Přepis: Jak to vidí Václav Luks – 23. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je Václav Luks, dirigent a umělecký vedoucí souboru Collegium 1704. Dobrý den.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno. K baroknímu orchestru se ideálně hodí barokní Drážďany. Do bylo dříve? Láska k městu, poznávání Drážďan nebo baroko, barokní hudba.

Čtěte také

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Úplně ze všeho byla láska k historii. Se svými rodiči jsem trávil prázdniny, tak oproti jiným dětem myslím, tak moje největší obliba byla navštěvování starých hradů a zámků a takže samozřejmě Drážďany, kteréžto město nejbližší nám za hranicemi, tak jsme ho také záhy navštívili a byť to město v té době vypadalo samozřejmě v těch, na sklonku těch 70. let ještě trošku jinak, nebo tedy výrazně jinak než dneska, tak už tam cosi mi zazvonilo, že tohle město stojí za pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomenete si třeba na tu úplně první návštěvu nebo první dojmy? To jste byl tedy ještě malý kluk.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Tak ty první dojmy byly samozřejmě ty, že když přijelo se do Drážďan, tak první, co člověka napadlo, co se tam všechno muselo udát, protože ta nedávná minulost druhé světové války tam byla velice patrná, protože samozřejmě ještě stály ruiny Frauenkirche a drážďanského zámku. Tak to bylo takové to memento mori, které tam bylo všudypřítomné, tak to samozřejmě působilo velice depresivně, ale na druhou stranu já už jsem od dětství miloval obrazy, takže ta návštěva Zwingeru a galerie, tak ta samozřejmě byla pro mě obrovským zážitkem a právě tím velice působivým dotekem minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte těm proměnám, kterými prošly právě Drážďany. Mimochodem od vysvěcení kostela Frauenkirche, Panny Marie, uplyne příští rok 10 let.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
To je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Já si vzpomínám, kdy vlastně vznikla ta iniciativa, že by se Frauenkirchen mělo znovu obnovit, a znovu postavit a ono to byl takový symbol znovusjednoceného Německa, taková ta tlustá čára za minulostí. Já si myslím, že je to velice dobře, že to udělali a skutečně to město dnes žije úplně jiným duchem a je prosvětlené těmi nově zrekonstruovanými ulicemi a kavárničkami a to co je v Drážďanech nádherné, což každému doporučuji, jsou ty nádherné Labské louky, což je chráněné území kolem Labe, kdy se nikdy nesmělo stavět a to je taková zóna klidu a doteku i přírody uprostřed vlastně toho dneska už velkoměsta, takže ta kombinace toho takového klidu a úžasné minulosti,která je tam všudypřítomná, tak to bych řekl, že je ta velká změna, která se udála a která je tam velice dobře viditelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte nějaká oblíbená místa, kam se rád vracíte? Kromě tedy musím prozradit Saské zemské knihovny.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Saská zemská knihovna, to možná bude působit pro někoho, že to musí být veliká nuda. Ovšem mně s Drážďany spojuje především osobnost našeho největšího barokního skladatele Jana Dismase Zelenky, který v Drážďanech působil po většinu svého tvůrčího života a také většina jeho děl je tam uchována, takže když připravujeme nové provedení jeho díla, tak jsem tam častým hostem, abych mohl jeho rukopisy studovat a ten osobní dotek skutečně s tím, co ten autor zanechal s jeho rukopisem, tak to mě po každé běhá mráz po zádech, takže skutečně je to spíše taková adrenalinová záležitost, než aby to byla to studijní nuda v knihovně. A já musím říct, že to je skutečně i místo kamarád jezdím, protože sice je to, není to knihovna barokní, je to supermoderní knihovna, ale že to je skutečně i symbolem znovu obnovy Drážďan, protože je to takový chrám vědění a skutečně je to i symbolem toho, jakou váhu přikládají v Německu vzdělávání a já si vždycky trošku se smutkem vzpomenu na ty věčné diskuse u nás, jestli u nás potřebujeme novou knihovnu anebo nepotřebujeme. Na ty až někdy zarážející reakce i veřejnosti a na kolem ty hádky kolem Kaplického knihovny, tak to myslím, že je trošku i symbolické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to je, podle vás, pane Luxi, že v Německu se k tomu staví jinak? Mají i docela odlišný přístup.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Tak já myslím, že v Německu dávno pochopili, že investice do vzdělávání a do kultury nejsou vyhozené peníze, ale že to je tou nejlepší investicí do budoucna, která se velice brzy vrátí. A myslím, že to tak chápe i veřejnost a myslím si, že pokud toto nechápou politici, takže se to tomu člověku může tím pokrčit rameny, ale zarážející je u nás, že často to u nás nechápe ani veřejnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaši domovskou scénu, pane Luksi, v Saské metropoli je Anenský kostel. Proč právě tento stánek?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Anenský kostel je jedním z těch míst, které jsou v Drážďanech spjaty s koncertním životem, protože je to prostor, který má naprosto úžasnou akustiku a je to pro hudbu, kterou provozujeme, troufám si říct, skutečně nejlepší místo. Troufám si říct, že to je i akusticky vhodnější prostor než slavnější Frauenkirche, protože to Frauenkirche je prostě opravdu obrovský prostor pro mnoho tisíc, myslím 2500 lidí a přeci jen je to trošku moc veliké na druh hudby, kterou provozujeme my. Ten Anennský kostel je trošku stranou v blízkosti Zwingeru a je to kostel, do kterého jsme především naučili chodit naše publikum a to si myslím, že je ta naše největší cennost toho kostela, a protože za těch 7 let trvání našeho hudebního cyklu hudební most Praha - Drážďany, tak skutečně jsme vytvořili takovou komunitu našich fanoušků, která se neustále rozrůstá a která jednou za měsíc si nás chodí poslechnout a můžeme si dovolit hrát repertoár, jaký je našemu srdci nejbližší. Oni jsou zvědaví na vše, co jim předložíme, protože věří naší interpretaci a troufám si říct, že jsme se za ta léta stali již v Drážďanech kulturním pojmem a skutečně takovou kulturní adresou, na kterou jsou i Drážďanští sami hrdi a velice nám za to děkují, tak to mě hřeje u srdce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohu jen potvrdit, sama jsem shlédla provedení Missa Dei Patris právě v Anenském kostele, kde publikum nadšeně dupalo doslova. Ten hudební most, pane Luksi, Praha - Drážďany, co vás vlastně k němu přivedlo? Inspirativní byly ty opravdu letité velmi silné vazby mezi Českem a Saskem?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Ono je těch souvislostí více. Jednak já již v těch předchozích letech, v době, kdy jsem studoval v Basileji a jezdil občas sem i tedy do Prahy, ale i do Německa působit jako hudebník, tak jsem v Drážďanech vícekrát hrál a to kulturní klima města mě velice vždycky inspirovalo. Již samozřejmě i ta skutečnost to propojení s mým oblíbencem Janem Dismasem Zelenkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš erbovní skladatel.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Ano, přesně tak, náš erbovní skladatel a to vědomí si obrovské kulturní hudební minulosti Drážďan, tak já jsem vždy jak posvátně do těch Drážďan vstupoval a když jsme v roce 2007 hráli poprvé na drážďanském festivalu na Music Fest Spiele Drážďanských tak jsme tam měli dva koncerty a ten druhý byl právě v Anenském kostele. A já jsem si tehdy řekl, začal ve mě hlodat ten červíček, kdy jsem si říkal: Vždyť by stálo zato sem jezdi pravidelně a netrvalo to dlouho. V roce 2008, necelý rok, po tom koncertně na Fest Spiele, tak jsme iniciovali takový pilotní projekt, takový koncert, kterým jsme si to chtěli vyzkoušet a hned ten první koncert byl velký úspěch a tak jsme to potom rozjeli ve velkém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Drážďany jsou také synonymem, pro tu barokní krásu, byť mají ještě mnoho jiných tváří, je to taková i učebnice architektury. Nicméně v čem vás osobně oslovuje baroko nebo v čem vidíte jeho poselství pro dnešní 21. století.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Pro mě osobně tak já samozřejmě se zaměřuji na hudbu, myslím, že obecně se o barokním umění se dá říci to, že v sobě spojuje tedy to kvalitní, že v sobě spojuje dva takové aspekty, které já považuji za naprosto zásadní v hudbě, a sice za prvé, nekompromisní umělecká kvalita, která jde ovšem ruku v ruce s tím, že to umění je sdělné úplně pro každého člověka. A to já si myslím, že to je ta věc, která je u umění naprosto zásadní, protože na jednu stranu k čemu je umění, kterému nikdo nerozumí a na druhou stranu, k čemu je umění, které se podbízí a které ztrácí na své hodnotě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Baroko jako etapa našich dějin.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Baroko jako etapa našich dějin, já myslím, že tady je spousta věcí, které by ještě náleželo historikům, aby se s tím popasovali, protože to dědictví těch legend, které jsme se učili ve škole o těch zlých jezuitech a o tom, jak bylo češství zadupáváno do země, si myslím, že je zapotřebí se na dějiny dívat v kontextu událostí a především, že skutečně 17. a 18. století nebylo dobou úpadku, ale naopak bylo dobou rozkvětu a vlastně i relativního klidu v těch neklidných dobách evropských válek a že skutečně i to české baroko přineslo světu obrovské hodnoty, na které můžeme být právem hrdi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že se vracím zpět jaksi k Drážďanům a památkám a městu samotnému. Co se týče těch jiných tváří, které jsou pro vás zajímavé nebo možná inspirativní, když bychom s prošli pomyslně městem a jeho okolím, o kterém jste se už zmínil?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Tak já, jak jsem naznačoval, já mám velice rád i přírodu a tedy i to propojení s přírodou v Drážďanech se velice nabízí, protože když v blízkosti Zwingeru slezete k řece, tak se můžete po Labských loukách vydat proti proudu Labe a dojdete do takového předměstí Drážďan Leschwitz, kde narazíte na naprosto úžasnou část města, která je rozprostřena jednak podél Labe a jednak ve svazích v těch jižních svazích labského údolí, které je poseto zámky a takovými letními sídly, vinicemi. A máte najednou pocit, že jste někde v Toskánsku. Já bych řekl, že společně možná s Mnichovem, které je nazývané nejsevernějším italským městem Evropy, tak bych řekl, že i Drážďany mají takového toho italského ducha, kterého tam samozřejmě vědomě budoval a přinesl August Silný, ten jejich nejznámější kurfiřt, který tam v té první třetině 18. století budoval ten takový jižní kult, kult jižního ovínění, když ruku v ruce s tím, že on konvertoval ke katolicismu, takže skutečně i toho ducha italského a středomořského tam trošku přivezl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I proto se říká Drážďanům Florencie na Labi.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Výborně, to jsem rád, že jste to připomněla, protože skutečně i to město jednak tím svým duchem a jednak svým významem pro umění myslím, že je s Florencií souměřitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě jste doplul na parníku třeba nebo lze to i na kole nebo na inlinech do Pillnitz, do letního sídla kurfiřtů?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Pillnitz je úžasné místo, které přímo leží na břehu Labe. Ale je třeba dodat, že to je také jeden z více těch zámečků, které ten August rozsel kolem Drážďan po vzoru francouzských králů. On si těch svých malých Versailles vybudoval kolem Drážďan více a samozřejmě pro nás jak pro Čechy je známější ten slavný Moritzburg.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Popelčin.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Popelčin, přesně tak. Ale nicméně právě Pillnitz je půvabný tím, že vlastně až přímo k bráně zámku se můžete téměř dostat parníkem a je to takové to typické saské šlechtické sídlo, které nemá v sobě tu takovou těžkost středoevropského baroka, ale má v sobě i ten jižní fleur.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Drážďany očima a srdcem Václava Lukse, dirigenta, nabízí dnešní Jak to vidí na Dvojce, vás hudba, pane Luksi, přivedla do řady měst a zemí, kde jste ať již studoval, hrál, učil, například v Basileji, o které jsme se už zmínili, nebo také v saském Lipsku, kam jste působil, učil. Mimochodem z Lipska jste se také vrátil. Cítíte jistou rivalitu obou saských měst Drážďany a Lipsko?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Samozřejmě ta rivalit tam je jednoznačná. Jsou to obě dvě centra par exelance a každé má jinou tvář a jiné dějiny. Lipsko samozřejmě víme, je spjato především s osobností Johana Sebastiana Bacha a s luteránskou hudební tradicí. V Drážďanech, tam je to namíchané. Tam samozřejmě Drážďany bylo vždy také luteránské město, ale díky Augustovi také katolické a ta katolická hudba potom v 18. století byla velice důležitá, takže to jsou takové dvě planety, které mají naprosto jinou atmosféru, bych řekl, ale já jsem se vrátil právě ze soutěže mezinárodní bachovské v Lipsku, tak jsem měl možnost právě 10 dní nasávat atmosféru Lipska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na vás to město působí?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Já jsem měl možnost trošku srovnávat, protože já jsem v Lipsku již působil před nějakými 12 lety, když jsem tam krátce učil na hudební škole Felixe Mendelsohna Bartoldi a to město se neuvěřitelně proměňuje neustále a řekl bych, že to město je mladé, je to univerzitní město samozřejmě a je to město,které expanduje, které řekl bych s tou svojí atmosférou přímo bují a já jsem měl také poprvé možnost se seznámit i s tím okolím Lipska, které je, také mohu doporučit, kdokoliv se tam dostane, tak doporučuji, ne pouze navštívit to krásné centrum, ale i to okolí, které je protkáno sítí kanálů, kde je možno si půjčit loď a proveslovat si to nebo projet na kole a je tam zase to propojení přírody a města je v Lipsku stejně intenzivní jako v Drážďanech a skutečně stojí to zato.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objevili jsme už vlastně v tomto směru obě města, mám teď na mysli i to okolí, které je velmi zajímavé. Třeba většinou zůstáváme v těch historických centrech, která jsou pochopitelně velmi atraktivní, ale třeba je dobré podívat se možná i někam jinam.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Já myslím rozhodně a to především s akcentem na kulturu, protože my, když si uvědomíme jakou neuvěřitelnou kulturní líhní bylo Sasko a Durynsko v těch minulých staletích, tak skutečně najdeme v každé vesnici najdeme něco zajímavého. Když si uvědomíme, že v těchto místech působili, buďto v rodišti nebo místem působení osobností, teĎ budu zase mluvit o hudebnících jako právě Johann Sebastian Bach, jako je Robert Schumann, Richard Wagner, Felix Mendelssohn Bartoldi to je skutečně intenzita výskytu hudebních osobností jakou bychom asi nenašli nikde jinde na světě a samozřejmě je naprosto teď z pohledu hudebníka je naprosto jedinečné, že v každé druhé vesnici tam najdete zajímavé varhany, že tam najdete zajímavý barokní kostel, že tam najdete pamětní desku, která vás připomene na to, že kteráž to z těch osobností působila, skutečně je možno vydat se po stopách těchto osobností a nebudete zklamáni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dalším městem, které velmi dobře znáte není v Sasku, je to německá metropole Berlín, zase už taková pruská mentalita a docela jiný styl.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Berlín je, řekl bych, z těchhle těch tří měst městem nejmladším a takovým nejprogresivnějším a je to samozřejmě dáno i kulturní minulostí, protože jak to řekl Reinhard Göbel, můj velký idol, když jsem začínal se starou hudbou, slavný houslista a zakladatel souboru Muzika Antiqua Köln, jak on napsal v jednom doprovodném textu u CD napsal takovou, připomněl jednu takovou skutečnost, že v době, kdy Drážďany již byly skvělou kulturní metropolí Evropy, tak v Berlíně musela být královským patentem zakázána volně pobíhající prasata a hromady hnoje před domovními dveřmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To asi v Berlíně neradi slyší.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Nicméně je to pravda, ten Berlín vlastně vznikl teprve v 18. století spojením několika vesnic a skutečně ta tvář metropole, kulturní metropole, se začala formovat teprve v té druhé polovině 18. století, a především ve století 19., ono je to právě i k něčemu dobré, protože oni nejsou zatíženi svojí minulostí, oni prostě to začali stavět všechno na těch osvícených ideálech. My víme, že ten Fridrich byl sice na jednu stranu nelítostný válečník, ale na druhou stranu i velkým příznivcem idejí Voltaire a Francouzské revoluce. Takže s tímto novým duchem bylo město založeno a žije dodnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Václav Luks, dirigent a umělecký vedoucí souboru Collegium 1704. Já vám moc děkuji za vaše postřehy z Německa a přeji vám krásné léto a hodně úspěchů. Na shledanou.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704
--------------------
Děkuji za pozvání, krásný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.