Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 14. října

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je Václav Cílek, dobrý den. S doktorem Václavem Cílkem budeme mluvit například o konferenci, která se zabývala kolapsy civilizací nebo o zátěžových testech Evropské unie ohledně zdrojů a zásob zemního plynu, anebo také třeba o zapomenuté takzvané budapešťské operaci na konci druhé světové války a také se dotkneme toho, co je to vlastně za lidi v Islámském státu. Já bych se vás, pane doktore, ale na úvod zeptal, jaká je vaše reakce na komunální volby, které proběhly v pátek, sobotu, třeba z hlediska počtu lidí, kteří přišli volit a podobně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, komunální volby, to je právě to, co mě vlastně vůbec nebaví stejně jako většinu Čechů a je to provařený ze všech stran, tak se na to pojďme podívat jinak, když už se k tomu musíme vyjadřovat.

Čtěte také

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, nemusíme.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ale jo, pojďme se k tomu vyjádřit, protože se doopravdy stalo něco podstatného. Víte já někdy tak jako mluvím s těma starostama, tak já vím, jak se sestavují ty kandidátky, a to je doopravdy jakoby někdy běh na poslední chvíli, že sháníte nějakého příbuzného nebo snažíte se přesvědčit šéfa nějaké firmy, aby vlastně jako vůbec bylo možné ho dát na kandidátku a takový člověk může být na kandidátce lidovců nebo ano, nebo já nevím, sociální demokracie, prostě podle toho, kdo ho v tu chvíli vlastně osloví a my máme tendenci dívat se na volby jako na souboj stran, ale vlastně, když se na to podíváme spíš z takového sociálního hlediska, na různé typy lidí, tak co to znamená? Já jsem to zažil teďka konkrétně u toho ANO, které jakoby zoufale někdy sháněli zaskočeni vlastním úspěchem lidi, a teďka já to myslím jako ve velké úctě. Znamená to to, že jak zpívala Kubišová, že ta vláda věcí tvých se vrací prostě jako k lidu českým. To znamená, pro mě je úplně jedno nebo skoro jedno, jestli jet o lidovec nebo jestli je to člověk ANO, protože většinou jsou to místní lidé podobného typu. Takže mně přijde, že jako v těchto volbách, především jako zvítězili ty lidi, kteří tam nepřišli, to znamená, že je tady doopravdy velký a podstatný množství lidí, kteří jsou otrávený vlastně a ty jsou i na Západě a nechodí k těm komunálním volbám, které jsou nejdůležitější. Ale pak jakože skutečným vítězem těch voleb není nějaká jedna určitá prostě politická strana, ale jeden určitý typ lidí a to jsou lidi z ANO, lidovci a většinou takoví ti nezávislé a místní iniciativy. A teďka, jak to dopadne. Na mnoha místech to určitě dopadne výborně, protože máme zkušenost zejména z obcí nebo z menších měst, že tam, kde se to povede, tak to město se prostě nastartuje nebo ta obec, i když mají málo peněz, i když ty peníze si myslím, že nejsou tak jako limitující a někde se to nepovede, takže prostě v příštích volbách se budou opakovat prostě dál pokusy. To znamená, pro mě celková zpráva z těchhle těch současných voleb je vlastně hrozně pozitivní, je to vítězství té občanské společnosti a občanská společnost je definována jako uskupení lidí, kteří se podílejí na budoucnosti společnosti. A to se tady ukazuje.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane doktore, ve zprávách můžeme vlastně denně sledovat urputné boje teď v těchto dnech o město Kobani, kde bojují islámští radikálové s Kurdy a tak dále a vůbec sledujeme tu situaci v Iráku, v Sýrii, kde jisté pozice získal takzvaný Islámský stát, ale co je to vlastně za lidi, kteří stojí za tím Islámským státem, který ho řídí například.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já jsem na ten Blízký východ jezdil poměrně často, byl jsem i v Sýrii, Jordánsku a tak. A mě vždycky jako hrozně zajímalo, kde se to tady najednou založilo, něco takhle velkého a mocného. Co to je za lidi. A pak se mi stalo, že mě oslovil jeden armádní analytika říkal, že vlastně řeší také podobný problém. Tak mi to dalo trošku práce, ale začetl jsem se do zdrojů, které považuji za důvěryhodné. Je to jednak irácký novinář Ghajt Abdul-Ahad, který pracuje pro Independent a získal Orwellovu cenu. To je člověk, který ne bojoval, ale který se účastnil bojů několika milicí právě na irácké straně a vlastně tu cenu získal za syrské tažení. Tak především ono se o tom prakticky nemluví, ale jako v čele Islámského státu stojí bývalý armádní generál Izat Ibrahim al-Duri Altakrítí a to je jeden z nejbližších spolupracovníků Saddáma Husajna totiž. Je to člověk, který byl vždycky na čelním místě mezi lidmi, které Američané věčně hledali a nikdy ho nenašli. Analytici vlastně uvádějí, že když se Američané dostali po druhé válce v Zálivu k moci, tak ten jeřáb, ten Paul Bremer, tak propustil z armády 250 tisíc trénovaných vojáků, často to byli důstojníci, protože byli z té strany Baas, z té strany toho Saddáma Husajna. Jiný americký komentátor to tehdy komentoval tak, že během jednoho dne získala prostě Amerika 250 tisíc vyškolených nepřátel. Tito lidé se nějakým způsobem rozprchli, pohybovali se po Iráku, a prostě v jednom určitém okamžiku, kdy situace tomu nahrála, tak začali prostě budovat Islámský stát. Přitom je jako důležité si uvědomit, že to jádro toho Islámského státu, to jsou ti baasisti, to jsou lidé, kteří s tím koránem uznávají, že nemají moc společného. Jsou to pragmatici, jedná se jim velmi pravděpodobně, zejména tedy o tu pomoc a druhá samostatnost, že jo, a druhá věc o prodeji vlastně ropy, ta ropná pole.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To znamená, že vlastně a o tom se příliš mnoho nemluví v médiích, že vlastně převážná část těch lidí jsou bývalí spolupracovníci Saddáma Husajna nebo takzvaně jeho lidé?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
My nevíme, jestli převážná část, protože ten ISIS o sobě nedával vlastně jako moc vědět. Ale tím jenom chci říci, já to řeknu jako rovnou, já příliš jako nedůvěřuji americkým zdrojům, protože Američané v této chvíli bojují proti svému letitému nepříteli. To, co se děje, není nový konflikt, je to třetí dějství prostě války v Zálivu, je to třetí dějství iráckých válek a Američané mají všechny důvody po těch letech konečně toho nepřítele vlastně jako zničit. Druhá věc, proč jako nedůvěřuji tomu obvyklému zpravodajství je to, že Američané prohrávají. A my si to můžeme ukázat vlastně hrozně jednoduše. Ghajt o tom mluví například na případě Mosulu. Mosul je například druhé irácké město, něco jako kdyby padlo Brno. Kolik lidé ho dobylo? Dobylo ho 1300 pěšáků, kteří se postavili proti přesile jako 20 tisíc policistů a členů irácké pravidelné armády. Ale ti lidé už byli dávno zalezlí vlastně ve svých kasárnách a už ani to město nekontrolovali, to tažení toho Islámského státu začalo skoro už před 2 lety, kdy právě dochází k izolaci těch Američany vycvičených jednotek, které trošku nevědí, jako za co bojují.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ta hlavní příčina je podle vás v čem tedy, jestliže 1200 lidí vlastně dobude město buď velikosti Brna, kde je nějaká posádka. Tou nečinností té posádky?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jednak je to nečinnost posádky, ale teďka jako znáte ten arabský svět. Tohle je obrovská heroická prostě sága, to je něco, o čem by se v 19. století zpívaly písně ještě desítky let. To je fantastické vojenské vítězství. Zároveň to ukazuje, že musíte nasadit nějaké milice nebo někoho, prostě pěšáky, protože nemůžete rozbombardovat město velikosti Brna a pak jako se snažit najít těch tisíc nepřátel, který tam jsou. Takže proto tahle ta válka není vyhratelná ze vzduchu, to vlastně všichni říkají. Ale teďka co je vlastně ten ISIS? Ten Ghajt ukazuje, že to je mnoho válek v jedné. On popisuje, ve kterých městech byl, ale říká: Ano, ale tam jako milice ISIS bojují proti vlastním Sunnitům, tady bojují proti šíitům a proti vládě. Základní problém je hospodářská situace. To prostě má sociální kořeny žádnou válku žádným vojenským vítězstvím nevyhladíte sociální nespravedlnost, zabíjení lidí nebo špatnou distribuci, já nevím potravin nebo mezinárodní pomoci nebo vůbec pomoci.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobře, pane doktore, ale také se říká a oprávněně, že v řadě těchto, řekl bych radikálních skupin, nejen v Iráku, v Sýrii jsou lidé vysokoškolsky vzdělaní nebo pocházející z relativně bohatých rodin.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, helejte se, nepokoje v Londýně 2011. Britská média, když si to rozebrala, tak nakonec napsaly, že většina těch lidí byli bílí, bohatí a Britové. A teďka jsme se ale dotkli něčeho jiného. Teďka jsme se dotkli nemoci západní civilizace. To znamená, civilizace jako naše, která ztrácí ochotu bojovat sama za sebe. Ono je to takový jako velkohubý a vlastně bránit nějaké hodnoty, tak doopravdy ztrácí tu vnitřní půdu pod nohama. Islám v Evropě to dobře ví. Jsou čtvrtě, kam se v Bruselu, ve Francii, v Anglii, kam se policie vlastně nerada odvažuje. Ty lidi to berou jako svý. Vlastně se ani jako moc nechtějí bavit s křesťany, protože stejně jsme civilizace v jejich očích odepsaná vlastně, už jako dekadentní a zkažená. To je ale teďka doopravdy jiná věc. To si myslím, že to je to, proč nás ten islám tak jako děsí, protože teďka v tom Iráku a v Sýrii se vlastně nejedná o terorismus. Ten tam bude taky, protože vždycky do tohoto nepřehledného terénu se vlastně nějakým způsobem dostanou teroristické skupiny a někde se tam vlastně skrývají jako v Somálsku nebo prostě někde jinde a teďka se Islámskýmu státu jedná o to dobýt poměrně velkou plochu území a stabilizovat se, začít vyvážet ropu a prostě vytvořit nějaké království nebo chalífát.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A tady je právě ta otázka, odkud berou peníze, lidově řečeno.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, my si vždycky, když mluvíme o tom Islámském státu, tak vy jste také použil, mluvíme jako o radikálech, ale ono je to, zřejmě se ukazuje doopravdy velké množství skupina to jádro je vyloženě pragmatický a ta baasistická strana irácká si na korán a na islám nikdy nepotrpěla. Naopak, to jsou sekulární vlastně politici, který to tak jako uznávají, jako napůl, jako naoko. A kde berou peníze? Takový obecný model je, že někde v Saúdské Arábii sedí ropný šejk a posílá jim peníze na to, aby destabilizovali Západ. Ono to tak není. Základní model financování jsou malí šejkové, malí vládci, něco jako kmenových území, tam se spíš dá mluvit jako o těch rozšířených rodinách nebo prostě podobně jako v Afghánistánu a ti si najednou uvědomili, že prostě probíhá velký konflikt a že je dobré se k němu přidat. To znamená, oni vyzbrojili milice, ty milice chrání,dejme tomu, ty členy rodiny, kmene nebo prostě daného území. Sledují vlastní cíl. Ghajt popisuje, jak doopravdy jak v různých městech ty milice bojují proti různým nepřátelům a zároveň jsou dány k dispozici vedení Islámského státu. Je to proto, že až bude bitva vyhrána, tak vlastně ti lidé, kteří se účastnili tohoto tažení, budou mít podíl na moci a podíl na ropných ziscích. Uvádí se, že ještě v červnu operovaly čtyři velké šíitské milice a dneska jich je dvacet až třicet. To znamená, že Ghajt říká, že je to doopravdy, někdy píšou o sedmi válkách v jedné. Že je to prostě celá řada konfliktů, která se odehrává místo od místa různým způsobem, spojuje je nenávist vůči vládě, nenávist vůči Američanům, to je nutný si uvědomit. To znamená, i ty spojenci Američanů velmi dobře trénované vlastně šíitské milice tak otevřeně hovoří o etnických čistkách. Obě strany hovoří o etnických čistkách. Je to situace Bosny tohle to vlastně. Je to doopravdy jako pro mě je to znepokojivé, protože nedávno se někdo ptal, jaká je situace v Bosně, co se stalo na duši Bosny. A ono je, já nevím kolik let po válce srbský, ale jako ta společnost se vlastně moc neléčí nebo jen někde. To znamená, ty škody, ke kterým tam dojde, jsou obrovitý. Navíc Američané, já to ještě dořeknu, já vím, že vás nepustím ke slovu dneska, a teďka jako Američané, protože nejsou ochotní dávat ty své pěšáky navíc proti velmi dobře vyzbrojeným lidem jako, který se nebojí smrti a který jako ten generál Takrití, získal ostruhy už ve válce proti Íránu, tak musí najímat právě ty šíitské milice a to jsou nedůvěryhodní lidé, kteří dřív nebo později způsobí prostě nějakou humanitární krizi, prostě nějak vyvraždění nebo něco takového, takže ta věc je doopravdy jako řekl bych, velmi složitě rozehraná.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane doktore, já jen v této souvislosti přišel dotaz pana Milana Březiny, který chtěl reagovat na tu vaši jednu větu, že kdyby Američané nechali ten důstojnický sbor Saddámův, takže by byli stejným způsobem biti od nich, kdyby je nechali být. Tak nevím, co si o tom myslíte. A že ta bojová morálka irácké armády byla vždycky zvláštní, protože utíkala už od první války v Zálivu, říká pan Březina.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, to je armáda, ale právě proti tomu je ta urputnost těch místních milicí, který bojují za svý území, obec, kmen, když to takhle řeknu. To je zase podobný systém jako v Afghánistánu. Ta je odlišná.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Před pár dny pořádalo společné operační centrum ministerstva obrany konferenci na téma bezpečnostní aspekty dynamiky komplexních společností. Ten název sám je dost složitý, ale o co vlastně šlo?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Šlo o věc, která podle mého názoru může být průlomová. Armáda delší dobu diskutovala s profesorem Miroslavem Bártou, českým egyptologem, který se zabývá kolapsy civilizací a také diskutovala s Martinem Kovářem, což je historik moderních dějin, který se zabývá zejména Anglií, to znamená, modernitou, ale také současnými dějinami, otázkami multikulturalismu, prostě sžívání vlastně různých etnik. Armádu napadlo, že by se mohla udělat konference celodenní, kde různí přírodovědci a různí jako analytici vlastně odjinud, než armádu by řekli svůj názor na vývoj společnosti a na současný svět. Oni vlastně reagovali trošku na to, že různé armády prostě ve světě zaměstnávají kulturní antropologii a že se dělají analýzy emočních škod, zpětně se ukazuje třeba na tom Krymu, jak doopravdy jak se Sovětský svaz rozpadl tak rychle, že to prostě způsobilo tak vlekou emoční škodu, že jako kdybych to řekl, jako Němci za první světový války, kdybych to měl k něčemu přirovnat, nebo současní Maďaři nebo něco takového a v okamžiku, kdy Rusové zjistili, že Američané by rádi vybudovali na Krymu svoji vlastní vojenskou základnu, tak ten citový prostě náboj vlastně už přetekl. Já teďka tady neřeším co je správně a co ne. Já jen řeším, že je nutný mít vhled do tý situace, aby se pak zabránilo vlastně zbytečným škodám. Takže konference probíhala tak, že v sále na generálním štábu, že tam přišlo vlastně 300 vojáků včetně několika generálů, včetně tedy pana armádního generála Petra Pavla, který tam jako vydržel několik hodin a dělal si poznámky v první řadě. To znamená, doopravdy z toho máte jako velmi pozitivní pocit. My jsme se domluvili tak volně tedy, když budeme používat otevřená slova, to znamená, ona někdy ta politická korektnost brání tomu vyslovovat věci tak jak jsou, protože tak jak to říct, prostě tak jako zaobaluje všelijak a konference začala tím, že Miroslav Bárta povídal o těch kolapsech civilizací, jak to známe, ale také i o současném arabském světě a já jsem povídal o ropném zlomu, prostě a takhle jsme si povídali a diskutovali jsme. Zjistili jsme, že vojáci to dostali rozkazem, že musí přijít. A že byli otrávený, protože nějaký zase naši kamarádi včetně tedy trénovaného psychologa seděli mezi těma vojákama, takže jsme měli své zvědy tedy jako v řadách vojska tedy a sledovali jsme situaci pochopitelně z druhé strany, že jo a oni nás také určitě sledovali. Ukázalo se, že ti vojáci to brali jakože jdou, nudný den, ztracený den a teďka se postupně do toho jako začali vtahovat, takže když jsme končili před pátou hodinou večer, tak tam ještě stále sedělo asi 140 lidí, kteří kdyby je to nezajímalo, mohli odejít.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tam padlo také třeba nebo se tam diskutovalo, jak tady čtu o remilitarizaci České republiky.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, národ švejků nemáme rádi, armádu, všichni jsme si to prožili, PTPáci, černí baroni, to je všechno součástí lidového folklóru. Věc je ta, že já osobně jsem byl rád, že vidím tolik vojáků pohromadě, protože já už jsem se přestal a začal domnívat, že česká armáda už možná vůbec neexistuje, že už je to možná jenom několik málo vojáků. Ale ono to zase není tak jako úplně velká legrace, protože my česká armáda ztratila schopnost bránit své území. Jako nemáme možnost prostě neschopnost bránit své území, vznikají vnitřní a vnější nepřátelé, je důležité, aby ta armáda byla ku pomoci v případě povodní, tam je to poměrně jako složitý, trvá to dlouho, než vlastně všichni se sejdou a odsouhlasí, to je zapotřebí během 6 hodin prostě aby vojáci vlastně nastoupili. Takže si myslím, že je doopravdy to, co nás čeká v těch příštích letech nebo by mělo čekat, je doopravdy posílení role armády. Jako mně se to neříká úplně jednoduše a snadno a to řekl bych, takový ty armády polskýho typu, která doopravdy prostě jako brání vlastní lidi a my máme pocit, že nás někdo brání, ne že si prostě někdo hraje na vojáky a nedělá jako nic. Hodně se mluví o znovuzavedení nebo o možnosti zavedení aspoň jako nějakého tříměsíčního nebo šestiměsíčního vojenského cvičení o tom, aby bylo víc aktivních záloh, aby se víc prostě pracovalo jako sokolím. Hodně se hovoří o modelu švýcarské armády. Mimochodem jako Švýcaři si udělali vojenská cvičení, která by pravděpodobně v Čechách všechny vyděsila. A to byla vojenská cvičení, která počítala s tím, že se zhroutí energetická struktura Evropské unie a že prostě lidi, který nebudou mít jídlo nebo něco takovýho se za poslední kus benzinu budou prostě snažit dorazit do toho Švýcarska jako někdy na začátku druhý světový války a co vlastně v tomhle tom okamžiku dělat. A upřímně řečeno, nás to může čekat kdykoliv. Protože ještě abych dořekl ten Islámský stát, je to vypadá to, že to bude dlouhodobě zhroucený stát, ze kterého budou směřovat proudy všech možných uprchlíků a nemusí to být Syřani. Syřané mohou destabilizovat Jordánsko a bohatí Egypťané mohou začít utíkat prostě k nám nebo mohou destabilizovat východní Turecko a spíš ne, tam je ta armáda poměrně silná a Kurdové budou reagovat tak, že prostě ne, že by k nám přišli Syřané, ale přijdou k nám Kurdové například. To znamená, tady opravdu to nebezpečí zaplavení uprchlíkama z vysychajících a válečných zón, je podle mýho názoru velmi značný.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane doktore, čtu tady mail od pana Kamila Juříka: "Dobrý den, pane Cílku, děkuji za slova, které v mainstreamu neslyšíme, snad budete nadále vystupovat. Lidé jako je pan Cílek, ví, o co dnes tady v geopolitice jde. Přeji hezký podzimní den. Kamil Juřík." To vás snad potěšilo. Já bych pokračoval také tématem, které je samozřejmě válečné nebo vojenské.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Bezpečnostní, říkejme bezpečnostní, protože cítíme nebezpečnost situace.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale já, jestli se mohu vrátit k té zajímavé operaci, takzvané budapešťské na konci druhé světové války,o které se vlastně neví.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Vidím, že máme čtyři minuty času, já to vezmu velmi rychle. Každým rokem jezdím do Budapešti se studentama a vždycky Budapešť cítím jako město, které v sobě nese hluboké trauma. A teprve teďka, když jsem dostal knížku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Je to ale krásné město.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, nebavíme se o tom, jestli je krásné. Bavíme se o úrovni maďarské literatury, která je jedna z největších na světě. Ale když se začtete do něčeho, co se odehrávalo kousek od nás a my o tom vůbec nic nevíme, to znamená budapešťská operace, tak je to v podstatě docela jako děsivá záležitost. Oč se stalo? Němci obsadili Maďarsko, protože Britové chtěli proniknout podél Dunaje a Rudá armáda zaútočila poměrně jako rychle a náhle proti Budapešti, protože se bála, že tam Britové budou dřív. Takže došlo k bojím o Budapešť. Boje trvaly 102 dní. V kotli, který se uzavřel, zůstalo 800 tisíc civilistů, skoro milion lidí včetně vojáků, kteří byli prostě obklopeni Rudou armádou. Bojovalo se dům po domě, prostě padlo okolo dohromady okolo 160 tisíc lidí. Jak německá, tak ruská média o tom hovořila jako o druhém Stalingradu. Ve městě do dneška popisuje ungolárie 28 masových hrobů, obětí, které nikdy nevyzvedl, protože by to prostě způsobilo, destabilizovalo by to dneška maďarskou společnost. Maďaři byli nesmírně hrdinní, ale bohužel na té německé straně tedy. Bránili se v podzemních tunelech sedm neděl, jsou tam příběhy úplně neuvěřitelný, ze zoo utekl lev, skrýval se v tunelech a žral prostě padlý koně, kterých bylo 30 tisíc, pravděpodobně město zachránili před hladomorem. Přišla Rudá armáda a teď od Stalina věděli, že to budou spojenci, takže se museli k něm chovat víceméně jako ke spojencům, ale zároveň jich padlo 80 tisíc. V bitvě u Debrecínu ztratili Rusové, to je velká tanková bitva druhé světové války, o které nic nevíme, Rusové tam ztratily 500 tanků, Němci 130. Při budapešťské operaci celkový ztráty tanku na ruské strany bylo 1700 tanků.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A přitom konec války už byl v dohledu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Bojovalo se o Vídeň, což bylo německé město a bojovalo se ropná pole v západním Maďarsku, což byl poslední zdroj ropy, který vlastně měli. A teďka, jak přišli Rusové, tak došlo k znásilňování. 15 % maďarských žen bylo znásilněno budapešťských a hrdý národ, to je doopravdy trauma, o kterém se jako nemluví. V samotném Německu se uvádí, že bylo znásilněno okolo 2 milionů žen a narodilo se z toho 60 tisíc dětí vlastně. Takže to je, přijdete do té Budapešti a cítíte určitou pochmurnost toho města a zároveň nějakou jako veselost a je to součást toho kouzla té Budapešti, zatímco ta Vídeň je krásná, sladká a sterilizovaná.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takto byl doktor Václav Cílek, zítra bude hostem Zity Senkové biolog, profesor David Storch.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.