Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 27. listopadu 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u poslechu. Mým hostem je Tomáš Kraus, tajemník federace židovských obcí, přeji vám dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme prostřednictvím Skypu, například o nejmocnější ženě světa i o symbolice barev, které tento týden rozsvítily celý svět, přeji nerušený poslech. Z /nesrozumitelné/ děvčete nejmocnější žena světa, Angela Merkelová je 15 let ve funkci spolkové kancléřky, pokud křesťanská demokratka neskončí v úřadu předčasně, před vypršením mandátu za rok na podzim, dožene i rekordmana Helmuta Kohla, který v Německu vládl 16 let a 26 dní. Osobně neznám pestřejší politický životopis, nevím jak vy, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, je to pozoruhodné, je samozřejmě postava Helmuta Kohla naprosto klíčová, protože on si jí vybral jako svou nástupkyni, ale když se podíváme vlastně do těch novodobých dějin německých, tak je asi třeba říci, že těch 15 let možná, že to bude o něco déle, jak říkáte, je skutečně, dá se říci, Merkelová éra, protože ona se podepsala do všech možných sfér života, samozřejmě naši kolegové a přátelé v Německu někdy mají trochu odlišné názory, ne všichni jsou její obdivovatelé, a to především díky její pověstné větě wir schaffen es, to znamená my to zvládneme a její otevření hranic, které do země přivedlo skutečně velkou masu nových migrantů. Dodnes ty diskuze jsou velmi jaksi dá se říci, rozdělující tu německou společnost, ale i tak nebo onak Angela Merkel prostě zůstane jednou z klíčovou, z klíčových osobností současné doby, to je jednoznačné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V nedávném průzkumu veřejnoprávní televize ARD až 74 % dotázaných vlastně vyjádřili velkou spokojenost s prací kancléřky, v době pandemie její vláda docela boduje navzdory tomu, že se část společnosti pravidelně bouří. 22. listopadu 2005 to byl ten den, kdy se Angela Merkelová stala první kancléřkou v německé historii, vlastně stala se také první předsedkyní německé politické strany CDU, do které svým způsobem jaksi nezapadala, do těch možná zajetých kolejí tehdejších stran a západoněmeckých mužů katolíků, jak se jí říkalo, ona rodačka z NDR, dcera protestantského pastora, navíc žena a vědkyně, jaká je nebo byla éra Angely Merkelové, co přinesla německé společnosti?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Já si myslím, že německá společnost právě pod jejím vedením dokázala to, že je vlastně jedním z klíčových hráčů v dnešní Evropě, takže když se, jak jste správně říkala na začátku o Angele Merkelové mluví jakožto o nejmocnější ženě minimálně Evropy, tak je to právě díky tomu, otázka je, jak by Německo vypadalo, kdyby v jejím čele stál někdo jiný, já si myslím, že německá společnost jako taková by asi v této pozici byla stejně, protože známe vlastně i německou historii a víme, že prakticky v těch novodobých dějinách s výjimkou té tragické kapitoly nacismu, Německo vždycky se snažilo o takovouto význačnou roli, kdy v Evropě bylo třeba s ní počítat, naštěstí po druhé světové válce se vydalo Německo a musím tady jednoznačně říci, že pod vlivem západních spojenců, vydala se demokratickou cestou, svojí roli tam samozřejmě sehrály Spojené státy, které po válce z toho vytvořily vlastně ve spolupráci i s těmi ostatními vítěznými velmocemi na západě ten takzvaný německý zázrak a ta kapitola Angely Merkelové je svým způsobem určitá kontinuita celého tohoto vývoje pro, přestože sjednocení, které vlastně připojilo do Spolkové republiky ty nové spolkové země, tedy to bývalé NDR, tak bylo velice náročné, ale myslím si, že to je i z toho ekonomického hlediska, zase tam zaznívaly velice kritické hlasy, že jak se to mělo dělat a proč se to mělo dělat jinak, tak přesto přese všechno tady možná už je určitý odstup historický a dá se říci, že to bylo nesmírně úspěšné, protože vždyť víme i podstatně nevím, jak naši posluchači, ale my do toho Německa jezdíme poměrně často, i do těch východoněmeckých částí a tu prosperitu a demokracii a vlastně, dá se říci, takový velice vysoký životní standard vidíme, vidíme všude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Angela Merkelová už nyní vládne o rok déle než Konrád Adenauer a 2× déle než Gerhard Schröder, jak byste, pane Krausi, možná ohodnotil její politický styl. O Helmutu Kohlovi se mimo jiné říkalo, že umí problémy vysedět.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Tak ona je trošičku je jiný typ, možná, že to je dáno právě to, o čem jste také mluvila, to je ten její background, kdy ona je skutečně vědkyně, ona je samozřejmě žačkou, což se samozřejmě ví u nás pana prof. Zahradníka, který bohužel nedávno zemřel a takže ono se to tak trochu projevuje i na tom jejím stylu, přestože dá se říci, ona je rázná, dokáže si prosadit spoustu věcí, ale zároveň se snaží o určitý konsensus, což je vidět i prakticky v tom, jak vznikaly ty vládní koalice, které byly, myslím, že 4 nebo 5 za to její období a svého času to dokonce vypadalo, když jsme sledovali, že to je vlastně slepá ulička, že se, že to nikam nepovede tento vývoj a jí se pokaždé podařilo nějakým způsobem tu vládní koalici sestavit a někdy to bylo i stranami, které nebyly úplně jaksi v očekávání, že by se dostaly do těchto vládních pozic, takže ona je určitě konsensuální, ale zároveň si určitě dokáže prosadit tu svoji linii, takže to je obdivuhodné svým způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, kdo po ní převezme kancléřské žezlo z čela CDU, Křesťanskodemokratické unie odešla už před dvěma lety.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No a ona si zvolila samozřejmě svoji nástupkyni, respektive zase to byl určitý konsensus, ale je otázka, skutečně až ona odejde, jak to deklaruje neustále do dnes, kdo to po ní převezme a to je veliký otazník, protože jakkoliv jsou některé její kroky diskutabilní, tak jak jsme o tom mluvili, tak ono je nesporně tím člověkem, který dokáže tu zemi vést a nevím, jestli někdo takový v jejím okolí má takovéto charisma a takovouto zkušenost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že se bude Angelu Merkelovou vzpomínat také je otázka, jestli v Německu nebo v Evropě zejména v souvislosti s tou migrační vlnou 2015?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Obávám se, že ano, protože je to věc, která je skutečně kontroverzní, dodnes v německé společnosti jsou její zásadní příznivci a zásadní odpůrci a i kdyby ještě v tom období, které možná jí čeká, což nebude asi dlouhá doba, jak se předpokládá, dokázala udělat cokoliv, tak stále tam bude tento diskutabilní moment, i když se na to potom podívají historici z nějakého odstupu, ale to asi přenechme jim to hodnocení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor dnes mají názory Tomáše Krause, tajemníka federace židovských obcí. Pozítří v neděli zapálí křesťané první svíčku na adventním věnci. Historicky je podle křesťanské liturgie hlavní barva Adventu fialová, což je barva pokání, postu, stejně jako barva přivítání příchodu krále Ježíše Krista na svět. Fialová je také barvou utrpení, během postní doby velikonočního týdne, jakými barvami pro vás, pane Krausi, hraje závěr roku?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, jsem rád, že jste to zmínila, protože jestli si mohu dovolit udělat mírnou reklamu, nám se podařilo ve spolupráci s operou Národního divadla taková docela ojedinělá věc, protože je připraven právě pro tuto dobu, pro ten adventní čas jsou připraveny adventní koncerty orchestru Národního divadla, opery Národního divadla a do tohoto adventního programu byly zařazeny i 2 Chanukové písně, protože chanuka začíná, náš velký svátek začíná také v této době 10. listopadu večer, což je vlastně za chvilinku.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
A podařilo se nám tedy ve spolupráci s Beno Blachutem zařadit takovou klíčovou píseň, která se zpívá všude na začátek tohoto svátku Chanuka. Jmenuje /nesrozumitelné/ a potom na konci na ten poslední den bude zase něco spíše z té sefardské tradice. Písnička, která se jmenuje /nesrozumitelné/, tedy 8 svící, takže, takže pokud budou mít naši posluchači možnost se připojit k těmto adventním koncertům, je to samozřejmě on-line, tak si myslím, že si je velice užijí, protože aspoň to co jsem já z toho viděl, tak je skutečně pozoruhodné, takže děkuji tímto i Národnímu divadlu a opeře Národního divadla, především panu Blachutovi, ale k té vaší otázce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ještě k té Chanuce, bude letos, už jste řekl, že i Chanuka bude jaksi on-line nebo takové ty, ty oslavy připomene, víme, že i málo světla rozežene hodně tmy, jak se říká, bude ještě něčím třeba specifická?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Já si myslím, že letos je všechno specifické, protože poprvé jsme se naučili, že některé věci jakkoliv to bylo nepředstavitelné, se dají dělat na dálku dají, se dělat tedy virtuálně on-line, ne že bysme z toho všichni byli příliš nadšení, to asi ne, ale možné to je, takže je připravená celá řada programů, včetně nějakého přenosu z některých našich synagog, pravděpodobně to bude z jeruzalémské synagogy, právě na tyto dny, na to zahájení, tak jak vlastně jsme byli zvyklí i během normálního provozu, že jsme se vždy sešli v loňském roce, v jeruzalémské synagoze se sešlo poměrně hodně lidí a bylo to velice, velice, byl to hezký zážitek, takže doufáme, že i v této nelehké, nehezké době se nám podaří alespoň takto virtuálně to také napravit, ale k té vaší otázce, no tak taky jste to teďka před chvílí řekla, tam nejde v našem případě tedy, když se bavíme o chanukových svátcích, tak nejde až tak moc o nějaké barvy těch světel, jde o to světlo samotné a tam je ta symbolika zcela jednoznačná ono se někdy mluví o svátcích Chanuka jako o židovských Vánocích, to je naprosto nepřesné, ono s těmi Vánocemi to nemá absolutně nic společného, až na to, že se právě to, o čem mluvíme, že se konají ve stejné době jako ten Advent, často se i překrývají ty chanukové svátky dokonce vánočními svátky přímo, takže to roční období, které samozřejmě v našich zeměpisných šířkách je svým způsobem možná pro někoho depresivní, protože je brzo tma a je zima a ne všichni to dobře snášejí, tak to světlo v tom hraje obrovskou roli a ta symbolika je samozřejmě jednoznačná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V tomto týdnu dominovaly dvě barvy, první byla oranžová, do které Organizace spojených národů oblékla kampaň proti násilí na ženách, celosvětově se 35 % žen za svůj život setkalo podle statistik s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže, to ale vůbec nezahrnuje množství žen, které se setkaly se sexuálním obtěžováním, teď běží šestnáctidenní kampaň, která vyvrcholí 10. prosince, což bude den lidských práv a tehdy by se měla oranžově nad hlavním městem naším rozzářit Petřínská věž, tady vidíme, že vlastnit svět čelí nejenom pandemii koronaviru, ale také sexuálnímu násilí a domácímu násilí, protože právě mimochodem v souvislosti s nemocí covid-19 se poukazuje na to, že důsledkem takovým nechtěným těch protiepidemických opatření, mnoho lidí pracuje z domova, zůstává doma nebo nemá práci, omezili jsme sociální kontakty, takže to nechtěně přispělo právě ke zhoršení domácího násilí.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Je to taková ta ponorková nemoc, která se projevuje různými způsoby a a možná, že pro ty partnery je to poučné, že třeba zjistí v té době, koho si vlastně vzali a s kým vlastně žijí, ale i to bychom zabrousili do trochu jiných sfér, ano, sexuální násilí je věc, o které se ve společnosti nemluví a možná, že se o něm ani příliš v té, v tom veřejném prostoru neví. Já připomenu ovšem jednu věc, která také souvisí se světlem a tentokrát červeným. My jsme narazili právě na to, že se koná tyto akce, konají tyto akce, upozorňující na sexuální násilí ve středu, kdy jsme s kolegy z organizovali již třetí ročník takzvané Červené středy, je to vlastně akce, která vznikla také na připomínku něčeho, co se ve světě příliš neví, respektive především se to neví u nás v Evropě, a to je pronásledování křesťanů pro jejich víru, tato akce původně vznikla ve Velké Británii, jejím organizátorem a takovým hlavním motorem bylo Lord Elton a postupně se rozšířila po celé Evropě a je to skutečně velice zajímavá věc, protože my jsme se během těch konferencí a tím nemyslím jenom tu, tentokrát středeční, ale vlastně od samého začátku my se dozvídáme, jak vypadá situace křesťanských společenství v některých zemích Asie a Afriky, ale jsou to nepředstavitelné věci, tam skutečně dochází k dost tragickým genocidám, ne nepodobným tomu, co si Židé prožívali v období holocaustu a ten svět o tom prakticky neví, protože je to daleko, netýká se to bezprostředně té euroatlantické civilizace, občas se nějaké střípky zpráv do těch médií dostanou, ale zdaleka není jasný ten celkový pohled. My jsme již před dvěma lety, respektive třemi, když jsme začali připravovat českou účast na této dneska už globální akci, tak naším takovým českým novem s přidanou hodnotou, chcete-li, je, že jsme se zaměřili nejenom na pronásledování křesťanů, ale přidali jsme k tomu i problematiku antisemitismu a v současné chvíli vlastně tato akce už má podobu upozornění na pronásledování všech lidí pro svou víru, což je zásadní tedy obrat nebo /nesrozumitelné/ v té celkové koncepci, my se chceme podívat na to, jak jsou lidé pronásledování pro svoje náboženské přesvědčení a myslím si, že se nám to podařilo, tu akci organizujeme společně s institutem pro křesťansko-demokratickou, pro křesťanskou demokracii IKDP, ale hlavními organizátory té pražské akce a vlastně dneska, dá se říci, už celorepublikové je Česká biskupská konference Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně je to celosvětová akce.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ano, ano, já jenom doplním, že možná, že si někteří především tedy Pražané všimli, že právě, jak jste mluvila o tom, že některé veřejné prostory jsou, budou nasvíceny oranžově, tak nám se podařilo právě v tu středu nasvítit některé pražské dominanty od Rudolfina, Petřínské rozhledny, Černínského paláce až po některé chrámy v centru Prahy, kde proběhl takový průvod se svíčkami, který skončil a dovolím si říci, že už prakticky tím, že to děláme potřetí tak tradičně u staronové synagogy, která byla také červeně nasvícená, byl to velice impozantní pohled a tam jsme to shromáždění ve večerních hodinách ukončili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ta statistika je opravdu alarmující kolem 100 000 000 lidí každoročně kvůli své víře zavražděno.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pomáhají, pane Krausi, podobné iniciativy zvýšit povědomí o této problematice?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, je to přesně tak, jak říkáte, oni pomáhají zvýšit povědomí, ale nezabrání tomu, to je právě na tom to tragické, jakkoliv můžeme jaksi tady upozorňovat a bušit jaksi alarmujícím způsobem do, do všeho možného, tak vždy přijde nějaká takováto věc, která a zase tam na té konferenci bylo zcela jednoznačně řečeno a ta paralela s holocaustem se nabízí, že to nepřichází z čistého nebe, to nepřichází ze dne na den, ty symptomy jsou dlouhodobé, ať už je to genocida vůdců Tuci nebo v asijských zemích pronásledování v Číně a v dalších oblastech. Ví se o tom, ty symptomy jsou známé, ale nikdo proti tomu nic neudělá, což je, bohužel něco co naši otcové a dnes naši, naši rodiče a prarodiče by nebyli úplně rádi, protože oni ti, kteří přežili holocaust, tak jejich hlavní mantrou vždycky bylo, ať už se nikdy nic takového neopakuje a ono se to bohužel opakuje, i když ne v těch evropských podmínkách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A čím si vysvětlujete laxnost, lhostejnost?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Možná tím, že to je trochu daleko, není to úplně přímo v tom našem hledáčku euroatlantické civilizace, evropsko-americké, dá se říci, a za druhé asi se ne vždy dostávají veškeré informace ven, to je taky velká, velká součást tohoto problému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tomáše Krause, tajemníka Federace židovských obcí, který je hostem dnešního vydání, se nyní zaměříme na jeden nových snímek, který reflektuje soužití různých kultur, je to italské sociální drama Život před sebou, premiéru měl na platformě Netflix a hraje v něm legendární italská herečka Sophia Lorenová, která v září oslavila osmdesáté šesté narozeniny a po 10 letech je to její další celovečerní film, režíroval ho její syn Eduardo Bonty, je to příběh stárnoucí ženy a opuštěného senegalského chlapce. Sophia Lorenová hraje ženu, která přežila holocaust, živila se jako prostitutka a nyní se stará o děti bez domova, námětem se stala stejnojmenná kniha Romaina Garyho, poprvé byla filmově zpracovaná v roce 1977 jako Madam Rosa. Snímek, který určitě má co říct právě i v kontextu toho, o čem dnes mluvíme.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ano přesně tak, no já se na něj těším, zatím jsem ho neviděl, předpokládám, že na Netflixu bude k dispozici. Je to zajímavé, protože tak, jak říkáte, on to je vlastně román, který byl známý svého času, když vyšel někdy v těch sedmdesátých letech, on myslím, že Romain Gary, který původně se snad jmenoval Roman /nesrozumitelné/ a narodil se ve Vilniusu v takové té tradiční židovské rodině a emigroval, tedy potom přežil a emigroval do Francie, tak on za to dokonce dostal tu /nesrozumitelné/ cenu, která v jeho případě to bylo docela sporné, protože on už jednu dostal a nemělo se, vlastně ti autoři neměli dostávat takovéto ceny 2× nebo konkrétně tuto cenu a on byl snad jediný, který jí dostal, přestože mu to bylo samotnému nepříjemné a používal několik dalších pseudonymů, vím, že kolem toho byla docela, docela zajímavá historie, ale každopádně ten román sám o sobě je úžasný tím, že vyšel v těch sedmdesátých letech, tak objevil něco, co možná je aktuální dneska, právě proto si myslím, že sáhli autoři po tomto tématu, protože tam jde skutečně o to, že někdo, kdo přežil holocaust, se stará o někoho, kdo to velice potřebuje, a to je něco, co se skutečně objevuje mezi těmi, kteří přežili holocaust, já to vím ze svého okolí, ze své vlastní zkušenosti, většina těch lidí, kteří to přežili, se skutečně velmi angažuje v těch věcech veřejných, když to řekneme takto, především v charitách, dobročinnosti a snaží se ten svět udělat lepším právě, to o čem jsme mluvili před chvílí, aby, aby se ty tragédie již neopakovaly, ten film je velice zajímavý také v tom, že Sophia Loren, přestože jí tedy režíruje její vlastní syn, je pro tuto roli přímo asi stvořená, protože já si pamatuju, já jsem Sophii Loren zažil v dobách její největší slávy jakožto dítě, chodil jsem do kina se svými rodiči a vím, že můj táta především, tedy velký obdivovatel ženské krásy, tak říkal, že ona musí být Židovka, protože ty její rysy jsou jaksi jednoznačné, neprokázalo se to nikdy, možná, že to ani tak vlastně asi, asi, to ani není, není pravda, nicméně i v tomto jejím vysokém věku je to úžasné, jak, jak ona vypadá a já se na ten film strašně těším, vy jak jste správně říkala, tak je to vlastně reamake z roku tuším 77, kdy tehdy mám dojem, že tu hlavní roli, tu madam Rosu hrála Simone Signoret.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
A ještě možná, když jsme v tom filmovém světě, tak připomenu našim posluchačům, především těm pamětníkům, jako jsem já, že vlastně Romain Gary měl za manželku /nesrozumitelné/, která byla nesmírná hvězda možná i u nás si vzpomenete na slavný film U konce s dechem s Jeanem Paulem Belmondem, tak /nesrozumitelné/ a ona tam hrála jednu z těch hlavní rolí, tak to je manželka právě Romaina Garyho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A my jsme.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Já se velmi těším.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
My jsme, bohužel u konce s časem, pane Krausi, děkuji za vaše postřehy, za váš čas a přeji vám krásný den, na slyšenou.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Doufám, že příště se setkáme nejen virtuálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budu v to doufat. Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.