Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 31. ledna

ita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes budeme mimo jiné hledat odpovědi na otázky, co je typické pro outsidera v politice a jaká obvykle bývá jeho kariéra. Dobrý poslech. Po teplém lednu se teploty u nás dostanou na úroveň dlouhodobých průměrů, to říkají aktuálně meteorologové. Rok 2017 byl s průměrnou teplotou 8,6 stupně Celsia opět teplejší než obvykle, nikoliv však rekordně. Tak se ale asi letošní leden zapíše do kronik středisek ve Švýcarsku, v Itálii nebo ve Francii, kde masy sněhu a lavinové nebezpečí odřízly turisty i obyvatele na několik dní od světa. Jak to vidíte, pane Cílku?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono totiž množství sněhu závisí ne na té teplotě, jak my si myslíme, ta je nahoře v těch Alpách skorem vždycky až na ty fénové epizody prostě nízká, ale na přísunu vlhkosti, to znamená, je-li teplejší oceán, odpaří se víc vody a máme-li mechanismus, který dopraví tuhle tu vodu tam, kde může vymrznout, pak nám hodně sněží. To je typický pro Ameriku a je to teda typický teďka pro ty Alpy, ale zároveň totiž ty, dochází k těm průnikům, mockrát jsme se o tom už bavili, toho teplého vzduchu směrem nahoru, takže letos byla taková jako absurdní situace, když bylo těch plus 10 na Aljašce a zároveň bylo minus 30 v Texasu a teďka jsme to viděli zase v tom, že na Sahaře nebo v Saúdský Arábii napadl sníh, že jo, a tady bylo teplejc. Takže já si to furt představuju jako ten hodně klikatící se tryskový proud, který jednou prostě v té velké zátočině otevírá prostor studenému vzduchu seshora nebo teplému vzduchu zespoda od jihu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sama si pamatuju vlastně přesně před rokem v Tunisku na severu pod Tabarkou několik centimetrů sněhu. Zatímco u nás málem jaro, ráno jsem slyšela už zpívat ptáky. Ta mírná zima ale neprospívá lesům. V půdě je stále málo vody, takže přežijí i škůdci, navíc mizí přirozená regulace zvěře. Jsou, pane Cílku, stromy oslabené suchem snadnou kořistí pro kůrovce?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, my teďka pracujeme na knížce o žulových českých krajinách, takže já se neustále pohybuju v lese, někde v tom, v kyselé části, na kyselých substrátech a tenkých půdách někde mezi třeba Sedlčany a jižními Čechami a já jsem doopravdy prostě zhrozenej. A když se bavím s taxátorama, prostě s těma lesákama, co žijou v tom lese, jeden mi říká podobnou situaci, byl relativně mladý, nepamatuju 30 let a druhý starší říká - podobnou situaci nepamatuju 50 let. Já jsem doopravdy zhrozen a to je to, že prostě každých několik set metrů narazíte na ohnisko kůrovce, na prostě stromy, které se začínají loupat, které se prosychají. Ale ještě to, co mě teda jako doopravdy ještě jako víc zaujalo nebo já nevím, dostalo, musím to takhle říct, jsou borový lesy třeba mezi Sedlčany a jižními ..., a k jižním Čechách a prostě ty borovice jsou oslabený a to, co je pozoruhodný, teďka je dobře vidět jmelí, ono je totiž zlatavý, takže, když jedete, já nevím, po silnici z Příbrami do Sedlčan, tak najednou tam, kde byla taková homogenní zeleň borového lesa, tak dneska už je to žlutozeleň, strakatá, která prostě ukazuje na oslabení borovic. A problém je ten, že když se zbavíme smrku nebo když nás kůrovec laskavě zbaví smrku teda, tak tam vyroste, ukážeme si, že to není vždycky pravda, něco jiného. Ale na těch skaliskách nebo v pískovcových oblastech skoro nic jiného než ta borovice prostě nejde. Jo, to znamená, já vnímám tuto situaci v nejlepším případě jako situaci poloviny osmdesátých let, kdy se už na Šumavě připravovala ta velká kůrovcová kalamita roku 1997.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem, jak například písečtí lesníci neúspěšně bojují s kůrovcem už druhým rokem. Lýkožrout dokonce začal napadat i zdravé stromy. Jaké to má řešení tato situace?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Řešení má takové a ono je do určitý míry utopické, že prostě hrozně rychle vyhledáte ty napadený stromy a teďka je prostě skácíte. Tenhle ten problém začal, já si myslím v okamžiku, kdy lesy prodaly své hájenky a revírníci přestali žít v lese, ale jinak na tom Písecku tam totiž zaschla i značná část výsadeb, jo, místama je to 60-70 % a je to proto, že prostě přijdete na paseku a teďka vyvrtáte vlastně jako díru pro tu sazeničku. Ta, při tom vrtání vlastně to utemujete, to vlastně odizolujete pomalu, roztaháte takovej ten jílovitej jako povlak kolem a pak tam strčíte sazeničku, která je v nějaký prostě půdě pomalu jako ze skleníku, a ono to jako nevydrží. Takže se ukazuje, že i v tom lese prostě by to chtělo ty lidi, který nemáme už ani na tý Ukrajině, který by tam prostě s motyčkama prostě ten les okopávali a čistili, takže z těhle těch důvodů je to jako doopravdy jako zlý a celý to souvisí s tím, že já si myslím, že ta politická reprezentace naše si někdy tak možná okolo roku 2000 všimla, že na lese se dají vydělat peníze, takže od té doby, myslím, že kácíme mnohem víc. Lesy dodávaly třeba víc jak 6 miliard do státního rozpočtu, teďka nějakých 3,5. Myslím si, že mnohem větší množství těchto peněz by mělo zůstávat lesům, to je první věc. A druhá věc je, že když se doopravdy budeme na ten les dívat jenom jako na zásobárnu dřevní hmoty a ne třeba z hlediska vody nebo klimatu, což je ještě mnohem podstatnější, tak prostě spláčeme dřív nebo pozdějc nad výdělkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Voda, kterou jste právě zmínil, jaký to může mít a má dopad právě kůrovec na vodní toky?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, celá řada badatelů se zabývala tím, co způsobí velké odlesnění. Myslím, že s tím začal Alexander von Humboldt někdy ve Venezuele, kdy dával pozor na to, když prostě uděláte plantáže koloniální, co to udělá s hydrologickým režimem. V našem prostředí takový člověk byl Kampelík, podle kterýho jsou nazvaný kampeličky. On myslím, že roku 1864 napsal knížku Sucho a les. Zároveň do tý diskuse pak vstoupil Američan George Perkins Marsh. On byl z Vermontu a on za svého života viděl, jak bylo prostě vykácená polovina Vermontu nebo ještě víc a pak odjel jako diplomat do Itálie a viděl totéž, ale tam už se to stalo v tý Antice. To znamená, předpoklad je ten, že méně lesa je méně vody. A teďka, jak to funguje. Jo, je celá řada studií, které ukazovaly, které měřily, jak rychle mizí srážky z oceánu, mořské prostě, mořská odpařená voda směrem do pevniny, to je asi tak 60 % vody celkově. A když máte sucho třeba jako někde v Texasu, tak vidíte každých 100 kilometrů vzdálenosti od oceánu. Když máte les, tak se ten přísun té odpařené vody zvyšuje směrem do toho lesa. Jako velmi laicky jednoduše si to můžeme představit tak, je, že když odpaříte litr vody, tak dostanete 1200 litrů páry a když ta pára zkondenzuje, tak v tom ovzduší jakoby nad tím lesem vznikla díra, která prostě natáhne až od toho oceánu prostě z velkých vzdáleností ten vlhký vzduch. Takže má obava teďka jo není tak ani o ten smrk, jo, v těch nížinách o něj zřejmě přijdeme tak jako tak, ale co to způsobí a jestli se vůbec les bude schopen vrátit, jestli to nebude neustále zasychat ty nový a nový sazenice prostě, jestli se les vrátí tam, kde byl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ponechat, je to kacířská myšlenka, bez zásahu, protože i takové případy jsou a mají už mnoho let, desítky let?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, bezzásahovost je dvousečná zbraň. Jo, jako na jednu stranu bychom přírodě měli nechat volnou ruku na malých částech, ale s výjimkou toho kůrovce. Heleďte se, já bych kůrovce pronásledoval i do těch nejvíc bezzásahových zón, protože si prostě myslím, že to je prostě počátek velkýho neštěstí. Je tady zajímavý příklad, je to příklad Židovského lesa na Šumavě u Roklanu. Ten patřil židovskému podnikateli a někdy po roce 1850 byl úplně vykácen a nikdy nebyl obnoven. To znamená, tam se té přírodě dala volná ruka. Výsledek je velice krásná travnatá stráň, taková dlouhá táhlá s rozesetými smrky, které jsou většinou mladší jak 20 let. Ještě navíc ta oblast toho Židovského lesa se rozšířila, takže z biologickýho hlediska je to krásnej typ krajiny, ale z hlediska klimatickýho nebo toho velkýho klimatu má povrchový teploty o 10 a více stupňů vyšší v létě než okolní les, odpařuje se víc vody, to znamená, na Šumavě se hůř potom váže voda, spláchne se humus, jo, to znamená, my se na to doopravdy můžeme na tenhle ten problém dívat z hlediska divočiny a z hlediska přírody. Pak platí ta bezzásahovost, ale pokud se na to díváme tak, že díky bezzásahovosti přijdeme o pralesy, který se vyvíjej třeba 300, 500 let, ty smrčiny, že jo, a získáme za to sice hezký travnatý plochy, který ale zadržej míň vody, tak je to velkej problém. Naproti tomu ještě musím říct teda druhej argument, profesor Hruška měřil odtok vody z Modravy a zjistil, že i to vykácení nebo postižení kůrovcem nemá velký vliv na odtok vody. Ale tam se jedná o to, že ten potok vlastně teče sice hodně vysoko, ale teče v takové mělké pánvi, to znamená, má tam charakter spíš toku jako středního, dobře se vsakuje, takže, cokoliv si řekneme, neplatí beze zbytku pro celou krajinu, pro celou Šumavu, ale prostě je nutný jít stanoviště od stanoviště a tam, kde jsou svahy a tenký půdy, tak tam rozhodně ten, poškození kůrovcem může a zřejmě bude mít poměrně velký vliv na zásobování vody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže posuzovat případ od případu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Stanoviště od stanoviště, v podstatě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spadla visutá lávka v pražské Troji kvůli havarijnímu stavu, byl uzavřen, jak víme, Libeňský most. Už loňská analýza Technické správy komunikací ukázala, že v naší metropoli je přes 100 z celkových více než 600 mostů ve špatném nebo rovnou havarijním stavu. Když se přesuneme o mnoho stovek kilometrů dál, Turecko, odkud jste se vrátil nedávno, má od loňského léta nejdelší visutý most na světě zahrnující i železniční systém. Byl postaven pro zajímavost za rekordní sumu 3 miliardy dolarů a za 3 roky. Most dlouhý 2164 metrů překlenuje Bospor mezi obcemi na evropské a na asijské straně ve výšce kolem 320 metrů. Projel jste se tímto mostem, pane Cílku, během vaší návštěvy Istanbulu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, mostem jsem se neprojel, projel jsem se Bosporem, jo, protože vlastně za pár korun nasednete na loď, která vás protáhne celým Bosporem, trvá to celý den a stojí to za to. První věc, víte ono takhle, buďto můžeme posuzovat státy jako Turecko doopravdy z médií, ale já si myslím, že zejména v zemích Blízkýho východu nebo takovejch těch jako Indie, Pákistán, tam prostě musíte bejt a pozorovat jako atmosféru mezi lidma. Takže přijedete do Istanbulu a uvědomíte si, že má pravděpodobně 16 milionů korun, to znamená, že to je město velké jako Česká a Slovenská republiky dohromady a když k tomu přičtete ještě nejbližší okolí, tak se ještě dostanete ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
20.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tak ještě k tomu můžete připojit Maďarsko nebo Rakousko podle toho, co uvážíte za vhodný. Pak vlastně rychle zjistíte, že turecká armáda má několik set tisíc aktivních vojáků cvičených vlastně jako v boji a dejme tomu, česká armáda má, já nevím, kolik, dejme tomu 7 tisíc vojáků víceméně necvičených v boji. Takže jenom z tohoto srovnání vám maloučko jako zatrne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se jenom zmínil, dovolte vsuvku o armádě, vy jste tam teda byl v době, kdy ještě neprobíhala, pokud se nepletu, ta ofenzíva proti kurdské enklávě Afrína na severu Sýrie, která pokračuje, roste také počet obětí. Jak jste vy pozoroval, rezonuje toto téma vůbec angažmá Turecka v konfliktu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já zase teďka budu mluvit spíš o těch pocitech, protože to je to, co možná v těch médiích není. Především přijdete do toho Istanbulu a všichni Turci jsou hrozně milý, jo, a říkaj vám - turisti odjeli před dvouma rokama a už se nevrátili a čekáme, kdy přijdou. Pak ale potkáte prostě usměvavýho mladýho Turka a řekne jako - víš, my jsme země ve válce, to se nesmíš divit. To tady jako, to tou společností hluboce rezonuje, i když oni s cizincema se o tom nebavěj, oni se nebaví o politice a na tom Blízkým východě to je, že prostě se nehodí bavit se o politice. Tam se baví, bavit se o rodině nebo tak. Pak jako dojde k takovým jako několika zajímavým setkáním, že jo, já chodím, v Istanbulu jsem byl několikrát, do paláce Topkapi, tak se chodím dívat kromě jiného na relikvie s vousem Prorokovým a když jsem tam byl před mnoha lety, tak to bylo takovej jako zdvořilej zájem. A teďka je to takovej jako úplně jako excitovanej zájem, takový jako oni ještě k tomu pomohly ty turecký telenovely natočený právě vlastně v Topkapi, takže najednou cejtíte sílu nacionalismu, která je částečně živena i náboženstvím, prostě probouzející se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou velcí patrioti, vlastenci?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je zase věc, o které se vlastně moc jako člověk nerad baví, protože pak vždycky narazíte na Armény a na Řeky. Jako ty témata doopravdy jako je nutný volit velice opatrně. A nicméně teda to, co je jako evidentní, je rostoucí jako řekl bych taková jako pýcha z toho, co dokázali. Když jedete okolo toho Bosporu, kterej je dlouhej skoro 30 kilometrů, tam jsou prostě bohatý baráky jako někde v Německu na těch celejch 30 kilometrech, to vidíte, že ta třída střední je bohatá, je jako poměrně jako velká a majetná, že jo. Down Town, istanbulskej prostě jako Praha ani ne s těma několika mrakodrapama prostě, ta by byla na úplný jako periferii. Takže cítíte velkou probouzející se moc a mně konkrétně teda se stalo to, že mně nikdy předtím nevadilo vlastně, když přijdete do Hagia Sofie, že to byl křesťanský chrám, kterej se potom změnil vlastně na mešitu, že jo, protože jsem to bral jako historickou nutnost, jo, jako prostě ano, stalo se. Ale teďka najednou jako možná, že pod pocitem tý expanze prostě najednou se člověk necítí dobře, necítí se prostě úplně svůj v tomhle tom prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako křesťan myslíte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jako křesťan nebo jako člověk obecně ze střední Evropy nebo ze Západu, pro nějž prostě to křesťanství, ať už v nějaký formě víc nebo míň přiznaný je přece jedním jako z takových kulturních a duchovních prostě základů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z čeho pramení vaše pocity, jak říkáte, že jste se necítil nejlépe v takovém prostředí?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Nevím. Já si myslím, že to je to, že člověk zároveň vnímá takovou určitou bezmoc toho Západu, jako že nejsme schopný se na něčem pořádně domluvit a že rekonstrukce trojské lávky, abych se vrátil k tomu vašemu příměru, bude trvat déle než postavení jednoho z největších mostů na světě přes Bospor teda, mimochodem na tom Bosporu si uvědomíte, že to je staré říční údolí a že vlastně v té době ledové částečně vyschlo Černé moře a teprve začala postupně stoupat voda a valit se tím Bosporem vlastně do té pánve toho Černého moře. Já to nechci zamluvit. Chci říct, že ten můj jako takovej pocit jako nejistej a nepříjemnej působil z to ho, že jsem vnímal rostoucí moc Turecka, cizí kultury nebo do určité míry cizí v kombinaci podle mého názoru s rostoucí slabostí Západu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tématem nebo také patří do kategorie tabu fakt, že Turecko přijalo téměř 3 miliony uprchlíků, syrských uprchlíků?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, ne, to se jako obecně ví tohle to. Jo, zároveň vlastně ještě bych řekl tak, že vlastně to Turecko taky vlastně není v úplně nejlepší pozici, protože, když se podíváte na světový, na největší světový dovozce obilí, tak z těch zemí, který jsou nám blízký, tak je to ten Egypt, že jo, se 100 miliony obyvatel, je to Alžírsko, nevím, kolik má, 35 milionů obyvatel, je to prostě obrovské Turecko, to znamená, právě ty klimatické změny to, a ta dostupnost té vody, o čem se neustále bavíme, může prostě nějakým způsobem prostě hodně zamíchat těmito kartami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstala bych ještě chvilku právě u té vody. Jak hodnotíte velmi ambiciózní plán Turecka vykopání nového vodního průplavu, který povede paralelně s Bosporem na evropské straně a jak se nechal slyšet prezident Erdogan, tak tento průplav by měl být daleko významnější než Panamský nebo Suezský?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tam už jeden průplav je a ten Bospor je v průměru širokej dva nebo tři kilometry, to znamená, jako já bych tohle to viděl spíš jako takový famfaronství, asi jako když v Dubaji si postavěj velkej mrakodrap.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Martin Kořistka z Brna nám píše, cituji: "Tvrzení, že národ je rozdělen po volbách na dvě poloviny, je vadné. Skutečnost dle výsledku voleb prezidenta je tato - jedna třetina pro zachování status quo, jedna třetina pro změnu, jedna třetina, které je vše jedno. Otázkou je, která z těch třetin je lepší v uvozovkách. Každopádně je tu síla, která za určitých okolností může vše posunout, převážit jinam," tolik citace z e-mailu. A mě by zajímal váš názor na tři třetiny, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já mám pocit, který hned vysvětlím, mám konspirační teorii, že svět a česká politika je mnohem lepší, než se nám zdá. A ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je hezký.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, a teďka já se pokusím vysvětlit teda, jak to, nevím, jestli mi to půjde. Komentátor BBC Steve Richards napsal knížku o vzrůstu moci outsiderů totiž a on si toho všímá ne v České republice, ale všímá si toho, já nevím v Řecku, v Portugalsku, pochopitelně v Británii a v Americe a tak leckde vlastně kolem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Francii.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ve Francii, že jo. No, a to, co on popisuje, vlastně není moc příjemný, protože on popisuje cosi jako paralýzu moci. A teďka, jak k tomu vlastně dochází. Ten vzestup těch outsiderů, kterých vlastně, jejich kvalifikací hlavní je to, že nejsou součástí politickýho spektra, že přicházejí odjinud, že do něj nepatřej, že jo Trump, dodneška se nepovažujete jako, že je proti tomu jako establishmentu. Typický je, ale to píše Steve Richards, to nejsou má slova, že tyhle ty nový strany se často nazývají hnutí, nikoliv prostě strany, aby se odlišily od těch tradičních stran, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak rozeznat takového outsidera podle reportéra BBC?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
První věc je ta, že většina těhle těch lidí je přijímaná s obrovským jako jásotem, kterej je srovnávanej, jak píše Richards s rockovejma hvězdama. To znamená, tito lidé mají schopnost zapůsobit na emoční stránku člověka a tím, jak působí na ty emoce, tak už většinou působí míň na tu racionální, na tu rozumovou složku, to je první věc. Druhá věc je ta, že ti lidé většinou říkají, co by chtěli udělat nebo co udělají, ale neříkají, jak. Jo, protože v okamžiku, kdy jako třeba prezident Obama, který svým způsobem taky jako částečný černoch, že jo, je outsider, tak vlastně najednou narazí na vlastní stranu a vlastní stranu narazí prostě na druhou stranu a výsledkem je určitá jako bezmoc. Teďka to, co pro mě je vlastně v týhle tý třeba knize klíčový, je to poznání, to vyhnití toho středu, jo. To znamená, ta ztráta moci těch středových stran. A teďka zase, já to řeknu možná v příliš velké zkratce, jak k tomu došlo. No, razila se doktrína, že stát má být slabý a nemá zasahovat do práv občanů. Jenže, když to vezmete psychologicky podle /nesrozumitelné/, tak máme všichni potřebu bezpečí a teprve potom máme potřebu svobody. To znamená, stát musí naplňovat to, že bude voda, že budou potraviny, že se o nás nějakým způsobem postará, že budou penze a v okamžiku, kdy vidíte, že tohle to jádro toho státu jako si rozebírají jako soukromý subjekty vlastně, tak ztrácíte důvěru v celou středovou politiku. Tohle to, já se snažím nebavit se o český situaci, protože doopravdy tam určitě nějaký shodný rysy jsou, ale tohle to je trend, řekl bych, celýho západního světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy, teď jste mi vlastně vzal otázku, trend nebo něco, co se jenom nahodile momentálně děje, nebo něco, co bude narůstat?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Podle toho Richardse je to jako doopravdy trend velkej. Jo, to znamená, kvalifikace politiků, který přicházejí mimo politickou sféru, je v tom, že jsou jiný. Jo, to znamená, tím, jak prostě pro běžnýho voliče, pro nás pro všecky ten stát selhává právě v tom, že cejtíme, že ho ovládají lobbisti a developeři a já nevím, co všecko, tak potřebujeme jakoby vládu silný ruky, jo, jsem tohle to často slýchal a vy taky, ale je to jenom proto, že ztrácíme bezpečí, který plynulo z toho klopýtavýho ne moc efektivního státu, ale přeci jenom prostě jste měla nakonec pocit, že se o vás postará prostě nějakým, ne moc jako dobrým způsobem, ale vlastně tohle to bylo využití k tomu rozprodeji toho státu, bylo to využití k tomu, že i ti politici těch velkejch stran přestali dělat velký kroky. A teďka, jak s tím souvisejí média. To je jako, proto je ta konspirační teorie moje, že ten svět je mnohem lepší, než se nám zdá. Je to to, že tím, jak běžný čtenář nebo běžný voliči stát nemaj rádi a nemaj rádi prostě politiky, tak se prosazuje antipolitická kultura. To znamená, média selektivně jdou po skandálech, jo, v politice musíte dělat kompromisy, asi občas musíte lhát dokonce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi také, jak která média.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano. Nebavíme se ..., ano, máte pravdu, určitě se to netýká všech médií, ale určitě se to týká mnoha většinových médií teda, to znamená, média přispěla k tomu, teďka prosím vás nemluvím o Českým rozhlase, tak daleko nejsem schopen jako dosáhnout, teďka se doopravdy bavím o jeho analýze, zejména BBC například a to znamená, média mají selektivní zájem vyhovět vkusu voličů a čtenářů a jít proti politikům. Politici, když to vidí, tak jsou z toho prostě nervózní a radši ty kroky předstírají, než aby je skutečně dělali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geolog Václav Cílek a jeho postřehy. Děkuji za ně. Mějte se pěkně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem Jak to vidí bude profesor David Storch, biolog. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.