Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 12. listopadu

12. listopad 2015

Hostem byl Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech "Jak to vidí..." přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme připraveni na blackout? Co je pravdy na spikleneckých teoriích kolem proudu uprchlíků? A jak je to s naším vztahem k práci? Dovede nás ještě těšit? Názory dnešního hosta uslyšíte právě dnes. Začněme, pane Cílku, zážitky, kterých jste plný. Vy máte totiž za sebou takovou bojovku, řekla bych, jaké by to bylo, kdyby došlo k takzvanému blackoutu, tedy k náhlému masivnímu dlouhodobému výpadku elektřiny? K vyřazení páteřní sítě? Co jste tedy zkusil na vlastní kůži?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, naše kolegyně, která v lese vypadá jako Sněhurka nebo možná jako Karkulka, Martina Kociánová a plukovník Karel Klinovský, což je taková legenda české armády, účastník mnoha misí, že jo a váš pan zvukař, pan Černý, prostě šli jsme do lesa. Hráli jsme si na blackout. A jak to probíhá, že? Sešli jsme se na jednom určitém místě za pomocí prepperů. Preppeři jsou lidi, to je hnutí, které přichází z Ameriky a ti, je to od slova "to by prepper" - být připraven a ti jsou připraveni na možný kolaps nebo částečný kolaps civilizace, jo. A organizace je taková, že preppeři vědí, že když dojde k blackoutu, takže tak jako nebude fungovat nic, tak mají vysílačky, tak se normálně svolají armádními vysílačkami do své tajné základny a ..., kterou pochopitelně nesmíme prozradit, že jo. Ta základna je velmi jako příjemná, má železná vrata, nemá široká okna, jsou tam luxfery, takže v případě potřeby se dá ubránit a tam, když ten blackout bude malý nebo krátký, tak vlastně přečkají nějakou dobu, zatáhnou tam ..., lidi jsou cvičení na to, že každý prepper je schopen, jsou to dobrovolníci, podotýkám, jo, je schopen, dejme tomu, nakrmit a obstarat okolo 20 lidí, takže to má určitou jako kapacitu, vytvoří doopravdy stabilní komunitní ostrůvek teda. Jsou připraveni na takové věci, že třeba byli jsme na tom, na dvoře a lítali tam holubi a já říkám, no, jak byste ulovili ty holuby? Oni říkají: "No, to je jednoduchý, otevřeme ty sudy, kde máme to zrní v tý atmosféře z oxidu uhličitýho, naložíme to zrní do alkoholu, ty holuby opijeme a umlátíme." Jo, takže jako, jo a pak ti preppeři prostě, když vidí, že je problém, že je nutný z toho města se dostat docela jako rychle, tak udělají konvoj ozbrojený, počítají s tím, že si koupí ÓTéčko konečně, a to je jedna z mnoha skupin ..., to je ozbroje..., obrněný transportér teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abysme to dešifrovali.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, jo, jo, jo, jo. No a prostě jako vyjedou z toho města přijmout prostě nějaký další lidi, určitej omezenej počet, kterej mají zhruba prostě jako zpracovanej a odjedou na svou tajnou mimopražskou základnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z toho vlastně vašeho pobytu nebo toho testování, jak by ten náhlý velký výpadek vypadal, vznikne dokument, jenom řeknu posluchačům.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím nevíme přesně. Kolegyně na tom samozřejmě pracuje. Jak ale možná bychom ještě přece jenom mohli říct, pane Cílku, jaké jsou tedy příčiny většinou toho, toho blackoutu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přece jenom ty sítě jsou zálohovány.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano. Jako příčiny těch velkých blackoutů jsou známé. Třeba padne strom na dráty, odpojí prostě jednu elektrárnu, tím pádem je výkon, teda nutnost jakože čerpat energii směrován na druhou elektrárnu. Ta se začíná hroutit pod dvojnásobným prostě požadavkem, že jo a teďka se ten systém zhroutí, jo, nebo napadne čerstvej sníh a potrhá dráty. Jo, ty systémy jsou velice složité. Každý složitý systém je zranitelný. Ale chci říct, co je důležitá věc z hlediska rozhlasu, je doopravdy nezbytně nutné, aby za takové to situace rozhlas měl připravené to náhradní řešení, kdy může aspoň třeba pár hodin denně, jo, na nějakých vlnách rozumných prostě vysílat a ti lidi si to na ty tranzistoráky vlastně chytěj, protože když je, když je vysílání rozhlasu, tak jako stát ještě existuje, jo a vy potřebujete vědět tu informaci, jestli prostě ten blackout je doopravdy takovej, že se, že bude sedmidenní, jo, to znamená, druhej, třetí den doopravdy vypukne panika, zejména jako v panelácích, že jo. To už preppeři budou dávno pryč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, co by to vlastně znamenalo nebo udělalo s městy, s vesnicemi? Jaké by byly ty, ty důsledky, když se podíváme možná jenom, hledala jsem různé statistiky, příklady takových těch největších světových blackoutů, tak třeba v červenci 2012 bylo 2 dny bez proudu přes půl miliardy lidí v Indii nebo v srpnu 2005 přes 100 milionů v Indonésii, 2003 zůstalo 2 dny bez elektřiny skoro 60 milionů Američanů, včetně obyvatel New Yorku, Bostonu, Filadelfii a dalších velkých měst.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, ve Slovinsku to trvalo až 3 měsíce, než v některých oblastech nahodili proud. Bude to hrozně individuální a nejhůř na tom jsou paneláková sídliště. To je jako celkem jako evidentní. Kvůli vodě, kvůli kanalizaci, kvůli vlastně všem těmhle těm záležitostem. Ale já jako, spíš jako bych řekl, ty, ty jako zkušenosti, že jo, nebo něco takovýho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k nim.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, ono je totiž něco úplně jinýho si o tom povídat a něco jinýho to zažít teda, jo, takže jsme to zahráli tak, že, že prepper Saladin nemá o nás zájem a my se musíme dostat z města, že jo. Je zapotřebí, to je docela důležitá, jsem si taky uvědomil, plánování trasy a mít s sebou mapu, protože jste, myslíte si, že tu krajinu znáte, jo, ale v okamžiku, kdy je zablokovaná jedna silnice, musíte jet vedlejší, no a víte, ta zkušenost třeba z tý Bosny nebo z Ukrajiny je vlastně hodně typická. Když utíkají uprchlíci, tak vznikají mýtné bandy, jo a ty mýtné bandy se specializují na mosty, jo, a protože my jsme utíkali do pískovcové oblasti teda Českolipska, že jo, kde máme chalupu, jako, jakože novou základnu, tak musíte překročit řeku Labe, takže jsme to nechtěli dělat ani v Mělníce na přivaděči k dálnici, ani na, ani na Štěpánským mostě, ale v Kostelci nad Labem. Jo, takže zase plukovník Klinovský nám ukázal, že prostě necháte auto někde stranou a vydáte se prostě nejdřív na průzkum mostu. Pak si tam uvědomíte doopravdy bezmocnost, protože v okamžiku, kdy ten most bude doopravdy jako střeženej někým, kdo si bude vybírat peníze, nebo spíš teda vám vybere jídlo a všecko vlastně jako, jako drahý, tak v podstatě není šance dostat se přes řeku, protože skoro nikdo nemá lodičku například, jo, ta, to Labe je tak studený, ty řeky, že prostě do toho vkročíte a do 2 minut prostě odejdete a utopíte se, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaskočilo vás něco? Já musím říct, viděla jsem fotografie od Martiny Kociánové z toho vašeho pobytu a musím říct, vy jste byl tedy připraven, aniž bychom tady samozřejmě šířili nebo plašili, co bychom měli mít doma?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, víte, já se furt teda vracím k tomu základnímu, jo. My jsme si dali otázku, jaký 3 věci by člověk měl mít, nebo kdyby si měl vybrat. Určitě je to spacák, jo, protože potřebujete někdy spát venku, dobrá věc je něco nepromokavýho, nějaká karimatka, nějaká plachta. Plukovník, to je jako docela zajímavý, když by takhle šel s touhle tou skupinou, tak on by neměl žádný moc drahý vybavení, ale měl by takovou tu plachtu na ty automobily nákladní a z toho prostě, když hodně prší, tak se pod to schová 4, 5 klidí a snadno z toho uděláte takovej přístřešek mezi 4 stromama pomocí jako armádních hupcuků, takže docela taková jako, jako jednoduchá věc. Potom pro mě vždycky hodně důležitá záležitost je ten filtr na vodu. My jsme to vyzkoušeli v těch našich pískovcích, doufám, že z toho nic nebude. Doopravdy jsme narazili na hodně špinavou vodu, to znamená, na kaliště od prasat. To znamená takový to klasický místo, jestli jsou někde v lese parazity a jako a nepříjemní mikrobi, tak je to v tomhle tom jezírku. No, takže jsem doopravdy vyzkoušel tím nejjednodušším filtrem si lehnout a doopravdy se napít do sytosti teda. Zatím teda vidíte, tady jsem jako, tak nevím, jo, jako já si myslím, že to bude jako v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Další důležitá věc je baterka, jo a to je zase teďka taková jako přemíra baterek, ale kvalitní baterka má rozptýlený světlo. To znamená, dneska ty baterky vás spíš jako oslněj, je, že soustředěj nějakej bod, to je taky hrozně jako zajímavá věc vlastně výběr baterky. No a pak vlastně, když člověk opouští domov na nějakou delší dobu, tak by měl mít nějaký nepromokavý pouzdro a v tom třeba kupní smlouvu na barák, jo, nebo takový tychlec ty jako ty základní údaje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A doklady.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A doklady, jo, právnickýho rázu, který potřebujete. No a pak, když máte s sebou psa, že jo, tak se na to buďto můžete dívat jako na konzervu, což teda na našeho psa bych takhle nedokázal se asi dívat, anebo prostě pro toho psa musíte zabalit taky něco k jídlu, že jo. Pak jsou tam ty léky. Těch věcí, které potřebujete, vlastně relativně není moc, jo a mnoho z nich vlastně není nějakejch zvlášť drahejch a já si myslím, že by to vlastně každej měl mít doma. Pak mají lidi různý ty typy vařičů, aby si aspoň mohli udělat, že jo, čaj. Zase v tý jednoduchosti je krása. Takový jsou, takový ty hodně jednoduchý vařiče na suchej líh třeba, který používá německá armáda, jo, ale to už je takový jako hodně praktický, ale spíš se jednalo teda o tu, o tu zkušenost. Nicméně zjistili jsme, že most v Kostelci nad Labem doopravdy zatím žádné mýtné bandy neovládají, že jo a dojeli jsme už za tmy teda na to naše Kokořínsko, udělali jsme si zkusmej noční pochod neznámou krajinou. Tady vlastně zase hrozně zajímavá věc je ta, že oko si na tmu vzniká ...., zvyká pozvolna. Jak se pozvolna stmívá, takže vy si zvykáte na tu tmu třeba půlhodiny nebo delší dobu, a když se ztratíte, jo, tak a teďka se všichni nadkloněj nad tu mapu přesvícenou tím světlem, tak si zase to oko zvyká prostě 10, 15 minut vlastně na tmu, takže i takový jako chování, že na mapu se dívá jeden, jako, jo a takový, jo, ostatní, aby ostatní prostě viděli. Pak jsme narazili na trempy, pobavili jsme se s trempama, že jo, a pak jsme šli do vlastního převisu, který jsem shodou okolností dokázal najít, ale bohužel teda váš kolega, pracovník Českého rozhlasu, tam máme spadl ze skály i s magnetofonem, tak byla taková jemně krizová situace, a pak už jsme našli ten převis, který jsem chtěl najít, a pak v noci pršelo a technika rozhlasu byla zachráněna a my také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vy jste tam měl prý rádio na kliku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je jiná věc. Tohlec to je, myslím, že starej projekt toho Miloše Rejchrta, jo a jedná se o to, že Američani mají rádia na kliku pro případ hurikánový sezóny. Rádio na kliku má přednastavených nějakých 6 stanic, který vysílají meteorologický zpravodajství a točíte klikou. Zároveň, jak točíte klikou, protože většinou zapomenete na baterky, že jo, zároveň, jak točíte tou klikou, tak to rádio má baterku, takže normálně si tím můžete posvítit, jo a když doopravdy člověk chce točit dlouho a dlouho, tak si do toho rádia píchnete mobil a nabijete si mobil, jo, aspoň teda vlastně na tu chvíli. A Miloš Rajchrt a já teda taky si myslíme, že rádio na kliku by měla být povinná výbava ve školách, že by to měla bejt povinná výbava na, na těch různejch místních a městskejch úřadech, jo, myslím si, už jsem to napsal víckrát a řekl, že třeba ty filtry na vodu by měly být v každý škole nebo v každý mateřský školce prostě pro případ toho blackoutu, bude scházet voda a informace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, pane Cílku, podle vašich informací, zkušeností, jak jsme, a teď myslím, stát připraveni na takovou možnou krizovou situaci? Občas se testuje blackout v metru a tak dále.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já si myslím, že většinu aktivit dneska vytvářejí sami lidi. To znamená i to, co my tady děláme s tou paní Martinou, je něco jako civilní obrana jako pro nás samé nebo jo, a ti preppeři doopravdy v podstatě vytvářejí paralelní záchrannou strukturu nejenom pro sebe a svý rodiny, ale ještě pro nějakej omezenej počet dalších lidí. To znamená, lidi si uvědomujou tu slábnoucí moc státu, jo, kterej doopravdy je dobrej na to vybírání daní, a možná ani tam není úplně dobrej, jo, ale tam ho pociťujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás třeba vyloženě překvapilo? S čím jste ani nepočítal?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Když jsem si to doopravdy plasticky představil, co se děje, tak mě překvapila míra deprese a beznaděje, ke který by došlo v okamžiku, kdy by tato situace nastala. Jo, protože my jsme šli, věděli jsme, že všecko je normální, že si můžeme zavolat, jo, přijedou pro nás a že přijdeme na tu naši chalupu a že tam bude jídlo a ona nebude vyloupena a bude bezpečná, jo, ale ti lidi, kteří jdou doopravdy do neznáma, za situace, která je prostě pro ně nová a mají třeba ještě s sebou malý dítě nebo prostě nějaký domácí zvíře, tak doopravdy ta, jak to mám říct, bezmoc okamžiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, předpokládám, že je to samozřejmě také v závislosti na tom, jaké jsou ty příčiny, nakolik jsou závažné, masivní, jak dlouho trvá vlastně blackstart, obnovení, nahození toho systému?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, blackout je většinou okamžitej a to nahození systému trvá klidně 3 dny, to je mnohem složitější, jo. Ale ještě jsem chtěl říct něco jinýho. Tyhlec ty věci vás jako mentálně doopravdy vracej k nějakýmu pocitu zodpovědnosti, jo a teďka si všimněte, jo, on to říkal plukovník, jo, jako není druhá šance. To znamená, když vám namokne spacák, nebo si ho spálíte v ohni, tak nemáte druhý, jo, my jsme vlastně takoví ledabylí a ležérní, že prostě nejde jedno, půjde vlastně jakoby druhá věc, ale v okamžiku, kdy tu věc máte jenom jednu, a to je zdraví a manželka a já nevím, co všecko teda, jo, když ztratíte nůž, je to doopravdy jako problém vlastně, tak to mě jako zaujalo, taky taková věc, nemít druhou šanci, jo a pak se k tomu světu stavíte jinak. A když se takhle stavíte ke světu, máte jinou intenzitu prožívání toho světa, jo. To znamená, jakože my jsme se vrátili a byla to hra a já jsem na to musel myslet, jo, co se, co se děje a tak, protože prostě v zimě, za deště vnímáte věci silnějc. A to, co dneska určitě hodně lidem schází, je, že nemají intenzitu života, takže si to potom vynahrazují stále krutějšími filmy třeba, jo, aby prostě aspoň nějaká odezva byla, jo, různé ty adrenalinové sporty a tak dále a celý je to takový jako už hodně nezávazný, protože když vás tohle nebude bavit, tak se přesunete do nějaké jiné sféry. Takže i taková jako praktická filosofie života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německo začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území Evropské unie. To včera oznámil mluvčí ministerstva vnitra s tím, že by opatření mělo snížit počet lidí, kteří do Německa přicházejí. Co říkáte tomuto obratu, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já myslím, že jsme o tom mluvili, že Němci jsou zvláštní směsice, jak se ukazuje v poslední době i v souvislosti třeba s energetikou, tý chladný, organizovaný technický pragmatičnosti a německýho idealismu a vlastně tak nějak kolísají mezi těma praktickejma řešeníma a řešeníma, který podle mýho názoru jsou pro naši dobu téměř nevhodná. Heleďte se, uprchlíci, ať to zase nezdržujeme a nebavíme se moc dlouho. Před 2 dny bylo u dominikánů takový jako sezení na téma vlastně vybíjení a exodus křesťanů v Iráku, Sýrii, v Turecku a na dalších místech. A kdybych měl říct něco, aby to nebylo vlastně hrozivý, jo, je vůbec jako zvláštní, že si toho nevšímáme, jo, ISIS zničí arménskej památník genocidy a tady se o tom nikdo nezmíní, úplně jako, jako nepochopitelná vlastně jako záležitost, jo, když padne kus Palmýry, která je krásná, já tam byl, tak vlastně o tom se bavíme 14 dnů nebo 3 neděle, ale o těchhle těch věcech ne. Ale vztah do budoucnosti. Kolegové, arabisté, křesťané, návštěvníci prostě cizích zemí očekávají, že tím, jak se vlastně zhoršuje situace, takže do 5 let může dojít v Egyptě k nějakým pogromům nebo násilným činům na Kopty, což je těch 10, 12 milionů lidí. To znamená, teďka je ještě čas prostě působit na egyptskou vládu ve smyslu té smířlivosti, jo a praktických opatření. A já jsem čím dál tím víc přesvědčen, že část toho konfliktu je v tom, že kterejkoli živočišnej druh, včetně lidí, když těch lidí žije nebo zvířat moc pohromadě, tak se začínají napadat a jako sociálně je vždycky nejvděčnější napadat nějakou menšinu, jo, protože je právě v tý menšině a je možný, jo, jako dosáhnout takovýho toho schválení toho násilí. To znamená, já bych se doopravdy připravil, nebo pokusil bych se zvládnout situaci v Egyptě, která může, nemusí, ale spíš si myslím, že ano, prostě dozrává k dalšímu problému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem vlastně novou teorii, co by mohlo být tím spouštěčem exodu, nebo k tomu přispět, a to je krácení potravinové pomoci. To řekl Vysoký komisař OSN Guterres pro uprchlík a poukázal na to, že vlastně před rokem žádal OSN o pomoc Světový potravinový program, ale ta pomoc byla zkrácena a že vlastně pro ty utečence ze Sýrie před válkou to byla poslední kapka podle jeho slov.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já bych se tomu nedivil, jo, ale jsme v situaci, kdy každý týden přibyde milion lidí. Jo, to znamená, i kdybyste nekrátila potravinou pomoc, tak se rozředí prostě v tom velkým množstvím lidí. Proto jako doopravdy ten problém není ani tak jako úplně politickej, ale je problém ve zdrojích, které máme k dispozici a ty se tenčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, jinak německá televize ZDF, ta natáčí sérii dokumentů právě o uprchlících. Ten název pořadu má otázku "Kolik uprchlíků snese Německo?" Autoři se nedobrali té odpovědi. Německo je značně rozdělené a expert pro migraci a politický poradce Klaus Bade to komentoval slovy, že otázka stojí jinak. Cituji jeho slova: "Musíme si je dovolit, protože máme ústavu a ta je odpovědí na národní socialismus."

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Příklad německého idealismu, který se dříve nebo později střetne s reálnou situací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vnímáte teorie o tom, že migrace je řízená?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Profesorka Kelly ... Greenhillová někdy v roce 2010 napsala knihu Migrace jako zbraň a o rok později tahlec ta kniha získala mezinárodní cenu, teda takhle, nejlepší kniha roku v oboru mezinárodních studií a ona od roku 1951 shrnula zhruba 60 případů, kdy migrace byla využívána jako zbraň nebo jako nátlak. Takže ona definovala, oni tomu říkají inženýring ..., jako inženýring, strategická, řízená, to znamená, ale to, ten, ten inženýring je tam, jakože to plánujete, že to děláte jako projekt migrace a v rámci toho ještě ona rozlišuje tu coercive, tu nátlakovou migraci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Došlo k ní ale vůbec někdy v takovém rozsahu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Došlo k ní zhruba šedesátkrát za těch, od toho roku, jako od toho roku 1951 a aspoň ... nebo pohrůžkou, jo, jsou typický příklady ..., je třeba, když Idi Amin v Ugandě, že jo, vyhání Indy, tak jsme to všichni tehdy brali, jako černej rasismus nebo touha dostat se k majetku, ale ona většina těch Indů měla britskej pas, takže on vyhrožoval, že ty Indy vyžene prostě do Británie a vázal na to prostě vojenskou pomoc. Americký prezident, 79 v Číně apeluje na čínská práva a čínský premiér se ho ptá: Tak kolik chcete uprchlíků? Milion, 10 milionů, 30 milionů? Jo a tím pádem už se o věci dál jako nehovořilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nedošlo k tomu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Nedošlo k tomu, ale král Husajn po šestidenní válce, zase vyhrožuje uprchlickou kartou. To je vůbec otázka jako palestinská. Ta knížka stojí za přečtení a Greenhillová na to téma v poslední době měla několik, několik přednášek, nicméně, jo, ona rozlišuje, že jsou jednak generátoři krizí utečeneckejch, ti, kteří doopravdy aktivně pracujou, aby k tý krizi došlo, pak jsou agenti - provokatéři, to znamená, když ta krize je na spadnutí, tak ji vyprovokují a pak jsou oportunisti, kteří toho využíjí. Jo, takže teďka je velký množství různejch teorií, za co můžou Rusové a Američani a já nevím, Číňani, nebo to je jedno, kdo, ale já si myslím, že zatím tahlec ta krize je krizí, který se účastnějí zejména ti, ti oportunisté, ale v okamžiku, kdy vlastně ta, ta knížka se teďka znova jako objevuje vlastně na pultech a znova se o tom mluví té "Migraci jako z braň", tak já si umím představit, nebo myslím si, že to nedopadne jinak, než že státy doopravdy o migracích se začnou jako bavit, jako o zbrani hromadnýho ničení. Je to velmi znepokojivý. A ta arktická cesta, zdá se, uprchlická, to potvrzuje, že jo. Ono se jedná o to, to je vlastně myslím ještě jako důležitější věc, že za tím funguje ta jižní trasa přes to Středozemní moře, ale v okamžiku, kdy budou všude ploty a já nevím, co všechno, může začít fungovat východní trasa, buď to přes Černý moře, jo, anebo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale, pane Cílku přirozené, že prostě lidi na útěku, a můžeme ty motivy různě rozebírat, hledají prostě další cesty tam, kde to nejde?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, ano, ano, ano, jistě že, ano. A převaděči taky, že jo a je to teďka jako velkej obchod, jo, ale jenom jako příklad vlastně jako tý nový trasy je ta arktická, že dostanete, jste Syřan nebo jste Afghánec, dostanete vízum do Ruska, letíte do Moskvy, pak letíte do Murmansku, to už je za polárním kruhem, necháte se odvízt autem do městečka Nikel pohraničního, tam si koupíte kolo, protože podle ruskejch zákonů nesmíte hranice překročit pěšky anebo v cizím autě, a na kole za polárním kruhem přejedete do Norska, jo, teďka Norové se z toho můžou trošku zjevit, protože očekávají, není ..., zatím ta čísla nejsou velká, okolo 10 tisíce lidí teda do konce roku, jo a říkají: Ano, my jsme členové NATO a my máme tenhle ten příliv lidí a Finsko, který není členem NATO, nemá žádné uprchlíky. Jo, takže v tom doopravdy, ti Norové to komentují tak, že v tom už cítí tu "migraci jako zbraň".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog a filosof Václav Cílek. Já vám děkuji za rozhovor, budu se těšit na ten další a to probereme tu radost z práce, kterou jsme avizovali.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se hezky. Na slyšenou se těší zítra Zita Senková. Mým hostem bude monsignore, světící biskup pražský Václav Malý a připomínám, že i dnes si můžete poslechnout záznam, reprízu dnešního rozhovoru na vlnách Českého rozhlasu Dvojky půl hodiny před půlnocí. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: Václav Cílek , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová