Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 17. dubna

Václav Cílek

Hostem byl Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je geolog a spisovatel Václav Cílek, já vás vítám, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost ČEZ s majoritním státním podílem zrušila tendr na dostavbu druhého a třetího bloku Jaderné elektrárny Temelín. Je to, pane Cílku, logické a dobré rozhodnutí?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Je to rozhodnutí, které musíme vidět v kontextu, jako především, zdálo se, že ČEZ nebo vedení ČEZ se snaží trošku vycouvat z téhle té akce už nějakou delší dobu. Dál se jednalo to, že vlastně jakákoliv firma, která začne stavět jadernou elektrárnu, tak jí spadnou akcie. Potom, když se podíváte na výstavbu jaderné elektrárny, tak to doopravdy potřebujete ne jednoho generálního dodavatele, ale potřebujete většinou dva až tři tisíce firem, protože dneska už došlo k tomu rozdrobení na ty malé celky, takže i ve Finsku, takže i když máte vynikající management, tak jaderná elektrárna se prakticky vždycky prodraží, a prodlouží. Není to žádná legrace. V okamžiku, kdy se začne prodražovat a prodlužovat, tak management těžko zdůvodńuje vysoké prémie, takže je to vlastně velká práce navíc, spojená s velkým rizikem, to je ze strany dejme tomu takového vyššího managementu ČEZ. Ze strany vlády ta elektrárna bude stát tolik peněz, že vy musíte jako vláda říct ano, budeme vykupovat elektřinu za takovou a takovou cenu. Tím zavážete další vládu, pravděpodobně se na vás okamžitě vrhnou kritici, protože jakmile se jedná o velkou investici, tak ty názory jsou velice jako protichůdné a někteří experti dokáží, že elektřinu jako vůbec nepotřebujeme, jiní vás budou chválit, ale celkově bude převládat kritický názor. Většina českých vlád vydrží tak ty dva roky nebo možná tři roky, takže vláda, která by už na samém začátku si na sebe upletla bič, řekl bych, o mnoha pramenech, z nichž jeden by byl dostavba Jaderné elektrárny Temelín, tak má relativní šanci skončit o něco dříve, než prostě třeba jiné vlády. Takže už z toho řekl bych, lidsko-psychologického hlediska je dostavba Temelína velice obtížná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ekonomicko-energeticko-politické rozhodnutí, mnoho faktorů?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, je to mnoho faktorů. Navíc jako v této chvíli málokdo tuší, jak se bude vyvíjet cena elektřiny. Ono to vypadá tak, že cena elektřiny maloučko klesá. Já se domnívám, ale že v měřítku pěti až deseti let musí logicky cena elektřiny stoupat, protože je relativně málo kapacit. A co se týče té vlastní jaderné elektrárny, už jsme to říkali mockrát, my jsme odkázáni na tři velké hlavní zdroje a dalších 30, ne-li 50 let na ně odkázáni budeme. To je plyn, uhlí a jaderná elektřina, potřebujeme prostě nějaký mix. Navíc jaderná elektrárna v tom moderním provedení se stává stabilizačním prvkem soustavy. My potřebujeme tu výrobu třeba z toho větru, která je relativně drahá, ale dejme tomu, ekologická, nebo z těch solárních panelů, ale to jen když fouká nebo když svítí, ale celou tu velmi jemnou soustavu potřebujete nějakým způsobem vyšpekulovat dobře. Takže v tomto a možná v příštím roce proběhne takzvaný licenční proces, to znamená, je v chodu za nějaké velké desítky milionů korun bezpečnostní zpráva o tom, o umisťování, to znamená, že je vůbec možné Temelín dostavět. To ještě jako neproběhlo a to je zapotřebí doopravdy dotáhnout do nějakého dobrého prostě konce, zvážit všechna pro a proti a k tomu by vlastně mělo dojít. A zrušení tendru je tady jako vlastně další věc je, že ona se doopravdy vyvíjí situace v těch dodavatelích a vyvíjí se situace ve vztahu k Rusku také. Takže myslím si, že možná to zrušení toho tendru vůbec není špatná zpráva. Je to jen jako odložení, ale důležité je, aby ty přípravné kroky se udělaly, dokončily, aby další vláda nebo nutnost, spíš si myslím energetická nutnost, nás donutila buďto tímto směrem pokračovat nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím nás takříkajíc nic moc netlačí, nebo zeptám se ještě jinak, pane Cílku, z jakých zdrojů bude možné nahradit tu elektřinu, tu energii, se kterou se počítalo z toho rozšířeného Temelína?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Je otázka, jestli ji budeme potřebovat, je tady plyn, který vychází poměrně draho, a je tady uhlí, které zase já s tím uhlím bych nejradši byl hrozně opatrný a snažil jsem se jej šetřit tak dlouho vlastně, dokud to vlastně půjde, abychom měli nějakou jistotu domácí suroviny. To jsou tyhle ty dvě možnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když budeme odstřiženi nebo budeme mít menší dodávky plynu, možná i vzhledem k té aktuální situaci?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, včera jsem dostal článek o paladiu, nikoliv tedy o energetice, ale o paladiu. Většinu paladia je těženo tedy na území Ruska a používá se do automobilů, zejména automobilů, průmysl se bez něj těžko obejde kvůli katalyzátorům a já jsem si uvědomil, že přes tu veškerou rétoriku, která tady probíhá, politikou, Rusko tak nesmírně potřebuje tu západní Evropu a západní Evropa tak nesmírně to Rusko potřebuje na těch mnoha, mnoha úrovních, ti lobbisti automobiloví a tak dále, ta ekonomika si vždycky najde svý cesty, jak ovlivnit tu politiku, takže si myslím, že na povrchu se bude odehrávat rétorika, ale pod tím poběží normální běžné obchodní vztahy téměř nenarušeným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Martina zajímá, zda se začínají naplňovat slova Aljoši z plošiny z vaší knihy Tři svíce za budoucnost.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To bychom museli zase citovat, co to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak aspoň, co jsou to ty tři svíce, pane Cílku.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To byl takový jako varovný dopis, který říkal: "Nemyslete si, nemáte vlastně žádné přátele, jste na světě sami, svět je proměňující se taková jako skupina vlastně vztahů, které se mění podle toho, jak zrovna jako potřebujeme, pokud se vy Češi nevzpamatujete sami, nikdo jiný vám nepomůže, ani Evropská unie ani Rusko, ani jako nikoliv jiný." Ne, naopak. Já nemám jako nějaký velký neklidný pocit z toho, co se děje, dokonce ani z té Ukrajiny nemám žádný velký neklidný pocit, na rozdíl od většiny lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč nemáte, já vám do toho jen vstoupím. Proč vás to moc nezneklidňuje?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, takhle, já mám řadu kamarádů Rusů i Ukrajinců a člověk, které si velmi vážím, malíř Vasilij, prostě on mi říkal: "Víš, Václave, my když sledujeme ruskou televizi, co říkají o Ukrajině, to je hrozně jednostranná věc. A když sledujeme českou televizi, co říkají o Ukrajině, to je také hrozně jednostranná věc." To znamená, že my pravděpodobně nerozumíme té složitosti toho problému celého kolem a těm historickým kořenům a ono nakonec pak se to vždycky obrátí k tomu hladomoru na Ukrajině před 2. světovou válkou, jak je prostě, a tak dále, já myslím, já tomu sám nerozumím, ale prostě jako mám pocit, že se děje nějaký proces, jaký se v této době, jaký se v této části světa udával skoro vždycky nebo po dobu mnoha staletí, že polská hranice. Čekám, co se stane v Severním Kazachstánu, který je hodně ruský, tam je taková velká enkláva doopravdy je to na rozsáhlém území a skutečně zneklidněný začnu prostě být, až v okamžiku, kdy by Rusko chtělo expandovat do Pobaltí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Světové ekonomické fórum vydává za posledních osm let každoroční zprávu o globálních rizicích. Čeho se máme obávat. Ta zpráva je nesmírně rozsáhlá. Možná, bychom mohli vybrat některé body nebo oblasti.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, to co mě nejvíc zaujalo na této zprávě, je právě otázka zdraví a používání antibiotik. Oč se jedná? V Indii koupíte antibiotika v každé drogerii. V Číně se ukázal po těch různých studií, že děti, i když nastydnou, tak v 98 % případů dostanou naprosto zbytečně antibiotika. Výsledkem je ten, že například v té Indii, která ty antibiotika bere hodně moc, tak lidi berou čím díl tím silnější léky a mixi antibiotik. Je to tak, že za posledních pět let, tuším, že zpočátku jim nefungovaly 4 nebo 5 hlavních léků, teďka už jim nefunguje víc jak 20 léků. A celý svět začíná být promořený těmi resistentními bakteriemi prostě, na která antibiotika neplatí. A je to doopravdy něco, co před tím experti varují, jako před problémem o velikosti klimatické změny. My ta antibiotika bereme totiž nejen když jsme nemocní, ale starší lidé při operacích vlastně, při rizikových porodech. Naše domácí zvířata spotřebují obrovské množství antibiotik. Experti varují, že tenhle ten proces, pokud bude dál pokračovat, tak může způsobit to, že se zase začne umírat na běžné choroby. A ještě je tady velká otázka, která je diskutovaná, proč nemáme nové léky? Ono totiž poslední jako účinné antibiotikum bylo tuším vyvinuto někdy v roce 1989. To už drahnou dobu to bude víc jak 20 let. A je to proto, že ta antibiotika přeci jen bereme jednou za rok nebo za více let, ale třeba léky proti diabetes nebo vysokému tlaku bereme každý den. To znamená, firmám se to vyplatí, jako jít na ty léky, které jsou nezbytně nutné. Podobně se nedělaly léky, nevyvíjely léky proti malárii, protože prostě malárií trpí ti chudí lidé, co si ty léky nemohou koupit. Dále se ukázalo, že ten proces toho licencování, té autorizace toho léku je hrozně nákladný, takže malé firmy si to vlastně nemohou dovolit. A další faktor je ten, že mnohé firmy velké se vrhly na nové technologie, na nanočástice a na ledacos jiného. Ale pojďme to obrátit tohle to jako pozitivním způsobem. Doopravdy vypadá, tady vnímáme riziko a ono je jako pěkné mluvit o rizicích, ale je to bezvýchodné. Tak v čem je ta východnost té situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Záleží na tom vnímání, jak se k tomu postavíme?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Určitě, určitě. Říci: Ano, toto nevypustit z hlavy, říci toto je velmi jako reálné riziko. Vyplývá z toho to, že středy měst začínají být poměrně jako nebezpečné. Ony začínají být nebezpečné i klimaticky, protože je víc těch vln, veder, inverzí a toho troposferického ozonu a tak dále. Co z toho vyplývá? Mladá rodina, která chce mít děti, tak by doopravdy mohla uvažovat o tom, aby to dítě do věku, dejme tomu tří let, vyrůstalo v čistém prostředí mimo město. Pokud si to lidi vůbec mohou dovolit, to je prostě jiná věc. To, co si ale lidi mohou dovolit, je pěstování odolnosti vlastní a to jak psychologické, tak zdravotní, chvíli počkat, nebrat léky okamžitě, ale ty rady, kterých se týkají tý odolnosti, jsou hrozně takový legrační - mít dobrou náladu třeba, tohle to. To znamená, máme tady ano, blíží se tady nebezpečí, které nevíme, kdy přijde, ale je velmi velké a je největší právě tam, kde je nejvíc aglomerací lidí a je největší jako dopad může mít na malé děti a na staré lidi. Jako na ty nejzranitelnější. Ale je doopravdy možný se na to maloučko jako připravit, a vytrénovat se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče, pane Cílku, toho vnímání, tak by mě zajímalo, jestli k tomu přistupujeme, řekněme, z toho krátkodobého horizontu nebo opravdu přemýšlíme i v nějaké té další perspektivě časové?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, tohle to ukazovala právě tahle ta zpráva, tedy Světového ekonomického fóra, jako velice jednoznačně je to svým způsobem něco jako percepční krize, to znamená, krize jakým způsobem vnímáme svět. Oni to ukazují na Americe a na pojistkách proti povodním. Přijde povodeň, lidé uzavřou ty pojistky, do dvou let já nevím, až třetina lidí to zruší, do čtyř let, když nepřišla další povodeň, tak to prostě zruší další desítky procent. Naše mozky jsou nastavené tak, že my vnímáme ten svět v měřítku jednoho až dvou let vlastně. Takže vůbec jako způsob jak zacházet se světem znamená uvědomit si, jak prostě vnímáme rizika finanční riziko nad námi neustále visí. Tohle je věc, která mě zneklidňuje doopravdy víc než ta Ukrajina, prostě najednou možnost té velké inflace nebo prostě další bubliny. Přestože ekonomika šlape dobře a já nevím, co všechno, takže první jako stupeň je uvědomit si ve svém vlastním mozku, jak uvažujeme o budoucnosti a zkusit uvažovat aspoň v měřítku těch dalších 10 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče těch rizik, tak ještě bych se zastavila u klimatu, momentálně máme v Česku docela historické sucho, minimálně jsou to historická minima pro tento měsíc. Jaké toto může mít dopady?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, čeho já se bojím nevíc? Arabské invaze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém smyslu?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Teď jsem vám to řekl jako úplně jinak. Dobře. Bude sucho u nás, bude špatná úroda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte saharský písek, který nám fouká?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To jsem nemyslel. No, tak co, ceny potravin vzrostou a za rok nebo za dva se to pravděpodobně prostě uklidní, ale ne ve všech krajích. Ty kraje, které jsou dneska suché, furt se o tom bavíme, budou pravděpodobně sušší do budoucnosti. Ale kde se to neuklidní, budou třeba arabské státy, bude severní Afrika, která má velkou porodnost, kde je málo zemědělské půdy ve většině zemí, že jo, typicky jako Egypt a kde to sucho hrozí mnohem víc než u nás, a kde nehrozí takové to jako jednoleté nebo dvouleté sucho, ale kde hrozí sucho dvacetileté nebo třicetileté. Já čekám jen na okamžik, kdy se národy severní Afriky dají na pochod směrem do Evropy. To si myslím, že je mnohem větší riziko. Další věc také, o které uvažuji a o které neuvažuje málokdo nebo skoro nikdo jiný, co se stane, až se dají Číňané na pochod, protože ti Číňané už tady vlastně všude jsou, už mají takové ty ostrůvky, kde se mohou vlastně uchytit a sucho v Číně má být prostě v té horní třetině země poměrně velké a je nutné si uvědomit, že v Číně ale i v Indii teď v této době klesá množství orné půdy k nějakému množství 0,1 hektaru jako na osobu. To znamená, už teďka, když se urodí a při dané prostě výši populace ta země tak akorát stěží uživí sama sebe a natož, když by přišlo sucho a mezitím rozpočet lidí, půjdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sucho navíc plus asi oteplení o tři stupně, jak předpovídají klimatologové, myslím, že to už je pro rok 2050 tato předpověď což také asi by mohlo vést k migraci, ta zpráva hovoří o situaci v jižní Itálii nebo v Řecku.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, je to tak. Já se mnohem víc bojím doopravdy ohrožení ze strany migrací, ze strany sucha ve vnějším světě, než sucha u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Věry: "Možná by se mělo přestat s umýváním aut a zaléváním zahrádek pitnou vodou." Ani ne možná otázka jako myšlenka v souvislosti se suchem, o kterém hovoříme.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, v Kalifornii už to mají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od pana Milana z Prahy: "Pane Cílku, pravidelně upozorňujete na nutnost zadržovat co nejvíce vody v krajině. Letos si to uvědomujeme kvůli suchému jaru a chybějící sněhové pokrývce. Byl byste tudíž pro nějaký národní a celoplošný program výstavby rybníků a přehrad, či program renaturalizace vodních toků. Nic takového ovšem nenacházím v programu ministerstva zemědělství, jehož hlavní prioritou se zdá být čerpání subvencí z Evropské unie."

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, čerpání subvencí je vždycky jako velké téma, které přebije všechna ostatní témata. Nechápu to, ale budiž jako. S přehradama bych zacházel opatrně, ale nicméně třeba v těch povodních roku 2002 se ukázalo, že třeboňská rybniční soustava zachytila zhruba tolik ne-li víc vody než Vltavská kaskáda. To znamená, doopravdy obnova rybníků, prohlubování rybníků, malé vodní nádrže, vyčištění pramenů, tohle to všechno jsou jako velmi dobré nápady, ke kterým si myslím, že tak jako tak budeme prostě nuceni přistoupit a je to záležitost finančně tak jako náročná. Ono to zase není tak hrozný, protože dneska ty rybníky se dají čistit z těch plovoucích zařízení, z těch plovoucích vysavačů bahna relativně prostě jako lacino. Ano, je to doopravdy velká výzva do budoucnosti a je to zapotřebí, ale to co je také zapotřebí, je to, aby se vlastnictví vodních zdrojů a vodních řadů vrátilo obcím do majetku. Zbavili jsme se toho naprosto lehkomyslně, firmy vždycky budou nastaveny tak, aby měly zisk a to bez ohledu na to, kolik třeba vody, 30 - 50 % utíká z netěsnícího vodovodního řadu. Takže je to jako vleklý drahý problém, který nicméně v měřítku, dejme tomu, 10 let se dá relativně nějaký způsobem zvládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě jeden psychologický aspekt, jak jsme nastaveni, co se týče vnímání toho pozitivna a naopak těch katastrof, teď trošku narážím na nedávné zemětřesení v Yellowstone, kde se alespoň tedy v médiích to prezentovalo docela panicky.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, já jsem na to reagoval tak, že jsem si došel do nakladatelství Dokořán a zeptal jsem se jich na náklady knížek, které jsou jak katastrofické, tak optimistické. A protože ty náklady knížek nebo to, co si lidé koupí, to je vlastně to, čemu skutečně věří, když už mu dáte 300 korun za knížku, tak už prostě máte pocit, že už ji buďto chcete nebo nechcete nebo potřebujete. To je něco jiného, než když se takhle jako bavíme jakoby tady u piva nebo spíš u vody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U vody ještě ano.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Vodu ještě tady v rádiu máte, je to bezvadný. Doopravdy ukázalo se, že když vydáte knížku, která má nějaké katastrofické téma, tak to lidé kupují mnohem víc než optimistické knížky. Vyšla třeba Hojnost /nesrozumitelné/, vlastně knížka o tom, že vlastně při dobrém hospodaření se zdroji, těch zdrojů je poměrně hodně. To je jako propadák. To znamená, společnost jako taková je nastavena tím způsobem toho strachu a rizika, proto já to neustále se snažím zmírňovat a najít tu cestu dál, protože celá tahle ta naše společnost nebo západní společnost nebo americká hodně, je postižena velmi hlubokým strachem, se kterým nezachází, se kterým jenom zahání. A my ten strach si za prvé musíme přiznat, protože je jako reálný. Pochopit ho, co to je, a pak es pokoušet prostě v těch našich daných možnostech se s ním nějakým způsobem smířit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme se obávat bobrů, pane Cílku? Vy jste byl nedávno na soutoku Dyje s Moravou, to je přirozené prostředí pro toto velmi čilé čiperné zvíře?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Bobr je velmi pilné zvíře, doopravdy jako z velikášskými sklony. V rámci procházení Dyje jsme šli z té Břeclavi na soutok a do okolí a tehdy jsem poprvé viděl v téhle té lužní krajině, co všechno ti bobři dokáží. To znamená, jste na místě, kde přehlédnete takovou jako doubravovou mlazinu prostě dubový lesík a napočítáte 54 padlých stromků z jednoho místa. Jdete dál a běžně nalézáte ohryzané stromy o průměru 1 metr a mohou to být duby, také. Oni mají radši ten měkký luh a jinak ten bobr, ono se zdá, že to je poměrně mlsné zvíře, protože dokonce nám jeden myslivec vyprávěl o tom, jak jim bobr chodí na jahody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Široký záběr jídelníčku.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, přes léto, bobr co má bobr nejradši přes léto, je kukuřice, protože je lepší než rákos a na zimu teprve, že jo, nebo na podzim v té studenější půlce roku, to začíná ohryzávat to lýko z těch stromů. Ano, já jsem si to uvědomil z toho důvodu, že bobři jsou dneska zhruba někde v Černošicích nějakých těch zhruba 30 kilometrů od Prahy, a bobr funguje tím způsobem, že vlastně ten starý pár ze svého teritoria vypudí ten mladý pár, to znamená, bobr je odsouzen k migraci ať chce nebo nechce. Tím jak mu dorůstají zuby, je odsouzen k hryzání, jako málo platný. Takže na tom soutoku té Moravy a Dyje vidíte doopravdy metrové stromy nahryzané ne z důvodů potravy, ale jako trenažér na broušení zubů. Takže je jen otázka času, já bych tomu dal ty tři až pět let, než bude bobr ve Stromovce. A jak jsem byl mezitím v té Vídni, tak tam místní architekt, ten tábor milostně ukazoval, dostalo se to na titulní stránky novin o tom, jak v Dunaji, ve Vídni byl napaden vzteklým bobrem, nikoliv ze vzteklinou, ale teritoriálním bobrem, teriér Bronko a jak ho vlastně ošklivě pokousal. Tak se doopravdy dostalo ne na stránky všech rakouských jako novin, ale těch bulvárních určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bude jedno z těch rizik, to asi Světové ekonomické fórum asi zaznamená.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To nevím, ale pro koupající psy rozhodně bob představuje, jako řekl bych, určité nebezpečí. Ono ještě v té němčině to zní tak jako bojovně, je to kampfbieber. Jako bojový, něco jako kobra to je, nebo tak. Takže po velkých diskusích se podařilo tohoto kampfbiebera jako odchytit a poslat ho do vyhnanství do lužních lesů na Dunaji, ale to je otázka zase jen prostě velmi krátké doby, než ti bobři se vrátí a bobr je zvíře, které je chytré a které se hrozně nerado dá zastřelit nebo odchytit, je to doopravdy jako problém. Ve středověku existovali psi zvaní bobráci nebo bobrující psi. To byli psi cvičení na úrovni jezevčíka, kteří byli schopni dokonce se potápět pod vodou a ty bobry z těch hradů prostě jako vyštvat ven, tak to si dneska neumím představit psa, který by tohle to dneska dokázal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek, geolog a spisovatel, byl dnešním hostem pořadu Jak to vidí. Děkuji za to a budu se těšit příští měsíc opět na viděnou. Na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.