Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 17. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Já vás vítám. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je naše spotřebitelská gramotnost a co nejvíce ohrožuje biodiverzitu a jaký bude postkapitalistický svět? Především o tom budeme hovořit v následujících minutách, dobrý poslech. Mediální pozornost celého světa si včera vysloužil helsinský summit prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Podle slov šéfa Bílého domu šlo o začátek dlouhotrvajícího procesu. Jak vy vnímáte závěry tohoto setkání, prvního oficiálního setkání obou státníků, pane Cílku?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, vy mě asi nařknete, že uhybám z tématu, ale já jsem si právě dneska ráno představoval, jak je možné, že by mě vlastně vnitřně nepotěšilo, ani kdyby pan Trump získal nějakou převahu nebo ani pan Putin. A je to, víte je to zřejmé tím, že jak říkají psychologové od těch šedesátých let, my máme to vnitřní místo, kde prostě ty věci jako hodnotíme a jsme v sobě a to vnější místo. A teďka, když máme moc tý politiky, tak ta politika to je něco jako povodeň nebo sucho. To je prostě jako velká síla a ta posiluje to vnější místo jo. Ten pocit jako, že jsme, že jsme předmětem v něčích rukách nebo, že se prostě jako, jako něco děje. A to vnitřní místo naopak se posilovalo, já si to teďka uvědomoval takový to divadlo, umění, domácí muzicírování, vždyť toho byla plná Evropa až někdy do, já nevím do druhý světový války. Prostě lidi doma dělali muziku, a pak v těch padesátejch, šedesátejch letech se scházeli a provozovali. To je posilování tý krásy toho vnitřního místa. To znamená, pokud na nás média a my jim to dovolíme, protože ono je to návykový jako neustále chrlí zprávy o tom, co dělá pan Putin a co dělá pan Trump. Pan Putin stejně dělá něco úplně jinýho, než říká a pan Trump stejně udělá něco zítra, než dneska říká jo. To znamená, to je jako dobrý prostě pro ty média a já si myslím, že by jsme se měli učit akordy na kytaru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, je to naše práce, kdybychom o tom neinformovali, tak bychom byli obviněni třeba z cenzury, co já vím.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano. Ne jako to je jasný, že jako média o tom jako musí informovat. Ale mně se doopravdy jedná o to posílení. Ta mladá, starší generace to posílení toho vnějšího místa má třeba přes tu politiku a přes ty zprávy a ta mladší generace to má přes ty Twittery a Facebooky. Jo hledá ten odraz v té, v té komunitě kolem, ale vlastně ztrácíte něco z toho klidu, protože prostě posilujete to, čemu, na co máte vlastně hrozně malý vliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A, když jste, věnoval jste vůbec tedy pozornost třeba tomu setkání? Zajímalo vás?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Mně se líbí, já vždycky spíš sleduju, jak se lidi tvářejí jo. Stejně mám jako pocit, že to je nějaký druh částečnýho vlastně jako divadla. Vždycky jako hrozně rád si čtu ty Trumpovi twittery, protože on má celou řadu spisovatelů, kteří to píší za něj jo a některý jsou docela jako nadaný lidi. Oni zaměstnávají třeba někdy i básníky a tyhle ty věci stejně jako reklamní agentury. Takže já se dívám pak na ty, na ty twitterový zprávy, který stejně projdou a odejdou jako na takové jako hajko, jako takový jako japonský čtyřverší prostě, jako určitej druh literatury nějakým způsobem prostě vycizalovaný. Teďka ty média na to všechny skočej, okamžitě to převezmou, protože on jim nic pořádnýho neřekne. Jo a teďka je tam geniální to, že ta zpráva je krátká. To znamená, dá se snadno ukázat, dá se snadno komentovat, že jo. Trump je známej tím, že ty zprávy posílá ještě načasovaně, aby se dostaly třeba do ranního zpravodajství právě novin, televizí, takže pak je možný, aby experti přicházeli celej den a komentovali to víceméně bystře a zajímavě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Žijeme v době politického marketingu, jak se říká.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, jo jo, ale právě je nutný se tomu nějakým způsobem jako bránit. Heleďte se, další pozorování, to mě napadlo až teďka, když jsem šel do toho rozhlasu. Přečetl jsem si v metru jenom nějakej antickej výrok na téma, že by jsme měli mít radost z toho co máme, ne z toho co nemáme nebo co jako obtížně získáváme. A teďka jako co nám brání mít radost z toho, co máme? No, já si myslím, že to je reklama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reklama na radost?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne ne ne. Kdyby jsme byli spokojený s tím, co máme, tak nekupujeme nový věci. Jo to znamená ve společnosti musí vzniknout poptávka po něčem novém. To znamená, já se pak už na to dívám tak, že je reklama je něco, co cíleně ničí a ten marketing, co cíleně ničí naší radost jako z běžnýho života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A po čem je podle vás, pane Cílku, poptávka ve společnosti?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já si myslím, že společnost neví, co chce jo a.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme hezky zamluvili ten helsinský summit.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne ne ne, naopak se velmi přesně k němu vyjadřujeme až na to, že nepoužíváme slovo Putin a Trump jo. Stejně jako Borgres chtěl napsat knížku o jednom prostě básníkovi, aniž by použil jeho jméno teda jo, protože se vlastně bavíme jako o tý věci. Jaká byla otázka? Jsem to zapomněl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, po čem je poptávka ve společnosti?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Po čem je poptávka? My se možná ještě dostaneme k tomu Wolfgangu Schreckovi, německému sociologovi. A on má takovou pěknou kapitolu, která se týká právě toho, toho konzumního způsobu života. A on říká, už dávno nekupujeme věci, které potřebujeme, ale kupujeme věci, které mají symbolický význam. A teďka historicky ukazuje, jak někdy do šedesátých let stačilo mít 4, 5 druhů automobilů. Fordovi automobily byly všechny černý jo. Ale v jednu chvíli se lidi objevili a zároveň to právě objevila ta reklama, že prezentovat sama sebe můžete prostřednictvím věcí, který máte. A od tý doby se vytváří doopravdy takový jako předivo vztahu, který se nám snaží říct, že vytvořit svojí vlastní jedinečnou osobnost, je možný nakupováním. Takže se to rozrůznělo. On to ukazuje na druzích automobilů, ale na druzích vín taky, je to patrný jo a posléze by to šlo určitě dát na kravaty a na módu a podobně. Takže ten, ten trik toho, co chceme, je odlišnej od toho, co potřebujeme. Takhle bych to řekl jo. A spočívá to v tom, že se snažíme kupovat ty věci, které ukazují aspoň v našich očích, kým jsme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kapitalismus má za sebou složité desetiletí, finanční krizi ve Spojených státech, dluhovou krizi v Eurozóně nebo nárůst nerovnosti ve společnosti. A všichni hledají otázku nebo odpověď na otázku, proč k tomu došlo. Existuje mnoho teorií. Někteří viní třeba nedostatečnou regulaci, jiní za příčinu považují přeregulovanost. Německý sociolog, o kterém už jste se zmínil Wolfgang Streeck mimochodem emeritní ředitel prestižního institutu Maxe Plancka pro výzkum společnosti tvrdí, že příčinou je umírání kapitalismu. Zabíjí nebo již zabil kapitalismus jeho úspěch a žijeme ještě vůbec v kapitalismu, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Streeck patří mezi lidi, kteří reflektují náš prostor. Jeho maminka pocházela z Čech, byla to teda sudetská Němka, která byla odsunutá a my většinou žijeme právě pod vlivem lidí jako je třeba skvělý Fareed Zakaria. Prostě takový to anglosaský pojetí světa a přitom to středoevropský nebo třeba vídeňský bylo vždycky takový jako hrozně důležitý. A Streeck se obrací, já vám řeknu, co jsem si spíš zapamatoval z té jeho knihy. Nedávno mu vyšla knížka, kterou Garden označil nebo zařadil mezi knihy roku. Byla jako velmi jako zajímavě přijata, někdy rozporuplně, ale to je osudem všech těhle těch knih. Ta kniha se jmenuje Jak skončí kapitalismus a je to soubor jeho úvah, který tisknul po roce 2008 vlastně po krizi. A Streeck jako na jednu z prvních věcí, na kterou ukazuje, je to, že kapitalismus a demokracie byli vždycky oddělený. Byli vždycky stále proti sobě, protože třeba před to 19. století nebo dobu Karla Marxe a Engelse prostě jako v Británii. Kapitalista se snažil zejména teda vytvořit, vytvořit zisk, že jo a moc se nestarat o lidi a státy naopak se snažily tomu kapitalismu dát nějakou jako mez, aby se, aby příliš nezvlčela, aby nebyl jako příliš jako chamtivý. Ale všechno se změnilo po roce 1945, kdy bylo nutný vybudovat Evropu. A teďka to bylo nutný vybudovat, aby to nebyla fašistická Evropa na demokratických základech a zároveň kapitalismus jako takový potřeboval, aby se rozeběhla výroba, lidi dostávali mzdy a kupovali. To znamená na čas od toho roku 1990 se kapitalismus a demokracie sloučili do jednoho proudu, ale po tom roce 1990 došlo vlastně k tomu rozpadu, že jo sovětskýho bloku a najednou kapitalismus byl nechán sám, sám o sobě. On navíc ten kapitalismus se musel v šedesátých, sedmdesátých letech vyrovnávat s tím sociálním nábojem toho socialismu. To znamená jemu konkuroval alespoň ideologicky takový jako humanitní systém, kterej rovnost lidí, aby se všichni měli dobře a podobně. Takže i ten kapitalismus musel tehdy mít podobnou roli. A v tom roce 1990 vlastně kapitalismus zvítězil a najednou neměl pořádnýho protivníka a nemá ho do dneška. Jo kapitalismus pravděpodobně skončí, Streeck píše, že to může bejt dřív, než si myslíme, ale nevíme, co ho nahradí. Není tady žádná ideologie, která by se rýsovala, žádný Che Guevara nemává někde prostě praporem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A půjde o konec nebo jak ho vůbec poznáme, že končí ten systém, protože to vlastně probíhá pozvolně?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano ano. Podívejte se, my pod pojmem konec vnímáme zase takový to hollywoodský, že konec mostu je, když ten most spadne prostě s velkým jako rázem, ale instituce, pokud nedojde k něčemu, jako byla velká říjnová revoluce nebo něco takovýho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ideologické systémy vůbec.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A vůbec ideologický systém se proměňuje jo. A jsou to furt jako posuny každou. My to vidíme na tom Trumpovi teda, abych se vrátil konkrétně teda k tý současný politice, jak se za ty 2 roky prostě těch posunů je vlastně hrozně moc. Takže instituce se spíš mění těmi neustálými šoky a jednou za čas do toho přichází nějaká větší krize. To jako, to bejvá. Takže ty systémy se mění jako proud změn, jako tisíce drobnejch, drobnejch proměn, ale Streeck to, co je podstatný říká, že je několik základních nemocí kapitalismu a první je korupce jo. On korupci nechápe jenom jako takový to úplatkářství, ale ukazuje, kolik bývalých politiků včetně Tonyho Blaira pracují pro, většinou pro bankovní sektor. Prostě pro organizace, které mají něco spojeného s ekonomikou. A korupce je v tom, že tito lidé mají lepší informace než ostatní jo to je jako. Pak je tady takový to oligarchický jako vykrádání veřejnýho prostoru jo. Zase Streeck ukazuje, jak je zajímavý, že prostě ruští oligarchové se usídlí v New Yorku nebo v Londýně, ale americký oligarcha se umístí vždycky na Manhattanu a snaží se vytvořit z toho Manhattanu takovou tu pevnost, která mu prostě bude, bude hrát jako, jako do noty. A pak je tam ta příjmová nerovnováha, že jo Streeck se odvolává na člověka, který spočítal, je to asi hrubý odhad, že dneska rozdíl, když máte příjem skutečně tý elitní domácnosti a prostý domácnosti, tak ten rozdíl je stejně velkej jako v římský době byl mezi senátorem a otrokem. Je to možná nadnesená metafora, ale ukazuje to vlastně tu nerovnováhu. Streeck se právě domnívá, že těch nějakých 5 základních nemocí kapitalismu, že se vlastně neřeší, že se jenom vlastně prohlubují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stagnace, globální anarchie také vypočítává.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, globální anarchie vidíte, že se dneska furt bavíme o tom Trumpovi a Putinovi a nebo tak, když jsme to takhle zakamuflovali prostě jiným, aby jsme se o tom bavili jiným způsobem, než poběží dalších několik dnů na všech zpravodajských kanálech, ano, ano, ano. To znamená, on předpokládá, že dojde ke konci kapitalismu. Co bude následovat? Za prvé nemá to jméno, za druhý není jednoznačnej kandidát. Streeck tomu říká mezivládí, říká tomu interegnum, což je takovýto, tak se označovalo, když jeden král umřel jo, kterej vydal určitá nařízení a druhý král ještě nebyl prostě zvolenej, takže je to spíš jako období toho společenská dystopie nebo jo takhle tomu jako se říká všelijak. V podstatě je to období zmatků a nejistoty, proto já jsem začal mluvením o tom vnitřním místě, protože to, co s tím můžete dělat, je budovat si právě nějaký to odolný jo dobrou rodinu, dobrou firmu. To znamená, můžete se tomu bránit tím, že jak jsme se o tom bavili ta resilience jo, ta vnitřní odolnost je zapotřebí, aby v těhle těch případech, aby jsme jí věnovali větší pozornost než dosud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem recenzi právě na knihu pana Streecka od komentátora Financial Times Martina Volfa a ten napsal, že hrozbou není ani tolik konec kapitalismu jako konec demokracie. Podle Volfa by nás měl trápit nikoliv konec kapitalismu, ale nastupující forma postdemokratického kapitalismu. Rizikem se nezdá ani tolik nástup temné éry podobné středověku jako růst moci autotirativních vládců typu Putina či Erdogana.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se, je to tak Streeck používá německý výraz, který od někoho převzali, je hrozně pěknej fasaden demokracie. To znamená i jako vypadá to jako, má to fasádu jako demokracie, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošku Potěmkinovská vesnice?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano, už kulisy jenom takový jo jako. A uvnitř už je to prostě něco jinýho. A hodně za to může jev, kterýmu on říká komodizace společnosti. Komodita je něco, co se dá prostě, s tím se dá obchodovat, že jo. A to je zase takový hodně důležitý pozorování aspoň pro mě teda od Streecka. On říká, že vlastností kapitalismu a trhu je expandon. A v těch devadesátejch letech, že jo se to expandovalo já nevím do Číny, do Indonésie, do Afriky. Pak to narazilo na určitý další možnosti. Dneska se spíš ten kapitál jako stahuje, ale protože ta vlastnost ten kapitalismus může vlastně dobře fungovat jenom při nějakým růstu aspoň 2 procenta třeba jako malým, tak kam vrhnout tu sílu tý expanze. A ono, on ho vrhne třeba na vzdělání nebo na zdravotnictví. A je to, on o tom pěkně psal nějakej Karl Polanyi. To byl sociolog ale vídeňskej v těch 70. letech. /nesrozumitelné/ je něco jako fiktivní komodity. To znamená, je to třeba práce. Jo my práci vidíme, že prostě pracujeme, aby jsme dostali zaplaceno, ale Polanyi to obrací a říká, práce, když dostaneme zaplaceno a rozumně, tak máme víc času na rodinu jo. To znamená, tady se nejedná už o to, kolik za tu práci dostaneme, ale jak to ovlivní naše sociální vztahy, další je příroda třeba jo. A takhle by šlo nějakou jako, jako chvíli pokračovat. A Streeck právě ukazuje, že ten kapitál, kterej už nemůže expandovat do další prostě vietnamský nebo čínský vesnice, tak expanduje v soukromí univerzity, soukromí nemocnice, péče o starý. To znamená do věcí, který tradičně stávaly nad kapitálem, nad komodizací. Není to úplně špatně jo, neříkáme jo, ale je to ta tendence je znepokojivá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V důsledku změn životních podmínek na zemi v minulosti vymřeli trilobiti, zmizeli dinosauři. Vědci se ptají, zda jsme na prahu další éry vymírání živočišných druhů včetně člověka. Těch epizod masového vyhynutí v historií naší planety bylo 5 a vždy je vlastně doprovázela nějaká rychlá ekologická změna. Vstoupili jsme do epizody číslo 6, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jasně, na tohle to je obtížná a složitá odpověď. Ono to trošičku souvisí s tou komodizací přírody. To znamená změna složení atmosféry a vůbec všemi těmi změnami, který člověk vytváří na zemském povrchu. V českém překladu někdy před 14 dny snad vyšla knížka, která je docela zajímavá, má žlutou obálku, Kolbertova šesté vymírání. Myslím, že zase za Times nebo někdo takovej to považuje jednu z deseti důležitých knížek minulého roku. Ty žebříčky to je celkem jedno. Ale je to jako dobře a pěkně napsaná knížka, kde na příkladě nějakých 13 příběhů se líčí právě otázky vymírání. Takže možná, že je lepší, aby se člověk podíval do týhle tý knihy. Co mě tam jako nejvíc zaujalo nebo aspoň z těch všech příběhů a z toho vyplyne pak i odpověď na to, na co jste se ptala a to je okyselení oceánu, je to acidifikace oceánu. A je to tím, že když máte ve vzduchu víc oxidu uhličitýho, tak to prostředí se mění na kyselejší. A teďka jak na to reagují živý tvorové. Vědci tohle to zkoumali ve Středozemním moři, v Tyrhénském moři teda, kde je ostrov, kde jsou podmořský, prostě kde probublává oxid uhličitý z vulkánu, to jsou podmořský /nesrozumitelné/. A to prostředí je nejblíž jo u těch vlastně zdrojů toho plynu, nejvíc kyselý, že jo a pak to jako slábne. Takže oni je zkoumali, jak se projevuje ta acidifikace na různých typech organismů. Ukázalo se, že ovlivněný jsou úplně všichni jo a je to tím, že organismy, který mají vápnitý schránky, teda a to jsou, když má někdo vápnitou schránku, tak to znamená, že čerpá oxid uhličitý z atmosféry, a pak z toho udělá ten, ten karbonát, že jo a ten padá na mořský dno a v podobě vápenců se buďto trošku rozpustí, nebo tam nějakou dobu zůstává. A ukazuje se, že právě tahle ta acidifikace oceánů způsobená větším množstvím oxidu uhličitého v atmosféře, způsobuje to, že ty organismy buďto nemají dost sílu stáhnout ten, ten vápník, kterej je jako čím dál tím víc naředěnej prostě z toho okolního prostředí. A vychází z tohoto, co vidíme na těch korálových útesech, že jo nám jsou korálový útesy jedno, protože je nemáme, že jo. Ale ono jich je poškozeno na světě, ty údaje jsou různý, protože nevíme, co znamená slovo poškozený 50 procent, 80 procent. A během velmi krátký doby nějakých třeba 10 let se očekává, že víc jak 90 procent korálových útesů, to znamená těch kalcifikátů jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že je to třeba i problém, nedávno jsem viděla reportáž na severu Tuniska, Tabarka okolí, dobře to tam znáte, nejsou velký úbytek korálů, úbytek ryb?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, tohle to souvisí jako jedno, jedno s druhým, ale dopad je ten, že my víme podle těch energetickejch scénářů, že to množství toho oxidu uhličitýho se dalších 30 let pravděpodobně nezmění, ale to, co se změní, je ta schopnost oceánu ten oxid uhličitý odebírat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co pane Cílku nejvíce ohrožuje diverzitu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Nejvíc diverzitu ohrožuje množství lidí jo a tady neexistuje humanistická odpověď, že jo na tenhle ten problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přelidněnost planety?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Čili ano a potřeba těch lidí vlastně. Však prostě zabíráme určitej prostor a spotřebováváme určitý množství energie a výrobků, to je první věc. A z hlediska tý diverzity, tý nebo biodiverzity planety, hodně důležitý jsou toky dusičnanů. Jo ty jsou ještě možná důležitější, než toky, toky oxidu uhličitýho. Jednoduchej příklad, že jo. Já občas chodím podél Berounky a u všech českých řek, už poměrně brzo na jaře vznikne val kopřiv, který jsou dvoumetrový. A když se podívám na starý fotky třeba Českýho Krasu těch stejnejch míst, v okolí Srbska, tam není kopřiva jo. To jako, to je jako jeden z těch jako takovejch těch důvodů, kterejch, kterejch je vidět tady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Berou na druhé straně pane Cílku vědci také v potaz tu druhou stránku a to, že tady roste populace některých druhů. Některé zanikají a naopak někteří přibývají a nebo také migrují. Máme tady druhy, které jsme tady v životě neměli v našem prostředí Střední Evropy.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A budeme jich mít čím dál tím víc. Tomuhle procesu se říká globální homogenizace a je to jako něco podobnýho, jako když v tý ekonomice nebo v obchodu máte ty hodně velký firmy, který působějí v každým státě světa. Tak i mezi těmi zvířaty nebo rostlinami máte druhy, který jsou schopný přizpůsobit se poměrně široký škále podmínek a být úspěšný a vytlačovat podobně jako ty velký firmy nebo velký, protože vytlačují ty malý obchodníky, tak tady prostě nám zárůstají stepi nebo tyhle ty věci se dějí. Takže ty cenný místa jsou poměrně jako silně ohrožena expanzí průměrných druhů, které ale za to jsou prostě třeba prakticky všude ve středním pásmu severní polokoule včetně Japonska, včetně Ameriky. Všichni jsme poškozeni nebo postižení tímhle tím procesem. A ještě mnohem horší proces je ten, to je ta balastní voda v těch v lodích. Balastní je to proto, aby ta loď byla zatížená a nehejbala se. Takže se převáží obrovský množství vody, ve kterým je těch 150 až 200 druhů z místa na místo. A vědci prostě ukazují, že naposledy takováhle jako homogenizace prostředí existovala, když byl kontinent Pangea před nějakými 200 miliony let. A ty kontinenty byly tak blízko u sebe, že se mohly ty, zejména ty pobřežní fauny snadno jako vyměňovat. Je to obtížná situace v moři, v korálových útesech stejně jako s tím kapitalismem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké ne jenom ekologické, ale i ekonomické a sociální dopady byste viděl v případě teda toho vymírání některých druhů, co by mohlo následovat nebo už se třeba děje? Ne jenom co se týče životního prostředí, ale třeba i ten nějaký sociální dopad, ekonomický dopad?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ona odpověď je vždycky různá pro různý části zeměkoule. Ale v podstatě to, co je takovej jako nápadnější odpověď, je nějaká forma klimatické změny, která posléze prostě vede ty cenové šoky, nedostatek potravin, nedostatek vody. Zpráva 200 stránková o budoucnosti vody v Indii je naprosto znepokojující, protože ukazuje, že během 5 let se očekává nedostatek vody v 21 velkých indických městech včetně New Delhi a už teďka tím suchem je postiženo okolo 600 milionů lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, ptá se Ivan Máša z Prostějova, jestli jsou stále plícemi planety amazonské pralesy, ne-li kdo je momentálně nahrazuje?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, lesy jsou stále plícemi planety. Kolbertová se tomu také věnuje a jsou to 2 velké celky lesů, jednak je to Amazonský prales. On je na jedné straně kácen, ale na druhé straně zarůstá, ale zase z hlediska biodiverzity kácejí se dobrý druhy a zarůstá to špatnýma druhama, a pak je tady Tajga a ta je ohrožena požáry, ale já bych se neznepokojoval a soustředil bych se na něco pěkného, krásného, na to vnitřní místo, abych mohl vydržet všechny ty toky informací kolem nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geolog Václav Cílek a jeho postřehy, já vám za to děkuji, mějte se hezky, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.