Přepis: Jak to vidí Václav Malý - 5. září

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je monseigneur Václav Malý, světící biskup pražský, dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před necelým týdnem se konaly na několika místech v Česku další protiromské pochody a protiakce tentokrát byly svolány hned na pěti místech. Co si o tom, monseigneur, myslíte? O čem vypovídají ty události v Duchcově, Českých Budějovicích, nebo na Ostravsku?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Nepůsobí to dobrým dojmem a hlavně že s těmi demonstracemi je spojeno násilí a teď budu jen opakovat to, co je všeobecně píše, že se těchto demonstrací zúčastní tedy i lidé, kteří nepatří k těm radikálním skupinám. Ty radikální skupiny těch mladíků a mladic toho zneužívají. Ta je třeba se nad tím opravdu zamyslet. Mně se zdá, že je také chyba ve státní správě nebo v místní správě, protože tam kde je společné bydlení romské menšiny, občanů, tak tam by měl být větší dozor a okamžitě, když tam dojde k nějakému napětí, tak by to místní správa měla řešit a měla by to řešit policie. A ne tak jako to odkládat, tak tady bych viděl chybu také ve struktuře státní správy, která potom je bezradná, když dojde k těmto výbuchům. Zároveň samozřejmě je na pováženou, jak se radikalizuje určitá část mladých lidí a také že se přijímá princip kolektivní viny. Já vím, že je to těžké, ale přesto bychom měli vidět ty Romy jako jednotlivé osoby, že ne všichni tedy jsou potenciální radikálové, potenciální strůjci nepořádku, nedobrého soužití a podobně. To jako když jsme kdysi mluvili o vyhnání Němců po druhé světové válce, tam se také uplatňoval pohled kolektivní viny, a to samé tedy platí teď ve vztahu k té romské skupině. Není dobré, když oni jsou na druhé straně v těch sociálně vyloučených komunitách, protože tam potom samozřejmě ještě dochází k větší izolaci a k většímu odcizení mezi obyvatelstvem a touto menšinou. Já řešení nemám, je dobré také pokud možno nabízet Romům možnosti nějakých veřejně prospěšných prací. A na to vázat potom ty dávky, to samozřejmě je takové velmi horké téma, a mně se zdá, že tohle se také jako přehlíží, že i ti úředníci, aby měli klid a pokoj, tak samozřejmě to automaticky běží a nezjišťují si ty jednotlivé případy, jestli ten člověk opravdu hledá práci. A na druhé straně zase někdy u zaměstnavatelů je obava přijmout nějaké Roma a tohle všechno tedy spolu souvisí, takže nelze vidět tu situaci černobíle, ale je hrůza, k čemu došlo především v té Ostravě, že se z toho stala bitka, a mně by tak jako zajímala psychologie těch mladíků a mladic, protože jak razí to heslo Češi - Čechům, tak to je hrůza. Žijeme v globalizovaném světě, lidé mohou cestovat, různé společnosti se prolínají. Je dobře, že můžeme uznávat cizí kultury, že se můžeme obohacovat a najednou tady takové to volání po izolaci. Ale ve skutečnosti to jsou lidé, kteří jsou silní jen v davu a zároveň oni odvozují svou totožnost podle mého od toho být jenom proti. Ale člověk nemůže žít z toho postoje, že jsem pořád proti někomu. Já také čerpám sílu z toho, že jsem s někým, že si s někým rozumím, že je mi někdo sympatický, že mi někdo ochoten pomoci, že někdo rozšiřuje můj duševní, duchovní obzor, takže žít jen z toho proti a od toho odvozovat svoji totožnost, to je opravdu tedy na pováženou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale experti právě na problematiku těch sociálně vyloučených lokalit říkají, že je to takový boj nebo spor mezi frustrovanými, například politolog a odborník na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš říká: Cituji: protiromský rasismus je posilován osobní frustrací řady etnických Čechů z vlastní osobní situace.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, to platí třeba o Šluknovsku, o tom jsme také před časem tady mluvili, že tam lidé ztrácí zaměstnání, že bylo zrušeno spousta skláren, spousta textilních továren. Teď na Ostravsku zase bude propouštění z dolů a to samozřejmě nepřispívá ke klidu, a potom lehko tedy se hledá nějak viník, i když ten viník jako může být falešný, tudíž je také třeba na druhé straně tady bych apeloval na sdělovací prostředky, aby také mluvily o tom, že jsou firmy, který se daří, že jsou dobří podnikatelé, kteří se snaží vytvářet pracovní místa. Já když čtu noviny a čtu je velmi důsledně, a čtu každý den a poslouchám také zprávy, tak jen pořád slyším: Čeká nás krize, ještě jsme se tak jako úplně nevzpamatovali z té recese, možná že letos a teď zase zanikne ten nebo onen podnik a to všechno jako působí na ty lidi, že mají strach o budoucnost a samozřejmě v této nervozitě potom stačí malinký spor a ono to tedy vyroste do těch rozměrů, které jsme byli svědky nedávno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za odrazový můstek právě ke zlepšení se všeobecně považuje i lepší kondice ekonomiky, tedy i růst pracovních příležitostí, teď bychom se mohli dostat k zajímavé sociologické studii, kterou máte k dispozici a to je vztah nejmladší generace k práci. Co vyčteme?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem byl zaujat jedním rozhovorem a úvahami jedné personální pracovnice nějaké manažerské firmy, která mluvila o tom, jak generace dnešních 20, 25, 30 letých vnímá práci a jak je to rozdíl oproti generaci, která je starší než 30 let. A to mě tedy velmi zaujalo. Protože ona tam říká, že dneska ti mladí, kteří vstupují do života, že si především chtějí užít života, že chtějí pružnou pracovní dobu a zároveŃ že nemají jako vazbu na firmu. Protože ke cti minulých generací mnohých poctivých pracujících patřilo, že byli pyšní na to, že byli třeba 20 let v té firmě, kdežto tito lidé, jak jsou těkaví, tak chtějí pořád změnu a tu firmu, ve které jsou momentálně zaměstnaní, tak berou jenom jako nějaký přechodný stav a samozřejmě ono se to potom tedy odráží ve vztahu i k tomu kolektivu, ve kterém oni pracují a ona právě říká, že tato generace se nějak projevuje velikou sebestředností. Na jedné straně dravostí, samozřejmě ti lidé jsou schopní, jazykově vybavení, využívají suverénně ty nové technologie, ale že jim třeba tak jako chybí empatie. Jistěže nelze zevšeobecňovat, ale to jenom tedy cituji to, co říká ta žena a to mě tedy velmi zaujalo a ona říká, že dnes, když firmy chtějí tedy přijmou nové zaměstnance, takže už tedy se prosazuje, že vedle odbornosti je také požadována empatie, schopnost komunikovat a také sebekritičnost. A zároveň tedy ji jistý stupeň loajality i vůči té firmě. To je tedy psychologicky velmi zajímavé a ona tam potom jako říká, tuhle tu generaci nazývá generace ypsilon a ona potom mluví tak o té starší generaci nad 30 let - generace x. A ta říká, že tito lidé jsou schopni pracovat přesčas. Kdežto ta nová generace ne. Že samozřejmě raději mají tu pevnou pracovní dobu a jisté místo a že nejsou tak jako otevřeni vůči změnám, že se neradi zadlužují a hlavně že práce pro ně je smysl života, zatímco pro tu novější generaci ta práce je spíš jen jako součást života a že si chtějí tedy užít toho volného času, který si sami naplánují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není každá mladá generace ale víceméně podobná?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To já myslím, že na tomhle je hodně pravdy a především se mi tedy líbí to, když ona tam říká, že jen jsou to dosavadní zkušenosti, které ona má, že teď se jaksi také vyžaduje, aby ten mladý člověk byl veden k určitému nadhledu, k určité rozvaze a zároveň tedy aby už měl nějaké životní zkušenosti, aby se nesoustřeďoval tedy jen na sebe. Jistě, že určité rysy se opakují, ale přesto si myslím, že žijeme v takovém jako dravém systému, komunikace se naprosto mění, díky tedy těm technologiím, tudíž ztrácí se tak osobní komunikace a komunikuje se tedy jen přes ty technologie většinou, pracuje se také s technologiemi, dneska mnozí tedy mohou pracovat doma a nemusí ani do firmy, kde pracují nebo jíž jsou součástí denně docházet a podobně. Tak to já jenom říkám a jako takový zajímavý moment, sám bych si to jaksi netroufal říci, ale když to říká zkušená žena, takže já bych si přál, aby třeba v hospodářských novinách bylo více takovýchto jako článků, tam jsou různé, velmi někdy kvalitní rozhovory s určitými generálními řediteli. Nicméně tohle to sociologicko filosofické a psychologické pojednání tak to je velmi dobrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřehlížíme naopak někdy, monseigneur, svět řekněme neúspěšných, protože jsou tady i mladí lidé, kteří nestudují, kteří nemají dobré podmínky, kteří třeba nezažili ani rodiče se stabilní prací po roce 1990. Také mnoho lidí čelí bohužel exekucím.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Přirozeně, když je společnost už běžná,tak stále je třeba mít na zřeteli, že jsou také lidé neúspěšní z různých důvodů, to neznamená lidé hloupí, lidé líní, a tady je třeba apelovat na solidaritu, ovšem samozřejmě to nelze nařídit, to nelze opatřit zákony, to záleží na zralosti každého člověka a tady je právě ten apel na ty dravé, na ty schopné, aby si uvědomili, že když jako mají poměrně vysoký standard, takže je jaksi dobré se také o ten standard trošku podělit s těmi, kteří na ně jako nedosáhnou a to je přirozeně zase záležitost výchovy a ta začíná v rodině, protože v rodině se člověk učí, aby se podělil se svými sourozenci, aby se podělil se svými rodiči, ale jak jste řekla, to je zase další veliká oblast, že ne v tomto smyslu každá rodina funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Peníze někdejšího komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše pomohou zmapovat jeho vlastní zločiny. Jeho dcera totiž darovala zděděné statisíce korun neziskovým organizacím a na charitu. Co si, monseigneur Malý, myslíte o tomto gestu.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já, když jsem to četl, tak nejraději bych té paní dceři toho hrozného prokurátora Karla Vaše podal ruku, ona chce zůstat v anonymitě, nedělá si reklamu, ale je to zralý krok, uvážlivý krok, a líbí se mi, že ona se o svého otce postarala, i když se tedy vyjádřila, že se stydí za to, jaký život vedl a co všechno tedy provedl. Takže to je paní, která si zaslouží úctu a to je takový pozitivní rys, protože víte, v současnosti je to takové rozeklané, stále se dozvídáme ten nebo onen se dopustil toho nebo onoho a tohle je jako, proti tomuto směru něco velmi kvalitního a že ta žena dovede tedy uvažovat a zároveň jako že nechce ukazovat na sebe, já jsem ta dobrá. Že se snaží alespoň podle svých možností a momentální situace nějak tak ukázat a trošku jako odčinit to hrůzné, co už se odčinit nedá, co provedl její otec. Takže já to hodnotím velmi pozitivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vůbec poprvé, od roku 1989, když se někdo z blízkých někdejších exponentů k minulosti takto postavil. Mohlo by to být třeba i v jistém směru inspirativní pro další?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Rozhodně, protože žije mnoho potomků těch jedinců, kteří se dopouštěli především v 50. letech těch hrůz. Za rodiče nikdo nemůže. Ti potomci za to nemohou, že třeba měli takového otce, který prováděl zločiny. Ale na druhé straně právě takovéto gesto, které udělala paní, ta dcera Karla Vaše, tak si myslím, že by mohl být inspirací a že by to také přispělo k jistému pročištění. Kdežto teď se jako tak o tom mluví. Já vím, že je to nepříjemné, chápu, že možná někteří se tak jako stydí, ale víte, co mě zaráží, já tady nechci jmenovat, aby to nevypadlo, že vystupuju do předvolebního boje, nicméně jsou někteří lidé, nebudu jmenovat, posluchači se domyslí, kteří tedy veřejně vystupují a víme o jejich rodičích, co prováděli v 50. letech a ti lidé ještě tak jako drze tvrdí něco, co není pravda. Tak to je velmi varující. Takže kéž by těch osob jako je dcera pana Karla Vaše bylo více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o gestech, tak k tomu pozitivnímu určitě lze připsat i včerejší vůbec první návštěvu německé hlavy státu, byl to včera Joachim Gauck, který navštívil místo obrovského masakru v roce 1944 a to francouzskou obec Oradour-sur-Glane společně s francouzským protějškem Hollandem a zejména s mužem, který tehdy jako 19-letý řádění německých nacistů přežil.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Joachim Gauck je opravdu symbolická postava. Byl v čele ústavu po pádu komunismu v tehdejší NDR pro zkoumání komunistických zločinů. Je to evangelický pastor a on byl mimo jiné vloni v Lidicích a ten jeho projev, já jsem si ho schoval, protože ten stojí zato. Je to opravdu státník, není to jen politik, ale je to státník a svět je nějak tak založen na gestech, samozřejmě, těmi gesty se všechno jaksi nevyřeší, určité předsudky a cesta ke smíření, to je dlouhodobý proces. Nicméně on je schopen těchto neokázalých gest a to samé platí o té jeho návštěvě ve Francii. Takže je to jeden z mužů, kterého bychom si měli všímat a mohl by týt tak jako inspirací i pro další představitele evropských států, protože pořád jen takové to politikaření, soustřeďování se jen na ty ekonomické otázky, to není cesta kupředu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na konci prázdnin oznámil papež František dlouho očekávanou změnu v nejvyšších patrech kuriálních struktur na pozici státního sekretáře, což je vlastně druhý muž Vatikánu. Ukončil tak sedmileté působení kontroverzemi a skandály opředené o kardinála Barttoniho. Jak hodnotíte tento krok, co to znamená v praxi,

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je důležité,že se odvážil k personálním změnám. A já bych jako znovu chtěl trochu pohovořit o současném papeži Františkovi, protože teď katolická církev se dostává do středu pozornosti našich sdělovacích prostředků, tak zase jaksi ukázat i jinou trochu tvář té církve, kterou právě symbolizuje současný papež, víte, já jsem se nedávno dočetl, že on, když byl v roce 1973 až 1986 provinciálem jezuitského řádu v Argentině, takže to byl muž konzervativní, muž kontroverzní, muž který když s někým nesouhlasil, tak ho docela tvrdě potíral a najednou v 90. letech, došlo k té změně a uzrávalo to, takže to byla pro mě novinka a zároveň takové poučení, že nikoho nelze tak nějak odepisovat, byť třeba jeho kroky jsou kontroverzní v minulosti a to platí i o tom současném papeži Františkovi, protože on rozštěpil tu jeuzitskou komunitu v Argentině a dokonce byl povolán do Říma, kde byl napomenut, takže to je pro mě novinka. Když se potom stal biskupem, začal chodit mezi ty chudé a najednou začal ten život trošku vnímat jinak a já bych chtěl hlavně zdůraznit, že on se dneska tituluje biskup Říma, což je správné, že nevystupuje jako ten celosvětový monarcha, který dosahuje všude, i když samozřejmě je v čele té veliké instituce toho velikého společenství katolické církve, že jo, které čítá více než 1 miliardu lidí.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Zároveň že samozřejmě přestal používat papamobil. Ale co mě také zaujalo, že on chce napsat sociální incykliku a vyzval františkána, brazilského teologa Leonarda Boffa, který se oženil, vystoupil z františkánského řádu, aby mu připravil podklady, tak to je obrovská velkorysost, protože na tohoto teologa Boffa mnozí se dívali s určitým odstupem, že zradil kněžství, že zradil řád, a představte si, on ho pozval, aby mu shrnul podklady, takže to je veliké gesto a zároveň očekávám, že těch změn bylo více, začalo to tedy výměnou státního sekretáře a zdá se tedy, že se těmto personálním otázkám nebude vyhýbat, to víte, to je vždycky nejtěžší pro každého šéfa, řešit personálie, protože je hezké tak nějak vyzvat ideje, ale na druhé straně potom ta každodenní konkrétní práce. A potom mi docela tak jako zaujalo, že teď zase v Římě navštíví centrum pro imigranty, před prázdninami navštívil na Sicílii město Lampadusa, kde končí ti uprchlíci z Afriky, takže to jsou momenty, kterými on upozorňuje, že ta úspěšná Evropa s vysokou životní úrovní může mít také tedy jinou tvář. Tady by se o tom dalo mluvit mnoho a mnoho. Jsem rád, ono se to tak jako trochu očekávalo, že nezklamal v tomhle očekávání, že konečně tedy také sáhl k těm personálním změnám. Samozřejmě uvidíme, jak to bude dál. Já bych ho tady nechtěl blahořečit, modlím se za něj, aby na této cestě vytrval aby té církvi přinesl také svěží vzduch jako kdysi papež Roncalli, Jan XXIII.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy osobně byste si přál, jaké změny, jaké reformy?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych si především přál, aby nechal větší prostor biskupům, protože ta centralizace není zdravá, a ti biskupové ti nejlépe znají tu situaci místních katolíků, aby měli také větší pravomoci rozhodovat o určitých otázkách. Protože teď se musí takřka se vším jít do Říma, a tam sedí ti monseigneuři, nic proti nim, ale ti často znají tu kterou oblast jen z literatury, případně z nějakých běžných hovorů, když někdo Řím navštíví, takže především tedy decentralizaci a z toho se potom tedy odvíjí všechno to ostatní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě jednu událost, držitelkou mezinárodní dětské ceny míru za rok 2013 se stane 16-letá Pákistánka, která se stala terčem útoku kvůli boji za právo dívek na vzdělání. Co její pohnutý osud ukazuje?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, ona se jmenuje Malála Júsafzaj. Je to pákistánská muslimská dívka, je jí 16 let a ona se zasazuje o práva děvčat na vzdělání. Byla zraněna talibanským radikálem, naštěstí se tedy dostala do rukou světových odborníků v londýnské nemocnici. Nicméně to postižení je. Nedávno vystoupila v OSN a všichni přítomní povstali, protože ona tam suverénně promluvila o potřebě všímat si toho problému, že v muslimských zemích mnohé dívky nemají přístup ke vzdělání, takže úžasná osoba, která by si zasloužila Nobelovu cenu, ale já kdybych jí potkal, tak bych jí objal, až by jí jaksi praskali žebra. Protože to je pro nás asi nepochopitelné, že ona se pustila do tohoto zápasu proti převaze, že riskuje život. Tak vynikající.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u těch osobností nebo lidských pozitivních příběhů, které další vás zaujali?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já mám radost, že šéfdirigent České filharmonie dostal zase nejvyšší hudební ocenění v klasické hudbě. Říká se tomu takový ten hudební Oscar, cenu časopisu Gramofon Awards za nahrávku díla Josefa Suka Pohádka léta. Dostal loni už tuto cenu, už tedy druhého Oscara v uvozovkách za nahrávku děl Bohuslava Martinů, tak vážím si toho, že máme takové lidi, kteří tedy dělají čest našemu jménu, dělají čest české společnosti. Potom jsme si připomínali v těchto dnech desáté výročí úmrtí Pavla Tigrida, veliké osobnosti člověka noblesního. Člověka, který byl schopen a ochoten diskutovat, který byl otevřen i nové generaci a jehož zásluhy o kulturní a politickou kontinuitu jsou obrovské. Myslím, že tento člověk je dodnes nedoceněn. Já měl tu čest, že jsem se s ním stýkal a mohu říci, že jsme se stali přáteli a velmi vřele na něj vzpomínám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u kultury, kterou obvykle končíme náš rozhovor, tak poslední minuty věnujeme tomu, co vás zaujalo na prknech nebo ve výstavních síních.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Doporučuji v Praze ve valdštejnské Jízdárně výstavu neznámého pro mě sochaře Jana Křížka. Je to zajímavá osoba, která žila většinu života v Francii, který většinu svého díla potom zničil a který už velmi záhy přestal vůbec tvořit. A uznávali ho takoví velikáni jako Pablo Picaso, nebo Debuffet nebo byl ve styku se surrealistou Andre Bretonem. Byl to člověk, který požíval úžasného respektu. Výborný počin, doporučuji. A potom jsem tedy viděl představení v rámci Letní Shakespearovských her na Pražském hradě slovenskou inscenaci Shakespearovy hry Dvaja páni z Verony. Je to zajímavý takový ten posun z některých těch her dělat spíše jako muzikál. Takže nebyl jsem úplně z toho nadšen, ale na druhé straně výkony těch slovenských herců byly jako výborné a pak jsem viděl v Divadla Ungelt muzikál o paní Sidonii Nádherné, baronce z Vrchotových Janovic, o kterou se v životě zajímalo mnoho vzácných osobností. Vynikající novinář, spisovatel Karl Claus, vynikající básník Rainer Maria Rilke, také jeden čas s ní měl velmi intenzivní styk Max Švabinský. Takže je to zajímavá osoba, tak zase pojedu do Vrcholtových Janovic, abych jako něco více se o ní dozvěděl, tak to je asi tak všechno, protože čas už jaksi běží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji moc za dnešní rozhovor, Václav Malý, světící biskup pražský, mějte se hezky a příjemný den, na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Na slyšenou.