Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 28. dubna
Hostem byl geolog Václav Cílek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak ti vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Václav Cílek, geolog. Dobrý den.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má americký Detroit, někdejší chlouba průmyslu, to nejhorší za sebou? Co se stalo s jeho dědictvím? Šlo strmý pád tohoto symbolu amerického snu předvídat? A jaký je indiánský sen? Nejenom o tom uslyšíte v dnešním vydání. Vítejte. Americký Detroit, který jste, pane Cílku, v rámci měsíčního pobytu po Spojených státech navštívil, to byla kdysi průmyslová chlouba Ameriky, dopracovala to ovšem na nejchudší velkoměsto Spojených států. Ty dluhy se vyšplhaly až na 18 miliard dolarů a v roce 2013 muselo dokonce vyhlásit bankrot. Než se podíváme vašima očima na toto město, připomeňte nám, prosím, co bylo vůbec, jaké faktory vedly ke kolapsu Detroitu?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já bych především řekl, že do Detroitu já jsem se chtěl podívat už hrozbě dlouhou dobu, několik let, a to nikoliv kvůli kolapsu, ale kvůli proměně města, kvůli regeneraci města. Oni dokonce Němci vydali před 8 nebo 10 lety atlas mizejících měst nebo zmenšujících se měst, to je nějakých 350 měst a tam jako vidíte, najednou se vám některý věci jako objasní, například, že v té Americe dochází k růstu na západním pobřeží, ale že prakticky celé východní pobřeží je ohrožené a když se podíváte na ty hodně mizející města, tak najdete města východní Ukrajiny například. Takže vnímáte, že tam je prostě nějakej konflikt a zároveň vlastně Detroit stál a padnul s automobilovým průmyslem a Česká republika je na automobilech i závislá, takže jsem se i šel dívat na ten Detroit z pohledu Mladý Boleslavi, když to teda takhle řeknu jako ošklivě. A ta cesta byla taková cesta jako prazvláštní, protože jsme jeli z Nového Mexika autem s přítelem Sashou Stipsitsem, který je Rakušan, a s místním navažským šamanem, protože jsme pobývali v indiánské vesnici Damianem Temnou vodou, takže jsme byli takový jako, takový road movie to bylo svým způsobem, protože ještě navíc Damian zastavoval v různých oblastech a domlouval, protože je zároveň obřadníkem peyotlové církve, takže jsme zároveň v těch indiánských komunitách cestou domlouvali různá setkání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je taková osvědčená sestava, bych řekla, že vy tam jezdíte několik let.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, jezdím tam několik let. A já jsem dříve do té Ameriky jezdíval mezi tu bílou společnost na lepší americké univerzity a teďka ty poslední návštěvy jsou vždycky mezi něco, čemu se říká white trash, ten bílý odpad nebo indiánský odpad, to znamená, jako bych jezdil do Sokolova nebo já nevím prostě kam, a taky vlastně od toho už teďka plánuji svůj další život, třeba se chystám někdy na dovolenou na Jižním Městě, jo, anebo bych chtěl navštívit Ivanovo prostě v moskevský oblasti, který to dotáhlo ještě dál než Detroit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou fenomény dneška, že?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, to je vlastně hrozně zajímavý, protože tady jste v Detroitu změní to váš život, skorem nebo pohled, protože během jednoho dne vidíte americký sen od začátku do konce. Já řeknu pár základních čísel a bude vám to jako hned jasné. Ceny nemovitostí v průměru spadly o 97 %, město, které mělo v nějakých padesátých, šedesátých letech 2 miliony obyvatel, má dneska 670 tisíc. Prázdná plocha města je 40 čtverečních mil, teď to neumím přepočítat, jo, třeba 100 kilometrů čtverečních, to znamená, prázdná oblast města je velká jako dejme tomu skoro jako celá Praha. Město, které bylo z 85 % bílé, je dneska z 85 % černé. Jo, a takhle by šlo pokračovat dál, jídlo, náboženské, velké opuštěné kostely, že jo, katolické, protože tam přicházeli hodně lidi ze střední Evropy, ale jako vás někdy zamrazí, protože v Detroitu mají krásnou budovu Národního divadla a tu změnili nakonec na garáže. Jo, a když si to jako promyslíte, co to znamená, kdy změníme Národní divadlo na garážový dům prostě? Jo, ale ono je to tak jako mezi žertem a člověku z toho vlastně trne, to rozpouštění té kultury.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo kamenem úrazu paradoxně u Detroitu ten úspěch a ten rychlý růst?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, Detroit je hrozně specifické město. My ho můžeme doopravdy jako brát jako jeden z těch krystalizačních bodů celé Ameriky, protože tam se zrodila ta robotizace, ta automatizace, ty pásy, pokud máte továrnu ve dvacátých letech, která je stavěná pro 120 tisíc lidí a má v sobě 180 kilometrů dopravníkových pásů, tak si asi umíte představit to jako to jednak obrovské množství lidí a práce. Dneska prožíváme něco, že jo, říká se tomu někdy industry 4.0, nějakou novou fázi té robotizace nebo automatizace, že jo, ale to je v podstatě o jednu spirálu výš než je Detroit. V Detroitu se zrodil ten americký sen free wheeling, jezdit automobilem, být mobilní, to, co dneska bereme jako naprostou samozřejmost, jako druh osobní svobody, tak to je mentalita, která se zrodila v Detroitu. Ale zároveň v roce 1933, to je taková jako opomenutá část, Detroit stál na počátku další fáze velké ekonomické krize právě tím, jak se zastavil automobilový průmysl, to znamená, ten vliv toho Detroitu na zbytek Ameriky byl jako úžasnej, byl doopravdy jako velkej. Pak máte v roce 43 rasový bouře, spíš jako bouře dělníků. Pak v roce 1967 najednou Detroit hoří na nějakejch 20 nebo 30 kilometrech čtverečních, že jo, do ulic vjedou tanky, ozývá se střelba, která trvá několik dnů. Jo, bere se to jako rasové nepokoje, ale ta zpětná analýza ukazuje, a to je zase, nechci říkat varování, takový jako upozornění pro ten dnešek, že to nebyla vzpoura černochů proti bělochům, ale vzpoura nejchudších lidí proti těm bohatším, protože i v tom Detroitu těch šedesátých let, teďka oslavěj 50 let od začátku těch nepokojů, docházelo k tomu, že ti chudí černoši napadali bohatší černochy, tu střední třídu. Takže najednou v tom Detroitu vidíte něco, co se Amerika snažila hodně jako donedávna tak jako potlačit, a to je třídní společnost. Ukazuje se, že to existuje, že ten americký sen, mně to zase přijde bejt jako jinejch druh komunismu, když to teda takhle řeknu, že americkej sen spočíval v tom, že sice máte několik málo chudejch lidí a několik málo bohatejch, ale mezitím, že je de facto střední třída de facto beztřídní společnost. Ne, ukazuje se, že ten white trash nebo prostě ten odpad, ti chudáci, že to bylo v Americe vždycky a že to vždycky vytvářelo společnost a úplně vás někdy jako zamrazí, protože najednou část tý americký kultury značnou, včetně šedesátých let, těch jako Jimiho Hendrixe a Janis Joplinový začíná jako odborové hnutí teda a že to odborové hnutí má svý opodstatnění, to ukazujou třeba čísla z hornictví, protože americký Bureau of Mines, báňský úřad od roku 1910 má seznam obětí důlních neštěstí, tak jenom na uhlí prostě od toho roku 1910 v uhelných dolech zahynulo 84 tisíc Američanů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Cílku, že šlo ten strmý pád Detroitu předvídat a co byste vlastně i poradil třeba podobným, ať už jsou to města nebo velkoměsta, aby se vyvarovaly podobného osudu jako je Detroit?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já nevím, jestli jako za prvé člověk může vůbec jako radit. Potom se dál jako ukazuje, ale to jako všichni vědí, že když jste závislí na jednom druhu prostě nějaké výroby, nebo jednom produktu, takže je to vždycky problém prostě jako poměrně velkej. V tom ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co chtějí, omlouvám se, co chtějí v Detroitu vůbec místní a i politici dělat jinak, aby se neopakovala tato situace, protože dnes už je to i, jak vyplývá z vašeho vyprávění, docela jiné město.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to jisté město. Heleďte se, jako především ten problém toho amerického průmyslu je možná pak v těch hodně silných odborech, protože v těch padesátých a zejména šedesátých letech odbory si vynutily velmi silné penzijní připojištění a došlo k tomu, že já teďka, prostě před několika lety, nebo třeba 10 lety, bylo analýza toho, kdo vlastní General Motors a ukázalo se, že akcionářům odchází ročně nějakých, myslím, že 12 milionů dolarů, poměrně malá částka, ale že na penzích vyplácí automobilka 55 milionů. A ukázalo se, že u některých dělníků penze dosáhla, prostě na penzích oni vyplatili větší částku celkovou, než ji vyplatili na mzdách. Jo, takže v tom je odlišnost té Ameriky teda vůči Evropě, tím jsme v lepší pozici teda. V tom Detroitu, podívejte se, my jsme naštěstí měli, protože jsme pracovali společně tedy s Unií teda amerických zahradních architektů na různých revitalizačních projektech, takže my jsme se dostali k člověku, který se jmenuje Morris Cox, je to politik, je to urbanista a je zodpovědný za rozvoj Detroitu. Předtím byl zodpovědný za rozvoj New Orleans po Cathrině. To znamená, doopravdy jako díky zejména teda tomu Sashovi jsme se dostali do těch, do tý sféry, kde se o těhle těch věcech jako rozhoduje a měli jsme k sobě městskýho urbanistu, kterej nás provázel městem. V čem spočívá pokus o revitalizaci Detroitu. Především ona je to obrovská oblast, takže vypadá to tak, že městem budoucnosti, ale to už jako v tom Rusku teďka vyzkoušela docela dobře nebo na Ukrajině, jsou zahradní megaměsta. Spočívá to v tom ta politika, že se nebudují nové domy a že se opraví ty staré, město získalo prostředky na likvidaci starých domů, takže oni si zlikvidovali 110 tisíc domů, často velmi krásnejch teda musím říct, jo, pokud to nevypálily černošský gangy, protože tam doopravdy to násilí je velký taky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z důvodu, že se to město vylidnilo?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Že se to město vylidnilo a že stejně to nebylo k ničemu. Takže teďka máte Detroit velmi prázdné město, můžete tam jako chodit, na ulicích je málo automobilů. My jsme zjistili takový jako věci, že prostě i na tý dálnici se můžete otáčet do protisměru ve středu města přes dvě plný čáry, jednak tam není žádnej policista, jednak se tak jezdí teda, jo ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí pořád, jak se psalo o Detroitu bezprostředně po bankrotu, že je to vlastně takové město duchů?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se, mně to nepřišlo jako město duchů, mně to přišlo jako město osamělých lidí, protože potkáte na ulicích lidi, který jdou sami. Málokdo jde někdo jako ve dvojicích teda. To město působí velmi relaxovaným dojmem právě díky tomu, že má obrovský zelený plochy. Takže oni teďka počítají s tím, že bude opravený dům a z vedlejší parcely, která je prázdná nebo z vedlejších tří nebo čtyř parcel vznikne zahrada, často užitná nebo park, to je méně jako možné, a těch soukromých farem je dneska v rámci Detroitu asi 800 a my jsme byli u jedné z prvních větších skleníků, kdy žáci střední školy si sami prostě pěstují jídlo do školní jídelny a město vypadá to tak, že je soběstačné z nějakých minimálně 40 % ve vlastní produkci zeleniny a že klidně to může bejt 100 %, jenom, kdyby se ta půda obdělávala.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec, pane Cílku, zbylo z automobilového průmyslu v Detroitu?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, zbyly ty velké budovy prostě a takový to centrum toho General Motorsu, něco se prostě rozvíjí dál. Obecně se dá říct, že Detroit doplatil jednak teda na to penzijní připojištění a jednak teda na takovou jako malou flexibilitu zejména v konkurenci s korejskými a s japonskými firmami.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Blýská se tedy ve městě, ze kterého jste se vrátil, v americkém Detroitu na lepší časy, na jiné časy, nastává jakási nová éra?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já bych to řekl jinak, Detroit není město, Detroit je situace. Detroit je situace, do které se dostává velmi mnoho velkých měst. V tom atlasu mizejících nebo zmenšujících se měst, z těch nedalekých měst od nás je třeba zmiňovaný Bad Gastein v Rakousku nebo Eisenerz, bývalé, že jo město jako hornické na železnou rudu. Může se to týkat Ostravy. Jo, rozumíte, je to ... Jako nahlédnete kus budoucnosti, zjistíte, že to není vůbec tak špatný teda, ale že se doopravdy jedná o takový rozpuštění a přetavení toho města v něco jako úplně jiného. Ale problémem těhle těch velkých megapolí teďka už toho zahradního typu je infrastruktura, to znamená, dálnice. Jeli jsme po slavné dálnici 75, kde jsou díry 15 centimetrů hluboké naprosto běžně. Místní /nesrozumitelné/ říkají ano, během 5 let v tomhle tom klimatu nám to rozebere celou dálnici, je to problematika mostů, je to problematika vody. Pokud máte jenom za poslední dva roky odpojeno minimálně těch 20 tisíc domácností od vody teda, jo, tak vidíte ty černochy s těma kanystrama, jak choděj prostě k hydrantům, jo, je to doopravdy, ten budoucí problém je problém údržby a vypadá to, že to město může směřovat k takovým jako jádrům osídlení o průměru, že dojdete pěšky za 20 minut prostě z jednoho konce tohoto nového města nebo tohoto nového centra prostě jako na druhý a mění se to tam.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra uplyne 100 dnů od nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta. On sám tuto dobu dříve označil za milník, do kterého chce splnit několik cílů. Teď tuto umělou hranici označuje za směšnou, nicméně jak víme, na poslední chvíli předložil návrh daňové reformy. S jakými názory jste se setkal právě na jeho politiku nebo sliby? Věří Američané, že vrátí pracovní místa do Států, do Spojených států?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pracovní místa do Spojených států nelze vrátit, jo. Televize, my jsme byli celkem mimo v té indiánské rezervaci mimo dosah, že jo, nějakých sdělovacích prostředků, ten Donald Trump v těch chudších částech Ameriky zajímá hrozně málo lidí. Ty lidi maj, i jako k volbám, že jo, přišlo hrozně málo lidí, je úplně jiná situace na těch bílých kampusech, kdy ti lidi se o tom vášnivě přou a dohadují. Většina amerických televizí z toho mála, co jsem viděl, se soustřeďuje na to, že ukazuje na chaos, který Trump vytváří, to znamená, že něco jinýho říká a slibuje a pak něco jinýho je realita, ale on sám na to reaguje docela pěkně, říká - ano, přesvědčil jsem se, že to nejde, tak to nejde. Jo, jako ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím žije řadový Američan?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jídlem, penzemi, zdravotním pojištěním. To znamená, když jste v té vyloučené Americe toho odpadku, toho prostě, těch klesajících tříd, že jo, a jdete do samoobsluhy, která je velká, já to teda řeknu hodně ošklivě, ale je to pravda, tak máte pocit, že jste v nějakým druhu blázince plným otylých lidí, protože Američani jedí špatně, chudí Američané jedí špatně. Skoro vidíte bez nějakých velkých vědeckých výzkumů, že ta, že to špatný jídlo kazí nejenom tělo, ale taky mozek prostě, ty lidi jsou, mnoho z nich je divnejch. Když jsem s malejma indiánskejma holčička prostě okolo já nevím jednoho nebo dvou let, jsou to krásný vnímavý bezvadný děti, který vzápětí prostě jsou zabiti prostě tím rodinným, tou rodinnou výchovou televize, Cola, junk food, prostě špatný jídlo a naštěstí teda, to jsem si teda jako uvědomil, to je pomalu jako z devatenáctýho století, je to jako naprosto samozřejmý, ty rodiny ztrácejí schopnost ty děti nějakým způsobem stimulovat nebo rozvinout, takže musí přicházet škola. Takže doopravdy dobrej učitel, zejména teda na tý základní škole je národní poklad teda. A zároveň v těch amerických základních školách, ono je to tak, že my jsme vlastně byli u toho černého koně, který zároveň učí učitele a učitelky a starý mariňáky, aby se přejinačili na něco vlastně jinýho, takže jsme byli po základních školách taky indiánskejch teda, a je tam velká, velká snaha o to, aby se děti naučily dobře číst a aby četly. Jo, takový ty hesla jako - být dobrý čtenář znamená být dobrý vůdce, něco jako "to be a good reader, means a good leader", jo, nebo četba, četba je nádherný tanec, a tam je nějakej tančící /nesrozumitelné/, to znamená, na těch základních školách oni se snaží dávat těm dětem dávat učebnice, jsou tam koutky s dětskejma knížkama. Jo, velká kampaň pro rozvoj osobnosti skrze čtení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam i nějaká, řekněme, diskuse, co to je, co znamená učit, vyučovat?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je. Víte, Amerika, my ji takhle vidíme zdálky, ona začíná být stále víc taková jako patriotická, až nacionalistická, ale když jste u těch indiánů, tak oni taky začínají být jako víc nacionalističtí, to znamená, pro, já zase nemůžu mluvit o tý bílý Americe, ale pro tu indiánskou Ameriku to znamená jako bejt dobrej Navaho, vymezovat se vůči těm bílejm, dokonce ten jeden z těch mariňáků nám říkal, že budeme zase muset jednou bojovat prostě s Američany, že teďka je tam furt ten příklad toho Standing Rocku, vlastně tý nepodařený indiánský revolty, která skončila taky díky samotnejm indiánům jako díky klasický nejednotnosti. Takže pozorujete nebo já jsem pozoroval radikalizaci Ameriky i na té indiánské úrovni.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je, když jsme hovořili o americkém snu, ten indiánský sen indiánů, po čem oni touží?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Indiánské kmeny díky teda tomu Damianovi a díky tomu, jak jsme furt dohadovali nějaký ty peyotlový meetingy s těma různejma kmenama Maskogiů a podobně, tak většina indiánů neví, co chce. Utíká od své tradice, mizí místní jazyky, jsou ty lidi hodně vychováváni na těch špatných potravinách a televizí a mezitím probíhá něco, já už jsem o tom mluvila před těma dvěma lety, něco jako druh národního obrození u nás v devatenáctém století, že máte menší skupinu aktivistů, kteří se snaží udržet jazyk, protože udržet jazyk znamená udržet kulturu taky, takže je to takovej svět ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady asi roste, pane Cílku, řekla bych význam toho vzdělání vůbec.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano a přemýšlení o věcech a kritickýho prostě přebírání informací. Bude to čím dál tím jako důležitější, protože těch schopností, jak manipulovat s lidma vlastně přibejvá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi také řekl, že je vidět jakýsi rozpad nejenom kultury, ale i sebeúcty?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, je to tak, ono to souvisí vlastně jako jedno s druhým, když jste u těch indiánů, tak si uvědomíte takovou tu věc, kterou někteří spisovatelé tomu říkají 400 let trvající válka, dejme tomu, od toho roku 1500 do toho roku 1900, jak jako násilí, který tu Ameriku jako poznamenalo, takovej ten aktivní boj vůči těm indiánům, já to nechci teďka nějak o tom bavit, jak my běloši my jsme se na těch chudácích jako provinili, protože ona i ta indiánská kultura je hodně jako problematická, vztahy k ženám, vztah k násilí, navíc ta indiánská kultura tak, jak ji známe, to je kultura, která je do značný míry výsledkem všech těch válek, který tam jsou. A když jdete ale hloubějc do indiánský historie, tak najednou zjistíte, že třeba nejstarší mohyly takovýho toho Středozápadu, jsou starý 7 tisíc let, že mohylová kultura podobně jako v jižních Čechách trvala 2 tisíce let, ale že největší mohyly mají třeba 150 na 50 metrů při výšce nějakých 10 metrů. My jsme byli v té Kahokii, to je bývalé největší indiánské město před příchodem Evropanů, to bylo tak pro 15 tisíc obyvatel. Jsou tam platformy, na kterých stály chrámy, o kus dál je struktura, které říkají Woodhenge, jako stáme Stonehenge, kruh postavený z kamenů, tak tady byl kruh o průměru možná 300 metrů postavených z dřevěných kůlů, ukazovaly se podobně jako ve Stonehengi východy a západy Slunce, Měsíce, je tam úžasná kultura, která se jmenuje "hopewell" kultura. Ta si zase potrpěla na velké jako zemní práce a i na takový jako hříčky, že třeba udělali velký kruh a vedle udělali velký čtverec o stejný ploše jako byl ten kruh, nebo vetkli do krajiny osmiúhelník o nějaké hraně nějakých 180 metrů, jo, to znamená, jako Evropani, kteří přijížděli zejména na tehle ten Středozápad, měli pocit, že přijíždějí do úplný divočiny, ale oni vlastně přijížděli do krajiny, která byla indiány přepracovávaná 6 tisíc let zhruba a ani si toho nevšimli, protože indiánská políčka jsou, nejsou geometrická, jsou malá nepravidelná a většinou, a to je taky kus, že jo, toho, té permakultury, která sem přichází, většinou pěstují tři nebo čtyři plodiny pohromadě, takže ono to vypadá jako chaos, ale je to pole, nebo bylo to pole.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás v Evropě často hovoříme o tom, že bychom si měli více uvědomit naše kořeny evropské civilizace, křesťanské hodnoty, co v tomto směru jaksi rezonuje podle vás ve Spojených státech?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To náboženství těch chudých lidí je podivný náboženství. Když jste v rezervaci nebo v těch chudších částech tý Ameriky, tak jedete a vedle silnice je jeden nesmyslnější kostel vedle druhýho s všelijakejma názvama a prostě a to, nebudu si teďka jako vymejšlet, ale vidíte i v tom Detroitu určitej konec náboženství a to tak, že prostě ty velký krásný katolický kostely, dejme tomu 1900 až 1920, ale doopravdy velikosti velkejch prostě českejch kostelů jsou opuštěný, ale vyrůstají nový svatyňky a jsou to takový tesko baráky vlastně, který se vlastně jmenujou všelijak, je to něco jako v tom archeologickým kontextu, když dojde v mayskejch městech k opuštění těch velkejch chrámů. Mně se tam vůbec jako vracelo hodně to téma těch proměn a kolapsů a regenerací vlastně dřívějších civilizací, tak prostě to náboženství nezmizí, ale přetvoří do prostě formy malýho papundeklovýho baráčku s nějakým prostě místním kazatelem, kterej se spíš soustředí na dobrý povídání, jo, takový až divadelní teda, nebo na prostě dobrý zpěvy, na dobrou hudbu, ale vlastně to nemá velkou hloubku většinou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na gospely, tak skutečně umí jinak prožít třeba i tu mši nebo podobně. Lze z toho vyvodit, ale, pane Cílku, že snad víra hraje čím dál větší roli nebo větší roli?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, mně překvapilo u těch indiánů prakticky u všech role modlitby. Že jo, my tu modlitbu spojujeme s nějakým prostě s katolickým prostředím, s Ježíšem Kristem, ale ukazuje se, že v tom indiánským světě, kterej byl vždycky světem na okraji prostě přežívání, ta modlitba je důležitá a ti indiáni to zdůvodňujou tak, že říkají - modlitba nám pomáhá spojovat se s vyššími bytostmi, které nás nějakým způsobem ochraňují a které zejména zabraňují tomu, abychom měli špatné myšlenky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geolog Václav Cílek a jeho zážitky ze Spojených států. Já vám za ně děkuji a přeji hezký den.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V nedělním Jak to vidí sestra Angelika přivítá Gabrielu Slovákou, ředitelku ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. No, a na pondělí je připraven rozhovor s ekonomem Richardem Hindlsem. Dobrý den všem přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.