Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 11. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je půl deváté. Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je monsignor Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata nás inspirovala k dnešnímu rozhovoru? Lze pomoc odvíjet a dělit podle víry, máme při řešení situace kolem migrantů zapojit více rozumu nebo více srdce? Nebo to lze spojit dohromady? I na to se zeptám. Katolická církev chce do 24. září spustit registrační web pro nabídky pomoci uprchlíkům. Kolik se jich chystáte přijmout, monsignore? Narážím teď na výzvu papeže Františka, který vyzval farnosti, aby si každá vzala alespoň jednu uprchlickou rodinu?

Čtěte také

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak teď nemůžeme nic plánovat, protože až bude tedy založen ten registrační web, tak uvidíme, kolik farností se přihlásí. Je třeba odhadnout své možnosti. Nemá cenu mít nějaké veliké plány, ale vycházet z reality. Ale přirozeně, že budeme povzbuzovat farnosti římskokatolické církve na území České republiky, aby se otevíraly, aby měly otevřené srdce. Když jste jako mluvila o tom, jestli je třeba zapojit rozum i srdce, já myslím, že to dohromady jde. Protože je důležité v těch lidech vidět partnery, nejen někoho, kdo je na obtíž, ale jsou to lidé v nouzi. Jistě, že všichni nejsou bezvadní, ale my nemůžeme pořád jenom jako kádrovat. Ale musí být také tedy rozum, protože toto přijetí uprchlíků musí být ve spolupráci se státním orgány. Je tady otázka bezpečnostní prověrky a podobně, takže je potřeba spolupracovat se státními orgány a postupně tedy ty možnosti rozšiřovat. Tak já bych nerad tady říkal nějaké číslo, protože to bych se mohl mýlit, ale já doufám, že mnoho farností římskokatolické církve otevře tedy své dveře s rozumem i se srdcem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se už tedy zmínil o tom, jestli vůbec rozumu nebo více srdce, tak právě u některé části obyvatelstva převládá názor, že bychom k tomu měli přistupovat jaksi s větším důrazem na rozum, na možné důsledky třeba přijímání těchto lidí a někomu je to zase naopak málo. Někdo by rád právě viděl možná otevřenější srdce.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím zlatá střední cesta. Je to něco nového, na co jsme nebyli zvyklí, ale na druhé straně je třeba si uvědomit, že například během takzvané balkánské války na počátku devadesátých let naše republika přijala mnoho uprchlíků z Kosova, mnoho uprchlíků z Ukrajiny a tak dále a zvládli jsme to. A teď je to taková kampaň a mně se nelíbí to masírování lidí, kterému bohužel podléhá i část veřejných činitelů. Mně tady chybí opravdu takový mírný rozumný tón nadhledu od nějakého vysokého státního představitele. Oni také podléhají určité panice, určité nervozitě a pořád spíše převládá strach. A víte, ta kampaň je zajímavá. Slyšeli jsme pořád jenom o Ukrajině, o Donbasu, teď už vůbec nic, přestože se tam bojuje, jsou tam mrtví. Potom přišlo Řecko a já už měl toho plné zuby, protože to každý den bylo o Angele Merkelové a jestli jako pustí ty miliardy, nebo ne Řecku. A teď je zase ta kampaň okolo těch uprchlíků a já myslím, že by naše zpravodajství, naše sdělovací prostředky a pracovníci v nich měli také prezentovat širší pohled, abychom si dovedli dát do souvislostí tyhle záležitosti, že je to jenom jako výsek. Samozřejmě, že to není jako snadné, ale v podstatě tady chybí dobrá informovanost o světě. Já, když se podívám na zprávy, tak v podstatě nic nevím. Kdybych jako neměl sám tedy touhu se něco dozvědět z cizího tisku, z cizího rozhlasu, tak bych skoro o světě nic nevěděl. Pořád je to jenom jakoby zaměřeno na nás, případně jenom tedy na ty země, kde se mi cítíme ohroženi, ale copak můžeme žít pořád s vědomím ohroženosti? Znova říkám, já to nepodceňuji, ale vadí mně právě takové to nepřímé jakoby podporování nesnášenlivosti, nervozity, a to vede k nestabilitě. A pak se musím tak trošičku jako usmívat, když se také argumentuje - no, přece my máme život v určitém civilizačním okruhu, jak se dneska říká. A kdo něco dneska ví ve společnosti o antice, o křesťanství, o židovství, které výrazným způsobem ovlivňovali naši kultury, z které žijeme? Takže, když se mluví o ochraně naší kultury, tak bychom především se měli zamyslet jako společnost nad sebou a znovu si tedy uvědomit, kde jsou tedy ty zdroje a kořeny naší kultury, případně kultivovanosti a bez antiky, bez židovství a křesťanství je to nemyslitelné. Takže tenhle ten argument je jako velmi planý a měla by být také jako výzva právě více si uvědomit, kdo jsme, co chceme, na čem stojíme, a to docela jako chybí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně v podobných intencích mluvil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se zeptal, zda budeme opět dělit lidi na židy, křesťany a muslimy?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že, jak už jsem řekl, že je důležité opravdu odhadnout své možnosti, ano, katolická církev v České republice řekla - přijmeme křesťany, ale to neznamená, že je to konečné slovo, protože uvidíme také, jaké tedy budou možnosti, prostory a podobně a přirozeně mělo by to dospět také k tomu nedělit lidi jenom podle náboženského vyznání, ale je třeba trpělivosti a postupných kroků. Zatím jsme pořád jenom jako na začátku a je třeba dobře odhadnout, co můžeme, co nemůžeme, ale přirozeně duch evangelia je, že ten, kdo je v nouzi, tak tomu máme být otevřeni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě monsignore, je vůbec správné zjišťovat náboženské preference lidí?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já myslím, že je dobré vědět, v jaké náboženské tradici ti lidé jsou zakořeněni, protože málo platné to nese taky své plody, protože každá ta náboženská tradice má také jisté zvyklosti, ale samozřejmě tím nemyslím nějaké jako kádrování nebo pohrdání, ale tady pořád taky chybí znalost islámské tradice. Já nerad slyším, že jo, když lidé mají takový zjednodušený pohled na islámskou tradici jako takovou a je třeba vždycky vidět konkrétní lidi, je třeba vždycky tedy s těmi lidmi mluvit. Víte, já to teď často opakuji v poslední době, mně třeba v tom zpravodajství, když na nádraží v Budapešti je nějaký zpravodaj, proč tam není s ním nějaký arabista, který by zpřítomnil nebo lépe řečeno umožnil, aby ty lidé, které teda pořád tam vidíme, jak jsou jako nespokojení, kteří by se mohli vyjádřit, abychom se o nich něco alespoň dozvěděli? Tam vždycky to je všecko tak jako zkratkovité a člověk má dojem, že to je jedna hrůza. Nemuseli bychom třeba se svým souhlasit, ti lidé skoro neumí anglicky, tak vždycky jenom řeknou jednu větu, ale z toho nic nevidíme. Tak já myslím, že lze to odpomoci docela jako jednoduchým způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mimochodem podpořil petici vědců proti strachu a lhostejnosti. Mluvčí pana prezidenta se vyjádřil v tom duchu, že vlastně podobné petice národ ještě více polarizují.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím naopak, že ti, kteří podepsali tuto petici, že jsou to odpovědní občané, kteří apelují právě na srdce, kteří neapelují jenom na nějakou momentální spontaneitu, která často tedy vede potom i nesnášenlivosti, zjednodušování, pohledu na svět, k agresivitě, k netoleranci, tak tohle je dobré, když to někdo připomene. Přirozeně ti, kteří to podepsali, tak si nemyslí, že jsou jako bezvadní. A já teda na tu reakci mluvčího pana prezidenta jsem tedy jenom tak pokyvoval hlavou, protože mi to nebylo jako jasné, co tím vlastně chce říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak ještě jeden názor z rozhovoru exprezidenta Klause pro slovenské Hospodářské noviny. Podle něj připouštíme tím, že připouštíme, aby se tato migrační vlna valila Evropou, tak pácháme sebevraždu.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že pácháme sebevraždu především tím, že zapomínáme, jak už jsem o tom před chvílí mluvil, na zdroje své kultury, že pořád jenom jediné měřítko je, jestli bude růst naše životní úroveň. Politik, který řekne, že v jeho volebním období, pokud bude zvolen, že nezaručuje růst, že je třeba jaksi kázně, šetřit, tak bude naprosto smeten a v příštích volbách nebude zvolen, takže v tomhle tom já vidím tedy ten problém, že jediným jakoby kritériem je vysoká životní úroveň a zároveň touha, aby se ještě zvyšovala. Já nejsem proti zvyšování životní úrovně, ale nemůžeme zvyšovat ten pohled na toto a ta krize tedy, ta je v nás a zároveň tedy ta krize také je v tom, že je velmi nízká natalita, že není jako jednoduchá podpora rodin, vůbec povědomí o soudržnosti rodin, o zodpovědnosti za budoucnost, mimo jiné tedy i otázkou natality a podobně, takže já říkám, i uprchlíci a muslimové jsou pro nás zrcadlem. Také takto to musíme vidět. Není to ideální, není to jednoduché, ale pořád jenom strkat ten zápor na tu druhou stranu, to myslím, že není fér.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se odráží v tom zrcadle, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, v zrcadle se třeba odráží, že tady je taková rozvolněnost vztahů, že z pochybností se činí ctnost, že v podstatě se zpochybňuje, že se člověk může stát za nějakou pravdou. Hned se řekne, že je fanatik. Ve jménu svobody slova, že mohu urážet, zesměšňovat kohokoliv a tohle pro mě jsou tedy vážně otázky, nad kterými je dobré se tedy zamyslet. A ve jménu svobody slova pořád se tedy obhajuje kde co a uvědomme si, že ti lidé, a já jsem to zažil, když jsem byl například jako v Súdánu nebo když jsem byl v některých muslimských dalších zemích, jak se tam prezentuje Evropa ve své kultuře v uvozovkách. Právě těmi telenovelami, kde vzniká dojem, že jo, že všecko tak jako hladce jde, kde vzniká dojem - ano, ta životní úroveň je vysoká a víceméně to je jako ráj na zemi a vůbec se jako nevidí jistá duchovní vyprázdněnost Evropy, která opravdu je teď jako na křižovatce a v tomto smyslu já jako mluvím tedy, že oni jsou nám zrcadlem, protože mnozí z nich jsou lidi poctiví, jsou lidi, kteří jsou zakořeněni v nějaké náboženské tradici, kteří se snaží podle ní žít, ale mají zároveň tedy také otevřené oči. Tak je velmi nebezpečné vždycky zevšeobecňovat a strkat, promiňte mi to nehezké přirovnání, do jednoho pytle ty, kteří opravdu pro nás jsou otazníky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera jsme s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou právě v Jak to vidí rozebíraly výsledky jedné studie sítě Social Watch, která právě přišla s tím, že zatímco ta ekonomická stagnace polevila a v ekonomice jaksi se nám daří, tak naopak roste společenské napětí. Cituji dál z těch výsledků, "protiromské hnutí se rozšiřuje o antiislamismus a nenávist k imigrantům. Situaci nijak nezlepšuje ani vzrušená debata o lidských právech, která má jen minimální dopad v praktickém životě. A podle zprávy Social Watch Česká republika dále vyváží zbraně do konfliktních oblastí a většina politiků a občanů se brání uznat naši globální odpovědnost." Tolik citace ze zjištění zmíněné sítě. Jak to na vás působí? Čeho vy se třeba, monsignore, v souvislosti s tou migrační vlnou, uprchlickou vlnou nejvíce obáváte, čeho?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak jistě, že nebude snadné, pokud u nás zakotví uprchlíci, ten integrační proces. Právě nejen tedy povzbudit ty přijaté, aby se naučili jazyk, ale také, aby porozuměli tedy naší kultuře, a to platí tedy i o těch křesťanech, protože, já, když jsem byl v těch zemích, tak ti křesťané, to jsou dobří lidé, ale přirozeně jsou ovlivněni zvyklostmi tamního prostředí, tak to jako vůbec není jednoduché a na to bych kladl tedy velikou váhu. Přirozeně, že ta hrozba terorismu, ta je, ale proti tomu bohužel není obrana, a to nesouvisí s uprchlíky, to bohužel jsme svědky toho především v zintenzivněné míře od září 2001.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes 14 let uplynulo přesně.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dnes je to 14 let, ta hrůza, co se stala v New Yorku ve Spojených státech, takže ta uprchlická vlna, to je jenom jedna z těch etap, ale to je přímá souvislost mezi terorismem a uprchlickou vlnou, ta jako není, takže to nebezpečí už trvá hodně let a je třeba opravdu to brát vážně, ale na druhé straně, aby nás to provázelo a zároveň, abychom cítili zodpovědnost vůči světu, zodpovědnost vůči tomu společenství Evropské unie, zodpovědnost vůči Evropě jako takové, abychom se snažili tedy překonávat to rozdělení, protože je nebezpečí, že se potom dostáváme do izolace, že se dostáváme do homogenního prostředí a to je tedy opravdu špatné, protože, pokud žijí vedle sebe lidé různých kultur, různých tradic, tak mají možnost poznat, že jsou především lidé. Víte, pro mě největší zážitek a už jsem ze svět toho viděl hodně, že jsem vždycky potkal lidi, kteří byli úplně z jiného prostředí, nebyli to křesťané a bylo to skvělé. Najednou jsem s nimi postoloval, najednou jsem s nimi tak jako hovořil a viděl jsem, že takové ty základní lidské starosti, naděje, že jsou si tedy velmi podobné, tak já myslím vzít to tedy z tohoto úhlu pohledu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Performer, umělec a vysokoškolský pedagog Milan Kohout je autorem také jednoho excesu, nazvěme to měl nalít do svěcené vody v jednom z kostelů v Polsku prý svou tělesnou tekutinu smíchanou s vodou. Má to být jakýsi protest proti tomu, že náboženství se podle něj opět stává páteří moci v různých státech světa. Jak vy to vidíte, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych řekl, že je to ubohost a že je to ostuda, že vysokoškolský učitel dělá toto a ještě to rozšiřuje tedy na sociálních sítích. Já to řeknu jako přímo, ono to bylo v našem denním tisku, takže, i když je to takové jako pro mě dost těžké, abych to přímo řekl, on prostě své sperma vylil do kropénky, kde je svěcená voda v jednom katolickém kostele v Polsku. Je to zloba, je to přímo nějaká jako posedlost. Jistě, že nemusí souhlasit s tou nebo onou náboženskou tradicí, ale takovýmto způsobem to dávat najevo, tak v tom není jako nic originálního a jenom to svědčí o vyprázdněnosti tohoto člověka, protože je to člověk nevyrovnaný. Já vždycky, když se setkám s někým, kdo tak jakoby fanaticky něco hájí, tak si jako řeknu, co ten člověk vlastně jako skrývá? Jestli v něm jako něco nehlodá? Protože člověk může normálně jako říci - ano, tohle mi nesedí, být jako kritický. On v podstatě teď zase někde vystoupil a řekl, že křesťanství je kult zohavené mrtvoly. Proč má potřebu urážet? Dobře, nemusí souhlasit, že třeba ta nebo ona církev se vyjádří k tomu nebo onomu, to nemusí jako souhlasit, ale prostě zesměšňovat a smést všechny vyznavače například křesťanství, tak, kde to jsme? Takže to svědčí o tomto člověku, který je vnitřně prázdný. A já bych byl tak jako docela zvědavý, kolik lidí tedy to oslovilo a myslím si, že každý slušný člověk, ať už je věřící nebo nevěřící, tak si řekne - no, tohle tedy asi ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom se oprostili od toho samotného aktu, tak pan Kohout, mimochodem bývalý signatář, chartista, který byl v roce 1986 vyhoštěn za svoji politickou a kulturní činnost a má zkušenost dva roky v uprchlickém táboře v Rakousku, než dostal azyl ve Spojených státech, tak cílem jeho performací je upozornit na problémy společnosti, téma lidských práv menšin, mediální manipulace a také řekl, cituji: "Evropané se otřásají hnusem nad fundamentálním islámem, ale na druhé straně jim nevadí, že se i v Evropě i v Česku zase staví na nohy fundamentální křesťanství a získává stále větší politickou a ekonomickou moc.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak to bych jako neřekl, že křesťanské církve získávají politickou, ekonomickou moc, opak je pravdou. Naopak jako jejich vliv evropských společností klesá. A za druhé, vždycky je třeba pojmenovat konkrétní kroky. Nemá cenu tak jako zevšeobecňovat, ano, nemusí souhlasit, ale ono jde také o způsob nesouhlasu a v tomto případě je velmi nekulturní, mě překvapuje, to jsem nevěděl, že byl také signatářem Charty 77, protože já jsem také tedy kdysi byl signatářem Charty 77.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo vás víc, monsignore. Už jsme se zmínili o petici vědců proti strachu a lhostejnosti, kterou jste podpořil. Podepsal jste jinou petici adresovanou ázerbajdžánskému prezidentovi, pokud se nepletu. Co požadujete?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, tam jsou ve vězení manželé, kteří se kriticky vyjadřovali k tamní situaci, tak to byl požadavek, aby s nimi tedy byl veden když tak férový proces, aby byli propuštění a zároveň, aby už nebyli tedy pronásledováni, aby ten režim jako takový vůbec připustil kritiku vůči sobě. Tito manželé nebyli ani teroristé, ani nehlásili agresivitu a v tomhle tom já vidím tu globální spoluzodpovědnost. Jako český občan jsem velmi rád, že žiji v prostoru Evropské unie, že mohu jaksi požívat plody evropské kultury i české kultury přirozeně, ale zároveň se rozhlídnout po světě, že je spousta lidí, kteří jako my před rokem 1989 požadují slušný život, kteří pojmenovávají negativa systému, ve kterém žijí. A tady cítím jako takovou morální povinnost se vyslovit a když bude těchto jednotlivců mnoho a mnoho, těm lidem to pomůže. Ta zkušenost je, lidé si řeknou - a co jako můj hlas platí? Samozřejmě já jsem jeden z občanů, ale znova říkám, když bude ten mezinárodní tlak, tak vždycky to těm lidem pomůže, přinejmenším, že budou mít lepší podmínky, pokud budou odsouzeni a že ten režim si bude dávat pozor, aby dejme tomu třeba v tom vězení nezemřeli a často to také vede i k propuštění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Těším se vždycky na to, co bude a nekoukám na to, co bylo," tak to už jsou slova jubilantky Soni Červené, světoznámé operní pěvkyně, která oslavila devadesátiny. Naplno pracuje, je velkým vzorem pro své kolegy. Patří k vašim oblíbeným hlasům, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, já jsem měl tu čest několikrát ji potkat a bylo fajn si s ní pohovořit a ta její vitalita, ta je tedy neuvěřitelná a já teprve teď jsem se dozvěděl, protože jsem před několika dny viděl natočený rozhovor s ní, který tedy už byl natočen někdy v roce 2008, ale teď to tedy opakovali při příležitosti tohoto jubilea a bylo velmi tedy zajímavé, jak ona hovořila o svých předcích. Já jsem nevěděl, že měla tolik tedy slavný předků. Že její nějaký praprapředek, že jo, v Hradci Králové konstruoval dechové nástroje, že je dcerou, že jo, toho známého kabaretiéra Červeného, že tedy ten rok má tedy určitou tradici. Zároveň se mi líbí, že se vždycky tedy hlásila k Čechům, že projela tedy skoro tedy celý svět a že nezapomněla, odkud pochází. Je to žena kultivovaná, a tak bych jí přál, aby se dožila stovky. Opravdu je dobré, že se to připomíná, protože takových lidí zase jako není mnoho a zároveň tedy, že nezatrpkla, i když to nebylo jako snadné pro její rodinu, jak jsem se dočetl, že jo, v padesátých letech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodejme ještě jeden alespoň postřeh z kultury, co vás potěšilo v posledních dnech?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak potěšila mě výborná výstava Tajemné dálky symbolicky v Anenském klášteře v Praze. Tam je tedy přehlídka tvůrců jak sochařů, tak malířů, kteří tedy jsou ovlivněni tím symbolismem a tvořili tedy v tomto tvaru. Potom jsem viděl také výstavu symbolisty Jeana Delvilla v Galerii U Zvonu na Staroměstském náměstí v Praze, tak je velmi zajímavé. A co mě tedy velmi potěšilo, já vždycky o dovolené jezdím do českého pohraničí, abych tak nasál tu atmosféru a letos jsem tedy navštívil několik měst v západních Čechách, velmi se mi líbil Cheb, ale byl jsem překvapenej i centrem Sokolova, krásný Loket, tam už jsem tedy byl a potom tedy musím pochválit radní města Horní Slavkov, to bylo kdysi velmi významné město sudetských Němců a když jsem tam byl před několika lety, tak hřbitov okolo kostela byl v dezolátním stavu a teď je tedy ve výborném stavu, je to hřbitov, kde většinou jsou pochováni tedy Němci, tak za to musím pochválit konečně jaksi znamení kultivovanosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Monsignor Václav Malý, světící biskup pražský, děkuji za dnešní zamyšlení a přeji vám hezký den.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já vám taky a i všem posluchačům. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Na shledanou. Na závěr ještě jedno důležité upozornění. Na vysílači Liblice, který šíří signál Dvojky v pásmu středních vln na kmitočtu 639 kilohertzů bude ještě i dnes pokračovat údržba od 9. do 18. hodiny, proto bude výrazně snížen výkon vysílače. Pokud byste, posluchači, měli s příjmem potíže, tak doporučujeme naladit si naši stanici Český rozhlas Dvojku v pásmu velmi krátkých vln. Poslouchat nás můžete také prostřednictvím televizního přijímače nebo na internetu. Podrobnosti najdete na internetové adrese rozhlas.cz/vysílače. Děkujeme vám za pochopení. Zita Senková všem přeje příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.