Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 15. listopadu

15. listopad 2017

Hostem byl tajmeník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu. Dobrý den, vítejte.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na které události, či jevy zaostříme naši pozornost? Tenkou linii mezi národovectvím a nacionalismem. Roste tolerance s projevy extremistů a proč? Jak vůbec definovat antisemitismus? Nerušený poslech. Nevinné zveřejnění památeční fotografie prvňáčků Základní školy v teplických Proseticích se u skupiny obyvatel stalo terčem nenávistné kampaně na sociálních sítích a vyvolalo až výhrůžné reakce o fyzické likvidaci. Ve třídě jsou totiž zejména romské, vietnamské či arabské děti. Případem se zabývá i policie. Jedna poslankyně hnutí SPD takovým reakcím rozumí. A vy, pane Krausi?

Čtěte také

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já jim samozřejmě rozumět nemůžu. Je to věc,která tak trochu zapadá do kontextu doby. Ta doba bohužel přeje takovýmto vysoce emočně vypjatým situacím. Ale dobrá zpráva je následující - okamžitě poté to vyvolalo obrovskou vlnu opačné reakce a tedy reakce velké solidarity a pokud vím, tak včera byly spuštěna kampaň, která se dokonce jmenuje Vy do plynu, my do škol, to znamená, je tam někde transparentní účet a lidé mohou přispívat na to, aby byly získány finanční prostředky pro vzdělávání těchto dětí. Já mohu říct, že my jsme vždycky bojovali proti takovým paušálním odsouzením, že Romové jsou takoví a Židé jsou takoví a islám je takový. To jsou samozřejmě věci, které nelze šmahem hodit do jednoho pytle. Určitým řešením je právě toto, vzdělávání. A možná vzdělávání nejenom té cílové skupiny, což tedy si bere za cíl tento, tato iniciativa, ale ono jde vlastně také o vzdělávání všech. Je třeba i všem ostatním lidem říkat, jaká je pravda, jaká je skutečnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně říkáme, že škola má být garantem rovného přístupu ke vzdělání. Když někdo do školy nechodí, tak to také mnozí kritizují.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Samozřejmě dneska ta společnost by měla právě stát na tom vzdělání. Ale jak to zajistit, je samozřejmě problematické, protože ne vždy jsou všechny rodiny připraveny své děti posílat do škol, koneckonců myslím tím tedy především v té romské komunitě, ale to jsou předsudky, které právě je třeba zlomit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vlastně podle vás, pane Krausi, očekáváme od cizinců žijících na našem území, od, řekněme, nerodilých Čechů?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že jich není tolik a pokud jsou, tak sem především přicházejí z východu, to znamená, z Ukrajiny, Běloruska, Ruska, asi už ne tolik třeba z Vietnamu, kdy už ta komunita vietnamská, pokud já vím, je tady poměrně dobře integrována. Já si myslím, že právě očekáváme tu plnou integraci. Koneckonců je to vidět i na příkladu té židovské komunity. Ke konfliktům docházelo především v době, kdy Židé byli segregováni jakožto jakási podivná zvláštní skupina lidí, která mluvila úplně jiným jazykem a trochu jinak se oblékala, a to vyvolávalo konflikty. V momentě, kdy padly zdi ghetta a to nejenom ty skutečně zdi jakožto zdi, ale i takové ty mentální a všechny ostatní zábrany a židovská komunitě byla integrována do té většinové společnosti, tak především v tom českém prostředí došlo k tomu, že ti lidé skutečně neměli problémy, nebo v té velké většině, i když ty předsudky samozřejmě nějakým způsobem pokračovaly dál. Tomuto procesu právě v našem případě bohužel učinil přítrž holocaust, protože, kdyby k takovýmto událostem bývalo nedošlo, tak dnes židovská komunita v Čechách a můžu říct možná i v celé Evropě by byla tak integrována jako to dneska vidíme například ve Spojených státech, kde tyto události neproběhly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem anglický obchodní řetězec čelí ostré kritice za vánoční reklamu, ve které vystupuje i muslimská rodina. Podle některých Britů je to urážka křesťanských svátků. Řetězec ovšem tvrdí, že kampaň oslavuje všechny způsoby, jak slavit Vánoce, že nás všechny spojuje jídlo. Myslíte, že je to příklad integrace nebo jak se na to díváte? Je to za hranou nebo je to přirozené?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Za hranou nevím, ale myslím si, že to je určitý pokus. Je to možná to, čemu se říká v angličtině Wishful thinking, to znamená, takové přání je otcem myšlenky a jestli to takto skutečně funguje, to je otázka. Ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam i rodina Sikhů.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono právě je to určitý způsob, jak jednak zobrazit, ale možná, jak i dospět k takovému tomu modelu multikulturní společnosti. Když mnozí dnes říkají, že ta multikulturní společnost je vlastně nebo myšlenka k tomu je přežitá, že jak je vidět na příkladech nejenom z Evropy, že se to nedaří. Ono to vlastně vycházelo z takové té myšlenky americké společnosti, kdy Američané byli lidé, kteří všichni odněkud pocházeli, odněkud přišli, dostali se do Ameriky a tam vytvořili jakousi jednolitou společnost. Mluvilo se o takzvaném tavícím tyglíku, ale to pravděpodobně dneska už je jaksi přežitek. Většina lidí říká, že ta národní identita, i když všichni jsou Američané, tak ta národní identita u mnoha skupin i nadále přežívá. A teď jde o to najít tak, jak jste říkala na začátku, kde je ta hranice, kde je ta tenká linie té integrace a kdy už vlastně ta skupina lidí ztrácí tu skupinovou identitu, kdy už vlastně se vytrácí do takové, řekněme, asimilace. To je náš problém také. V našem případě to asimilantské hnutí bylo velmi často kritizováno ze strany, řekněme, židovských představitelů právě pro ztrátu té identity, ale dokonce třeba i té náboženské identity. To třeba Američané dneska odmítají. Oni říkají, že žijí nebo tedy americká židovská komunita. Oni říkají, že žijí běžným sekulárním životem, ale neztratili svou náboženskou identitu. A teď jde o to, jestli takovýto model je možno transplantovat někam jinam, například do Evropy, to je otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Incidenty mířící na nezletilé cizince nejsou u nás ojedinělé. Nedávno došlo k útoku na mladíka afrického původu v pražské tramvaji. Máme tady i výroky tajemníka SPD Jaroslava Staníka v poslanecké restauraci o Židech, homosexuálech a cikánech, cituji dál, "kteří by měli jít do plynu," konec citace. Z čeho to pramení, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já myslím, že jsme se k tomu trochu vyjádřili, když jsme se viděli naposledy, a sice mluvili jsme o německém příkladu AfD po německých volbách. Tady se dostáváme do tak trochu podobné situace, protože tyto extrémní a extrémistické názory ve společnosti jsou. Jsou jaksi celou dobu, akorát nebyly slyšet a nebyly slyšet proto, že vlastně neměly platformu, kde by mohly být prezentovány. Výsledky voleb právě těmto lidem otevírají dveře. Bylo to v Německu v případu AfD, kdy samotná AfD určitě se neprofiluje jako jenom xenofobní a rasistická strana, naopak, je to svým způsobem určitá reakce na dění ve společnosti, ale na ní se nabalují právě tito lidé. Oni považují ty své názory, které vlastně nemohly veřejně hlásat, tak považují nyní tuto situaci za vhodnou k tomu, aby vyšli právě z toho podzemí, aby mohli v podstatě beztrestně říkat takovéto věci. A to je bohužel i případ toho, co jsme zaregistrovali ten minulý týden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Alternativa pro Německu je třetí nejsilnější formace po volbách.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Je to tak. Ostatně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce třeba promiňte, že vám do toho vstupuji, v česko-německém pohraničí bodovala nejvíce v Sasku?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Je to tak trochu paradox. Ono to připomíná trochu i tu českou situaci, kdy vlastně rétorika těchto stran je postavená na protiimigrantských názorech a u nás, pokud já vím, statistiky, tak za loňských rok těch, řekněme, běženců ze Sýrie a z Afriky bylo slovy 12. Jak je tedy možné, že se bojíme něčeho, co vlastně neexistuje. V Německu, v Sasku je to něco podobného, protože ta imigrační vlna, která je masivní v Německu, kde se jedná skutečně už o milion 200 tisíc lidí, ale oni nejsou v tom Sasku, oni jsou především v Bavorsku a jsou v ostatních spolkových zemích, takže je otázka právě, na kolik je toto reálné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z čeho tedy, je to strach, nebo z čeho, víte, pramení tento zisk pro tyto formace? Protože lidé, kteří volili například AfD, tak říkají, že rozhodně nejsou xenofobové, že jenom prostě chtějí zabránit tomu, aby se třeba došlo na území ať už Saska nebo jinde k dalšímu přijímání uprchlíků. Odvolávají se na to, že integrace někde úplně selhala, někde se nepovedla.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Částečně je to takový ten strach z neznámého. Když se potom s těmi lidmi bavíte, tak oni vlastně tu cílovou skupinu, kterou nikdy neviděli, tak ji neznají. To je jenom mediální obraz, kterého oni se v podstatě bojí. Na druhou stranu ale je pravda, že ten problém je především demografický a je tady určitá hrozba, že evropská společnost se v průběhu několika možná desítek let zcela promění, pokud budou tyto trendy pokračovat a pokud příliv migrantů bude takto masivní. Ale zopakuju to, co už jsem tady, myslím, několikrát říkal, tam je, a jsme zase zpátky u té integrace, na rozdíl od židovské komunity, která skutečně má jako jedno, jednu ze svých zásad, že zákon země je náš zákon, to znamená, zákon té země, ve které žijeme, tak je náš zákon, tak u některých skupin imigračních nebo imigrantských toto neplatí a oni prosazují právě svou vizi světa, svou vizi, řekněme, kultury a soužití a tam pravděpodobně může v budoucnu docházet k určitým konfliktům. Ve Velké Británii například, pokud já vím, k tomu už dochází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle odborníka na politický extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity jsou politické elity nyní k nenávistným projevům shovívavější. Jaký je váš pocit, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, přesně tento, protože koneckonců došlo k několika incidentům. Minulý týden byl takový poměrně nehezký pochod v Polsku, který vlastně byl, začal jako standardní oslava polského výročí a zvrhlo se to přesně tímto způsobem, kdy takové ty, řekněme, ale v tom polském prostředí je to možná trochu jiné než u nás, tam skutečně Poláci jsou velice hrdí, ale došlo tam právě k excesům, kdy tam chodili lidé přímo s antisemitskými transparenty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam byla hesla jako "Evropa bude bílá nebo neobyvatelná", "Čistá krev, jasná mysl", "Ne islámu", také slogany proti Židům a homosexuálům. Podle polské vlády byl ten pochod pravice Varšavou projevem vlasteneckých hodnot. Zároveň ale ministerstvo zahraničí odsoudilo rasismus, antisemitismus, xenofobní myšlenky. Čeho jsme tedy tady svědky? Kde je, a vracím se k tomu, o čem jsme hovořili, před chvílí ona dělící čára, kde končí vlastně vlastenectví a začíná nacionalismus, rasismus?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To je přesně ten složitý případ. Ono, a to se vracíme k tomu, co jste říkala, tady by skutečně stálo za to, aby politici v tomto jednoznačně řekli, jak to oni vidí, to znamená, v případě Polska měla okamžitě nastat jakási reakce nejenom od prezidenta Dudy, který se proti tomu jednoznačně ohradil, ale myslím si, že byl asi jediný, pokud já vím, možná někteří ministři, ale jaksi jednoznačně to velké ne z Polska nezaznělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznělo, promiňte, od izraelského ministerstva zahraničí.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, to je vcelku logické a samozřejmé, ale právě tam bylo očekávání, že se k nim připadá většina těch polských politiků, a to se nestalo, to je velké zklamání. Já si nedovedu úplně představit, jak by vypadala takováto reakce u nás, ale ten případ, o kterém vy jste mluvila v Poslanecké sněmovně, pokud vím, někde u nějakého baru, tak je natolik nešťastný, že také bych očekával, že se od toho člověka budou příslušní politici vehementně distancovat, ale nestalo se to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To je otázka. Možná, že to je tím, že ta dnešní naše situace není ještě úplně ustálená a v jejich programu, myslím tím tedy všechny současné politiky, jsou úplně jiné priority. Oni musí nejdříve postavit sněmovnu, pak možná se budou bavit o vládě, takže považují toto jako jakési marginálie, kterým není třeba věnovat pozornost. V tomto je ale právě toto nebezpečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik podle vás politici řeší téma soužití s menšinami, ať jsou jakékoliv?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Pokud vím, tak na té oficiální úrovni vždy byly nějaké snahy, aby vláda se k tomu nějakým způsobem vyjádřila, ale také, aby průběžně ty věci sledovala, navrhovala určitá řešení. Koneckonců víme, že bylo několik osobností, které byly pověřeny touto agendou, například Michal Kocáb, který měl velké zásluhy o to, že se staral o romskou komunitu například. On byl mimo jiné také jeden z prvních, který se přidal k té iniciativě, o které jsme mluvili dneska. A mimo Ivana Gabala a ještě dalších, který vlastně s tím nápadem úplně přišel první, ale ono je několik dokonce při úřadu vlády, je několik komisí, které se touto věcí zabývají a všichni konstatují, že to je takzvaně běh na dlouhou trať.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neříká se to ale už mnoho let?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Právě a ono to trošku zavání takovým klišé. Pravda je, že to je složitá věc, která zahrnuje socioekonomickou a bůhví jakou problematiku, ale ty snahy tady jsou, takže nemůžeme úplně říct, že by ty naše minulé vlády to úplně zanedbaly. Koneckonců takovým tím nejvíce viditelným problémem byl vepřín v Letech, a to snad podařilo nějakým způsobem ukončit tuto kauzu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili, pane Krausi, o kauze v Proseticích, v Teplicích, tak jste řekl, že doba přeje takovým nenávistným výrokům. V čem?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono je to zajímavé, protože třeba v té naší zkušenosti, tam vždycky šlo o ekonomickou krizi. V době ekonomických krizí se objevil antisemitismus v tom smyslu, že kdo za to může, kdo může za to, že se nám takhle špatně daří, takže ten obětní beránek byli Židé, ale dneska ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonomický tygr Česko, píše se o nás.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
V Česku to je, ale koneckonců i v té Evropě to není zase až taková katastrofa a z té krize roku 2009 se to pomalu dostává a skutečně není důvod. Takže možná to je krize ne ekonomická, ale společenská, politická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před týdnem jsme si připomněli výročí pogromu, takzvanou Křišťálovou noc. Je už vlastně konečně definován antisemitismus?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, to je velice dobrá otázka, protože je to věc, o které se v poslední době mluví i na té mezinárodní politické úrovni. Je, je. Ono všichni vědí, že antisemitismus je nepřípustný, je škodlivý nejenom pro Židy, ale především pro celou společnost. Dokonce jsou určité statistiky, ale nikdo vlastně tu definici doposud nepřijal, až nyní. Mezinárodní sdružení na jaksi péči o památku holocaustu, které anglicky má zkratku IHRA, přijalo v loňském roce definici antisemitismu. Je to jeden velice stručný odstavec, který k tomu uvádí ještě další příklady, jak vlastně by mohl, jak by mohly tyto antisemitské případy vypadat a doporučil svým členským státům, aby tuto definici také přijaly. Je to otázka, jakým způsobem. Ona ta definice vlastně není právně závazná a to se stalo i na půdě Evropského parlamentu. Letos v červnu Evropský parlament drtivou většinou přijal tuto definici, která vlastně vychází z dílny IHRA a doporučil svým členským státům, aby udělali totéž. Doposud se to podařilo u 5 členských zemí, pokud vím, včetně například Velké Británie nebo Německa. Česká republika zatím zřejmě z těch spíše vnitropolitických důvodů kvůli volbám a jaksi neexistenci instituce, která by toto zatím mohla udělat, tak se k tomu prozatím nedostala, ale předpokládám, že se tak stane co nejdříve. Ta definice je vcelku jednoznačná. Je to opravdu jeden odstavec, který říká, co lze považovat za antisemitismus. Ten proces přijetí byl poměrně zdlouhavý a nebylo to ani tak kvůli podstatě věci, protože nenávist vůči Židům, to je vcelku jednoznačná věc, ale v té, právě v těch příkladech, které následují za tím jedním odstavcem se uvádí také nenávist vůči Izraeli a to vyvolalo určité politické debaty, zdali tam má toto ustanovení jenom jako příklad zůstat. Nakonec to zůstalo, protože a ono je to opravdu tak, protože především dnes v západní Evropě Izrael často sehrává roli toho kolektivního Žida, je to někdo, na koho lze svést cokoliv, a to se bohužel děje. Je to tedy díky současné době především izraelsko-palestinskému konfliktu, ale v minulosti to mělo i jiné podoby a jiné důvody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Spojených státech mimochodem přibylo podle statistik útoků, vůbec projevů antisemitismu.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Tam, a jsme zase zpátky u toho, co mají udělat politici. Tam nedlouho poté, co byl prezidentem zvolen Donald Trump, tak došlo k takové neštěstí věci ve městě Charlottesville, kdy také tam zazněly poměrně rasistické názory veřejně na nějaké demonstraci a prezident Trump místo, aby od toho se veřejně jednoznačně distancoval, tak to v podstatě nechci říkat omluvil, ale nezaznělo tam úplně jednoznačné odsouzení, a to je právě to otevření dveří, o kterém jsme mluvili. Pro tyto lidi, kteří považují toto jako výzvu k tomu, že teď mohou beztrestně hlásat to, co si myslí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poučila nás historie, jak se vypořádat s projevy rasové nesnášenlivosti?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
No, my jsme si to mysleli. My jsme si mysleli, že po té obrovské tragédie šoa, ale nejenom šoa, ale vůbec druhé světové války, koneckonců 60 milionů obětí, to je nepředstavitelná, nepředstavitelné číslo a já vždycky říkám, že vlastně je anonymní, ono i 6 milionů židovských obětí je číslo anonymní a nikomu nic vlastně neřekne. Je zapotřebí si pod tím číslem vždycky představit ten jeden konkrétní osud, abychom vůbec pochopili, o co šlo. Ale tahle ta obrovská tragédie, tak lidstvo by se mělo z toho poučit jako takové. Nestalo se tak. Samozřejmě následovala studená válka, rozdělení Evropy a všechny i možná dokonce emočně tyto záležitosti byly zmrazeny u nás v našem případě na dlouhých 40 let, než jsme opět mohli vůbec o tom začít mluvit. Ale zase, já se možná opakuji, říkám to často, naši rodiče, kteří náhodou tedy přežili, rodiče a prarodiče, tedy mojí generace, tak vyšli z těch koncentračních táborů, začali nový život, ale snažili se o tom vydat svědectví a takové to memento, aby varovali lidi a jejich slogan byl - už nikdy víc, aby se nikdy takovéhle už nic neopakovalo, a to se asi s tím odstupem dnešním těch 70 let úplně nepovedlo, pokud se podíváme na svět jako celek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jeden konkrétní osud líčí film, které vzniká v Česku, Nabarvené ptáče. Vychází z románu Jerzyho Kosinského. Sleduje příběh židovského chlapce za druhé světové války, kterou rodiče posílají za tetou. Bude i to v jistém smyslu možná memento?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
No, já doufám. Já jsem měl dokonce možnost se natáčení zúčastnit minulý týden. Musím říct, že ten film je strašně silný, bude to velice silný příběh a není to film o holocaustu. To je tak nadčasová záležitost, která, skutečně, ano, odehrává se samozřejmě během druhé světové války někde na polsko-ukrajinském pomezí, ale ten příběh je skutečně obecný a tady jsme možná tak trochu zpátky u té romské komunity, protože představitel hlavní role ten Péťa Kotlár je Rom a je to úžasnej herec, je to kluk, kterýmu je 8 a je to obrovskej talent a nesmírně chytrej kluk a je to miláček teda filmovýho štábu je třeba říct, ale ten film sám o sobě je velice silnej a nevím, jestli, jak říkají sami tvůrci, jestli ho diváci se na něj dodívají do konce. Ono už během toho natáčení se stalo několik ne úplně příjemných záležitostí, skutečně i lidé z komparsu to nesli velice špatně, tu atmosféru, protože tam vlastně je transport v těch dobytčácích a tak, tíživá atmosféra vůbec toho celého, té celé doby z toho filmu úplně čiší a je to velice náročné na psychiku všech, kteří se toho účastní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Já vám děkuji za vaše postřehy, mějte se hezky.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Děkuji za pozvání a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budu hovořit s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.