Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 17. února

17. únor 2017

Hostem byl geolog Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je letošní zima extrémní nebo úplně v normě? Je pro Česko ekonomicky výhodné vrátit se k těžbě uranu? Jen zlomek otázek pro dnešního hosta, připojte se k nám. Po slunečném počasí v posledních dnech přišel déšť, je jaro konečně ve vzduchu, pane Cílku? Letošní zimu, která ještě teda asi nekončí, provázely mrazy, ledovka, ta by se podle meteorologů měla i dnes tvořit téměř ve všech krajích a meteorologická stanice v Šindelové na Sokolovsku zaznamenala v tomto týdnu nízkou vlhkost vzduchu jaký bývá prý v zimě jenom na Si biři.

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, ano, pojďme se podívat na tuhle tu zimy nikoliv teda ze strany Horské Kvildy nebo Prahy nebo Olomouce třeba, ale z polárních oblastí. V polárních oblastech na severu teda v Arktidě zaznamenali neobvykle teplou zimu, dokonce teda polárníci vzpomínali na Vánoce roku 2015, kdy jim pršelo na Severním pólu, úplně teda jako něco neuvěřitelnýho, běžný teploty byly 5 stupňů nad normálem. Má to logiku takovou, že my dostáváme zimu od severu, proto tahle ta zima hodně studená. My často tu zimu dostáváme od toho severovýchodu od té Sibiře, jo, a ta sibiřská zima je vždycky, teda jednak je studená a jednak je suchá, protože tma se nemá co odpařit, když naopak jako přicházejí srážky směrem od Atlantiku, tak ta zima je většinou vlhká a ty teploty jsou jenom několik málo stupňů pod bodem mrazu. Naopak v Antarktidě narostla ledová pokrývka způsobem, který je rekordní, který nikdo nepamatuje, ale dochází tam k věci, ze který šílej sázkaři na Novým Zélandě a možná i v Austrálii, jo, Antarktida je taková koule, taková placka, ze který vyrůstá takovej ocásek, jo, to je ten Antarktickej poloostrov a tam je Larsenův ledový štít. Ten se začíná oddělovat a odděluje se území o ploše, no, pomalu jako střední Čechy, prostě doopravdy jako obrovský a polárníci sledují s obrovským zájmem jak to praská, posouvá se a nevýhoda tohoto procesu je taková, že tyhle ty pobřežní ledy zadržujou další ledovce kontinentální, který se pak můžou snáz vlastně uvolňovat. Takže v té Antarktidě se doopravdy s velkým zájmem, to je úplně jako vzrušující záležitost, čeká na uvolnění tohoto obrovského ledovce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi připomněl, když hovoříme vlastně o těch výkyvech počasí, nebo jiném počasí v Antarktidě a u nás v Evropě, že na Lomnickém štítě jsem po Vánocích tam bylo asi 5 stupňů a slunečno, a když jsem pak v lednu byla v Tunisku na Sahaře, tak jsem dokonce vydala termooblečení, pane Cílku.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, říká se, že jak na Sahaře sněžilo, že jo vlastně, tak jako sníh dlouho nevydržel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U Tabarky 50 centimetrů sněhu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, tak to je hodně teda. No, to jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vysvětlit, vy jste nejednou řekl i v Jak to vidí, pane Cílku, že bychom měli sledovat předpověď počasí nejenom tu naší pro Českou republiku , ale vlastně třeba někde v Grónsku nebo v Americe?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, na celé severní polokouli, co se děje na severní polokouli se nás týká nebo může týkat. No, jedná se o to, že doopravdy padá ta ledová bariéra mezi polární oblastí a středními šířkami, že jsou tady ty častější průniky toho studeného vzduchu. A má to jeden dopad, kterej je závažněj pro tuto chvíli, půda je promrzlá, bude-li rychle tát nebo bude-li padat teplý déšť do sněhu, tak já bych se přímo nebál povodní, ale toho, že ta voda odteče po tom podmrzlým podloží, anebo že se udělají takový ty velký louže na polích, který známe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká tedy byla nebo ještě je ta letošní zima?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Letošní zima je poměrně chladná, je to taková zima, ke který podle toho, zrovna kde jsme, dochází jednou za 5, 6 nebo 10 let, jo, je to hrozně zajímavý regionálně. Já jsem nedávno jel do Lince a vlastně nejvíc sněhu je v okolí Tábora, ani na vysoké Šumavě tolik sněhu nebylo jako na tom Táborsku nebo dokonce prostě jižně od Prahy, podobně já znám ty poměry na tom Českolipsku, kde najednou byly prostě podmínky jednak sněhové a jednak teda mrazové horší než na horách díky inverzi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je teda přece jenom extrémní nebo v normě ta dosluhující zima?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se, o normální zimě ve střední Evropě se většinou nedá mluvit, a to z jednoduchého důvodu, a to proto, že každá zima je hrozně odlišná totiž, jo, takže nemůžeme z jedné zimy usuzovat na anomalitu té zimy druhé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme teď do Kalifornie, do Spojených států, kde jsme vlastně sledovali dění kolem přehrady, je stabilizovaná, lidé se už vracejí nebo vrátili domů, souvisí to s klimatickými změnami, nebo čeho jsme tam vlastně byli svědky?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ta klimatická změna se počítá většinou v nějakých těch desetinách nebo setinách stupně Celsia za rok, to znamená běžnou klimatickou změnu my nepoznáme. My poznáme změnu směru větru, které přinášejí vláhu. To, co se stalo v Kalifornii v Oroville, já to přiblížím, je hrozně jako jednoduchá záležitost a má to i dopady na naše klima. Jedná se o to, že Kalifornie je 5 let suchu, 3 roky intenzivního sucha a pak začne pršet. Zaprší tak, jako ještě nikdy nezapršelo a přehrada, která tam stojí nějakých 50 let a je to jedna z těch vysokých přehrad v Americe, 230 metrů prostě, zeď jako obrovská, začne propouštět vodu takovou tou betonovou propustí, která se normálně nepoužívá, která se nikdy nepoužila. Ta voda dostane takovej jako švuňk několik metrů za sekundu, že vlastně tomu neodolá prakticky nic, jo, propusť nebyla udržována, vznikne tam jáma, ta jáma se potom hrozí nebezpečí, že se začne zahlubovat a postupovat směrem k boku přehrady, který není chráněn. A když tohle to napasujeme na českou situaci, je to situace běžného rybníku, prosím vás, je to to, že rybník se protrhne ne proto, že by napršelo hodně vody a on se prostě protrhnul vahou tý vody, on se protrhne proto, protože ta propusť je ve špatným stavu a začíná se ten vír tý vody prostě zahlubovat do tělesa hráze. To znamená je-li Kalifornie, jo, pokud dnám Kalifornie něco říká, tak nám říká, že po dlouhém suchu přicházejí velké deště, to znamená ta nevyrovnanost toho klimatického chodu, že bychom si měli udělat revizi českých rybníků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci si zopakují hlasování o zákonu o národních parcích. Senát vrátil novelu o ochraně přírody a krajiny do sněmovny, chce změnit například pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit 15leté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Podle signatářů platformy Vědci pro Šumavu by ty senátní úpravy nových pravidel pro všechny čtyři národní parky vážně ohrozily ochranu přírody a vrátily Česko jaksi o několik desetiletí do minulosti. Jaký je pohled, pane Cílku, na vlastně oba návrhy?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, přírodovědci jsou rozezlení, protože to, co se děje s těma národníma parkama, doopravdy směřuje proti ochraně přírody. Oč se jedná, podle informací, které mám, se opět jedná o boj o Šumavu jako o jeden z národních parků. Na Šumavě jsou neustále tlaky na ekonomické využití právě těch nejkrásnějších částí. My si musíme uvědomit, že přírodu chráníme jednak kvůli přírodě, jednak kvůli lidem. Národní parky, což je 1,5 % území České republiky, jsou tady hlavně proto, aby chránily přírodu, ale zase je důležité, aby i do tý lesní krásný přírody lidi prostě nějakým způsobem mohli. Ale to je doopravdy kvůli přírodě ta nejcennější území. Mohli bychom mít 3 nebo 4 % národních parků, znova se přimlouvám za Křivoklátsko, to už jsme tady slyšeli jako víckrát. A tady je snaha taková, aby jako zaštiťuje se to obcema, to znamená, aby obce se mohly dál rozvíjet. Ve skutečnosti to ale dopadá úplně jiným způsobem a dopadá to tak, že někdo z Prahy nebo z Rakouska prostě si najme nějakého bílýho koně a udělá si tam prostě hotel nebo něco podobnýho, a ty zisky, ten rozvoj nejdou do těch místních obcí, ale uplývají vlastně pryč. Takže v tomhle tom jako jednoznačně stojím za tím prvním původním návrhem a odmítám vlastně tyhle ty jako změny. Jako doopravdy jsem rozezlen a se mnou je rozezleno mnohem víc lidí, protože se tady mnoho měsíců za pomoci desítek nebo stovek připomínek mnoha institucí udělá zákon, který je jakž takž rozumnej, a v tom okamžiku je z důvodu, já myslím, že lobbistických a developerskejch prakticky smetenej ze stolu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak podle vás ochránit ten nerušený vývoj přírody?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Poměrně jednoduše, no, máme první zónu, že ta první zóna je bezzásahová, a do té by se buďto nemělo chodit vůbec a nebo by se mělo chodit velice opatrně, a to patrné chození můžeme udělat. Buďto jedna nebo dvě cesty, které vedou normálními partiemi, stejně tam většinou ty cesty vedou, že jo, anebo potom jako v amerických parcích dostanete rangera a vyrazíte prostě na komentovanou prohlídku po dané lokalitě, malé množství lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký by, pane Cílku, měla dopad, pokud by prošla tedy ta senátní, senátní návrh té novely?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pokud by prošla senátní návrh novely, tak za prvé, obce by jako kuriózně méně mohly mluvit do svého rozvoje a při tom senátním návrhu já bych právě čekal, že se někde zhmotní nějaký prostě skrytý developer a začne budovat pod záminkou toho, že přispívá k rozvoji dané lokality, prostě nějaký areál. A víte, já mám vždycky na paměti to Středozemní moře, vlastně to zničené jedno pobřeží za druhým, Francouzská riviéra zastavěná, Italská riviéra zastavená, pak se to přesunulo do Řecka, jo, pokazilo se část Řecka, přesunulo se to do Turecka, do Rudého moře, jo, to znamená to developerství nemá konce. Jakmile se objeví atraktivní lokalita, je tam prostě tlak, a tomu tlaku je možný bránit se jenom, takže se jasně řekne tady jsou hranice, přes které se nedá jít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se nyní společně na současnou surovinovou politiku naší země, jaká vlastně je? Hovoří se o nové vizi, o nové strategii, na co by neměla zapomínat?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já zase možná odpovím jako oklikou, ekonomové mě upozorňují, kolik peněz na rodinu nebo na člověka odchází z České republiky, to znamená jak paní Švihlíková říká s nadsázkou, která není úplně nadsázkou, že se ocitáme v pozici kolonie, že si tedy někdo něco koupí, vyčerpá to, získá na tom peníze a odchází vlastně do ciziny, to se týká zejména vody teda mimochodem. Tak to je věc, na kterou jsem já čím dál víc alergičtější a se mnou teda čím dál tím víc lidí. To znamená surovinová politika je nutný probrat surovinu po surovině, abychom se k něčemu dostali. Jaký suroviny máme, nebudeme teďka oočítat vodu, jo, což je sice to nejhlavnější, ale to je dejme tomu jako jiná kapitole. Máme zlato, máme uran, máme lithium, máme stavební suroviny, tak, co se s tím dá dělat? Především export je vždycky nutnej do určitý míry. Hodně důležitý je nastavit podmínky takový, aby, když třeba máte lithiový ložisko na Cínovci, že jo, aby z toho něco měla obec a aby nám nezůstala halda, odpad vlastně a zisky vlastně odešly někam úplně jinam, to je jako další záležitost. Velmi problematická je těžba uranu, protože většina uranu je u nás v těch nevydobytých zásob, vázána na křídové pískovce a ty jsou zároveň vodní, tím zdrojem těch podzemních voda a já si myslím, že ta voda je víc strategickej materiál v téhle té chvíli než uran. U zlata je situace taková, ano, jednou ta ložiska bychom měli využít, ale protože je tam ten arzenopyrit a protože se to musí já nevím kyanizovat, což zase není tak velká, jako velkej problém, tak je lepší to odkládat tu těžbu tak dlouho, jako půjde. A speciální kapitolou je černé a hnědé uhlí. Černé uhlí končí, pravděpodobně k těm zbytkům se nikdo nevrátí, taky nikdo vlastně o to OKD nejeví, řekl bych žádnej velkej zájem z důvodu těžby suroviny, ale prostě jako z jinejch, jsou tam, opět je tam velké množství železa a tak dále. No, ale u hnědého uhlí je to tak ze Severočeské pánve, že jsme schopni stále ještě lacino tu uhlí vydobýt, spálit zařízení s nízkou účinností a tu elektřinu vyvézt. Elektřinu z uhlí jako musíme vyvážet kvůli rovnoměrnosti odběru a dodávek v rámci sladění vlastně celé Evropy nebo celé střední Evropy, ale mělo by to být v nějakém určitém množství, které já bych viděl třeba do 10 nebo do 15 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte tedy priority té, řekněme nové strategie surovinové, strategie politiky Česka?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já to spíš nevidím z hlediska této strategie, ale z hlediska buďto lidského jako nebo obcí. Takže k čemu může reálně dojít k jaké těžbě, kromě těžbě štěrkopísku a kamene, jo, taky jako byl nesmysl, že jo, těžit štěrkopísek třeba v Polabí a posílat ho do Německa, což jako mimochodem když budou jezy na Labi, tak by to bylo mnohem jako snazší, to je jako jiná věc. Ale máme tady zejména otázku toho lithia. To lithium, na co je nutné si dát pozor, ani ne tak na vlastní těžbu, ta má v první fázi probíhat z hald, to je v pořádku, tam se skoro nic neničí, jo, to probíhá prostě na jednom místě, je ale důležitý, aby ten materiál se nevozil daleko, jo. Tam jsou spíš ty otázky jako dopravy. Rovněž podzemní tržba lithia společně s těmi já nevím wolframem, cínem a dalšími prvky, moc jako neškodí. Škoda jenom teda, že nedávno, je to sotva pár let, byly vlastně zlikvidovány důlní provozy na Cínovci. A lithium je důležité z hlediska skladování energie a bude čím dál tím důležitější, zdá se, ale zase to, co zbývá k pohlídání, je ta ekonomika té věci, to znamená, aby my bychom nedali tu surovinu,nic z ní neměli a většina zisku prostě odešla do ciziny, tady je nutné to nastavení ekonomické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče lithia, právě v krušnohorském Cínovci, tak tam se čeká na propočet toho jak a za jakých podmínek by se ta těžba vyplatila. Myslíte si, pane Cílku, že by se z toho Cínovce mohlo stát možná nejbohatší evropské těžiště, naleziště tedy?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobře, podívejte se na místa, která dala Čechám nebo Moravě velké nerostné bohatství. Jako máte pocit, že dnešní Kladno je na nějakým prostě vrcholu bohatství, Ostrava nebo ve vezměte Jáchymov, jedno z nejslavnějších ložisek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těžaři spíš.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
U nerostných surovin je to prakticky vždycky tak, že na jednom místě se ty zisky vytváří, to znamená na tom ložisku, ale pak ty peníze odcházejí někam jinam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka, která se ještě týká také těžby lithia. Co říkáte od pana Martina Dufka e-mail: "Z hlediska ochrany přírody jak vidíte těžbu lithia v Krušných horách?"

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na hřebeni Krušných hor se dají chránit izolované skalní výchozy, rašeniliště a celkový ráz krajiny. Pokud je tam hornická krajina, tak, jakože na tom Cínovci zrovna je, tak nemám žádné velké obavy, pokud ta těžba není z nějakého obrovského měřítka, pokud je rozumného malého měřítka nebo poloprovozní, tak to jde. To velké měřítko je někdy pro těžaře důležité, protože ty důlní stroje vydrží 6, 8, 10 let, to znamená většinou ta ekonomika ložiska se počítá tak, aby bylo možné to ložisko vytěžit během 10 let a pak se teprve obnovuje zase znova technologie, to je jako nevýhoda, jo. Jinak já bych si jako malá těžba rozumná s takovým jako zpracováním namístě, nic proti tomu bych neměl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pana Miroslava zajímá a kolik uranu je v Česku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je, já si vždycky zapomenu ty čísla. Uranu v Česku je zhruba tolik, kolik ho bylo vytěženo za těch posledních 50 nebo 60 let, to znamená poměrně obrovské množství, ale problém je ten, že je to vázáno právě na ten spodek těch pískovců, té české křídové pánve třeba v okolí Hamru nad Jezerem, a tehdy to bylo tak, že tam byly takové uhelné močály, takový jako malý jezera a průtočný pláně s organickou hmotou a zároveň v okolí zvětrávaly vulkanity, uvolňovaly oxidy titanu,oxidy skandia a taky uran asi nejenom z těch vulkanitů, ale i z dalších hornin, a ten se vázal v podobě koloidů nebo silikátů, v podobě něčeho, co doopravdy se snadno rozpouští a snadno migruje právě zejména v těch polohách s tou uhelnou mezihmotou nebo organickou tmavou, organickou mezihmotou. A ten uran je ohromně snadno uvolnitelný, to znamená jak, a zároveň tam jsou ty oba zásobníky horní a dolní podzemních vod, takže jakmile dostanete uran do zásobníku podzemních vod, tak je problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je u nás uranu více, než se vytěžilo, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Zhruba stejně velké množství. Já si doopravdy teďka nechci říkat čísla, protože těch čísel já nosím v hlavě tolik, že bych si to, že bych si to popletl, ale je doopravdy tolik jako je v celém příbramském ložisku, v Jáchymově, na Rožínce, jo, to znamená ty zásoby jsou tady doopravdy značné. Možná, že jednou je budeme těžit, pokud je jednou budeme těžit, tak bych to ale odkládal zase na tu nejpozdější, úplně nejpozdější možnou dobu a bral bych vlastní uranová ložiska jako určitou energetickou pojistku pro budoucnost. Protože to, co si myslím, že nás čeká, je stejně ta cesta k té nízkoemisní energetice, to znamená s malým množstvím fosilních paliv, a ta je možná vlastně jenom kombinací velké jaderné energetiky a alternativních energetik. To znamená myslím si, že význam českého uranu do budoucnosti poroste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bude růst poptávka po uranu jako po topivu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Myslím si, že ano, nevím to určitě, ale zase jak říkám, ty rizika jsou tak velká, jo, a ta voda, která tam je teda jako pro studny a pro pití a pro veřejnost, je natolik strategickou surovinu, že to chce velmi důkladné zvažování technologií, co s tím dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se o Jáchymově, tam to vlastně kdysi všechno začalo, pane Cílku.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Začalo to v 19. století, jako když se těžil smolinec na výrobu uranového skla a barev. Ono vůbec to jáchymovské ložisko je hrozně zajímavý, od 16. století se tam všichni nejdřív vrhli na stříbro a pak už horníci neměli co dělat, tak se ještě v tom 1540 se rozběhli po České republice, začali objevovat uhlí, začali objevovat kyzové břidlice na výrobu kamence nebo kyseliny sírové, ale taky se naučili zpracovávat kobalt. Totiž jáchymovské rody jsou rody, které jsou hrozně složité chemicky, takže mají ten kobalt, nikl, uran, jo, takže jako první věc přišli na kobalt. Teďka, jak se začali zabývat alchymisté, chemici a zároveň lékaři kovovými sloučeninami, tak to vedlo k obrovskýmu rozvoji léčení pomocí různých kovů, mastí, zásypů a podobně. Hned dál objevili, začli o využívání vizmutu, jo, takže postupně to takto šlo. A pak jedna z těch posledních věcí, která jim zůstala, byl právě ten uranin a ten už dokázali rozpustit poměrně snadno v kyselině sírové a dostávali takový ty neonový zelený barvy nebo žlutý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Petra zajímá, jestli bychom měli obnovit tradici rudního hornictví?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Není co těžit, jo, jako to, co se dá těžit, tak jsou ložiska zlata, Čelina - Mokrsko jižně od Prahy a kašperské hory. Já bych do toho nešel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jeden e-mail a otázka od pana Jaroslava z Brna: "V posledních dnech jsem vedl se svým známým diskusi na téma globální oteplování, ochrana přírody a působení člověka. Já tvrdil, že globální oteplování je faktem, otepluje se voda oceánů, vymírají atoly u Austrálie, tají ledovce a že za to může člověk. Známý napsal, že ledovce sice tají v Arktidě, ale že v Antarktidě masivním způsobem ledovce přibývají a že nikdo nepředložil důkaz a že je to způsobeno lidskou činností." Co vy na to, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ledovce v Antarktidě doopravdy přibývají a teďka je otázka, jestli se bavíme o ploše nebo o objemu. Ta plocha se nažene hrozně snadno, a to proto, že když vám začne tát ledovec a začne stékat sladká voda, že jo, z ledovce, vytvoří povrchovou vrstvičku na oceáně, která snadno zamrzne. Pokud se na to podíváme z hlediska objemu, tak je to tak, že růst antarktických ledovců jenom z jedné třetiny kompenzuje úbytek arktických ledovců, to znamená na severu nám doopravdy jako zoufale rychlým způsobem nečekaném a větším, než bylo odhadnuto, ty ledovce ubývají, zatímco na jihu nám ty ledovce mírně rostou, tedy pokud nedojde k tomu odtržení toho Larsenova štítu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude dál s počasím, s klimatem, jak lze odhadnout třeba vůbec další vývoj a také klimatická dohoda, která byla podepsána v Paříži, která možná dojde, možná k vystoupení Spojených států? To jsou všechno otazníky, jak vy to vidíte, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Klimatologové se shodují v tom, že podpis jakékoliv dohody v tom znění jaká je, je sice hrozně vítanej, ale tomu oteplování nezabrání, jo. Dílem je to proto, že ta molekula toho oxidu uhličitého se plně teplotně projeví teprve v měřítku 30 nebo 70 let, to znamená teprve doběhne teplotní účinek toho CO2, který jsme uvolnili třeba v 60. nebo v 70. letech. A jaký bude vývoj počasí? My známe ty trendy, to znamená ty trendy dlouhodobého oteplování glóbu, ale regionální trendy můžou být opačné, o tom ukazuje i tahle ta zima, jo. Pokud je tedy silnější výměna mezi severem a středními šířkami, pak globální oteplování vede k tomu, že u nás je chladnějc nebo je chladnější zima nebo může vést k tomu, i když si myslím, že tato zima se nebude jen tak opakovat. A počasí spíš se přesouvá do nějakého nového pole, o kterém toho víme velice málo, to znamená máme skoro jistotu, že to nové počasí bude jiné než to počasí současné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad ale tedy nebude žádná Arktida nebo Antarktida?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, ta arktická amplifikace nebo arktická oscilace, která je s tím jako spjatá, se odehrává v zimě, to znamená pokud by k něčemu mělo takovému dojít, tak by to byly spíš studenější zimy, respektive zimy, které mohou mít několik studenějších týdnů. Tohle to doopravdy bylo jako mimořádný ty dva celé měsíce. A léta, která budou teplejší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vlastně normální nebo v normě, pane Cílku, když třeba tento týden na šumavské Kvildě, jak se psalo v novinách, tak se počasí postaralo vlastně o velké rozdíly mezi ranními a odpoledními teplotami, tam ten rozdíl činil až 31 stupňů. V noci nebo ráno minus 20, pak plus 10, 12.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Horská Kvilda je anomálie, z tý se nedá usuzovat na nic nebo na málo. Já si pamatuju, teďka nevím, jestli to platí, ale donedávna to platilo, že nejnižší teplota na evropském kontinentě byla naměřena v krasovém závrtu v Rakousku, a to ani ne moc vysoko, jo, závrt je taková velká nálevka. A ten studený vzduch se chová v podstatě jako kapalina, takže on steče dolů, promrzne všechno, jo, takže tady se jedná, i u těhle těch teplot se doopravdy jedná o té místní morfologii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geolog Václav Cílek. Já vám děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.