Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 29. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte. Dnes ...

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Co na mě chystáte, povídejte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To, co jsme si nachystali, pane Cílku. Takže například ... Anebo vy to řekněte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ó jé, víte, co mě zaujalo? Dneska ráno jsem mluvil s Ivo Dostálem a on mě upozorňoval na to, jak nádherně kvetou lípy a jak jsou ty lípy takový ty malolistý a velkolistý, normálně kvetou 14 dnů po sobě, teďka kvetou pohromadě. Jedno pozorování. Druhé pozorování. Minulých 14 dnů nebo tři neděle byly akáty tak obsypané bílými květy a tak voňavé, že jsem to za celý život vlastně neviděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A já se zeptám mimo jiné, kam zmizela voda? Příjemný poslech. Kdybychom nyní, pane Cílku, prolistovali společně třeba 10 let staré noviny nebo bychom nahlédli do archivu i našeho pořadu, my si v něm vlastně povídáme tak dobrých 10 let, tak jak byste vyhodnotil třeba úspěšnost těch dřívějších předpovědí počasí nebo dokonce klimatických studií?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se, vůbec nemá cenu nic jako předpovídat a varovat před věcma předem, protože to vlastně nikdo nikdy neslyší. To je můj jako závěr z toho. Psychologicky je to tak, že zhruba 80 % lidí, když ty problémy nějakým způsobem vidí a ještě přímo nenastaly, tak je vlastně odsouvá, takže většina, to je výsledek psychologických studií, varování se ignorují prostě, se jako ..., nejsou viděna a nejčastějším výsledkem varování je nečinnost. A takhle je to psychologicky daný. Já to nehodlám jako měnit. Musím se s tím smířit. Pochopitelně, že jo, když se třeba bavíme o tom kůrovci, jak se teďka baví každej, že jo, tak na podzim minulýho roku, když já jsem to viděl v tom lese a lesáci na hluboký mi to vysvětlili, tak jsem se chytil za hlavu, co nás to prostě čeká doopravdy za krizi, ještě teda mimochodem nenastala pořádně. A tak jsme si o tom povídali, vlastně bez nulovýho výsledku a teďka ke situace krizová. Víte, já myslím, že to mnoha lidem vyhovuje, protože když je krizová situace, můžete vyměnit generálního ředitele, můžete udělat osobní změny, můžete říct ano, prostě je to něco jako válka, mobilizace, pojďme, jako teďka razantně se do toho pustíte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stává se to svým způsobem tak trochu i politikum?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No ano, ano, jasně, jasně. Politik je ten člověk, že jo, čeští politici jsou čím dál tím větší profesionálové, protože profesí politika je být znovu zvolen, jo. To znamená oni doopravdy umí stále lépe chodit v tom, aby byli znovu zvoleni a je to na úkor všeho ostatního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co říkají současné studie, když se na ně podíváme, o naší klimatické budoucnosti? Lze ji vůbec předpovídat?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to velice obtížné, protože jedna z těch hlavních předpovědí velmi nejistých jsou evropské zimy. Ono totiž když, pokud budou doopravdy tát ledovce tímhletím tempem, tak se zpomalí a zablokuje, ono už to zpomalení Golfského proudu o 20 % od roku 1850 je prokázaný, tak se zablokuje přenos tepla zejména v zimě a hrozí doopravdy takový víc kontinentální klima. To znamená to je můj odhad teda, na to léto je to evidentní, vlny veder, vlny sucha. Mimochodem jako zrada tohoto léta může být nebo tohoto vegetačního období může být v tom, že dlouhodobej trend, ale takovej velmi jako neurčitej, že první půlka vegetačního období je suchá, to znamená když zrno potřebuje zrát, tak je sucho, a druhá půlka, to znamená když je ta sklizeň, je vlhká. Takže je to taková dvojí, dvojí zbraň. Nevím, jestli k tomu dojde, ale jako nepřekvapilo by mě, kdyby prostě druhá půlka léta byla deštivější. Ale k těm předpovědím teda. Především ukazuje se, že když vezmeme dřívější předpovědi, tak situaci podcenily. To znamená, že ta míra těch změn je větší, než jsme jako si mysleli. A ... No a jedna věc je klima a druhá věc je stav krajiny a obojí jde vlastně pohromadě. Takže když si třeba vezmeme ty srážkové úhrny, dejme tomu za tři roky a srovnáte to s jinými třemi lety, tak jsme furt na stejný, na stejné úrovni, ale ty deště přicházejí, už jsme o tom se bavili víckrát, jindy, jinak, víc koncentrovaně a hlavně ta krajina ztrácí schopnost tu vodu zadržet. A já nevím, jestli můžu pokračovat, abych vám ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam ta voda mizí nebo zmizela?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, představte si možná zjednodušenej model, ale stejně. Jako že máme vodu, která je hloubějc jak dva metry, pak máme vodu v půdě, dejme tomu od metru nebo od půl metru dolů, a pak máme tu povrchovou vodu. A teďka co se děje s těmi jednotlivými částmi. Především prakticky všude na území České republiky pozorujeme vysychání studní, respektive zaklesávání vody. Představme si to tak, že velká část vody, která dotuje studně, se vsakuje v lese. Lesy jsou na kopci, jsou na tenkejch půdách, na kamenitejch půdách, to znamená voda, která tradičně spadne do lesa, by měla rychle projít do hlubokých podzemních zásobníků. Jaký je stav lesů, že jo. Především musím říct, často mluvím s lesákama, český lesák je nadprůměrně vzdělaný a velmi přesně ví, co má dělat. Jo dokonce Rukověť praktického lesnictví je taková základní, taková školní pomůcka někdy ze začátku 60. let. Prostě upozorňuje na množství smrků, ale upozorňuje, a to je teďka podstatná věc, na to, že bylo pozorováno. To je pozorování, opravdu to je učebnice třeba z roku 62 nebo 64, že smrky mění půdy. Oni ji dělají, oni ji zhutňují a je to proto, a to je, myslím, jako chytrá strategie toho smrku. Tohleto my jako někdy podceňujeme, tu chytrost těch stromů. Smrk funguje jako deštník. On zadržuje vodu, ta voda pomaloučku prokapává a smrk má dobrou schopnost vyslat k povrchu kořeny. A je to proto, že třeba buk funguje jako trychtýř. On má hluboký kulový kořen, jo, takže je docela dobrý, aby ta voda propršela podél kmene dolů do toho kořene a tam to nasytila. To znamená smrk se brání bukům kromě jinýho tím, že mění vlastnosti půdy a to se ví jako odjakživa. Takže nazpátek k tý otázce. Hůř se nám doplňují podzemní zásobníky vod, protože máme nevhodnou skladbu lesa. Ale to víme od roku 1960, ne-li od roku 1920.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co jsme s tím udělali od toho roku 1960 nebo jak jsme se postavili k té krajině, k tomuto faktu, o kterém teď hovoříte? Mimochodem to, jak hospodařit s vodou, to už umíme a známe mnoho let. Co se tedy změnilo, že s ní tak zápasíme, i s tím zadržováním vody, právě nyní?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ono se sešlo právě těch několik faktorů, jo. To znamená ta klimatická proměna, potom ten dlouhodobej stav toho lesa. Ono jednou to dozraje do nějakýho určitýho prostě problému. V tajze ve Finsku, jo, nebo prostě v těch polárních oblastech dochází každejch 200 let k takový krizi smrkovejch porostů, jo, a my máme za sebou akorát 200 let pěstování smrků. Ale ještě k tomu modelu vody. Pak je taková ta voda v tom prostředním půdním horizontu a ta se nejlíp vsakuje dejme tomu půl metru hluboko, takže tam máte krtka nebo žížalu a prostě ti udělají díry tak velký, že rovnou zaplněj ten prostřední horizont. Ten je hodně důležitej, protože voda z něj jde kapilárníma silama, když je tam tý vody dost, nahoru k povrchu. A pak máme ten úplně povrchový horizont a ten je zase utužený, má málo tý organický složky, nepěstují se ty meziplodiny, taková ta tráva a podobně. To znamená my jako lidi jsme ochudili nejhořejší horizont, prostřední horizont i ten nejhlubší a teďka se to sešlo s tou přírodou, konečně fungujeme harmonicky s přírodou, jdeme jedním směrem, ale tím směrem, bohužel, je vysušení krajiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro vás od Jindry a Františka Jelínkových. Ptají se: "Jak je možné, že obce okolo vodní nádrže, zdroje pitné vody, nemají čističky odpadních vod? Myslel jsem, že vlády takové důležité věci hlídají. Asi ne." "Manžela by zajímalo, kam se podělo dříve převládající západní proudění vzduchu, které obvykle přinášelo vodu. Za našich mladších let bylo běžné, to bylo běžné. Na rozhraní 60. a 70. let někdy až moc." Tolik e-mail. Děkuji za něj.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Jak jsme se bavili, jak se dřív lidi báli, že jim proprší dovolená a to se jako neděje. Doopravdy dřív bylo víc západního proudění od Atlantského oceánu, to znamená to oceánské, zatímco teďka spíš pozorujeme takovej posun ke kontinentalitě. A je to, to už jsou zase výsledky studií, klimatickejch, ale starejch možná skoro 20 let, ona se poznenáhlu proměňuje větrná růžice Evropy. To severozápadní nebo západní proudění stále jako převažuje naštěstí, ale stále víc se uplatňuje ten tryskový proud, který jde jižnějc od nás, točí se, zabírá někdy severní část Afriky, jo, a vrací se sem, on narazí jako na Turecko, když to tak jako zjednoduším a ohne se nahoru a přichází jako jihovýchodní proudění a může s sebou přinést, když zasáhne hodně hluboko na jih, tak s sebou přinese to saharské počasí, a když zasáhne trošku vejš přes to Středozemní moře, tak přinese ty bouřky, sebere tu vláhu tam nahoře. Takže to je, je to pomaloučku jako neodhadnutelná záležitost, ale je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste se zmínil o tom, že nám už tedy dovolenou neproprší, tak jak vůbec počasí bude čím dál více ovlivňovat způsob toho, jak trávíme ani ne dovolenou, ale třeba volný čas, zejména ve městech?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já myslím, že už to začíná, tenhlensten proces a já myslím, že jsem to říkal víckrát, ale že se nám přihlašuje ten hmotný základ světa, jo, samotný jako to počasí, zemědělství, protože další logický dopad je zdražení potravin. To je, upřímně řečeno, prostě teďka stačí dva nebo tři anomální roky a doopravdy může dojít jako k tomu, k tomu peaku těch cen vlastně potravin, anebo taky energií, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba také jestli bude možné nadále vypěstovat pšenici.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pšenice je tráva, jo, a trávy vydržej hodně a trávy jsou, trávy většinou vydrží, to znamená obilí, vydrží suché počasí. Ne úplně na jaře teda, jo, tam jako to potřebuje, aby to vzešlo teda, ale jako české nebo evropské hladomory, k nim dochází, když obilí shnije. To znamená stejně nebezpečný je právě ten déšť v tý druhý části roku jako to sucho v té první části roku. Heleďte se, úplně bych se o to nebál, protože i v těch suchých letech bylo třeba, já nevím, o 10, o 20 % menší úroda. To znamená to se dá ještě prostě nějakým způsobem zvládnout. Ale to, co se dá těžko zvládávat pro řadu lidí, je, že když máte vysoké nájmy, jakože to teďka pozorujeme v Praze a v dalších městech, a k tomu přidáte zvýšené ceny potravin nebo energií, nebavíme se třeba o tomto roce, ale o dalších prostě několika letech, tak potom doopravdy dochází k tomu výraznému chudnutí té střední třídy, která vždycky ten stát jako držela nad vodou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme se tedy podle vás, pane Cílku, připravit na střídání sucha a řekněme normálu? I když otázka je, co to je ještě normál.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Svět je nevyzpytatelnej. Jako my to vidíme na tý politice, co všechno se děje. Jako před měsícem nevíme, jestli nebude téměř jaderná válka s Koreou, teďka ... Prostě tím chci jenom říct, že doopravdy jako všechno je to obtížně odhadnutelný, ale že to, co potřebujeme, je posilovat takový ty vnitřní psychologický mechanismy. Teďka jaký to jsou, že jo, taková jako základní věc je ta, to je z psychologie přežívání, že lidi mají někdy jako vnitřní místo kontroly a vnější místo kontroly se tomu říká, jo. A vnější místo kontroly je to, že když prostě jste na tom Facebooku a furt sledujete sama sebe v zrcadle těch druhejch a vnitřní místo je, když máte na věc vlastní názor a nějakou stabilitu a klid a jednáte podle toho, jo. Takže to už samo o sobě vám dá prostě nějaký zakotvení. A pak jako druhá věc, taková jako důležitá je, že kromě těch psychologických postojů, kterých je celá řada, že jo, tak taky potřebujete mít nějakou materiální základnu. To znamená pokud možno nemít dluhy, pokud možno bejt zdravej nebo bejt vzdělanej nebo mít takový ty vlastní mechanismy jako sebeočisty, ten digitální detox, tyhlety věci, o kterých taky se občas bavíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děláte občas, dopřejete si digitální detox?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Teďka jsem byl 12 dnů na cestách a tím, jak já nemám internet v telefonu a ani nikde jinde, tak já si nemusím nic nařizovat, prostě k tomu dojde samo od sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme se muset tedy více adaptovat na ty aktuální podmínky? Víte, jestli jsme tak nějak při řešení těch problémů nebo ten náhled neustrnul v takové té optice předchozích let. Jsme na něco zvyklí, ale ono nejenom doba, ale v podstatě mnoho faktorů, i ekonomických, sociálních, se razantně změnila.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte, je to pravda, jo, jako adaptace se stane pravděpodobně nejdůležitějším mechanismem toho, co budeme moct dělat, jak s krajinou, s úrodou, prostě tak sami se sebou, to znamená důraz na ty jako vnitřní faktory. Furt se máme poměrně dobře nebo dost dobře, jo, to znamená máme z čeho brát, máme, máme ten, máme ten dobrý základ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A budeme muset třeba změnit, pokud ano, v čem, naše chování vůči půdě?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, pravděpodobně jediná možnost do budoucnosti je dobrovolná nebo nedobrovolná skromnost teda, to znamená míň jezdit autem třeba, jo, spotřebovávat trošku míň věcí. Když si něco koupíte, tak třeba jako kvalitního a nosíte to tak dlouho, dokud se vám to neroztrhá. To vy asi tady v rozhlasu nemůžete kvůli dress codu, jo, ale prostě jako využívat věcí, míň nakupovat, možná hospodařit s potravinama, k tomu přicházejí ty vlastní zahrádky, otázka samozásobitelství, jo. A taky se asi ukazuje, já to neříkám rád, protože jsem jako masožravec, že vlastně to maso, to znamená dobytek, způsobuje jedny z největších změn v našem životě. Ono totiž toho dobytka je dvojnásobek víc než lidí, jo, a ten dopad třeba těch krav na to klima a na tu krajinu je poměrně velký. Když jich je málo, je spíš jako dobrej, že jo. Když je toho dobytka příliš mnoho, je to jako negativní. To znamená ten vývoj určitě směřuje k tomu, co bylo vždycky, to znamená k částečnému vegetariánství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A další dotaz od pana Tajovského, cituji: "Každoročně se vytěží miliony barelů ropy. V podobě benzínu tento produkt zmizí z povrchu zemského. Co zaplňuje místa po vyčerpání ropy? Není to náhodou voda, která v současnosti mizí?"

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je to voda. Víte, je to tak, že vlastně ropa vzniká v sedimentech, který mají porozitu okolo 20 % a ty sedimenty jsou zvodnělý a obsahujou drobný kapičky vody. Je to emulze vlastně. Ta voda se pohybuje nějakým způsobem a jak ta ropa je maloučko lehčí, tak stoupá k povrchu, a pokud narazí na nějakou, říká se tomu ropná past, to znamená něco, co vypadá jako deštník, nepropustná struktura, tak tam se hromadí. Ale tý vody, tý ropy vlastně celkově je poměrně málo, jo. To je nějakých, já to neumím spočítat na krychlový kilometry, jo, ale v podstatě je to, je to skoro nic. Není to proto, že by tam ... Takže takhle, když těžíme ropu, nezpůsobuje sucho, to je jako jiná záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam tedy mizí ta voda?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Voda z české krajiny kam mizí nebo celkově?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaňme klidně u nás doma.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se, jako především si musíme uvědomit, že v teplém světě se odpaří víc vody a že větší část plochy planety pokrývá moře, to znamená v ovzduší je té vody mnohem víc. Část vody naopak tím, jak nám se zrychluje růst mořské hladiny o nějaký prostě milimetry. Tak je to z ledovců, který jsou jako vázaný. Ty vody naopak jako přibývá a jak v moři, že jo, tak té vody přibývá vlastně v ovzduší. A kde jí ubejvá, je tam, kde jsme to zabetonovali, kde jsme vlastně ztratili tu houbu té krajiny a to je právě v té středoevropské nebo naší krajině prakticky všude z těch důvodů lesa, půdy a tak dále, o kterých už jsem víckrát mluvil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K vodě dotřetice, tentokrát od pana Jaroslava z Brna. Cituji: "Před dvěma týdny na zahájení pražského Týdne inovací prohlásil pan izraelský velvyslanec, že Izrael je připraven pomoci České republice při zlepšení neustále se zhoršující situace s úbytkem vody. Jaké jsou to technologie, která má k dispozici Izrael, a které by nám mohly v budoucnu pomoci, aniž bychom byli nuceni přestat plýtvat s pitnou vodou tak, jak to děláme dnes?"

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Před rokem tady byl americký právník Siegel, který napsal knížku, která mezi tím měla několik dotisků, a je to o tom, jak Izrael hospodaří s vodou. Základem izraelského hospodaření s vodou je dneska odsolování, jo. Ta voda v Izraeli vždycky hrála jinou roli, protože Britové nechtěli právě ustanovit stát Izrael, že má málo vody, a že vlastně lidi by se tam jako neuživili, že by tam vlastně vůbec nemohli žít. To znamená od samého začátku vzniku státu Izrael je otázka vody úzce spjata s bytím izraelského národa. A ty technologie, které nám Izrael může dodat nebo které se můžeme naučit, je to, je to vlastně kapkové hospodaření, to znamená odvádíte vodu přímo ke kořenům, odvádíte ji stabilně, jo, protože kupodivu ty rostliny, který mají stabilní příjem vody, třeba i menší, tak rostou mnohem líp, protože rostlina pociťuje stres nejenom, když má tý vody málo, ale taky když jí má hodně. Takže jakmile ten proces tak jako zprůměrujete, tak to jde. Heleďte se, jako zaplaťpánbůh, že takhle se někdo ozývá, ale de facto ta spolupráce už jako probíhá a může probíhat i nadále. Ty zkušenosti jsou dostupné, takže možná, že k tomu závlahovému hospodářství bude muset docházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého představuje plynovod Nord Stream 2 novou hybridní zbraň Moskvy s cílem ohrozit energetickou bezpečnost v Evropě. Pan Mazowiecki, promiňte, Morawiecki se domnívá, že plynovod je namířený proti zájmům Evropské unie a Severoatlantické aliance. Snad jenom připomenu, že rozšíření té plynové trasy mezi Ruskem a Německem se nelíbí kromě Polska ani dalším zemím a také ani Spojeným státům. Jaký je váš pohled, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Proč Němci, kteří mají energiewende, to znamená jako důraz na alternativní energii, najednou potřebují čím dál tím víc plynu teda, jo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte odpověď na to?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, energetici na to odpověď mají. To, že jim to občas špatně funguje, když prostě v zimě tři měsíce nefouká vítr a není žádné sluníčko, tak vlastně potřebují tydlensty výpadky energetické nějakým způsobem dohnat, takže prostě potřebují potom ještě další teda, další plynovod, protože ten jeden jim nestačí. To jako první věc teda, která, která stojí za uvážení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste tu plynovou trasu nerozšiřoval?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, já bych nechal v provozu německé jaderné elektrárny a tím pádem vlastně by byla možnost, by Němci přímo na místě měli bezemisní zdroj energie, byť jakkoli se to třeba nelíbí zeleným nebo někomu jinému. To, že paliva, plyn nebo ropa se stávají zbraní, to je známo minimálně od doby automobilismu. Vždycky se to takhle používalo, ať už to používal OPEC vysokými cenami nebo blokádami nebo něčím takovým, ale ono je to zbraň oboustranná, jo. To znamená v okamžiku, kdy přestanete mít možnost vyvážet ropu nebo plyn, tak se vám začne hroutit hospodářství. To je Írán, to je Venezuela, že jo, dneska. To znamená vždycky je taková jako optimální situace, aby někdo ty paliva chtěl a druhý je mohl jako dovézt, jo. To znamená to, že Rusové by najednou zavřeli kohoutky ropy nebo plynu, ano, můžou to udělat, můžou někomu pohrozit, ale sami, jo, jako když to bude trvat dýl jak tejden, tak už na to sami začnou prostě doplácet a navíc se začne vymejšlet prostě náhradní trasa. Němci a Rusové mají v dobrým i ve špatným, ale to psal už Berďajev okolo roku 1900, spolu takovou ..., jako velmi úzký vztahy, jo. Berďajev to psal tak, že ta Matka Rus je prostě ten ženskej prvek a ti Germáni jsou ten mužskej prvek a oni se buďto hádají, nebo milujou nebo tak, ale vždycky jako mají něco jako hodně blízkýho, byť jsou to boje o Moskvu teda, jo. A to, co se snažej Rusové prostě udělat, je zabránit Polákům, aby naopak Poláci nebo Litevci nebo prostě Ukrajinci nebo, jo, jako kdokoliv jinej, kdo je v trase teda toho plynovodu nebo ropovodu, mohl zavřít ty kohoutky a použít to prostě jako zbraň, to znamená, aby ze hry dostali Poláky, který jsou vlastně hodně jako protiruský. Ano, je to v tom hodně spekulací a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je ta energetická bezpečnost i, řekněme, solidarita v Evropě?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jak kde. Heleďte se, docela dobře, zdá se, že to funguje s rozvodem elektřiny, když někde schází elektřina, taková ta síť, ta přenosová soustava, že lidi jsou schopný čím dál tím líp se jako domluvit. Ale v tý Evropě, v tý Evropský unii je to tak, že v okamžiku krize jste sama teda, jo. Takže ano, tady by pomohla možná nějaká lepší prostě integrace té, té evropské politiky. A já osobně se zase nějakýho nedostatku těch energií moc nebojím. Spíš se víc bojím teroristickejch útoků nebo jinýho typu hybridních válek zaměřenýho třeba na kompresorové stanice nebo něčeho takového než to, že vlastně ten, že ta škála toho obchodu by se měla nějakým způsobem změnit, protože to není v zájmu vlastně vůbec nikoho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový blackout nebo kybernetické hrozby?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na to už asi nemáme čas to teďka probrat. To je jako velice jako reálná možnost. A jenom jako uvedu jednu věc, abysme si uvědomili, co to znamená. Při cvičení Blackout, který probíhalo před několika lety v Praze, se ukázalo, že při velkém blackoutu nahození sítě trvá až šest dnů. To znamená je nutné počítat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je teda hodně dlouho.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
... se sedmi až osmidenním blackoutem. Asi ne všude, ale prostě leckde. Dodávka vody trvá okolo dvou dnů, obnovení dodávky vody, ale ne rovnou, rovnou to většinou nemůžete pít, to trvá zase nějakou chvíli. A nejhorší by byl výpadek plynárenské sítě, která se musí složitě testovat a tlakovat, a tam to může trvat až několik týdnů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek, geolog, a jeho názory. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Hezký den a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejším bude rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.