Přepis: Jak to vidí Tomáš Halík – 25. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Ve studiu vítám profesora Tomáše Halíka, prezidenta České křesťanské akademie a laureáta prestižní Templetonovy ceny a srdečně vám gratuluji, pane profesore. Dobrý den.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Dobrý den, děkuju. Velice srdečně zdravím posluchače po delší odmlce, posluchače pořadu Jak to vidí a také já bych chtěl poděkovat. Chtěl bych poděkovat všem, kteří mně v těchto dnech gratulovali. Já jsem se trošku obával, abychom tímto tématem příliš nepřesytili veřejnost, ale používám to také k tomu, abych skutečně srdečně poděkoval. Já se snažím odpovídat na ty elektronické maily, které přicházejí s různých koutů světa, ale nemůžu už na ty písemné. A to, co mně dělá skutečně radost je, že lidé u nás z toho z velké většiny mají skutečně radost, že mě cizí lidé oslovují na ulici a říkají, děkujeme vám, že reprezentuje naší, reprezentujete naši zemi, nebo říkají, já vám z toho mám takovou radost, jako když naši sportovci přinesli zlatou z olympiády, nebo když vyhráli ten či onen pohár a tak dále, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom ...

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... s dovolením, pane profesore, připomenu, když jste říkal o těch mailech, o těch reakcích, tak další vás budou čekat, protože si najdete čas na naše posluchače a budete po deváté hodině po našem rozhovoru v Jak to vidí odpovídat na našem facebookovém profilu Dvojky. A hned jeden e-mail pro vás, gratulace od pana Milana. "Gratuluji vám ke krásnému ocenění spirituální Nobelovkou, která je jen a jen vaše věc a my se jako národ zase jen s vámi spoluvezeme. Jak snášíte šrumec a pozornost, které na vás vtrhli po jejím udělení, respektive nečekají někteří fanoušci, že jim nyní předvedete, jak umíte chodit po hladině jezera?"

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Tak já už chodím po hladině jezera delší dobu a teďka mám dojem, že se tam trošičku topím. Samozřejmě na jedné straně ano, děkuju a jsem rád, že lidé z toho mají radost a dokonce děkuji i médiím, že reagovala myslím velice inteligentně, i když jsem otevřel prostě bulvární noviny s titulkem "vymodlil si 37 milionů", ale pak ten text sám v tom Blesku byl vlastně velmi, velmi seriózní, protože samozřejmě já zase spíš čtu ty, čtu ty titulky, takže to na jedné straně. Na druhé straně, je to samozřejmě stresová záležitost, těžce. Já jsem o těchto, o tomto víkendu říkal přátelům, vy nevíte, jak já závidím těm lidem, kteří nedostali žádnou cenu, teďka na víkend si jedou na chatu, odpočinou si, já zase budu celý den sedět u toho počítače do půl třetí do rána, posluchači asi nevidí a vy vidíte moje takové kruhy pod očima. Takže to znamená nejenom odpovídat na všechny ty reakce, ale především si připravovat další věci, které jsou s tím bezprostředně spojené. Řada přednášek, které nyní musím konat na různých místech světa a i ty věci, které jsou samozřejmě poctou, dostal jsem během tohohle týdne rozhodnutí jedné významné americké univerzity a jedné významné německé univerzit, že mně udělují čestný doktorát a dostal jsem řadu nabídek profesur do zahraničí. Na to musím nějak reagovat. Já na jedné straně si toho samozřejmě vážím, na druhé straně bych nechtěl zbytek života strávit tím, že budu jezdit po světě, sbírat čestné doktoráty, říkat slavnostní proslovy, protože já chci ještě něco pořádného udělat, já chci ještě něco pořádného napsat a tak dále ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To koresponduje právě s vašimi slovy, pane profesore, že je to krásná věc toto ocenění, Templetonova cena, ale i břímě.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Je to, je to, je to, je to, je to veliké břímě, závazek, protože já to cítím také jako velký morální závazek, víte, to není legrace, když je člověk zařazen do téhle té společnosti lidí, jako je Matka Tereza a Solženicin a dalajláma a tak dále. Skutečně osobnosti, které za těch posledních 50 let podstatně ztvárnily tu intelektuálně morální atmosféru naší Země, tedy naší planety a já si myslím, že si to ještě musím zasloužit, že ještě musím mnoho věcí, mnoho věcí dokázat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo vám vlastně sdělil tuto novinu?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Tuto novinu mně sdělil syn zakladatele této ceny pan John Templeton mladší telefonem. Bylo to zvláštní, přišlo to v den 10. výročí smrti velmi vzácného kněze, který ovlivnil můj život a můj vstup do katolické církve, to byl otec Jiří Reinsberg z Týnského chrámu a já jsem se zrovna chystal na mši při 10. výročí jeho smrti, zazvonil telefon, já jsem si říkal, už to nebudu brát, už běžím, pak jsem to přece jenom vzal a pak tedy John Templeton mně oznámil, že jsem tím letošním kandidátem, ale že samozřejmě to musím ještě zachovat v naprosté tajnosti, než to bude uveřejněno a až v těch posledních dnech jsem dostal dovolení informovat naši vládu, protože přece jenom je to věc, která je významná pro naši zemi i mezinárodně informovat některá spolehlivá média, aby se na to určitým způsobem připravila, když to bude, než to bude vyhlášeno agenturou Reuters do světa, takže skutečně jsem zachovával tohle to, tohle to tajemství až do té poslední chvíle a nebylo to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to překvapení?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
No, já jsem samozřejmě věděl, že jsem nominován, věděl jsem, že nejsem bez šance, já už těch ocenění jsem přece jenom v zahraničí dostal celou řadu a věděl jsem, že tu nominaci podpořily opravdu významné osobnosti, jak z toho akademického světa, z těch univerzit, kde už jsem přednášel, Oxfordu, Cambridge, Harvardu a ještě další osobnosti, včetně paní Madeleine Albrightové a tak dále, kterým také samozřejmě děkuju za tu podporu, ale na druhé straně jsem věděl, že ten výběr je velice přísný, že tam jsou desítky, možná stovky kandidátů, kteří čekají dlouhá léta a že to vybírá nezávislá komise 9 osobností z nejrůznějších koutů světa, z nejrůznějších názorových okruhů, tam jsou vědci, tam jsou buddhističtí mniši, tam jsou a tak dále a ti se nesmí mezi sebou domluvit, musí nezávisle vybrat toho kandidáta, no a to jsem si říkal, tak asi nějakou šanci mám, ale pravděpodobně až když tak za několik let. A že budu vybrán hned v tom roce, kdy ta kandidaturu, kdy jsem byl kandidován, to jsem skutečně nečekal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, jakou roli sehraje tato cena ve vaší další činnosti, jak vás ovlivní?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
No, ovlivní mě asi, asi velmi podstatně, jednak je to břímě, o kterém jsem mluvil, pak samozřejmě je s tím spojená značná částka, která tedy není vůbec k osobnímu obohacení, to nějakým způsobem neovlivní můj styl života, ale bohužel také z toho nemohu rozdávat potřebným, což bych rád, ale přece jenom chci udělat jednu věc, že část té, té ceny, jestli to bude možné, bych rád věnoval jedné charitativní organizaci, protože já nemůžu odpovídat na různé žádosti lidí, kteří by chtěli to či ono a já nemůžu prostě posuzovat, jestli to jsou lidé, kteří chtějí tahat peníze, nebo jsou opravdu v nouzi, takže ty bych odkázal prostě na tu charitativní organizaci, které část těch peněz dám, ale ta největší část je samozřejmě dána podle ústavy toho, této ceny na rozvíjení činnosti, kterou jsem započal a kterou jsem to dostal. Já jsem to dostal vlastně za několik věcí, jednak to byla ta moje činnost v době komunismu. Já jsem zdůrazňoval, že já jsem tady netrpěl tak, jako trpěli mnozí, které jsem uctil také při tom, když jsem dostal tu cenu, já jsem samozřejmě byl vystaven nejrůznějším šikanám, výslechům, nemohl jsem působit ve svém oboru, nemohl jsem cestovat a tak dále a například nikdy jsem nebyl vězněn, ale snažil jsem se, protože v té naší skupině té podzemní církve se vlastně nenašel jediný zrádce. Takže my jsme léta působili a myslím, že jsme udělali kus dobré práce, ale vlastně jsme nebyli vystaveni tomu přímému, tomu přímému zásahu, nebyli jsme vězněni a já si myslím tady udělal kus dobré práce ve spolupráci s kardinálem Tomáškem, kterému jsem pomáhal, aby se stal tím, čím se stal. V těch svých více než 90 letech, tím velkým symbolem, tak k tomu samozřejmě potřeboval blízké spolupracovníky a já jsem byl jedním z nich. Ale myslím si, že více bylo oceněno to, a toho si sám také více vážím, mohu-li pohlédnout nějak na svůj život, té aktivity po, po sametové revoluci. Jednak, že jsem se přičinil o vybudování některých institucí, jako je Česká křesťanská akademie, jako je ta Salvatorská farnost, kde je víc než tisíc lidí bylo pokřtěno a mnozí lidé myslím tam dostali dobrou formaci intelektuální, morální až se to stalo i takovým kulturním centrem. A pak samozřejmě ta moje přednášková činnost po světě a, a, a ten mezináboženský, mezináboženské kontakty, které skutečně jsem rozvíjel vlastně na všech kontinentech naší země, ale to, co asi nejvíce bylo oceněno, to byl ten myšlenkový přínos v mých knížkách, mých přednáškách, kde se snažím vytvářet určitou filosofii dialogu. A to je právě to, čemu bych se chtěl věnovat dále. Chtěl bych tady při České křesťanské akademii založit takový institut dialogu, ale nyní po konzultaci i s tím panem Templetonem a s tou nadací bych chtěl rozšířit tuhle tu činnost mezinárodně, možná to trošku navázat na to Fórum 2000, protože to je strašně třeba. Ten dialog mezi, náboženství jsou významnější oblastí než se mnoho lidí domnívá, především samozřejmě u nás, ale i na západě dlouho bylo náboženství podceňováno a ona je to síla, kterou je možné využít k dobrému i ke zlému. A tohle to já se snažím ukázat, že má ty dvě stránky. Je tam určitý potenciál ke zlému, a to ne v jednom náboženství, v mnoha náboženstvích a ten je nebezpečný. A na druhé straně ale ve všech těch velkých náboženstvích je obrovský potenciál, etický potenciál dobra, dobré motivace a záleží právě na tom, jak se bude pracovat s těmi představiteli náboženství a já bych chtěl právě tady pomoci nějaké vzájemné, vzájemné komunikaci a nabídnout určité myšlenky, určitou platformu, jak by tenhle ten vzájemný vztah těch představitelů jednotlivých náboženství a duchovních směrů mohl pozitivně ztvárňovat to klima dnešního světa, včetně české společnosti samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jste, pane profesore, už i odpověděl na otázku paní Elišky z Poděbrad, kterou zajímá vaše představa duchovního světa, jak vidíte jeho podstatu?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Ano, to jsem moc rád, že přichází a děkuju za tuhle tu, za, za, za tenhle ten dotaz, protože někdo mi říká, vy jste dostal tu církevní cenu, tak to nebyla absolutně žádná církevní cena, ani to není ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spiritualita.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
... ano právě, i když se tomu říká Nobelova cena za náboženství, není to za náboženství, je to za spirituální oblast. A ta duchovní oblast, to je něco daleko širšího. Samozřejmě náboženství a to nejen náboženství není jenom chodit do kostela a myslet si něco o mimosvětských bytostech, to je také určitá etická kultura a takže to, to náboženství je součástí a těch vad, ty náboženské tradice toho duchovního světa, ale samozřejmě patří tam také činnost univerzit a činnost duchovní je to, co odpovídá na otázku smyslu života. To je také záměr toho zakladatele Templetonovy ceny, že chtěl ocenit, že chtěl určitým způsobem vyrovnat tu jistou jednostrannost té Nobelovy ceny, že ta zdůrazňuje trochu až příliš ty přírodní vědy a samozřejmě na druhé straně také literaturu a tak dále, ale že tam chyběla celá ta duchovní oblast, ta oblast filosofická, teologická a prostě ty oblasti, které si bezprostředně kladou otázku po smyslu života. A já si někdy myslím, že je důležitější oživovat tohle to tázání, než ty konkrétní odpovědi, že je třeba ten smysl života stále hledat, to je něco, co nelze vyčerpat nějakou definicí, to není možné uchopit jenom z pozice jedné tradice, to je otázka, kterou, kdyby si člověk přestal, kultura přestala klást, tak se stává vnitřně vyprázdněnou. A já si myslím, ano u nás skutečně ta duchovní oblast byla ochromována, nejdřív tou ideologií komunistickou, ale pak samozřejmě i takovým tím praktickým materialismem těch 90. let a že je třeba, abychom se tyhle ty otázky vážně kladli a nejenom v té oblasti teoretické. To je něco, co se týká prostě určitého hodnotového měřítka, víte, a když lidé říkají, jsme ateistická společnost, já to zpochybňuju z mnoha důvodů, tak by si měli říct, co z té vytěsněné reli ..., nebo co nastupuje na to místo té vytěsněné religiozity ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, říká se, že to je náboženský analfabetismus spíše než ...

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Já říkám, že ano, že, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... ateismus.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
... že ano, že, že u mnoha lidí prostě já si vážím lidí, kteří se rozhodli pro ateistickou odpověď, pokud pro to mají nějaké inteligentní argumenty. Ale u mnoha lidí, kteří mají razantní názory na náboženství, Boha, církev, tak o tom prostě nic nevědí, jsou to fráze, které opakují a nebo mnoho těch takzvaných ateistů popírá vlastně svoji a velmi často komickou a naivní představu o Bohu a náboženství. Kdyby církev byla to, co si lidé u nás většinou myslí, tak já jsem první, kdo od ní uteče. Takže já myslím, že by bylo třeba ukázat i obě stránky věci. Ano, být kritičtí k církvi, to jsem i já, vidět i ty negativní možnosti spojené s náboženstvím, ale vidět i tu druhou stránku. A ta druhá stránka se netýká jenom těch lidí, kteří takzvaně chodí do kostela, ale každého člověka, kterému záleží na tom, aby ta naše kultura nebyla plochá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik vnímáme roli veřejných intelektuálů v naší společnosti?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Já si myslím, že tohle to byla, tahle ta úloha byla tady dlouho napadána, že z jisté strany politického spektra jsme slyšeli občanská společnost to prostě je nějaká idea Václava Havla a ti veřejní intelektuálové to jsou ti náfukové, kteří nám chtějí říct, jak to je a tak dále. Takhle to, takhle to, takhle to samozřejmě není. Já si myslím, že je strašně důležité, aby lidé, kteří něco dosáhli v té intelektuální oblasti, oblasti vědecké, kulturní a tak dále, nebyli jenom lidmi uzavřenými do nějaké slonové kosti své odbornosti, ale aby se vážně zajímali o společenské záležitosti, aby tu svoji zkušenost a ten svůj intelekt také jaksi uplatnili v tom, že budou pomoci, že budou pomáhat lidem hledat právě ty odpovědi. Jsou to lidé, kteří mají určitý široký obzor. Ne samozřejmě všichni jsou také takzvaní fachidioti, že jo i v té oblasti vědecké a, a kulturní, ale jsou lidé, kteří jsou skutečně osobnostmi, kteří, které využívají tu svoji senzitivitu, ten svůj vhled k tomu, aby se dívali na společnost z určitého, v určitém širším pohledu a přinášeli impulsy k zamyšlení. Nejsou tady proto, aby byli nějakými jaksi vůdci, kteří řeknou, tak to je, ale jsou ti, kteří mají povinnost takové ty obecné předsudky zpochybňovat, klást nové otázky a povzbuzovat k myšlení. A tohle to bych já chtěl dělat a jsem vděčný za každého, ať už přichází z jakéhokoliv filosofického kouta, kdo se snaží lidi inspirovat k myšlení. Myšlení, jak říkal Masaryk, bolí, ale je hrozně důležité, nesmíme se ho vzdát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je profesor Tomáš Halík. John Templeton junior hned v svém laudaciu v úvodu vyzdvihl vaši činnost po roce 1968, po sovětské invazi do Československa. Co si, pane profesore Halíku, myslíte o celé té situaci kolem Krymu, napětí mezi Ruskem a Západem?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Já velmi pozorně sleduji a vyjádřil jsem se k tomu i při té tiskové konferenci, při oznámení té ceny, ona my ještě nebude udělena, nebyla udělena, ta bude udělena až 14. září, 14. května, ale tam jsem se k tomu vyjádřil a ta tisková konference šla skutečně do celého světa kromě Ruska. Rusko sleduje, jak ho lidé hodnotí, okamžitě přišlo embargo, že to, co jsem řekl, se nesmí dostat do Ruska, v Rusku je tvrdá cenzura a velmi tvrdá, jednostranná a zlá propaganda, která používá všecko to, co jsme znali v roce 68, že když Rusové tenkrát použili třeba to tady se natáčel film Most přes ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Remagen.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
... Remagen a i oni to, že tady chodili ti američtí důstojničtí herci, tak to promítali v Rusku, že tady je americká armáda, že jsme napadeni německými revanšisty a tak dále. Stejně tak dnes lžou o tom, že na Ukrajině jsou fašisté a tak dále. Samozřejmě, že tam to vzbudilo celé spektrum až do toho pravicového spektra, ale je třeba jasně říci, dneska je vinou Ruska nejnebezpečnější mezinárodně politická situace od kubánské krize v 60. letech a Rusko je třeba dnes považovat za nepřátelskou zemi, ze nebezpečného agresora, porušujícího mezinárodního práva, mezinárodní právo a Putin by zasloužil stát před mezinárodním soudem pro, pro válečné zločiny. To, co se stalo na Krymu, to byla anexe, to byl anšlus a byly použity stejně techniky, které použil Hitler při anšlusu Rakouska, nebo při zabrání Sudet, že jde pomáhat nějaké menšině. To srovnání s Kosovem, které někteří lidé u nás používají, naprosto kulhá, protože v Kosovu tenkrát docházelo ke genocidě, masovému vyhánění a vraždění Albánců. Rusy na Krymu nikdo nevraždil, nikdo nevyháněl a samozřejmě mohla o tom být mezinárodní debata o postavení Ruska, ale to, že tam Putin pošle vojáky a pak pod bajonety se dělá jakési referendum, to je výsměch demokracii. Je to políček mezinárodnímu právu a to mezinárodní společenství je povinno odpovědět na tyto zločiny Ruska daleko tvrdšími sankcemi než jsou dneska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že ty sankce na Moskvu příliš neplatí evidentně.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
No, oni budou platit, ony musí být daleko tvrdší. Protože to, tam samozřejmě rozhoduje ta skupina oligarchů. Putin se nesmírně bojí, že Putin ví, že Rusko stagnuje ekonomicky, že lidé si uvědomují, že tam je podobně jako to bylo, bylo v Kyjevě, prostě ti oligarchové, kteří tu zemi vysávají a Putin se bál, aby takový Majdan jednou nenastal na, na Kremelském náměstí. Stejně jako se báli Rusové v roce 68, že ta liberalizace režimu může nakazit Sovětský svaz. Putin se bojí té nastupující střední třídy a té inteligence, která je vůči němu kritická a tak se samozřejmě opřel jednak o tu válečnou moc, ale pak se populisticky opřel o starý ruský mesianismus a o ty sny imperialistické sny sovětského Ruska, chce obnovit prostě tu sovětskou říši ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to takhle černobílé, pane profesore?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
To není černobílé, ano, je to, je to, je to fakt, je to skutečně nebezpečný člověk. Já si myslím, že je třeba, aby ty, ty sankce, že mohou přece jenom něco způsobit, protože ti oligarchové mají své peníze na Západě, jejich děti studují na Západě a já si myslím, že tady by Česká republika, která má své zkušenosti s tou ruskou okupací, měla více spolupracovat s Polskem, já obdivuji polského ministra zahraničí Sikorského, který se stává jedním z nejvýznamnějších evropských politiků a že bychom i my měli prosazovat v Evropské unii daleko tvrdší, tvrdší zásahy, nepřepouštět ruské firmy do strategických odvětví. Já myslím, že dneska snaha svěřit Rusku Temelín a dovolit jim kontrolu nad naší energetickou situací, svěřit jim Aeroflot a tak dále, by byla skutečně vlastizrada. My bychom měli varovat firmy před podnikáním, rizikem podnikání v Rusku, daleko pevněji se přimknout k Západu, uvědomit si, že členství v Evropské unii a v NATO jsou v životním zájmu naší země. Čili dneska je skutečně, Ukrajina má své velké zkušenosti s, s tím, co se, co zakoušela ze strany Ruska, z Leninovy inspirace tam Stalin vyvolal umělý hladomor, kde umíraly desítky, miliony lidí, Stalin nechal z Krymu vyvézt to původní obyvatelstvo, krymské Tatary a tak dále. Takže já myslím, že je třeba také jasně ukázali to, tohle to je hlas i velmi renomovaných politologů například z časopisu Ekonom říkají: Putin sleduje, co je Západ ochoten obětovat za ochranu před tou jeho rozpínavostí a zkouší to. A já myslím, že tady je třeba prostě, aby Západ prokázal sílu, abychom my prokázali solidaritu a je třeba obrovské sjednocení Evropy. Já si myslím, že některé efekty, pozitivní efekty to může mít. Ten Putin překročil míru. Vždycky to zlo je sebezáhubné. Ono, ten Krym na to doplatí, na, na, na to, co se tam stalo, doplatí na to, doplatí na to i Rusko. On se opírá samozřejmě o ty lidové masy Ruska, které neprošlo nikdy osvícenstvím a kde vlastně není kulturní biosféra pro moderní demokracii. Já si strašně vážím té ruské intelektuální elity, to, co z ní vyšlo z minulosti, nádherná literatura, hudba, ale to byla vždycky uzounká vrstva. A pod tím byli ti lidé, kteří prostě zažili desetiletí a staletí samoděržaví, nejdřív carského, potom komunistického, dnes pod těmi oligarchy a tito lidé samozřejmě se nechají zfanatizovat tím oživeným nacionalismem, Putin obnovil vlastně tu Brežněvovu doktrínu omezené suverenity a prostě to, že bude reagovat na nějaké zvací dopisy, že jo, to známe z roku 68. To, že bude pomáhat utlačené minoritě, to známe od Hitlera ze sudetské krize. Takže ano, nepodceňovat. To dnešní Rusko je skutečně velmi nebezpečné a podívejme se velmi kriticky na ty lidi, kteří i v naší zemi tomu Rusku teďka fandí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie a laureát prestižní Templetonovy ceny. Pane profesore, děkuji za rozhovor. Bude mi potěšením opět zhruba za měsíc se tady uvidět, ale ještě zůstáváte a budete chatovat s našimi posluchači na facebookovém profilu Dvojky. Děkuji i za to. Přeji vám hezký den. Vyvedený rozhovor. A zítra se můžete milí posluchači těšit na hudebníka profesora Jiřího Hlaváče. Dobrý den přeje Zita Senková. Na slyšenou.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, laureát Templetonovy ceny
--------------------
Připojuji se, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.