Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 10. července 2018

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. K čemu je dobrá Evropská univerzitní koalice? Jak významný je nález zakládající listiny Karlovy univerzity v Praze? A čím se zabývá aktuální biochemický kongres v našem hlavním městě? To jsou témata, kterým se budeme v příštích minutách věnovat. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy v Praze a předseda České konference lektorů. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Dobré ráno vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S dovolením bych ale začal aktuálními tématy. Jak vidíte kauzu Taťány Malé, dnes už vlastně exministryně spravedlnosti a jejího možného plagiátorství studentských prací?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak já jsem samozřejmě ty práce, práce neviděl, ale ty informace, které jsou ve veřejném prostoru, tak hovoří o tom, že byly převzaty v obou tedy dizertačních pracech a pasáže z jiné práce jak tedy na Mendelově univerzitě, která toto řeší, tak na Panevropské univerzitě nebo spíše soukromé škole, která má takto honosné jméno, tak to svědčí o tom, že tam prostě části práce byly převzaty a nebyly citovány, protože je běžné, že ve vědecké práci uvádíte věty nebo části z jiných prací, ale je vaší povinností, ale i ctí jaksi uvést - toto objevil pan Novotný, toto objevil John Smith, uvedete tam jeho jméno, práci, kde toto bylo publikováno. A to je absolutně běžné. Tady samozřejmě byly pasáže, pasáže převzaty asi i metodou, v uvozovkách, copy paste, a nebyly citovány, a to je samozřejmě špatně. Plagiarismus se obecně v akademickém světě považuje za jeden z nejhorších jaksi zločinů. A můžu vám třeba říci, že teď jsme objevili jeden, jeden případ a včera jsem zahájil v souladu s vysokoškolským zákonem úkony k odebrání magisterského titulu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaké světlo to vrhá na ty vysoké školy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak primárně to vrhá na toho člověka, který se do toho dopouští, že jo, tak ten jaksi toto, toto činí. Na druhé straně je pravda, že ty antiplagiátorské systémy se zdokonalují a více jaksi lépe umí vyhledávat, já nevím, jaký používají systém slovenští kolegové, je třeba říci, že vy sám, uvedu příklad, nerozpoznáte, nemáte schopnost, berte, že v České republice ročně vznikají, vzniká možná 10 tisíc, možná i více kvalifikačních prací, ale vy samozřejmě nemáte možnost a tu znalost, vy máte možnost objevit to, že někdo plagiuje z vás, protože znáte svůj jaksi text nebo někoho z vašich kolegů, nebo případně pokud jste něco četl. Tak pak tu možnost máte, ale na to právě jsou ty antiplagiátorské systémy, které se různým způsobem vyvíjejí, které někdy jsou více kvalitní, někdy méně kvalitní, my jsme teďka pořídili před 2 lety nový systém Turnitin, který jaksi umí ještě lépe odhalovat, odhalovat, bych řekl, nelze říci plagiát, ale odhalit shodu těch textů. A pak je třeba se podívat, ano, tady ta shoda je, ale řádně je citována, tudíž není žádný problém.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, skutečně se změnila ta norma, podle které se má citovat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak já nevím to číslo normy, které paní ministryně myslela, ale státní norma především uvádí, jakým způsobem citovat, to znamená, že má být za autorem čárka, pak má být dvojtečka, pak za publikací středník, jak sama uvádí, je to technická norma, to znamená, formalizace té citace, nikoliv to, že máte citovat, to je věc stará po, bych řekl, možná staletí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě mi povězte, jestli je myslitelné, aby resort spravedlnosti, byť dočasně, vedl člověk trestně stíhaný?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak samozřejmě je to, je to určitý, určitý problém. Na jedné straně je třeba ctít presumpci neviny, na druhou stranu paní ministryně Malá, nebo bývalá paní ministryně, včera podala tedy, oznámila, že rezignuje, včera někdy v podvečerních hodinách, zítra má sněmovna jednat o důvěře, což jaksi, bych řekl, je velmi úzký prostor pro jednání, tak já si myslím, že technicky je to asi možné, je to nestandardní, vždycky, když je někdo pověřen a vede dva resorty nebo tři resorty a podobně, tak je taková kumulace funkcí, že se pak nemůže člověk ničemu věnovat pořádně. A já věřím, že v brzkých dnech, to znamená, podle mě by ideální bylo, kdyby třeba v pátek nebo v pondělí jsme se dozvěděli jméno ministra spravedlnosti nebo ministryně spravedlnosti, kterého prezident jmenuje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přesto se zeptám, jestli by měla dostat důvěru vláda, u které nevíme, kdo povede právě dva klíčové resorty - spravedlnost a zahraničí?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak to je samozřejmě otázka, je to, jsou to takové, já bych řekl, že už ten proces je únavný, protože za těch, za těch 9 měsíců se nic nového neobjevilo, povídáme o Čapím hnízdu, povídá se samozřejmě o různých kandidátech na ministry nebo teďka ministry, jejich životních příbězích, někdy radostnějších, někdy méně radostnějších, já si myslím, že společnost je obecně už z toho unavená, protože nic, nic nového to nepřináší. Volební průzkumy, pokud se dívám na ně, tak neukazují nějaké, bych řekl, změny, protože jestli někdo řekne, že ANO stoupá, tak je to rozdíl procenta, někdo řekne, Piráti klesají, je to rozdíl minus 2 %, takže zhruba to rozložení v mínění veřejnosti v různých průzkumech je, dá se říci, identické, takže ke změnám by nedošlo, a já očekávám, že třeba v těch volbách na podzim, které budou do místních zastupitelstev, že politici zvolí pozitivní kampaň, protože mě osobně nezajímá, proti čemu někdo je, protože taková někdy ta česká vlastnost, že já nemám, já si nevypěstuju toho svého čuníka, mám radost, když sousedovi chcípne svině, že jo, takže bych, mě bude zajímat, co ty politické strany, hnutí a různá uskupení budou nabízet pro občana, to mě zajímá, nebo proti komu oni budou, to vždycky jsou všichni proti všem, a je to jeden ze známých románů, že jo, proti všem, ale mě bude zajímat, pro co budou se snažit a co budou dělat, že jo, to mě bude zajímat a třeba v Praze mě bude zajímat, jak ti politici budou schopni řešit, řešit katastrofální dopravní situaci, která je v Praze absolutní dyskoordinací technické správy komunikací. A jestli budou padat hlavy za to, že za 228 milionů se opraví, opraví schody u Anděla a za měsíc se musí zavřít, že jsou tam údajně stará kola, tak to by mě velmi zajímalo, kdo za toto bude potrestán a už slyším, když teďka třeba řeknu, že na Jiráskově mostě se frézuje vozovka, že teda se to musí opravit, já chápu, že se to musí opravit, tak už slyším, že tam je technologická pauza, tak chci říci, že od 4., kdy už to bylo vyfrézováno, a je tam možná kaluž vody, do dnešního rána tam nebylo vidět ani živáčka v průběhu dne, i v průběhu večera.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Univerzita Karlova získala vzácné listiny z roku 1347, které se vážou k jejímu založení, oba dokumenty předchází vzniku školy, kterou založil o rok později tedy císař Karel IV. Jaký je to pocit držet v rukou tak vzácnou listinu, myslím ten pergamen?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak je to pocit, pocit jedinečný, já si troufám říci, že je to objev tisíciletí. A je to samozřejmě radost, že se nám podařilo tento dokument získat, o kterém se, o kterém se nevědělo, mohlo se, mohlo se o něm spekulovat, je to pocit, pocit jedinečný a teď v současné době probíhají nebo začnou probíhat určité restaurátorské práce na obou dokumentech a budeme se chystat, někdy třeba ke konci roku, na několik dní nebo na jeden den ty listiny ukázat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
On je to vlastně souhlas tehdejšího papeže Klementa VI. se založením univerzity?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
V tehdejší době, aby mohla vzniknout univerzita, která bude mít všechny náležitost, mezi které platilo to, že kdo na ní vystudoval, tak jaksi jeho titul byl uznáván v celém křesťanském světě, to znamená, a také jaksi umožňoval, bych řekl, mobilitu těch profesorů, mistrů, žáků, takže byl to takový, bych řekl, celoevropský křesťanské Evropy souhlas o tom zřízení, že jsou tam určitá pravidla a určitý způsob řízení, takže tyto souhlasy vydával, vydával papež. Pro Univerzitu Karlovu ji vydal papež Klement VI. v Avignonu 26. ledna 1347. A vznikly tedy, jak už teďka víme, 2 listiny, které dávají, tedy umožňují, kde se píše v té listině se zřízením studií generále v městě Praze. A ta jedna listina byla určena pro univerzitu, která, u které pak v minulém století už byla pečeť zničena a ta listina byla tady zcizena a odvezena z univerzity v květnových dnech roku 45, před koncem války. A ta druhá listina, kterou jsme teď získali, je druhopis nebo druhý originál, který vystavil Klement VI. pro pražského arcibiskupa. Pražský arcibiskup byl kancléřem univerzity, vydával statut univerzity a vlastně řídil nebo podílel se na řízení, řízení univerzity. A tento list je vyhotoven na krásném jihoitalském pergamenu, ta první věta je psaná velmi zdobným, zdobným písmem. A ta listina, tedy podle těch značek, které na té listině jsou, byla určena tedy pro pražské arcibiskupství.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak ty 2 listiny škola získala?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Já ještě bych jenom řekl k té druhé listině. Ta druhá listina je vlastně notářský opis, který vznikl 30. června téhož roku, kde vlastně pražský notář Petr Michalův uvádí, že: "Já Petr Michalův před zástupci pražského kapituly vydám, osvědčuji..." a teď je tam opis té listiny a dole je jeho notářská značka. A tato listina je v trošku horším stavu, která jaksi sloužila, bych řekl, pro to denní používání jaksi na rozdíl od toho pergamenu, který byl, který byl uložen. Ty listiny, jak jsme získali začátkem června, jsme byli osloveni, že je možné získat tyto, tyto listiny, že jsou jaksi na prodej a k dispozici, tak jsme začali vést jednání, ale hlavně tedy jsem požádal odborníky, aby posoudili, že ty listiny jsou zdravé, pan profesor Hlaváček je přední odborník na..., evropského formátu na středověké, středověké tisky, dále profesor Svobodný z našeho, z našeho archivu, který jaksi potvrdily originály těchto dokumentů a před asi, teďka už asi 10 dny, ty listiny byly doručeny do Karolína a seznámili jsme s nimi veřejnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A ví se něco víc o její historii, jak se třeba ocitly v soukromých sbírkách?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak můžeme, můžeme spekulovat. Víme, že tedy v té polovině 14. století byly na arcibiskupství v Praze a pak když si jenom budeme říkat husitské války, 30letá válka, ničení samozřejmě, tady útok Švédů, že jo, na Prahu, že jo, odvoz řady sbírek třeba do Švédska, pak samozřejmě události, události 1848 a další, takže my se domníváme, že z těch církevních sbírek byly a může to být i že někdo se snažil ty listiny uchránit, prostě že je vzal a uchránil tyto, tyto dokumenty a byly v nějakých soukromých sbírkách, bylo o ně dobře pečováno, o čemž svědčí jaksi stav zachovalosti těch dokumentů a v tuto chvíli, jestli je to otázka dědictví nebo někdo se rozhodl část třeba sbírky, sbírky nabídnout těm pro koho má smysl, protože tato listina pro sběratele má sběratelský smysl, pro nás má jaksi nedozírný historický význam, je to vlastně dokument, který osvědčuje, že jsme mohli býti zřízení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kolik to stálo univerzitu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak my jsme se domluvili, že nebudeme uvádět částku, mohu říct, je to, že ta částka se pohybovala v řádech milionů korun, nebyla to částka extrémní z hlediska rozpočtu univerzity. A všechny jaksi akty proběhly v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, statutem univerzity a dalšími principy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme od historie k současnosti. Univerzita Karlova, Univerzita Heidelberg, Sorbona a Varšavská univerzita se rozhodly uzavřít strategické partnerství vytvořením Evropské univerzitní aliance. K čemu má takovou aliance sloužit?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak jedná se o iniciativu, která byla vyhlášena Evropskou komisí, do konce minulého roku by měly vzniknout zhruba 100 evropských univerzit, které budou více vyměňovat studenty, vytvářet společné studijní programy, využívat společné infrastruktury vědecké, my jsme od podzimu jednali s našimi tradičními partnery, jako je Univerzita v Heidelbergu a Sorbonská univerzita, i samozřejmě Varšavská, kdy na jaře tohoto roku jsme uzavřeli alianci, která se jmenuje For Youth, kdy v tuto chvíli velmi intenzivně, a to znamená, že v průběhu týdne jsou až 2-3 konferenční /nesrozumitelné/ mezi prorektory jednotlivých univerzit, připravujeme materiál a projekt pro Evropskou unii, jak společně třeba hodnotit pedagogický proces, ale jak také vytvářet programy, obdrželi jsme asi 70 návrhů vědeckých projektů s propojením ke studiu, které zhruba jsou zaměřeny na takové 4 oblasti, jedna oblast, můžeme říci, že je zdravý populace, jedna oblast jsou jazyky a vzájemné poznávání, třetí oblast je zaměřena na, je zaměřena na moderní jaksi informatiku, sdílení informací, moderní technologie, robotika, a poslední se věnuje, bych řekl, udržitelnému světu a udržitelnosti vlastně naší, naší planety z různých aspektů historie, až samozřejmě po budoucnost, nové zdroje energie třeba.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč tato osa Polsko - Česko - Německo - Francie?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak když jsme, jak říkám, známe se, jaksi tyto univerzity velmi dobře, a jako nejtěsnější bych řekl ta spolupráce je s Univerzitou v Heidelbergu, kde doopravdy to je každodenní kontakt studentů, profesorů v různých vlivných oblastech. A vznikla tak, že se diskutovala právě uskupení té aliance, aby byla doopravdy evropská, protože vím, že třeba se vytváří osa kolem Baltského moře nebo kolem Středozemního moře a vzhledem k tomu, že se velmi dobře známe, tak jsem, tak probíhala nejprve ta jednání Sorbon - Heidelberg, když řeknu takhle, jak jsme si volali. A právě tyto dvě univerzity spolu velmi úzce spolupracují a ty říkají, no, a teďka musíme to prostě tu osu udělat, aby to byla doopravdy Evropa, protože v některých těch aliancích je třeba, jsou země té klasické patnáctky a jaksi na ten střední a východní Evropu se trošku zapomíná, no, a Sorbona má velmi dobrou vazbu s Varšavou a Heidelberg s námi, takže jsme se takhle, takhle propojili a vím, že vlastně jsme si volali třeba v listopadu právě s Bernhardem Eitelem, rektorem Heidelbergu, jsme si domlouvali telefonní hovor, kdy jsme se domluvili, že do toho jdeme a jestli ještě do toho někoho přizveme nebo ne. A já věřím, že ten projekt bude kvalitní a že jaksi umožní našim studentům a učitelům jaksi rozvíjet vědní oblasti a něco nového se dozvědět, jak kolegové od nás, tak samozřejmě my zase od našich partnerů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Až do 12. července hostí Praha 43. mezinárodní biochemický kongres. Vy jste jeho prezidentem. Má nějaké ústřední téma?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak kongres FEBS, je to kongres každoroční, který pořádá Federace evropských biochemických společností, což je uskupení národních společností, dohromady to asi čítá kolem 35 tisíc vědců z Evropy. To motto, které jsme zvolili pro letošní kongres jako organizátoři v Praze, je ta osmička naležato, tedy trošku jako nekonečno, a také to motto je biochemistry forever, teda biochemie navždy. A letos ten kongres má být, řekl bych, takový nádech jubilejní, protože v roce 1948, tedy před 50 lety, se konal 5. FEBS v Praze. V roce 98 obrovský světový biochemický kongres, no, v roce 2009 jsme tady měli 34. FEBS a teď tedy máme 43. Ten kongres FEBS se liší řady od kongresů tím, že je velmi interdisciplinární, to znamená, je, když ho navštívíte, tak můžete slyšet přednášky o karcinogenezi, o ribozomech, o nukleových kyselinách, o buněčném cyklu, o retrovirech, o interakci patogenů s tělem hostitele, o nervových buňkách, těžkých kovech, takže velmi, velmi široce, široce pojat. Také trvá, vlastně jsme ho zahájili v sobotu, a trvá do čtvrtka, a co je takovým, bych řekl, obrovským benefitem tohoto kongresu, že 65 % účastníků toho kongresu jsou mladí vědci, začínající vědci, PhD. studenti, postdoci z celého světa, a ti vlastně zde mají možnost prezentovat své, své výsledky, jak formou posterů, tak i do každých sekcí jsou vybrané přednášky právě těchto mladých kolegů, včetně takových rychlých sděleních, která jsou každý večer. A ještě před tím 2 dny probíhá takzvané of young scientists forum, to znamená, forum mladých vědců, kde přijíždějí špičkoví odborníci, kteří s nimi diskutují, ale také každý z těch účastníků má své sdělení, takže je to vlastně, aby ti mladí nasáli prostředí konferencí, naučili se prezentovat, naučili se jaksi obhajovat své názory, takže tím je ten kongres unikátní a ti mladí lidé jsou velmi zapálení a nadšení a je to taková jaksi věc, která, která člověka, člověka osvěžuje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A kteří významní hosté se kongresu účastní, jsou to nějaké vědecké hvězdy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak na kongresu se celkem účastní asi 1900 účastníků ze 69 zemí celého světa. Jsou tady 3 nositelé Nobelovy ceny, zmíním třeba úvodní přednášku pana profesora Jamese Rothmana ze Spojených států, který před 5 lety obdržel Nobelovu cenu, který objevil způsob otevírání nebo mechanismu otevírání vezikul v buňce a ta přednáška byla úplně krásný příběh, jak se to odvíjelo, jaké, jak a samozřejmě kam i ten výzkum, výzkum jde dál, včera byly velmi, velmi zajímavé přednášky věnované buněčnému cyklu, dneska přednáší kolega Jínek, který je v tom týmu, který objevil tu novou technologii CRISPR, takže jsou tady jaksi lidé velmi špičkových formátů, nejen na ty plenární přednášky, ale i na ty sympozia, kterých probíhá denně, denně 15, protože běží paralelně 5 sekcí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy už jste se toho dotkl, nemají zahraniční hosté dojem, že se v Praze točí i nějaký katastrofický film, jak je to hlavní město rozkopané, protože to nelze přehlédnout zkrátka?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak já bych řekl, že účastníci kongresu jsou velmi spokojeni s průběhem kongresu, s jeho, s jeho úrovní. Výhoda, která je, je, že většinou se pohybují městskou dopravou a tedy ne tramvajemi, ale metrem, protože u Kongresového paláce je stanice metra, metro zatím není postiženo, bych řekl, touto nějakou letní katastrofou, takže tuto možnost mají, mají také, což Praha je třeba ocenit a pro velké kongresy dělá, že vlastně ten kongresová jmenovka je jízdenkou na městskou dopravu, což jaksi je, je velký benefit, za což bych chtěl Praze, Praze poděkovat. A řada účastníků to oceňuje, takže zatím toto nevnímají a pokud jsou nějaké transfery na společenské akce večer, tak ta doprava už je trošku zklidněná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se tedy vrátíme k tomu kongresu, jakou hraje biochemie roli v našem každodenním životě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak biochemie, aniž si to uvědomuje, uvědomujeme, tak hraje obrovskou, protože v našem těle probíhají biochemické procesy, takže každý, kdo se nasnídal, jestliže někdo vypil sladký čaj, tak se mu teďka v těle vstřebávají transportními systémy z tenkého střeva sacharidy, monosacharidy, které se pak budou syntetizovat třeba na /nesrozumitelné/, glykogen, pak samozřejmě to, abychom se mohli hýbat, na to potřebujeme energii, podněty, které dávají neurotransmitery pro to, že teď tady hýbu rukou nebo někdo jde po ulici nebo někde se dívá na počítač a podobně. Pak samozřejmě je to výroba řady, řady produktů, kde samozřejmě ta chemie zase jiného typu se uplatňuje, syntéza kyslíku, který dýcháme, a chlorofyl, jak potřebujeme, takže celá řada procesů, aniž si to uvědomuje, jsou vlastně procesy chemické, biochemické, molekulární, biologické, dělení buněk, přenos genetické informace a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to obří akce, jak jste o tom mluvil, jistě asi bylo náročné ji zorganizovat. Co vás čeká po kongresu. Budete odpočívat, nebo jak naložíte s tím prázdninovým časem?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak po kongresu, po kongresu budu odpočívat, ano, jedu, jedu na pár dní, pár dní do Řecka. A pak mám dovolenou, dovolenou v zahraničí v Kanadě, kde navštívíme i příbuzné, no, a mezitím samozřejmě určitě budou nějaké emaily a řešení problému v Praze a pak se nějak zase ta dovolená překloní k srpnu a začnou starosti se začátkem nového akademického roku a nějaké ještě konference, které, který se účastní po Evropě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a jaký bude ten příští rok, co se chystá na univerzitě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Tak na univerzitě chceme hlavně doakreditovat studijní programy tak, aby do nových studijních programů se mohli hlásit studenti do konce února příštího roku. Druhá věc je, dopracovat hodnocení vědecké činnosti na Univerzitě Karlově, což bychom chtěli to schéma, ten způsob dokončit v letošním roce. No, a pak to bude naplnění a napsání toho projektu té univerzitní aliance, který bychom chtěli také finalizovat kolem, kolem listopadu, prosince letošního roku a pak přijde samozřejmě řada někde více radostných, někdy méně radostných událostí, které život na univerzitě přináší.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl rektor Univerzity Karlovy v Praze a předseda České konference rektorů, profesor Tomáš Zima. Děkuju, na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze, předseda České konference lektorů
--------------------
Děkuji vám a přeju vám i posluchačům hezké léto.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Za pozornost děkuje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.