Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 2. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den, vítejte.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak prožít advent? Jak ho prožít naplno? Jedno z našich témat. Vítejte u poslechu. V letošním roce si Poláci připomínají 1050 let od přijetí křesťanství. V čem je, pane Malý, polský katolicismus specifický? Ke katolické církvi v Polsku se hlásí 93 % obyvatel.

Čtěte také

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, ten vývoj polských dějin proběhl úplně jinak než vývoj například dějin českého národa, a to je dobré si uvědomit, protože pro Poláky dějiny začínají opravdu teprve 966, kdy kníže polský si vzal dceru Boleslava Doubravku, která byla křesťanskou a která měla podmínku, že Měšek se stane křesťanem, přijal křest a tehdy začala christianizace Polska. Takže je takový paradox, že Češi mají zásluhu na tom, že Poláci jsou katolíky. To je trošičku přehnané. Samozřejmě tentokrát nebylo možno chápat to obyvatelstvo jako národ, to se teprve tvořilo. A tady je tedy ten kořen, proč ten katolicismus a katolictví hrálo takovou důležitou roli, protože polské dějiny jsou velmi složité. Byly různé katastrofy, různé přeryvy a jediným stabilním prvkem právě byla katolická víra. A zároveň katolická víra byla hrází proti ortodoxii, protože sousedi na východ od Polska přijali ortodoxi, ať už to byli Rusové nebo Bělorusové či Ukrajinci, tudíž Poláci se chápali jakožto plot křesťanství západního jakožto bašta západní civilizace. A například král Sobieski v roku 1683 měl zásluhu na porážce Turků proti, na porážce Turků ve Vídni, tudíž to jenom posílilo tohle to sebevědomí a to bylo stále tedy spojeno s tím katolickým vědomím. A potom během polských dějin sehrávali velmi důležitou roli kněží. Vždycky, když mělo dojít k nějakým reformám, tak u počátku stáli kněží a kněží byli také buditelé a to trvalo až do dvacátého století. Takže katolictví je součástí polské identity a když se řekne Polsko, vědomí polskosti, tak to znamená tedy být katolíkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, čím se nějak zásadně odlišuje polský katolicismus od jiných evropských církví podle vás, pane biskupe?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak je to přirozeně církev většinová, církev národní a zároveň je třeba si uvědomit, že díky tomu pro ně svoboda znamená především, že je to veliký dar od boha. Zatímco u nás je svoboda vnímána a odvozována od lidské důstojnosti, jedinečnosti lidské osoby, tak Poláci svobodu vnímají jakožto dar toho nejvyššího, který se má rozvíjet. Proto také třeba, když jsou kříže v polských školách, tak u nás se to chápe, že je to ideologické, že je to upřednostňování jednoho duchovního směru, zatímco pro Poláky ten kříž, který je tedy spojen s katolickou vírou, tak je symbolem svobody. To je dobré si uvědomit, to neznamená, že všichni Poláci jsou aktivní katolíci, že se zúčastňují zvláště v současné době života církve, ale tohle v těch Polácích je a to je tedy ten veliký rozdíl a my bychom to měli pochopit, protože my vidíme Poláky někdy jenom z hlediska, že jsou to dobří obchodníci, že jsou to lidé, kteří se jako vyznají ve všelijakých složitých situacích. Ti inteligentnější, vzdělanější lidé si uvědomují například, že jo, význam solidarity pro svobodu celého takzvaného východního bloku, to bychom tady mohli být hodně dlouho, abychom si toto rozebírali, ale právě ten základní rozdíl je, že pro ně katolictví znamená tedy polskou identitu, i když dnes, a to je třeba si uvědomit s otevírající se Evropou, tak ne všichni mladí lidé už jsou praktikující. Také tam ubývá počet mužů, kteří se připravují na kněžství, ale přirozeně to není takový nouzový stav jako třeba v naší republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Katolickou víru v Polsku nezlomil ani komunismus.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, to je veliká zásluha zemřelého kardinála Wyszyńského, který v roce 1957, když byl 4 roky v internaci, tak vyhlásil 9letou obnovu, právě přípravu na to tisící výročí pokřesťanštění Polska, v roce 1966 vyvrcholily tyto oslavy a kardinál Wyszyński právě si uvědomoval, že je třeba získat polskou duši a opravdu se to podařilo. Byla to obrovská obrana proti snaze ideologizovat Poláky, protože tam vládl komunistický systém, ale ten v podstatě nikdy nezakořenil tolik v polské společnosti, jako třeba zakořenil v české a slovenské společnosti před rokem 1989.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte, pane biskupe, o tom, že v rámci nového vyšetřování katastrofy polského vládního letadla v ruském Smolensku před 6 lety, byly exhumovány ostatky exprezidenta Lecha Kaczynského a jeho choti Marie pochovaných v katedrále na krakovském hradu Wawel, inicioval to předseda vládní strany a bratr zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczynski?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že je to nechutné, protože nechme mrtvým jejich klid, jejich pokoj a zdá se mi, že je to jenom takový politický krok, že pořád to vyvolává potom nesváry, podezírání, stále domněnky té katastrofy u Smolenska. Ano, byla to katastrofa, ale na druhé straně se mi zdá, že je to opravdu zbytečné a že se ta záležitost ideologizuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak početná je křesťanská komunita v Indii, kterou jste nedávno navštívil?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem nedávno navštívil Indii s vedením Arcidiecézní charity Praha, která tam podporuje iniciativu takzvaná Adopce na dálku, to znamená, že mají u nás možnost lidé platit určitou částku na vzdělávání indických dětí a Indie je především zemí hinduistickou, má miliardu 300 milionů lidí. Představte si, já, když jsem chodil do základní školy, tak jsme se tehdy učili, že Indie má asi 700 milionů lidí, dneska už miliardu 300 milionů. Z toho je asi miliarda hinduistů, ale nábožensky je to taky země pestrá, protože jsou tam také muslimové, těch je asi 14 %, tedy kolem 200 milionů vyznavačů islámu, křesťané jsou opravdu velikou menšinou, těch je tam asi jenom 27 milionů, pak tam jsou Sikhové, těch je asi 20 milionů, buddhisté, asi 9 milionů a džinisté asi 4,5 milionů, ale je to především tedy hinduistická země a to se objevuje a rýsuje a ztělesňuje v běžném životě, protože hinduismus, to je životní styl, to je způsob života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co například je takové, co jste i vy pozoroval, typické, jak se to projevuje v tom běžném životě a pokud je vám něco na hinduismu sympatické, co to je?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak projevuje se to tím, že ta strava je většinou vegetariánská a zároveň, že tam vidíte různé chrámy, kde jsou vzýváni různí bůžkové nebo zbožtění nějací učitelé a kde stále se tedy vykuřuje. Těm obřadům já nerozumím, byl jsem tam příliš krátkou dobu. Zároveň hinduisté věří na reinkarnaci, ale ne na reinkarnaci ve vyšší stupeň bytí, ale třeba zase reinkarnaci v nižší stupeň bytí jakou jsou zvířata, takže to je pro nás trochu takový ten svět nepochopitelný a zdaleka teda hinduismus bohužel není úplně tak mírumilovný, jak by se zdálo, protože obzvláště v posledních desetiletích tam nabývají také síly fundamentalisté a co je zajímavé, to mi tam bylo řečeno, že se snaží vytvářeti v rámci hinduismu takovou strukturu podobnou třeba jako je struktura církve, to znamená, tedy pevné vedení, které má hlavní slovo a ti, co jsou pod tím vedením, by se měli podle toho řídit. Samozřejmě ta struktura hinduismu není taková jako církevní struktura, ale ta snaha je petrifikovat, vytvářet jasné limity, jasné hranice. Ne všichni hinduisté přirozeně jsou radikálové. Také člověk si uvědomuje určitou netečnost vůči tomu, co se děje okolo a přijetí takového způsobu života, který se nesnaží život také měnit. Víte, křesťanství, židovství, to je aktivní náboženství, které vede člověka k tomu, aby to stvoření rozvíjel, aby ho přetvářel, ne, aby ho ovládal, aby jejím pánem. Kdežto ten hinduismus v tomto je poměrně dost tedy pasivní, a to tam vidíte stále, že taková neorganizovanost práce, když se tam zametají chodníky, tak je tam 30 lidí a z toho 2 mají koště a smetou z chodníku to smetí, a to smetí nechají pod tím chodníkem, jo, taková jakási netečnost vůči tomu prostředí, naprostý nepořádek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že my jsme tady v Evropě nebo křesťané, abychom byli konkrétní, aktivnější?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych řekl, že jsme mnohem aktivnější, i když je třeba říci, že Indie dnes je vyspělou zemí, je země, která má demokracii, dokonce má jaderné zbraně, má svůj vlastní kosmický výzkum, tak to já bych nechtěl tady stírat tento stát, ale když vidíte ten každodenní život, tak ten hinduismus se tam naprosto tedy projevuje, taková ta neorganizovanost přístupu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba to ale nesouvisí s tím náboženstvím.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že jo, protože tam jde především o to, že pravý hinduista je ten, který se dovede potom zříci, který se odtáhne a který tedy pěstuje nějaké své duchovní úsilí a který se tolik tak jako nestará o to své prostředí, ale tím to nechci opravdu shazovat. Já jsem trošku se o tom také něco dozvěděl, studoval jsem to, také se tam ptám těch místních lidí, tudíž samozřejmě jsou to jenom takové bodové postřehy a potom tedy neuvěřitelné, tam bych nesedl za volant. To je neuvěřitelné, ten chaos v té dopravě, ale oni se tam v tom nějak vyznají. Tam pořád troubějí a podle toho troubení, které je naprosto pro Evropana nemožné, tak se orientují. A já, jak viděl tam ty zácpy, kdyby taková zácpa byla v Praze, tak se z toho Praha bude vzpamatovávat nejméně půl dne, a tam se to vyřeší během několika minut. To je tedy docela takové podivuhodné. Ale co se mi tam nelíbilo, takové to vydírání žebráků. Například v Bombaji jsem viděl položené dítě na dlažbu a to vás dojme, že jo, vidíte díte a řekněte si opuštěné a zpovzdálí čekala matka, která když viděla, že se člověk nad tím dítětem zastaví, tak honem přiběhla a žádala peníze. Víte, to je nechutné. To opravdu je taková prohnanost a takové vydírání a na to člověk musí být velmi opatrný. Přirozeně nejde o to něco těm lidem dát, ale na druhé straně tohle jsou takové nepěkné způsoby. Ale jinak je to země velmi zajímavá. Já jsem byl nebo byli jsme také ve státě Goia, což je bývalá portugalská kolonie, to jen nejvyspělejší část, co do sociálních záležitostí, co do kultury bydlení z celé Indie, takže najednou se ocitnete v trošku jiném světě a přirozeně je zase hezké, když vidíte ty tváře, vidíte hezky pestře oblečené ženy, to jsou pozitivní rysy. Jsou tam nádherné památky, když jsem tam viděl muslimskou architekturu, viděl jsem architekturu také džinistickou, hinduistickou z 13. století, tak to člověku zaplesá srdce, ale jsou to jenom takové bodové poznatky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chápu. Pronikl jste nějak, jestli se vám to podařilo, nebo jste studoval, když jste hovořil o těch nebo naťukl sociální problémy, právě podporu nebo projekty v té oblasti?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, jsou tam projekty, byli jsme na třech biskupstvích a moc se mi líbili sociální projekty tamních kněží, tamních velmi aktivních mužů a žen, kteří se například opravdu zaměřují na vzdělávání, na pomoc, aby se ti lidé naučili dobře hospodařit, kteří se zaměřují na postavení ženy, aby se nestala jenom tou, která slouží, kteří podporují komunitní život, to jsou nádherné programy a musím říci, že mě opravdu oslovili, takže v tomto se tam činí opravdu docela dost a jsem rád, že se do toho tam zapojí také i katoličtí křesťané a že pomáhají nejen tedy svým souvěrcům, ale také vyznavačům jiných náboženství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je na tom, pane biskupe, svoboda vyznání na Kubě?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
V posledních letech se rozšířil prostor pro působení křesťanů, většinovou církví je tam katolická církev, asi 60 % obyvatel Kuby se hlásí ke katolické církvi, ale přirozeně ty statistiky jsou nepřesné. Také jsou tam protestanté, také tam pronikají letniční hnutí. Je pravda, že ten prostor pro církev se rozšířil. Dobře víme, že tam nedávno byl papež František, dokonce dvakrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Setkal se také, omlouvám se, že vám do toho vstupuji, s ruským patriarchou Kirillem.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, při té druhé návštěvě se setkal s katolíky i s obyvateli Kuby, ale nelze říci, že ta svoboda je úplná, protože stále tedy křesťané jsou tam pod dozorem a přirozeně ti z křesťanů, kteří se kriticky vyjadřují k systému, tak musí počítat se šikanami. Nelze mluvit o tom, že na Kubě je plná svoboda nebo demokracie, je to pořád diktatura, i když ty postihy dnes vzhledem tedy k mezinárodnímu tlaku jsou jiné, mají trochu jinou tvář, ale jsou velmi nepříjemné. Já jsem ve styku s kubánskými disidenty, čas od času mě někdo navštíví, takže jsem poměrně dobře informován o té situaci a musím říci, že obdivuji ty lidi, že mají vůbec chuť stále tedy stát za svým a mít rovnou páteř, protože to je země, která je založena na udávání, tam v každé ulici je jeden udavač, který donáší tamní bezpečnosti, jak se chovají lidé, sousedé a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte informace, pane biskupe, kolik lidí, kolik politických vězňů je ještě, pokud ano, v kubánských věznicích?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je tam několik desítek politických vězňů a bratr zemřelého Fidela Raúl je chytrý, že teď tedy propustil také tedy při příležitosti návštěvy papeže Františka politické vězně, protože to tak nevyvolává takovou pozornost. Ale víte, já jsem to zažil před rokem 89, aniž se chci srovnávat s utrpením těch lidí na Kubě. Ono je velmi nepříjemné, když vás každý měsíc zavřou na dva nebo na čtyři dni, kdy jste stále sledován, kdy nemůžete sehnat zaměstnání a podobně. To je velmi nepříjemná situace, kdy okolo sebe máte udavače, a to tam kvete pořád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy hodnotíte éru a vůbec politiku Fidela Castra, dlouholetého kubánského prezidenta, vůdce revoluce, jeho ostatky putují napříč Kubou a budou uloženy tuto neděli v Santiagu de Cuba, kde před 57 lety padly výstřely pověstné kubánské revoluce?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to tragická postava, byl krutý muž, muž, který byl soustředěn sám na sebe. Stále se tedy opakuje, že je tam lékařská péče, to je pravda. Když to srovnáme se zeměmi Afriky nebo s některými zeměmi Jižní Ameriky, v tomto ta situace se tam stala opravdu lepší, ale když jsem byl na Kubě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například ...

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak nebyly k sehnání žádné léky, tak, co je platné, že vás lékař vyšetří, když vám nemůže předepsat nebo předepíše lék a on ten lék není, o tom se tolik nemluví. A Kubánci vždycky vítali, že tam, když přijede host, takže přiveze nějaké léky, to bylo to nejcennější. Ano, byla tam v podstatě zlikvidovaná negramotnost a ty školy jsou indoktrinovány, co se naučí číst a psát, zdaleka se nedozvídají z dějin to, co by se dozvědět měli. Já, když jsem tam byl, tak jsem mluvil se studenty některými, kteří měli tu odvahu vysokých škol, tak jsem se jich ptal na tu úroveň, která byla velmi často nízká a samozřejmě ideologizovaná. Dobře to známe před rokem 89 u nás, ale tam to bylo mnohem více tedy propracováno. Ano v některých státech Jižní Ameriky, ve státech Afriky, ne ve všech ta negramotnost je vysoká, tady byla zlikvidována, a to se pokládá jako pozitivní, zásadně ano, ale má to svoje ale. Na druhé straně Fidel Castro naprosto zruinoval hospodářství Kuby a víte, když jsem byl například v Havaně, mně se tetelilo srdce nad tím krásným španělským barokem. Naprosto ty budovy odrbané, neopravené už celá desetiletí, a to na vás jde opravdu takový smutek. Byl jsem v kubánských domácnostech a když jsem viděl, že tam takřka nebylo žádné zařízení nebo jsem tam byl v kavárně, která spočívala v tom, že tam byl nějaký odrbaný, odřený stůl a pár židlí. Ti Kubánci na druhé straně mají takovou povahu, že jsou to lidé vzhledem tedy také ke klimatu poměrně veselí a že se dovedou zabavit, že dovedou tancovat, že dovedou zpívat, ale přirozeně ten národ je hodně ujařmen a pokud tam dojde k nějakému dalšímu uvolnění, což bych si přál, tak to bude velmi těžké, aby si opravdu tedy zvykli na nějaký řád, na nějaký pořádek, takže já hodnotím Fidela Castra naprosto tedy negativně, protože to byl člověk, který potopil své přátele, nechal je popravovat a byl člověk, který rozšiřoval násilí do světa, například posílal své vojáky do Angoly a byl podporován Venezuelou a dobře víme, jak za prezidenta Cháveze a současného prezidenta Venezuely Madura Venezuela vypadá. Jedna z nejbohatších zemí na ropu a dnes je tam veliká bída. A právě tito lidé se shlédli také ve Fidelovi Castrovi a má to katastrofické důsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle předsedy Evropské komise, Jeana-Claudea Junckera byl Castro pro mnohé hrdinou, také sklidil za tento výrok mnoho nesouhlasných reakcí podobně jako kanadský premiér Trudeau.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je pravda, že byl pro mnohé lidi hrdinou, ale očekával bych od představitele Evropské unie, od předsedy kanadské vlády, že okamžitě tedy řeknou, že to bylo falešné hrdinství, a to oni bohužel neřekli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak prožít advent a jak ho prožít naplno, pane biskupe?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak advent znamená přicházení, příchod. Chápe se především jako doba přípravy na narození Krista. Pro nás křesťany to má ještě hlubší význam. Také příprava na konečný příchod Krista na konci času, kdy budeme souzeni za své činy, ale ono to přicházejí je každodenní a já myslím, že advent můžeme právě prožívat jako přicházení těch, kdo nás potřebují, kdy můžeme konat dobro a dobro přijímat, a to je záležitost každodenní. To je podle evangelia pro nás křesťany, kdy Ježíš říká - byl jsem nahý, oděli jste měl, byl jsem ve vězení, navštívili jste měl, byl jsem nemocný, podpořili jste mě a právě tuto možnost toho přicházení a vnímání máme teď o adventu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ho prožíváme? Jak pozorujete to dění kolem vás?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, přirozeně ten veliký cvrkot, když jsem včera šel předevčírem přes Staroměstské náměstí, tak je to pro mě opravdu odpudivé, tak se raději tomu vyhýbám, protože samé veselí, samé jásání, samý prodej, je to jenom kšeft. A k tomu ještě tedy kolegy a je to znehodnocení těch koled, protože to jsou takové vroucí výrazy prostých autorů a najednou se z toho dělá jenom reklama, jenom show a jenom kšeft, a to mně opravdu tedy vadí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám by více konvenovalo, řekněme, komornější pojetí nebo přístup k adventu, ale nepatří i to veselí vlastně také částečně k tomu adventu?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych řekl, že to veselí bychom si měli šetřit na Vánoce, ne, abychom měli o adventu zachmuřenou tvář, ale že je toho příliš, protože potom už nemáme čas opravdu ty Vánoce prožít, jelikož veškeré to veselí se vyčerpává už nejenom ty 4 neděle a často už 2 měsíce před těmi Vánocemi. Já dobře pozoruji, chodím, vidím ty reklamy v těch obchodech a opravdu už jsem z toho takový celkem rozpačitý a otravuje mě to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak k teda k tomu přistupovat?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, umět se nějak tak ukáznit. Přirozeně shánět dárky, ano, potěšit toho druhého, ale nenechat se tím vírem nějak strhnout a nemít vůbec čas na sebe, protože ten advent je také dobou, kdybychom měli mít trošičku čas na sebe a připravit se také na vztahy vůči těm druhům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám, že tedy vy spíše volíte, i když pro vás je to pracovně řekněme hodně vypjaté období, které ještě přijde, čas na vaši oblíbenou kulturu?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, viděl jsem v poslední době pěkná představení Divadla Petra Bezruče z Ostravy a sice Spalovače mrtvol, ale hlavně se mi líbilo představení, které jsem viděl včera Petrolejové lampy. To obě ty hry byly zfilmovány kdysi a opravdu jsem byl potěšen a potom jsem byl potěšen výkonem klavíristy Andráse Schiffa, to je maďarský klavírista židovského původu, který teď žije v Londýně, který hrál sonáty Mozarty, Schuberta, Haidena a Beethovena a jeho styl hry, takový klidný, žádné machrování, no, tak to mě tedy opravdu oslovilo. Bylo to v rámci /nesrozumitelné/ festivalu, který probíhal teď v listopadu. Tak to byly takové zážitky, které mě zase opravdu otevřely nějak novou cestu, nové vnímání a za to jsem velmi vděčný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co váš tip, řekněme, na nějaké vánoční rozjímání nebo jak strávit ten čas trošku jinak?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já myslím, že Praha dává hodně nabídek. Poslechnout si třeba, ale soustředěně Rybovu Vánoční mši, že to stojí za to a já, když jsem se díval na programy Vánoc, tak jsem viděl, že jo, kolik těch hudebních nabídek je, jsou nabídky divadla, jsou nabídky pro děti, tak jít třeba na procházku a spolu si pohovořit. Myslím, že si nemůžeme vůbec jako stěžovat, že bychom neměli se čeho chytnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká světící biskup pražský Václav Malý. Přeji vám i posluchačům příjemnou druhou adventní neděli a celý advent. Mějte se pěkně.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Děkuji a přeji také posluchačům, aby prožili ten advent opravdu jako přípravu na tu jásavost Vánoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje a přeje příjemný den a dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.