Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 7. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se zaměříme? Zajímají se naši krajané o dění v Česku a rozumí mu? Co vedlo pontifika k cestě do států, kde je dominantním náboženstvím šíitský islám? Nerušený poslech. Pane Malý, jako biskup pověřený péčí o krajany, navštěvujete kolem svátku svatého Václava vždy některou z našich z českých farností v zahraničí. Letos ta, řekněme, svatováclavská cesta vás zavedla do amerického Chicaga a nejenom tam. Jaké jsou vaše nejčerstvější dojmy, poznatky,

Čtěte také

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já jsem byl v Chicagu, kde jsem biřmoval 9 lidí. Potom jsem byl v Clevelandu, a z Clevelandu jsem se přesunul do Toronta a v Kanadě, kde jsem měl také biřmování a tam jsem biřmoval 10 lidí. Byla to zajímavá cesta, náročná. Přirozeně časový posun hraje své. Nicméně ten dojem byl velmi dobrý. Bylo vřelé přijetí, opravdu jsem měl čas si s lidmi pohovořit. Na druhé straně musím říci, že některé reakce krajanů mě překvapily. Já to říkám s veškerou úctou bez jakéhokoli nějakého hrotu. Co se třeba týká Václava Havla, když už tedy v těchto dnech si připomínáme jeho nedožité osmdesátiny, tak pořád tam převládá to, že to bylo domluveno, potom, že Václav Havel měl okamžitě zrušit komunistickou stranu. Já se marně snažím vysvětlit, že to nebylo vůbec tak jednoduché. Jistě, že se dá o tom diskutovat, ale tenkrát ta atmosféra, kdy lidé byli nadšeni, že vůbec mohou vydechnout, tak tohle úplně masově nepožadovali. A do Václava Havla se projektovaly všechny naděje, dokonce vznikl takový dojem, že je to nepsaný car, který může všechno, který něco řekne, a bylo třeba, aby začaly fungovat demokratické instituce. A tohle nenechází úplně tak pochopení mezi částí krajanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho pramení jejich postoj, jestli jste se dopátral nebo jak to vysvětlovali?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak přece je to dálka a málo platné, oni nejsou v tom každodenním dění. Oni sice sledujou, jezdí sem, ale na druhé straně už hodně žijí americkými záležitostmi, protože tam teď je poměrně dost velké vzepětí proti imigrantům, především tedy proti těm, kdo přicházejí z Mexika, kdo přicházejí z jižní Ameriky. A teď slyšejí, že v Evropě je taková vlna migrantů a tudíž to spojují s tou americkou situací. A také jsem tam pocítil nevoli. Dost těžko se to vysvětluje. Já přirozeně nejdu na ostří nože, protože to by chtělo více času a zase jsem chtěl, aby to setkání bylo spíše duchovní, abychom se povzbudili ve víře, abych je povzbudil, aby mluvili česky, aby naučili česky své potomky, takže nechtěl jsem tohle to vyčerpat. Ale tohle jsem tak jako zpozoroval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakonec jste asi skončili, pane Malý, přece jenom u té politiky, jak vás tak poslouchám.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, samozřejmě. Já, kde se objevím, tak potom hned se to jaksi snese také na to politické pole. A teď udržet tu rovnováhu, aby to mělo duchovní náplň a zároveň tedy je takovou aktuální společenskou, tak není někdy snadné. Ale musím říci, bylo to fér a cítil jsem se tam opravdu velmi dobře. A pak u některých těch starších našich krajanů pociťuji, že oni mluví o tom, jak to bylo těžké, když přišli do těch zemí, to já si dovedu představit, než se usadili, než našli zaměstnání, než našli nějakou sociální jistotu, ale na druhé straně tam mi jako trochu chybí, my, co jsme tady zůstali, tak přece jsme jaksi museli nést břímě toho tehdy totalitního systému a vůbec to pro nás nebylo snadné. A oni spíše tak jako mluví o tom svém, a někdy se mi zdá, že tak nemají úplně pochopení, že kdo žil v Československu před rokem 1989, tak rozhodně tedy neměl na růžích ustláno, pokud si chtěl zachovat nějakou osobní integritu. To jsou takové jenom malé postřehy. Potom mě docela zaujalo to, to je do dneška ještě tam částečně živé, že jsou tam skupiny, stoupenci takzvané volné myšlenky, kteří nechtějí o církvi ani slyšet. A to už myslím, že u nás je trošku jiná atmosféra a nebudeme si tady klást nějaké iluze, ale přirozeně lidi nějak tak jaksi vědí, že tady církev je, mnozí jsou lhostejní, někteří jsou velmi tak ježatí vůči církvi, ale volná myšlenka jako taková, ta tady nemá nějak půdu. Kdežto tam ano a já jsem velmi rád, že jsem v Clevelandu sloužil bohoslužbu pro lidi, kteří už většinou česky neuměli, ale k českým kořenům se hlásili, byla to třetí i čtvrtá generace Čechů, kteří tam přicházeli koncem 19. století, a za mnou přišla jedna paní a řekla: Víte, já jsem z volné myšlenky, ale jsem ráda, že jsme se poznali. Tak to byl takový bod, který mě obrovsky potěšil, protože s tím se u nás tak nesetkávám, a tam ještě přece částečně je to živé, i když dneska s odchodem těch starších generací, které tam přišly v roce 48, v roce 68, tak samozřejmě ty už dnes úplně nepřevažují, protože přichází taky mladší generace. Tak to jenom, když se tak ptáte na ty názory. Samozřejmě je to jenom malý vzorek a nelze z toho vyvozovat, že všichni. Mě jenom tak trochu si kladu otazník, že Češi tolik zas při sobě nedrží na rozdíl od Poláků, že netvoří takové kompaktnější menšiny ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Americe.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
V Americe, ale ani v Kanadě, aby měli takový větší vliv i na dění tam, protože Češi jsou velmi přizpůsobiví, na to člověk je hrdý, nesetkal jsem se tam s nějakým flákačem, který by spoléhal jenom na dávky, na sociální podporu. To jsou lidé, kteří jsou zaměstnaní. To je velmi ctí. Ale někdy potom ty vztahy jsou rozvolněné. A to myslím, že by přece jako v tomto smyslu mělo být lepší, protože ta druhá i třetí generace už většinou neumí česky. Já jsem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si udržují vůbec, promiňte, češtinu? V kurzech nebo se to předává z generace na generaci?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Předává se to z generace na generaci a například při té misii svatého Cyrila a Metoděje v Chicagu, tak tam je dokonce česká školička, kde v sobotu se vyučuje čeština, takže tam přicházejí děti, aby se naučily také dobře gramatiku a dobře psát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Došlo třeba, pane Malý, i na krajské a senátní volby, které dnes začínají?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To nedošlo, to oni tak zase nejsou úplně informovaní. Spíše byly otázky na tu migraci. Byli tam také lidé, kteří byli proti Evropské unii, tak jsem se snažil trošičku zase vysvětlit, jak se věci mají. Ale jenom chci něco říci. Já jsem v Chicagu nejen tedy biřmoval, ale zrovna jsem tam byl v době, kdy se koná každý rok takzvaný Moravský den. To znamená, to je pořad, kdy lidé vystupují v moravských krojích, kde se zpívají moravské písničky. Ale musel jsem se tam usmívat, protože se většinou mluvilo anglicky. A zpívali ty krásné slovácké písně, kde já se nad tím rozněžňuju, já to mám rád, ale na druhé straně, když jsem potom s některými těmi lidmi mluvil, tak jsme se česky nemohli domluvit, musel jsem mluvit anglicky. Ale bylo to velmi pěkné, že drží tedy tuto tradici. A potom na mě velmi tedy zapůsobilo setkání v Clevelandu, což jsem ani nesetkal, nečekal, kde tedy, jak už jsem řekl, byla většina lidí třetí, čtvrté generace, ale hlásí se k českým kořenům, ale česky už vůbec neumí, jenom potom po mši, když jsem jim podal ruku, tak uměli dekuju a já jsem Čech. A tak to bylo moc tedy milé, protože zase cením to, že ti lidé jsou si vědomí, kdo byli jejich předci. Tak to bylo takové velmi působivé setkání. Přirozeně je pěkné, že jsou tam také třeba v Chicagu i v Torontu mladé rodiny, které se snaží vychovávat tedy své děti i v českém jazyce, takže ty děti jsou bilingvní, ale je ta znalost češtiny je různá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve středu jste zahájil, pane biskupe, shromáždění k nedožitým osmdesátinám Václava Havla. Čím vás osobně nejvíce ovlivnil? Vy jste si byli velmi blízcí, možná bych se zeptala i opačně. Jak vy jste ovlivnil Václava Havla?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já určitě neovlivnil, to byla silná osobnost. Já zdaleka nejsem tak silná osobnost. My jsme byli v intenzivním styku především po jeho propuštění z vězení v roce 1983. A tehdy on opravdu měl ke mně blízký vztah, svěřoval se mi v podstatě se vším, o čemž nechci mluvit. A tak jsme hovořili o víře, hovořili jsme o společenské situaci, o jeho osobních záležitostech. Potom, když se stal prezidentem, tak já jsem ho viděl jenom občas a většinou tedy ve společnosti, protože víte, já se nerad přituluji ke slavným lidem. Prostě on vždycky věděl, když zavolá nebo bude mít zájem, že jsem připraven se setkat, ale já už jsem to mnohokrát říkal. Setkal jsem se s ním v takové těžké situaci dvakrát, když opravdu umíral ne v té konečné fázi, když potom tedy pánbůh si ho vzal, ale dvakrát předtím on byl na smrtelném loži, dá se říci, a to bylo setkání velmi intenzivní a tehdy jsem pocítil zase jeho velkou blízkost a zároveň, jak byl připraven na smrt, že nezmatkoval, že si nestěžoval a byl připraven opravdu odejít. To mě velmi oslovilo. Tahle ta stránka je málo známa, protože teď se hodně mluví, že jo, o jeho dramatech, mluví se o jeho funkci prezidenta, mluví se o jeho činnosti v Chartě 77, to všecko je v pořádku, ale já jsem ho zažil v těchto krajních momentech. A tam jsem poznal, že je to opravdu silná osobnost. Jinak on byl někdy jako dítě. Víte, intelektuál, intelekt té vysoké úrovně a na druhé straně v některých záležitostech byl ho člověk nejraději pochoval, myslím jaksi ne do hrobu, ale v náručí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Jo, protože taková nějaká rozpačitost, bezradnost, a to jsem ho zažil tedy mnohokrát před tím rokem 1989. Až jsem se musel smát, protože já zdaleka jaksi nejsem nějaký opatrovník a najednou to byly momenty, a na ty rád vzpomínám, to já vůbec nechci nějak ironizovat, ale i to byla jeho poloha, ve které ho asi ne všichni tak znali. Já přirozeně jsem si ho vážil jako člověka, který si stále klade otázky, který není hotov, který stále tedy se ptá co a jak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem snil?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak samozřejmě on stále se snažil zdůrazňovat, že člověk je postaven do nějakého mravního řádu, který by měl respektovat a že tento mravní řád, to není jenom něco, co by vymysleli lidi, ale že je to něco, co tady existuje a pořád tak kroužil okolo té otázky boha. Ale toho se tak jako bál a mluvil o uběžník, o horizontu, něco, o transcendenci, nazýval to takto všeobecně. A samozřejmě já jako věřící křesťan, tak jsem cítil, že nějak jako tímto směrem jde, ale zároveň jakoby se obával. Tak to byly nekonečné diskuse. Já nejsem žádný analytik a nechci tady rozebírat jeho myšlení, to učiní jako jiní, ale z těchto intenzivních rozhovorů jsme stále tedy hovořili o tom, že ten řád, který bychom měli zachovávat, tak že je nám dám, že bychom ho měli naplňovat a že to není něco jenom, co člověk vymyslel. Tohle byla taková jeho základní poloha a stále mluvil o tom horizontu. To znamená něco, co nás přesahuje, zároveň co si člověk nemůže osahat, uchopit, ale on se tak, se mi zdálo, někdy bál mluvit o bohu, aby zase se příliš tak jako nevázal, protože on byl člověk svobodomyslným člověk, který opravdu se snažil žít svobodně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Volné myšlení.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Který přál svobodu těm druhým, a já jsem právě stále jako vykládal, že když se člověk nějak tak váže k bohu, že to neznamená omezení svobody, ale že naopak jako člověk se stává ještě svobodnější. Tak to byla naše dlouholetá diskuse. Potom jako prezident, tak už jsme o tom nemluvili, ale vždycky, když jsem se setkali, tak chtěl křížek na čele, ale to neříkám, abych se chlubil, ale třeba v těch krajních situacích, kdy opravdu byl na smrtelném lůžku, tak jsme se pomodlili Otčenáš na jeho žádost. Já jsem člověk, který nikdy nikdo netlačí k něčemu, takže tam ta poloha byla. Nakolik on potom skončil ve svém vztahu k té transcendenci na konci života, úplně nejsem schopen říci, protože v těch posledních měsících, týdnech jsem s ním nemluvil. Ale rozhodně to byl pozoruhodný člověk, a znova říkám, mě na něm fascinovala vysoká inteligence, ale zároveň jakási dětskost až dětinckost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co zůstalo podle vás v nás, ve společnosti z jeho odkazů? Co je dnes ještě platné?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já myslím, že mnohé, aniž ho nějak adoruji, já jsem to řekl předevčírem na Václavském náměstí. Především, že zdůrazňoval duchovní rovinu lidského života, že lidský život je opravdu tajemství a že je to dar a zároveň, že mluvil o svědomí. To znamená o schopnosti, aby člověk dovedl rozlišovat pravdu a lež a aby si to svědomí zjemňoval, že to je záležitost kultivovanosti člověka a teprve člověk se stává člověkem mimo jiné, když má velmi citlivé svědomí. A potom myslím, že je velmi tedy důležité, že zdůrazňoval nedělitelnost svobody, to znamená, pokud někde ve světě je nesvoboda, tak se nás to také týká. Mluvil dokonce o globální spoluzodpovědnosti každého, nejen tedy se starat o to nejbližší okolí, ale právě vidět trošku dál. A ta lidská solidarita s těmi, kdo trpí. To jsou momenty, které jsou stále aktuální a stále aktuální je, abychom spoluvytvářeli Evropu. Protože my teď se pořád většinou stavíme vůči Evropě s trochou s ježatostí, s nedůvěrou, zpochybňuje se kde co, a nevážíme si toho, čeho bylo dosaženo. Já neříkám, že je všechno v pořádku. A právě on mluvil o evropanství. To neznamená, že bychom ztratili svoji národní identitu, ale dnes se mluví pořád o národní identitě, křesťanských kořenech, ale v podstatě to je skrytý takový falešný nacionalismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, zrovna citát na téma evropanství jsem si vypsala, cituji slova z projevu z 11. listopadu 2009 na půdě Evropského parlamentu: "Cítím-li se být Evropanem, neznamená to, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech jsem i Evropanem. Poněkud politicky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí." Tolik citace slov Václava Havla.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, to je velmi pěkné a já teda s tím souhlasím. A snažím se i v tomto duchu při otázkách na Evropu mluvit s lidmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pochopili jsme podle vás vlastně, co znamená vůbec svoboda nebo jak ji chápeme?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak především svoboda neznamená jenom vnější volnost, už vůbec neznamená, že si mohu činit, co chci. Moje svoboda končí tam, kde omezuji svobodu toho druhého. A jde také o tu vnitřní svobodu. Člověk může být zbaven vnější svobody, a o tom Václav Havel stále tedy přemítal a touto cestou šel. Dobře víme, že byl také ve vězení a člověk si může zachovat tu vnitřní svobodu. Vnitřní svobodu od nenávisti. Od pomstychtivosti. Vnitřní svobodu myšlení. A odvahu to myšlení také projevit navenek, i když jde třeba někdy proti většině. To myslím, že je pravá svoboda a každý máme šanci o tuto svobodu usilovat, protože dnes se svoboda chápe jako využití všech možností. Ale to člověk v podstatě ani neobsáhne. Svoboda znamená také kázeň, že si něco odřeknu, že se něčeho zřeknu. To je veliké téma a myslím, že to je stále aktuální právě u Václava Havla bez ohledu na tu jeho další činnost, že toto téma stále opakoval, stále zdůrazňoval a my s tímto tématem nebudeme nikdy hotovi. A v tomto já vidím jeho odkaz, ne pořád jenom vzpomínat, ne vůbec jako adorovat, idealizovat, to by bylo falešné, to by si ani on nepřál, ale právě v těchhle těch momentech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Václav Havel byl několikrát velmi blízko udělení Nobelovy ceny míru. Právě dnes bychom se, pokud se nepletu, v 11 hodin měli dozvědět jméno letošního laureáta.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To jsem sám zvědavej, kdo to bude, protože ve světě je tolik dobrých lidí, kteří riskují své životy pro svobodu druhých, ale často se ani moc o nich neví. Tak já jsem sám zvědavej, kdo to bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řeknu jméno jiného laureáta, kterého známe už několik týdnů i měsíců a to Ceny Olgy Havlové, fotograf Václav Fanta se stal tím mužem. A výběr porotci odůvodnili slovy: "Aktivně pomáhá a dodává životní optimismus." Podívejme se na tuto osobnost.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Václav Fanta mě opravdu zaujal a toho člověka obdivuji. To byl profesionální fotograf, který cestoval po světě, který měl před sebou kariéru a v tom největším rozpuku své činnosti i své úspěšnosti začínal slepnout, až nakonec oslepl. Je to člověk nevidomý, ale člověk, který neztrácí optimismus. Člověk činorodý, který si vůbec nestěžuje. Zpívá v nějakém sboru nevidomých, zároveň pořádá výstavy, angažuje se ve Svazu nevidomých a je to člověk, který si vůbec nestěžuje, který mluví o tom, že velikým darem pro něj je, že může být činorodý, že může dělat něco dobrého, který nesoustředí pozornost sám na sebe. Víte, to jsou hrdinové dnešní doby. Kolikrát i já sám si tak stěžuji na život, když jsem někdy namíchlý, když se mi někdy něco nedaří, a tak si často vzpomenu na něj. Tak já bych opravdu chtěl posluchače upozornit na člověka jménem Václav Fanta, který letos dostal Cenu Olgy Havlové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vedlo podle vás papeže Františka do státu Ázerbájdžán, kde je dominantním náboženstvím šíitský islám? Tedy druhá nejvýznamnější větev muslimského náboženství. Předtím navštívil také Gruzii, kde se setkal s docela nízkým zájmem.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já si Františka papeže velmi vážím, že v Gruzii dovedl přijmout docela ponížení, protože gruzínská ortodoxní církev, která je národní církví a která hraje významnou roli v Gruzii, tak nejdříve přislíbila, že bohoslužbu, kterou bude sloužit papež František, že se zúčastní delegace také gruzínského patriarchátu. Nakonec patriarcha vydal den před tou mší prohlášení, aby se gruzínští věřící ortodoxní církve bohoslužby nezúčastňovali, nebyl tam přítomen žádný představitel gruzínské církve. A papež to tedy přijal, nějak tak přijal a aniž tedy začal vyčítat nebo aniž na to nějak veřejně reagoval. Bylo to jisté ponížení a já si ho velmi vážím a opravdu je to člověk pokorný, který to dovedl spolknout. Zároveň ono se vůbec o tom nemluvilo, že se tam setkal v kostele chaldejské církve, to je starobylá východní církev, s křesťany, biskupy ze Sýrie a z Iráku a modlil se tam za mír na Středním východě. Takže to byl další významný moment jeho pobytu v Gruzii. Tu mši sloužil před poměrně malým počtem lidí, ale jeho srdečnost nedoznala nějakého omezení a mně se líbí, že to není člověk davů, že on vidí jednotlivého člověka a dovedl toto přijmout. A v Ázerbájdžánu to bylo ještě markantnější. Tam těch katolických křesťanů je jenom několik stovek. A na té bohoslužbě, tam bylo jenom pár stovek lidí a on přijel za pár stovkami křesťanů. A co bylo důležité, navštívil tam mešitu a v té mešitě se sešli jak křesťané, muslimové, tak se tam také zúčastnili Židé. Což myslím, že je důležitý moment, a o tom se tak jako moc nemluví, že Židé vstoupili do mešity. Je to velká mešita. A kromě jiného v Baku, v hlavním městě Ázerbájdžánu, nese jméno Gajdara Alijeva, což byl vrchní kágébák za doby Gorbačova a byl to předseda Komunistické strany Sovětského svazu v Ázerbájdžánu a jeho syn je dnešní prezident.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šlo o, promiňte, zdvořilostní návštěvu nebo měla ta návštěva zejména Ázerbájdžánu nějaký hlubší význam, smysl?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
V tom Ázerbájdžánu měla hlubší význam, protože papež František se snaží nějak tak mírnit to mentální napětí mezi muslimy a mezi křesťany a chce ukázat to dobré gesto. Přece nám jde o dobrou věc, abychom žili pokojně. Také on tam zdůraznil - nikdy násilí ve jménu boha. A co je také zajímavé, tam mluvil s hlavním muftím Ázerbájdžánu a to je člověk, který je respektován jak Sunnity, tak Šíity. To je další taková zvláštnost, protože dobře víme, že mezi Šíity a Sunnity v dnešní době je veliké napětí a tam ten hlavní muftí Kavkazu, tak požívá respektu z obou stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na koho se orientují právě ty vztahy katolické církve a muslimského světa? Jsou to Sunnité nebo jsou to Šíité?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak se Šíity momentálně je lepší vztah, protože je pravidelný vztah k Šíitům v Kómu, což je hlavní duchovní centrum Íránu a je vatikánská komise a komise těch učenců z Kómu, která se setkává jednou za dva roky, ale dejme tomu zlepšily se také vztahy i k hlavnímu učilišti sunnitského islámu univerzitě al-Azhar v Káhiře, protože letos ten hlavní představitel al-Azharu byl ve Vatikánu, takže papež František tyto vztahy podporuje. To neznamená směsici, to neznamená lacině říci jsme jedno. Jistěže jsou velké rozdíly, ale jde především o pokojné soužití. Proto jel do toho Ázerbájdžánu, kde je jenom menšina křesťanů, ale líbí se mi, že pro to malinké stádečko tam přijel, aby je povzbudil. Takže člověk, který je zvyklý na davy, tak vidím, že mu to vůbec nezamotalo hlavu. A to myslím, že je takové poučení i pro slavné tohoto světa, kteří stále hledají příležitosti, aby byli vidět, aby byli obklopeni co nejvíce lidmi a že člověk musí být i od toho svobodný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně když se papež setkal počátkem roku, pokud se nepletu, s íránským prezidentem Rúháním, tak Vatikán oznámil, že tam jsou v podstatě společné duchovní hodnoty dokonce.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak je třeba říci, já vím, že někteří křesťané i v našich řadách v katolické církvi s tímto nesouhlasí. Věříme v jednoho boha, i když to, i když to pojetí je přece různé, ale je to jeden bůh a to myslím, že je východisko. Zároveň otázka osoby Abraháma. Jsme takzvaná abrahámovská náboženství a to jsou ty body, kde je třeba si tedy vyjasňovat, není to totožné, ale ta víra v jednoho boha v tomto smyslu je totožná, i když jistě to pojetí křesťanů je jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká monsignore Václav Malý, světící biskup pražský. Já vám děkuji za dnešní postřehy a přeji hezký den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Vám také i posluchačům pěkný a klidný víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.