Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 2. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem je monsignor Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte například budoucnost křesťanské komunity v Číně. Stane se největší na světě. Proč se papež František nesešel s kubánskými disidenty? Hovořit budeme ale také o jedné sportovní soutěži. Papež František na své cestě po Spojených státech jako první hlava katolické církve promluvil v americkém Kongresu i v sídle OSN. Které myšlenky vás nejvíce zaujaly?

Čtěte také

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak, když mluvil v Kongresu, tak začal postavou Mojžíše, což je známá postava z bible, vůdce Židů, který převedl židovský národ z egyptského otroctví do zaslíbené země. A on řekl, že ti, ke kterým tedy mluví, by měli být také takovými vůdci ke svobodě, protože Spojené státy si zakládají, že jo, na své ústavě, která zdůrazňuje individuální svobody. Oni stojí tedy v čele, mají zodpovědnost za tu společnost a aby právě jako on vedli tedy lidi ke svobodě, ale nejen tedy v rámci svého státu, ale snažili se právě tu svobodu podporovat i ve světě. A potom mluvil o tom, že Mojžíš, jak známo z biblické zvěsti, dostal jako darem desatero, že to je vůbec jako základ veškeré politiky, veškerého veřejného činění, že bez tohoto základu v podstatě nemůže vyrůst demokracie, nemůže vyrůst spořádaná společnost, protože většina kongresmanů jsou křesťané, ať už tedy protestantské tradice nebo katolíci, tak přijali potom ve stoje tento papežův projev. On neřekl nic tak jako nového, ale je zajímavé, protože tam jsou veliké teď spory mezi republikány, demokraty, ale také mezi katolíky a mezi evangelikány, mezi protestanty, katolíky a najednou tedy zazněl hlas, který tedy řekl něco, co tedy spojuje všechny tyto duchovní proudy i politické proudy, a to je tedy snaha o to vtělovat zásady desatera i do veřejného života. Tak myslím, že to bylo významné. A zároveň říkal, že jo, že není možno, abychom podlehli redukcionismu, to znamená, abychom viděli jen tedy svůj náhled, jen ty své ideje, své plány, abychom dovedli tedy také vidět i ty druhé a dovedli se s nimi domluvit a zároveň, aby nepěstovali polarizaci, to znamená, vyhrocování svých postojů, ale snažili se nalézt tedy i to kladné v postoji toho, který se mnou zrovna nesouhlasí. Je to všeobecně známo, ale když se to takto řekne ve stručnosti a před takovým významným fórem, tak myslím, že to zazní. On byl vlastně úplně první papež, který mluvil v americkém Kongresu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, monsignore, co přispívá k rostoucí polarizaci?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, především, že člověk nevidí, neslyší, že je nějak jako strnulý ve svém myšlení, že je líný, protože ono nějak tak do sebe vstřebávat solidní informace, solidní poznání, to dá taky tedy námahu. A člověk by opravdu měl po celý život se snažit nějak tak jako učit a zároveň nejednat podle takového nepsaného hesla - kdo se mnou nesouhlasí, tak je nepřítel. A ono to platí potom i na té mezinárodní scéně, nejen v osobních vztazích, ať už tedy příbuzenských, rodinných, pracovních, společenských, ale také i v té mezinárodní politice. A myslím, že zvláště v současném světě je důležité toto zdůrazňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
František také ve Philadelphii, kde tu návštěvu Spojených států završil, tak vyzval věřící k toleranci a k dodržování svobody vyznání a varoval před zneužíváním víry jako záminky právě k nenávisti, k brutalitě.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, to je důležitá myšlenka, protože dobře víme, jak se také vyhrocují vztahy mezi různými náboženskými tradicemi, ne všeobecně, ale určité skupiny bohužel ve všech tedy náboženských současných tradicích, tak právě zdůrazňují - my jsme ti praví, my jsme držitelé té pravdy a ti druzí nám nemají co říci, ti nás nemohou obohatit a pokud se nepřikloní na naši stranu, tak to v podstatě nebereme. Bohužel to je tedy velmi nebezpečné a právě ti, kdo jsou nositeli nějaké náboženské tradice, vyznavači, by si měli uvědomit i, že se dotýkají nějakého tajemství, které nelze vyčerpat naším pohledem, které nelze vyčerpat slovy, že je důležité, abychom nejen tedy se snažili o nějaké klidné soužití, ale umět také nahlédnout něco ryzího i v té jiné náboženské tradici, a to dneska bohužel chybí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem českým internetem se šíří článek o videu, ve kterém vyzývá jeden muž k dobytí Evropy islámem za pomoci uprchlíků. Komentoval to náš blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček. Říká, že jde o samozvaného kazatele, který si sám natáčí jakýsi seriál v mešitě a který rozhodně není významným muslimským duchovním. Co si myslíte o takových případech?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, především opravdu je třeba říci, že ten člověk nečte vcelku ani korán, a vcelku ani islámskou tradici, protože já to tady často zdůrazňuji. I my křesťané někdy můžeme podléhat takovému jednoznačnému pohledu a ono, když člověk vytrhne určitý výrok, určité slovo, určitou myšlenku z kontextu posvátné knihy, tak přirozeně dokáže všechno. Takže tento člověk právě nezná souvislosti a vytrhuje z kontextu. Tím jaksi nehájím určité nepříznivé výroky v koránu, určité nepříznivé zásady i v šaríi, to vůbec ne, to s tím nesouhlasím. Ale to nelze brát jako něco, co vystihuje tedy celou pravdu o té tradici. Takže bohužel tito imámové existují a je třeba jasně říci - tak takto ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když tohle je tedy alespoň podle našich zdrojů nějaký samozvaný kazatel. Pojďme k návštěvě papeže na Kubě. Splnil očekávání, monsignore? Proč se nesešel s kubánskými disidenty?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak byl to třetí papež, který navštívil Kubu a já stále zdůrazňuji, že je to především reklama pro kubánský režim, protože málokdo v posledních letech pobýval papež třikrát. Takže František měl trumfy v rukou. Samozřejmě Raúl Castro je v nouzi, potřebuje oživit ekonomiku, na Kubě je veliká bída. Papež František tedy má velikou zásluhu o tom, že došlo tedy k navázání diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. Teď se jedná o zrušení embarga. Já jsem teď nedávno četl, až jsem se divil, v jednom cizím časopise, jak v podstatě došlo tedy k tomu, že diplomatické vztahy byly navázány, neuvěřitelné. Prostě papež František zavolal havanského kardinálu a napsal dopis Raúlu Castrovi a Obamovi a teď ho pověřil, aby kontaktoval jak Raúla Castra, tak Obamu. A skutečně se to podařilo a musel jsem se tak jako usmívat, jakými cestami ten kardinál se dostal až k tomu Obamovi, to nebylo vůbec jednoduché přes zase jednoho amerického washingtonského kardinála a bylo to jako detektivka. Až jsem se divil, že takto to bylo tedy publikováno. Takže to jsou klady. A František tam byl přijat, protože přirozeně on mluví španělsky, takže se mohl opravdu spontánně vyjadřovat. Zároveň pochází z Jižní Ameriky, což tedy ta sounáležitost s tou Kubou je mnohem větší než u jeho předchůdců. Oslovil tam, například hezkou myšlenku řekl, že je třeba pěstovat sociální přátelství. Mně se líbí, že on má takové slogany, které by člověka nenapadly, no, v podstatě řekl - ano, solidarita a je třeba tedy znovu nabýt určité hrdosti, vy jste národ, který na to má, aby spěl tedy k úplné svobodě. Potom František tam také jako zdůraznil, a to se mi líbí, něhu. On stále tedy mluví o boží něze a o lidské něze. Víte, to se tak jako vytrácí dneska ze všedního života, protože, když se řekne něha, tak se často myslí nějaká sentimentalita nebo taková citová rozplizlost, tak to bylo tedy moc pěkné. Takže opravdu ty Kubánce povzbudil, zájem byl veliký, ale co mě mrzí a jak ho mám rád, tak ho musím kritizovat, že nepřijal obhájce lidských práv. Bylo to plánováno tak, že ty dvě Dámy v bílém ho měly nějak potkat v katedrále, ale ne při soukromé audienci, jenom tak jakoby mimochodem. To jsou takové kličky diplomacie a mně se to nelíbí. Tady jako starý lidskoprávník musím říci ne, protože on měl podmínit tu návštěvu, že se na nunciatuře nebo někde jinde setká, protože to jsou lidé mírumilovní. Já znám tu paní Bertu, která je v čele těch Dam v bílém. To je hluboce věřící dáma, navštívila mě tady, když byla v Praze. Ta dáma vůbec jako není stoupenkyní nějakých násilností, agrese, nenávisti. Já dost těch disidentů jsem poznal a musím říci, že jsou to tedy velmi solidní lidi. Nejde o to, že by ti lidé mohli vyřešit situaci na Kubě, ale je třeba jim nějak tak poskytnout prostor, že je bereme vážně a že oni mají tedy hlas, který je třeba slyšet a právě tuto morální podporu. A bohužel tedy to František neučinil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On právě přiznal, že dokonce ani na tom programu v plánu nebylo to setkání, snad jenom doplníme, že Dámy v bílém je organizace vlastně příbuzných, manželek a dalších příbuzných disidentů, je to tak správně?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano. To víte, to jsou takové diplomatické čachry. Samozřejmě se řekne - že jo, teď je třeba hlavně tedy ty vztahy mezi Kubou a Spojenými státy, je třeba vytvořit větší prostor pro církev, ale Raúl Castro tu církev potřebuje, protože to je jediná instituce, která je oficiálně povolená, která hlásá něco jiného než socialismus. Instituce, od které se předpokládá, že při změnách ona bude vždycky trvat na tom, aby nedošlo k nějakému násilí, protože víte, ten národ, když je ponižován celá desetiletí, tak, potom, když se pootevře ten prostor, tak je to nevypočitatelné, takže to je samozřejmě také úmysl Raúla Castra ne, že by byl tak jaksi otevřen té církvi, ale že myslí politicky. A František tohle by si měl jako uvědomit, že to je jako opravdu závažné a tohle byla chyba, nemohu si pomoct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Číně prý roste natolik počet křesťanů, že by se tam v roce 2030 mohlo chodit do kostela víc lidí než ve Spojených státech. Co je na tom pravdy, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak ona oficiální statistika stoupenců a vyznavačů jednotlivých náboženských tradic neexistuje, ale počítá se tak, že je asi v Číně 185 milionů buddhistů, asi 12 milionů taoistů a potom jsou také vyznavači konfucianismu, ale to není náboženská tradice, to je spíše takový duchovně-filozofický směr. A vedle toho tedy také křesťané a dnes tedy znalci počítají, že je asi okolo už 100 milionů křesťanů, což je poměrně velké číslo a je třeba si to ale znovu tak nějak dát do souvislosti s celkovým počtem obyvatel Číny, miliarda 300 milionů lidí, tak pořád tedy ti křesťané jsou menšinou. Ale je zajímavé, že přibývá křesťanů 5 až 10 %, katolíků je asi, teď se tak počítá, okolo 25 milionů, zatímco tedy těch protestantů je asi kolem 80 milionů. Ale znovu říkám, oficiální statistika zatím neexistuje a pokud, tak jsou ta čísla spíš umenšována.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou ty důvody toho nárůstu v zemi, která je oficiálně atheistická?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je to zajímavé, že třeba v Pekingu v loňském roce bylo pokřtěno 3 tisíce katolíků a zároveň v Číně bylo pokřtěno 1 milion protestantů, jo, protože tam jsou také různé protestantské komunity, přicházejí také kazatelé z Jižní Koreje, i když často tedy tajně, především tedy se rozvíjí ta protestantská tradice, ale i ta katolická. Tam je to trošku složitější a to bychom tady museli být déle. Proč tedy to křesťanství je přitažlivé pro část především mladé generace? Týká se to především tedy měst ne tolik jako venkova, protože vidí, že křesťanství je kompatibilní s moderním světem. Křesťanství je globální náboženská tradice, není omezena jenom na určitý světadíl, na určitou kulturu a je v podstatě ve všech světadílech. A samozřejmě při dnešním spojeném světě, tak to nějak tak jako koresponduje. Potom, že křesťanství zdůrazňuje individualitu, ne individualismus, ale vedle solidarity také důstojnost každého jednotlivce. Tam ten kolektivismus, který byl vnucován komunistickou ideologií, tam nemá jako místa. Solidarita, to je něco jiného než kolektivismus, kde člověk ztrácí sám sebe a samozřejmě v Číně dnes je takový velmi tvrdý tržní systém, velmi hrubý, drsný a ztrácí se právě v této drsnosti nějak tak smysl pro lidskou důstojnost. Člověk je oceňován jenom podle výkonu, jak se dovede tedy prosadit. Zároveň především tedy v protestantské tradici se zdůrazňuje, že člověk, který ctí zásady desatera, že musí tvrdě pracovat, ale zároveň výsledky své práce zase reinvestovat, tak to naprosto tedy nějak tak koresponduje právě s touhle tou dravostí toho ekonomického systému. Prosím vás, já nejsem tak chytrý, ale já jsem teď o tom docela dost četl v různých jako cizích časopisech, takže tady jenom relate refero, ale je to tedy velmi zajímavé a opravdu tedy každý rok přibývá stovky tedy mladých lidí, kteří se nechají pokřtít a bude zajímavé, jak to bude tedy pokračovat, protože samozřejmě to je otevřená otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímalo by mě, kdybychom srovnali tu situaci v Číně nebo vůbec v Asii a u nás v Evropě, kde se říká, že křesťanství zrovna neprožívá teda zlaté časy.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Bohužel Evropa skomírá, víte, protože se stydíme, dokonce v Lisabonské smlouvě, která byla podepsána před několika lety, konstatovat, že to, co vyznáváme, demokracii, úctu k lidské důstojnosti, rovnost před zákonem, že to je nemyslitelné bez té židovsko-křesťanské a římsko-řecké tradice. Tam se mluví jenom prostě tak jako všeobecně, no, tak, kde to jsme? A bohužel i početně v Evropě ubývá teda křesťanů, zatímco právě v Asii těch křesťanů jako přibývá, je to velmi složité v různých státech. To bychom tady museli být hodně jako dlouho, ale v té Číně to je tedy docela zajímavý vývoj a přirozeně nemůžeme tam mluvit o náboženské svobodě, protože komunistická strana velmi tvrdě sleduje všechno, co by mohlo ohrozit její monopol.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom mě napadá, v těch debatách kolem utečenců se často odvoláváme na to, jak bazírujeme na křesťanských hodnotách, není to tak trochu v rozporu?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je to tak jako úsměvné. Najednou se odvoláváme na křesťanské hodnoty, ale křesťanské hodnoty spočívají jenom v tom, že ctím důstojnost toho druhé, že ho předem nepodezřívám, že nepěstuji nenávist, nepěstuji agresivitu, to všechno patří tedy k té křesťanské tradici a k těm křesťanským hodnotám. A já, když tedy tak nějak se setkávám s jistou agresivitou u části naší společnosti vyplývající ze strachu, ale často z nenávisti, která nemá jako důvod, tak si říkám - no, to přece jako s křesťanstvím nemá nic společného a často se na to odvolávají lidé, o jejich charakteru prostě nechci tady diskutovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včerejší 1. říjen byl Mezinárodním dnem seniorů. Podle organizace Život 90 lidi v důchodovém věku trápí nejvíce samota. Spustili včera právě projekt Babička je lepší než auto a cílem je poukázat vlastně na vnímání toho, co má v životě cenu. Jaký je váš pohled, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak já už sám patřím mezi seniory, už se tak jako připravuji na stáří, ale teď vážně. Myslím, že bohužel starší lidé jsou nahlíženi spíš jako zátěž. Víte, když se tak jako mluví o perspektivách naší ekonomiky, tak stále se jako mluví o tom, že ta mladá generace bude doplácet na tu generaci starou nebo stárnoucí, to je takový velmi zúžený pohled. Ano, to je jenom jeden ekonomický pohled, ale zároveň my přece jako navazujeme na to, co vytvořily předchozí generace. Ty mají určité zkušenosti. Bohužel se tedy nějak jako prohlubuje ta proluka mezi generacemi, protože ten vývoj jde tedy velmi rychle. Takové to klasické, že jo, babiček, dědeček, tatínek, maminka a děti, to se nějak jako vytrácí, protože dneska už je spoustu prababiček, pradědečků, ta soudržnost těch rodin bohužel má také často veliké mezery, takže se vytváří takový ten přímý dotyk mezi tou starší generací a tou mladší generací a často bohužel právě ti starší jsou vnímáni jako ti na odpis, kteří už jako nemají nám co dát. A to myslím, že je tedy opravdu chyba, protože to, co tady máme, to jsme nevytvořili my mladší, to přece jaksi navazujeme na to, co vytvořili ti starší. To je tedy můj pohled tak jako velmi civilně vyjádřen. A zároveň víte, v mnoha tradicích na světě existuje jedna zásada úcta ke starým. Například v Číně, o níž jsme před chvilkou mluvili, tam je prostě nemyslitelné toho starého člověka nějak odepsat, to patří a je zakódováno, i když, i teď se to tak dočítám, trochu mění, že úctu ke starému člověku, byť už třeba je trošku i mdlý na rozumu, tak nemůže nějak být tak jako přerušena nebo umenšena a to je i v jiných tedy generacích. Tam neexistuje, ti starší musíme se jich zbavit, ale musíme se o ně postarat, mimo jiné tedy, to už jsem tady také několikrát řekli, i v islámské tradici neúcta ke starému člověku, tak ten člověk je společensky degradován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Špatné rodinné vztahy a vysoké nároky ve škole mohou podle lékařů dokonce přivést mladé lidi, mladistvé až k sebevraždě, ten počet ročně kolísá mezi 40-50 případy. Jaký je váš pohled právě na tyto vztahy?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je to tedy děsné. Teď jsem se to nedávno dočetl, že je asi 50 sebevražd dětí nebo dospívajících, což je tedy varující číslo a důvody bývají uváděny, že jsou ty děti přetěžovány, že už mnoho z nich, každý desátý, požívá nějaká antidepresiva, že často v tom hraje také tedy ambice rodičů, zároveň ty děti jsou přetěžovány různými zájmovými kroužky. Nic proti těm kroužkům, ale často chybí právě to zázemí. To dítě často nevyrůstá opravdu v domově, o tom jsme tady také jako mluvili, není na něj čas. To dítě je ponecháno různým aktivitám, ale to dítě především potřebuje nějaký citový vztah svých rodičů, a to všechno tedy hraje potom roli a je to číslo velmi varující a opravdu tedy ve školách by se mělo více věnovat pozornosti těm, u nichž jsou takové tedy příznaky, že jo, že nějak jakoby nestíhají. A to vůbec jako souvisí, o tom jsme tady taky mnohokrát mluvili, člověk je dneska vychován k soutěživosti, vyhraj, ale co pak jako smysl života je v tom, abych vyhrával nad těmi druhými? Smysl života já vidím v tom, abych se stal dobrým člověkem, abych rozvinul své vztahy, bral ty druhé jako své souputníky, s nimiž chci vytvořit nějaké vztahy v přátelské, pokojné a ne, abych pořád jenom vítězil. A tohle myslím, že je opravdu vážné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítězství, ale i účast, řekla bych, je velmi důležitá v projektu, o kterém bychom se také rádi zmínili, a to je LORM olympiáda.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, existuje tady společnost pro hluchoslepé a ona pořádá každý rok olympiádu, které se zúčastnilo letos ve Vyškově 25 lidí a tito lidé soutěžili v různých atletických disciplínách, běh na 50 metrů, na kilometr, v hodu koulí, oštěpem, ve skoku dalekém a dokonce i v šachách a já si této společnosti velmi vážím, protože uvědomme si, že mezi námi jsou lidé, kteří jsou slepí i hluší, ne tedy absolutně, že by někdo byl absolutně hluchý, absolutně slepý, ale vždycky tedy ten jeden smysl v podstatě je plně tedy špatný buďto nevidomost a částečná, částečné slyšení nebo hluchota a částečné vidění. A pro tyto lidi tato společnost vytváří tedy prostředí, aby se mohli taky kulturně rozvíjet, aby bylo o ně postaráno. Úžasné. A já si velmi tedy vážím paní ředitelky Zimermanové, která stojí v čele této společnosti a že vůbec se najdou lidé, kteří tomu věnují celý svůj život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na závěr minuta bude patřit kultuře, monsignore, jako tradičně.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Jé, tak já jsem viděl tentokrát několik divadelních představení, ale velmi mě potěšilo představení v Disku od dramatika Horvatha Povídky z vídeňského lesa. Nebyly tam žádné experimenty a to nadšení těch mladých děvčat a chlapců, tak mě docela jako oslovilo. Já každý rok tak jako sleduju tu mladou generaci těch, kteří se připravují na tu hereckou kariéru. Takže jako to představení doporučuji, velmi jsem se bavil a mě tam nikdo nepozná, takže já nic nemusím a já mohu jako tak pěkně prožívat to představení. Jmenoval bych další, ale už není čas, takže končím a třeba příště.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes večer to bude koncert, to vím, na který se chystáte.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak o tom za měsíc. Monsignor Václav Malý, světící biskup pražský. Děkuji za vaše postřehy a přeji vím a všem posluchačům hezký den.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já děkuji za příjemné chvíle a také příjemný víkend všem posluchačům. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí s Ivanem Hoffmanem se přihlásí v pondělí. Na slyšenou se těší Zita Senková. Mějte se hezky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.