Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 15. května

02986542.jpeg

Hostem byl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, dobrý den, vítejte.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaké události se dnes zaměříme? Tři čekající profesury, nedostatek lékařů i na dva nechtělé symboly letošních maturit. Dobrý poslech. Prezident Miloš Zeman pobouřil akademickou obec i politiky, když odmítl jmenovat tři vysokoškolské profesory. Podle vás, pane rektore, je to zásah do svébytnosti akademické obce a jejich svobod. Budete to takhle formulovat na schůzce s panem prezidentem, ke které dojde v nejbližších dnech nebo už to bude dnes?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Termín schůzky s panem prezidentem jsem se včera dozvěděl od pana ministra školství. Schůzka s panem prezidentem se má uskutečnit 28. května ve 4 hodiny odpoledne a tam pana prezidenta budeme informovat o skutečnostech, které jsou nám z těch třech kol známy a jinak, jak jste zmiňovala, tak v mém prohlášení jsem uvedl, že na jedné straně je to zásah do tří pravomocí, které vykonávají veřejné vysoké školy. Na druhé straně v České republice, právním státě, platí určité zákony. Já bych si dovolil zacitovat slova pana profesora Jičínského, jednoho z nejvýznamnějších našich právníků, které publikoval tuto středu v právu. Je to půlstránkový článek a z něj přečtu jeden odstavec: "Sem patří, i když je to záležitost jiného řádu, Zemanovo odmítnutí tří profesorů vysokých škol, které je v rozporu s prezidentským slibem o dodržování ústavy a zákona." Tak toto je názor pana profesora Jičínského, významného to právníka, takže zákon vysokoškolský zákon říká, že profesor jmenuje profesory. A nepřezkoumává, jaksi bych řekl ten proces, je to jakoby i vyjádření určité úcty ke vzdělanosti, vrcholným představitelům vzdělanosti tohoto národa a platí to jmenování profesorů bych řekl po mnoho desetiletí a je to samozřejmě v jedné z částí, určitá i ta ceremoniální role, taková ta jaksi i slavnostní ráz tohoto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To, co zákon vlastně od prezidenta republiky vyžaduje, je, aby rozhodl a v případě odmítnutí jmenovat musí své rozhodnutí odůvodnit. To učinil. On říká, měl výhrady vůči minulosti těchto pánů.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Paní redaktorko, není to tak, je to za prvé sdílená pravomoc s Vládou České republiky, která vyjádřila souhlasné stanovisko svým usnesením 8. dubna a jmenování profesorů je kontrasignováno premiérem. Nikde není napsáno, ta posuzovací role. K posuzování jsou ustaveny komise vědeckých rad, vědecké rady fakult a vysokých škol, posuzují jaksi schopnosti a znalosti a dovednosti těchto každého uchazeče tak, jak je popsáno v platném vysokoškolském zákoně. Co se týká těch tří zmínek, které byly, tak začnu kolegou Eichlerem z Vysoké školy ekonomické. Pan prezident uváděl údaje z jeho minulosti. To, co se objevilo následně a informace, které máme, že pan docent Eichler má negativní lustrační osvědčení a byl vyznamenán státním francouzským vyznamenáním prezidentem Chirackem. Co se týká pana docenta Ošťádala z matematicko-fyzikální fakulty, tam je jaksi veden tedy v seznamech Státní bezpečnosti, jsou tam nějaké záznamy vojenské kontrarozvědky. Ten spis je velmi tenký. Já jsem se na něj podíval a je to bych řekl, nezasahovalo to, bych řekl, do nějakých etických principů, nikdy žádnou odměnu nedostal, to je v těch spisech vedeno, takže nebyl placeným agentem Státní bezpečnosti, jak bylo uváděno. K případu pana docenta Faita, bylo to sdělení Pražského hradu, že vyšel článek Mladé fronty DNES o smlouvách, které měly býti realizovány, tak mé informace říkají tolik, že ano, byl jeden z návrhů řešení tedy odměny pana docenta Faita cestou smlouvy, smlouvy mezi Komerční bankou a Národní galerií, tak si myslím, že slova, která padala, byla trošku silného kalibru, protože nevím, že by se na úplatky uzavíraly smlouvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho lustračního osvědčení, to není součástí celé té jaksi schvalovací procedury. Byl by to tedy, pokud by se třeba někdy v budoucnu uvažovalo o tom, že by bylo nutné toto osvědčení. Myslíte si, že to bylo nestandardní?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Určitě by to bylo, bylo by to velmi nestandardní, a pokud vím, tak lustrační zákon přesně definuje, ale hlavně definuje funkce, které člověk nemá zastávat, pokud má tedy pozitivní lustrační a nikdy se nevedla diskuse o profesorech a podobně. Samozřejmě na počátku 90. let ty některé příběhy byly diskutovány a vždycky byly zvažovány i v té akademické komunitě, také jako členství ve straně a podobně, tak se vždycky diskutovalo v té komunitě a hodnotilo se to individuálně, takže jistě, pokud by někdo se choval neeticky, udával své spolupracovníky a další, tak určitě by za prvé v tom procesu jmenování, který trvá 1 až 2 roky a ti lidé na té fakultě a na univerzitě působí desetiletí, tak by se to za prvé o nich vědělo a není to věc, že dneska přijde návrh a zítra odchází k nám, ten proces je veřejný. Ví se, že toto řízení probíhá, že kdokoliv se k tomu má vyjádřit a může ty skutečnosti sdělit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má se při jmenování profesorem také zvažovat morální profil kandidáta?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale ten jsme zvažovali a já u těch dvou kandidátů a co jsem si mohl za osobu Karlovy univerzity a co jsem slyšel i o panu docentu Eichlerovi z Vysoké školy ekonomické, tak tam žádné morální pochybení shledáno nebylo. A mají jaksi velkou podporu od svých studentů a spolupracovníků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Václava, zajímá, pane rektore, cituji: "Jako absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT jsem si až dosud svých profesorů a akademických hodnostářů vážil. Není ale aktuální tlak rektorů na prezidenta neetický? Chceme mít prezidenta, kterého si lze vážit nebo úředníka, povinného podepsat i to, s čím nesouhlasí, či podat ruku člověku, kterému se slušní lidé raději vyhnou?"

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych řekl, že slušní lidé se našim kandidátům nevyhýbají. Já uvedu určitou parafrázi: Myslí si dotyčný, že když jako rektor podepisuji diplomy studentů, že budu při tom a řeknu: Tento student se mi nelíbí, nebo nemám ho rád, nebo vyrušoval při přednáškách, tak tento diplom nepodepíši?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podepíšete.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Samozřejmě, že podepíši, protože splnil všechny zákonné podmínky, které tento stát říká. Takže tady je třeba a já se ještě chci vrátit k tomu, co říká pan profesor Jičínský. Prostě platí určité zákony, které nejsou jistě dokonalé, ale jsou platné. A na toto mi apelujeme, aby prostě ten proces, který byl, byl dodržován, pan prezident Klaus podepisoval profesory, třeba u některých si možná také něco zjišťoval, ale nepamatuji si z období tedy pana prezidenta Klause, že by někoho nepodepsal a také jistě pan prezident Klaus je významná osobnost a určitě by ho nechtěl charakterizovat jako strojem na podpis.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to na druhé straně, pane prezidente, překvapující, když připomeneme kauzu z roku 2013 po zkušenostech s jmenováním Martina C. Putny. Pan prezident si vlastně už vloni vymínil možnost ohradit se proti jmenování některých lidí.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jistě, člověk se může ohradit, může vyjádřit svůj názor, ale já jenom chci říci to, žijeme ve státě, ve kterém platí nějaké zákony a tyto zákony by měly být dodržovány. Každým od prvního do posledního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl byste třeba pro anglosaský model, kdy je ta profesura vázána na danou školu, kde pedagog vyučuje.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, to jsou takové jaksi pověry, které se říkají.Víte, jaký je nejvyšší titul, který může získat profesor třeba na Oxfordu? Regius profesor, který mu uděluje anglická královna a jsou, pokud vím, v Holandsku nebo Belgii profesoři, jmenuje je král nebo královna. Takže to není jaksi tyto modely. To je model americký, jistě, ale říkám, i v jiných státech jsou ty vrcholné jaksi posty jmenovány jaksi představiteli toho státu jako prostě i určitý vztah k těm univerzitám. Třeba velmi o tom včera hezky hovořil pan kardinál Duka o tom, že vlastně ty univerzity po staletí se na ně obracely a obrací různé instituce právě odborná, nestranná stanoviska k různým záležitostem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letošní maturanti měli v didaktickém testu za úkol doplnit jméno biblické postavy z Nového zákona. Správnou odpověď, která zněla Jidáš věděl jen málokdo,ale to nebyl jediný kámen úrazu testu. Dalším byl výňatek textu z Havrana od Alana Edgara Poe, který odkazuje na řeckou mytologii. Tam byla zmínka o poprsí Palady, které mělo patřit řecké bohyni Palas Athéna, ale většina zakroužkovala odpověď Afrodita. Jak vy se díváte na celou tuto kauzu, která vyvolala různé i vtipné komentáře. Ale diskusi, co patří a co nepatří do maturitního textu a co patří vlastně, co bychom měli v rámci jaksi všeobecného rozhledu, jak se tomu říká, znát, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak mě se líbí, jako současná společnost chce mít kauzy a nějaký konflikt. Přece řada věcí by se měla řešit normálně. Jaká je to kauza, že maturant nezná základní věci naší civilizace, o které jsme, i když ve velmi atheistickém státě, jako je bible a prostě ty základní jména, David, Goliáš, Jidáš, apoštolové, panna Marie, prostě to jsou tak základní pojmy, že by to student, který ukončuje jaksi vrchol svého středoškolského vzdělání, že toto neví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale evidentně asi neví.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak teďka hledejme problém, co chceme od maturity. Chceme, aby maturant se uměl podepsat, napsat souvislých pět řádek textu? Já to osobně vím, protože děti nebo dcera maturuje v letošním roce, takže jsem do toho procesu byl zapojen. Tady se hovoří o státních maturitách. Před řadu let studenti, když psali písemnou část z maturity, museli napsat čtyři stránky A4. Dneska stačí napsat jednu stránku A4 a podobně. Takže záleží, co ten stát, jestli chceme mít sto procent maturantů, tak řekněme, že stačí napsat jeden odstavec, vědět, jak se jmenuje tento stát, jaké máme tady pohoří, kde se píše malé a velké písmenko a to ještě budeme řešit, jestli je to jméno či nikoliv. A to je jen otázka toho, jestli chceme mít vzdělanou společnost, anebo mu ti lidé, kteří budou mít maturitu a vlastně skoro nic nebudou vědět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy to vidíte, co bychom měli chtít? Evidentně z toho vyplývá, že jsou ty nároky čím dál menší podle vašeho názoru?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já se domnívám, že ty nároky postupně, oni se trošku transformují, ono nejde říct, aby byly menší, ale posouvá se samozřejmě ta vzdělanost třeba k větším dovednostem, ke komunikačním schopnostem, ale zase tomu, co je potřeba od lidí na počátku 21. století, takže ono se ty znalosti jaksi přesouvají jinam. Řada lidí žije takovou tou představou, že se dá všechno vygooglit, takže si to člověk všechno najde, akorát pokud nemá nějaký ten solidní základ v sobě, tak pak nebude jaksi z toho Google, co mu vypadne, rozlišit to správné od toho nesprávného. Ale takže ty některé ty pojmy by jaksi studenti znát měli pro jaksi jejich budoucí život, když se někam pojedou podívat a budou cestovat, tak aby věděli, co a jaké jsou slohy, jak prostě se ta společnost ve světě vyvíjela a je důležité znát jaksi to, abychom se mohli z historie poučit, tak pak můžeme dobře predikovat budoucnost a dobře se v té budoucnosti orientovat a to je jaksi cíl té školy, aby ty studenty v tom naučila orientovat, abychom se poučili všichni z těch dějin, ať blízkých, tak i vzdálených.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Ivana se ptá, co vlastně by mělo patřit do znalostí v rámci všeobecného přehledu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já samozřejmě nejsem expert na vzdělávání na středním školství. Umím si představit, že bych definoval asi to, co by měl student vědět z chemie, biologie a třeba přírodních věd. I když u matematiky a fyziky bych si na to netroufal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy zase víte, jaký materiál v uvozovkách vlastně pak přichází na vysoké školy, co se týče toho vzdělání. Vy jste to nejednou kritizoval.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Samozřejmě, je to velmi různé. Protože vlastně každá ta škola si jede trošku po svém, podle svého. Občas se dělávají ty srovnávací testy, takže pokud ten systém je rozvolněn, tak pak by měl v některých těch, bych řekl, kritických bodech, to znamená, ukončením základního vzdělání, to znamená, ukončením středoškolského vzdělání maturitou, by měl být nějaký jednotný test, že všichni v tomto státě, kteří projdou tímto testem anebo touto zkouškou, mají určitou úroveň, úroveň vzdělanosti. A samozřejmě jsou obory. Ty studenti se hlásí. My si vybíráme z těch studentů, letos máme zhruba stejný počet uchazečů jako v roce loňském a snažíme se samozřejmě vybírat ty studenty nejlepší a pak samozřejmě už se orientujeme na tu oblast jejich zájmů a obor, který si vybrali, takže jestliže někdo se bude věnovat humanitním oborům, mandragogice, tak samozřejmě už tam jaksi integrály se učit nebude a naopak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás, pane profesore, od pana Vladimíra: "Je správné, že nás doktoři, stomatologové vydírají tím, že pacienti si budou hradit nejfrekventovanější ošetření cash? Jak k tomu přijdou specialisté ostatních oborů a zejména pacient, který potřebuje péči všech?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že to slovo vydírání, tak já si myslím, že to je reakce posluchače na informaci stomatologů ohledně úhrad amalgámových plomb. Já se domnívám, že tady musí sehrávat určitou roli stát, který musí jaksi definovat to, co je hrazeno ze zdravotního pojištění a co není a to je role státu tak, aby nemohlo dojít jaksi, když použiji slova posluchače k vydírání nebo k nějakému nátlaku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když zůstaneme u medicíny, tak záchranné služby bojují s nedostatkem lékařů. Příčinou je prý především to, že urgentní medicínu nemohou studovat vlastně přímo rovnou, ale musí projít různými atestacemi. Jak vy vidíte tento problém? Protože slýcháme, že vlastně není dostatek lékařů ani v nemocnicích?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Problém urgentní medicíny, to je otázka teďka specializace, ale existuje specializace myslím urgentní medicína. Diskutuje se nyní o určitém snížení počtu specializačních oborů, takže ta možnost je, tak jaké požadavky na výkon té profese, tak to si stanoví odborníci z dané profese sami, takže jestliže si tam nastavili různá kritéria, která jaksi brání tomu hladšímu průběhu, tak je to především problém těch odborníků v té dané oblasti, protože tam se vedou jednání odborné společnosti, Akreditační komise, ministerstvo zdravotnictví, takže některé ty věci z hlediska vzdělávání si trošku řeknu, můžeme sami, když tam v některých těch oborech v rámci toho specializačního vzdělávání, nebo těch požadavků jsou věci trošku nadnesené. Co se týká nedostatku počtu zdravotnických profesionálů, tak je to obecně problém i evropský, o kterém se jaksi velmi seriózně diskutuje v rámci Evropské unie. Je to ty změny, které jsou dány, se vyvíjejí v čase. Je to otázka toho postavení lékaře a zdravotníka, který se v průběhu těch desetiletí měnil a začal trošku určitým způsobem sklouzávat do přeneseno, služby, pro toho pacienta nebo začínáme říkat klienta. Jestliže se tento způsob takto začne měnit, začneme na to pohlížet na to zdraví a zdravotnictví čistě jako na produkt zboží, tak pak se tam začnou stále více a více platit ty mechanismy ekonomické. A ten mechanismus ekonomický říká to, že jestliže lékař v České republice je honorován částkami mezi kolem 50 a 60 tisíci korunami, 70, ale ten absolventi třeba jen 25, tak já vím, že je to částka vysoká pro většinu občanů, na druhou stranu, když dotyčný odjede o 120 až 150 kilometrů od nás na Západ, částky se znásobují, na dvoj, troj, ale i pětinásobky. Samozřejmě ti lékaři to vědí a na druhé straně ty západní země lékaře atrahují, dělají pro ně různé veletrhy, podpory a ta společnost je také trošku i jinak k nim staví, tak to samozřejmě vyvolává tlaky na ten nedostatek lékařů. Co se týká počtu zájemců o studium medicíny, tak v letošním roce na našich pěti lékařských fakultách Univerzity Karlovy ten zájem máme větší než v loňském roce, přijmeme o něco studentů více, chceme vyhovět požadavku nebo žádosti ministerstva zdravotnictví a podpořeno tedy financováním ze strany ministerstva školství, takže jich přijmeme o něco víc, v řádu asi tří až pěti procent a uvidíme, jak to studium zvládnou a kde pak po svém studiu budou působit. Pro nás jako učitele je to pocit dobrý v tom, že naši absolventi jsou velmi dobře uplatnitelní na trhu práce v celém světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě pak půjde, pane profesore o to, udržet ty absolventy.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je otázka nikoliv na systém školství, ale spíš na systém zdravotnictví, a obecně prostě zdravotní politiku státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle České lékařské komory hledají úřady práce marně více než šest stovek lékařů a jenom pro ilustraci, loni odešlo za hranice 559 doktorů a z toho odešlo 360 přímo po promoci. Takže ani nezkusili si ani praxi nebo pracovat v naší nemocnici.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale oni studenti medicíny praxi z našich nemocnic velmi dobře znají, protože zhruba tři a čtyři roky studia tráví při přípravě klinických oborů, vlastně většinu u lůžka nemocného, na seminářích, jezdí na praxe, takže oni znají ten chod těch nemocni,to znamená, setkávají se s kolegy při té výuce a na druhou stranu právě, proč se třeba dostáváme do toho problému je, že ta mladá generace je ambiciózní, otevřená světu, komunikuje plynně jedním, dvěma světovými jazyky. Jezdí na stáže v rámci studia, takže oni poznávají ty systémy v zahraničí a nečiní jim prostě problém, že odjedou z Čech a třeba působí ve Francii, Španělsku, Německu nebo kdekoliv jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s nedostatkem lékařů se také upozorňuje na to, na kolik efektivní je vůbec celá ta nemocniční síť například? Například jen podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je asi 20 % všech lůžek v nemocnicích prý dlouhodobě nevyužitých?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, to jsou taková hezká čísla. Ale pak když přijde na lámání chleba, tak posloucháme třeba z Českého rozhlasu nebo z České televize, že sanitky v Praze objíždějí nemocnice a snaží se umístit pacienta, což také není úplně pravda, ale někdy ten tlak na lůžka je velký, takže ono je to za prvé otázka regionální, otázka oborů a řada oborů se zmenšuje, já uvedu příklad, když jsem začínal studovat, tak na Karlově náměstí byly dvě kožní kliniky o síle asi 150 lůžek. Dneska je jedna klinika o 20 lůžcích, takže ono je řada oborů, totéž oční kliniky a podobně, takže řada těch trendů samozřejmě je. Je to otázka regionální, ale musíte také vy hledět, když jedete do toho Německa nebo Rakouska, tak vidíte také nemocnice v malých městečkách, které fungují. Je to spíš otázka koncentrace specializované péče do center, zachování zejména ambulantní péče v těch menších městech, okresních městech, a pak určitá reprofilizace nemocnic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo chce také část kompetencí lékaře převést na zdravotní sestry. Je to prý běžná praxe. Jde prý o sestry, které mají vysokou školu, tak to funguje i v západoevropských nemocnicích například.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale zdravotní sestry už tady od zákona 1996, pokud mají bakalářské, případně magisterské vzdělání, mají řadu kompetencí, které jsou, akorát on ten problém je spojený. Ono těch sester je také málo. Takže jak jsem říkal na začátku, to není problém jenom nedostatku lékařů, ale je to problém obecně nedostatku zdravotnických pracovníků. Musíte si uvědomit, že ten zdravotnický pracovník je v každodenním kontaktu nejen s těmi radostnými událostmi jako když se narodí miminko a při stavu úzdravy, ale také při těch smutných událostech. Očekává se, samozřejmě ta společnost očekává velmi mnoho a je to velmi jaksi psychicky a v řadě oborů i fyzicky velmi náročné povolání a řada lidí v současné době spíše volí profese, kde nejsou tolik vystaveni stresu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme právě jednou hovořili i o tom, jak často a prý také čím dál častěji postihuje některé lékařské profese i syndrom vyhoření. I na to narážíte?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Samozřejmě syndrom vyhoření je problém nejen zdravotnictví, ale ji jiných profesí, tak samozřejmě třeba ta urgentní medicíny, ty stavy traumatologie, onkologie a další samozřejmě obory vedou, můžou vést k tomu, jaksi na jedné straně vyhoření, někdy samozřejmě i z hlediska problému třeba nějakých financování toho systému zdravotnictví i k takové, řekl bych, často o deziluzi, ale já bych chtěl rád končit optimisticky, já věřím, že lékaři anebo jsem o tom přesvědčen, nejen že věřím, že lékaři a zdravotníci dělají maximum možného pro naše pacienty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rektor Univerzity Karlovy a lékař, profesor Tomáš Zima. Já vám děkuji za vaše názory, mějte se hezky, na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám a hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.