Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 16. prosince 2015

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí" přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je pařížská konference o klimatu průlomová? Znamená snad konec doby uhelné? Názory dnešního hosta nejen na toto téma. Dobrý den. Na pařížské konferenci o klimatu si svět dal za cíl, že do druhé poloviny století sníží emise skleníkových plynů na množství, které je planeta schopna pohltit a zároveň, že kolem roku 2050 nebude oteplení vyšší než půl druhého stupně Celsia. Jak vy hodnotíte, pane Cílku, závěry summitu COP 21?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, je to politická záležitost. Já jsem to ani moc nesledoval, ani jsem si od toho moc nesliboval. To, co mě doopravdy mile překvapilo, jsou jednotlivci, firmy nebo města, které se snaží prostě něco dělat s oxidem uhličitým v atmosféře sami od sebe. To znamená, já mám stejně představu, že pokud dojde k nějaké, jako řekl bych, revoluci ve vnímání, že k ní dojde odspodu, ne od politiků a že se bude jednat, víte, profesor Gardiner z Oxfordu to popsal jako "perfektní morální bouři", jo a jako "perfektní bouře" se rozumí souběh dvou, tří, čtyřech událostí. A on říká: V okamžiku, kdy si uvědomíme, za prvé, to je ta první bouře, že ohrožujeme práva vlastně našich vnuků nebo našich potomků, tak to s náma jako otřese. Když si ale uvědomíme, to je ta druhá, pardon, to je ta druhá prostě bouře, to, že, já nevím, Čína nebo USA vypouštění oxid uhličitý, nebo případně jako další plyny, ale že to má vliv třeba někde na nějaké domorodce, prostě na vzdálené části světa, to je ta globalizační prostě jako morální bouře, tak nás to otřese podruhé a potřetí to námi otřese, když uvidíme zánik ekosystému, zánik druhů, jo, jako jsou nosorožci a podobně. To znamená, já čekám, že v průběhu dalších let, může to trvat dlouho a nemusí k tomu dojít nikdy, vlastně bude stále zjevnější a zjevnější, že se s tím počasím něco děje. A v okamžiku, když si lidé začnou prostě uvědomovat, že tady je doopravdy něco jako hodně špatnýho, že mají vinu, to je ten pocit vlastně, vznikne ten pocit viny. My se vždycky snažíme jako oddalovat, jako odstrkávat od sebe, jo, to znamená, zatloukat tyhle ty věci tak dlouho, dokud to prostě jako půjde, takže v tom okamžiku může dojít k velké transformaci. A teďka, co ta transformace bude znamenat? Třeba, že lidi přestanou chodit do akvacenter, nebo ..., protože stojej hodně energie, jo, protože vlastně budou cejtit, že kvůli tomu, aby se oni měli o něco lépe, se někdo jiný má o moc hůř vlastně, jo. Možná, že přestane doprava letecká, nebo teda ne přestane, prostě jako zmenší se. Jo, to znamená, já čekám, že během další prostě nějaké neurčitelné budoucí doby může dojít doopravdy k odspodu k vytváření nového, nového postoje ke světu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba i ty delegace by na ten další summit OSN nepřiletěly letadly. To byly delegace 196 zemí. Viděla jsem snímek ve francouzské televizi, jak přijel a například i pak už v Paříži kolona amerického prezidenta. Nevím, jestli byste si tipl počet vozidel ...

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
27 plus 1 helikoptéra jenom tedy jedna delegace. Možná jste teď, pane Cílku, i potvrdil slova kolegy, britského experta, který řekl v souvislosti tedy s těmi závěry konference: "V porovnání s tím, jak to mohlo dopadnout, je to zázrak, ale v porovnání s tím, co mělo být uděláno, je to katastrofa."

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, víte, když se budeme bavit o tom, co by mělo být uděláno, tak to znamená udržet celou populaci zeměkoule na určité úrovně. To nikdo, prostě není demokratický způsob nebo lidský způsob, jak do tohodlec toho jít, jo. Další věc, co se vlastně doopravdy dá udělat, je péče o půdu, aby pojala víc organického uhlíku. Je to celková změna energetiky, je to doopravdy jako úspora, ale spíš se jedná o tu vnitřní transformaci, to znamená, energetiku třeba, já nevím, založit na něčem, co dneska je naprosto, zní naprosto fantasticky, a tomu se říká IGAS, to znamená prostě druh syntetického plynu, který se vyrábí z CO2 a z vodíku, jo a takhle to může jako fungovat v nějakém víceméně uzavřeném cyklu. Ano, ano, prostě technologická řešení jsou, jsou ale všechna zdlouhavá, sou velice drahá, státy jsou zadlužené, mají obrovské mandatorní výdaje, v podstatě na to nemají, takže sahají po té nejlacinější energii, což je dneska uhlí, jo a i to Německo, které se neustále pyšní, že tou svojí environmentální politikou, tak vlastně rok od roku vypouští víc oxidu uhličitého do atmosféry, než kdykoli předtím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte uhlí, pane Cílku. Právě ty závěry COP 21 summitu jsou interpretovány, jakože se blíží nebo nastává konec doby uhelné takzvaně. Souhlasil byste s tím?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, myslím, že ne, že k tomu ještě dlouho nedojde, protože jeden z největších těžařů a zároveň největší dovozce uhlí na světě je Čína. Vždycky budete mít skupinu zemí, který budou potřebovat se nejdřív dostat na určitou ekonomickou úroveň a jsou to právě země, který mají tu miliardu lidí, jo, Indie, Čína a podobně a ty budou vždycky potřebovat lacinou energetiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dotaz pro vás, který přišel e-mailem od pana Blažka, proč se na klimatické konferenci neřeší největší globální problém dneška, požáry v Indonésii, které produkují množství CO2 jako Spojené státy kvůli palmovému oleji a v českých médiích se o tomto problému skoro nemluví?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Palmový olej je jako velký problém. Co s tím můžeme udělat je, najít si, což teda dělají, že jo, některé nevládní organizace, najít si české potraviny nebo světové potraviny, které obsahují palmový olej a začít, i prostě přestat je kupovat. Požáry v Indonésii, protože já tam mám úzké kontakty, teďka vyhasly, ale otázka je, jestli přicházející El Nino tam nepřinese, do Indonésie a do Indie, prostě vlnu sucha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, co ale vlastně i dopady, důsledky těch rozlehlých požárů, konkrétně v Indonésii?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je to, je to hrozně smutná skórem jako šokující věc a je to doopravdy záležitost toho primitivního kapitalismu, který prostě jde a neptá se, ale on se neptá proto, protože akcie té firmy vlastní třeba penzijní fondy, jo. To znamená, my jsme chyceni v tý pasti, že když chceme, aby se nám pence zhodnocovala, aspoň teda měrou inflace, tak prostě ty firmy musí vydělávat a ony vydělávají způsobem, jakým to jde, to znamená, v tomto případě jako kořistným, jako nechutným a ohrožujícím chod planety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, co by mě, pane Cílku, opravdu zajímalo? Proč se vlastně skloňuje magické dva stupně Celsia? Proč právě?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
V diplomatické komunitě okolo toho byla velká diskuse a je to doopravdy jako magická hranice. Je to jasný číslo, jo. Když řeknete 1,6 nebo 1,8, tak to prostě nezní tak dobře a navíc jako 2 stupně Celsia, to už je doopravdy velkej posun. To, ono se to nezdá, jo, to nejsou jako 2 stupně sem a tam v průměru. To znamená, že některé měsíce jsou třeba o 6 stupňů Celsia teplejší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ..., nebo v čem ty závěry pařížské konference jsou jiné, lepší, zásadnější? Je to větší průlom, než Kjótský protokol z roku 97?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Kjótský protokol byla příliš, příliš zjevný neúspěch politický, jo a tady se zachovalo aspoň určité dekorum toho úspěchu. Říkám, nejvíc pozitivní je, že vůbec se o věci jedná, že to je vnímáno jako téma a že tam přijíždějí lidé z celého světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem názor dánského ekologa, pana Lomborga, podle kterého ty klimatické konference OSN prosazují spíše západní pohled na klimatické změny. Jaký je váš názor na to? Jaký je přístup vůbec politiků v tomto případě k řešení oteplování, ke klimatickým změnám?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, vyspělý svět, to znamená, zatím ten západní svět, má, promiňte ..., má hodně univerzit, má hodně vědy, má hodně popularizátorů. To znamená, to téma se stává jako, doopravdy jako veřejným majetkem, jo. Je, je vidět, je cítit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ten posun?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je ten, no, ano, to je na tom Západě a když jste prostě na tom východě nebo na tom jihu a nemáte co jíst, tak je téma prostě, aby šel proud aspoň třeba 14, 15 hodin denně, aby bylo co jíst, aby, když je člověk nemocný, tak prostě někde nezemřel hladem bez rodinné výpomoci. To znamená, je to doopravdy, není to otázka pohledu Západu si Východu, protože jako mimochodem věda jako taková. My to bereme jako globální hodnotu a jako globální jsme ji v podstatě vnutili celýmu světu, ale ta se zrodila na Západě a v podstatě věda odráží víc ten západní přístup k světu, ten exaktní, znát jasný příčiny, trošku někdy odsunout ty hodnoty jako ve prospěch toho čísla, že jo, jako moc se jako nebavit třeba o umění nebo o poezii nebo tak, nebo o historii nebo vůbec o pojetí historie, jo a ten a ten východní pohled je doopravdy takovej možná víc jako náboženskej, poetickej, víc spočívá, možná, že ne na historii jako faktu, ale na historii jako mýtu, jo, to jsou prostě doopravdy odlišný světy, který se teprve dávají dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Janu zajímá, jestli jsou ty klimatické změny větší hrozbou než terorismus?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Terorismus není hrozba. Prostě to umře pár lidí! To, jako co? Podívejte se, třeba v Iráku existuje organizace, která se jmenuje Body Countdown, to znamená, oni počítají, kolik lidí každý den umře následkem prostě nějakého jako násilí. Jo, běžnej počet je okolo, včera to bylo 32 lidí, z toho 2 učitelé, jo, hladomorem, jo, anebo nemocema, který jsou vázaný na hladomor, prostě každý den umírají pravděpodobně tisíce nebo desetitisíce lidí. Počet indických farmářů, kteří spáchají sebevraždu, je, dejme tomu, 25 tisíc ročně, jo a tak dále. To znamená, terorismus, to je, to je psychologická záležitost, která maloučko jako rozvrátí tu společnost, ale vlastně je to jako "normálka", bych řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Martina zajímá, cituji: "Skončilo pařížské jednání o klimatu a ze všech stran slyšíme pouze teze o snižování vypouštění uhlíku. Jsem přesvědčen, že za změnou klimatu lze hledat především degradaci půdy, odlesňování a odvodňování krajiny a s tím spojenou narušenou transpiraci vody. Jaký je váš názor, pane Cílku?"

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ten půdní zásobník uhlíku je obrovitý, ale je relativně pomalý. To znamená, ten oxid uhličitý, nebo prostě nějaký formy uhlíku se z té půdy uvolňují postupně, rok po roku, a když chceme tu situaci zlepšit, tak to zase trvá v těch prvních letech nebo v těch prvních desítkách let, než se nám podaří tu organickou hmotu vlastně do té půdy vrátit. Ano, jo, my tady musíme rozlišovat ty rychlé zdroje, jo a ty pomalé zdroje a určitě mezi ty pomalé zdroje hodně patří vůbec stav naší půdy a stav lesa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jedna reakce od paní Ivany. "Pane Cílku, zmínil jste pocity viny vůči potomkům, vůči původním domorodým obyvatelům a vůči vymírání druhů. Nemyslíte, že v rozhodovacích pozicích mohou často být lidé neschopní pocitu viny v tomto směru prostě imunní? Nesoudíte čistě podle sebe, ale každý to tak nemusí mít nastavené."

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, jako zaměstnáním politika je být znovu zvolen a často na nic jinýho ani nemá čas ani energii, jo. Já to vnímám na tom pražským magistrátu, kdy mám pocit, že vede tolik sporů mezi sebou, že vlastně ta Praha je tam navíc, že vlastně ani nepotřebuje tu Prahu teda k tomu, aby se plně zaměstnal, když to takhle řeknu, ano? Proto jsem od samého začátku mluvil o tom, že to, co je důležitý, jsou postoje těch jednotlivců nebo měst, nebo firem, který samy se rozhodnou udělat určitý kroky. A ty určitý kroky nemusej spočívat v tom, že omezej prostě jenom CO2, ale že doopravdy, že třeba zachytěj tu vodu, jo, nebo že si vypěstujou na svým pozemku nějaký stromy, nebo prostě, je to celá, celá řada drobností, které prostě můžeme dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A které půjdou zezdola, jak jste říkal.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já myslím, že není jiná možnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, jak půjde prosazování té dohody, na které se dohodly státy v Paříži, s naší politikou? Vláda nedávno prolomila limity těžby na Dolu Bílina.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, co vám na to mám říct? My poměrně dobře plníme, plníme redukci, protože jako ubejvá, že jo, průmyslu. V okamžiku, kdy by, což se může docela dobře stát během dalších třeba 10 let, až začnou být indické automobily nebo čínské automobily lacinější a stejně dobré jako ty naše nebo lepší, protože Číňani už začínají mít ty lepší designy a už mají lepší konstruktéry, už mají víc patentů, že jo a tak dále, no, tak v okamžiku, kdy odstavíme automobilový průmysl, tak jsme doopravdy prostě překročili naše, naše, teda naše sliby emise CO2.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jezdíte, vy často jste na cestách po Česku, vidíte třeba konkrétně lidi, kteří už ten problém nevytěsňují, ale naopak dělají ty postupné krůčky?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, doopravdy, já mám pocit, že se to hrozně mění, že lidi o tom mnohem víc mluví, mnohem víc si to uvědomí, uvědomují a že ta situace nazrává k větším praktickým krokům. Ty větší praktické kroky dneska jsou omezené spíše na malé skupiny prostě lidí, na nadšence, co sází lesy nebo vykupují lesy, aby tam mohli udělat rezervace, jo, nebo ..., víte, já to vidím, i ti starostové už se vlastně jako začínají starat, aby měli vodu, malou vodní nádrž, jo, ta je vždycky dobrá, protože tam vlastně v těch mokřadech vždycky se ukládá hodně uhlíku. Ono není nutný brát to úplně z hlediska jako, řekl bych, uhlíkového hospodářství, ale z hlediska krajiny, znečištění ovzduší, jo, spíš si myslím, že to, o čem my se bavíme, je jenom jeden výsek té péče o krajinu nebo o ten svět kolem nás a ten se už začíná dít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Haličské zvony, Lednický ostrov a slovanská vzájemnost, to je, řekla bych společný jmenovatel vašeho putování, ze kterého jste se včera vrátil, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já jsem konečně rád, že jsme trošku dál od tý politiky, protože já, když se někdy dívám na tu politiku, tak je to tak, jako kdyby se člověk díval na rozbouřené moře a už pouhé sledování toho, co se děje ve světě, vás zneklidní, jo,ale když se díváte ty 4 nebo 5 metrů pod tu hladinu, tam už to moře je klidné a do toho klidného světa patří zvony. Jedná se o to, že já jsem kdysi slíbil pomoc s tím, že pro chrám na Karlově, to je na nejvyšším místě vlastně Nového Města a je to chrám zasvěcený Karlovi Velikému a Panně Marii a je to jedno z těch nejvíc osobních míst Karla IV. s tou celou přemyslovskou tradicí, je zapotřebí dodat zvony, aby prostě, aby ten Karlov měl hlas. Takže v rámci obcházení dílen nebo možností jsme se vydali s kolegou Trelichem a Rybářem do Haliče, do města Přemysl, kde funguje jedna z nejstarších polských dílen na výrobu zvonů a pro mě to byl jako velký zážitek. Ono samotnej zvon, zvon je uměleckej předmět, je to technologickej div, jo a je to hudební nástroj a 3 zvony dohromady, to už je hudební těleso. A existuje vlastně od renesance velké množství výpočtů, jak to udělat, aby ten zvon harmonicky kmital, protože když ten zvon kmitá harmonicky, on se deformuje, to srdce toho zvonu musí být z poměrně měkké oceli, ale ne moc měkké, jo, musí ta váha toho srdce být nějaká 3 % váhy zvonu, aby se rozezněl ten zvon a ten zvon, když se díváme jako optickými přístroji, tak vidíme, jak mění svůj tvar, takové jako zvláštní elipsy vlastně vytváří. A on je to podle Platona, vlastně popisuje, píše, to je zlomek z Damona, že když se v obci změní hudební stupnice, tak to má vždycky vliv na lidi. A zatím je myšlenka taková, že i my v sobě máme nějaký takový jako napůl chaotický, harmonický kmity a že pomocí, pomocí hudby nebo právě pomocí zvonů, pomocí těch alikvót se vlastně dostáváme do vnitřní harmonie. Ten zvuk nám k tomu slouží a teďka ti lidi v té minulosti, vás nepustím ke slovu, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Povídejte, já poslouchám.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ale todle je, to je důležitý téma, že jo. Oni neměli hodinky, to znamená ... dlouho dobu, to znamená, oni museli poslouchat a poslouchali celý život hlas těch zvonů ze svého okolí a ten jim někdy znal, zněl jinak, jo, třeba když je víc páry se vzduchu, tak ten zvuk se nese lépe a lidi podle zvuku říkali: "Ano, prostě bude pršet." Teďka na samotnou zvonici je nutný dívat se jako na tělo kytary, jako doopravdy na ozvučenej nástroj. Tam máte ty žaluzie, který vlastně ten zvuk jednak tluměj, jednak pouštěj dolů, aby ho bylo slyšet přesně tam, kde prostě má bejt slyšet. To je, jenom žaluzie prostě na zvonicích jsou, jsou jako, jsou jako velká věda. Teďka, když posloucháte ten zvon, v noci se probudíte vlastně a posloucháte ty údery, tak si k tomu vypěstujete obrovskej vztah k tomu zvonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Škoda, že nemůžeme nechat zaznít ty haličské zvony. Těžko asi popsat, jak znějí, nebo vám ...?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, tam jsou ty dozvuky a oni ještě vymysleli novej typ žebra, protože na tom profilu toho zvonu jako doopravdy závisí ten zvuk, ono jak to máte, jako když máte kytaru, kde je buďto takovej ten kruhovej výřez, nebo takovej ten notovej jako kolemjdoucí, jo, takže to jsou ty, to jsou ty žaluzie, to jsou ty, prostě to je ta celá hra vlastně s tím zvukem a s tím alikvotem. A teďka v tom Polsku jednak oni mají pěkné, firma Felczyński, snad se to může jako říkat, mně se teda taky ještě líbil ten Přemysl, no, nic, takový to, takový to jako staročeský jsem měl vlastně pocit, vnímají tak, že jo a ten zvon se dělá tak, že smícháte nějakejch 88 % mědi, 22 % cínu v té peci na 1 200 stupňů, vyhříváte to mnoho hodin a pak se to vede kanálky do země, protože ten zvon, tu maketu toho zvonu, která je udělaná z vosku, to je metoda ztracenýho vosku, ten vosk se rozpustí a odejde a na jeho místě vlastně se dostane ta, ta zvonovina vlastně a ta půda musí bejt správně udusaná, musí mít ty správný izolační schopnosti, protože jak ta zvonovina chladne, tak ona rekrystalizuje. Takže a aby to mělo optimální zvuk, tak musí bejt doopravdy jako optimální způsob tuhnutí. Navíc Francouzi potom mají takové přísloví, že svatba bronzu a železa končí rozvodem. Takže je dobré, aby ten bronzový zvon potom byl na dřevěné stolici. Když je na kovové zvonici, tak ta kovová ..., stolice, pardon, tak ta stolice musí bejt chycená většinou do stěn a je tvrdá, ale když je na volně ležící, dubové většinou vlastně zvonové stolici, tak to dřevo je pružný a fungují tam ty alikvoty, rozkmitá se to zase, jo, prostě určitým způsobem a to, je to podobný jako u varhan, takový ty nadtony, takový to přelévání toho zvuku, to vlastně vytváří ten zvuk.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem varhany, to jsem měla možnost jít po stopách vlastně varhanářů v Sasku, je to ohromný dlouhý proces, než ty varhany vznikají a tam mě zaujalo, kolik znalostí, z jakých různých oborů musí mít ten varhanář. Jak je to u zvonařů?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A kolik matematické teorie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A kolik jako slévání a místa prostě, kde se to srdce toho zvonu, mimochodem je lepší, aby bylo kulaté, že je, u nás jsou často ta srdce prostě jako plochá a jak se popouští to železo, protože když ten, to srdce je příliš tvrdé, tak rozbíjí ten okraj toho zvonu, kde ten zvuk je vlastně nejtlustší, když je to příliš měkký, tak to zní jako plastelína. Víte, my dneska pod pojmem technologie si představíme možná ty smartphony, jo, ale ten vývoj toho zvonu, který vlastně pokračuje dál, kde je za tím nejenom ta matematická teorie, ale ty zvony mají právě ten psycho ..., hluboce psychologický důvod, stejně jako varhany a to je právě v tom rozechvění člověka. Dokonce to bývalo tak, že ten zvon, on musí mít od určité doby, od 10. století své jméno, se to takhle jako bere, má svoji hlavu, má helmici, má břicho, má tělo, jo, má srdce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je taky smart neboli chytrý.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, takže se to doopravdy, ten zvon se bere jako druh bytosti, která určitým hlasem k vám promlouvá teďka a spekuluje se, nebo přemýšlí se, aby promlouvala tou dobrou vibrací, tím, tím, prostě tím dobrým alikvotem, kterej vám něco pomůže, dá, zastaví vás, jo. Takže jenom jako jsou technologické věci jako výroba zvonů, které jsou doopravdy jako staré a promyšlené celá staletí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je evidentní, že vás to rozvibrovalo.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, byl jsem jako doopravdy okouzlen a zároveň, já jsem poprvé byl v Haliči, že jako v části dokonce Rakouska-Uherska, takže když tam, když tam jste, tak máte pocit, že jste někde v Opavě v roce 1980, je to až na ukrajinské hranici, je to takový jako maloučko polorozpadlý, je tam cejtit ta tradice těch krvavých zemí, kudy teda doopravdy ty války procházely, jako hrozně nepříjemným způsobem, že jo. V Přemysly, v Přemyslu mají sochu Švejka, jo, protože to je taky, zase to patří k té tradici té 1. světové války a té obrany Rakouska-Uherska proti ruským armádám vlastně. No a ... a pak tam vlastně cítíte to "chasidství", jo, to je, to už dneska jako vymizelo, ten svět vlastně těch chudých venkovských, venkovských Židů a teďka jedete přes to Polsko a vnímáte názvy obcí - Barvínek, Košice, Lednice, Krásné, Jaroslav, jo a mohl bych vzpomínat jako dál a najednou si jasně uvědomíte tu slovanskou vzájemnost, jo. A jeden z takových jako drobných záhad slovanského světa 10. století nebo 9., 10., kdy jsou ty památky, je to, že byl rozšířen pravděpodobně jeden jazyk. Možná, že ten jazyk se dělil na dialekty, a že pak bylo něco jako posvátnej jazyk nebo liturgickej jazyk, že jo, později ta církevní slovanština, ale na obrovských kusech Evropy, to znamená, někde vlastně od dnešní Litvy až po dnešní Jugoslávii se de facto mluvilo, zdá se, nebo rozumělo jednomu typu jazyku a ty staré názvy jsou hluboce zakonzervované v těch pomístních názvech, jako je právě ten Barvínek, že jo, nebo ... nebo Lednice teda. Jedete a cítíte vlastně, nebo já vlastně to mám tak, že cítím takový jako velký znepokojení nad tím, jak jsme se odtrhli od nějakýho společnýho základu slovanskýho, jak to nevnímáme, jak vlastně nás třeba to Polsko ani příliš jako nezajímá. Jako Poláci se o nás zajímají mnohem víc vlastně, než jako my o ně, a když jste na té vesnici, tak jasně cítíte, že jsme do dneška součástí jednoho slovanského světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog Václav Cílek. Já vám děkuji za vaše názory a takový už vlastně vjezd do té předvánoční atmosféry díky zvonům. Mějte se hezky a budu se těšit na vás opět v lednu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Hezké dny a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra budu hovořit s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Chceme rozebrat mimo jiné ceny ropy a další vývoj na ropném trhu. Zita Senková se těší na slyšenou. Příjemný den a dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.