Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 22. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem "Jak to vidí" je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Vítejte, dobrý den.

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dnes chceme probrat? Například vylepšené příjmy i jeden rozsudek. Nerušený poslech. Vláda schválila rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 60 miliard. Součástí rozpočtu je i plošné navyšování platů státním zaměstnancům i důchodů. Přidáno dostanou učitelé, policisté, úředníci, lékaři či sestry a o 300 korun si polepší senioři. Podle opozice jsou ministři před volbami rozhazovační. Schodek má být prý výrazně nižší. Jaký je váš pohled, pane profesore?

Čtěte také

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, já, když se dívám, a říkám, nejsem ekonom, ale když se dívám na taková ta čísla, jmenujte mi nějakou instituci, významný podnik, který by nebyl zadlužen. Všechny ... současný svět žije na dluh. Berou si půjčky velké korporace, banky z toho mají radost a pokud vím, tak většina států má různě velké, velké dluhy. Takže to, že jaksi ty státy pracují se schodkem, podívejte se, ono je to z hlediska nějakého principu špatně, ale bohužel současný svět se tak naučil žít, že žije na dluh a žijí tak velké finanční skupiny nebo korporace, tak proč by tak nežily státy a ty státy žijí. To, co je třeba říct, a to, co se neříká v té druhé straně, že současná vláda s tím rozpočtem nakládá dobře, protože ten schodek se za prvé snižuje, ten výkon ekonomiky, který je, je pozitivní a je třeba myslet jaksi na tu i kultivaci společnosti, že někdy může také ta čistá nula, což v angličtině znamená zero, také může znamenat nic a může znamenat i nic pro tu společnost, takže já velmi vítám, že vláda investuje do lidí, do svých občanů a to se třeba projevuje platy státních zaměstnanců, lékařů, hasičů, učitelů a samozřejmě, že i přidává důchodcům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hospodářské noviny to dnes vypočítaly. Týká se, ty vylepšené příjmy budou mít téměř 2,5 milionů důchodců a 650 tisíc státních zaměstnanců. Podíváme-li se konkrétně na vysoké školy, pane profesore, kolik konkrétně získá vysoké školství?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak teď jste otevřela takovou jednu ze smutných stránek státního rozpočtu. Na jedné straně chci ocenit úsilí paní ministryně, pana premiéra i vlády, že narovnali mnoho let špatný systém financování vysokých škol, který se táhne, bych řekl, 5, 6 let, kdy buď v poslanecké sněmovně nebo takzvaná premiérská miliardy nebo různé vymetání koutů rozpočtu vedlo k částce asi 21,4 miliardy korun na české vysoké školy. Pro váš příklad, v roce 2015 ty, ten rozpočet se skládal z pěti různých položek různě velké výše, které se různě lepily, já tomu říkám, lepení jako vlaštovčího hnízda. Tak v letošním roce se povedlo to, co novináři říkali, vysoké školy dostanou tu 290, tu miliardu navíc, ale ony ji nedostaly navíc. My jsme se ten letošní rozpočet konečně v jedné částce, a je to kolem těch 21,4 miliardy korun, dostávají to, co dostávaly minulé roky, akorát je to v jednom čísle, který obsahuje státní rozpočet. Takže za to, za to jsme rádi a teďka je to samozřejmě ta smutná stránka věci. Je to jediný segment, který vlastně nedostává prostředky navíc, to znamená, nelze očekávat, že vysoké školy budou zvyšovat mzdy svým zaměstnancům, protože dostanou stejně, na straně druhé, jsou tam postgraduální studenti, jejich stipendia jsou, jsou v tom základu nižší, než je minimální mzda v České republice. Takže to zas úplně tak radostná zpráva není a když se podíváme na nějaká ... procentní věci nebo čísla, tak pořád i ten návrh rozpočtu, který teďka vláda schválila, tak stát bude dávat na jednoho studenta pořád méně, než v roce 2008 do ... započtení inflace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jste se vlastně nyní dostali na úroveň roku 2015?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Teď jsme se dostali, bych řekl, jsme se dostali na úroveň nuly roku 2014, 15, 16 a k té nule v roce 2016 jsme se dostali usnesením vlády z července letošního roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak průměrný plat učitele, ten je podle propočtů 23 tisíc 579 korun, by ... měl nárůst by být 2 až 2,5 tisíce korun. Týká se to tedy i vysokého školství?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak vysoké školství je samozřejmě ve svých platech diverzifikováno, protože na vysokých školách působí vědečtí pracovníci, odborní asistenti, profesoři, ale já uvedu taková konkrétní třeba čísla, která mám v hlavě. Odborní asistenti na pedagogických fakultách, a ty čísla mám od nás a z Masarykovy univerzity, a možná někde se to lišit nebude moc, tak ta jeho měsíční mzda se pohybuje kolem 22, 23 tisíc a ty odborní asistenti, to je zhruba 50, 60 % toho učitelského stavu na těch vysokých školách. No a jestliže vidíme toto číslo a ti učitelé, kteří vyučují jaksi žáky, studenty, tak tam ta mzda po tomhle tom navýšení se bude pohybovat někde kolem 30, 30 tisíc korun. To znamená, ty nůžky se rozvírají. Když se podívám do segmentu zdravotnictví, tak lékaři ve fakultních nemocnicích mají průměrnou mzdu, někdo říká 50, někdo říká 65, záleží samozřejmě, jakou metodiku použijete, ale to je jedno, řekněme si 50, 60 tisíc korun a odborný asistent na lékařských fakultách má kolem 23, 24 tisíc korun, což je dvojnásobek. No, tak já si jenom kladu takovou otázku, a často vždycky ten stát dohání někdy ty průšvihy, které se jaksi zakládají v minulosti, aby ... a říká se, že je nedostatek učitelů a lékařů, já říkám, víte, aby se zanedlouho nestalo, že nebude, kdo tyto profese bude schopen vyučovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme se dostali tedy ke zdravotnictví, tak přidáno asi o 10 % by měli dostat lékaři a sestry. V závislosti na počtu odpracovaných služeb si lékaři přilepší i zhruba 3, 4 tisíce a zdravotní sestry o zhruba 2,5 tisíce korun. V tom příštím roce se praktickým lékařům zvýší platby za pacienty a právě tato dohoda lékařů s ministerstvem odvrátila plánovanou stávku, kterou ministr zdravotnictví Němeček ještě teda předtím, než se měla konat, označil za vydírání předvolební a stávku milionářů. Pane profesore, jak vy to vidíte?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě stávka je vždycky krajní řešení. Pan ministr Němeček použil, použil silná slova, na druhou stranu je třeba brát také, také tu vlastní realitu, která se odehrává, jaké možnosti samozřejmě stát a zdravotní pojištění má. Ta podpora toho zdravotnictví by si a školství, to je to, co vlastně tvoří toho člověka. Na straně jedné ho, ho formuje, aby byl schopen pracovat, aby byl schopen pracovat s informacemi, na straně druhé je to otázka toho, aby člověk byl, byl zdravý a mohl jaksi naplňovat to svoje poslání na této planetě, to znamená tvořit, komunikovat s lidmi, vytvářet rodinu a podobně. Takže to jsou takové dva hlavní segmenty, které si tu společnost a život na naší planetě vytvářejí a ti, kteří se na tomto formování podílejí, by měli být patřičně ohodnoceni a samozřejmě ty platy ve zdravotnictví ve srovnání s jinými profesemi jsou, jsou vyšší, zase ve srovnání se zahraničím jsou dramaticky nižší. Je si také třeba uvědomit i nějakou tu, tu vysokou míru zodpovědnosti, která se v tom zdravotnictví děje. Nechci snižovat jiné profese, ale jaksi ti lékaři "mají v rukou" v uvozovkách ten lidský život a to možné pochybení, a to může být klidně z přepracovanosti a podobně, anebo případně z nefungujícího systému, kdyby selhával, tak má fatální důsledky pro toho jedince a otázka samozřejmě, která je, je, jak se někdy třeba využívá ta pracovní doba, nebo vím, že někteří praktici jsou velmi obětaví a dá se říci, pracují dnem a nocí, ale samozřejmě někteří nejsou tak úplně výkonní a ne tak svědomití, jak by měli být a často odesílají pacienty někdy i za zbytečnými vyšetřeními a tady se vytváří často v médiích a bohužel často i mezi kolegy taková jako bariéra mezi ambulantními lékaři a nemocničními, takže když se přidá nemocniční, ambulantní se ozývají, že oni nemají a podobně. Ale ten systém je prostě propojen. Pacient má nějakou nemoc, se kterou chodí k ambulantnímu specialistovi, pak samozřejmě dojde k nějakému stavu, kdy potřebuje nemocnici, pak se zase vrací do té ambulantní péče. Ty, ty dva segmenty musejí žít v nějaké harmonii a kooperaci, spolupráci, sdílení těch informací, které jsou a často se mi jeví, že někteří lidé jaksi se snaží stavět jaksi mezi tyto dva způsoby léčby, které se vzájemně doplňují a jsou nezastupitelné oba dva, zbytečné bariéry a nenávist.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ten systém, pane profesore, tedy nastaven dobře, správně, efektivně podle vás?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Žádný systém není dobrý a nejlepší a efektivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neříkám dokonalý, dobrý.

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A dobrý. Já si myslím, že, že péče pro české občany je poskytována na velmi kvalitní a dobré úrovni a mohu to porovnat, neboť jaksi velmi často jaksi cestuji nejen po Evropě, ale i samozřejmě do zámoří a setkávám se s kolegy z různých odborných profesí ze zdravotnictví, takže ten, ten způsob je pro občany kvalitní, což si řada lidí ani neuvědomuje a na straně, na straně druhé jsou tam určité rezervy, které by bylo možné jaksi odstranit, aby ten, ten systém mohl hladčeji fungovat, je to otázka samozřejmě využívání pracovní doby, otázka jaksi někdy centralizace a na druhé straně někdy decentralizace určité péče k tomu pacientovi a také bych řekl, to, co se často zanedbává, posílení i té složky té preventivní péče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná návrh nebo řešení od pana Juříka a otázka k tomu, cituji: "To musí naše republika dotovat německé zdravotnictví? Už by to chtělo i zamezit, aby noví doktoři, kteří u nás neodpracovali ani jednu hodinu, neodcházeli do Německa."

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Pan Juřička má zajímavou myšlenku, akorát by musel, musel říci, že nikdo nebude odcházet do Německa, pokud vím, chodí tam třeba i zedníci, chodí tam i kadeřnice, chodí tam i jiné profese z příhraničních oblastí, takže ono to zas není úplně tak, úplně tak jenom, že tak chodí ti lékaři, akorát o těch lékařích se píše, o těch zednících a dalších profesích, které odcházejí do Německa, se nepíše. Takže ono to zas úplně není tak, tak pravda. Já bych na jednu stranu řekl to, co ti lidé zapomínají říci a zajímalo by mě, kolik produktů České republiky je tak konkurenceschopných, jako jsou studenti lékařských fakult? Prostě na českých vysokých školách studují studenti ze zahraničí medicínu, kteří pak odcházejí do svých mateřských zemí nebo jinam, a naši studenti jaksi působí na prestižních pracovištích po celém světě, což znamená, od nás zejména tedy na Západ, což znamená, že jaksi vychováváme dobře ty lékaře. Takže to je, bych řekl, ... berme z tohoto ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale u nás pak chybí třeba.

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale víte, oni ti lékaři chybí v severní Itálii, oni chybí v Německu, oni chybí ve Francii, oni lékaři chybí skoro všude na světě, ale pokud žijeme v demokratické společnosti, kde ten člověk má svobodu pohybu, no, tak on se rozhodne od toho, podle toho, kde se mu bude dařit lépe, a to nejen lépe po stránce hmotné, ale i po stránce společenské. To znamená, jestli lidé si často jaksi myslí, že ten lékař je jaksi sluha pro všechno a všechno rozřeší, no, tak pak v té společnosti ti lékaři volí cestu jaksi, že odcházejí třeba i do zahraničí, ale ty čísla dramaticky nerostou, ty čísla jsou zhruba stabilní a je na té společnosti, aby vytvořila podmínky. To je stejné, jako jestliže vy si budete vybírat, kde chcete pracovat, tak si zvolíte podle toho, kde máte adekvátní ohodnocení, ale také, kde i to prostředí, a to klima je příznivé. A zase na druhou stranu, do České republiky přichází lékaři ze Slovenska a z řady dalších zemí, kteří zde působí. Takže pohyb lékařů je, je velký, je to celosvětové. Není to omezeno jenom, že by chodili z Česka do Německa, z Německa chodí lékaři do Švýcarska, ze Švýcarska chodí do Ameriky, z Anglie odlétají do Austrálie a podobně, protože profese lékaře, pokud jsou kvalitně vychováni, tak se uplatní na celém světě kdekoli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svět je v pohybu, pane profesore.

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
V případě lékařů a zdravotnických profesionálů jednoznačně a už po mnoho desetiletí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Národní akreditační úřad nahradil od 1. září akreditační komisi. V čem se bude lišit? Co lepšího lze od něj očekávat, pane profesore?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak Národní akreditační úřad je jedna z hlavních změn, kterou přináší novela vysokoškolského zákona od 1. ledna a právě tento týden v úterý se konalo vlastně první zasedání, zasedání Rady Národního akreditačního úřadu. Co se očekává od akreditací a akreditačního úřadu? Tak jeho výraznou nezávislost, byly stanoveny oblasti vzdělávání, u kterých bude možno provádět institucionální akreditaci, rada je složena z respektovaných a uznávaných odborníků se zkušeností jak z praxe, tak samozřejmě z vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, sedí tam bývalí děkani, bývalí rektoři, ale i lidé, lidé samozřejmě z praxe z celé České republiky. Teď samozřejmě očekáváme od Národního akreditačního úřadu, bych řekl, metodiky pro způsob akreditací. Ten orgán vlastně a poprvé v legislativních dokumentech, jako je nařízení vlády, zákon, je ten proces akreditace lépe popsán, vycházelo se samozřejmě z činnosti akreditačního, akreditační komise, která tady odvedla velký, velký kus práce a my věříme, že akreditační úřad bude spravedlivě posuzovat, že bude jaksi určitým způsobem dbát nad kvalitou vysokoškolského vzdělávání v České, České republice a ty nástroje, které zde jsou, je to třeba návštěva na místě, panely hodnotitelů, které by měly určitým způsobem rotovat, zapojení studentů do toho procesu akreditací, vnímáme jako pozitivní a věřím, že zatím to vykročení bylo úspěšné. Společně komunikuje jak ministerstvo, Národní akreditační úřad, tak tedy reprezentace vysokého školství, tak Česká konference rektorů, tak Rada vysokých škol společně. Takže věřím, že ta komunikace bude pokračovat i do budoucna a že ty pozitiva, která od toho úřadu očekáváme, že se plně naplní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když máme tady nový akreditační úřad, školy, vůbec i včetně těch vysokých, dostanou přidáno, co považujete aktuálně, pane profesore, za největší slabinu českého školství v Česku?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych ... za největší slabinu vysokého školství považuji, bych řekl, nedostatečné finanční ohodnocení vysokoškolských učitelů, pak samozřejmě v místech, kde, a to se týká zejména Prahy, pod ... nedostatečnou jaksi bych řekl, tu infrastrukturu, protože pražské vysoké školy, ale i vědecké instituce v tom minulém finančním období operačního programu OP VVV nemohly čerpat ty dotace, takže to je, bych řekl, horší vybavenost. Tak to jsou asi dva problémy a pak třetí problém je, že jsme stále málo otevřeni, otevřeni světu. To znamená ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tomu rozumět?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Univerzity jsou mezinárodní. Univerzita v Lucemburku má 50 % učitelů z Evropy. Na Univerzitě Karlově máme 8 % zahraničních učitelů a 15 % studentů. To jsou čísla na Českou republiku dobrá, ale ve srovnání jaksi s univerzitami v Evropě spíše nízká a je to samozřejmě dáno tím ohodnocením. U těch studentů, tam se to zlepšuje, ale u těch učitelů, jaksi učitel ze zahraničí vám přece nepůjde, nepůjde pracovat za tisíc euro měsíčně, jako jo, když minimální mzda v Německu je tisíc 300, tak to je ..., samozřejmě tím jsme absolutně vyřazeni z té konkurenceschopnosti. A také malá úspěšnost v evropských, v evropských velkých grantech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno se na půdě Karlovy univerzity konala Česko-čínská konference o nových hedvábných stezkách, o podpoře ekonomického růstu primárně v té euroasijské oblasti. Co ale takhle, když vás tak poslouchám, pane profesore, nějaká vzdělanostní hedvábná stezka, který by možná přilákala i více pedagogů?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To by bylo jistě, jistě zajímavé. Tam samozřejmě by záleželo, jak pedagogové naši by byli schopni hovořit čínsky a čínští pedagogové anglicky, já nemluvím samozřejmě o češtině, ale, víte, všichni, že jo, hovoří zde o rozvoji spolupráce s Čínou a samozřejmě s dalšími těmi zeměmi, které jsou vzdálené a samozřejmě ta vzdálená spolupráce vyvolává větší náklady a já vám můžu říci, že zatím ze strany tedy vlády naší a různých organizací, které se tomu věnují, tak jaksi jsou to čistě slova deklaratorní jako, jo. My jsme nedostali zatím na to žádnou podporu, všichni vždycky řeknou, že to se bude podporovat na různých místech, ale pak bych řekl, skutek utekl, jo a musím říci, že na některé investice, které byly vždycky při podepisování těch dohod a stříhání pásek, označovány jako za velkolepé, tak ono, když se pak uplyne pár měsíců, tak zjistíte, že to někde je trošku prázdná skořápka nebo trošku zaděláno na průšvih.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam všude tedy tečou ty peníze, pane profesore?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já samozřejmě neznám, neznám toky různých podpor a podobně nebo investičních pobídek, ale pro mě hlavní investiční pobídky jsou, pokud stoupá jaksi zaměstnanost našich odborníků, nebo se zde staví, protože se zde mají stavět nějaké podniky, tak to jistě je, je významná investice, ale zatím v této oblasti nějaká investice nebo nějaké konkrétní programy i třeba na bilaterární úrovni česko-čínské, tak nejsou a jsou, jsou malé. My samozřejmě vyměňujeme studenty s čínskými univerzitami, máme samozřejmě nějaké programy, ale ty běžely i dříve, takže možná tam samozřejmě stoupá, stoupá ten zájem a máme samozřejmě i v plánu nějaké aktivity z hlediska třeba výuky čínského jazyka a podobně, to máme, ale zatím ta podpora ze strany obou států, abych zdůraznil, je čistě deklaratorní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče vůbec obecně, teď nehledě na Čínu, nějaká vzdělaností stezka napříč Evropou? Jak ta funguje?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak je program, že jo, Erasmus, Erasmus+ a to bych řekl, je, já bych se nebál to označit jako jeden z nejúspěšnějších projektů Evropské unie, který běží a to je právě výměna učitelů, studentů, vědců na krátkodobé i dlouhodobé pobyty a ta vlastně ukazuje možnost té, té spolupráce, poznávání samozřejmě i těch pracovišť, což je zejména i pro ty studenty, studenty důležité, aby poznali, jak se žije a studuje v jiných zemích. My máme různé, různé vědecké stezky. V jedné, třeba teďka je nové sdružení asi 8 evropských univerzit z hlediska sdílení možností pro žádání pro evropské projekty v rámci Horizon 2020, bude tady schůzka prestižních evropských univerzit a 7 nejvýznamnějších univerzit ze střední Evropu, kterou, kterou pořádáme asi za 3 týdny. Takže jako my máme různé, různé možnosti nebo různé formy spolupráce v oblasti jaksi vědy a výměny studentů i učitelů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V případě nejmenování 3 akademiků profesory padl první rozsudek. Pražský městský soud zamítl společnou žalobu fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy na prezidenta Zemana. Ten loni v květnu odmítl podepsat akademikovi jmenovací dekret kvůli jeho údajným stykům s komunistickou Státní bezpečností. Proč jste vůbec prezidenta žalovali? Z jakého důvodu?

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
My se domníváme, já jenom, abych uvedl na pravou míru, my jsme nedostali, tedy Univerzita Karlova přímo nedostala, ale to je technicistní věc, žádné rozhodnutí, a já si umím představit a podepisuji každý den, nebo prorektoři rozhodnutí "souhlasím", "nesouhlasím", "zamítám", "vyhovuji". My jsme takový dokument viděli až někdy v letních měsících a bylo nám tvrzeno, že prostě pan prezident nám to řekl, když jsem s ním a s paní rektorkou Machkovou, když jsme u něj byli loni v květnu, že vydali tiskovou zprávu a že to je to rozhodnutí. Já si v tak vážné věci, jako je jmenování, nejmenování profesorů představuji tedy papír, který je podepsán. A my jsme vlastně nevěděli, jaký dokument nebo jaké to je. Takže tato žaloba nebyla o tom, jestli prezident nejmenuje, nebo jmenuje. Tato žaloba byla o tom, my jsme napadali nečinnost, že nebylo vydáno rozhodnutí, i třeba negativní nebo pozitivní, ale nějaké rozhodnutí, abyste, aby, abych to přiblížil posluchačům, abyste měl papír, se kterými se můžete odvolat, no a městský soud řekl, že to je dopis paní ministryni, který pan prezident zaslal v letošním lednu, takže my samozřejmě z té textace dopisu budeme nějakým způsobem postupovat a jak zdůraznila včera soudkyně Městského soudu v Praze, soud neposuzoval zákonnost toho jmenování či nejmenování, ale čistě o tom, zda bylo, či nebylo vydáno rozhodnutí, ale budeme nějakým způsobem postupovat dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Děkuji za vaše názory a těším se příště, na slyšenou.

Prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám a přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra se můžete těšit na názory politoložky Vladimíry Dvořákové. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.