Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 3. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je monsignore Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké události nás inspirovaly k dnešnímu zamyšlení? Boj s terorismem, jedna zásadní změna stanov reinkarnace, i velikonoční příběh a jeho poselství. Na 20 tisíc lidí včetně zahraničních státníků se v neděli v Tunisu zúčastnilo pochodu proti terorismu, který byl rovněž připomínkou více než 20 obětí nedávného atentátu na muzeum Bardo v tuniské metropoli. Zněla tam hesla jako "Svobodné Tunisko, Pryč s terorismem." Co si o té celé situaci, monsignore, myslíte?

Čtěte také

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to velmi pozitivní zpráva, a protože Tunisko dosud bylo jedinou zemí v severní Africe, kde většina obyvatelstva jsou vyznavači islámu, kde nedocházelo k těm teroristickým činům. Je to cíl mnohých turistů, země poměrného klidu, a jediná země po arabském jaru, která opravdu přijala alespoň některé závěry, které vyplývaly tedy z toho úžasného roku 2011. A bohužel je také pokus tuto zemi destabilizovat právě, jak už jste zmínila, ten nedávný atentát a je dobře, že lidé se proti tomu vzepjali a že byli tedy podpořeni i politiky, nejen politiky tuniskými, ale byl tam například také předseda palestinské samosprávy Abbás, byli tam další představitelé muslimského světa. Tak je to velmi pozitivní, i když samozřejmě velmi malý krůček, protože je důležité, aby sám muslimský svět povstal proti těm teroristům, protože demokratické státy protestují víceméně účinně nebo méně účinně se snaží pomáhat, ale je důležité, aby ten odpor byl zevnitř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový tuniský prezident mimo jiné řekl, že země bude i nadále jednotná proti terorismu, dokud tento jev nevymýtí, jak ale, monsignore?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak především je třeba sledovat ty imámy, protože jak známo volný den nejdůležitější den muslimského týdnu je pátek, kdy většina zbožných muslimů se shromažďuje v mešitách a bohužel ty jsou často zneužívány imámy k politické agitaci. Tak se mi zdá, že je třeba odtud začít. A já už jsem to zmínil minule, je výborné, že rektor univerzity Al-Azhár, což je nejrespektovanější teologické učiliště sunnitského světa, řekl, že je třeba dbát na vzdělanost muslimů, ale především na vzdělanost imámů. A odsud tedy začít těm lidem otevírat oči a samozřejmě duchovně je povzbuzovat a ne zneužívat tedy náboženské výklady k politické agitaci. Potom je důležitá tak jako větší vzdělanost, protože mnozí muslimové, a to přiznávají tedy i tito významní představitelé muslimského světa, ve víře jsou dost nevzdělaní, naučí se pár citátů, jsou manipulovaní, tudíž je třeba opravdu, aby se jim dostalo širšího vzdělání, aby si uvědomili souvislosti různých výroků a podobně. Tady bych tedy začal, protože tak jako snít o tom, že je třeba hlídat ty nebo ony, že je třeba zavřít ty nebo ony, to úplně tak jako nefunguje. Funguje především větší kultivovanost a vzdělanost obyvatelstva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzská politička Marie Le Penová, šéfka Národní fronty označované často za krajně pravicovou stranu, se 23. dubna účastní pražské konference Evropský mír a prosperita pro Evropskou unii. Konferenci pořádá neparlamentní Občanská konzervativní strana někdejšího poslance ODS Jiřího Janečka a poslanec Úsvitu Radim Fiala. Co si o tom myslíte?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je to varování, protože jak známo její otec Le Pen a teď tedy jeho nástupkyně Marie Le Pen získává poměrně dost hlasů v obecních volbách ve Francii. Je to představitelka nacionalistické strany a je to představitelka strany, která velmi je nevraživá vůči cizím kulturám, vůči imigrantům. Chce asimilovat imigranty, nikoliv integrovat do té společnosti, a je vždycky nebezpečné, když lidé si vytvářejí nějaké božstvo, jsou se frustrováni z ekonomické situaci, z nejisté bezpečnostní situace, tak jsou jim nabízena jednoduchá řešení, a to právě jim také nabízí paní Le Penová a bohužel mnoho lidí na to slyší. A ona mimo jiné také podporuje i agresivní politiku současného ruského prezidenta Putina. Takže je třeba vidět tyto souvislosti a je to varující, že přijíždí, aby tady získávala lidi s omezeným rozhledem, ta takzvaná Občanská konzervativní strana je zatím pidistrana, ale nelze to tedy podceňovat, protože si myslím, že zdravá společnost je společností, která se vyhne extrémismu, je společností, která je otevřená i jiným kulturám a která si nečiní božstvo ať už jenom z ekonomického růstu nebo třeba z nacionalismu. Tak je to záležitost, které by si měly sdělovací prostředky všímat a především by si ji měli všímat také politici. A tady je na našich politicích, aby více vysvětlovali důležitost evropské integrace, důležitost bezpečnostních záruk Evropské unie, důležitost poslání NATO, toho vojenského paktu a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ale tolik Francouzů volí stranu Marie Le Penové?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Jistěže ve Francii, my to zatím nezažíváme, protože u nás zdaleka nežije tolik lidí z jiných států ani z muslimského světa, ve Francii žije dnes už asi 5 milionů muslimů a není to tedy vůbec jednoduché. A přirozeně někdy ty zkušenosti jsou negativní, a proto si myslím, že je to jeden z důvodů, proč právě dají na hlas paní Le Penové, která zdůrazňuje: "My Francouzi, my máme velikou kulturu, my nemůžeme zapomenout na svoji bohatou minulost, my musíme se starat především pro sebe." Ale v dnešním propojeném světě ať se nám to líbí nebo ne, musíme nějakým způsobem vnímat i ty cizí kultury a musíme se o nich jako poučit a ne je ideologicky zařazovat do určitých přihrádek. A v tom je tedy to nebezpečí. A samozřejmě i ta sociální situace mnohých vrstev není jako jednoduchá. Dobře víme, že se stále mluví ještě o jistém ekonomickém spánku, abych to tak jako jemně vyjádřil, evropské ekonomiky. Ani Francie nemůže si v ekonomice příliš vyskakovat, a to přirozeně potom vytváří v lidech strach, nejistotu, a tady ona jim jakoby dává jistotu. Když se zbavíme těch imigrantů, když je pěkně pošleme teda zase zpátky nebo pokud jako se oni neasimilují, tak s nimi nechceme nic mít společného, tak to je řešení, a přirozeně v této nejistotě lidé hledají nějaké řešení, a když někdo vystupuje tak suverénně, je to zajímavé, jak lidé často ani úplně neposlouchají, co ten, který člověk říká, to je i u nás, ale když vystupuje suverénně a neuzná ani jednu chybu. A pokud vím, paní Le Penová podobně jako někteří naši politici nikdy neuzná, že udělala někde chybu, nebo že se ve svém odhadu mýlila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sudetoněmecké krajanské sdružení vypustilo nedávno ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po 2. světové válce. V tom nové znění stanov, které Landsmannschaft přijal, se místo toho mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoliv na světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání. Tak to je zásadní zmírnění postoje, který organizace zastávala celá léta.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, souhlasím, je to významný posun. A trochu mě mrzí, že naše sdělovací prostředky tomu věnovaly malou pozornost, protože dobře víme, jak je to citlivé téma u části starší generace, nakonec v poslední prezidentské volbě toto se stalo velikým tématem a dopadlo to jak to dopadlo, to já teď tady nebudu posuzovat. A je vidět, že Sudetoněmecký Landsmannschaft jeho většina si uvědomuje, že je to tedy neúnosná situace. A já tento posun vítám a představitel poslanec Posselt mluví dokonce pro odstranění nacionalismu. Je pro větší propojení Evropy, o tom se tady tolik jako nemluví, a právě jeho veliká tedy zásluha je, že došlo také ke změně těchto stanov. Takže lidé v pohraničí nemusí mít strach, že teď se budou vrhat sudetští Němci a jejich potomci na české území, aby zde si vydobyli znovu majetky, které jim kdysi bylo konfiskovány a dokonce ani tedy už není v těch stanovách právo na návrat. Samozřejmě jsme v propojené Evropě, a pokud tedy bude mít někdo zájem i z cizích zemí být u nás být, tak ta možnost je, ale rozhodně to nebude masové. A ti potomci těch sudetských Němců, kteří byli vyhnáni, tak ti už pomaličku vymírají, tak ti samozřejmě vyrůstali ve společnosti, která je ekonomicky velmi prosperující, žijí ve skutečné demokracii, a ti se sem hrnout nebudou. Takže myslím, že je to zase takový krok, nejenom krůček k tomu, aby už konečně byl překonán ten absurdní strach, že oni nás nějak jako ohrožují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Papež František má pocit, že jeho pontifikát bude krátký, že ve funkci bude celkem jen 4 nebo 5 let, tak to uvedl v den, kdy uplynuly 2 roky od jeho zvolení, překvapilo vás to, monsignore?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Mě to ani nepřekvapilo, protože František je člověk realista, ukazuje to od začátku svého pontifikátu, a rozhodně se nečiní středem, který by byl nepostradatelný. Tady bych jenom jako zdůraznil významný krok, který udělal jeho předchůdce Benedikt XVI., že se vzdal své papežské služby a chtěl bych zvláště ocenit, že se opravdu stáhl do ústraní a vůbec jako neovlivňuje z pozadí nový pontifikát Františka. To je třeba ocenit a myslím si, že František má v tomto volné ruce a že už nebude tím prvním, který udělal tento krok, a věřím, že on je natolik soudný, že pozná, kdy už tedy nebude moc. Já myslím, že to nemusí se člověk nad tím nějak zarážet, že to je přirozené, že papežská služba je služba je službou, a když člověk na ni jako nestačí, no, tak tady je mechanismus, že jo, že může říci už dost a dát prostor tedy někomu jinému. A František je jistě tedy sebekritický, nikdy nevystupuje jako ten suverén, který všechno jako ví a bez něhož nemůže jako nic probíhat, je to naopak člověk, který se chce o své kompetence také podělit, který chce zdůraznit a také zrealizovat opravdovou kolegialitu mezi biskupy, dát co nejvíce tedy prostoru všem. Tak to je naprosto odpovídá duchu. Na kolik to bude za rok, za 2 nebo za 5 to přirozeně dneska nikdo nemůže předpokládat, ale samozřejmě, že jeho zdravotní stav také není úplně ten nejlepší, už je to taky přece starší člověk. Víte, já vůbec jako žasnu, že člověk ve věku 76, 77 ještě na sebe přijme takové břímě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ostatně poprvé, co v tomto duchu papež František promluvil třeba loni v létě naznačil únavu, vyčerpanost, možná i nemoc, vy byste, monsignore, podpořil u papežů jaksi automatický odchod do důchodu ve věku 80 let?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, já bych ho podpořil. U biskupů jsem pro věk 70 let, výjimky potvrzují pravidlo, u papeže dejme tomu 75, ale třeba také 70. To není nic proti ničemu, protože dnes je ten svět tak zrychlený, přichází tolik a tolik podnětů, čím dál tím ten svět je jako složitější, spoustu informací, spoustu výzev, na které je třeba reagovat, a samozřejmě při vší úctě ke stáří mnozí starší lidé už nejsou schopni tohle to jako vstřebat, a to platí i o církevních představitelích. To neznamená, že by mělo být na ně zapomenuto, protože potom, když nemají zodpovědnost, mohou rozvinout to, co načerpali duchovně, kulturně, intelektuálně během svého života. Takže to neznamená nějaké jako odstavení do stínu, ale znamená už nedržet tu zodpovědnost ve svých rukou. A dnes ten papež stojí tedy v čele miliard 200 nebo 300 milionů lidí, no, to není jako maličkost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vyloučil byste zcela i spekulace, zda by k tomu kratšímu mandátu papeže Františka mohl přispět nějaký tlak zevnitř církve?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak se o tom mluví, ale samozřejmě, protože většina církevních představitelů žije zdravým způsobem života, tak se dožívají poměrně vysokého věku, to platí i o mnohých, kteří pracují v těch vatikánských kongregacích. Tak přirozeně pro některé lidi je to těžké se nějak smířit se stárnutím a s tím, že už ten člověk postupně by měl přejít tedy do pozadí. Tak samozřejmě, že to rozhodně, to, co tady říkám, nevítají všichni, ale já myslím, že časem tedy k tomu dojde. V podstatě církve jejího fungování se nic nebude měnit, naopak si myslím, že by to mohlo tedy přispět, že jo, zase ještě zdravému pružnějšímu fungování. Prosím, to není nic proti starým lidem, já už také jdu do toho věku a sám vidím, ač mně je 65, že už někdy musím hodně, hodně zatnout zuby, aby tak jako tomu běhu stačil, a to myslím, že jsem docela v dobré kondici, ale natož tedy člověk, který je o 10 let starší, o 15 let starší. Ale já se opravdu těším až budu zase úplně v pozadí, až o mně nikdo nebude vědět a budu moci jaksi rozvíjet to, co opravdu mi leží na srdci, to, co jsem načerpal, že se budu moci o to podělit Takto jsem jaksi svázán mnohými povinnostmi, mnohými aktivitami, které konám rád, ale ne všechny jsou tak jako blízké mému srdci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jorge Bergoglio, jak zní občanské jméno papeže Františka, si posteskl na to, že mu chybí jak ještě v Buenos Aires si zašel třeba do pizzerie.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To já mám jako mnohem lepší, opravdu ho lituji, že se nemůže tak jako volně pohybovat. Já myslím i tak, že by jako mohl, ale dovedu si představit, že kdyby si objednal tu pizzu, tak se ani nenají, protože lidé ho obklopují, ten by chtěl podpis, ten by ho chtěl obejmout, ten by mu chtěl podat ruku, ten by okamžitě ho chápal jako vrbu a teď by do něj nasoukal ty své problémy. Já to v maličkém znám i ze svého života leckde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stává se vám to také?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Přirozeně ne v takové jako míře, ale někdy také a člověk opravdu někdy chce tak nějak v klidu někde pobýt, tak chápu ho, že tohle mu chybí, a to jenom svědčí o jeho lidskosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude mít svého nástupce i stávající 14. tiberský dalajláma.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dalajláma udělal veliký krok, protože dalajláma řekl, že po jeho smrti nedojde k jeho reinkarnaci, protože podle tibetského budhismu nejvyšší představitel tibetského budhismu, když zemře, tak budhisté věří, že jo, že tedy se převtělí do dalšího muže, který se stane po něm tím, kdo vede vyznavače tibetského budhismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Číny je to znesvěcení budhismu.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No,je to takový paradox, protože přirozeně Čína chce toto zmanipulovat a právě dalajláma řekl, že pokud nebude svobodný Tibet a tady znovu upozorňuji dalajláma nechce samostatnost Tibetu, ale autonomii, to znamená respektování tedy jeho kultury, svobodný prostor pro tuto kulturu. Myslím, že je to velmi prozřetelný krok, že je to něco tedy neobvyklého, protože to se tak nějak jako vymyká dosavadní buddhistické tradici, ale dalajláma dobře ví, proč to činí. Mimochodem on už dnes je nejvyšším náboženským představitelem nikoliv politickým, toho už se jako vzdal, nicméně je to nepsaný mluvčí, takže přirozeně, co on řekne, tak reprezentuje v podstatě velkou část vyznavačů tibetského budhismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta tradice trvá téměř pět století, myslíte si, monsignore, že by měla skončit s tímto aktuálním dalajlámou?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já si nedovedu tak nějak představit a hlavně tedy nedovedu posoudit, protože to je jiná tradice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to možná i znamenalo pro tibetský budhismus?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Pro tibetský budhismus by potom tedy znamenalo, že zvolí zase někoho, kdo bude v čele, že to nebude tedy jenom obestřeno tímto náboženským rituálním úkonem. Ale já si netroufám tedy posoudit, jestli by to mělo být už napořád nebo jenom v těch výjimečných situacích, protože to by bylo ode mne příliš jako opovážlivé. Nicméně si vážím dalajlámy, že tento netradiční krok měl ochotu učinit, je to veliká odvaha, protože myslím, že ne jistě všichni úplně možná s tím z jeho řad souhlasí, a přesto on to učinil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Náš rozhovor, monsignore, předtáčíme dva dny před Velkým pátkem. Vy jste mi řekl, že vlastně letošní Velikonoce máte už svým způsobem za sebou, samozřejmě míněno v jisté nadsázce, a mám na mysli Bachovu Mši h moll, které jste naslouchal.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, v pondělí v pražském Rudolfinu jsem byl na koncertě Collegium 1704, což je soubor, který se zabývá barokní hubou, za vedením výborného muže Václava Lukse, a právě byla provedena Bachova Mše h moll. Tam jsem v podstatě prožil všechna ta tajemství, která si připomínáme a prožíváme při Velikonocích, Ježíšovo ukřižování, Ježíšovo překonání smrti. Byl jsem do toho vtažen, a Bach, to je pro mě opravdu okno do sféry božské, do sféry nadzemské, já byl tak jako uchvácen, ale musím říci, že ač to trvalo provedení 2 hodiny, tak v podstatě lidé ani nedutali. To se málokdy stává, protože dnes lidé jsou jako málo soustředění a pořád tak jako jsou rozrušováni těmi hodinkami a tam byl takový klid, bylo to tak vroucně podáno a opravdu se vytvořila duchovní atmosféra. Víte, někdy nemusí člověk jako slyšet nějaké slovo, někdy stačí opravdu se tedy ponořit, nepotřebuje ani výklad a musím říci, že jsem velmi rád, že se mi podařilo letos už ty Velikonoce předjímat takovým způsobem, protože takový kulturní zážitek rozhodně o těchto Velikonocích, na které se těším, které prožiji mezi věřícími, tak takovýto kulturní a duchovní zážitek asi už nezažiji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to, monsignore, že hudba geniálního Johanna Sebastiana Bacha dodnes tolik fascinuje?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Byl to člověk pokorný, který zodpovědně zacházel se svým nadáním. A byl to člověk, který opravdu tvořil k oslavě Boží. Byl to člověk, kterému to přirozeně, jako podobně Mozartovi, často jakoby, promiňte, teď je to trochu odvážlivé, chci říci, jakoby samo šlo, ale přesto on měl tu kázeň. to byl člověk, který opravdu měl také nějaký cíl, a ten cíl nebyl on sám, ale ten cíl byl povznést lidi a nějak tak ukázat ten boží majestát, ukázat to úžasné, jak člověk může tedy vyslovit úžas, radost a vděk nad tím, že vůbec jako je a že ten Hospodin ho tak obdarovává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, monsignore, už jako malý kluk, co vím, intenzivně prožíval Velikonoce, změnilo se během let, během života pro vás jejich poselství?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak přirozeně, že do toho tajemství Velikonoc postupně pronikám a stále se snažím být na cestě, i když ty obřady se opakují, i když já dnes jsem v trošku jiné pozici, než jsem byl jako dítě, protože to jsem byl jako jeden z těch, kteří jsou věřící, kteří se shromažďují spolu s ostatními, dnes jsem tedy u oltáře, vedu ty bohoslužby, a velikou tedy radost mi činí teď v posledních letech každou Bílou sobotu křtím několik dospělých lidí. Já na Bílou sobotu, to jsem zdědil tuto tradici v uvozovkách po panu biskupovi Škarvadovi, který před několika lety zemřel, že trávím u františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze, a tam každý rok na Bílou sobotu je pokřtěno několik dospělých lidí, a to je pro mě radost vidět ty rozzářené oči, ta otevřená srdce. Ti lidé, kteří mají opravdu radost, že překročili určitý práh svého života. Tohle je pro mě veliký zážitek a co se týká těch vlastních tajemství Velikonoc, víte, čím víc jsem starší, tak tím více obdivuji Ježíše, obdivuji jeho cestu a jeho svobodu. Pro mě ty Velikonoce, já to teď stále tedy opakuji, jsou cestou ke svobodě, odvázanosti různými vášněmi, představami, potřebami k opravdové svobodě přijmout opravdovou tedy závislost na Bohu při zachování právě té osobní důstojnosti a osobní svobody. Zároveň, že smrt nemá poslední slovo, že je to sice pro nás tajemství, nemusí být vždy příjemné, ale že tady se otevírá nějaká naděje, kterou nemůžeme nějak úplně popsat, kterou nemůžeme strukturovat, ale že rozhodně nekráčíme do prázdna. Tohle pro mě všecko paří tedy k Velikonocům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste je prožíval jako kluk?

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To třídenní velikonoční Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu jsem prožíval s rodiči v kostele, ale vždycky jsme na Hod Boží velikonoční jezdili na venkov na místa, kde tatínek se narodil a na Velikonoční pondělí byla pomlázka, a tak to jsem s velikou radostí samozřejmě šlehal děvčata a dobře si pamatuji, že jednu už takovou urostlou ztepilou osmnáctiletou jsem začal švihat a ona se obrátila a dala mi takovou facku, že jsme spadl na zem. Takže to je má velmi silná vzpomínka na Velikonoce a vzpomenu si na to každý rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Křesťané slaví Velikonoce, ostatní svátky jara, ten velikonoční příběh je také o smyslu oběti, monsignore.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, že bolest patří k životu. Víte, dneska jakoby se bolest vytlačuje ze života, stále se jenom mluví o mládí, o síle, energii, ale málo platný lidský život není jenom tedy pořád jako rozpuk, ale je také postupné odkvétání, a to vůbec nemění nic na hodnotě života, záleží na tom jak se člověk s tím vyrovná. A samozřejmě i k Velikonocům patří oběť, že člověk pro své přesvědčení může tedy obětovat dokonce i svůj život, že stojí zato, aby si člověk zachoval rovnu páteř. Ježíš šel na ten kříž ne, že by se na něj těšil, to by bylo zvrácené, ne, že by se radoval z bolesti, to by bylo také zvrácené, ale byl důsledný tedy v tom, co hlásal, v tom, co konal, nezradil tedy sám sebe a nezradil to boží poselství, které skrze něj přicházelo, a to myslím, že je tedy velmi důležité a znova říkám, bolest neumenšuje důstojnost a hodnotu člověka, záleží na tom, jak se s ní vyrovná a díky Bohu za každého člověka, který je schopen oběti pro své přesvědčení nebo oběti pro dobro těch druhých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Monsignore Václav Malý, světící biskup pražský. Já vám děkuji za vaše zamyšlení a přeji vám krásné Velikonoce.

Mong. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já také děkuji a přeji opravdu hodně plodné prožití Velikonoc všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Velikonoční neděli přivítá sestra Angelika v Jak to vidí kněze Radka Tichého. Dobrý poslech dalších pořadů a příjemné svátky přeje Zita Senková, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.