Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 16. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy v pondělí oficiálně přemístili své velvyslanectví z Tal Avivu do Jeruzaléma. Přesun ambasády doprovázely silné protesty Palestinců, za své hlavní město totiž Jeruzalém považují také oni. Izraelská střelba v okupovaném pásmu Gazy si vyžádala desítky mrtvých Palestinců, zraněných jich bylo téměř 3 tisíce. Jak vy vnímáte pane Krausi tuto událost?

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Tak tam je třeba v prvé řadě vnímat i to načasování. Ono nešlo tak pouze o ten přesun, tam šlo o připomenutí si sedmdesátého výročí založení státu Izrael, takže to datum bylo zvoleno právě proto, že podle občanského kalendáře k vyhlášení nezávislosti došlo právě onoho 14. května 1948 a to že se vlastně tyto dvě události spojily tak je v podstatě symbolické, bylo to rozhodnutí americké administrativy, tímto způsobem jaksi připomenout sobě, ale vlastně i celému světu toto významné výročí. Původně se měl té ceremonie účastnit i prezident Trump, ale na poslední chvíli to odřekl, myslím si, že ten důvod i když to takto nikde nezaznělo, byla nějaká drobná operace jeho manželky, ale samozřejmě vyslal dceru Ivanku, vyslal svého zeťe Jareda Kushnera, takže to zastoupení tam bylo poměrně významné také z těch Spojených států. To, co se stalo po té, tak je zase třeba vnímat v určitém kontextu. Palestinci tyto protesty připravovali poměrně dlouho a běžely už šest neděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom to vysvětlím, tam šlo o takzvaný velký pochod za návrat, cílem bylo upozornit na ten dosud nevyřešený problém palestinských uprchlíků, kterých je v tom samotném pásmu Gazy asi 70 procent.

Čtěte také

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Já myslím, že vy jste řekla zcela jasně podstatu věci - vyřešit problém palestinských uprchlíků, no ale kde to jsme, dyť jsme 70 let po té, jací uprchlíci, dyť jakýkoli stát by se měl postarat o své občany, ať už přišli odkudkoli. Do Izraele přišlo mnohonásobně víc lidí za těch 70 let a jsou to běžní občané, kteří jsou integrováni do celé společnosti na těch palestinských územích jsou drženi v uprchlických táborech v podstatě jako rukojmí toho svého vedení, které je používá jako určitou kartu při vyjednáváních a ono to potom právě má tyto tragické důsledky. To, co se stalo předvčírem je samozřejmě naprosto tragické, ale jednoznačně je třeba přisoudit vinu právě tomu palestinskému vedení, respektive Hamásu, protože Izraelci upozorňovali na to, že si prostě nenechají rozvrátit tu hranici, mě to promiňte připadá trochu jako kdyby ve východním Berlíně se někdo rozhodl před třiceti lety, že jaksi vezme útokem zeď, to je prostě jako vyjít před kulometná hnízda schválně, ono to skutečně takto bylo, není to poprvé, kdy arabská vedení používají své vlastní lidi jako živé štíty a to je skutečně tragické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A museli pane Krausi použít ostrou střelbu? Ono totiž ty tragické události vyvolaly velmi ostrou polemiku, dostalo se to až na půdu Rady bezpečnosti OSN o tom, zda izraelská armáda nasadila přiměřenou sílu, či nikoli. Tu střelbu do demonstrujících Palestinců odsoudil i třeba nejstarší izraelský deník Haarec, ten napsal cituji „třeba, že má Izrael právo na obranu svých hranic, nemá žádné právo bez zábran zabíjet ty, co kdo se snaží jeho hranice překročit", to se píše v izraelském listu.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Izraelci jsou známy vlastně diskuzí jaksi vnitřní, ostatně celé židovské náboženství je založeno na dialogu a diskuzi. Jasně, je to věc naprosto sporná a tak, jak to i bylo v minulosti a tak, jak to známe z těch izraelských praktik, tak určitě bude vytvořena jakási vyšetřovací komise v rámci armády, možná v rámci i vlády a bude se zkoumat, nakolik to bylo oprávněné, nakolik to nebylo oprávněné a možná, že nějaký výsledek potom zazní i na té mezinárodní scéně, ale obávám se, že už to nikoho nebude poté zajímat, tam jde vždycky o tu reakci jaksi okamžitou. Samozřejmě je to sporné, jestli bylo zapotřebí toto udělat, ale podle těch zdrojů, podle některých komentářů a podle mnoha reportáží, oni ti Palestinci skutečně ozbrojeni byli a oni tu střelbu zahájili, takže dokonce tam došlo k několika incidentům s výbušninami, oni se snažili vyhodit ten plot do povětří, dokonce použili něco, co se podle mých informací, které se neobjevily v těch běžných médiích, oni vymysleli poměrně takovou docela zvláštní věc, oni posílali výbušniny na dracích, takže ty draky pouštěli přes tu hranici a výbušniny právě padaly na izraelské území, takže to je regulérní válečný konflikt, do kterého ovšem oni nahnali civilisty, takže tam o to je to tragičtější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozděluje nyní svět pane Krausi, řekněme obrazně a možná doslova 54 km, to je ta vzdálenost mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, kde už nyní sídlí americká ambasáda, protože když se podíváme na postoje Evropské unie, tak ta vlastně není jednotná. Česko, Maďarsko a Rumunsko zablokovali v uplynulých dnech přípravu společného prohlášení osmadvacítky, které mělo být kritické k tomu přestěhování velvyslanectví Česko jako jedna z mála zemí poslala svého velvyslance v Izraeli na oslavu toho pondělního přesunu, většina zemí unie to bojkotovala.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Je to bohužel situace, kterou známe z poslední doby a je velice nešťastná a řekl bych neprozíravá, protože vůbec nereflektuje skutečnosti tak, jak jsou ale je to názor jednotlivých států, mohou si ho držet. Tam je skutečně sporné, zda toho má být názor celé Evropské unie, podle mých informací proč Česká republika nepodpořila toto prohlášení, mělo především jeden důvod, v tom textu té deklarace, jaksi někde na konci mezi řádky téměř bylo napsáno, že členské státy se zavazují, že své ambasády nikdy do Jeruzaléma nepřesunou a to by bylo zcela v rozporu s tím, co česká diplomacie a prezident Zeman dlouhodobě říkají a tato pasáž tam byla tak jaksi ne úplně správně včleněna. Navíc tam došlo k poměrně zvláštní situaci, návrh tohoto textu byl rozeslán členským státům těsně před obdobím, kdy v Bruselu byly svátky, takže tam vlastně týden nikdo v těch institucích nebyl a nebylo vůbec možno reagovat, tam dokonce podle mých informací bylo tak, že toto prohlášení měly jednotlivé státy schválit per rollam, to znamená písemně, nikoliv žádná diskuze o tom textu vůbec nemohla proběhnout a pokud by možná proběhla, tak by Česká republika žádala, aby tato jedna sporná věta byla vypuštěna a připojila by se k tomuto prohlášení, ale toto nebylo možné, spíše z takových těch administrativních důvodů, tak bylo jednoznačně možné pouze to celé jaksi shodit pod stůl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je Česká republika jednotná ve svém postoji vůči přesunu ambasády, protože třeba pro dnešní vydání MF Dnes odcházející ministr zahraničí Martin Stropnický v podstatě naznačil, že tedy hlavně po střelbě a mrtvých Palestincích z pondělí vůbec není jisté, aby se ambasáda v příštím roce do Jeruzaléma přestěhovala.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Já jsem s panem ministrem o tom mluvil, myslím si, že je jednotná v tom řekněme způsobu, jak to provést možná jednotná, možná tedy určitě není jednotná ani v tom řekněme scénáři časovém, takže tam není zcela jasné, jak co kdy proběhne, je jasné, že v letošním roce a to už je naplánováno, bude otevřen honorární konzulát v Jeruzalémě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem paní Tatiana Hoffmanová dlouholetá spolupracovnice Českého rozhlasu.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Naše přítelkyně, kamarádka Tatiana Hoffmanová byla honorární konzulkou, bohužel zemřela před dvěma lety, tak ona právě tuto funkci zastávala a pan Dan Propper samozřejmě, který je původem z Teplic a který tady po roce 1989 se znovu vrátil a otevřel tady několik firem, tak je samozřejmě velice důstojným honorárním konzulem, takže toto bude naprosto v pořádku, pak se počítá s tím, že do konce roku bude v Jeruzalémě otevřeno české centrum, což je zase velice logický krok, ono existuje v Tel Avivu, je velice úspěšné především za ředitelování našeho přítele Lukáše Přibyla známého dokumentaristy a režiséra, kterému se podařilo za těch několik let vybudovat z tohoto centra skutečně ostrůvek české kultury v Izraeli, velice uznávanou instituci a toto tedy se přesune do Jeruzaléma, kde ten kulturní program možná není tak bohatý jako v Tel Avivu, Tel Aviv, to je dneska město, které pulsuje kulturou a životem, v Jeruzalémě je trochu jinak, takže toto je zcela logický krok, který byl přivítán na všech stranách. Ta samotná ambasáda, tam skutečně záleží na tom, kde bude, protože zatím se nenašla vhodná budova i když jsme měli velice zajímavou možnost, protože bylo nabídnuto takové dočasné řešení v rámci mise Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, to je ten známý ICEJ, který působí v Jeruzalémě, jeho ředitel Mojmír Kalus je dneska ředitelem vlastně celosvětovým a má sídlo právě v Jeruzalémě a je to v budově, která shodou okolností tedy v současné době patří Pobřeží slonoviny, nevíme, jak se k tomu Pobřeží slonoviny dostalo, ale naši kolegové udělali rešerši historie této budova a zjistili, že je to bývalý československý konzulát v Palestině, tedy v roce před druhou světovou válkou a ona slavná návštěva prezidenta Masaryka v tehdejší Palestině, tak on bydlel právě v této budově prezident Masaryk, takže by to mělo docela i takový symbolický význam, že bychom se do této budovy vrátili, ale zřejmě jaksi z technický a logistických důvodů to zatím ještě neproběhlo a tam právě není zcela jasné, kdy k tomu dojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začal pane Krausi Donald Trump, americký prezident, tím přestěhováním ambasády Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma další díl, řekněme konfliktu, hádky s Evropou tentokrát o Jeruzalém, protože spojence v tuto chvíli rozděluje také přístup k Íránu a k jaderné dohodě, od které Donald Trump před pár dny odstoupil.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
No kdybychom se na to dívali z té evropské perspektivy, tak bychom to tak mohli vnímat, ale já si myslím, že americká administrativa to takhle nevidí, tam jde spíš o to, že Donald Trump vyhlásil určité body během své volební kampaně, program a ten plní. Jaksi důkazem toho je situace v Koreji, kde také ze začátku to vypadalo, že to je mission impossible a ukazuje se, že tam jakási dohoda možná je, pokud tedy ta korejská strana je důvěryhodná, což je samozřejmě sporné, může se jaksi zachovat všelijak, ale už to, že se došlo do situace, kde jsme dneska, tak je svým způsobem velice pozitivní a nikdo to nečekal, takže možná v té izraelské relaci se můžeme také dočkat nějakých překvapení v tomto smyslu, možná, že i dokonce pozitivních. Ta íránská dohoda to je zásadní problém, který vlastně ovlivňuje celý region, tam a podle většiny expertů ta dohoda skutečně nebyla dobrá, to, co Amerika za prezidentování Baracka Obama jaksi podepsala a s ním i, vlastně to světové společenství, to je dohoda, která je zcela standardní a výhodná pro partnery, kteří jsou důvěryhodní, ale v momentě, kdy máte režim, který jaksi eufemisticky řečeno neříká vždy pravdu a dokladem toho je nedávné zveřejnění těch tajných dokumentů ze strany Izraele, kdy ty tajné služby prostě mají jasný důkaz o tom, že ta dohoda byla prostě na papíře a ve skutečnosti dodržována nebyla, tak pak je to skutečně všechno sporné a tak, jak dneska Evropa k tomu přistupuje, tak je to určitý mix naivity, ale obávám se poměrně cynického přístupu, protože zatím je obrovský byznys.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme třeba na titulní stránku renomovaného německého magazínu Der Spiegel, tak je tam zobrazené ta karikatura ruka na prostředníčku je namalována hlava Donalda Trumpa, ten je vztyčený ten prostředníček a u toho je text goodbye Europe. Jak se mohou dál vyvíjet ty vztahy transatlantické podle vás, mezi Evropou a Spojenými státy a ostatně Izraelem?

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
No, ono se to tak trošku točí v kruzích, takový ten anti-amerikanisumus známe už z dob prezidenta Mitterranda a jeho nástupců, kdy došlo dokonce k takovým legračním situacím, kdy Amerika na to odpovídala svým způsobem, kdy hranolky jaksi, které známe v českém prostředí, které jsou pom frites původně, tak v Americe se tomu říkalo french fries a oni to přejmenovali na freedom fries, to znamená jaksi hranolky svobody dá se říct, aby jaksi ta připomínka Francie a všeho francouzského zmizela, dokonce byl bojkot koňaku a francouzských vín, nevydrželo to naštěstí dlouho, ale není to nic nového, tam zkrátka a dobře docházelo a dochází k takovým řekněme nedohodám mezi Francií a to je vlastně dnes jeden ze dvou lídrů v Evropě, který bude ovlivňovat tu celkovou atmosféru v celkové Evropské unii, tak možná že to souvisí skutečně jenom s osobností Donalda Trumpa a pokud třeba někdy v určité době se objeví v čele Spojených států nějaký jiný prezident, tak třeba bude situace jiná, ale ono to je velice nebezpečné, protože ty příkopy potom jsou vykopány příliš hluboké a je těžké se potom vrátit k nějakým slušným vztahům, což bychom si všichni přáli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké důsledky by mohl mít současný český pro izraelský postoj pro spoj s arabským světem, který si samozřejmě pozice Česka velmi dobře všímá.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
A já si stále myslím, že česká diplomacie drží linii, která tady byla nastavena už od doby, kdy byl prezidentem Václav Havel a to je jednoznačně objektivní postoj. My máme ten postoj zcela vyvážený, nechci říkat, že vlastně hrajeme na obě strany, vždycky ta izraelská linie převážela, protože to je v podstatě konstanta té české zahraniční politiky dobré vztahy s Izraelem a možná bychom to měli i do budoucna takto držet, já doufám, že to tak bude, protože toto je naše devíza. My i v té Evropě jsme známy tím, že máme vynikající vztahy s Izraelem, je to dáno těmi historickými okolnostmi, je to dáno velice podobnou mentalitou, je to dáno i když se člověk podívá na mapu, tak těmi geopolitickými historickými souvislostmi, které jsou jaksi do očí bijící, jak jsme si podobní a měli bychom i v té Evropě možná sehrát tuto roli výrazněji, kdy můžeme být takovým tím můstkem mezi nechci říkat těmi mírutvorci, ale připomenout pouze to a to byla vize Václava Havla a my jsme byli tehdy u toho, kdy on nabízel, že tím jevištěm pro mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci a arabským světem by mohla být Praha, to se nestalo, potom se to odehrálo v Oslu, kdy byly podepsány vlastně ty první dohody, ale myslím si, že ta politická linie od té doby, ať tady byla jakákoliv vláda, tak se nezměnila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se bude, dovedete si to představit, konat příští rok ve svatém městě ta evropská hudební nebo šoubyznysová mezinárodní soutěž Eurovize, tu letošní vyhrála izraelská zpěvačka Netta.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Já si myslím, že to bude obrovský svátek hudby, Izraelci na toto jsou připravení, oni to umějí a připomenu, že to není poprvé, kdy se něco takového stalo, kdy izraelský interpret vyhrál Eurovizi, ono se to stalo už minulosti třikrát, kdybychom to měli brát úplně od začátku, tak první vlastně takovou významnou interpretkou byla Esther Ofarim, která potom zůstala v Německu, ona v roce 1963 s písničkou, která se jmenovala "nesrozumitelné" vlastně to je ve francouzštině odejdi nebo nepřicházej, tak ona reprezentovala Švýcarsko a ten úspěch byl tak obrovský, že ona a její manžel Abi potom vytvořili vlastně manželské duo Esther a Abi Ofarimovi zůstali v Německu, zůstali v Evropě a stali se tedy dneska bychom řekli superstarts, ale to bylo v roce 1963, oni nevyhráli nebo ona byla druhá, ale pak v roce 1979 to byla písnička Hallelujah, pokud si dobře vybavuji, velmi známá, nebyla to ta, kterou známe od Leonarda Cohana, ale tohle Milk and Honey a Gali Atari, velice známá melodie, tady asi nemáme možnost si ji přehrát, ale rok předtím to ještě byla písnička, která se jmenovala "nesrozumitelné" Icar Cohan a kapela Alfabeta, takže není to poprvé a Izrael na toto je připraven.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vnímá to politicky letos?

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
To je obrovské překvapení, protože by se dalo čekat, že v Evropě cokoli izraelského nemůže vyhrát a stalo se tak a já jsem rád, že česká porota k tomu velmi přispěla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém smyslu hlasování?

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Protože ona těch svých 12 bodů dala právě Nettě, tady je zajímavé, že Netta je celým jménem Netta Barzilai a já se musím zeptat našeho přítele Schmuela Barzileie známého synagogálního zpěváka z Vídně, s kterým jsme chtěli s Felixem Slováčkem udělat nedávno šňůru po našich synagogách, jestli je tedy příbuzný Netty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k poslednímu tématu, nadace amerického finančníka maďarského původu George Sorose odchází z Budapešti do Berlína, důvodem má být repesivní tlak vlády maďarského premiéra Viktora Orbána. Komu a proč tedy tolik vadí, je to jenom Viktor Orbán?

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Je to obrovská škoda, že oni odcházejí z Budapešti a ještě větší škoda je, že odcházejí do Berlína, protože vím, že tady byly plány, dokonce premiér Babiš nabídl panu Sorosovi celý komplex pražské invalidovny pro tyto účely, ale oni se tedy nakonec rozhodli pro Berlín, což je opravu škoda, v Praze by takováto nadace velice slušela a všichni by byli velmi rádi, já si pamatuji, že ještě právě za Václava Havla se uvažovalo o tom, že místo do Budapešti půjde tedy George Soros sem, ale nakonec zvolil své rodné město.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Praze už vlastně byl George Soros, založil tady středoevropskou univerzitu, česká vláda se později odmítla podílet na tom financování a škola naši metropoli opustila.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Přesně tak, to bylo také poměrně nešťastné, on pan Soros je trošku kontroverzní postava, to je pravda, ale to, co se děje v Maďarsku je tedy nehorázné, protože ono to není jenom jaksi zaměřeno na něj, jako na osobu a na osobnost, ono to má v zásadě takovou až antisemickou formu, protože Soros je představován jako arciďábel, který se snaží zničit maďarský národ tím, že do země žene jaksi hordy uprchlíků, což je totální pitomost a je to skutečně konstrukce, která je svým způsobem zlovolná, tady jde o to, že to, co říká Orbán, ono je to takový trošku začarovaný kruh, protože to, co on říká si myslí většina společnosti a většina společnosti to říká, protože to říká Orbán, takže ten a bohužel musím zase konstatovat, protože to vím od svých kolegů z maďarské židovské obce, díky tomu jaksi úroveň antisemitismu v Maďarsku se rapidně zvedla v posledních letech a má to skutečně neblahé důsledky na celou společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a viceprezident evropského židovského kongresu, já vám děkuji za vaše názory postřehy a těším se za měsíc na slyšenou.

KRAUS Tomáš, tajemník Federace židovských obcí
--------------------
Děkuji a hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje a zve k poslechu zítřejšího Jak to vidí, kdy je připraven rozhovor s kardinálem Dominikem Dukou, příjemný poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.