Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 17. června

17. červen 2014

Hostem byl Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Václav Cílek, geolog a spisovatel. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Cílku, Bodamské jezero koncem května, vedra 30 stupňů, Tunisko počátek června, déšť, vítr 20 stupňů maxima. Česko před týdnem rekordy 35 ve stínu. Co se to děje?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ó je, klimaticky neklidný rok a bude to pravděpodobně pokračovat dál a jedná se o to, u nás se ta diskuse nevede, ale v Americe a v Austrálii se vede velmi intenzivně a je to o tom, jestli v tomto roce bude klimatická epizoda nazývaná El Niňo. A zatím ta pravděpodobnost podle té národní oceánografické atmosférické agentury americké je 70 % pro léto a 80 % pro podzim a zimu. A abych to vlastně jasně ukostřil, tak zejména na těch blozích, blogách klimatických se ukazuje, že ta situace letošního roku se nápadně podobá situaci roku 1997, to znamená, může se nás nějakým způsobem, ale nemusí, dotýkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho pramení El Niňo, tento fenomén? Je tedy to hlavní, tím hlavním viníkem klimatického neklidu?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, ono záleží na tom, jak si to El Niňo definujeme. Obvykle se uvádí, že pro severní polokouli má El Niňo okrajový vliv, dejme tomu nějakých 30 % a dejme tomu 70, nebo dvě třetiny procent je vlivu teda severoatlantské oscilace, ale ono existuje mechanismus, kterému se říká jako spojení na dálku, to jsou ty telekonexe a dovopravdy při epizodě El Niňo dochází k tomu, že ten jetstream, že to tryskové proudění, které k nám jde z Ameriky, teda od západu, tak zesiluje a přináší víc vláhy. A teďka je otázka, kam ta vláha je nějakým způsobem směrována. Jestli, anebo jestli vůbec se to stane. Američani často říkají, že každé El Niňo je odlišné a pochopitelně, čím jsme dál od toho El Niňa, od toho Peru, nebo od té Austrálie, jakože jsme hodně daleko od nich, tak se to dá hůř odhadnout a ten vliv je slabší, nebo kolísavý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze odhadnout pro budoucnost? V posledním období se střídaly extrémy jako teplá zima, záplavy, sucha, nebo naopak tuhé zimy?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, já vám povím, co se děje na té jižní polokouli, protože to je dovopravdy největší klimatická událost tohoto roku, největší riziko, ale jenom jako potenciální. My dovopravdy nevíme, co z toho bude. Představte si, že jste někde uprostřed Tichého oceánu, uprostřed Pacifiku, po pravé straně máte Peru a po levé straně máte Indonésii a Austrálii. A normálně se spojí větry tak, že vanou přes celý Pacifik a jsou-li ty větry hodně silné, to znamená, je-li velký rozdíl tlaku a velký rozdíl teplot na jedné a na druhé straně Pacifiku, tak ty větry přes ten Tichý oceán dopraví vláhu. A tu vláhu oni dopraví do části Číny, ale skoro do celé Indie a vlastně ty větry přejdou a zastaví se až někde prostě ve východní Africe. To je základní model. Když je všude ta teplota zhruba stejně velká, je poměrně jako teplo, tak ty větry jsou hodně slabé a vyprší buďto ještě někde v Peru, nebo v Chile nad pouští Atakama, která se zazelená, že jo a nebo vyprší nad polovinou Tichého oceánu. Jenže právě z tohohlec toho jednoduchého vzoru takové, někdy se tomu říká Workrova houpačka, protože to vobjevil prostě anglický klimatolog, který se zabýval, a to už je důležité, otázkami hladomoru zejména v Indii. Jo, když je sucho, přijde málo monzunu, je prostě jev, je vlastně v Číně hlad, tak z tohohlec toho jednoduhého mechanismu existují takové jako odbočky, které jsou vysílané, já nevím, do Ameriky a na Aljašku, jo, většinou, když je El Niňo, tak třeba sněží víc, jo, jsou ty roky jako lepší, naopak v bývá sucho v Kalifornii, pak někdy přicházejí ty přívalové deště. A když se podíváte do takových jako klasických klimatických průvodcích po velkých epizodách, na totiž ta epizoda z roku 1997 byla jeden, nebo byla jedna ze dvou, nebo tří největších, pravděpodobně za celé století...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by se, promiňte, mohlo opakovat v této intenzitě jako v roce 97?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Proto právě vo tom mluvíme, že jo. My Češi jsme zahleděný do své české kotliny, takže my, co se děje za Šumavou už jako příliš jako nevnímáme, že jo, nicméně prostě jsme součástí globálního klimatického systému a nedá se, v této chvíli se ani nedá říct, že El Niňo bude, zatím to vypadá, že bude, podle té distribuce povrchových teplot v tom Pacifiku je ta situace horší, než byla v roce 1997, ale nevíme, jakým způsobem se dál vyvine. To znamená, je tady teďka pro tento rok zvýšená pravděpodobnost klimatického neklidu v Jižní Americe, v části Severní Ameriky, v Indii a ve východní Africe. Tam je ta pravděpodobnost dejme tomu dvoutřetinová. A to, o čem vlastně nevíme, je to, jestli právě to tryskové proudění, které přináší tu vláhu, kterou nasbírá nad Atlantikem, nebo potom nad Středozemním mořem, k nám donese nebo ne. A my si o tom vyprávíme ne proto, abychom se strašili navzájem, ale proto, že třeba už při popisu té klimatické situace toho roku 1997, kdy dovopravdy jako následky El Niňa z toho amerického pohledu, nebo z pohledu Tichého oceánu figurují i ty záplavy v České republice, jsou normálně uváděný jako sekundární důsledek v těch dlouhých spojení teda vázaných na ten systém vlastně El, El Niňo, tak tam se uvádí, že v Kalifornii se velkým škodám podařilo prostě předejít tím, že počítali s tím, že přijde El Niňo a udělali si revizi krajiny, jo, to znamená, to jsou zase ty cesty, které se mění prostě v ty přívaly těch vod, udělaly se protierozní a protipovodňová opatření, malé hrázky třeba v údolích, kde se vždycky jako valila voda. Jo, to znamená, je to říkáme to proto, abychom byli připraveni na něco, o čem v této chvíli nevíme, zda to nastane, ale ta pravděpodobnost je nadpoloviční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže příprava by byla na místě, zamýšlet se nad tím?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, zase my Češi, já to jako vidím prostě furt jako čekáme, kdo co udělá za nás. A no...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například, promiňte, pane Cílku, v tropických dnech...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno dramaticky stoupla spotřeba vody. Měli bychom se zamýšlet i tímto směrem, co se týče šetření vodou, nebo i dalšími zdroji? Nehledě na El Niňo, jestli přijde, nebo nepřijde, dříve nebo později.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte todle to můžete říkat horem dolem. Pokud máme jeden z nejvíce rekordních počtů bazénů prostě v Český re..., vůbec v Evropě a pokud jako nefunguje taková ta řek bych spoluzodpovědnost, jo, zatím, nebo prostě funguje málo, tak to jsou takový jako výstřely do tmy, takový jako, to je jako zbožný přání. Pochopitelně, že se nad tím musíme zabývat už proto, že voda je čím dál tím dražší, že jo a ..., no já myslím, že tuhlectu situaci znáte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věra nám napsala: Lidem takové počasí patří, když přispívají k ničení přírody.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte tydlecty úvahy jsou jako složitý a jsou nahraně, pro, pro mě aspoň, protože vnáší do uvažování prvek viny. A já jsem teďka nedávno četl zase opět ruského filosofa Berďajeva, který hovoří o revoluci v Rusku a vo krizi západní civilizace, ale z pohledu roku 1924 takové eseje velmi skvělé pod názvem jako Nový středověk a on dovopravdy říká něco v tom smyslu, že když lidi udělají něco špatně, jako stát, jako národ, jako lidstvo, takže prostě přichází vina, že jsou si vědomi toho, že udělali něco špatně a někdy dokonce tu vinu vyžadují, jako když někdy zlobivé dítě vyžaduje na rodičích, aby ho jako potrestali. Ale tím se dostáváme, já nevím, do takový situace, která pro mě není moc příjemná, protože už je hodně jako psychologizující a pak se jako to odehrává, řek bych právě jako v tom, jako vina, odplata, odpuštění a to mi přijde bejt takový jako hrozně málo konstruktivní vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co nějaký pragmatický přístup, nebyl by ten nejvhodnější?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
K tomu počasí. No, víte, vždyť se vlastně o tom bavíme jako, jako neustále, že jo, jako první věc je, že když jsou tropické vlny veder, jakože jich má bejt čím dál tím víc, bavíme se o tom 5 let, jo, to v podstatě ty klimatické scénáře v tomhlectom případě jsou jako velice jako jednoznačné. No, co pomáhá? Pomáhají listnaté stromy například. Jo? No. Ale zase někdo se vo to musí starat, takže se to prostě zbytečně kácí, v Bratislavě naměřili rozdíl, znova to opakuju, až 10 stupňů Celsia, rozdíl teplot mezi tím, co bylo pod stromem a co bylo vedle na trávníku, nebo prostě na asfaltu, i ten trávník byl hodně rozpálený. Jo? Takže to jsou takový ty věci, že buďto chceme nějakou stabilitu a nějakej prostě dobrej život, anebo chceme jako peníze a, a, a lenost, když to teda takhle řeknu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Vladimíra zajímá váš názor, cituji z jeho e-mailu: "Za poslední půl století česká krajina prodělala řadu změn, které na ni měly neblahé dopad, oslabily její regenerační schopnosti a způsobily nevratné negativní důsledky. Především se to týká zemědělské krajiny. Rozloha zemědělského půdního fondu se od poloviny 20. století trvale a výrazně snižuje. Domnívám se, že není vysloveně nezbytné usilovat o samostatný zákon o krajině, mnohem důležitější je novelizovat zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a stavební zákon v části územního plánování, a to právně uznat krajinu, jako základní složku životního prostoru s náležitým důrazem v politice, územního rozvoje v územním plánová a ochraně půdního fondu."

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, to byla složitá otázka. Schází nám už roky zákon o ochraně půdy, je to vnímáno tak, že ustupujeme developerům, aby se mohlo stavět v podstatě, kde se stavět dá. Jsou jako okolní státy mají velmi jednoduchá měřítka, to znamená, když chcete stavět na vysoce kvalitní půdě, tak budete platit ale tak vysoký daně, že si to rozmyslíte a půjdete vlastně radši někam jinam. To znamená s mnoha věcmi se dá nějakým způsobem prostě dovopravdy zacházet. Za, na druhou stranu, jo, to poslední období přineslo i některé pozitivní faktory a to je právě to, že za socialismu se rozšiřovala plocha zemědělských půd až neúměrně, o ty svahy, jo, tam kde vlastně by se neměla obdělávat, nebo určitě ne obdělávat tím klasickým způsobem, kukuřice, brambory, obilí, nebo něco takovýho. Takže ano, celkově je tady obrovitá ztráta, jednak zemědělské půdy následkem toho vyjmutí z toho půdního fondu. A druhá věc je v podstatě obrovitá eroze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač ještě píše, že zemědělci dostávají dotace. Proč je tak velkým problémem vázat jejich vyplácení na dodržování správné zemědělské praxe? Když již od roku 2004 jsou platné standardy GAEC? To není šikanování zemědělců, to je jenom minimum k nápravě velmi špatného stavu.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, dostáváme se ale zase do oblasti, která je taková těžko srozumitelná, ale která se má zlepšit, a to je otázka zemědělských dotací celé Evropské unie. Pokud dovopravdy jako dotace jsou vypláceny za to, že nic nepěstujete a jenom vlastně sekáte trávu, jo, pak, pak se celý systém deformuje, že jo, pochopitelně. GAECky jsou, to znamená, to je Good and Environmental and Agricultural Conditions, dobré podmínky půdy, takhle když to jako zjednoduším, tak jsou v něčem pozitivní, v něčem jako byrokratické, to znamená pravděpodobně by to chtělo, pokud se bavím s pedology, nějaký druh jako, jako revize. Ale podívejte se, teďka začínáme mít problémy, že jo, třeba s tím plynem, nebo s tou jako s energetikou a to je jenom vlastně otázka, možná už letošního podzimu, bude-li to El Niňo, než začneme mít problémy s potravinami. Jo? Takže tohle jsou dovopravdy věci, které naprosto jako řek bych základny našich životů, půda, energie, voda, kterou je dovopravdy nutné dlouhodobě řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A řešíme to?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Někdo to řeší a někdo ne. Ta iniciativa je často v rukách těch municipalit, těch jako místních, místních orgánů, místní samosprávy. Já bych si přál, já už jsem to říkal víckrát, zase nazpátek takové to vykupování těch, těch vodovodních zdrojů, aby se to dostalo dovopravdy do ruky komunity, jo, nebo zase taková ta jednoduchá opatření jako v Holandsku, když se prostě postaví nějaký druh elektrárny, tak je prostě ze zákona dáno, že ty místní orgány musí mít určitý podíl v té elektrárně, aby byly schopný jednak do ní zasahovat a jednak, aby byly schopny řek bych pro blaho svých občanů svého regionu, nebo mikroregionu těchto zdrojů využívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana posluchače Jana zajímá váš názor, pane Cílku, na to, jaký dopad může mít eskalace násilí v Iráku, který je druhým největším producentem ropy v kartelu OPEC?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte je zvlá..., zajímavé, že se mluví o plynu a nemluví se ropě. Já nejdřív se možná pohovořím krátce o plynu. Víte, už před 5, nebo 7 lety na energetické komisi, ale leckde i jinde jsme se bavili o situaci pochopitelně se zásobování plynem, mimochodem v Čechách jsou minimálně dva lidé, kteří se v tom velmi dobře vyznají, a to je Václav Bartoška, energetický abasádor a Vladimír Štěpán ze společnosti ENA, konzultant vlastně plynárenský. No a před těmi 5, nebo 7 lety situace vypadala tak, že dovopravdy nebyly měřáky, ale my to nevíme určitě, protože to znamená odebraného plynu na hranicích, protože tam nikdo nebyl a nikoho tam nepustili. Situace měla být taková teďka spíš na to řeknu svůj názor, tak, jak jsem ho slyšel a jak to považuju za pravděpodobné, že ti lidé, kteří se starali o ropný a plynný průmysl, pocházeli ze stejné skupiny vlastně studentů, kteří spolu kdy studovali obor energetické suroviny, my jsme tam mimochodem jezdili s Přírodovědeckou fakultou, takže to prostředí vlastně trošku známe, popíjeli spolu, brali si své manželky, takže pak došlo, spolužačky, jo, a když došlo k rozdělení teda Ukrajiny a Ruska, tak to probíhalo tím způsobem, že dva spolužáci seděli na každé straně hranice a jeden zatelefonoval tomu druhýmu a říká: Pošli mi prostě milion kubíků plynu, pak to zúčtujeme. Takže oni vytvářeli a do dneška vytváří nějaký nadbytek volně rozdělený, který se odhaduje něco mezi 3-10 miliardami dolarů ročně. Jo, to už jako stojí za to. Teďka postupem, jak začali bohatnout z tohoto vlastně velkého obchodu s plynem, tak nebyla vůle ty měřáky zavíst, jo, nebo přesnou jako evidenci, tak začínali mít čím dál tím větší hlad, jo, kolega to komentoval slovy, už jim nestačila soukromá helikoptéra, chtěli mít soukromý tryskáč. A protože se nedohodli bandité, spolužáci na obou stranách prostě hranice, co a jak dál, tak to vyústilo v první ukrajinskou krizi zastavením vlastně těch, těch kohoutů. A já vnímám tuhlectu druhou krizi, jako pokračování tohohlectoho konfliktu, to znamená de facto jako souboj těch oligarchických nebo mafiánských skupin o rozdělování si prostě plynu a teďka bez ohledu pochopitelně na ty lidi, že jo, kolem a tydlecty skupiny, aby se nějakým způsobem udržely k moci, tak volí třeba ty, ty politický rétoriky, jo. A pokud doopravdy to vypadá na velký konflikt na té východní Ukrajině, přitom jako všimněte si, že třeba v těch posledních 5 letech prakticky neexistuje konflikt, který by byl vyřešený, Afghánistán, Irák, vlastně všecko pokračuje dál. To znamená, já se domnívám, že ta perspektiva i tohoto konfliktu je buďto špatná, nebo kolísavá, nebo prostě jako vracející se. Takže já bych čekal, že dřív nebo pozdějc doopravdy dojde k uzavření těch plynných, nebo k uzavírání těch kohoutů teda s plynem a že Ukrajinci budou nuceni dělat to, to, co se stalo leckde v Rusku, nebo i na Balkáně, že když třeba bydlíte v paneláku, tak si zateplíte jádro. Zateplíte si kuchyň a jeden pokoj, tam si dáte normální kamínka, prorazíte betonový panel vašeho paneláku, že jo a teďka normálně celý je to vočazený vlastně a kouří to. To je způsob, jo, takový rusko-balkánský způsob, jak přežít kri..., nepřipadá vám to zatím nějak jako pochmurný, jo, takže takhle já to vidím jako realisticky. Teďka, jo, k tomu, že Rusové se budou chtít zbavit Ukrajiny jako tranzitní země, tak to je zase součástí ruské energetické politiky oficiální minimálně před 5, nebo 7 lety ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ta neoficiální, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Neoficiální je ta, že ty země se potřebujou, že Rusko, já bych Rusko, ono to možná vás teďka zarazí, spíš vnímal jako stabilizační prvek, podobně jako kdysi Saúdskou Arábii. Protože Saúdská Arábie v těch 70. letech se pokusila, že jo, přerušit ty dodávky ropy na západ a najednou zjistil, že to destabilizuje situaci a že ji to poškozuje. Takže tehdy Saúdi otočili a nikoliv prostě z nějaké jako řek bych radosti, že podporují ten hnusný prostě Západ, ale proto, že stabilní prostředí přeje obchodu, tak začali fingovat jako ten flexibilní producent, odebírat a přidávat prostě těžebních kapacit ropy, takže, prosím vás, jak ropná stabilita Západu je od těch 70. let dovopravdy jako dílem Saúdské Arábie, které já osobně jsem za toto vděčen, ale nedělají to z lásky, že jo, k nám, dělají to vlastně pro ten obchod. Rusko je jako většina států světa v podivné ekonomické situaci a obchodování s energetickými zdroji tvoří naprosto ten základní pilíř ruské politiky a ekonomiky. Bez toho se ta celá věc začíná hroutit, armáda se začíná hroutit, jo, Rusko se může začít dál rozpadat, nemusí ustát tlak Číny na Sibiři a podobně. Takže..., no...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to, promiňte, krize, války, konflikty o komodity?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Jsou to, ano, ano, jsou to, začínají být vlastně spory o ty komodity. Naštěstí, co se týče dovopravdy plynu, jsme v lepší situaci, je ten North Stream a je propojení Gazela teda a technologicky jsme schopni, což před těma několika rokama bylo problém, dovopravdy otočit směr proudění plynu. Problém jsou kapacity, přepravní kapacity, jo, není to, není to jednoduché řešení, to jako v žádném případě ne. A zase, prosím vás, jestli někdo udržuje stabilitu jako v tomto státě, tak jsou to třeba ty energetici naši, jo, prostě, nebo, jo prostě ty šikovní lidi, jo, řek bych ty technologové, který vlastně nám zajišťují to, bez čeho ten, by se, by se to začalo hroutit. A co se týče ropy, že jo? Zase, bavili jsme se o tom víckrát. Ruská koncepce energetická, veřejná dlouhodobě plánuje odstavení ropovodu Družba. Dřív nebo pozdějc k tomu prostě jako dojde. Jo, ropovod z Terstu je schopen dodávat většinu kapacit, jo, ta situace není nějak jako hrozná, ale může dojít k, jako k nějakému období prostě přechodného nedostatku a ten Irák to teďka je schopen jenom podtrhnout, jo, my to víme, že když padala Libye a docházelo k výpadkům světové těžby o nějakého půl procenta, tak to mělo prostě vliv na, vliv na ceny ropy. Já bych jako lidem říkal, normálně naučte se jezdit s plnou nádrží, prostě a jo, aby, abyste dojeli kam, když budete potřebovat, protože dovopravdy během několika dnů se ta situace může změnit do období přechodného nedostatku, pak dojde k nějakému vyřešení a pak zase prostě, jo se nějakou dobu prostě žije normálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomohla by tady společná energetická koncepce Evropské unie, jak se vytýká, že vlastně neexistuje?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Evropská unie má cosi jako energetickou koncepci, jako soubor návodů a návrhů, jak věci řešit, ale ta je problém, je té Evropské unie ten, to znáte zase všichni, že je hrozně nehomogenní, jo, to znamená těžko prosazuje ty společné zájmy. Já bych to spíš viděl prostě udělat nějakej takovej jako dovopravdy jako blok zemí, který se navzájem podporují a potřebují se podporovat, to znamená dejme tomu v našem případě Německo, my, Rakousko, Slovensko, jo, prostě takovej ten širší Visegrád, širší střední Evropa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemýšlím, pane Cílku, jak jsme vlastně, co si povídáme tu dnešní půlhodinu, připraveni, ať už je to klimatický neklid El Niňo, nebo potenciální uzavření, pozastavení toku ať už plynu nebo ropy a dalších surovin do Evropy?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, svět je rozkolísaný a svět je neklidný. A je rozkolísaný nejenom v té energetice, politice, ekonomice, ale i v tom počasí, jo. A z toho právě jako vyplývá ta zvláštní zranitelná a neočekávatelná situace světa, kdy například Spojené státy americké se začínají bavit prostě s Íránem o vzájemné vojenské pomoci, přesto, že před 2 měsíci se málem bombardovali, když to teda přeženu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapilo vás to?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ne, protože svět teďka už bude založen na tom, že nás ty věci budou jenom překvapovat vlastně každou chvíli. Je to skutečně jako neuvěřitelné, co všechno se jako se rychle může stát, jak rychle vlastně na to nějakým způsobem reagujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem při našem poslední setkání před měsícem jste hovořil o Izraeli, o desalinaci a, a podobně a tam vlastně také spolupracují Izraelci s Íránem.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, kdysi spolupracovali, teďka mnohem míň a Izrael se opět snaží spolupracovat s Íránem, protože ta íránská odsolovací zařízení stárnou a jsou dílem izrels..., izraelské jako provenience. Dovopravdy svět se potřebuje, jo, to znamená my jsme sice, běží tady obrovský množství konfliktů nebo velký množství nečekaných konfliktů, ale pod tím jakoby měly zůstat zachovány ty toky těch komodit a energetických zdrojů, platiny z Ruska, že jo, paladia a, a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem teď jste mi hezky nahrál. Nedávno se objevila myšlenka, že by se státy, které produkují platinové kovy, mohly nebo měly sdružit do podobné organizace jako je OPEC.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, to s může, může stát. Víte, situace je taková, že zhruba 70 % paladia, tuším 80 % platiny pochází od 2 producentů. A to je Rusko, to je Norilsk, že jo a pak je to Jižní Afrika, ale tam probíhá dlouhodobá stávka asi těch 70 tisíc horníků a probíhá od ledna. Jo, a je to doprovázeno vraždama, je to hrozná jako, jako situace. A na tomhlectom případě vlastně té platiny a toho paladia je dobře vidět, jak Rusko potřebuje nám prodat to paladium a my ho potřebujeme koupit, protože nám roste produkce automobilů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek, geolog a spisovatel hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji vám za to a těším se v září na viděnou.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Na viděnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: Václav Cílek , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová