Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 28. února 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je geolog a spisovatel Václav Cílek, dobrý den, já vás vítám.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes si budeme všímat nejenom mrazivé rekordy, ale třeba i rysy české krajiny, plánovaný návrat dílen a pozemků do našich škol nebo spornou těžbu v unikátním pralese. Dobrý poslech. Sníh v Římě, závěje v Bulharsku, minus 30 stupňů v Rusku, Evropu svírá zima, v Grónsku naopak tají ledovce, na Islandu bylo včera 7 stupňů nad nulou. Co tomu říkáte, pane Cílku? Je to trend, nebo extrém?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já se na to dívám tak, že je to v podstatě normální záležitost, že v únoru má mrznout, že možná aspoň vymrznou škůdci, možná se načechrá trošku půda, takže nemám obavy z toho, co se děje u nás, ale mám mnohem větší obavy z toho, co se děje na severu a profesor Cox, to je takový glaciolog vlastně dánský, hodnotil nedávno posledních 20 let svých výzkumů v Grónsku, říkal, jsme furt jako překvapovaný a to, co se děje, jo, to je pro ně teďka taková jako hrozně nepříjemná záležitost, protože se ukazuje, že víc vody z Grónska odchází v podobě vody, v podobě toku, v podobě teda tý vody, která taje a nikoli v podobě ledovců, který se, který se odlamujou a zároveň vlastně na, na severu Grónska je taková oblast, kde má led největší, teda mořský led arkticky největší mocnost, protože tam vlastně nanášej větry ledový kry, normálně to bejvá okolo šesti metrů a tahlec ta největší mocnost ledu je teďka roztátá. To znamená, jako takhle, pojďme to zase brát maloučko jako skepticky, protože je málo měření hlavně ze starší doby, jaká je vlastně teplota na severním pólu, nicméně prostě ta historická analýza ukazuje za tu krátkou dobu měření, nějakejch třeba 30 let intenzivnějšího měření, že podobná situace nastávala jednou za pět let a teďka nastává z pěti let, v posledních pěti let nastala čtyřikrát. To znamená, doopravdy, na tom severu se něco děje a ten klimatický osud středních šířek pravděpodobně prostě leží za polárním kruhem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm a děje se něco i u nás ve střední Evropě? Když jste se zmínil právě o tom měření, tak například ke 30 stupňům pod nulou se teplota přiblížila například na slovenském Lomnickém štítu, což je od začátku měření v roce 1951 je ..., ještě nikdy vlastně takovou teplotu nezaznamenali.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, když se budeme bavit o rekordech, tak zjistíme, že vlastně každej druhej nebo třetí den se stane vlastně nějaký rekord. Já se to snažím teďka ne úplně jako bagatelizovat, ale ony tyhlec ty titulky jsou prostě takový jako, jako chytlavý, jo, jako nejnižší naměřená, největší sucho, jo, ale dochází k tomu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i pravdivé.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, ale jsou i pravdivé, ano, je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže normál. Přesto všechno byste to viděl, že to není něco tedy výjimečného?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Heleďte se, já bych se možná od toho dostal k té otázce, co se doopravdy děje s klimatem, a to je ta studie té newcastleské univerzity a tadle ta studie, která trvala tři roky, byla nesmírně jako důkladná, tak se zaměřila na prostředí měst, na klimatický proměny měst a teďka se doopravdy dostaneme do docela jako důležitejch věcí, kdy zase naopak jako nám maloučko jako zatrne. Nejdřív uveďme negativa té studie. Počítá se s klimatickými modely, jaké dneska existují, ale my víme, že ty klimatické modely podceňují právě to, co se děje na ledovcích v Grónsku a v Arktidě z celý řady důvodů. Já to teďka nechci jako rozebírat, jo. Třeba se mění termální struktura sněhu a ledu. Je tam víc tavných vod, rostou na tom řasy, ten povrch je tmavší a podobně, nicméně tahle ta studie se zabývala nějakými 570 městy a trošku zrada je v tom, že aby bylo doopravdy vidět, jako co se hodně děje, tak je to studie, která uvažuje o letech 2050 až 2100. Tím se z toho stala víc taková jako extrémní záležitost a víc jako mediálně působivá. Takže Timesy, Guardian, prostě prakticky všechny média převzaly výsledky týhle tý studie, nicméně ty trendy, který ukazujou, jsou poměrně jednoznačný, že jo, Britové se zabejvají hlavně teda svým územím a tam ukazují, že zejména povodně budou častější, ohrožení Londýna, ohrožení Dublinu, ohrožení celý řady dalších měst, budou větší a to v měřítku v té Británii. Ona leží blízko u moře, to znamená, jako to teplé moře odpaří víc vody a spadne víc vody a povodeň je větší, takže ty povodně počítají, že budou větší o 50 až 110 % oproti tomu, co známe. Tohle už je jako závažný, protože máme dimenzovaný protipovodňový ochrany na určitou výšku a ta v mnohých případech překročena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebude tedy stačit ta opatření?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Nemusí stačit, nemusí stačit ta opatření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A u nás ve střední Evropě?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, teďka to je jako docela jako zajímavý. Oni dál jako hodnotí zejména vlny veder a oč se zvýší teplota v těch vlnách veder, jo a teďka je takovej jako, heleďte se, hodně to, co mě jako zaujalo, je, že z těch měst, kde těch vln veder hrozí nejvíc nebo v těch modelech se ukazuje to největší zvýšení, je Řím, kde by to člověk čekal a Stockholm, kde by to nečekal, jo, Praha naopak má mít rekord ve zvyšování teploty, to znamená, očekává se, že nejenom, že těch vln vede bude víc, ale že ty teploty budou vyšší. Bavíme zase po tom roce 2050, kdy teda může dojít doopravdy k jinejm, k jiným klimatickým překvapení, ale to je těch, těch 7 stupňů Celsia je vlastně hodně, o které se uvažuje, že by se mohly zvýšit vlny veder. To znamená, celkový trendy, jo, ať to tak zase ukostíme na tu, na tu blízkou budoucnost a ať to směřuje k nějakýmu, řekl bych jako konstruktivnímu závěru. Je to velké vysušování středozemní oblasti, mnohem horší, teplejší a sušší podmínky během roku. Řím v minulým roce, že jo, málem došla voda, předtím Barcelona. Furt se jako k tomu vracím, to se zdá, že se může stát normou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už nyní je sucho obrovským problémem i u nás.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano, ano. Může to být, ta situace může být mnohem horší, což nejsme tady proto, abychom strašili, ale abychom hledali nějaký řešení, jo a to řešení v tomhle tom případě je udělat si analýzu toho, jaká máme slabá místa v zásobování vodou, slabý regiony nebo zastaralý vodovodní potrubí, prostě tyhlec ty věci a naplánovali si, ne pětiletku, ale prostě to je na 10, 20 let vlastně dopředu kroky, jo a aby teda každá vláda, když nebude potřebovat peníze prostě, tak nezkrouhla tenhlec ten typ vlastně programů. Takže se jedná o takový to, o klimatickou přípravu města na situaci, která s určitou, řekl bych, nadpoloviční pravděpodobností nastane během dalších, během dalších 20 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podobná studie se týká i vody, a to také ve zkoumaných více než pěti stovkách měst světa. K čemu tam dospěli vědci? Co tam lze očekávat, předvídat? Na co se připravit?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, je to studie, která ...., teda takhle, těch studií bylo víc a během těchto studií se sestavilo víc žebříčků ohrožených měst zásobování vodou. Města jsou ohrožena vodou buďto proto, že je voda znečištěná, anebo že voda fyzicky schází. Ukázalo se, že z 500 sledovaných světových měst bude během, tam jsou, tam je jedno, termín nějakej rok 2025 a druhej rok 2040, furt se pohybujeme v měřítku 10 až 20 let a zároveň v tomto měřítku se pohybujeme i v energetice, takže jenom podotýkám, že tady je docela jako důležitá ta, ta souběžnost těch věcí. Takže z těch 500 sledovaných měst plná čtvrtina bude mít menší problémy v roce 2025 a velký problémy v roce 2040. Když se podíváte na seznam těch měst, my jsme zatím jako zdánlivě furt v klidu, ale je to jako, je to jako omyl, jo, tak mezi těmi městy je Londýn a je tam Moskva například. Moskva z důvodu znečištění, ale Londýn proto, že prostě on leží kupodivu v té poměrně suché oblasti se srážkami okolo 600 milimetrů za rok, 80 % vody bere z Temže a z jedné další poměrně jako malé říčky, jo, ale zejména teda ten největší problém je, že ty aglomerace hrozně rostou a jo, když se podíváte na mapu hustoty obyvatel, tak právě ta oblast okolo Londýna, ta jižní Anglie, to je prostě, to je jedno velký předměstí a často dochází k tomu, že lidé z venkova, kteří se tam neuživěj, nebo tam mají špatný podmínky, vlastně odcházejí do těch měst, kde dál potom zhoršujou situaci a teďka dojde k tomu, podobně jako v tý naší politice, že ta perspektiva je krátkodobá, to je jedno nebo dvě volební období a to vlastně ani pomalu nestačíte vyřídit EIU a tu akci naplánovat, takže než aby to spadlo potom politickýmu konkurentovi, jo, do klína, jo, vaše plody, tak to vlastně neřešíte většinou. Takže, pardon, takže tahle ta kombinace tý, toho krátkodobýho výhledu a neakčnosti a nedostatku peněz zároveň s tou klimatickou změnou prostě vede k tomu, že ta situace během 10 nebo 20 let ve velmi mnoha evropských a mimoevropských městech dojde do nějakýho velmi krizovýho bodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to důsledek, pane Cílku, těch klimatických změn nebo vůbec třeba i těch enviromentálních, otázka přelidňování, nárůstu populace, co všechno se promítá právě do té situace?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, to je právě ten problém, že se do toho jako promítá vlastně úplně všecko, množství lidí, spotřeba lidí, proměna povrchu krajiny hodně a emise. A když jsem se podíval teďka na nedávnou zprávu amerického Department of Energy, že jo, tak oni říkají, že předpokládají, že emise CO2 do roku 2050 zůstanou prakticky nezměněné nebo málo změněné, protože to, co ušetříme na alternativních zdrojích energie, tak to vlastně víc než budeme kompenzovat spalováním uhlí nebo automobilovým provozem a podobně. To znamená, nějaká rychlá akce a jednoznačná není na plánu dne masivní. Ty drobný určitě, ty by měly prostě probíhat a měly by se o to starat jednotlivci, firmy a politici taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, ve světových oceánech rapidně ubývá ryb, problémem je i nadměrný rybolov. Právě v souvislosti s tím nárůstem upozorňují vědci na vymírání některých druhů ryb a moře, jak víme, jsou navíc plná plastů, takže se například vědci z Islandu, Norska nebo Švédska snaží najít způsob, jak zamezit nebo omezit to vyplavování mikroplastů. Jaký je toto problém?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Je to, my se teda bavíme furt o problémech. Trošku mě to jako nebaví, protože ten svět je ještě furt docela hezkej teda i s těmito problémy, ale dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Problém to ale je.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Problém to je. To co je pozitivní, je, že teďka probíhá, Skotsko a leckde jinde, celá řada zákonných aktivit, aby třeba brčka na pití plastový vlastně už neexistovaly, jo, je to, takže to pomáhá. Co se děje s těmi plasty? Ty plasty, ony hodně vydrží, odcházejí zejména teda do toho oceánu, tam se všelijak převalují a drtí se, takže vzniká taková jako mikrodrť, kterou pak se živí ptáci, živí se ryby, jo, to znamená, uděláte analýzu obsahu žaludku, je tam obrovský množství drobnejch částeček plastů, no a pak to přejde pochopitelně i do těch ryb teda a do lidskýho organizmu. To znamená, to není vůbec nic jako nevinnýho, jo. Myslím, že doopravdy bychom se hodně moc, všichni se začínají hodně moc zamejšlet, možná až na tu Českou republiku s tím, abysme nevyhazovali příliš věcí, příliš mnoho obalů, recyklace, jo, nosit s sebou ty všelijaký tašky, dávat pozor na PET láhve a podobně, velmi jako, jako důležitá věc. No a co se týče toho rybolovu teda, jo, tady bych řekl, že ta situace, přestože ten problém je gigantickej, se ale lepší, přesto hodně lidí uvědomuje, a co se týče rybolovu, tak to vylovování těch oceánů začíná už někdy v letech 1970 až 1980. Dneska většina těch ryb, vidíte to na cenách, jo, jsou jednak teda ryby, který začínají bejt díky znečištění oceánu omezitelně teda poživatelných, k tomu se ještě možná dostaneme, skrze rtuť teda, ale v podstatě, podívejte se, to je situace civilizační. To znamená, já, že jo, my takhle mluvíme o vylovování ryb v oceánu, ale já bych takhle mohl mluvit třeba o kácení dřeva v lesích, jo, to znamená jako vytváření v podstatě dluhu do budoucnosti tím, že pro okamžitou potřebu se snažíte využít všechno, co kolem sebe vidíte, jo, půda, jo, týká se to mnoha záležitostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naznačil jste, že v Česku jsou jisté rezervy v nějakém tom uvědomělém přístupu k životnímu prostředí.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, víte, takhle, já dostávám ty různé klimatické svodky jako na stůl, tak jako vidíte třeba jako britský Guardian nebo třeba celá řada ekoamerických novin, ale těch doopravdy určenejch, dejme tomu, pro byznysmany, jo, nebo tak, jak mají obsáhlé a dobře informované enviromentální nebo klimatické rubriky a že dokonce v těch zprávách vlastně Světového ekonomického fóra, což bychom brali, který dělají bankéři vlastně, se pravidelně jako jedno z těch rizik uplatňuje třeba právě ten nedostatek vody, všechny tyhle ty věci, o kterých my se bavíme. To znamená, my to bereme nebo možná tehdy to začal nebo nastartoval trošku profesor Klaus, jako, jakože enviromentální záležitosti jsou záležitosti zejména prostě jakýchsi levičáků, ale ve světě už dávno prostě enviromentální agenda je součástí hlavních a pravicových prostě politických stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že je i naší agendou v pořadu Jak to vidí.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Milana Březiny. "V současné meteorologické situaci v Evropě jsou nápadné vydatné příděly sněhu na severu Německa. I extrémně studené vzduchové masy mají zřejmě schopnost nabírat vlhkost nad Baltickým mořem. Při jaké kombinaci teplot mořské vody a vzduchu tato schopnost končí? Musí k tomu moře zamrznout?"

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Jo, heleďte se, Baltické moře je poměrně velký klimatický činitel, který zejména v té první polovině holocénu sehrál značnou roli i pro střední Evropu teda, pro dnešní Českou republiku a nejedná se jenom o teplotu, ale jedná se o salinitu. To je moře, které je málo slané a v okamžiku, kdy se zvýší přítok vody řekami, tak ono se vlastně ne úplně vysladí, ale hodně se vysladí. Je, dosvědčuje to paleontologický záznam na jeho dně. To znamená, byla období poměrně nedávno, kdy díky kombinaci té nízké salinity a nízkých teplot Baltské moře zamrzalo, bylo zamrzlé, pravděpodobně dlouhé týdny nebo možná i několik měsíců a to posouvalo frontu polárních hurikánů, polárních bouří blíž do střední Evropy, jo a tam to mělo za následky takový ty různý prachový bouře a podobně. To znamená, Baltské moře je, je klimatický činitel, ale jak to bude dál, já vlastně nevím, protože prostě se mění zejména teda ta salinita, zejména ten přísun vody do, do Baltu, ale je to věc, na kterou stojí za to se dívat jako opatrně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mizí některé rysy naší české krajiny, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Rysy české krajiny a obecně teda světové krajiny hodně jako, jako mizí nebo se přetvářejí a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úhory, průhony, dráha ...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Úhory, průhony a dráha, ano. Víte, my teďka připravujeme nějakou knížku o žulových krajinách středních Čech a právě takový neobyčejně krásný harmonický krajině, který se dneska někde říká "Toulava", to znamená mezi Táborem a Sedlčany jako zjednodušeně, se dřív říkalo taky Kozácko a s Kozákama to nemá nic společnýho, vypadá to, že to je takový hanlivý označení nebo takový jako legrační označení v oblasti, kde ty lidi neměli ani krávu a měli jenom ty kozy, jo, máme Konojedy, Kozojedy a takový tydlec ty ..., a pro tudlec tu krajinu byla typická dráha anebo úhory a oba, obě, oba výrazy jsou dneska už jako málo používaný a oč se jedná? Ony se maloučko kryjou, jo. Úhor je půda, která leží ladem, na který se nepěstuje obilí a pro úhor je typický, že tam roste tráva. Někdy od 14. století to slovo úhor je používáno pro tu část pole, kterou necháváte ležet ladem, aby se vzpamatovala, jo, ten úhor může být zelený, že zaoráváte třeba jako zelený, trávu, že jo, nebo černý, no, ale to slovo má starší původ a ten původ je společný pro všechny slovanský jazyky a označuje to doopravdy místo, kde vám nevyroste obilí a musíte pást, ale těmhle těch úhorům ..., ale ještě takhle, ještě, když Jirásek psal kroniku u nás, tak první díl, tuším, že Na úhoru je ilustrovanej Adolfem Kašparem a je tam, jsou tam typický dráha, jak by se dneska řeklo na tom Petrovicku nebo Sedlčansku, jo, to znamená, kopeček, tu a tam nějakej žulovej balvan, dvě kozy a pasačka teda a možná sosna, možná jalovec prostě, no a dráha je, trošku je to právní výraz pro obecní půdu, kde se pase právě, jo a ta dráha, ona souvisí se slovem trať nebo jako cestou, kudy putuje dobytek, což jsou ty průhony. Průhony jsou takový jako široký sešlapaný, my už to dneska neznáme, kusy, kusy země ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To u je jako z toho Jiráska.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To už je jako z toho Jiráska a pochopitelně, když se nepase, tak ta krajina zaniká, ale ono to má další dopad ještě docela jako zajímavej. Třeba konkrétně na tom Petrovicku a Sedlčansku dřív pastva fungovala tak ... nebo v oblasti Čertova břemene, že jo, pastva fungovala tak, že se ty krávy nebo kozy teda a ovce, že se salašovalo, že to bylo jako na horách, že na jaře přišel bača, vzal si prostě stádečko a na podzim ho vrátil. To znamená, na těch kopcích, na těch drahách, kde, který nebylo možný zorat, byla ale síť cest a byla zejména síť pramenů, velmi dobře jako udržovanejch, abyste nemusela dobytek shánět někam prostě dolů, dolů do údolí, kde každej čtvereční metr byl obsazenej vlastně zemědělskou produkcí. Takže v této krajině nám zanikají jednak takový ty, ty písčitý prosychavý, hodně jalovcový, jo, ještě, ještě Antonín Sova píše: "Krajina samé jalovčí ...," jo, to prostě dneska jalovec už, no, narazíte na něj, ale musíte hledat teda, smil písečný, krásná žlutá kytka a podobně, no, prostě, tak tenhlenc ten jako biotop mizí, ale my potřebujeme nejenom ochranu toho biotopu nebo kouzlo té krajiny nejenom v tom biotopu, ale v těch starých cestách, které jsou lemovány těmi suchými zídkami, jo, těmi tarasy, potřebovali pravděpodobně obnovit a kvůli kráse krajiny napajedla, jo a takový rybníčky, jo, je to ... doopravdy to Kozácko byl zvláštní, velmi chudý, ale řekl bych úplně nádherný a dneska zapomenutý kus české krajiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký dopad může mít, nebo už má vlastně i to, že tento typ krajiny ty rysy, které jste teď popsal, mizí postupně?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, já si myslím, že větší část budoucnosti bude patřit opět lokalizaci, jo, to znamená, lokálním zdrojům vody, lokální výrobě potravin, lokální kráse krajiny, protože třeba v tom Římě se nevysprchujete v létě, že tam nebude voda a podobně. To znamená, my jsme přešli z těch velkých globálních problémů, prostě doopravdy těch obrovskjech k těm jako lokálním a myslím si, že to je ten jako dobrej posun, že buďto můžete se snažit přizpůsobovat se světu seshora, ze strany politickejch stran, anebo prostě sami od sebe v rámci, většinou ne teda jedné domácnosti, ale, dejme tomu, prostě malého městečka nebo nebo vesnice a tam si udržet krásu a harmoničnost krajiny předků, prostě ta tradice, která vás jako zakotvuje a zároveň prostě pracovat i za pomoci těch nejlepších technologických vlastně vynálezů k částečné energetické potravinové a vodní samostatnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přispěje podle vás k lepšímu povědomí, řekněme, k jisté gramotnosti právě v oblasti životního prostředí uvažovaný návrat takzvaných pozemků do základních škol? Tam by se měla vrátit povinná praktická výuka, nejenom pozemky, ale i dílny.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Mnoho lidí, a to myslím, že velice reálně po tomhlec tom prostě, po tomhle tom kroku volalo už vlastně hrozně dlouhou dobu. Mě osobně třeba dílny jako nebavily, ale dneska jsem rád, že aspoň něco málo jsem schopnej, nic moc teda to není, jo, si doma vlastně spravit a že jsem jako dítě měl kontakt se světem, kdy jsem musel pomáhat zedníkům a držet dříví a tak dále. Víte, jako, když se bavíme třeba o krizové připravenosti, tak ta krizová připravenost má buďto charakter tý náhlý rychlý krize typu blackoutu, anebo má ten charakter takovýho jako zhoršování situace postupnýho a v tom zhoršování situace patří větší ... právě jako ta dobrá příprava je v tom, že si umíte věci upravit, opravit, že si vypěstujete rajčata nebo okurky nebo něco takovýho, to znamená návrat k těm tradičním řemeslům a dovednostem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je ta naše připravenost jako státu v této oblasti? Jaké jsou tady vize nebo strategie, že se vracím vlastně k těm dopadům klimatických změn? Hovořili jsme o tom, že nás minimálně teda podle studie newcastleské univerzity čeká enormní sucho v horizontu několika desetiletí?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Hm, hm, heleďte se, Česká republika, už jsme říkali víckrát, je v anomálně dobré a příznivé situaci, nicméně infrastruktura stárne a krizová připravenost obecně, už asi není víc času to rozvádět, je nejnižší na sídlištích, jo, takže tam je doopravdy ..., bych se začal zamejšlet prostě nad nějakejma, aby, aby existovala nějaká jako krizová skupina prostě pro ty sídliště a ta se rozvinula sama, jaký jsou možnosti daný tím místem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek a jeho názory a postřehy. Děkuji vám za ně. Mějte se pěkně.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková, zítra s gerontoložkou Ivou Holmerovou. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.