Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 7. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den. Vítejte.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam by se mělo ubírat české vysoké školství, jak vzdělávacímu systému prospívají soukromé školy? Nejenom na tato témata bude dnes řeč. Dobrý den. Podle programového prohlášení vlády v demisi by se měly školy více soustředit na jazyky, informatiku a technické vzdělávání. Připravuje se změna takzvaných rámcových vzdělávacích programů. Do škol by se měly také vrátit takzvané dílny a pozemky. Jak se díváte, pane profesore, na praktickou výuku i na tento záměr?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak vždycky každá vláda v posledních letech přichází s tím, že je školství klíčovou, klíčovým pilířem státu, což je velmi správné. Bohužel další věc, která je, se kterou také vždycky přicházejí vlády, je, že je třeba věci reformovat a ovlivňovat. A to už je trošku horší, protože vzdělávací cyklus základního, středního a vysokého školství je cyklus na 4 vlády, které, nebo 4 periody, které jsou dokončené a de facto žádná z těch reforem se nikdy nedotáhne, protože se něco začne, pak se to za dva roky zkoriguje, za další dva roky přijde jiná vláda, upraví, změní, takže vlastně nevíte, co z toho minulého funguje dobře a co z toho funguje špatně. Samozřejmě to, že je třeba učit studenty od základních až po vysoké školy jazyky, aby se uplatnili ve světě, je jednoznačné. Čeština je jazykem pro 10, 11 milionů lidí, tak jednoznačně by žáci měli jeden světový jazyk ovládat skoro jako mateřský a druhým se velmi dobře domluvit a jsou tady velmi osvědčené modely ze skandinávských zemí, ze zemí Beneluxu, že to funguje, takže to je jednoznačná priorita, které je třeba dát zelenou. Pokud se hovoří o informatice a těch technických vědách, tak jsem jednoznačně proto, aby díky výuce, kvalitní výuce matematiky se tyto obory a další obory, obory humanitní úspěšně rozvíjely a aby se v nich třídilo to, co je podstatné pro život toho člověka, ty klíčové základní informace, které, jak já říkám, by člověk měl vědět po celý život o půlnoci nebo když vám probudí, a pak samozřejmě informace, které jsou nadstavbové, které samozřejmě někdo zapomene rychleji či pomaleji, ale umí s nima s těmi informacemi pracovat, ale pokud rozvíjet technické obory a informatiku, tak základ je v matematice a jaksi to v posledních 10-15 letech z úst politiků zaznívalo, že je skoro špatné a státní maturita z matematiky stále není, má tu snad být za dva roky, takže tady je na to jednoznačný lék.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sám jste to řekl, že politici přizvukují, jak je naše školství politickou prioritou. Jakou prioritou je i financování školství?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, a to jste udeřila, bych řekl, do toho citlivého místa. Je třeba říci, že v posledních letech do regionálního školství se platy, a to financování určitým způsobem zvyšuje, ale je stále nedostatečné a ten trend, který v minulých letech byl nastolen, je třeba, aby pokračoval dalších několik let, protože jsou regiony, kde chybí velké množství učitelů na základních i středních školách a jeden samozřejmě z těch motivujících prvků je i samozřejmě finanční, finanční ohodnocení. Co se týká vysokých škol, tak tam je ta situace mnohem smutnější, protože po mnoha letech došlo poprvé pro rozpočet roku 2018, tedy pro ten letošní k navýšení o 3 miliardy korun, což je dobrá zpráva, ale nám to umožní zvýšit zhruba ty mzdy nebo, a platy na vysokých školách o asi mezi 5 až 10 % a v tom veřejném sektoru ty platy v minulých letech rostly o 22 %, takže je to zase velký handicap a stává se, že třeba učitel na pedagogické fakultě má, který učí budoucího učitele, má o několik tisíc menší plat než učitel na základní či střední škole.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak někteří rodiče se chtějí, řekla bych, vyhnout tomu státnímu školství a zakládají vlastní školy. Ministerstvo školství je v tom nijak nepodporuje. Jak podle vás tomu celému našemu vzdělávacímu systému prospívají právě soukromé školy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak podívejte se, soukromých škol v České republice, a teď budu hovořit za ty vysoké, kde ty čísla znám, je hodně. Začínají se spojovat díky, bych řekl, té demografické situaci v těch populačních ročnících současných vysokoškoláků, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podněcují konkurenci?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych řekl, že moc ne, protože řada těch škol se věnuje těm měkkým dovednostem, je spousta škol manažerských, ekonomických. Ty tvrdé disciplíny technické, tak to je pouze několik škol. Samozřejmě jsou mezi soukromými školami velmi dobré školy, Vysoká škola Škoda Auto v Mladé Boleslavi, umělecké školy v Písku třeba a podobně, takže jsou tam školy, které mají svůj segment, kde jsou velmi dobré, většinou ale ty školy určitě, že by podněcovaly ty klasické univerzity, tak tomu tak, tak tomu tak není. A u nás ten boom těch soukromých škol byl velký v těch devadesátých letech, kdy se všechno tedy přesouvá do tohoto segmentu a že to bude něco jiného. Pokud vím, tak třeba v Holandsku je jedna soukromá škola, je tam 22, 22 státních vysokých škol a všechny jsou v první dvoustovce, protože ten stát, nejlepších vysokých škol, je podporuje, takže ... A co se týká těch soukromých škol, jak vy jste to řekla - a stát je nepodporuje. Víte, tady si všichni žijí a vysoké školy soukromé někdy na to také upozorňují a tady ty základní také říkají, my jako jsme tady, my si založíme svoji soukromou firmu a teďka ten, a, státe, ty nám plať, přeci to je ... Jestliže něco zakládám soukromého, tak už z podstaty věci je to ekonomický nástroj soukromého podnikání a ten stát by do toho neměl vstupovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíše ve smyslu žádosti o akreditaci, o udělení akreditace.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A teď se dostáváme k té druhé věci, tak učitelů, i na těch vysokých školách v některých oborech není nadbytek. A pokud máte kvalitně učit, tak tam máte mít toho učitele, který tam ne, že tam figuruje na seznamu a vím z některých databází, že jsou lidé, kteří jsou schopní učit na 5 vysokých školách od Plzně až po Olomouc v úvazcích, které se rovnají, kterých je, když byste je sečetli v té hodinové dotaci, tak zjistíte, že je to více než má den hodin, a to byste museli se teleportovat a nespat, jo. A pak se samozřejmě, když se na to přijde a kontroluje se to, tak zjistíte, že to třeba tak úplně není a na těch školách, pokud to má být kvalitní škola, tak tam ten kádr těch učitelů musí jaksi, bych řekl, dominantně na té škole působit, to znamená, více než třeba 0,5, 0,7, to znamená, být tam 3, 4 dny v týdnu a ten jeden den být třeba na jiné vysoké škole, ale ono tomu tak není, to jsou takové ty přelety, kde tak jako různě odučíte své téma a jdete dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou asi individuální případy nebo případy jednotlivců.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, byl bych rád, kdyby to byli jenom jednotlivci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debatuje se o tom, jak se mění pracovní trh směrem k umělé inteligenci, robotice, měl by se také a jak měnit v tomto kontextu vzdělávací systém?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě vzdělávací systém se mění a vyvíjí. Je to dáno, bych řekl, zejména moderními přístupy. Máte řadu programů, které do detailů popíší ten proces, jsou to interaktivní vzdělávací systémy pro základní, středí školy, jsou to simulátory, na kterých se vyučuje, v medicíně, v technických oborech, jsou to samozřejmě vybavené, moderně vybavené laboratoře, aby tam byl ten kontakt, aby ten student si mohl jaksi ten proces ošahat, vidět, jak to probíhá a samozřejmě současná generace má ráda ten vizuální podnět, to znamená, interakce, musí ta přednáška nebo ta, ten seminář nebo ta diskuse být interaktivní, to znamená, moderně koncipovaná přednáška, samozřejmě někdy je hezký, když to doplníte křídou u tabule, ale to je de facto úplně už ..., jaksi já ještě pamatuju přednášky, kdy se, kdy někdo nám kreslil a přitom vykládal. Dneska se všechno promítá, vy to máte u sebe v tabletu, máte k té přednášce přístup 24 hodin, takže samozřejmě ta výuka se mění a to, co ale by se nemělo měnit, je to, že naučit ty studenty těm několika podstatným znalostem, které platí po desetiletí, které jsou, a které jsou obecné principy, protože musí ten student být připraven, aby se, aby do budoucna přijímal nové informace a aby s nimi uměl pracovat. My nevíme, co bude v roce 2040. Zavzpomínejme, věděli jsme v roce 1990, jak budou dneska vypadat počítače a mobilní telefony? Nevěděli. A přece jsme se s tím vyrovnali a řada lidí, kteří studovali v devadesátých letech, jsou dneska úspěšní. Takže je třeba jaksi ty studenty učit, učit otevřenosti, flexibilitě, být jaksi připraven na výzvy, které půjdou a řada znalostí bude samozřejmě překonána, nebo je někdy překonána již v průběhu toho studia.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vlastně motivuje tu současnou mládež, přezdívá se jí mileniálové, ke studiu? Jaká je ta současná generace studentů? Liší se nějak zásadně třeba od těch předchozích?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě každá generace studentů se, studentů se liší. Je to dáno, je to dáno zevními podněty, které jsou, a dobou. Já bych řekl, že studenti jsou kritičtí, jsou nároční, řada z nich je otevřená, chce diskutovat, což je velmi správné. Samozřejmě řada studentů taky na některé předměty si jdou v uvozovkách odsedět, nebo je prostě protrpět, takový je život. A ne třeba každý předmět každého, každého zaujme do té hloubky, takže ta generace je určitě určitým způsobem jiná. Umí velmi dobře pracovat s informacemi. Některé detaily samozřejmě jsou schopni nastudovat velmi pečlivě a jsou jaksi kritickými diskutéry, což je dobré. Mají obrovské možnosti, které je podporovat, aby cestovali, aby část studia strávili v zahraničí, aby byli otevření světu a podnětům a právě, aby poznali, jak to vypadá v Německu, v Holandsku, v Americe, v Číně a mohli pak samozřejmě srovnávat. Na druhé straně u řady studentů nejen u nás, ale i v zahraničí jsou vystaveni velkému tlaku, že jo, tlak od rodiny, od kolegů, aby byli úspěšní, aby dokončili vysokou školu, a to se samozřejmě někdy projevuje na tom psychickém stavu těch studentů, kde se objevují ve větší míře i třeba nějaké duševní poruchy, deprese. Řada studentů třeba, kteří studují ve vyšším věku, ono je to legrační říci ve vyšším věku, ale už třeba mají děti, musí, mají zaměstnání, studují, teď samozřejmě je to otázka i uplatnění na tom trhu práce, takže studenti mají samozřejmě i řadu problémů a starostí, které se do jejich života promítají, možná více nyní než v minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se právě zmínil i depresích a psychických poruchách, tak podle Světové zdravotnické organizace by v budoucnu právě deprese a tyto poruchy mohly být druhou nejčastější příčinou úmrtí. Podle aktuální studie jedné německé pojišťovny těmito onemocněními trpí častěji ženy, ale vzrostl také počet psychicky nemocných právě ve věkové kategorii mezi 18 a 25 lety, a to konkrétně řečí čísel, od roku 2005 o 38 % a v případě depresí o celých 76 %, to jsou čísla z Německa. Příčinami jsou, jak už jste se také vlastně zmínil, tlak na výkon, ale i finanční starosti a strach z budoucnosti.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak psychické a psychiatrické onemocnění stoupají a je to dáno, bych řekl, tím, jak se ten svět mění. Jsme zaplaveni informacemi. Všichni po vás chtějí, abyste byli spojeni, abyste byli connected, že jo, a pořád na vás jaksi tlačí, abyste okamžitě reagovali. Já uvedu včera jeden příklad, mně volalo několik novinářů v rámci jedné záležitosti a já si říkal - prosím vás, já jsem tu informaci dostal kolem půl jedenácté, normálně pracuji, mám normální prostě pracovní den, schůzky po 30 minutách a pak až jaksi to přijde na pořad dne, což se stalo odpoledne, tak já jaksi učiním nějaké prohlášení nebo nějaký text, ale musím se na to chvíli zamyslet. A všichni žijí v tom, že jakmile se ten okamžik jaksi stane, že buďto položíte nebo vám všechno spadne z rukou a budete to dělat. No, a pak se dostáváte to, že všichni chtějí být spojeni, aby jim náhodou nic neuteklo, vedle toho máte svůj běžný pracovní den a zjistíte, že vlastně nemáte čas relaxovat a podobně, takže já bych řekl, že to zrychlování toho světa je jeden, bych řekl, z hlavních těch motorů toho stoupajícího trendu těch depresí, protože člověk pak jako cítí své jako v uvozovkách vnitřní selhání, pak je to, jak jsem již zmiňoval, otázka jaksi uživit rodinu, uživit jaksi sebe, pak je to otázka toho výkonu na té škole, uspět u zkoušek, naplnit očekávání, třeba někdy rodičů, kteří, někdy to dítě nestuduje třeba přímo ten obor, který by měl rád, i když tam jsou možnosti samozřejmě ty obory měnit, tak těch tlaků je celá spousta, ale já si myslím, že jeden z těch hlavních je ten obrovský jaksi běh toho času, že vlastně vy byste v daném okamžiku měl být všude, a to prostě nejde. A ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tomu čelit, kromě toho, že třeba můžeme se na chvíli odpojit od těch sítí?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Nepodávat se tomu. Prostě vypnout telefon, vypnout počítač, co se stane? Nic se nestane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I to je ...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, že oni ty lidi pak jako zjistí, že si jako uvědomujete, že až se to, ten svět se zhroutí, když vy nebudete teďka vědět, co váš přítel na Facebooku nebo že to neuděláte, nezhroutí se ten svět, zhroutíte se vy a ony pak přijdou některé okamžiky, úrazy, zranění, kdy pak zjistíte, že jste třeba určitou chvíli imobilní nebo bezmocný a zjistíte, že svět se pořád točí, ráno vyjde slunce, večer zapadne a nic se dít nebude, takže chce si to prostě nějakou tu duševní hygienu a občas mít ten telefon vypnutý a říct - no, tak jsem tam nebyl nebo jsem to neviděl a nic se nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy umíte vypnout?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, někdy to moc nejde, ale snažím se o to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem do funkce rektora v naší alma mater jste nastoupil v únoru 2014. Loni jste byl zvolen podruhé. Dnes 7. března vstupujete do druhého funkčního období, pane profesore. Jaké jsou vaše ambice?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak dnes je to jaksi slavnostní inaugurace v Karolinu. Oficiální mé druhé období započalo 1. února letošního roku. Tak ambice je pokračovat s týmem k tomu, aby Univerzita Karlova se úspěšně rozvíjela, byla prestižní vysokou školou u nás i v zahraničí a jeden z těch cílů právě, který je, jsme v současné době jako první vysoká škola před koncem posuzování institucionální akreditace, která nám pak umožní uvnitř univerzity akreditovat a zmodernizovat vlastně všechny studijní programy během dvou let tak, aby naši absolventi byli úspěšní. Další výzvou je vytvoření nového systému hodnocení vědy na univerzitě, kde chceme podporovat nejen ty špičkové týmy, které jsou, ale i ty skupiny, které se dynamicky, dynamicky rozvíjejí a máme hodně oborů hodnocených v první stovce, dvoustovce nebo třístovce na světě, tak pro ně vytvářet podmínky a pak je úspěšně kooperovat s prestižními zahraničními univerzitami. Desátého budeme uzavírat konsorcium Sorbonna - Heidelberg - Varšava a Karlova univerzita z hlediska většího sdílení, infrastruktur, programů a podobně, no, a pak se snažit, aby univerzita se rozvíjela z financí, operačních programů i investičních akcí, aby se zrekonstruovaly zbylé objekty a také jeden z těch velkých projektů je kampus na Albertově.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy předsedáte také České konferenci rektorů. Kudy by se podle vás tedy mělo ubírat celé české vysoké školství?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že klíčem k tomu je a i nastavit ty parametry k určité diverzifikaci škol, na straně druhé je to odklon od té masifikace, která zde byla, kde to byl takový, bych řekl, hlad po tom vysokoškolském vzdělávání, takže zaměřit se na, zejména na tu kvalitu toho vzdělávání a vědy obecně a pak samozřejmě, jestliže máme mít kvalitní vysoké školy, tak kvalita něco stojí a je třeba po několik let výrazně zvyšovat rozpočty vysokých škol tak, abysme byli alespoň v průměru evropských zemí, nebo zemí OECD.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Jiřího Nárožného zajímá, kolik studuje slovenských studentů na českých vysokých školách a jak je to s financováním jejich studia, případná celková částka na studium, jak je to v okolních zemích? Dotaz pro vás.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já nevím číslo za Českou republiku, já můžu říct za Univerzitu Karlovu. Na Univerzitě Karlově je zhruba 50 tisíc studentů, z nichž je 16 %, to je asi přes 8 tisíc studentů ze zahraničí a z nich třetina jsou občané Slovenské republiky, to znamená, cirka kolem 3 tisíc studentů na Univerzitě Karlově. Samozřejmě se to liší, větší podíl je na moravských vysokých školách, takže to je tato část odpovědi. Druhá část, jak je to s financováním. V zemích Evropské unie platí, že ten student, který studuje v dané zemi, tak se to řídí tedy pravidly té dané země, to znamená, kdo studuje v českém programu, je to studium bezplatné. Podobně, když budete studovat třeba v Lucembursku, tak i náš občan zaplatí třeba na univerzitě v Lucemburku 500 euro za jeden akademický rok, když bude studovat ve Finsku, naopak dostane od finské vlády peníze na to, že studuje, takže je to v každé zemi podobné. Většinou, co se týká těch poplatků těch studentů za to studium, tak na evropském kontinentu jsou to řádově stovky eur, anebo je to bezplatné studium, vyjma Anglie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, ještě bych se zastavila u uplatnění na trhu práce. Když se podíváme do statistik, tak míra nezaměstnanosti vysokoškoláků do 35 let se pohybuje mezi 1 a 2 %, přitom vlastně ještě před několika lety se o absolventech vysokých škol hovořilo téměř jako o ztracené generaci. Jsou ty doby už pryč, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že ty doby jsou pryč. Ono také před řadou let byla ekonomická krize, ale je třeba na to hledět, že to je Česká republika, dejme tomu, země střední Evropy, kde ti vysokoškoláci naleznou, naleznou práci. Je samozřejmě druhá otázka, která se nesleduje, zda tu práci naleznou v oboru, který studovali anebo v oboru příbuzném, a to už je trošku jaksi otázka hlubší, která se nesleduje, je to velmi obtížné ta data získávat, ale podstatné je to, že ten vysokoškolák je schopen pracovat i třeba v jiném oboru, než vystudoval a uplatnit se na trhu práce, nebýt nezaměstnaný, protože 1, 2 %, to není žádný problém. Ale je si třeba uvědomit, že zejména ve Španělsku, Portugalsku, ale v Itálii, právě ve Francii je právě mezi mladými lidmi vysoký počet nezaměstnaných, jsou to desítky procent a zase z nich ti vysokoškoláci jsou lépe uplatnitelní na tom trhu práce, ale tam samozřejmě to není 1, 2 % jako u nás, ale je to prostě 10 až 25 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana posluchače Petra ještě zajímá, vrací se k tématu umělé inteligence, jestli je to vůbec tedy přínosné, asi naráží i na tu naši závislost, co se týče třeba sociálních sítí?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě tam, když už někdy si jako čtete o tom, že třeba už budou programy, kdy za vás někdo bude z Googlu odpovídat, aniž vy nebudete vědět, už máte trošku obavy, abysme se nestali obětí jaksi některých filmů, na které jsme se dívali, že to není možné. Tak na jedné straně ta robotizace v průmyslu a v těch oborech je nutná a je potřebná. Výroba aut dneska, to jedou automatické linky bez jaksi zásahu skoro člověka, takže ta robotizace bude jednoznačně nastupovat a pak je otázka, co těm robotům my dovolíme, ale já bych třeba nechtěl, aby za mě někomu jakoby odpovídal automat, to je lépe neodpovědět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A propos robot a film, vzpomněla jsem si, že vás zaujal fungl nový Oscarem ověnčený snímek fantasy romance o němé uklízečka, která se zamiluje do mořského tvora zkoumaného v tajné vojenské laboratoři.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já jsem viděl ty ukázky, když jsem se díval na předávání Oscarů, myslím, před dvěma dny na ČT Art, tak mě tam spíše zaujalo, když režisér říkal, že díky vlastně této fantasy, která je precizně provedena technicky, zavzpomínejme třeba na E.T., že jo, a podobné firmy, takže vlastně díky tomu může ukázat jaksi vztah dvou subjektů. A já už si někdy kladu otázku, zda touto oklikou, že díky této oklice vlastně nemůžeme ukázat třeba normální vztah mezi ženou a mužem a prostě něco takového, co je lidskému srdci blízké, a to je i třeba ten problém, proč i stoupají ty deprese, jestli někdy bysme neměli jít k těm kořenům a všímat si takových těch lidských běžných radostí a starostí a těch klasických jaksi vztahů lásky, nenávisti, zrady, tužeb, které člověk má a ukazovat to napřímo mezi lidmi a ne hledat nějaké jaksi fantasy, i když fantasy je samozřejmě krásný taky film a určitě zajímavý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Já vám děkuji a přeji hezký den a hodně štěstí.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám. Hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude politoložka Vladimíra Dvořáková. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.