Přepis: Jak to vidí Vladimír Beneš – 9. října
Hostem byl Vladimír Beneš.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková a v našem studiu vítám profesora Vladimíra Beneše, přednostu Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha. Dobrý den vám přeji.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nobelovy ceny - témata evropského neurochirurgického kongresu i bezpečnost Formule 1, některá z témat, která dnes spolu rozebereme. Objev buněk, které slouží při prostorové orientaci byl oceněn letošní Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství. Nejvyšší vědecké ocenění získali tři neurovědci, americko-britský badatel John O‘Keefe a norští manželé Brit, May-Britt Moserová a Edvard Moserovi. Taková, řekněme mozková GPS, pane profesore. Co říkáte tomuto objevu navigačního systému v mozku?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To, to už jsou věci, které se trošku vymykají tomu, co já o mozku vím. To je natolik složité a natolik jako novátorské, že člověk by si tím musel opravdu prohrabat a pročíst si to, aby to pochopil, ale to je prostě jiný přístup k mozku, nežli máme my a nutno přiznat, že mozek právě tím, jak je mnohotvárný a složitý, tak se k němu dá přistupovat z mnoha různých aspektů a samozřejmě pokaždý se dá najít něco nového. Takže já jsem vždycky potěšnej, když za mozek padne Nobelova cena, takže z toho mohu mít jenom radost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to fascinující, co všechno třeba ještě o mozku nevíme. Kolik toho je hodně?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já, já si myslím, no víme tak málo, že těch Nobelovo cen bude muset být ještě za mozek plno, ale každá jedna dobrá, čím víc, tím líp, to, to člověku udělá radost, když je to přece jenom, i když takhle hodně potažmo, tak pořád z něčeho, čím vlastně se zabývá celý život, takže to je nesmírně příjemné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten objev mimochodem by mohl prý pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti, čímž trpí pacienti z Alzheimerovou chorobou.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To klidně může být, ale já jsem vždycky trošku podezř..., ne podezřívavý, ale takový nejistý, když, že mohl by vést k ..., když je tam tahle ta formulace. Jo? Tak my jsme velmi v takové jako popisné fázi. My už umíme kdeco popsat, známe kdejaký gen, který je za něco zodpovědný a teď jde o to, to posunout jenom o ten kousíček dál, aby to začlo mít nějaké praktické použití. Takže to když někde za nějakým experimentálním protokolem, nebo za nějakým takovýmhle výzkumem je ta věta "mohl by vést..." tak to mě trošku znejisťuje. Takže vždycky mě spíš zajímají ta fakta a tady v tom případě tedy jim nerozumím, takže nevím, ale ta fakta jsou pro mě důležitá, protože to je to, co opravdu je objeveno, ne to, že by to mohlo někam vést.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bude třeba ta příští Nobelovka ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To bude ta příští Nobelovka, samozřejmě, to by měla být.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ještě, pane profesore, zůstat u těchto cen, protože někdy ta rozhodnutí v dějinách třeba vyvolala různé reakce, i negativní. Třeba kdo měl, nebo naopak neměl ji dostat a dostal ji.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To je klasický příklad to je Egas Moniz, to je portugalský neurolog z meziválečného období a on ve skutečnosti měl dostat dvě. Dostal jenom jednu. Egas Moniz jednak objevil angiografii, což je nastříknutí mozkových tepen kontrastní látkou a ta byla, a do dnes je, jedním ze základních vyšetřovacích, jednou ze základních vyšetřovacích možností mozku, za tu ji měl dostat, ale voni mu ji nedali, protože tehdy v tom výboru, který rozhoduje o udělení Nobelovy ceny, seděl neurolog, který objevil, nebo který si myslel, že objevil pneumoperimyelografii, to je zobrazení pátečního kanálu vzduchem, a on si tenhle ten neurolog tak trošku jako myslel, že by ji měl dostat von a ne ten Egas Moniz, tak to v tom výboru takhle hrál a nakonec ji nedostal ani jeden. Ale ten Egas Moniz by si ji za tu angiografii, která do dnes je zlatý standard v mnoha vyšetřováních, zasloužil. Ale Egas Moniz dostal Nobelovu cenu za leukotomii. To je ta operace z Přeletu přes kukaččí hnízdo ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy laicky řečeno ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Psychochirurgie, psychochirurgie, změna osobnosti, výroba de facto úplně nové, nového člověka. A za tohle to on ji dostal někdy, tuším, v roce 49 a hned, nebo ne hned, ale současné době se strhl takový jako, že pokřik, že to není oprávněné. Ale je třeba si uvědomit dobu, kdy on to vyvinul, mezi válkami, kdy nebyla žádná psychofarmaka, žádné Diazepamy, nic takovéhodle, takže pro ty psychiatry to bylo svým způsobem jediné možné řešení, které fungovalo. To, že pak se té metody zneužívalo po válce, že oba ty velký, obě ty velké země to nadužívaly, jak Sovětský svaz, tak Amerika a to, že de facto metoda spadla do stoupy dějin, po premiéře Formanovo filmu Přeletu přes kukaččí hnízdo, to je už je jiná věc, ale na tu svou dobu to byl opravdu fundamentální objev, začátek zcela nového odvětví neurochirurgie, psychochirurgie, takže to, že už dneska to není, to je myslím stejně zpozdilý, jako argumentovat třeba tím, že Karel IV. neměl televizi nebo navopak. Takže Egas Moniz určitě za todle to tu Nobelovu cenu měl dostat, ale ještě víc ji měl dostat za tu angiografii, za kterou ji nedostal.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, on vlastně z jeho pacientů nebyl spokojen právě s touto metodou, takže ho postřelil v roce 1939 ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No jo, o jo, on má dnes u Porta je jeho dům udělaný jako muzeum toho Egase Monize, protože přece jenom je to v rámci Portugalska jedna z největších vosobností, tak asi jako Heyrovský třeba u nás a to je de facto jeden z prvních bezbariérových domů, protože to je věc až daleko poválečná, že jo, bezbariérové domy, ale on to měl bezbariérové už tu svoji vilu takhle udělanou mezi válkami.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Jan se hned zeptal, jestli se používá tato metoda i dnes?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Kdepak! Kdepak, kdepak, kdepak. To máme jiné. To je to, co bych já nikdy neudělal, je psychochirurgie tohoto typu, protože to je destrukční trvalá, nevratná. Ale v současné době se objevují možnosti modulace, kdy místo toho, že bychom něco přeřízli, místo toho, že bychom něco zničili, tak tam zavedeme elektrodu a stimulujeme. A to je úplně něco jiného, protože to je, se dá zrušit, to se, to toho člověka nemění natrvalo, takže dneska se třeba todle to začíná používat u depresí, začíná to mít kupodivu určité ne místo, ale experimenty pro obezitu, stačí stimulace mozku, člověk hubne, nebo opice zatím teda ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je revoluční.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To, to je, to je budoucnost. To je na kdeco to půjde používat ta modulace nervového systému.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou, pane profesore, případně nové poznatky vědy a výzkumu jedním z témat neurochirurgického kongresu, který začíná tuto neděli v Praze, se kterým máte tolik starostí a povinností?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, to je asi tak 9 měsíců jsem nedělal nic jiného a když jsem koukal do mailů, tak kvůli tomu kongresu je tam asi 9 tisíc mailů a to jsou jenom ty, který mě přišly, na většinu z nich jsem musel odpovědět a ještě tam nejsou ty, který jsem já začal psát jako první, že jsem zval sem. Nové poznatky? No, ten kongres byl prvně v Praze v roce 71 a tehdy byla založena Evropská asociace, která je dnes jedinou neurochirurgickou společností celoevropského působení a my jsme tehdy měli, nebo my, to já byl študák, že jo, ani ne na medicíně ještě, tak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní předsedáte Asociaci ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Nyní jsem prezident celého toho cirkusu velikýho a tehdy byl, bylo takový motto toho kongresu, současné limity neurochirurgie. A já jsem schválně vybral úplně to samé motto na tendle ten a pak jsem poprosil několik kamarádů z celýho světa, aby víceméně udělali takové vizionářské přednášky, kam až jsme se dostali za těch uplynulých 43 let. Ten rozdíl je absolutně fundamentální, protože to je samozřejmě úplně jiný vobor a udělali takovou jakoby trošičku vizi, kde bychom mohli za 5, za 10 let, protože vo moc dál se to odhadnout nedá. Takže to možná nebudou ani poznatky, to bude spíš taková jako vize toho, kam bychom se mohli ubírat, co bychom měli být schopni léčit třeba za těch 10 let, jakými metodikami, kde by ten obor měl být, protože ten obor logicky už je za takovou tou, za tím vrcholem chirurgickým, to už jsme si odbyli v 90. letech, teďka už jsme mnohem opatrnější a také bezpečnější pro pacienty. Takže kam ten vobor tak asi může jít a kde asi by nás čekaly nějaké novinky a tady obecně platí to, že ty novinky obvykle nejsou přímo jakoby z vnitra toho oboru, ale z pomezí, z okrajů někde mezi různými obory, nebo z jiného příbuzného oboru. Kupříkladu dvě fundamentální záležitosti, když pomineme zrovna tu angiografii Egase Monize, tak to, co nejvíc změnilo náš vobor, bylo CT a magnetická rezonance, protože najednou my jsme viděli do tý hlavy a to nejsou neurochirurgické věci. I když to bylo víceméně vyvinuto na náš požadavek a za oboje také padla Nobelova cena, tak je to záležitost radiologická, že jo, takže ta přišla zvenčí. Takže většinou se ten pohyb hlavní, nebo ten hlavní vývoj je způsoben něčím z venčí, nikolivek zevnitř.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte tu budoucnost, řekněme, v tom horizontu 5, 10 let ve větším ještě propojení mezioborovém?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Určitě, určitě, určitě. Mnohem víc mezioborové, mnohem víc takových těch elektronických věcí, protože kmenové buňky pravděpodobně nikam nepovedou, na to ten, na to je ten nervový systém příliš složitý a má příliš různých obranných mechanismů, ale ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná zatím?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Možná zatím, to, já mluvím o 10 letech, možná za 50 ano, ale za těch 10 s největší pravděpodobností ne, ale samozřejmě, že ohromné pole je v takových těch neuroprotézách. V náhradách vlastně elektronikou, tím, jak se to miniaturizuje a jak je to víc a víc sofistikovanější, tak je možné, a to už se i vobjevuje, že slepý bude mít na brýlích bate..., kamerky, budou stimulátory do zrakové kůry a on de facto uvidí, to už jsem viděl před lety podobný věci, ochrnulí lidé budou moci chodit zásluhou různých takovýchhle neuroprotéz. Takže tam možná je větší budoucnost, nežli, nebo ta krátkodobá budoucnost je, že v nějakých biologických systémech, protože tam zatím jsme vedle.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kongres bezesporu pro Česko i naší neurochirurgii prestižní záležitost. Co veřejnost? Bude nějak zapojena, přispěje to, předpokládám, i popularizaci vůbec oboru.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ne, to, todle my jsme přece jenom tak úzký obor, že nemůžeme soutěžit, nebo nemůžeme mít nějaký vliv moc na veřejnost, tohle je vopravdu, to je de facto uzavřené pro těch 2 tisíce účastníků, který přijedou a že by si z veřejnosti někdo zaplatil 700 euro sjezdový poplatek, to si nedovedu představit ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ne, myslela jsem spíš, jestli, jako určitě bude výstup takzvaně z té konference ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale samozřejmě, já ti, ano výstup, von nějaký jako výstup nemůže bejt, bude to někde v tom duchu zhruba tak, jak my si teďka tady spolu povídáme, tak se pokusíme to nějakým stylem dostat i do, víc do povědomí veřejnosti a to, z toho prostě, protože já jsem pořád přesvědčen, že neurochirurgie by měla mít zhruba stejnou prestiž jako kardiochirurgie. Kardiochirurgie se zabývá jedním, jediným, relativně jednoduchým, ať se pan profesor Pirk, který je kamarád nezlobí, orgánem, který je sval. Kdežto my máme taky jeden, a to není ani orgán, to je systém, a to je mozek, takže přece jenom si myslím, že ta prestiž těchhle těch dvou oborů by měla být zhruba na stejné úrovni a proto si myslím, že jakékoliv výstupy směrem k veřejnosti, ať už je to třeba o tom kongresu, nebo o nějakých zajímavých případech, jsou nesmírně cenné a nutné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co srovnání naší neurochirurgie s evropskou, nebo s oborem v jiných zemích?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, my to, my jsme to pojali dost světově, protože on se svět smrskl, že jo, zásluhou všemožných těch technologií, takže máme asijskou společnost, jihoamerickou, americkou a já si myslím, že Evropa na tom je v současné době asi nejlíp. Už to není Amerika, která bývala na špici v těch, v té druhé polovině 20. století, teď si myslím, že se zase dostáváme my jako Evropa, a to z toho prostýho důvodu, že nám sem ještě tolik nepronikly takové ty soudy s pacientů s doktory a vono v té Americe je to tak rozšířené, že voni už sami říkají, že dělají defensive medicine, to znamená obranná medicína. Dostalo se to kupříkladu do Anglie a já už jsem měl několik nemocných s ostrovů, který prostě tamní, i když věděli, že se to má odoperovat, tak to neodoperovali, protože měli strach, že bude malér, když by se něco, jo, takže ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z jakých důvodů?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ne..., ne..., nechtěj, logicky nechtěj se vystavit nebezpečí nějakýho soudního postihu ty doktoři. To je tak už přepísklý, že vopravdu už se bojej.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se ty pacienty tedy chtějí soudit? Na to jsem se chtěla zeptat.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No v Americe, když přijdete na emergency, to jsou takové ty, že jo, haly, kde jsou ty plačící těž..., ihned /nesrozumitelné/, tak voni jsou tam rovnou právnící, který je vodhytávaj a rovnou jim říkaj: hele budem soudit pana doktora, ti kolegové v Americe si, ty, co znám, tak ty si platí něco přes 100 tisíc dolarů ročně pojištění proti těmhle těm soudům. Takže to je už tak veliký byznys, že vopravdu ta medicína jako taková se tam už provozuje trošku obtížněji. A potom my tady v Evropě vidíme ty špičkové instituce a těch pár špičkových kolegů. To zcela nepochybně, a to je opravdu jako vrchol. Ale taková ta běžná medicína, to, co se provozuje pro veškerou populaci, tak si myslím, že je lepší tady v Evropě, že jsme na tom vopravdu líp, protože ty rozdíly mezi těmi špičkovými institucemi a těmi dejme tomu na té nižší úrovni, nejsou tak velké. Aspoň v našem oboru. To, co vidím. Takže dejme tomu normální rutinní vošetření nějakého banálního úrazu pravděpodobně většina nemocnic v Evropě poskytne relativně snadno, na rozdíl od většiny nemocnic v Americe, tam to tak jistý už není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás, pane profesore, po pořadu čeká jedna operace, možná méně tradičního pacienta, než bychom očekávali.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, to jo. Já jedu dělat kočku, protože tady jeden veterinář poblíž Prahy, to asi nemůžu jmenovat, že jo, to by byla reklama, nebo můžu ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak zkuste to, já myslím ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, jedu prostě do Brandejsa, to stačí a von má CT, takže jediný je schopen diagnostikovat psy a kočky, nebo vůbec jakékoliv mazlíčky s chorobami nervového systému, takže byli to dva psi zatím, jeden měl něco, čemu se říká Dandy-Walker, což je taková cysta v zadní jámě kolem mozečku a tlačí na mozkový kmen, pak asi před 3 nedělemi jsem tam dělal meni ..., meningeom křídla u psa. Křídla teda jako křídla klosti, kosti klínové, to je terminus technicus neurochirurgický a dneska je tam kočka, která má ohromný zase meningeom, takže nezhoubný nádor v oblasti té tvrdé pleny, které odděluje obě hemisféry, takže to u lidí bývá dost jako závažný výkony. Všecky tři, který jsem jmenoval, tak u lidí to není žádná chirurgická maličkost, no a u těch zvířat je to prostě úplně o něčem jiným. Tam je, jsou věci, který si člověk neuvědomí, třeba pes a kočka nemají termoregulaci jako má člověk, že jo, voni se ochlazujou dýcháním, ve chvíli, kdy jsou zaintubovaný, hadici v krku, tak ta termolegulace je úplně zničená, voni se začnou přehřejvat, protože nejsou schopný to teplo vydávat. Takže takovýhle frky, kterým člově..., je, je to zábava prostě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak často postihují tato onemocnění zvířata?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Říká se, že je to dost často. Říká se, že dost často psi mají epileptické záchvaty a dost často mají mozkové metastázy a dost často mají i psi i kočky tyhle ty meningiomy, ty nezhoubné nádory moz..., plen mozkových. Ale ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Při nedělním závodě formule 1 na okruhu v japonské Suzuce utrpěl vážné zranění hlavy francouzský závodník Jules Bianchi. Jeho stav je podle posledních informací kritický, nicméně stabilizovaný. Co jste si, pane profesore, říkal, když jste viděl ty záběry, s vozem vletěl pod jeřáb, který zrovna odklízel havarovaný vůz jiného pilota?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, to bylo hrůzostrašný, ale na YouTube jsou z historie všemožné bouračky, když se na to člověk koukne a to, to je děs a hrůza a já nevím, já nemám rád sporty, je-li vůbec ta formule sport, což nejsem tolik přesvědčen, kde víceméně cílem je někomu ublížit. To je box, že jo, copa je to za sport, když cílem je uvést druhého do bezvědomí, to je, to, to je absurdní, že jo. A tahlencten motosport, ono to asi má smysl pro vývoj těch automobilů a ono to má smysl pro todle to a je to asi vzrušující pro určitý typ lidí, který to mají rádi, ale já si nejsem jist, jestli tam lidi nechodí kvůli těm bouračkám právě. Jestli to není takový to Ray Bradbury zástup, kterej se shlukne vždycky ten generický zástup kolem nějaké bouračky a bohužel asi to není daleko od pravdy, protože, když se na to člověk, já se na to párkrát vidět v televizi, nic nudnějšího než závod formule 1 ve sportu není. Protože tak, jak oni vyjedou, tak dojedou a jediný, na čem záleží je, jestli vymění ty pneumatiky dost rychle nebo ne. A svým způsobem naštěstí už je to tak dokonale udělaný, že opravdu je to bezpečné, že kdy se zabil naposled někdy ve formuli 1, vždyť to já ani si nepamatuju, že jo, dřív to bylo každý rok několik, v těch 60., 70. letech. Takže todle to vopravdu je asi individuální tragédie, která se pravděpodobně zase hodně dlouho vopakovat nebude. A samozřejmě, když někde se ty lidé pohybujou třísetkilometrovými rychlostmi, tak asi lze očekávat, že občas nějaký ten malér být musí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto, ačkoliv se ta bezpečnostní opatření výrazně zlepšila ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ta bezpečnost je tam fantastická, to je, to je
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale opět se o ní debatuje.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No tak, když, když vjedete v takovýmhle papírovým monopostu pod bagr, no tak asi si nelze očekávat, že to dopadne dobře, to ty záběry přeci byly hrozný, vždyť to vlastně ten auťák, ten horejšek úplně odřízlo, takže ten nešťastník musí asi poraněn dost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, právě debatuje se i o tom jeho samotném vyhlášení vítězů. Přiznám se, že pro mě osobně mělo docela takovou hořkou příchuť. Jestli by měl ten závod být třeba anulován?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, co, co, co pro nás jako diváky, ale co pro ty závodníky, že jo, jestli jako ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No zajisté ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Vůbec může mít ten, kdo to vyhrál, to byl Hamilton, tuším vyhrál, ne, nakonec tady to ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, myslím, že ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Tak jestli z toho může mít radost nebo ne. Těžko říct. Vždyť ty lidi se musí znát, že jo, vždyť kolipa těch lidí má licenci na tu formuli 1, takže to, to jako, je to do..., je to do..., dost vošlklivé, ale holt to k tomu sportu patří a občas se to stát musí. To nevíme, kolik lidí umírá v těch nižších soutěžích, kde ty předpisy a ta bezpečnostní vopatřen nejsou tak dobrá, no.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bych se ještě v této souvislosti zeptala na tu diagnózu, která byla včera jaksi odtajněná, ta zní difúzní axonální poranění.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, to je ten největší malér. To je difúzní axonální poranění je spektrum poranění, vlastně od komoce, od otřesu mozku, po úplně hluboké bezvědomí, které se přežít nedá. To je vlastně poranění těch axonů, těch vláken nervových, většinou jsou to ty spoje mezi oběma hemisférami a záleží jenom na tíži toho poranění, jak se přežije a pod jakým jako obrazem. A je faktem, že to, co my řekneme jako difúzní axonální poranění, to je taky jenom tak, že jo, arbitrážně, tak jsou to vesměs ty nejtěžší poranění, který máme. Jestli voni ho použili při tomdle to nevím, ale jako to, to je to, co se nejhůř opravuje, tam není co voperovat, tam není co léčit, to jde o to, jestli ten mozek se z toho dokáže sám dostat, ale vždycky je to, to je velké spektrum vlastně možného postižení, poranění mozku. A vždycky jediný, co my můžeme, je odhadovat prognózu, jak to dopadne. A to jde jenom, když víte, jaký byl stav vědomí po úrazu, jaký byl stav, jaká je dynamika tady té poruchy vědomí, jak vypadá CT, jaký je tam obraz, co je vopravdu jako strukturálně poraněný, jak dlouho to které trvá, jak vypadá CT za další tři hodiny a tak dále a teprve potom člověk může začít pomalu, ale jistě odhadovat prognózu a to je taky to jediný, co pro toho pacienta, vyjma dekomprese, uvolnění těch nervovejch struktur, můžeme udělat, nic jinýho.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane profesore, od pana Vladimíra. Jak hodně ovlivňuje řízení našeho zdravotnictví typu neurochirurga Dbalého z Homolky? Jedná se o selhání jednotlivců, nebo současný systém toto umožňuje a tak se jedná o vady systémové. Jak předcházet těmto vadám v řízení našich nemocnic?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já se musím přiznat, že dost dobře nevím, jak to na té Homolce celé bylo. Já samozřejmě Vladimíra Dbalého znám, protože je neurochirurg jako já, takže jsme se celý život potkávali, ale jak ta Homolka fungovala, to nevím. Homolka má takové jméno mezi lidem, protože to byl, býval ten SANOPS a dokázali si vytvořit opravdu dobré jméno, ale ve skutečnosti je to soukromá nemocnice ve státním rouše. Takže tam, ta se chová trošku jinak, nežli všechny ostatní nemocnice v republice. Ona se snaží prodat to své oni, oni se snaží, že jo, hodně vydělat třeba na tom gamanoži, prestiž a PR, takže jak dělají to ostatní, nevím. Vím, že kupříkladu v tom našem oboru ti lidé, kteří tam dělají neurochirurgii jsou lidé, ti starší od nás z kliniky, kteří jako odešli ze Střešovic na Homolku a tam založili nové oddělení. A určitě nedělají špatnou medicínu, určitě nedělají tu medicínu jako nekvalitní, ale my s nima nepřijdeme do styku, protože oni jsou absolutně neakademičtí. Jo? Pro nás jako pro kliniku je rozhodující taková ta akademická sféra, to, kde jde co publikovat, kde by šlo udělat nějaký výzkum a tak dále, kdežto oni jsou opravdu takovej jako habituálně zdravotnické zařízení. Což není, neznamená, že by to bylo špatně, ale těch styčných ploch pro to není tolik a hodnotit pana ředitele Dbalého v rámci nějaké prevence těchto věcí, to já nevím. Já měl štěstí na tři ředitelce v ÚVN, kteří byli všichni tři, řekl bych až úzkostlivě poctiví a tudíž já nevím, jak to vypadá, když je ředitel tohoto typu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak předcházet těmto závadám, jak píše pan posluchač?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale jak předcházet, to já nevím, jak to poznáte na nějakým tom konkurzním řízení, který u nás asi většina z nich je nějakým stylem ještě ovlivněna různými tlaky zvenčí, protože ředitelovat takovouhle nemocnici asi je něco zajímavého pro určitý typ lidí, takže jak tomu předcházet, to by měl dělat nějaké psychotesty, jestli ten člověk nemá kleptomanské sklony, nebo jestli to já nevím, to si nedovedu představit, to prostě je selhání jedince a bohužel u nás ta hranice určitá taková morální je trošku níž než ve světě, na západu od našich hranic. Takže asi tomu moc zabránit dost dobře nejde. To se bude opakovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejná otázka, ale v trochu jiné souvislosti. Je pokládána jaksi vzhledem k těm zdravotní sestra v Rumburku, která byla obviněna z vraždy pacientky, nebo lékař, který měl údajně vydírat ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To je svízelný, protože tam asi neznáme všecky fakta. Aspoň co jsem to tak jenom zaslechl. Já jsem to nijak nesledoval, ale já mám pocit, že tam prostě je něco ještě v pozadí, o čem nevíme. Kdyby to bylo tak, jak to bylo interpretováno, tak je to samozřejmě regulérní kriminální čin a není nad čím moc diskutovat, že jo, ale vono za tím zřejmě je něco jiného, co my nevíme, takže k tomu bych asi toho moct říct nemohl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka zní, jestli kontrolovat jak způsobilost lékaře?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale no, já vím, že snad u nás se kontroluje způsobnost snad jenom u policie, že tam jsou nějaké psychotesty. A dělat nějaké psychotesty lékařům, kterých je v republice, já nevím, asi 50 tisíc, no to je přece absurdní a kde pak s těmi kontrolami skončit. No tak budeme kontrolovat ty řezníky, jestli je nenechávají to maso hnít dýl někde na, jo, budem kontrolovat švadleny, jestli je jeden steh jako druhý, to, to myslím je absurdní. Ta společnost musí být natolik zdravá, sama, aby tydle ty okrajové jevy, nebo ty aberace dokázala sama odhalit a vytlačit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Vladimír Beneš, děkuji za váš čas a za rozhovor a přeji úspěšný kongres a příště na slyšenou.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Děkuju. Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.