Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 17. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí" přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog, pan Václav Cílek. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak nakládáme s naším největším národním bohatstvím, s vodou a půdou? Obejdeme se bez přehrad? Je oteplování oceánů největší skrytou hrozbou? Pomůže podpora rodinných farem přibrzdit nebo zastavit vysídlování venkova? Jen zlomek otázek pro dnešního hosta. Připojte se k nám. Voda a půda představují naše největší národní bohatství, jak jste to vy sám, pane Cílku, nazval na jednom semináři, který se nedávno konal v Poslanecké sněmovně. Jak s ním nakládáme, s tímto národním bohatstvím?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, semináře v Poslanecké sněmovně jsou specifické tím, že tam prakticky nechodí žádní poslanci ..., no, ne taková jako ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by mě zajímalo teda to publikum.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, jsou to třeba různí jako aktivisti, lidi, kteří mají o věc zájem, tu a tam se někdo přijde jako podívat a navíc jako je nutný si uvědomit, že já, kdybych byl českým politikem, tak první věc, kterou se naučím, je neposlouchat, protože sedět někde osm hodin v Poslanecké sněmovně a teďka sledovat to celý, to si myslím, že je doopravdy psychologicky náročná záležitost a že bejt poslancem je rizikový zaměstnání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co naše globální spoluzodpovědnost za ochranu klimatu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu jsme se dokonce i zavázali a platíme méně, než jsme řekli v roce 2005.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, to byl skeptický úvod, jo, a pak já se naopak zase snažím, aby ten seminář jen tak jako neproběhl, aby z toho byl nějaký záznam, nějaký výstup, jo, psaný materiál, nebo prostě nějaká přednáška na kterou se dá koukat, nebo odkazy aspoň na informace, které existují a ono se to postupně pak prokopírovává do té veřejné sféry. Takže to je jako jenom strategie, abychom si nepředstavovali pod seminářem v Poslanecké sněmovně něco jako "hochnóbl". To tak není úplně, jo, ale zaplaťpánbůh za všechny poslance, jsou to jednotlivci, kteří doopravdy mají zájem o něco, jako je dobrá energetika, dobrý vodní hospodářství. To jsou jako hrozně důležití lidé. Dobře, proběhl seminář. Co tam bylo jako řečeno, nebo co se ukazuje? Především se doopravdy ukazuje ten velký trend, o kterém jsme mluvili několikrát, to znamená, zpátky dostat vodu jako to národní bohatství. Dokonce města, jako Paříž, vykoupily vlastně ty vodovodní sítě a budou se o to starat. Jedná se nejenom o to, jak ukázala jedna americká studie, která srovnávala ceny vody, který ze státních podniků a ze soukromých podniků, z akciových společností, tak pochopitelně u akciových společností ty ceny vody jsou větší. To by možná nehrálo zase až tak zásadní roli, ale to, co teda hraje doopravdy velkou roli, je to, že municipalita si může navrhnout třeba desetiletej plán obnovy vodovodní sítě, jo, to znamená, tam ... a ví, že ty zisky může vrážet nazpátek, ne kamsi je posílat, jo, ale že může nazpátek vrážet do vodovodní sítě. Takže spíš ta dlouhodobost a plánovitost je tady jako podstatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, že vám do toho vstupuji, spotřeba vody v tuzemských domácnostech klesla za posledních 30 let o polovinu, nicméně platby za vodu se naopak výrazně zvýšily.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano. Neřeknu přesně rok, ale není to tak dlouho, já nevím, 10, 15, 20 let, kdy průměrná spotřeba vody u nás byla nějakých 175 litrů, teďka je 88, v některých lokalitách 90 až 100 litrů. V Uruguay je průměrná spotřeba 60 litrů, jo, to znamená, tím chci říct, že není v podstatě, kam moc jako klesat, jo, jenom teda u tý záchodový vody, což by měla být ta voda prostě jímaná z těch střech a naopak v té Americe jsou, jako ta voda jednak stojí teda hodně a jednak je tam ta spotřeba prostě běžně okolo 300, 400 litrů na osobu a vede Kanada, která má okolo 700 litrů, což já nevím, co ti lidi s tím dělaj, asi zalejvaj prostě zahrádky, nevím, jak to funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stát kdysi v minulosti vodu dotoval. Do těch cen se vlastně nepromítaly náklady na výrobu, distribuci a tak dále.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano. S těma cenama je to tak, že kdysi dávno bývala cena vody, dejme tomu, okolo koruny za kubík, koruna ale tehdy byla víc a dneska je to okolo těch, já nevím, 80 nebo 85 korun za kubík. Jsou v tom započteny různé náklady, především jako rekonstrukce je čím dál tím dražší, jo, ale já se domnívám právě na základě těch amerických firem, že většina těch rekonstrukcí nebo peněz vrážených do údržby, je, je velmi malá. V Americe to číslo, které by potřebovali, má tolik nul, že jsem nebyl schopen to vůbec přeložit jako do nějakýho rozumnýho jako jazyka jako matematickýho a podobná situace bude pravděpodobně všude. Na druhou stranu se zvyšují ceny úpravy vody. Úprava vody je mnohem lepší, je mnohem důkladnější, to je jako důležitý si jako uvědomit. Čističek je mnohem víc. To znamená, zase to má tyhlec ty pozitivní aspekty. A jinak teda, když už se bavíme tímhle tím způsobem, to, co je podstatné, jo, podle doporučení mezinárodních organizací je to, aby domácnost nedávala za vodu víc jak 5 % svých příjmů, jo, pokud možno, 4 % a u těch hodně chudých domácností, kterých je poměrně dost, by to mohlo být nastaveno tak, že spotřeba do 50 litrů na osobu a den je relativně zadarmo nebo laciná, a pak se prostě platí o to víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je, pane Cílku, naše strategie, ať už tedy té stávající nebo i budoucí péče o vodu v krajině, ve městech?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, strategií je několik, opatření, já už jsem to, myslím, tady říkal, bylo navrženo dohromady 400, jo a tak si to pojďme zjednodušit, abysme to tady jako ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jsem pro.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano. Základní strategie je péče o půdu a o krajinu, to znamená, schopnost zase zachytit co nejvíc vody. Bavíme se o tom vlastně už neustále, ale my se o tom budeme bavit asi furt, protože to sucho z toho roku 2015, ono vlastně pokračuje, ono je hodně zmírněné, mezitím je víc jak rok poměrně jako normálních srážek a přesto nedošlo k plné obnově podzemních vod, jako řada lidí s tím má jako problémy. To znamená, vypadá to, že s tou vodou my se dostáváme do nějakých chronických potíží, který jsou teda nerovnoměrně rozptýlený po, po celý krajině. Takže to je jedna strategie. Budoucí strategie zacházení s vodou ve městech, s tou šedou vodou, je právě to jímání vody a používání buďto na zavlažování parků, že jo, anebo prostě na splachování. To je další jako, jako velký trend, no a pak jsou další možné strategie, to znamená, jak už jste zmínila, velké přehrady a malé vodní nádrže a je nutné si uvědomit, co je dobré k čemu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem obejdeme se bez přehrad, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dnes už se bez přehrad neobejdeme. Už se staly součástí systému natolik, jo a nadlepšují prostě ty vodní stavy ve chvílích sucha, že se bez nich neobejdeme, ale neznamená to, že bychom měli pokračovat ve stavbě nových přehrad. Z těch několika desítek vytipovaných míst, nedávno jsme měli takový sezení, pravděpodobně by bylo možné skoro bezbolestně postavit na našem území nějaké dvě nebo tři přehrady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který region v naší zemi už pociťuje sucho?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to, jsou to vždycky ty regiony, které už jsou jako suché, že jo a je to teda, neustále se to opakuje, jednak je to jižní Morava a jednak na té současné mapě sucha je takový jako velký sušší flek ve východních Čechách v okolí Hradce Králové, jo, ale těch míst je víc, jsou to některá místa v okolí Prahy, kupodivu třeba jsou to části Táborska, má to takový jako velmi ostrůvkovitý charakter.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s tím jaksi předpokládá udělat nebo eliminovat ty dopady strategie nebo různé ty opatření, se kterými počítá?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, my se neustále soustřeďujeme na to, že přijde někdo velký, stát, vláda, ministerstvo životního prostředí nebo ministerstvo zemědělství ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vyřeší to.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A vyřeší to, jo? Já si ..., takhle, ta budoucnost, ono je to vidět dobře třeba na té energetice nebo na všem možném, bude vždycky kombinací těch velkých centrálních zdrojů, jo, Orlická přehrada nebo Temelín prostě, ale tam se stále více uplatňují ty lokální. Takže se jedná o to, o naštelování podmínek tak, aby to lokální se doplňovalo s tím, s tím centrálním vlastně, jo, to centrální musí bejt, protože prostě město o milionu lidí nebo o 200 tisících lidech prostě musí mít velkej zdroj energie a velkej zdroj vody teda, ale to lokální, to jsou ty úprava pramenišť, mokřady zadržujou neuvěřitelný množství vody v krajině, se ukázalo, to je doopravdy jako, to jsou kapacity celý Vltavský kaskády při dobrým, při dobrým hospodaření. Takže já si představuju strategii takovou, že regiony nejvíc vědí, co je pálí, jo a že by mělo jít teda víc peněz na, na regiony, na místa, na úpravy těch místních vodovodů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sucho bývá označováno za jeden z hlavních spouštěčů problémů, které pak mohou přerůst až ve válečné konflikty. Je, pane Cílku, prokázána ta přímá souvislost mezi vysycháním rozsáhlých oblastí a válkami?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, ono se tyhle ty věci většinou těžko přímo prokazují, protože mají celou řadu mezikroků, jo a ty mezikroky jsou, já nevím, politickej neklid, sociální bouře, ozbrojený milice, ale když se podívám na archeologický a na historický záznam a když si vezmeme kolapsy různejch regionů nebo velký takový jako přestavby nebo velký migrace a vyneseme to proti klimatický křivce, tak vidíme, že to klima, respektive ono se nemluví o klimatu, ale mluví se o primární produktivitě, to znamená, to, co vyroste na kilometru čtverečním, jo, prostě to, co ta země vlastně může dát. V okamžiku, kdy lidí je hodně a ta země může dát méně, tak dochází za prvé k migracím, za druhý k různejm válkám a konfliktům. Já to beru tuhle tu závislost jako prokázanou, ale není nikdy jako přímá a taková, taková jako jednosměrná. Je, je různě zpožděná, modifikovaná, jo, na každý sucho lidi reagujou maloučko jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo sucho, pak to další stupňování, nárůst cen potravin, sociální nepokoje a může to vést třeba až teda k té válce a následné migrace ostatně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je otázka vlastně, nebo to se stalo vlastně na tom Blízkém východě v Sýrii. Tam to vlastně celé tímhle tím způsobem začalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde hrozí oteplování oceánů? Protože experti to označují vlastně za největší skrytou hrozbu pro naši generaci a ty další.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, jako teďka jste řekla něco hodně podstatnýho. Před několika dny se objevila zpráva, která ukazuje, že oceány se oteplují víc, než se očekávalo a oteplují se do hloubky okolo dvou kilometrů. Mluví se, většinou u těch oceánů je těžký mluvit o oteplování, ale mluví se o zvyšování tepelného obsahu, ale zůstaňme teda u toho, u toho oteplování. A jaká je teda základní situace, je taková, že na Zemi panovala dlouhodobě rovnováha mezi množstvím sluneční energie, která přichází a která odchází, ale v současné době ten zlom je někdy v roce 1998, 2000, dochází k posunu do teplotní nerovnováhy celé planety. To znamená, ten teplotní základ, celá planeta jako celek je teplejší a 90 % toho tepla se zachytilo v oceánech. A my to třeba vidíme, já nevím, nedávné deště v Peru, jo, tam dokonce mluvili o jako příbřežním El Ninu. Tam se pobřeží, pobřežní vody se oteplily natolik, že to vlastně skorem nikdo nepamatoval. Tím, jak se oteplily, tak odpařily hodně vody a tím, jak ty větry nefoukaly dál do moře, aby vlastně tu vláhu roznesly přes, přes Tichý oceán, tak během dvou měsícům došlo ke dvěma, a třema vlnám přívalových dešťů a povodním, takže ti lidi prostě byli vytopeni třikrát. Já si to neumím představit teda, co tohlec to jako znamená, jo a co se nejvíc otepluje? Kupodivu se nejvíc otepluje, to se nepředpokládalo, Jižní moře, tam se to teplo tak pomaloučku jako skladuje. Jaký bude dopad? Já myslím, že dřív nebo pozdějc dopad bude ten, že se naruší monzun a jak se naruší monzun jihovýchodní, tak se může narušit zemědělství v Indii a v Číně teda. Pokud se naruší zemědělství tam ..., tyhle ty dvě země jsou hodně důležité, protože mají dost peněz na to, aby nakoupily potraviny jinde na světě a tehdy dochází k těm potravinovým šokům. Zatímco dneska ty výkupní ceny obilí spíš klesají nebo mírně oscilují. Tuna potravinářské pšenice stojí mezi 3,5, 4 tisíci korun, že jo a tak dále, to znamená, kolo zrní stojí 4 koruny, to je jako doopravdy jako hrozně málo teda, jo. Pak si zas stěžujou ti zemědělci, že k tomu teda takhle jako přecházíme, ale tím chci říct tohlec to, oceán je zahřátý o něco víc do hloubky dvou kilometrů a než se tohle to teplo vyzáří, tak to bude trvat 10, 15 až 30 let nazpátek. To znamená, pokud jako žijeme v nějakém jako mírně extrémním, my to zatím moc nepociťujeme, počasí, tak v něm budeme žít i nadále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdo, a vy jste to také řekl, třeba jenom mávne rukou: No, to jsou ty extrémy. A tečka. Máme k tomu ale takhle přistupovat? Odbýt to takhle konstatováním, že prostě výkyvy počasí tady vždycky byly a budou?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já o těchhle těch věcech vždycky mluvím ne proto, aby roznášel špatný zprávy, ale proto, abysme byli lépe připraveni a tím pádem, abysme minimalizovali třeba takový to utrpení nebo trápení do budoucnosti. Extrémů je třikrát tolik v posledním desetiletí než v dlouhodobém průměru. Zvýšení teploty o jeden stupeň třeba v Americe znamená třikrát větší pravděpodobnost sucha. V Austrálii ale tam těch výpočtů je, prostě ty mluví o 10, 15 až 50násobný pravděpodobnosti, že se sucho bude prostě opakovat, jo, takže situace ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto je důležitá ta strategie, o které jste hovořil.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Proto, ano, jo, protože jako přehradu nepostavíte za den, malou vodní nádrž taky ne, nějakou prostě jako sběr vody, to všecko stojí prostě peníze, musí se to chvíli dostat do nějakého třeba stavebního zákona, jo, chvíli tohlec to trvá, takže je, máme čas na přípravu, já si myslím, ve střední Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak sucho hrozí taky některým zemědělským oblastem ve Spojených státech. Pocítí to?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
USA exportují velké množství potravin, takže spíš to pocítí ty země, kam ty potraviny směřují ve formě pomoci. A ještě teda u nás je docela zajímavá věc, ČHMÚ měří půdní teploty. Tak se, půda se oteplila, myslím, že oproti rokům 196 až 1990, asi o 0,6 stupně Celsia. To znamená, ten odpad je větší nejenom z té, z toho povrchu, z toho teplejšího povrchu půdy, ale i z tělesa té půdy samotné a v okamžiku, kdy vám třeba půda popraská, tak dojde k úplně nelineárním reakcím, že třeba ta vodní pára může odcházet snáz. To znamená, jo, jsou, existují ještě takový ty meze stability, za kterejma ta situace se zhoršuje prudce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Státy se dohodly omezovat na svém území produkci skleníkových plynů. Kdo ale zachrání oceány? Protože ta větší část světových oceánů je exteritoriální území, nepatří vlastně nikomu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, tady jako každej návrh je takový jako, řekl bych, jako plácnutí do prázdna. Já si myslím, že dojde k takový situaci, že prostě ty klimatické změny se začnou opakovat tak často, nebo budeme o nich informováni prostě mnohem lépe, že nakonec lidi, i samotný vlády pochopěj, že se dostáváme mimo běžný pole stability a že je nutný, já nevím, třeba, aby ty zisky už nemusejí růst, ale jakože je důležitý aspoň uchovat to, co máme, nebo teďka nevím, jak bych to prostě řekl, jo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To národní bohatství.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To národní bohatství, abysme zachovali, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výkyvy počasí a špatné počasí, jako třeba mrazy, sníh, záplavy a tak dále, se promítá i do našich peněženek. Třeba čerstvá zelenina během zimy ve srovnání s loňskem několikanásobně podražila. Mám namyslit teď dovoz. Hlavním důvodem byla třeba velká neúroda v jihovýchodním Španělsku. Jaké důsledky může mít, pane Cílku, vylidňování venkova? Podle statistik v letech 2001 až 2014 se snížil počet obyvatel v nejmenších vesnicích o 36 tisíc lidí.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Máme jako etalon, jako srovnávací materiál, máme Francii a Itálii, kde zanikají celé vesnice. Jako domy, které byly na samotě, často nejsou vůbec jako obnovovány a podobný proces přichází i k nám, respektive už je tady nějakou dobu. Nedávno jsem byl na Šumavě, na Strakonicku, ukazovali mi vesnici, která měla někdy v 70. letech 200 obyvatel, teďka má 75. Ti obyvatelé jsou staří, takže za pár let, během 10 let, už jich nebude 75, ale 55, jo. To je jako typickej obrázek. Existuje mapa stárnutí a vylidňování vesnic. Jsou to jednak vesnice na okraji teda, že ji, v podhorských oblastech, ale když si vezmeme Středočeský kraj, tak vlastně větší část Středočeského kraje, právě na těch hranicích, na západní a na jižní, je lemována stárnoucími vesnicemi, které se vylidňují. Úplně jako šílené rozměry vylidňování mají ale například v Rusku, kde prostě zaniklo, uvádí se nějakých 11 tisíc vesnic, jo, ten ruský venkov prostě je pryč. Proč se to tak děje? Ony se zároveň vylidňují i velká města, maloučko, jo a kam se stěhují ti lidé? Lidé se stěhují do toho pásu kolem velkých měst, takže dochází ..., zase je to věc, o které jsme mluvili jako víckrát, tak ke vzniku takové jako holandské krajiny, že z baráku vidíte na barák, že to je jako ..., no a to je v okolí, já nevím, Olomouce, Ostravy, Brna, Prahy zejména, že jo. Do toho přijdou takový ty sklady, takže město se nám mění na něco, co nemáme, jo, což už není tradičním městem, protože zároveň ti lidi odcházejí z historických středů měst velice často, kde jsou různé ty úřady, že jo a město pak žije, pokud vůbec žije, turismem, a pokud nemá turismy, tak turisty, tak nežije vlastně jako ničím. Je to proměna, která se týká celé Evropy. A teďka, co se s tím dá dělat pochopitelně?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to taky udělá s tím samotným venkovem, když se vylidňuje? Co to udělá také s půdou, se zemědělci, kde jsou rodinné farmy, firmy?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Mluvil jsem s šéfkou rodinné farmy, která pracuje na ... nebo obhospodařuje půdu o velikosti bývalého JZD. Většinu teda využívá, většinu půdy pro pastevectví, protože je to podhorská oblast. Říkala: "Na této ploše hospodařilo 80 zemědělců v JZD a já zaměstnávám 5 lidí," jo, protože ty velké traktory, ty moderní technologie do určité míry tohlec to umožňují a na některé práce si najímá lidi odjinud. To znamená, i v tom, i na tom venkově přestává být prostor pro zemědělce. Naopak si myslím, že tam je třeba prostor pro to pěstování zeleniny, protože v tom Španělsku, tam jako, tam je ten trend vysušovací doopravdy jako patrný. No a teďka co s tím? No, povídejte ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, promiňte, zůstali by třeba malí, drobní farmáři na tom venkově, kdyby se jim dostala lepší, větší, intenzivnější podpora od státu, kterou oni žádají? Říkají, že by s nimi stát měl zacházet jinak, než s těmi velkými zemědělskými podniky. Udrželo by je to právě na tom venkově?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, velké zemědělské podniky, já už jsem zapomněl, kolik celkové produkce dávají, ale je to víc jak dvě třetiny celkové produkce potravin. To znamená, dotace jsou nastaveny tak na podporu těch velkých podniků, připravují se další dotace na ministerstvu zemědělství, které podle mých neúplných informací mají být rovněž zaměřeny na ty velké podniky. Já to vidím hrozně nerad teda tohlec to a je otázka, jaké budou dotace Evropské unie po tom roce 2020 do zemědělství. Evropa bude asi spíš řešit otázky bezpečnosti, to znamená, dojde k velké restrukturalizaci dotací do, do zemědělství. Ano, to, co my potřebujeme udržet lidi v krajině, lidi ve vesnicích, protože, když třeba jsem byl na té farmě, která sice zaměstnává jenom 5 lidí, tak ta farma převzala místní hospodu, která by jinak zkrachovala, převzala místní obchod, který by jinak nefungoval, že jo a v té hospodě aspoň jednou za čas je prostě možné pořádat nějaké slavnosti, bály a podobně, jo. To znamená, to jsou ti lidi, kteří de facto udržujou tu vesnici, aby tam ještě vůbec něco bylo. A když tam není vůbec nic, tak ti všichni mladí lidé odejdou prostě do té, do té městské kaše. Víte, ale situace se může změnit, protože jsou tady právě ty klimatické změny a prostředí měst začíná být horké, bude stačit nějaká epidemie, jo, nebo něco takovýho, větší množství alergií, aby lidi měli zase tendenci, aspoň s malými dětmi žít na venkově. Ale zatím se to neděje prostě bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je udržet tedy lidi na venkově, pane Cílku, podle vás?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, je to furt, je to stejná věc, a to znamená podpora těch doopravdy místních, místních malých zemědělců, místních malých obcí. Ty nejmenší obce teda zanikají nejrychlejc, že jo, prostě víc peněz regionům. A ono to není jenom o penězích, ono je to taky jako o úctě a o tradici a o tom, že tam potřebujete mít ty národní obrozence, který prostě oživí život v té své dané lokalitě. Určitě to není ztraceno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá mě, kde vlastně budeme žít, když venkov se stěhuje do měst a města vlastně jaksi za město? Celé je to nějak v pohybu, posouvá se to tam.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, budeme žít v té městské, většina lidí, jo, těch 60, 80 % lidí bude žít v té městské kaši, ale ono se to stále ještě neděje, ale říkám, jako má vize je taková, že v určitém okamžiku se to může zlomit a ti lidi se začnou stěhovat zase nazpátek na venkov. Proto je jako dobrý nějaké tohle to přechodné období, prostě udržet venkov tak živý, jak to jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohled geologa Václava Cílka. Já vám za to děkuji. Mějte se pěkně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou se těší Zita Senková. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.