Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 18. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví před necelým měsícem varovalo před podezřelými praktikami podvodných léčitelů, dostává na ně mnoho stížností, plánuje proto osvětovou kampaň a přísnější postihy těch, kteří své pacienty ohrožují. Jak vnímáte vůbec tuto problematiku, pane profesore?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já samozřejmě toto vítám a jenom si kladu otázku, proč až tak pozdě k těmto, k této snaze, snaze dochází a věřím, že to ministerstvo legislativně uchopí dobře a rychle. Víte, setkáváte se s tím, že reklama, když si otevřete hlavní informační média na webu, tak se dozvíte, že kupte dárek svém blízkému se slevou z 5 tisíc na 2 tisíce korun, kdy vám z kapky krve prozradí všechno možné, otevřete jiný a zjistíte, že se dá bezkontaktně vyšetřit 170 parametrů a podobné různé nesmysly, které de facto v těch lidích často vzbuzují naději, že budou vyšetřeni, že se dozví něco o svém, o svém zdraví a bohužel jsou to, jsou to podvody, někdy větší, někdy menší. Ta medicína nevědecká, nebo šarlatánská jak jste řekla, má samozřejmě různé, různé formy. Jistě jsou obory psychoanalýzy, čínské medicíny, bylinky, které mají svou roli, řada nemocí je spojena s psychikou člověka, kdy právě i nějaká konzultace, porozumění a vcítění se do toho člověka, mohou pomoci. Ale taky se setkáte, že někdo prodává aluminiové kuličky, které mají léčit rakovinu, nebo ezoterickou hudbu, která vyléčí rakovinu a bohužel někdy lidé tomuto svodu podlehnou ve velmi těžké situaci a k té medicíně se dostanou pozdě a nebo někdy, i když chodí k tomu lékaři, který je léčí na základě svých nejlepších znalostí a dovedností, tak pak, a byly ty případy, že někdo řekl, že na cukrovku odňal inzulín a skončilo to, skončilo to velmi tragicky. Z těch, bych řekl, pseudoléčitelů. Takže je tady být třeba na pozoru a mě na tom, jak jsem řekl, lidsky nejvíce vadí, že tito lidé u vážně nemocných pacientů zneužívají jejich bezvýchodnou situaci, kdy ten člověk v tomto stavu jaksi hledá různé cesty, jak se vyléčit, jak se uzdravit, zejména u nádorových onemocnění a tyto lidé vlastně toho zneužívají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale, pane profesore, rozpoznat seriózního léčitele, fundovaného léčitele od opravdu podvodníka?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, to je velmi obtížné. Já samozřejmě jsem reprezentantem a zastáncem té medicíny klasické, tradiční, vyučované na prestižních univerzitách celého světa. Ta otázka těch léčitelů je spíše podpůrná. Ono se jedná, což je, bych řekl, někdy nedostatkem té vědecké, nebo akademické medicíny, ten čas na toho pacienta více s ním komunikovat a to je bohužel ten nedostatek současné medicíny. Někdy i přetechnizované a říkám, že někdy dobré slovo může být velmi účinným lékem a to samozřejmě řadu těch pacientů vhání do rukou, do rukou léčitelů. Jistě, jak jsem zmínil třeba, ta podpůrná léčba některými bylinkami, nebo dalšími prostředky akupunktury, tak jistě má své opodstatnění, ale je to, jak zdůrazňuji, podpůrná, podpůrná léčba, nikoliv ta léčba zásadní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že by pomohlo, kdyby museli mít léčitelé licenci, jak je tomu třeba v Německu? Jenom pro ilustraci, u nás je asi podle odhadů 10 tisíc léčitelů a v Německu, které je mnohonásobně větší, tak je jich registrovaných 7 tisíc.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak my někdy máme také ty, ty počty vyšší. Víte, tak u nás, abysme se stali, stali léčitelem, nic nepotřebujete...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jestli...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já cítím, že vy máte také dobrou auru a můžete jaksi odsaď odejít ze studia a stát se léčitelkou a budete třeba, já nevím, z kávové sedliny nebo z různých sklíček hádat, co mi je, takže pro to nepotřebujete nic. Na druhou stranu si velmi obtížně umím představit, jak někdo, nějaký úředník, nebo nějaká komise bude posuzovat různé léčitelské praktiky. Zde jako ještě jsou dobré anebo jestli už jsou špatné jako. To si docela jako, jako neumím moc představit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by byla spíš teď otázka na německé partnery, jak to oni zkoumají, nebo na základě...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já beru spíš, já si myslím, že tam je otázka registrace, že jsou vůbec někde vedeni...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A tím, že už jste v nějakém registru veden, tak pak samozřejmě se o vás nějakým způsobem ví a podobně, ale myslím, že tam také nikdo, že určitě lékařská, německá lékařská komora neposuzuje, kdo je jaksi dobrým, či špatným léčitelem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, vy už jste se zmínil o té metodě kapky krve. Co všechno lze seriózně z kapky krve vyčíst?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak seriózně z kapky krve lze vyčíst hodně, protože tam získáte DNA toho jedince, jsou techniky, které se vyvíjejí a které miniaturizují množství vlastně toho odebíraného materiálu, takže z kapky krve se dá, se dá vyčíst hodně a třeba vyšetření z kapky krve se používá, nebo takzvaná tlustá kapka krve na sklíčku se používá třeba pro diagnostiku malárie. Ale určitě to není tak, že se ta kapka natře a někdo se do ní dívá v mikroskopu a hádá, teďka ukazuje tomu pacientovi na obrazovce, co tam všechno je a teďka mu z toho, z toho toto líčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, právě podle té jedné metody lze údajně odhalit téměř všechny možné problémy o okysličení po mykózu.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A no tak, to je, podívejte se, kdyby člověku kolovaly houby v krvi, tedy ta mykóza, tak určitě nebude radostně sedět u léčitele, ale bude na většinou jednotce intenzivní péče velmi vážně léčen. Ona mykóza v krvi je něco jiného, než co má řada lidí, a to je třeba ta meziprstní onychomykóza a třeba teďka na těch koupalištích. A okysličení krve - já bych chtěl vidět, jak se dá poznat jako ten kyslík, kyslík na sklíčku, když ten kyslík je všude kolem. Takže to jsou přesně, přesně nesmyly, které, které jaksi vypadají vědecky a ona je to taková směsice polopravd a podobně. Se tam řekne, vidíme tam buňky, jistě, buňky jsou tam vidět. Pak vidíme tam houby. Ano, houby tam mohou být vidět za určitých stavů, ale ne v těch situacích, o kterých ty reklamní letáky hádají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě ale nejspíš se shodneme, existují léčitelé, celá řada, kteří jsou fundovaní a kteří chtějí pomoc, který mají i vlastně nelze je všechny házet prostě do jednoho pytle.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To určitě ne, ale jak říkám, je to otázka právě toho vcítění se kontakt s tím pacientem, diskuse s ním nad těmi problémy a pokud je někdo jaksi empatický, zná určité zkušenosti s nemocemi, tak může toho člověka i správně navést režimovými opatřeními, dietou, jak jsem zmínil třeba ty bylinky a podobně. Takže tomu pacientovi často pomůže ten rozhovor a ta rozmluva. Jistě řada těch léčitelů jaksi je, je úspěšných, ale určitě jaksi léčitelskou diskusí a setkání s léčitelem nenahradíte třeba léčbu diabetu nebo léčbu rakoviny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane profesore, jak postupovat, když chci slyšet názor jiného lékaře? Jednou jsem to zkusil a paní doktorka se urazila. Mám na to ale právo? Táže se paní Milena.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak je samozřejmě umožněno takzvané, takzvaný Second Opinion. Já osobně, tak samozřejmě někdo je více vztahovačný na to, když se někdo zeptá. Já osobně i některé případy svých pacientů konzultuji třeba se 2 odborníky anebo, nebo i tomu léka..., nebo i tomu pacientovi, on třeba přijde a řekne, byl jsem u lékaře xy a ještě bych někoho, tak klidně i doporučím druhého odborníka, aby si ten pacient u těch závažných chorob mohl vyslechnout dva odborníky. Já si myslím, že na to ten, ten pacient má právo a lékaři by to, by to měli vnímat, vnímat pozitivně, ale samozřejmě může to i vnášet u někoho prvek nedůvěry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz pro vás. Je dobře, že potratová pilulka bude i v lékárnách? Není užívání pilulky v rozporu s českou legislativou, když od roku 1986 existuje potratový zákon, podle kterého musí být interrupce provedena ve zdravotnickém zařízení?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to, tak určitě, jestliže tato pilulka byla uvolněna a řádně schválena, tak předpokládám, anebo jsem si jist, že určitě české zákonodárství bylo naplněno. Je to osobně bych spíše preferoval, nebo doporučoval ženám vyhledat samozřejmě lékařskou péči s vyšetřením, ale ne vždy se tak, ne vždy se tak může stát. Tak je to pilulka, která na trhu v řadě, v řadě zemích a nevyvolává problémy. Takže se domnívám, je to jedna z variant, která, která přichází na počátku, a to je třeba zdůraznit doopravdy, na počátku toho početí, úplně to, v těch, v těch prvních momentech, tak určitě by ta žena ale pak měla vyhledat lékařskou péči a konzultovat svého gynekologa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že to je, nebo není v rozporu s tou legislativou?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já jsem si..., tak nejsem právník, ale já jsem si jist, že v rozporu s legislativou to nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT se podílela na společném projektu s vaší univerzitou. Jde o projekt mobilní asistence pro seniory. Co konkrétně umožňuje, pane profesore Zimo?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak tento, tento projekt už započal před, před řadou let. Spolupráce první lékařské fakulty a fakulty biomedicínského inženýrství a tedy dvou, dvou vysokých škol univerzit vlastně na takovém transferu poznatků. Ta prvotní myšlenka, kde právě byli ti technici a ti lékaři, byla o tom, jak vlastně umožnit seniorům komunikaci s někým blízkým, když je třeba sám a nebo někam, někam se vydá a jsou různé technologie, které, které přenášejí údaje z lidského těla a podobně a tady kolegové vyvinuli takovou, dá se říci, jednoduchou krabičku, nebo může to být mobilní aplikace, která komunikuje s call centrem, s rodinou, kdy ten senior, když se mu něco stane doma, ale může právě, a to je důležité, že je to ten mobilní prostředek. Představte si, že jdete třeba...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na procházce třeba?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jdete do lesa, jdete se projít se svým pejskem, nebo sám do lesa a teď se vám tam udělá špatně. Jste sám, je pracovní den dopoledne, jste 2 kilometry od..., a ta krabička zaprvé umí lokalizovat, to znamená ví, kde je, pomocí samozřejmě tak jako mobilní telefony, můžete zmáčknou a spojit se tedy s tím operátorem a říci, jenom je mi špatně a už ten operátor vidí, kde jste, může samozřejmě spojit s rodinou, s blízkými, zavolat samozřejmě integrovaný záchranný systém a na druhé straně ta krabička je udělaná i tak, že sleduje vlastně pohyby. To znamená, i když ta krabička bude delší dobu v nečinnosti, tak jakoby ozve se a ten dotyčný by měl nějakým způsobem zareagovat, že se mu nic nestalo. Třeba není v bezvědomí. A tak to jsou takové věci, které běží v řadě zemích a spolupracují kolegové s řadou zemí na světě. Byla tady i podpora, podpora nadačního fondu Vodafone, takže jedná se o to umožnit těm seniorům, bych řekl, bezpečný, klidný pohyb kdekoliv je to možné. Zkvalitňuje to určitě život, život seniorům a je to taková, dá se říci jednoduchá i nenákladná věc, která jim, jim pomáhá. Ve Švédsku třeba na ty, na ty pulty je zapojeno až 250 tisíc lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, takže taková mobilní, moderní asistence. Mě uzajalo vlastně slova paní profesorky Olmerové, známé gerontoložky, na prezentaci vlastně tohoto projektu. Zdůraznila mimo jiné, že stáří je normální součástí života. Jak si to uvědomujeme podle vašich zkušeností, nebo s čím se setkáváte? Často se hovoří o tom, že ještě převládá to označení my a oni.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já bych to takhle, určitě to takto nevnímám, protože důležité je, jak ten člověk se cítí, jak je na tom po stránce nejen fyzické, ale i duševní a znám řadu kolegů, 75 let a více, které mají někdy mnohem více invence, než někteří čtyřicátníci. Takže je to určitě o tom, jak ten člověk se chová, jaké má možnosti, jaké má podněty. Samozřejmě to, co je velmi vážné a třeba i tento, tento projekt, nebo univerzity třetího věku a podobně, umožní začleňovat ty, ty seniory do té, do té komunity. Berte, že jste třeba sám a řada lidí i teďka v mládí žije, žije singl a podobně a chodíte do práce, to znamená, máte kontakty se spolupracovníky a podobně. Odejdete do důchodu a kam začnete chodit? Nějaký koníček třeba máte, jste samozřejmě i limitován finančně, protože důchodový systém v České republice není tak jak v civilizovanějších zemích Evropy, takže řadu koníčků musíte opustit. Jste sám doma, ztrácíte podněty, málo můžete třeba komunikovat. A tady myslím si, je ten dluh té společnosti, aby vůči těm seniorům, aby mohli vlastně mít ten plnohodnotný život a pro mě fascinující je třeba řada kolegů ze zahraničí, když se s nimi potkám, oni v těch různých pozicích končí a říkají, a já teď se těším a teď začnu naplno, naplno žít a teď mi líčí své různé koníčky a zájmy. Já si říkám, no, kdyby se takto měli i důchodci u nás, aby mohli si v důchodu splnit své sny a splnit si své zájmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co pro to udělat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Je to otázka vztahu společnost, je to vždycky otázka priorit...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ten se, promiňte, vyvíjí, pane profesore, ten vztah?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Vztah se vyvíjí, je třeba hledět na to, že jsou to spoluobčané, kteří jaksi po svůj život něco té společnosti dávali a teďka zase očekávají, že ta společnost určitým způsobem jim to vrátí. Je to normální lidský cyklus. Jste dítětem, jste mladistvý, máte jiné požadavky a představy. Pak jste v tom produktivním věku, jak se někdy říká a pak samozřejmě přichází stáří. Jo, na počátku je narození a na konci života je smrt a takovej cyklus prostě existuje a bude ještě existovat staletí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je mimochodem zájem o univerzity třetího věku?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak univerzity třetího věku vznikly zhruba koncem 80. let. Je o to velký zájem, řada univerzit tyto univerzity organizuje, je to vlastně setkávání nejen, nejen seniorů, tam se může de facto přihlásit kdokoliv. Chodí se, jsou to přednášky, semináře z různých oborů, medicína, dějiny umění, jazykovědy, ta nabídka je velmi, velmi pestrá a má to vlastně to naplňování jedné z těch klíčových rolí univerzity, takzvaně ta třetí role univerzit, a to je vztah univerzity ke společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Žáci čtvrtých tříd základních škol uspěli v testech České školní inspekce lépe, než osmáci, nebo studenti druhých ročníků středních odborných škol. To mi přijde jako docela závažné zjištění o kvalitě žáků.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já u toho školství vidím, dá se to interpretovat tak, že některé změny, které byly v minulosti nastartovány, začínají nést ovoce, protože jaký ten student bude třeba na vysoké škole, se odehrává na tom, tom základním a středním školství. Já zde trošku vidím jeden takový, řeknu možná něco provokativního, takový určitý deficit, určitého respektu i té, těch žáků, ale i rodičů vůči té, vůči té škole a i ta škola je o, bych řekl, naučení se nějakým pravidlům, nechci říkat nadřízený, podřízený, měly by tam být přátelské, kamarádské vztahy, ale nějaké plnění svých povinností a podobně a ty chyby jsou jak na straně rodičů, tak samozřejmě na straně některých učitelů. A náš, naše společnost, náš stát nemáme ani tady ropu, ani žádná významná nerostná bohatství, kromě snad uhlí, tak je třeba, aby ta společnost investovala do vzdělávání, do kvalitního vzdělávání, které může za několik let přinést ovoce. To znamená nejen na straně jedné, jedné, pěstování dovedností a těchto bych řekl potřebných, potřebných znalostí pro lidský život, ale také i těch, i těch znalostí, memorování, memorování někdy i trénink té paměti, hlavně logické uvažování. Třeba matematika, která není často u studentů oblíbená, tak je právě oborem, kde se tříbí logika. Dříve to samozřejmě byl třeba latinský jazyk, který má velmi logickou strukturu tvorby vět a samozřejmě člověk od přírody je, je tvor pohodlný a v těchto exaktních vědách jak platí určitá pravidla a zásady, které se těžko, teďka řeknu v uvozovkách, "okecají", když budeme filosofovat třeba o Tomáši Akvinském, nebo o některých filosofických směrech, tak si na ně můžeme mít každý jaksi svůj názor a budeme ho obhajovat, ale že jedna a jedna jsou dvě, to je prostě fakt a že šest krát šest je třicet šest je fakt, se kterým prostě se musíme, musíme srovnat a těžko o něm diskutovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle ministra školství pana Chládka je velkým problémem, což ukázaly i ty testy, slabá motivace, jak žáků, tak i učitelů.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A to je, to je bych řekl velmi závažný fakt pro společnost. Jako proč žák a student není motivován, aby se dobře a kvalitně vzdělal a pak tedy třeba dobře pracoval? To je, to je ukázka bych řekl, trošku těch nešvarů naší společnosti, kdy v té naší společnosti právě ta vzdělanost není, bych řekl, hodnotou, když se podíváte do novin, televizních zpráv a informací, tak tam nevidíte o tom, jak se bádá, co, co dobrého se vynalezlo. Je tam dopravní nehody, kde někdo někoho okrad, kde někdo někoho podvedl. Často tito lidé jsou, bych řekl, v uvozovkách "televizními hvězdami" a nechci uvádět z různých jaksi i smutných lidských příběhů, tak zaplní tito lidé stránky, první stránky novin, ale o tom, abyste se dozvěděli, že nějací vědci něco objevili, nebo že se něco někomu povedlo, že některá firma něc..., nějaký nový výrobek, výrobek úspěšně vyvinula, která prodává na celém světě, o tom se tady nikdo nedozví. Ale o tom, že nějaká pseudohvězdička někde nabourala do, do sloupu osvětlení, nebo, že se lehce někdo někde opil, tak toho jsou média plná. Takže ono je to otázka, jak to dítě a ten student vnímá ty hodnoty společnosti. A tady prostě hodnoty vůči vzdělávání v těch médiích jsou potlačovány, kromě deklarací vlád, že vzdělání je prioritou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten problém je podstatně hlubší...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore. Jaké by byly cesty k nápravě? Je to tedy změna toho hodnotového žebříčku?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jednoznačně ano. Musí toto být vnímáno, že to je to podstatné pro lidský život a ty, ty nešvary samozřejmě je třeba na ně ukazovat, ale také je třeba ukazovat i ty, i ty pozitivní příklady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dobrého, nového přinese novela vysokoškolského zákona? Bude-li jednoho dne tedy hotová?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak my doufáme, že bude, bude, bude v brzké době novela, novela připravena a schválena. Co nového by, by měla přinést? My vnímáme ze strany vysokých škol změnu akreditačního procesu. Ten akreditační proces prodělal za tu řadu, řadu let, jsou na něj kladeny jiné nároky, ten systém v tuto chvíli tak, jak je, je nastaven, je svým způsobem byrokratický, je tam spousta žádostí, které se, které se předkládají, není vlastně, ten tým nemá úplně čas jít do té hloubky. Takže je tam návrh, aby byly akreditace takzvané institucí po oblastech, těch oblastí má být asi 38 a uvnitř těch oblastí už ta vysoká škola na základě vnitřních pravidel bude moci obory různě vytvářet a různě rozvíjet. Další věc právě, která s tím je, je tam daná vyšší zodpovědnost té vysoké škole, ale také i sankce a to, co vnímáme jako pozitivní, že ty školy budou mít nastaven takzvaný systém vnitřního hodnocení, který by měl ukazovat, jak se ta škola chová, jaké má i problémy a měla by to být určitá sebereflexe té školy, jaký směrem se i bude rozvíjet a kde ji třeba tlačí bota.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reagujete na nový vysokoškolský zákon, respektive ta novela i na potřeby společnosti?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já se, otázka je teďka, co jste položila, potřeby společnosti. Jistě jsou někteří průmyslníci, kteří řeknou, že 95 % vysokoškoláků je k ničemu, tak já se jenom ptám, jestli takovýto dotyčný představitelé průmyslu nebo průmyslníci třeba chodí k lékaři a jestli mají své advokáty a právníky. Jestli jsou teda taky z 95 % k ničemu. Ale, ale to je jenom tak jako, jako odbočka. Ty, vysoká škola má připravit člověka na určitý způsob uvažování, kreativitu, schopnost se učit celý život a samozřejmě profesní obory musí být kvalitně zaměřeny pro to, aby ten dotyčný po bakaliátu, nebo magisterském studiu byl schopen zastávat různé, různé profese ve sféře veřejného života, ve sféře průmyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy byl hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji za to a přeji vám hezký den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Také přeju hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.