů vlastně docela vycházejí. Nutno říci, a pokud to sledujete jako tendenci, určitou tendenci, že, že analyzujete to opravdu jako odborný. Takže u těch profesionálních agentur bych řekla, že ve většině případů tam není ta procentní chyba, bývá kolem 2, 3 %, takže pokud je rozdíl 1 % mezi stranami, tak ono to samozřejmě může být v tomhle tom směru trošku málo vypovídající, kdo bude ten vítěz, ale myslím si, že většinou voličům poskytnou docela dobrou informaci o tom, co se děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za porušení kampaně pravidel před sněmovními volbami padla první pokuta. Jak informoval náš server iRozhlas.cz, Občanská demokratická aliance musí podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí zaplatit 19 tisíc korun. Kontroloři jí vyčítají, že neoznačila propagační leták informací o zadavateli a zpracovateli. Jak vidíte roli tohoto nového úřadu, paní profesorko?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak já tu roli vidím jako velmi důležitou. Takovýhle úřad zde měl být již mnohem dříve nebo tehdy byla vlastně možnost, nedošlo k tomu, aby třeba to šetřil Nejvyšší kontrolní úřad, ale ten dozor nad tím, jak jsou kampaně financovány, vlastně je v nějaké podobě ve všech vlastně zemích. Vždycky je to velmi obtížné, vždycky je snaha politických stran někde něco ušetřit, někde něco neoznámit, ale ta snaha dostat toto pod kontrolu je podle mě velmi důležitá. Ten úřad vznikal ne úplně lehne, on měl, on vznikl oficiálně k 1. 1., ale to se teprve začali vybírat lidé, ještě v březnu, myslím, neměli kde sedět, takže ten rozběh není úplně nejjednodušší, ale jsem ráda, že vlastně ten úřadu už tu činnost začal vykonávat a vím, že i byla celá řada profesionálních setkání k některým metodikám a podobně i s nevládními organizacemi, takže já jsem velice ráda, že ten úřad vznikl a držím mu palce, aby prostě pracoval co, co nejlépe a skutečně dostal pod určitou kontrolu ty, ty procesy, protože ty finance samozřejmě mnohé věci ovlivňují. Jako nemáte-li vůbec žádné peníze, těžko můžete dělat volební kampaň, ale neměla by být volební kampaň jenom o tom, kdo má více prostředků, ale měla by reagovat na potřeby společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatímco politické strany a hnutí se musí zejména před těmi sněmovními volbami vypořádat s třímilionovým limitem pro dary, pro prezidentskou kampaň toto omezení neplatí. Co na to říkáte?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak já si myslím, že tady, že by měly platit. Tam je ještě další věc, která mně přijde ještě vážnější, a to, že zatímco politické strany nemohou přijímat dary ze zahraničí, tak v případě prezidentských kampaní toto omezení není. A to je opravdu hodně zvláštní. Ve většině zemí, já nevím, třeba i ve Spojených státech jako zahraniční dary vlastně býti nemají a není zájem a víme, co se dělo po volbách Trumpa už jenom kvůli kontaktům, který tam byly. Není prostě zájem, aby jakákoli zahraniční velmoc mohla finančními prostředky ovlivňovat potom výsledky voleb. Takže toto mě docela mrzí, že se to prostě do toho zákona nedostalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A mimochodem končící nebo už vlastně bývalá sněmovna neschválila téměř 200 různých zákonů, čeho je vám nejvíce, řekněme, líto, co se nepovedlo a co považujete vy jako politoložka za klíčové?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak mně je nesporně líto, že nebyla schválena novela ústavního zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. To je pokus schvalovat ji od roku 2011 a nakonec teď se nedostala již na pořad jednání, což vlastně jednoznačně ukazuje, že nebyl zájem, aby se dostala na pořad jednání, že pro vládu to nebyla priorita a je mi to hodně líto, protože vlastně to jsou obrovské prostředky krajské, místní, které nejsou fakticky pod kontrolou, ale o tom už, myslím, jsem tady někdy hovořila. To je věc, která mně připadá jako opravdu velmi vážná. Potom mě mrzí, že nebyl schválen ten zákon o sociálním bydlení, protože považuji za takový ten obchod s chudobou, který tady je, kdy majitelé těch jako nejrůznějších takových jako polozřícenin vlastně využívají finanční prostředky, které dostávají ti lidé od státu na podporu bydlení, bydlí v hrozných podmínkách, ale zároveň za to platí velké peníze a to si myslím, že prostě abychom sociální dávky nakonec dávali někomu, kdo de facto zneužívá špatné sociální situace lidí, mi nepřijde opravdu jako, jako nejlepší. Takže to mě mrzí, že tenhle ten zákon neprošel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dalšího by mělo být prioritou pro nový kabinet?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, pro nový kabinet z hlediska ekonomických vím, že odborníci přes ekonomiku, což já nejsem, říkají, že jsou podceněny investice. To je jedna z věcí. Prostě pokud se ekonomice daří, tak ty peníze by měly jít na investice, aby se to zúročilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vám děkuji za vaše názory, mějte se pěkně.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude mým hostem profesor Jiří Hlaváč. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.