Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 24. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle nové zprávy OSN o stavu vodních zásob lidstvo prý směřuje do záhuby. Budeme se stěhovat nejenom za prací, ale také za lepším ovzduším, nebo za pitnou vodou? Jaké zdroje ovlivní, jak zdroje ovlivní nárůst populace a klimatické změny? Proč byl loňský rok nejteplejší, nejenom v Česku? Odpovědi nejenom na tyto otázky budeme hledat v dnešním vydání. Začněme ale v zahraničí. Pane Cílku, na sociálních sítích roste vlna solidarity s Tuniskem po teroristickém útoku, při kterém zahynulo v proslulém muzeu Bardo 23 lidí, z toho 20 zahraničních turistů a další byli zraněni. Na Facebooku, na Twitteru se pod hesly Je suisBardo, Je suis Charlie v narážce na reakce vlastně po atentátech v Paříži se objevují fotografie turistů z celého světa. Ti slibují, že v létě přijedou do Tuniska. Jak vy se díváte na to, co se stalo a hlavně, co bude následovat?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No já bych to obrátil možná k tomu klimatu a k situaci, a taky bych docela rád o Tunisku řek něco vlastně hezkého. Podívejte se, nedávno vyšla jedna z těch mnohých zpráv o globálních rizicích, je to zpráva Business Monitor a oni předvídají konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. A hned vysvětlím, jak to souvisí. Oni říkají, že když byly letní olympijské hry v Soči, tak dva roky před tím ruská armáda prováděla rozsáhlé čistky v té islámské části Kavkazu a výsledek byl ten, že mnozí z těch radikálních bojovníků, z těch Čečenců a podobně, odešli, no kam, odešli do Sýrie a odešli do Libye. A očekává se, že pokud by se Islámský stát zhroutil, jednou si budeme přát, abysme nám Islámský stát zůstal zachován, tak tihle ti lidi, ale obohacení o kontakty, obohacení o obrovské válečné zkušenosti, se vrátí nazpátek. Kam se vrátí? Vrátí se do Moskvy. Tam je 1,5 milionu lidí z muslimských států, vrátí se Dagestán, Uzbekistán, Kazachstát, vrátí se do Tunisu a vrátí se na další místa. To znamená z mého hlediska, dejme tomu cestovatelského, je zapotřebí ta krásná místa severní Afriky a Blízkého východu navštívit co nejdřív. Ne, že by to bylo úplně bez rizika, to bude vždycky, ale vždycky bude větší. A teďka, jaká jsou ta krásná místa, že jo? Určitě je to Jeruzalém v Izraeli, tam to bude stabilní, dejme tomu, ale bude to Petra v Jordánsku, Jordánsko, že jo, díky vlastně vazbě na Palestinský stát, také hrozí určitá destabilizace, egyptské památky vždycky zůstanou prostě jako hlavním magnetem, Libye, Alžírsko je nepřístupné, zbývá Tunisko a Maroko. V tom Tunisku, kam já bych se okamžitě teda vrátil, je město Duga, protože já mám rád palmy, že jo, v Sýrii, kterou už nikdy nenavštívím, ta pouštní města, ta města na těch starých karavanních cestách, takže já bych prostě okamžitě jel do takového vnitrozemí prostě Tuniska a abych si ta města prostě ještě prošel. To znamená, jaký bude další vývoj? Ono se v těchto státech severní Africe se obecně hodně oteplilo v minulém roce, kupodivu anomálie je v jižním Egyptě, který byl mnohem vlhčí než kdykoliv před tím, jako poměrně jako z neznámých důvodů, to znamená zaprvé, poroste napětí, zadruhé je pravděpodobné, že ten Islámský stát se začne rozkládat prostě těmi vnitřními rozbory, mezi, mezi arabskými státy a ti různí teroristé a podivní lidé se začnou vracet nazpátek a budou spíš destabilizovat tuhle oblast. A znát orient je pro nás, možná ještě víc pro Němce a pro Francouze, to bylo vždycky součást evropskýho vzdělání. To znamená, když chcete víc než se někde válet na pláži, prostě poznat arabský město, tak bych hodil všechno za hlavu a jel bych tam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je také, pane Cílku, napadá mě, kolik vlastně z těch památek ještě bude nám lidstvu zachováno, když se podíváme na to barbarské ničení Islámského státu v té oblasti?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, před časem v České republice Němčice na Hané bylo odkryto obrovské keltské pohřebiště, z nichž archeologové vybrali část a na zbytek pohřebiště jezdily autobusy detektorářů z Německa, ze Švédska, ze Slovenska. To znamená, my tady slyšíme o ničení památek v Islámském státě, ale pravděpodobně v České republice došlo k mnohem podstatnějšímu ničení památek, protože zejména doby bronzové, doby železné, že jo, a za Keltů, umění je koncentrováno do kovových předmětů. Jo, to znamená, očekává se, že detektoráři našli a většinou do zahraničí prodali tuny nebo desítky tun kovových předmětů včetně stovek nebo tisíců plastik. Ničíme památky víc než Islámský stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Že se vracím ještě k džihádistům. Jak by měly země, jako Tunisko, nebo další, reagovat na to eskalující napětí?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, před časem jsem čet rozhovor s tuniským islamistou, kterej říká, že moc jako nechodí do mešity a že pije pivo, ale prostě ten Islámský stát je něco, čemu on jako dovopravdy fandí, jo, že to je takový to, to znovuzrození ducha toho, toho bojovnýho islámu vlastně. Ale státy právě jako Jordánsko, nebo teďka jak Tunisko, které zpočátku ty lidi spíš sympatizovali s Islámským státem, tak teďka vidí, že je ohrožena jejich bezpečnost, že jsou islamisti zbytečně krutí a že začíná bejt ohrožena také ekonomika těch zemí, závisející na turistickém ruchu. To znamená paradoxně, jo, celý ten příběh jakkoliv tragický v muzeu Bardo, já si myslím, že situaci do budoucnosti spíš pomohl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co s těmi, pane Cílku, mladými lidmi, kteří se vracejí z Iráku? A jsou to 3 tisíce v Tunisku, co odešli?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, no, no, víte, tady, to je součást dalšího prostě procesu a já si vždycky vzpomenu na ty nepokoje v Londýně, kdy dovopravdy ta britská média nakonec jako s překvapením psala, že ti lidé byli Britové, bílí a bohatí. To znamená nenávist vůči režimu a vůči státu se vzmáhá v podstatě ve větší části společnosti. Stát si do, pravděpodobně, do značné míry může sám, protože ekonomicky nehledí na chudé lidi, že jo, ne..., nebudeme to teďka tady vlastně líčit. V Americe začíná být velká opozice vůči státu, protože mladí lidé mají pocit, že je špehuje, tam to není pocit, že jo. Jo, to znamená jako řek bych, já si vždycky vzpomenu na toho Marxe, nebo to byl Engels, já už nevím, jak říkal, že ten kapitalismus si buduje svého vlastního hrobaře. To je velmi přesné pozorování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynulý rok 2014 byl na celé Zemi dosud nejteplejším rokem vůbec za posledních 135 let, v Evropě prý za 500 let. Průměrná teplota dosáhla 14,6 stupně. Zvedla se také teplota ovzduší, oceánů a Země. Zprávu zveřejnil Národní úřad pro ovzduší a oceány. Jak vy to vnímáte, pane Cílku, nakolik je to závažné, nebo je to normální? Jak se na to máme dívat?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já už jsem takový skeptik, že se vždycky jako nejdřív zeptám, jestli mě náhodou někdo neobelhává. Jo? To už je to možná taková jako, jako paranoia a snažím se na těch měřeních najít nějakou chybu. Nicméně teda, co se stalo? 4 respektované agentury, z toho 2 americké, 1 britská a 1 japonská a pak nějaké další organizace, ohlásily, že dovopravdy rok 2014 byl buďto nejteplejší, my bysme mohli říct, že dovopravdy jako rozumně se dá říct, že od roku 1958 minulý rok patřil mezi 4 nejteplejší roky. Jo? Teďka, co znamená to slovo nejteplejší? To je něco jako rekord na olympijských hrách. Prostě i ten poslední závodník ztratí, já nevím, pár desítek jako nebo setin vteřiny, že jo, ale můžem říct, že všichni prostě běželi rychle. To znamená, to, co se dá určitě říct, že minulý rok byl hodně teplý. Teďka jak hodně byl teplý? Tak se podíváme na křivky těch 4 agentur a zjistíme, že vypadají stejně, ale že mají různou výšku. Takže záležitost je v metodice. A teďka jak je to metodicky? Mně se nejvíc líbila japonská zpráva, protože je jako řek bych nejmíň ideologická. A Japonci měří světovou teplotu na základě 37 tisíc meteorologických stanic rozházených po celém světě. To znamená, to už nemůžete vlastně nějakým způsobem shodit...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to pro vás nejvěrohodnější možná ten, tyto údaje?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Všechny 4 křivky jsou věrohodné, jo, jako a nemá cenu hrát si na ty rekordy, má cenu říct, ano, ten rok dovopravdy jako teplý byl. No a když jdeme ale do minulosti, tak zjistíme, že těch meteorologických stanic je čím dál tím míň a že třeba v roce 1920, jaký bylo zrovna průměrná teplota někde na Sibiři, nebo uprostřed Austrálie nebo v Antarktidě v podstatě nejde. To znamená, tydlecty agentury mají matematické programy, která do těch bílých míst, kde nebyl žádná měření, dopočítávají určitou teplotu, jo, jako základ vezmou čtverec dejme 500 na 500 kilometrů, spočítají průměrnou teplotu, zprůměrují a je průměr pro celou Zeměkouli. Takže jako vrátím se k tomu, ano, jako minulý rok doopravdy patřil mezi nejteplejší roky určitě za poslední století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A znamená to, pane Cílku, že se otepluje?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No v tom je, teďka v tomhle je ten problém, protože těch posledních 10 let roste poměrně silně obsah oxidu uhličitého, ale otepluje se relativně málo. Takže ono se dokonce mluvilo o oddychu, jo, takovém relaxu toho globálního oteplování a hledaly se příčiny, proč se otepluje, prostě jako míň než by se mělo. Tak jako první příčina, která napadne každýho, je nich, nižší sluneční aktivita. Ano, to určitě tady je. Druhá věc, bylo několik výbuchů sopek zejména v Indonésii a ty kyselé aerosoly odstíní část slunečního záření, takže mají ochlazující efekt. Ale furt jako toho ochlazení bylo poměrně málo. A já si myslím, že teďka konečně do věci vneslo jasno analýza teplot oceánů. Já už jsem to tady možná říkal, ale připomeňme, že ve světovém oceánu funguje několik tisíc robotů Argo, to je takovej válec, metr velkej, shodí se z lodě nebo z letadla, chvíli pluje na hladině, pak začne klesat do hloubky okolo 2 kilometrů, tam se nechá 10 dnů jen tak jako, jo, někde pohybovat, pak malinkatej motorek vyčerpá zevnitř do vnější nádrže olej, jo, tím se zvětší objem, jo, robot začne stoupat nahoru a satelitním telefonem pak vyšle prostě signál. Takže dneska jako, nebo posledních 5-10 let konečně víme, co se děje v oceánu. To znamená větší část Zeměkoule a oceán jsou kumulační kamna vlastně celý planety. No a teďka jako věc, která dovopravdy mě vyděsila je ta, že tam už se neměří teplota, tam se měří tepelný obsah, že to teplo nakumulované v oceáně, prudce vzrostlo a to do těch, až těch hloubek těch 2 kilometrů. To znamená ty kumulačky těch minulých 10 let, nasávaly teplo, ale teďka hrozí, že ho začnou vydávat a že se sejde to teplo toho globálního oteplování, to CO2, že jo a tydle ty další plyny, s tímhle tím nakumulovaným teplem. A i kdyby došlo k ochlazování, tak ty kumulačky, ty 2 kilometry vody budou vychládat prostě celý roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže teprve teď se začne oteplovat? Nebo budeme pociťovat tyto změny, o kterých říkáte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tady, ano, ano, jako budoucnost je vždycky obtížná a klimatická budoucnost je možná skoro nemožná, i když určitá podezření máme. To je něco, jako ta ekonomika, že jo. A jedna z těch zpráv teda, kterou čtu, že jo, ukazuje na ty vysoké teploty oceánů v těch, teda zejména Tichého oceánu a vono už v minulým roce to vypadalo na El Niňo, i v tomhle tom roce je pravděpodobnost El Niňa, nějakých 50 % a to se poznává podle toho, že v Tichém oceánu je prostě vyšší povrchová teplota vody. Ale tydlecta měření ukazují, že tahle ta teplota už nemusí být předzvěstí El Niňa, ale že prostě ten oceán je ohřátej celej. Jo. A v tom je jako, jako, no a teďka ještě k tý vaší otázce, abysme to nezamluvili. A ta zpráva říká, kdy se jako přelomí vlastně ten, ten klimatický režim. Ono v minulých letech, zejména ten Tichý oceán byl relativně chladný, takže tu vodu dobře nasával, teda vodu, teplo dobře nasával a zároveň ta voda proudila do hlubších částí, takže bylo možné ukládání. Protože to je prostě režim, kterej umožní ukládání toho tepla. A jedna z těch zpráv, a to je taky poměrně renomovaná, říká, že do 5 let očekávají, že dojde k té, k té pozitivní pacifické dekadální oscilaci, jo, to znamená...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, že oceán začne teplo uvolňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Když se podíváme na počasí třeba konkrétně u nás, protože i tady jsme měli ten loňský rok nejteplejší podle různých měření za mnoho desítek let, tak vlastně jako kdyby nedodržovalo žádná roční období, začátek roku byl bez sněhu, v březnu jsme pak měli dvacítky, léto bylo vlastně spíše propršelo, no a sněhu jsme se dočkali někdy mezi, pokud se nepletu, Vánocemi a Silvestrem. Posouvají se nějak roční období, splývají, mění se?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Víte, když mluvíme o globálním oteplování, tak se pohybujeme v měřítku třeba, já nevím, tři setiny stupně Celsia ročně. Jo, prostě v hrozně, hrozně malým, v hrozně malým úseku, kterej není pozorovatelnej. Ale naopak to, co pozorujeme, jsou ty změny té sezónnosti, toho chodu těch, toho, těch ročních počasí, že jo. No já mám vlastně největší obavy, že se bude opakovat scénář z minulého roku, jo, to znamená takové to delší dobu studené jaro, pak zase hodně teplé, poměrně suché, suchý začátek léta a pak uvidíme, jak to bude prostě dál s tou vlhkostí...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná už to pozorujeme to letošní počasí, protože také jsou ty teploty jiné, než bychom možná normálně čekali. Co myslíte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, vono, kupodivu to počasí i přes tu zimu bylo tak jak setrvalé okolo nuly, což bylo jako docela zajímavý, že okolo hranice dejme tomu 500 metrů nad mořem leželo takové magické rozhraní, kdy už se často udržoval sníh, nebo ještě o něco vejš, že jo a zatímco dole teda, dole tál nebo nebyl, to znamená došlo k takový jako diverzifikaci, řekl bych, vývoje teda v nížinách a v horách většímu než jsme zvyklí. Nevím, že jo, já teďka jenom vždycky pozoruju, že jdu ráno do práce a ještě je jinovatka a vracím se z práce a už je jaro. A zase druhej den rán je zima. No, tak, ale tak to bejvá prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nová zpráva Organizace spojených národů o stavu vodních zásob jaksi přitvrdila v těch katastrofických prognózách. Lidstvo prý směřuje do záhuby. Do 10 let bude podle OSN čelit nedostatku vody 3 miliardy lidí z 48 zemí světa. V roce 2030 se zásoby vody sníží o 40 % a dostanou se na kritickou, kriticky nízkou úroveň. Jak vy se na to díváte, pane Cílku, na tyto prognózy?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já přestávám mít rád slovo katastrofa, kolaps, zhouba lidstva a podobně. To by se mělo zakázat jako neslušná slova. Jo? Protože to já si myslím, že nás tak jako...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Straší nás to zbytečně?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Straší nás to zbytečně, ano, ano. Podívejte se, voda začíná být problém a voda určitě problém bude. Můžou za to dva základní faktory. První faktor je samotný klimatický chod, k tomu se hned dostaneme, a druhý faktor je, že prostě čím dál tím víc lidí, já, když si vzpomenu prostě dovopravdy na tu Sýrii, že jo, Sýrie je dneska ten nejvíc /nesrozumitelné/, s Libyí společně, ten nejvíc rozložený arabský stát, nebo muslimský stát. A jak k tomu došlo? Začátkem 60. let v Sýrii žilo 5 milionů obyvatel, dneska jich tam žije 22 milionů, těsně před tím, než začaly nepokoje v Sýrii, které nikdo z nás nepředpokládal, protože Sýrie, ten režim byl tak pečlivý, že měl nějakých 5 tajných policií, že jo, prostě dovopravdy všecko bylo jako pod kontrolou, ale pak přišlo sucho a lidi se začali stěhovat z venkova do měst. 1,5, 2 miliony lidí. Ta města, jo, začala být nespokojená, začalo to vlastně bouřit mezi lidma, režim tomu nevěnoval patřičnou pozornost. No a výsledek toho zoufalství, jo, je ta vlna, kterou my vnímáme jako vlnu vlastně islamismu, ale je to vlna zoufalství v podstatě, že nebude co jíst, že nebude co pít. Vo Egyptě, který má 100 milionů obyvatel a tak dál, to už bysme prostě mohli pokračovat. To znamená počet lidí se zejména už v těch suchých voblastech té severní Afriky a Blízkého východu podle mého názoru dostal za kritickou mez.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme tedy hovořit o takzvané anviromentální migraci, jak se vlastně to už v posledních letech tento termín zažil, tedy stěhování právě v důsledku, nebo kvůli klimatickým změnám, což si ani často neuvědomujeme tu pravou příčinu, proč jsou třeba i války?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, je to, je to tak, jo. Ono existují ty historie těch migrací a klasická migrace je vysoušení střední Asie. A kdo pak sem jde? Pak sem jdou Hunové, pak jdou Avarové, pak jdou Maďaři, že jo, pak jdou Turci, jo a mongo..., na Mongoly jsem zapomněl teda jo. A to voblast, která i dneska se vysouší, jo a bude se prostě vysoušet dál. Určitě to, ty, ty suché epizody jsou podnětem prostě k velkým migracím. Ale já jenom chci říct, že to měřítko je tak jako obrovité, jo, můj scénář, má vize budoucnosti je taková, že na Blízký východ nebo do severní Afriky přijdou dvě suchá období, ti lidi ze zoufalství, nezbude nic jiného, než se prostě dát na cestu vlastně. No a kam dorazí, že jo? Projdou děravou hranicí na Balkáně, co udělají prostě bratři Balkánci? No dají jim najíst a ukážou jim cestu na západ, aby se jich zbavili, že jo. Němci zareagují rychle, posílí ostrahu na hranicích a v českém kotli uvíznou desetitisíce běženců. To je...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše vize?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, to je má vize. Jako každý by měl mít dlouhodobou vizi, že jo, tak já mám takovouhle teda. No vyplývá z toho nutnost, mít schopnost prostě rychle chránit vlastní hranici. Jako mimochodem i v rámci vlastně Schengenského prostoru. Já nevím, jestli k tomu dojde, ale ta situace se k tomu dovopravdy schyluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že už se tím zabýváme, že i třeba politici vidí toto riziko, nebo tento scénář?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já nevím, co vidí politici, ale armáda a policie to vidí, ale ... A tím bych skončil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tak třeba to můžeme rozebrat příště. Ještě bych ráda dva e-maily, pro vás dvě otázky. Pan inženýr Frühauf se vás ptá pane Cílku, na: "velmi spornou ale dle mnoha odborníků i zbytečnou, stále plánovanou stavbu nové dálnice D3, zejména úsek od Prahy souběžně se stávající D1 přes Jesenici, chráněným územím Medník v Posázaví, dokonce ještě poddolovaným." Jak se na to díváte? Na stavbu této nové dálnice?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já odpovím možná jako vobecnějc. Jeden z důkazů malé funkčnosti prostě našeho státu je to, že za těch 20 let, co jsme měli k dispozici, jsme nedokázali postavit rozumnou dálniční síť s těmi všemi propojeními, které potřebujeme směrem na Míšeň a směrem, směrem do Polska. Je to, je to, myslím, věčný prostě, je to věčný zápas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten průjezd přes chráněnou oblast, chráněné území? Jestli by tudy měla taková komunikace vést?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Těch variant je několik. Jo. A já si myslím, že rozhodnutí je zaprvé politické, zadruhé rozhodnutí je podle toho, kdo má kde jaké pozemky a to si myslím, a nemohu to prokázat, jo, to znamená prostě jako diskutovat o tom, je pro mě mlátit prázdnou slámu, protože já mám pocit, že tím nic nemůžu změnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Jindřicha zajímá: "Proč se svět zase uchyluje k válkám, možná i válce ohrožující svět vůbec, když naprostá většina lidí války nechce? Je to snad jistý přírodní či zákonitý proces, nebo snad důsledek toho, že svět ovládá nějaké 1 % nejbohatších mocipánů, finančníků, šéfů korporací, zbrojní lobby a tak dále?" Tolik citace z e-mailu pana posluchače. Děkuji i za něj.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono je hodně lidí, zejména v těch chudých státech, kteří si válku přejí. Já si vzpomínám, jak mi Václav Bartoška vyprávěl, jak byl, buďto v Pákistánu nebo v Afghánistánu a jak těm lidem říkal: To bude príma, až přijde prostě mír a vy zase budete moct tady v klidu pracovat. A ty se na něj dívali jako na blba, jo, protože prostě, kdo by se chtěl vrátit na pole, když teďka mají ty kalašnikovi a můžou si tak jako jezdit a střílet, vobčas někdo jako umře. Ale buďto máte lidi, který, to bylo vždycky v té antice orientované na eros, na slučování, na takový to láskyplný věci, jo, anebo na ten thaad, na to, na tu smrt, jo a v okamžiku, kdy máte lidi orientované tím, tím thaanatickým způsobem, tak tu smrt jako vyhledávají. Ale víte, to je zase věc, támhle vidím, že stejně musíme za 2 minuty končit. Ano, určitě je mnoho lidí, kteří vyrábí zbraně, je mnoho lidí, kteří si přeje, aby ty zbraně byly spotřebovány. Jo, to jako, nevím, jestli s tím něco naděláme a zároveň se dovopravdy zejména teda v těch chudých státech, začíná projevovat a to začíná bejt Pákistán, to začínají bejt části Indie, to může bejt velmi brzo právě ta severní Čína, prostě to znepokojení, že ten samotný základ té lidské civilizace, to znamená ta voda, ty potraviny, jo, nebo do znač..., někdy i energie nám, se nám začíná nedostávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl byste možná pocit, pane Cílku, jenom se ptám, jestli se vychylujou, vychyluje ta váha, jak jste říkal, že vlastně někteří lidé si ani ten mír nepřejí? Jestli to nejde třeba právě do těch záporných hodnot v poslední době?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já myslím, že se, já myslím, že se to diferencuje. Jo, že západ je líný válčit, protože je, my v podstatě dovopravdy můžeme ztratit prakticky všecko, že jo, a že ten, že ten chudý jih naopak často v té válce a v tom konfliktu vidí jedinou možnost řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek, geolog, cestoval, filosof. Já vám děkuji za váš čas, za vaše názory a budu se těšit za měsíc opět na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že dojde na Velkou Moravu. Můžeme avizovat alespoň jedno téma, vaše toulky také podél Dunaje. Zita Senková se těším na slyšenou zítra. Ve studiu přivítám spisovatele Pavla Kosatíka. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.