Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 14. září

14. září 2016

Hostem byl geolog Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má Británie důvod k postbrexitové skepsi, nebo euforii? Lze to vůbec předvídat? Jaké jsou šance na další zápis Česka na seznam UNESCO? A dojde také v dnešním rozhovoru na eko buddhismus a ekologickou karmu. Dobrý poslech. Necelé tři měsíce po hlasování Velké Británie o odstoupení z Evropské unie vstoupila do oběhu pětilibrová plastová bankovka s podobiznou někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla. Centrální banka si od ní slibuje větší odolnost a bezpečnost proti padělání. Jak odolná bude, pane Cílku, Velká Británie vůči tomu, co ji čeká? Co o tom vůbec víme?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, my o tom toho moc nevíme. Ale ono je někdy, a já jsem doufal, že začnem jako optimistky, jak krásné jako bylo léto a jak ty dovolený jsou čím dál jako kratší a my se budeme bavit o brexitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč, vždyť to je ... Takhle to jste to chtěl.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, já si myslím, že takhle docela jako důležitý. Podívejte se, vždycky je pěkný dívat se na tu Evropskou unii pomocí hlasů, který stojej mimo Evropskou unii. Pro mě je to ten George Friedman. Nedávno vyšla ta jeho česká knížka, v originále Flashpoints, o krizi Evropské unie, kde on jako vlastně říká to, co říká víc lidí, že když máte finanční unii, měnovou, tak musíte mít taky politickou, jo, a že v tý Evropě došlo spíš k tomu, jakože se zapřáh ten vůz přes toho koně, že se nejdřív udělala měnová unie a teďka se snažíme prostě mermomocí, my to vidíme, ze strany Německa a Francie vytvořit unii taky politickou a ono to najednou jako moc nejde a když se pak nějaký lucemburský ministr jako vyjádří poměrně jako nešetrně teda vůči těm Maďarům, že jo, jako co dělají vlastně v té Evropské unii, tak to je jenom takové kálení do vlastního hnízda, teda se omlouvám za tenhlec ten výraz. Jeden z těch zajímavých hlasů, který mluví o ekonomice Evropské unie a upozorňuje na její problémy, je Mervyn King. To je bývalý guvernér anglické banky. To znamená člověk, který se stýkal s těma Bernankema a s těma všema vlastně lidma, to znamená hodně, hodně poučený hlas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale není zase nezávislý, když říkáte, že by to měli komentovat lidé mimo Evropskou unii. Tohle je přímo vlastně bývalý guvernér.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, no, tak ona Británie vždycky byla jako mimo tu Evropu maloučko, že jo, jak se vždycky citoval ten, ty headline z toho britského tisku, že Evropa se zase ocitla v izolaci teda na Británii, jo, jako to vyjadřuje hodně. A kupodivu vlastně ten pan King, který napsal takovou jako velice rozumnou knížku, která se jmenuje konec alchymie. A pod pojmem alchymie on rozumí víru ekonomů, že je možné papír proměnit na zlato, jo. A teďka vlastně se týká, jako je to kniha, kterou ten náš známý Ferguson, jak píše ty civilizace a tak dále, popsal jako kniha, která mu nejvíc řekla o té finanční krizi, o té nedávné finanční krizi. To znamená, je to doopravdy jako hlas jako, jako významnej. A pak King říká, že největším problémem ekonomiky Evropské unie je německá ekonomika. A to proto, že je natolik úspěšná, jo. Představte si, že máte ekonomiku italskou, třeba která se vyvinula nějak jako historicky, že jo, a není tak účinná třeba jako ta německá, pak máte tu německou, že jo, a všecko by bylo v pořádku, ale v okamžiku, kdy smícháte tyhle ty dvě ekonomiky, ono se ani nedá říct, že jedna je lepší a druhá horší, obě jsou historicky podmíněné. Stejně tak jako Valaši nejsou horší než Hanáci, jsou prostě jako, jako jiní, že jo, v mnoha jako aspektech. Tak k čemu dochází? On říká, že dochází k tomu, že to Německo jak exportuje, tak exportuje čím dál tím víc do jižních států Evropské unie, kde zvyšuje nezaměstnanost. Víte...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezaměstnanost?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, nezaměstnanost, ano. Já vám to řeknu hrozně jednoduše. Moje řecká kamarádka mi jednou vyprávěla o svém kolegovi, který vydělal nějaké peníze a chtěl si v Řecku otevřít malou továrničku na transformátory. Zaprvé zjistil, že je to hrozně komplikovaná záležitost, a zadruhý se prostě ukázalo, že německé transformátory jsou kvalitnější a lacinější, takže žádnou továrničku, která by zaměstnala lidi, neotevřel a otevřel si kavárnu, jo. No, a ano, nezaměstnanost proto, protože zhruba půlka toho, co Němci vyrobí, směřuje do zemí Evropské unie, a ty státy potom vlastně nakupují u Německa, že jo, a nemají zaměstnání pro, pro vlastní lidi. A King ukazuje, že tenhlec ten proces toho rozdělování toho jihu a středu nebo severu Evropy, ono se to týká v menší míře taky Holandska a některých prostě dalších států, se prohlubuje. Takže co on říká jako. Pokud tohle to bude dál pokračovat, tak se Evropa začne doopravdy trhat zevnitř díky téhlec té nerovnováze. Díky té obrovské nezaměstnanosti, která je na jihu Evropy, Řecko, Španělsko, třicet procent, že jo, padesát procent mezi mladými lidmi, a velmi nízkou nezaměstnaností v Německu, naopak jako potřebují, že jo, další a další pracovní síly. On to málokdo, co já jsem čet nebo u nás aspoň, propojuje dohromady. Takže on říká, tak jaké jsou vlastně možnosti, jo. Tak buďto budeme pokračovat v tom nastoupeném kurzu, počkáme, až se nezaměstnanost v těch jižních státech ještě zvýší a mzdy spadnou na ještě mnohem nižší úroveň, než jsou. Takže ty ekonomiky se zase stanou konkurenceschopné, pokud budou mít euro, jo. Jako méně bolestivě by to šlo právě řešit tím odstoupením vlastně od toho eura. Ale v každým případě by se jednalo o díky té úspěšnosti a díky tomu, že ta silná ekonomika sežere ty slabé, že jo, by se jednalo o to, že bysme pozorovali, jak Řecko a, já nevím, Španělsko a Portugalsko dál chudnou a, dejme tomu, Německo a Holandsko dál jako bohatnou. A to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte tedy, pane Cílku, Německo, nejsilnější evropská ekonomika, tedy záměrně zpomalit, aby ji doběhly jiné země?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, on navrhuje to, že další možnost je udělat tak velkou inflaci eura, že to pomůže dluhově a jinak prostě těm, těm chudším státům Evropské unie. Ale zase to pochopitelně znehodnotí penzijní fondy německých penzistů, kterých je hodně a jsou hodně slyšet. Takže to taky jako, jako není řešení. A navíc to snížení hodnoty eura bude vnímat část ekonomického světa jako nepřátelskej akt, protože najednou bude prostě ty výrobky budou mnohem víc konkurenceschopný, jo. Ale za cenu prostě doopravdy jako zbídačení a velkýho jako utrpení. No, a pak jako navrhuje další možnost, která je pravděpodobně taky neprůchozí, a to je to, že ty severní státy, který maj tyhle ty přebytky, by posílaly ročně až do konce světa vlastně nebo do konce Evropské unie, nějakých pět procent svého HDP prostě do Řecka nebo do Itálie, což si myslím, že ty pintlich Němci by dlouho nevydrželi, jak už teďka těží, stěží vydýchávají vlastně tu zadluženost toho Řecka. No, a ... No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co třeba řešení, že by země, které stagnují, jak je Francie nebo taky Itálie, o které se teď hovoří jako o Achillové patě eurozóny, tak tyto země, Španělsko se naopak vlastně pozvedlo, přistoupily konečně k nutným reformám ve svých zemích? Za to přece Německo nemůže.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, to je, ano, to je právě prostě jako ta další věc, že si, že je vidět z těch docela oprávněných hlasů zvenčí i uvnitř Evropské unie, že Evropská unie by měla stát před nějakou strukturální přestavbu. Jo, já sám si taky přeju Evropskou unii, protože ty evropský státy vždycky v rámci nějaké Svaté říše římské, národa německého nebo tak fungovaly v nějakým koordinovaným celku. To znamená, to nás provází vlastně jako odjakživa a tvoří to součást evropský kultury někdy možná od roku 800, 800 po Kristu. Ale jako schází něco jako identita Evropský unie. Stanislav Komárek píše, tak má takovou stať jako chytnou za srdce a to, že ta Evropská unie vždycky byla braná jako silně racionální, jako toky peněz, takže nikoho nedojímá, jo, jako žádný velký symboly, žádný prvomájový průvody nebo něco prostě jako takovýho. To znamená, je hrozně obtížný se citově ztotožnit s nějakým tímhle tím větším celkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se, dovolte jenom, pohled do aktuální statistiky dat Eurostatu. Zaměstnanost v Evropské unie se dostala na rekordní úroveň. Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci zůstala na 8,6 procenta, což je nejnižší úroveň za více než sedm let a v samotné eurozóně zůstala na pětiletém minimu, 10,1 procenta. To nejsou až tak špatná čísla.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To jsou vynikající čísla. V okamžiku, kdy se začnou ta čísla obracet, tak se ekonomové zatváří tak jako my nic a řeknou, to jste ještě nikdy neslyšeli o ekonomickém cyklu. Tohle to znamená, já se snažím tady bavit o procesech, který podkládaj, který jsou dlouhodobý, který dozrávaj třeba za pět nebo za deset let, který prostě mají nějakej čas, přestože ta okamžitá čísla jsou, jsou poměrně pěkná nebo velice pěkná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tedy, my jsme zamluvili možná trošku ten brexit nebo to období, které přišlo. Myslíte, že vůbec tedy Británie jednoho dne opravdu opustí Evropskou unii?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, představte si, že teďka by podobný referendum vyhlásily další evropské státy. To si nikdo jako netroufne, a tak ta nálada by byla asi protievropská. Ale ukazuje se jako zase, že čím dál tím víc analýz na tohlec to téma, že ta protievropská nálada spíš maskuje zklamání lidí z politiky, jo. To znamená, nemusí to bejt, ten brexit nemusel být ani tak moc celkově zaměřenej proti odchodu z Evropský unie, ale může to bejt nespokojenost s politikou na domácí sféře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyly lepší tehdy třeba místo hlasování nebo takzvaný brexit prostě předčasné volby? Stejně vlastně k nim došlo.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To už je zpětně, to už jako nejsme schopni jako říct, jo, ale spíš se tady jedná možná o něco jako základnějšího. Petr Robejšek někdy říká, že ve volbách si můžete vybrat politickou stranu, ale ne politiku, jo. A je tady ten proces, že vlastně celá řada politických stran ať takzvaně pravicovejch, nebo levicovejch vlastně jsou nerozlišitelný nebo málo rozlišitelný. A lidi mají pocit, že by chtělo něco jinýho, jo, než jinou politickou stranu, že by chtěli prostě jinej styl. A tehdy jako přicházejí ke slovu lidé, jako Donald Trump nebo právě v tom referendu prostě se rozhodne způsobem, který nakonec překvapí i sami, sami Brity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co hlavní aktéři nebo tváře brexitu, jako britský europoslanec Farage, bývalý šéf Strany nezávislosti Spojeného království UKIP, nebo Boris Johnson, který se nechtěl stát premiérem. Není to zklamání pro ty, kteří vlastně souhlasili s touto myšlenkou, které přesvědčily?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já to ještě vnímám, jak ty politiky moc jako nerozeznávám, že jak se mi jedná vlastně o ty procesy, tak já jako vnímám, jakoby se měnil nějakej ten základ tý společnosti k takovýmu většímu pesimismu, k většímu pocitu jako neštěstí. Neříkám, jestli je to opodstatněný nebo není, jo, ale jenom prostě tak, řekl bych, jak vnímám atmosféru kolem sebe. Oni o tom pak pěkně mluví ty buddhisté teda v té, v takovém tom ekologickém vnímání světa, teda musím říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak oni to vidí tedy, co to znamená ekologický buddhismus, ekologická karma?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, jo, jo, jo. My jsme měli začátkem jara nějakou jako takovej nějakej seminář v Poslanecké sněmovně o klimatické změně a rozhodli jsme se, protože tam většinou přichází málo lidí a málo poslanců, že z toho uděláme knížku, aby byla prostě nějaká seriozní informace, a ukázalo se, že zároveň teda je zapotřebí vnímat vztah lidí ke klimatické změně. Většina lidí to odmítá. Upřímně řečeno, já se jim nedivím, jo. Prostě pokud třetina Čechů žije od vejplaty k vejplatě, tak nějaký strašení něčím dalším prostě vnáší do společnosti velký stresy. Pokud v Americe jsou takový ty, takový ty pokusy, jestli kolik procent Američanů je schopno během měsíce sehnat dva tisíce dolarů, a ukáže se, že to prostě desítky procent Američanů nejsou schopný zvládnout, protože taky žijou prostě od vejplaty k vejplatě, tak jako vnímáme, že, já nevím, třetina až dvě třetiny lidí mají doopravdy vůbec problém nějakým způsobem žít teda, jo, když to řeknu takhle, a když já jim začnu nakládat nějakou klimatickou změnu, tak vlastně to odmítnou. Ale tak jsem se podíval, jo, že do na jiné tradice, jak zacházejí vlastně s ekologií. Špatně s ní zacházejí většinou monoteistická náboženství a nejméně islám. Vůbec i když jako se podíváte do encyklopedií o islámu, tak heslo ekologie nebo příroda tam prakticky vůbec neexistuje. Perskej islám naopak má ráj, jo, takže ten už má tu zahradu, tam už je prostě nějakej jako ten prvek přírodní poměrně silnej. A u těch buddhistů je to hrozně jako zvláštní. Oni, a pěkný zároveň musím říct. První věc, kterou mají, je, že mají pocit, že všechno na světě je prostě propojené. Ono to hodně odpovídá těm současným biogeochemickým cyklům prvků, jo, kdy ten uhlík může bejt ve vápenci, v mořský řase, rozpuštěnej ve vzduchu, ve vodě, prostě může bejt jako prakticky všude a prochází částma systému. Takže tam vazba úplně jako na globální úrovni je jako silná. Ale buddhisté, jo, ona zase vyšla poměrně tlustá kniha, která kde se význační buddhisté vyjadřují k ekologii. A oni se k ní vyjadřují proto, že pokud jsou Tibeťané, tak vidí, jak jim ubejvají horské ledovce, a oni tam zároveň v Himalájích mají hrazená jezera a často ta hráz toho jezera je permafrost, je zmrzlá nebo obsahuje nějakej led. A ta, jak se teďka, tam se otepluje mnohem míň, ale otepluje se, tak ty hráze začínají povolovat a tu a tam se prostě alpským, himalájskými údolími ženou prostě obrovské záplavové vlny. To znamená, jako tibetští mnichy, mniši už dvacet let vnímají klimatické změny, protože se odehrávají před jejich očima, jo. Taky třeba český klimatolog Jiří Kukla přednášel v tibetských klášterech. Si neumím představit podobnou situaci u nás nebo možná teď už ano, ale rozhodně ne před těma deseti lety. Tak, takže první je myšlenka propojenosti světa a druhá myšlenka je, že ty všechny bytosti mají být šťastné, jo. A teďka jaká je definice bytosti? Ta je hrozně široká, že jo. Oni jsou to stromy, jo, úplně františkánský pojetí, jo, jsou to houby, jsou to korály, jsou to skály, jsou to řeky, jo, a pak jsou tam takový ty různý ochranitelský božstva nebo prostě a takže snaha buddhisty nebo eko buddhisty o takovej jako vyváženej vztah k světu spočívá v tom, že ten základ toho světa musí bejt šťastnej. Já to ukážu na číslech, jo, protože jsme západní civilizace. Každý dva roky vychází zpráva, která se jmenuje Living Planet, je to o stavu přírody na ve světě. A poslední zpráva je z roku 2014, letos taky nějaká vyjde. A v tom roce 2014 zpráva konstatovala, že na Zemi žije nějakých 52 druhů, 52 procent zvířat, který žili v roce 1970. Jak je víc lidí, tak jsme obsadili víc půdy, jo, a tím pádem jsme zmenšili prostor pro přírodu. Výsledek je ten, že dneska pravděpodobně víc jak polovina kusů zvířat prostě, jo, který slonů a nosorožců a já nevím čeho všeho, která by žila normálně jako v roce 1970, nežije. Takže ten základní, další základní prvek buddhismu, to utrpení, vlastně my jsme proto, aby my jsme se měli lépe, tak my jsme přenesli to utrpení na ty moře, na zvířata, jo, a tím jsme jako vychýlili takovou rovnováhu toho šťastnýho základu světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V této souvislosti bych se zeptala, pane Cílku, co si myslíte o té přísnější regulaci o nepůvodních invazivních živočišných a rostlinných, která se týká invazivních rostlinných a živočišných druhů?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Přišlo to pozdě a je to proces, kterýmu bude obtížný se bránit. My to vidíme třeba na těch mývalech v Kasalu, kterých tam žije pravděpodobně několik set tisíc. Takže jsou specializovaný firmy, který se brání americkým mývalům, což jsou poměrně agresivní tvorové, který se neštítěj vlízt vám do baráku. Velmi složitým způsobem prostě do prvního patra pootevřenýma dvířkama sejdou dolů do prvního patra do kuchyně, otevřou si ledničku, vyberou vám všechno, co prostě najdou, jo. Takže to je takovej jako typickej příklad. Ono i ten evropský bobr, že jo, se stále víc dostává, řekl bych, do konfliktu. V západních Čechách máme rybník, je to hrozně jako zajímavá věc, kde ti bobři si začínají regulovat hladinu rybníku. To znamená, rybníky buď to vypouštějí, anebo během dvou, tří dnů velmi rychle a velmi účinně dokážou zahradit přepady a zvýšit si hladinu teda, dělají si hnízdo teda pak v té, v té hrázi toho rybníka. Je ten malý mlž slávička, takovej zebrovanej prostě a pruhovanej. A v Americe to dělá naprosto neuvěřitelný škody. Něco jako stamiliony nebo miliardy dolarů. To je mlž, který se rozmnožuje ve vodovodním vedení nebo do přívodech do elektráren. Dneska je na mnoha místech prostě v Český republice. A takhle by šlo pokračovat dál a dál, jo. A je to ten proces, jako my řešíme imigrantskou krizi, že jo, na lidech posledních několik let, tak paralelně s tím probíhá ta velká migrace zvířat a rostlin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno jsem byla v Karlových Varech v jedné léčebně a tam nám všem doporučili, abychom přes noc nenechali otevřená okna, protože mají přílišný výskyt netopýrů. Byli hodně překvapení z toho. Možná to s tím také souvisí.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, mně na chalupě, ano, ano, vletěl netopýr. Bylo, bylo pěkný léto, bylo hodně hmyzu, takže to je možná důvod, proč je jako hodně netopýrů. Ale ty jsou příjemní zase, musím říct, to je takový hezký tvor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane Cílku, jak jste mi prozradil, přes léto byl vesměs v Česku a také jste cestoval a hlavně po Krušnohoří. Tamní hornické památky mají nakročeno, doufám, že to říkám správně, na seznam UNESCO.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já jsem na jaře a v létě natáčel pro Českou televizi takový velký seriál čtrnáctidílný, něco jako podzemní památky Čech a Moravy, takže jsem byl na cestách po republice asi 80 dnů, doopravdy, byl to jako velkej jako záběr. Navštívil jsem minimálně 100 větších podzemních jako památek. Takže mám toho nacestováno po Čechách doopravdy teďka a po Moravě jako docela dost. A co se mi ukázalo teda. Několik zajímavých věcí. Jako především třeba v těch 70. nebo 80. letech v tom podzemí hráli prim jeskyňáři, objevovalo se hodně jeskyní a tak. Dneska tenhle ten prim hrají takzvaní montanisté, lidí, kteří lezou do starých dolů. Byly obnoveny a otevřeny návštěvníkům nádherná důlní díla, třeba v těch Krušných horách je to Johannes, je to Mauritius. Ve Slavkovském lese je to Jeroným, renesanční cínový důl, jo. To, co mě osobně překvapilo nejvíc ale je podzemní dolování břidlice, které se odehrává někde Nízký Jeseník, severně od Olomouce. A potom je úplně úžasnej zapomenutej kraj, zase je to víceméně Jeseník a Oderský vrchy. Kdybyste jela po silnici hlavní z Opavy do Ostravy, tak celej ten kraj na jih, jak jsou Odry, Budišov nad Budišovkou, jo, takže tam je nějakých 80 podzemních štol a dolů, někdy obrovský prostě komory s jezery. A celej ten kraj je doopravdy, jako z celých Čech a Moravy mě tenhle ten kraj překvapil nejvíc, teda on je hrozně chudej, že jo, a takovej jako zanedbanej, ale je i velmi harmonickej a velmi pěknej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ta hornická a kulturní krajina v Krušnohoří?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A hor, no, no, no, k tomu se taky prostě musím vrátit. Ano, několik let probíhají, probíhají velké pokusy, aby byla zapsána Krušnohorská hornická krajina, a to jak na německé saské straně Krušných hor, tak na české mezi světové dědictví UNESCO. Je pozoruhodné, že u nás to zatím jakoby skorem nikoho nezajímá, zatímco když docházelo k zápisu analogickém úplně, jmenovalo se to Rudy Alp, v Rakousku a v Německu, tak z toho dodneška ty města žijou. Přijdete tam, máte tam billboardy, máte nově otevřená muzea. Je to doopravdy, doopravdy to něco znamená teda tohlec to. A já vlastně teďka nevím, v jakým stádiu to je. Ono se to neustále odsouvá, odsouvalo se to zejména kvůli problémům na německé straně. Němci si těch památek cenní mnohem víc než my, je jich tam mnohem víc, jsou krásný, je tam otevřeno možná okolo 60 dolů a štol, jo, to jako je neuvěřitelný, pro, pro veřejnost, jo. Ale třeba tak krásný jako Johannes, to je, to je jako máloco teda. A ale problém je ten, že mají to roztříštěno mezi příliš mnoho drobných vlastníků, zatímco u nás taky díky tomu socialistickému dědictví je ta situace taková ta krajinná nebo ta velká situace prostě mnohem lepší. Bude to, bude to velkolepá záležitost a budou-li horká léta, tak lidi budou rádi jezdit do míst, jako je ta vysoká Šumava nebo vysoký Krušný hory, kde na kole, protože tam je v podstatě rovina, v horách, že jo, si můžete objet ledacos a je to velmi zajímavý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jeden e-mail stihneme. Pan Martin se vás ptá, pane Cílku: "Jakou úlohu hraje v oteplování planety narušený vodní režim a odvodňování krajiny? Je větší vážnou hrozbou zvyšující se hodnota CO2, nebo snižující se výpar vody nad pevninou?" Tolik e-mail, děkuji.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono to jde ruku k ruce. S tím oteplováním to vypadá tak, že té hranici těch dvou stupňů Celsia dosáhneme tak jako tak, protože molekula oxidu uhličitýho trvá nějakých 30 až 50 let, aby se plně projevila. To znamená to, co se uvolnilo třeba v roce 2000 ten oxid uhličitý, ještě se projevil třeba jenom ze 40, 50, 70 procent. A teprve to jako doběhne. Vyšší teplota planety bude znamenat větší odpar a víc vodní páry. Kolega Rohovec vždycky mi líčí krásu molekul, jo. Takže u toho oxidu uhličitého ta molekula je taková jako symetrická, taková jako docela nudná. Ale voda má molekulu, která je taková jako, ty asymetrický molekuly totiž zachytávají mnohem víc tepla. A jedna z největších nejistot klimatických modelů je to, že my umíme spočítat, kolik CO2 způsobí jaký oteplení, ale ono to oteplení způsobí další dopady, a to jednak uvolnění metanu a jednak uvolnění vodní páru. To znamená, celkový oteplení může být větší, než jsme předpokládali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí geolog Václav Cílek. Já vám děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se můžete těšit zítra. Mým hostem bude bezpečnostní poradce Andor Šándor. Příjemný den a dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio