Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 16. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je Václav Cílek, geolog. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ráda vás vidím opět po letní přestávce.

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No jo, tak já si zase říkám, že vy se určitě budete ptát na ty uprchlíky, tak jestli bysme se neměli bavit o něčem jiném, ale možná, že asi ani nemůžeme, tak, tak nevím. Tak, tak začněte nějak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jste to uhodl. Mimochodem, víte, že jsme vlastně před tou letní prázdninovou, jaksi jiným schématem prázdninovým jsme si povídali právě o těch uprchlících?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já vím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak navážeme.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já vím, já vím. Mě to maloučko ničí a přijde mi, že je toho hrozně moc, no, ale, ale jako budiž. Jako především co já jsem si začal uvědomovat, je závažnost situace. Víte, já skoro s každým, s kým jsem mluvil, tedy zejména z mé generace, u těch mladších je to jinak, tak najednou prostě třeba ztišili hlas nebo zvážnili. A některý lidi měli úplně jako pocit, jako že se doopravdy něco děje s Evropou, takovej jako, když vám třeba onemocní někdo z příbuznejch, jo, takže doopravdy pro mě se jednalo o nejsilnější reakci, s jakou já jsem se setkal za posledních 20 let od sametové revoluce. To znamená, všichni si uvědomujeme, že se něco děje, něco dlouhodobýho, něco do značný míry jako nevratný a něco, co ovlivní prostě budoucí osud dalších dvou nebo tří generací, našich dětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, pane Cílku, jak a v čem promění Evropu ta současná uprchlická vlna? A lze už nyní třeba dohlédnout nějaké ty důsledky nebo to přenecháme těm dalším generacím?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ona teda situace se mění skorem každý den, že, takže je těžký jako k tomu něco říkat. Ale já vám řeknu, jaký je můj model, ale on vlastně není, není příliš povzbudivý. Model je ten, že v té jihovýchodní Asii a teda obecně v Asii přibude během dalších 20 let jedna miliarda pracovních míst. Řada těchhle těch lidí bude vyrábět evropské zboží za mnohem nižší ceny na evropské nebo na lepší úrovni, to znamená zvýší se konkurence. Zároveň druhý proces, který vnímáme v těchhle těch vyspělých ekonomikách je to, že ekonomiky jako je japonská nebo americká a některé evropské začínají vypuzovat pracovníky ze služeb. To znamená obecně roste počet lidí, kteří už nemají zaměstnavatele, zaměstnávají se sami nebo jsou to ženy v domácnosti. Tenhle ten proces zdá se, že bude dál jako prohlubovat. Další věc je ta, že klesají ty nejčastější příjmy, ty mediánové příjmy u střední třídy, ale zejména u nižší střední třídy. To znamená ekonomická perspektiva dlouhodobě setrvalá je ta, že bude méně práce a že bude mnohem méně práce právě v těch hůř placených prostě zaměstnání. My když tady přijímáme uprchlíky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, někdo v tom vidí právě v tom přijetí přínos pro pracovní trh, také i vlastně jaksi příspěvek k možnému vyřešení demografického stárnutí.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano. Kde to je doopravdy, kde to hraje pozitivní roli, možná, že ne ve všech případech, tak ty dva příklady jsou minimálně Anglie a Silicon Valley v Kalifornii. A v Anglii je to dáno tím, že tam je okolo 200 tisíc univerzitních zahraničních studentů, kteří nejdřív musí udělat velmi jako do nějakého certifikátu mezinárodního zkoušky z angličtiny, to znamená, přicházejí tam s nadprůměrnou, s nadprůměrnou, dobrou znalostí angličtiny, většinou z nadprůměrně bohatých rodin a většinou jsou nadprůměrně nadaní. Z těch 200 tisíc lidí, když tam zůstane prostě ten výkvět třeba těch Indů a Pákistánců, tak jsou to lidi, kteří jsou, řekl bych, chytřejší, bystřejší a obratnější než většina Angličanů. Takže v tom okamžiku tito vzdělaní lidé doopravdy přinášejí pozitiva. Podobně v Silicon Valley to do sebe natáhne zase, řekl bych, ty lidi, co za prvé můžou odejít z té Indie, ty programátory nebo ruské programátory, ty, kteří obstojí na tom mezinárodním trhu a v Silicon Valley se uvádí, že víc jak polovina malých firem byla založena cizinci první nebo druhé generace. To znamená, aby, my potřebujeme teda, kdybychom chtěli doopravdy mít jako ten ekonomický zisk, vzdělané zahranič..., prostě zahraniční uprchlíky. A to je vlastně otázka, na kterou teďko nikdo neumí odpovědět, jaké je to spektrum lidí, které k nám přichází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, takže mohli bychom přijmout i ty ekonomické migranty, pokud by měli šanci pracovat na, řekněme, těch neobsazených volných pracovních míst, měli by pro to kvalifikaci? Protože někdo říká jenom válečné uprchlíky.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono už to dělení jako vlastně neplatí a o tom už psal nějaký António Guterres, to byl tehdy generální komisař pro uprchlíky v roce někdy 2009 a ukazoval, že ty enviromentální političtí a ekonomičtí a váleční uprchlíci, že to jsou v podstatě jenom různá stádia jednoho konfliktu teda, takže to dělení asi, asi není možné. Heleďte se, já jsem docela jako skeptický, protože jsem nedávno mluvil s ředitelem prostě velké firmy, která říkala, my jsme se těšili, kolik zaměstnáme ukrajinských dělníků kvalifikovaných a nakonec jsme našli asi jenom 4 na 200 volných pracovních míst. Jo, to znamená, ta uplatnění těch lidí bude dlouhou dobu jako složité, ale tady by měla zaznít ta věc. Jako doopravdy, když ty lidi sem přijímáme, to je něco jako sňatek, to je na dlouhou dobu. To je dluh, který prostě odkazujeme té, té další generaci, aby se s ním jako poprala. Zároveň to, co já jsem pozoroval, je podle mého názoru se nejvíce rozešel hlas veřejného mínění a sdělovacích prostředků právě od té sametové revoluce tím, že politikové zejména nebo evropští, to se netýká nás, to se týká evropského tónu, jo, protože říct jakoukoli výhradu proti uprchlíkům, znamená okamžitě dostat nálepku fašisty nebo xenofoba a takový politik vlastně v Německu končí nebo ve Francii. Takže následovalo jako, jako bezzubý jako vyjádření víceméně málo konkrétní, jo, a takový, kde, kde se v takovým jako hodně obecném humanistickým duchu, ale jakoby nedomýšleli ty důsledky. První důsledek budou školy, jo, že jo, má žena je učitelka na základní škole, takže zhruba si umím představit, co udělají 3 lidi ve třídě, kteří neumluví česky pořádně. A takhle to vlastně začíná, pokračuje to bydlením, což není problém v Německu, nebo ne tak velký, ale je to problém v Británii například. Zdražuje to byty, že jo, i pro, i pro Angličany, teda pochopitelně pro všecky. Jo, to znamená ta diskuse, která se tady vedla, byla často taková ta emoční diskuse vlastně o tý první vlně, co s nima a bylo tam hrozně málo toho pohledu do té vzdálenější budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnozí lidé, i naši posluchači, se často ptají, proč právě nyní došlo k té velké uprchlické vlně?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tato velká uprchlická vlna byla předpovídána, minimálně ten Guterres o tom mluví v roce 2009 jako vlastně o hotové věci, ale ještě před ním se ozývají tyhle ty hlasy. To znamená, tato vlna byla předpovězena 10, 15 let dopředu a poslední 2 nebo 3 roky se jednalo o zcela něco evidentního, protože když jedete do toho Egypta nebo kamkoli na Blízký východ, tak vidíte vesnici, kterou znáte z popisu od Aloise Musila, že tam bydlelo 60 lidí a ono tam bydlí 20 tisíc lidí, jo, a ta vesnice je někde v polopoušti, takže jasně vidíte, že prostě ty lidi nemají z čeho žít, že ta míra porodnosti vlastně neklesá a že je jenom otázka času, než dojde k nějaké revoltě, konfliktu, hledání nějakého obětního beránka, což jsou často ty křesťané, o tom se taky málo mluví, o tom vybíjení křesťanů na Blízkém východě, že jo, jo, takže pro lidi, kteří byli v terénu, byla otázka uprchlické krize jenom otázkou času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to tedy, že nyní jsme tak nebo mnozí jsou, hlavně politici, překvapení? Vždyť přece, když tady ten předpoklad nebo ta předpověď už existovala tak dlouho, tak jsme se na to mohli připravit.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já myslím, že takhle to nefunguje. Za prvé, že většina politiků doopravdy myslí jako velmi krátkodobě. To je první věc. Druhá věc je, máte různé typy předpovědí, jo, ale tahlecta byla pravděpodobná. Oni vlastně ty lidi, ty terénní pracovníci nebo naši egyptologové, že jo, konkrétně, tak jako prostě jasně vnímají, co se v té zemi prostě děje. A připravit se, to je hledání viníků, to nemá význam, jo, ale to, co má význam, dávat si třeba pozor na vývoj v Egyptě, který má těch 100 milionů obyvatel a pokud se začne hýbat Egypt, jo, tak to doopravdy, tak se dají na pochod děsivé množství, prostě děsivé množství lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem nepřijde vám, pane Cílku, že ten termín uprchlík je už docela, bych řekla, zdiskreditován?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to, ano, já to používám automaticky, protože nevím, jak to nahradit. Imigrant? Přichází-li sem emigrant, odchází-li z té dané země. Utečenec je možná ještě horší než uprchlík? Já nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když prchá z válečné oblasti.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby, kdyby tam byl mír, tak by zůstal doma. Takže je uprchlík. Ne, myslím, že se na to nabalují i lidé, kteří třeba s tou válkou nebo s jiným konfliktem nebo důvodem, proč ty lidi utíkají, nemá nic společného, spíše z tohohle pohledu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ale to jsem jako chtěl říct, a celej ten proces vlastně toho, klimatických změn a ničení životního prostředí a tak dále, je najednou urychlenej tou válkou. A je to logický, protože v těchhle těch jako zemích doopravdy, kde dochází ty zdroje a roste vnitřní napětí, tak je k tomu konfliktu vlastně mnohem blíž. Takže se potkaly dvě věci, potkala se válka v Iráku s takovou tou degradací životního prostředí a se zvýšenou populací na Blízkém východě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte na to, pane Cílku, že východ Evropy se kvůli tomu odlišnému postoji dostává, řekla bych, docela do role otloukánka?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, i moji němečtí kamarádi, jo, ale zase je to možná generační záležitost, když jsou to lidi podobně staří jako já, a jsou to lidi, kteří mají historické uvažování, to znamená, vědí, kdy začala a kdy skončila 2. světová válka, což dneska neví i řada maturantů teda, tak říkají víte, nebo víš, my Němci jsme se rozhodli spáchat sebevraždu, on nás ten Thilo Sarrazin varoval a teďka vlastně k tomu, k tomu jako vlastně nezbytně musí dojít. Ano, to co se dobře, to je věc názoru, ale to co se děje fakticky, je to, že ta západní Evropa se začíná odlišovat kulturně, ekonomicky, ale teď už i etnicky od, dejme tomu, zemí Visegrádské čtyřky. Jo, to znamená během toho posledního půlroku nebo těch 3 měsíců došlo k něčemu, co způsobí nebo velmi pravděpodobně způsobí odlišný vývoj střední Evropy, když nás takhle budu nazývat, od, od Evropy západní. A to, že nás otloukají. Víte, já řeknu zase další zkušenost. Je to podle britského historika, který zkoumal Evropu na konci a po konci 2. světové války, a on popisuje takzvaný syndrom svobody u uprchlíků a totálně nasazených. V Německu bylo 5, možná 8 milionů totálně nasazených. Tito lidé byli osvobozeni, že v roce 1945, a co se stalo teda? Většina z nich odešla domů, ale mnoho z nich se rozhodlo zůstat v tom rozbombardovaném Německu. Jako jedná se statisíce lidí teda, jo, protože prostě byli třeba z Jugoslávie a nechtěli se tam vrátit. Teďka západním armádám nezbylo nic jiného, než pro ně vytvořit internační tábory. To znamená ti uprchlíci, kteří takto dostali svobodu z toho totálního nasazení, byli umístěni do internačních táborů, protože to prostě jinak nešlo. A teďka k čemu jako docházelo. Docházelo k tomu, že ty lidi začali bejt apatický, začali, rozvíjel se černej trh naprosto jako gigantickým způsobem. Pokud měli povoleno, což pozdějc už tam přicházeli psychologové zakládat politický strany, tak ty politický strany byly prakticky vždycky extremistický, jo, protože ty lidi prožili hrozný věci a skrze ty extrémní, jo, extrémní zážitky se snažili tyhle ty, extrém svý životní zkušenosti prostě dál ventilovat. Ale pak se ukázalo taky to, že ty lidi začali nenávidět své osvoboditele, začali nenávidět tu zemi, do které přišli. A proč teda? To bylo v tom roce 1945 na příkladu UNRRA, je o tom celá řada svědectví. Je to proto, že ti lidé snili o novým životě, jo, snili o svobodě, o čistým domě, jo, o dobrým vzdělání a dobrý lékařský péči, a místo toho se ocitli v dalších uprchlickým táboru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víme vlastně, pane Cílku, protože o tom se moc nemluví, je tady předpoklad, že všichni, kteří sem přijdou, tak tady zůstanou? Je to ale opravdu tak? Přece mnozí, teď to samozřejmě neumíme vyčíslit, se, pokud je ta možnost, ta situace v původní zemi se uklidní, tak se tam vracejí. Jak toto vidíte? Lze nyní odhadnout, kolik, jaké procento třeba těch lidí by se chtělo, mohlo vrátit?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Můj odhad je ten, že se může vrátit až třetina lidí nazpátek, ale že populace v absolutních číslech poroste, protože bude vysoká porodnost a mezitím budou přicházet další lidi. To znamená, i když část lidí se vrátí, tak přeci jenom je ten počet těch uprchlíků, cizinců, cizinec je definován jako člověk, který se narodil mimo danou zemi, poroste v každým případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímalo by mě, do jakých oblastí nebo lokalit směřují uprchlíci nebo migranti v té nové zemi?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Vždyc..., takhle, oni existují mapy, něco jako etnické mapy, má je Británie, má je Austrálie konkrétně, a tam se doopravdy ukazuje, že ti migranti směřují většinou o okolí velkých měst a do takových jako nížin, do těch suburbií, do těch jako hustě už zalidněných oblastí. Z toho mají největší právě hrůzu Angličani, protože jim se prostě mění celý regiony jako etnicky. Tím, jak se mění zase jako stížnost kolegy prostě Angličana, říká, já když už nechci zůstat jako v obklíčení, tak já musím prodat ten svůj byt a přestěhovat se jinam, ale ten byt mezitím ztratil cenu. Jo, to je jako naprosto konkrétní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proměňuje se pak vlastně celá ta společnost.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Proměňuje se celá ta společnost. Ale takhle, je to vždycky vázáno na ty nížiny. U nás by to byly střední Čechy, okolí Brna, okolí olomouce, jo, a v té Británii to okolí Londýna, jo, pak jsou nějaký výjimky, že jo, jako daný geograficky, třeba já nevím v jižní Francii a podobně. Ale jsou to už tato prostě osí..., tyto už dneska hustě osídlené oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy si vlastně, pane Cílku, myslíte o tom, jestli je ta integrace jiných etnik možná?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, na příklad Ameriky současné, já jsem si uvědomil, že existuje jak integrace, tak dezintegrace, to znamená jsou místa jako New York, která začínají být neuvěřitelná v tom, že dřív ty prostě chudinský špatný čtvrti se velmi pěkně inkorporovaly do chodu města, jako jsou, jako čím dál tím lepší to je. Ale pak máte zároveň i v tý Americe ty čtvrti. Já stále budu používat ten nekorektní termín trash, odpad, jo, a ten trash může bejt weit, black nebo indian, teda indiánskej odpad nebo tak. A to znamená, jsou to celý čtvrti, celý lokality, který se propadaj do chudoby. To znamená já se v tom evropském vývoji bojím toho, že jak jsem říkal, pokud budou klesat mediánové mzdy, zejména u těch méně kvalifikovaných sil a bude méně práce, tak budeme mít celé čtvrti, kdy já si umím představit na základě těch černošských čtvrtí v Americe, které poklesnou do velké chudoby a stanou se prostě scénou drog a násilí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebude to ale nakonec tak, že třeba budeme svádět, právě že se nám bude hodit svádět nějaký neúspěch nebo třeba vyšší nezaměstnanost právě v souvislosti s těmi uprchlíky?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Každá společnost má tendenci hledat si svého obětního beránka, což na tom Blízkém východě jsou křesťani, že jo, u nás to typicky v Evropě bývali Židé nebo teďka jsou prostě, řekl bych, nabíledni prostě jiná etnika, zejména teda v té západní Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte tedy cestu ven z toho?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já už jsem říkal, že si myslím, že za 200 let bude všecko v pohodě, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je docela dlouhá doba.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, ono ty integrační mechanismy někdy takhle trvaj. Víte, já si myslím, že dojde k jedné věci a to je samotná proměna islámu. Zhruba 2/3 těch lidí, kteří k nám přicházejí, jsou muslimové, jo, ještě abychom si takhle to jako ujasnili, a já často teďka uvažuju o vnitřní islamizaci. Ono totiž pro ty muslimy často není jednoduchý modlit se pětkrát denně a oni musejí do tý mešity chodit, protože jinak by byli špatný muslimové. Jo, nedělaj to jako rádi. Mladá generace o to moc nestojí. Vzpomínám si na dvě příhody. Jedna v Isfahánu v Íránu, přijde za mnou mladej kluk a říká - islám je špatný, nedává lidem svobodu, jo. Druhý příběh před 5 lety v Damašku prostě, německá konverzitka, často na ni vzpomínám prostě, říkala, víte, tady už jako islám nikoho nezajímá, tady už je to s náboženstvím jako v Evropě. Jo, to znamená, část muslimů vyznává islám po tlakem okolí. Takovej ten, takovej ten tvrdej islám, ne tu měkkou prostě poměrně příjemnou formu. A teďka se děje něco, co já bych přirovnal buďto k husitskýmu hnutí, že jo, končí to po necelejch 20 letech bitvou u Lipan, všichni už jsou unavený z radikálů, nebo ke komunismu, kterej už v tom roce 68 taky po těch 20 letech je vyčerpanej. Takže já si myslím, že v průběhu, dejme tomu, 20 let, ale může to jít i rychlejc, naroste v samotné muslimské komunitě averze vůči, vůči islámu jako takovýmu a výsledkem může bejt dokonce nějaký, jako nějaká, nějaký synkretický, nějaký smíšený náboženství, takový napůl osobní, kdy jako postkřesťanská Evropa, jo, taky taková už jako nahlodaná nábožensky, se potká s tou nábožensky prostě nahlodanou muslimskou komunitou a vznikne z toho něco jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsme tedy, nebo jsme odsouzeni k životu ve smíšené společnosti, jak poukazují mnozí sociologové?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
My se tady vlastně bavíme teďka zejména o 3 státech a to je Německo, Anglie a Francie a kusy Skandinávie. Nebavíme se zatím o té východní nebo střední Evropě, která vypadá doopravdy, že se začíná kulturně vydělovat a teďka to může bejt k lepšímu i k horšímu, jo. Může to bejt izolacionismus vůči, uzavření se vůči světu, ale může to bejt taky udržení a rozvinutí domácí tradice. Mimochodem to slovo domov, to je docela důležité říct, domus je, má stejný základ jako dominovat, domínium, to znamená dům je už v té logice toho slovo, v té etymologii je to, že si určujete vlastní pravidla, vlastní zákony ve svém domě, jo, takže já i v tom tady vidím ten vliv té Evropské unie, že teďka taky Evropská unie bude hrát vůbec o to, aby ji lidé jako třeba v Maďarsku nebo u nás nebo na Slovensku vůbec ještě přijímali prostě, jo, protože mám pocit, že na nás, že nás teda otlouká a na nás vlastně nemyslí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Akorát, že ten dom není, nestojí na samotě. Přece jenom je obklopen jinými domy.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, a už v tom domě taky nejsme sami, že jo, jako jo. No, víte, právě tyhlencty diskuse mi scházely na samotným začátku tý uprchlický krize, jo, protože jako by každý jednal pod vlivem té chvíle prostě a nikoli pod vlivem, řekl bych, toho dlouhodobýho rozumu, kterej sahá těch několik desetiletí dopředu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, všichni se teď dívají na Blízký, Střední východ, měsíce se řešilo Řecko, které zdaleka teda není ještě vyřešené. Co ale naše domovské problémy s nezaměstnaností, sociální systém, potravinová soběstačnost? Ostatně máme za sebou, řekla bych laicky, extrémní léto, nejenom, nejenom vedro, ale zejména sucho.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Média mají informovat a bavit a v poslední době se snaží čím dál tím víc bavit, to znamená v průběhu teda krize, že jo, uprchlické to vypadalo tak, že Řecko splatilo všechny dluhy a na Ukrajině zavládl věčný mír, jo. A teďka ty témata zase domácí se vracej. Víte, k tomu suchu, to je docela dobrý se vrátit, protože mezitím od kolegů, ale i od sebe jsem sebral různá měření povrchových teplot nebo teplot ve stínu a ukazuje se, že běžná teplota ve městě při 36 stupních nahlášených meteorologickým ústavem podle standardní metodiky znamenala často o 8 stupňů víc. Někdy až o 10. To znamená, že bývalo běžně 44 stupňů. Ukázalo se, že stromy chladí o 8 až o 10 stupňů Celsia a jde to změřit docela jako kouzelně, že měříte teplotu ve stínu pod slunečníkem, anebo pod stromem. Jo, pod tím stromem je to o několik stupňů Celsia míň. Je to úplně prostě jako, jako zázračná věc. Doopravdy. Tam se odpařují vody, tím se teda ochlazují, že jo, to je jako nutné říct. Teplota povrchu třeba hlíny, když jste, když někdo hloupej odsekal trávu, že jo, tak byla okolo 52 stupňů. Teplota 52, 53 stupňů povrchu se běžně opakuje v těch měřeních po celé České republice. Tak jsem si jenom vlastně uvědomil, co ta vlna veder znamená třeba v tom Pákistánu, kde bylo, dejme tomu, 45, ale ve městě bylo běžně 60 stupňů, jo, po dobu mnoha dnů, třeba 10 dnů žijí v 60 stupních, a to i v noci. Pak se dochází k tý satoraci budov, tím teplem a i na konci naší vlny veder už přestal bejt rozdíl uvnitř budovy mezi teplotou měřenou na začátku a na konci noci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo o půlnoci 30 stupňů.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano, ano. A v 6 ráno 29 nebo 28. Ano, tohle to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Moc to neklesalo.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, tohle to jako, jako zažil každej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás to překvapilo to letošní léto?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, ono překvapilo každýho, jo. My sice, to je vždycky tak, jako, jo, my vždycky mluvíme o tom, že těch vln veder bude víc, o tom mluvíme, já nevím, 10 nebo 15 let nebo něco takovýho, ale když doopravdy přijde nějakej extrém, to znamená, když něco přijde mimo vaši osobní zkušenost, tak vás to prostě jako zaskočí tak jako tak. A v tu chvíli jediný, co teda můžete dělat nebo co já můžu dělat, je vzít ten teploměr a chodit prostě celý den s teploměrem a dívat se, jak se mění teplota, jo, protože člověku jasně nehraje to, co uvádí meteorologickej ústav, protože to je z těch, z toho normalizovaného měření, že jo, a z toho, z toho, co vlastně prožíváte a prožíváte v reálu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek. Geolog. Já vám děkuji za dnešní postřehy a budu se těšit na slyšenou opět příště za měsíc.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se hezky. Zítra se můžete těšit na názory politoložky, profesorky Vladimíry Dvořákové. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.