Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 13. května 2016

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den, vítejte.

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes budeme mluvit zejména o jednom z největších státníků evropského středověku o Karlu IV. Nerušený poslech. Česko si připomíná 700 let od narození významného evropského panovníka z rodu Lucemburků Karla IV. Jaký to byl panovník, pane profesore, podle historiků to byl pragmatik, který myslel do budoucna.

Čtěte také

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Karel IV. byl velkým Evropanem, bylo člověkem, který měl vize do staletí před sebou, ale byl to také člověk velmi zbožný, člověk velmi pěstující vzdělání. Hovořil, což v tehdejší době nebylo obvyklé, několika jazyky a obklopoval se učenci z celého světa a buď na svém dvoře a nebo při svých cestách a může být i symbolické, že jeho z posledních cest, která vedla do Paříže, se zde setkal právě s učiteli a profesory na pařížské Sorbonně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Karel IV. Dokázal propojit politický talent řekněme, odvahu, vnímal také ty duchovní hodnoty, význam vzdělanosti, co bylo ještě pro něj jako pro člověka i řekněme pro panovníka, řečeno dnešní slovníkem - asi státníka, typické?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jeho život je možno rozdělit do několika etap. V dětství byl vychováván a setkával se s řady budoucích vlivných mužů a navazoval zde přátelství ať to byl budoucí francouzský král, budoucí papež Kliment VI., který byl jeho přítelem. Zmínil jsem významné osobnosti, psal si Petrarkou. Můžeme říci, že když cestoval, a on pobýval na řadě míst tehdejší Evropy, tak se obohacoval, vždycky se snažil objevovat to, co z těch zemí si může vzít pro ten svůj další život a obohacoval se. On sám tedy byl velkým vzdělancem a řadu dokumentů sám i napsal a vytvořil. Korunovační řád českých králů, ale když jsme u toho evropanství, co je třeba zmínit, také vydal Zlatou bulu Karla IV. v roce 1356, která se stala hlavním takovým ústavním zákonem Svaté říše římské až do jejího zániku do roku 1806. Takže vytvořil něco, což platilo po několik století v Evropě, která se významně měnila. Ví se samozřejmě, že založil Univerzitu Karlovu 7. dubna 1348. On toho dne vydal řadu dalších dokumentů, které se udály a v tom roce, bylo to založení Nového Města pražského, významného urbanistického projektu, řekli bychom slovy dnešního největší developerský projekt tehdejší Evropy. Založil ve stejné roce Karlštejn, ale když jsme u těch univerzit, on sám založil a dal souhlas k univerzitám dá se říci po celé Evropě. Ono založil, obnovil nebo potvrdil jako císař Univerzity v Cividale, Arezzu, Perugii, Sieně, Pavii, v Lucce, ale také v Orange a v Ženevě, která tedy vznikla až později o sto let, a to zakládání univerzit i z té pražské sta stalo vzorem, jak někdy říkáme pro naše mladší sestry a bratry, a to je Univerzita v Krakově Jagelonská univerzita, Univerzita ve Vídni a už tedy po jeho smrti Univerzita Heidelbergu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký měl Karel IV. vztah ke vzdělanosti, ke vzdělání?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, on sám se vzdělával jako mladý tedy ve Francii, v Paříži. Setkával se, jak jsem zmínil s učenci, a také se inspiroval tehdejším nejproslulejšími univerzitami, ať to byla tedy pařížská, oxfordská, boloňská a když zakládal Univerzitu Karlovu, tak právě za vzor dával pařížskou Sorbonnu a Univerzitu Oxfordskou, ale svobody a práva udělil Karlově univerzitě ty, které měla tehdejší pařížská a boloňská univerzita. Takže ta inspirace zde byla z těch nejprestižnějších škol tehdejšího světa, a to setkávání s těmi předními osobnostmi, kteří působili na jeho dvoře, se kterými se setkával, bylo významné. Můžeme třeba říci, jak si učenců vážil, když navštívil klášter dominikánů v Mindenu, tak zjistil, že hrob učence Heydricha z Herfordu je na nedůstojném místě, tak ho nechal ten hrob přeložit právě do té osy toho klášterního kostela. Zmíním právě člověka, který ho poprvé označil jako Otcem vlasti a bylo to tedy při pohřební řeči, kterou měl Vojtěch Raňkův z Ježova, který byl profesorem na Srobonně a který tedy byl také přítelem Karla IV.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké motivy nebo důvody vedly Karla IV. k založení univerzity? On vlastně nebyl první, kdo měl tento úmysl založit v českých zemích univerzitní studium.

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, univerzity a školy, které zde byly, tak je třeba zmínil Katedrální školu při kostele svatého Víta na Pražském hradě, která byla tedy teologickou školou. Samozřejmě v tehdejším světě to, aby mohla být založena univerzita, podléhalo schválení papežem. To samozřejmě někdy při různých, bych řekl i politických i dalších jaksi vlivech, které se odehrávaly, se ne vždy stávalo a bylo možné. Takže ten souhlas, který dal Kliment VI. v lednu roku 1347, kdy udělil tedy právo založit studia generale v městě Praze a o rok poté a pár měsíců tedy Karel IV. toto založil. A já bych si tady dovolil zacitovat z té zakládací listiny, kterou tedy Karel IV. vydal toho 7. dubna 1348. "Protož, aby tak prospěšný a chvalitebný záměr naší mysli zrodil důstojné plody, aby vznešenost tohoto království byla rozmnožena utěšenými prvotinami novoty, rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v našem metropolitním a zvláště půvabném Městě pražském, které je jak bohatstvím zemských plodin, tak příjemností místa, jakož vším potřebným oplývá. Nadmíru příhodné a uzpůsobené k tak velikému úkolu. Na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci všech fakult, jak slibujeme znamenité statky, a těm, kterého hodné shledáme, udělíme královské dary. Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě i mimo ni, všechny vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoliv, jak na cestě, tak při pobytu i při návratu chceme zachovati pod zvláštní ochranou a záštitou našeho majestátu. Každému pevnou záruku dávajíce, že všechna privilegia, výsady a svobody, kterých z královské moci užívají a kterým se těší doktoři a žáci jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a jednomu každému, kdo by sem chtěl přijíti laskavě udělíme a postaráme se o to, aby ty svobody byly ode všech a každého jednoho neporušitelně zachovány." Což mimo jiné svědčí o tom, že univerzity tehdejšího světa byly otevřené, probíhala velmi, bych řekl, bohatý výměna profesorů, ale i studentů z jednotlivých škol a ten dotyčný, který vlastně přešel z pražského učení na učení pařížské, měl stejná práva a privilegia a stejné tedy hodnosti, které jsou, což můžeme říct, k čemuž dospěla Evropská unie teprve před 10, 15 lety. Program Erasmus, o kterém zde mluvíme o výměně studentů, to středověká Evropa, samozřejmě v jiném postavení dimenzích znala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaké úrovni bylo tehdy vzdělání, vzdělanost?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Samozřejmě byla potřebná pro výkon různých funkcí, zejména samozřejmě ta vzdělanost se opírala o teologické vzdělání, které patřilo k tomu základnímu. Pak samozřejmě to byla vzdělanost v oborech lékařství, v oblasti filozofie a v oblastech práva. A je třeba říci, že ti absolventi a máme záznam ze 14. Století ne samozřejmě úplné o těch, kdo absolvovali pražské učení, kolik lékařů, právníků vystudovalo, tak samozřejmě zastávali významné funkce buď u dvora nebo na městských úřadech nebo v církevní hierarchii a samozřejmě to vzdělání bylo pro výkon některých funkcí podmínkou, bez které nemohla býti zastávána.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli hrála středověká univerzita, pane profesore, kromě toho vzdělání samotného, ve společnosti?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, středověká univerzita měla své práva a výsady, které přetrvávaly, měla i právo samozřejmě trestat studenty, profesory. Studenti, mistři a žáci byli pod ochranou, takže měli své výsady a privilegia. Samozřejmě byly to instituce, které významným způsobem ovlivňovaly události daného státu a samozřejmě i v tom mezinárodním kontextu spolu komunikovaly a řada profesorů pražského učení patřila jaksi k rádcům Karlovým, ale samozřejmě i k rádcům dalších panovníků u nás, kteří tam chodili pro radu a inspiraci, samozřejmě v té církevní hierarchii. Pak působila samozřejmě i výkladům některých ustanovení, byly tam učené disputace, které se tam odehrávaly, kde se ty názory tříbily v té akademické obci. Ty, které byly pozitivní, byly podporovány, ty, které se vyvrátily, byly jaksi odvržené, ale vždycky v té kolegiální odborné diskusi. A jak jsem zmínil, tak Karel si vzdělání a univerzit velmi vážil. To, že nechal zřídit nebo ověřit tolik univerzit, to neučinil žádný jiný panovník Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomínáme si a slavíme 700. výročí narození císaře a českého krále Karla IV. Čím vás, pane profesore Zimo, tato osobnost inspiruje jako člověka i jako rektora univerzity, kterou založil před 668 lety?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, Karel IV. je osobnost, která má mnoho co říci i současnému počátku 21. století. Řada jeho myšlenek, i když psána samozřejmě slovníkem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobovým.

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... před 650 lety běžně používaným, tak ty myšlenky jsou hluboké a platí dodnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které byste třeba?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je jeden z důvodů, kdy také se koná velká rektorská konference, kterou dnes dopoledne budeme zahajovat za účasti více než 60 rektorů, zejména z Evropy, ale i celého světa, kde právě budeme diskutovat postavení univerzit v současném světě a také to, co náš zakladatel pro to univerzitní vzdělání a společnost přinesl. Ty myšlenky, jak jsem říkal, je to velká pokora a pravda, která z něho vycházela. On byl velmi zbožný muž, který vybudoval, že jo, řadu církevních staveb v Čechách, nejznámější z nich může být třeba kaple svatého Kříže na Karlštejně, kde pochovával ostatky a také to, že jedna z těch myšlenek, kterou si dovolím zacitovat, která je z jeho vlastního životopisu, která hovoří právě o té pomíjivosti světa, ale o tom, že člověk má mít víru, naději a mít hlavně čisté svědomí, takže cituji: "Když se pak budete kralovati po mně ozdobeni korunou královskou pomněte, že i já jsem kraloval před vámi a jsem obrácen v prach. Podobny vy upadnete v nich předcházíce jako stín a jako květ polní. Co je platná urozenost aneb hojnosti věcí není-li přidáno čisté svědomí s pravou vírou a nadějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by si mohly současné elity vzít z odkazu Karla IV?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Pragmatismus, který samozřejmě on také s ním pracoval a komunikoval samozřejmě s jeho současníky na jiných královských dvorech. Jeho snaha byla dosahovat jaksi úspěchů, zejména tedy jednáním, tvorbou různých, jsme řekli, koalic než používáním tedy bych řekl válečného násilí, což je určitě chvályhodné i pro dnešní rozbouřený svět. On sám prosazoval, jak jsem říkal, že ty myšlenky by vždycky měly být čisté. Jeho mládí bylo bouřlivé, on samozřejmě působil zejména tedy v severní Itálii, kde se nechával také najímat do služeb rázných městských států a po jedné události, která se stala právě na svatou Kateřinu si zachránil život, si vlastně ten jeho svět, kdyby se dalo říci, že prohlédl, že o tom užívání života, o tom různém bojování to není, že je to spíše o té pokoře, tvorbě, budování těch věcí, tak se změnil a ovlivnilo to jeho život až do konce. Určitě by se měly současné elity a politici z toho vzít, že je důležité tvořit než bourat, že důležité je naslouchat a komunikovat než někoho překřikovat a samozřejmě hledět na to blaho té společnosti a ne jen pro svůj bych řekl krátkodobý cíl a úspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On měl také, řekněme čich na lidi, kterými se obklopoval.

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě, ale to, že máte jako v uvozovkách čich na lidi, tak je to o tom, že se necháte obklopit často lidmi, kteří jsou chytřejší a moudřejší v některých oblastech než jste sám, abyste mohl se jaksi obohatit. Řada lidí tak činí přesně naopak, nechává se obklopovat lidmi, kteří jim jenom tleskají častokrát zatajují i pravdu a ten dotyčný žije v bludu a v klamu, že je nejgeniálnější a nejlepší a určitě ho to neobohatí. Takže naopak člověk se má obklopovat lidmi chytřejšími než je on sám a od nich pak něco může získat a poučit se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Založení pražské univerzity samozřejmě přispělo i k prestiži českého království. Jaká je dnes prestiž našeho školství, pane rektore?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, prestiž celkového školství se odvíjí od různých reforem, které se v posledních desetiletích odehrávají a bohužel to nestabilní prostředí školství určitě nepřidává, protože jestliže v nějakém výrobním závodě změníte výrobu, koupíte novou linku, tak ten produkt vidíte ve velmi krátké době a zjistíte, jestli si ho lidé kupují nebo nekupují, nebo jestli je uplatnitelný. Ve školství, pokud něco změníte, tak se to projeví za 10, 15, 20 let. Čím samozřejmě při různých změnách vlád, tak jednou z těch jaksi dobrých věcí je vždycky udělat reformy. A tady samozřejmě ty reformy ne vždycky ani se neimplementují a už se dělá reforma další, že jo. Některé věci třeba není měnit, je třeba v dětech rozvíjet dovednosti, ale také i znalosti, protože abych mohl dovednost uplatnit, musím mít nějakou znalost. Matematika patří mezi obory, tady se diskutuje o tom, kdy ji zavést jako maturitu, jestli ano nebo ne, a je to prostě věc, která je logická, trénuje logiku a každý z nás si potřebuje spočítat alespoň to, jestli nás někdo neokradl. To je jedna věc. Další věc, je to otázka jazykových dovedností jednoznačně a účastnil jsem se v poslední době dvou velkých konferencí předních univerzit i s účastníky průmyslu, jednoznačně otázky jazykových dovedností, schopnosti adaptace, protože to, co si málokdo uvědomuje z hlediska bych řekl politického cyklu, který je vždycky čtyřletý, pokud není kratší. To, co ty univerzity a školství dělá, tak musí ty žáky, studenty připravit na to, co bude v roce 2040. Student, který dneska vstupuje na Univerzitu Karlovu bude na vrcholu své profesní dráhy v roce 2045, to mu bude kolem 50 let. Copak víme, co bude v roce 2045? Když odečtu těch 30 let, copak někdo v roce 1985 tušil jaké budou počítače, komunikační možnosti a další, které jsou nyní pro nás běžné? Takže je to schopnost připravit žáky a studenty na přijímání nových poznatků, aby byli flexibilní, aby se uměli adaptovat na ty změny, které jednoznačně budou přicházet, akorát nevíme jaké, to je to hlavní poselství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Učíme se opravdu to, co potřebujeme?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je zajímavá otázka. Řada lidí teďka říká, že se vlastně nemusí řadu informací učit, protože si to najde na google, ale vy přece nejste pořád připojeni, tam stačí jednoduchá věc, vybije se vám baterka nebo budete v místě, kde ten signál není, ale to přece patří k tomu a lidé, vždycky přece je touha od nepaměti lidí něco poznávat, objevovat ty nové věci, nové poznání, byť určitým způsobem vizionářem, zkoumat to nepoznané a třeba se občas někomu povede něco zásadního objevit. Ale my bychom, měli trénovat ten lidský mozek, abychom jaksi mohli s těmi informacemi hlavně pracovat, abychom si informaci, která nám třeba přijde z toho počítače nebo silniční navigace, abychom mohli pochopit, jestli je logická nebo jestli tam není chyba a na to musíme mít určité penzum informací. Jistě někdo může říct, já se nechci učit biologii, protože chci býti básníkem, ale i třeba v těch básních někdy bude používat termíny biologické a když je použije špatně, tak ta báseň nebude tak třeba kvalitní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by se vzdělávání přizpůsobovat době, ve které konkrétně právě žijeme?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě ta doba s tím vzděláváním velmi interaguje, je to otázka technologií, které jsou, že jo. Jsou počítačové programy, kde se díváte na obrazovku a vidíte jak strom prostě rozkvétá, jak uvadá, můžete se dívat jak list dýchá, sledovat a otáčet si různé kosti, to znamená dřív se to malovalo na tabuli nebo byly pověšené desky ve třídě. Předtím ještě se to malovalo jenom křídou. Samozřejmě ty technické možnosti umožňují bych řekl to lepší pochopení té látky a i ty věc, které se používají při vzdělávání se vyvíjejí a jistě s tou společností i to vzdělávání interaguje a to, co bylo považováno za vědomosti a znalosti v 19. století, jsou dnes úplně jinde, někdy bych řekl, že až moc ty studenty a žáky zavalujeme více informacemi, než abychom řekli dobře, toto je základ, který ale doopravdy musíte vědět. Ve 2 hodiny ráno, když vás probudí a budete po flámu a pak to ostatní už podle té potřeba s tím pracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokážeme, pane profesore, naše vzdělání dobře využít?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To záleží na tom, jak ten člověk žije ten svůj život, jestli ho žije jenom před televizní obrazovkou, anebo jaksi se setkává více s přáteli, více chodí do přírody, navštěvuje kulturní památky, cestuje, jaké samozřejmě k tomu má i možnosti ekonomické. Takže pak samozřejmě pokud více jaksi využíváte těchto možností, tak pak to vzdělání více uplatňujete, ale je to i samozřejmě to vzdělávání a i tu lidskou zkušenost, i tu řekl bych třeba sociální inteligenci, sociální vnímání zase ti lidé předávají svým dětem a svým vnoučatům a tam se uplatňuje to, co ten člověk má vlastně v sobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomínáme si 700. výročí narození císaře a českého krále Karla IV. Letos byla po 14 letech obnovena Cena Karla IV. Laureátem se stane, pane profesore, lucemburský velkovévoda Jindřich.

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, my jsme obnovili už tedy v loňském roce jsme jednali s hlavním městem Prahou. Před mnoha a mnoha lety byla zřízena Mezinárodní cena Karla IV. pro osobnosti, který významným způsobem přispívají k rozvoji duchovních hodnot demokracie ve světě. Je to cena, kterou uděluje společně hlavní město Praha a Univerzita Karlova, odborná komise, která jer složena z představitelů města a univerzity. Posuzovala různé návrhy a v letošním roce tak, jak jsme oznámili začátkem května, je laureátem ceny velkovévoda lucemburský Jindřich, který dnes v podvečer v Karolinu tuto cenu převezme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou vztahy obou zemí Česka a Lucemburska?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, co já vím, tak ty vztahy jsou tradiční a vycházejí tedy bych řekl z toho období 14. století, kdy vlastně Jan Lucemburský, otec Karlův nastoupil na český trůn. Ty vztahy jsou velmi bych řekl přátelské a máme bohatou spolupráci s jednou z nejmladších evropských univerzit, což je Univerzita v Lucemburku. Pan rektor se účastní našich oslav a také na dnešní konferenci věnované odkazu Karla IV. vystoupí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má společnost potřebu utíkat se k velikánům historie?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že společnost se vyvíjí od toho, jak si ctí své minulosti, protože vždycky jaksi vycházíme z toho, co bylo, a měli bychom si z té minulosti brát dobré pozitivní impulsy a z těch chyb minulosti se poučit a to nás právě naplňuje tím, abychom mohli směřovat do budoucnosti a to je moudro, které platí po staletí, možná tisíciletí. Takže je špatné, když jaksi národy a státy zapomínají na svoje dějiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo podle vás v současnosti kultivuje ten veřejný prostor, napomáhá vrátit tradicím smysl?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
V tuto chvíli mě spíše napadají osobnosti, které tu společnost rozdělují za účelem možná velmi plytkých a nízkých, protože posláním jaksi moudrých politiků je společnost spojovat a nehledat nízké pudy jak společnost rozdělit. To je velmi, velmi těžké. Je to řada osobností bych řekl, i z politických kruhů, které se snaží svým vystupováním uklidnit emoce a vášně a vystupovat a říkat informace kultivovaně a jasně. Pak samozřejmě jsou to lidé z oblasti vědy, kultury, umění univerzit, kteří zase upozorňují na to, že ten svět není černobílý, ale že je mnohem, pestřejší a že o těch věcech je třeba diskutovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Karel IV. byl panovník, za jehož vlády byla Praha centrem střední Evropy, kde dnes vidíte postavení, roli Česka v Evropě, jeho význam?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, Česká republika je středně velký evropský stát, který má jaksi bych řekl mnohem větší potenciál zaujímat v té evropské politice. Ale jestli evropská politika se odehrává v Bruselu a v některém období našich vlád bylo naše postavení jaksi protievropské a jestliže někdo říká, že jsme jaksi pod tlakem Evropské unie a tlakem Spojených států, no, tak je to trošku špatně, protože Evropská unie jsme my Česká republika, čeští občané, to je Evropská unie. Tady není žádné jařmo nějakých otrokářů z Východu či Západu. Takže to je si třeba uvědomit, že tu Evropu si tvoříme tak, jak je, a naše kořeny České republiky vycházejí z té křesťanské Evropy a Karel IV. se velmi snažil o to, aby Česká republika byla pevně zakotvena v evropských kulturách a strukturách a v evropském prostředí, a to jak tedy politickém, tak vzdělanostním a samozřejmě jistě by si přál, aby Česká republika komunikovala tehdy ještě neobjeveným, novým světem nebo zeměmi, které samozřejmě si to zaslouží a se kterými se můžeme obohacovat vzděláním, ale samozřejmě ekonomicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by asi Karel IV. řekl podle vás tomu dnešnímu vývoji, té dnešní situaci?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, já si myslím, že s některými lidmi by se rád setkával, některé lidi by asi dal do vězení nebo by je poslal na nějaké opuštěné místo, na nějaký hrad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Převýchovu?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak tady se moc nepřevychovávalo, ale tak by je poslal někam, aby rozjímali buď v klášteře nebo v nějakém hradě uprostřed lesů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co vy byste se ho rád třeba zeptal?

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych se ho rád zeptal jak si bude představovat nebo jaká byla jeho představa světa evropského třeba za sto let a taky bych se ho třeba zeptal, jak vidí své syny, kam tu Evropu nebo české království dovedou?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Já vám děkuji za vaše postřehy a přeji vám hezký den.

Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Také hezký den, děkuji vám za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.