Přepis: Jak to vidí Tomáš Halík – 19. dubna

19. duben 2017

Hostem byl teolog a filozof Tomáš Halík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí" vás vítá Zita Senková. Dnešní pozvání přijal profesor Tomáš Halík, teolog, prezident České křesťanské akademie. Dobrý den, vítejte.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Hezké ráno vám všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým tématům se budeme věnovat? Důvěře lidí v takzvané "postfaktické době", jak církev slyší na výzvy společnosti a jak chápat liberální demokracii a co je její alternativou? Inspirativní poslech. Z výsledků březnového průzkumu Centra pro výzkumu veřejného mínění vyplynulo, že důvěru nadpoloviční většiny Cechů mají z institucí veřejného života armáda, policie a soudy, naopak nejméně lidí důvěřuje církvím. Věří jim čtvrtina respondentů. Z čeho to podle vás, pane profesore, pramení? Podle sociologů církve nadále zůstávají vnímány hůře, než jak tomu bylo v období před propadem souvisejícím pravděpodobně s církevními restitucemi.

Čtěte také

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tomu se vůbec nedivím a dostaneme se k tomu, ale já bych předtím chtěl zdůraznit, že jsem vlastně původní profesí sociolog a filosof ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy nejlépe víte o průzkumech.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
A jako takový, jako takový mám tedy vůči výzkumům veřejného mínění a vůči veřejnému mínění jako takovému velmi skeptický postoj. Víte, první otázka, kterou si jako sociolog kladu, nakolik má ten vzorek reprezentativní charakter, nakolik jsou dány přesné otázky, ale i když by ten výzkum byl metodologicky čistý, já předpokládám, že snad ano, tak je třeba si uvědomit, že veřejné mínění, to je taková hladina mělkého rybníka, který kdykoli může zčeřit závan větru. S tím souvisí i můj zásadní nesouhlas se snahou řešit složitá, závažná rozhodnutí, která předpokládají odbornou kompetenci, jako je třeba brexit, setrvání, nesetrvání v Evropské unii, lidovými referendy. Víte, ono je strašně nebezpečné, když se někdo domnívá, že názor, k němuž se momentálně kloní většina, asi tedy je seriozní a že je to tedy víceméně pravda. Na tom něco musí být, nebo dokonce je to pravda. Já si myslím, že je třeba vidět nepopulární pravdu. Většina se většinou mýlí. Všechny velké hodnoty, všechny, chcete-li, velké pravdy, ať už ve vědě, ať už ve filosofii, ať už v náboženství, vznikaly jako mínění malé menšiny, která tou většinou byla opovrhovaná, často pronásledovaná. A když ty názory se staly většinovým míněním, tak zpravidla byly už tak zvulgarizovány, zjednodušeny, zideologizovány, že v nich pravda dost zanikala pod nánosy omylů. Jo, proto je třeba v náboženství opakovaných reformací, proto je třeba ve vědě, filosofii, umění, čas od času změna paradigmat, změna vlastně určitého stylu myšlení a na ta nová paradigmata zase vždycky má většina rezervovaný postoj a vždycky je přináší menšina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, že vám do toho vstupuji, pane profesore, co je to pravda? Protože pro mnoho lidí je pravdou ta jejich, to jejich vidění a na to mají také právo.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Jistě, to by pak vynesla i ta filosofická otázka relevatismu, ale já si myslím, že lze přece jenom ukázat, že některé věci se ověřují a některé věci, věci, věci ne a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono vlastně, vlastně se říká ...

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že žijeme v takzvané postfaktické době, kde ta fakta ... nemají často lidi na ně neslyší prostě, dávají přednost emocím. Kde se bere vůbec tento nový fenomén?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já si myslím, že tohle to souvisí s takovým, takovou velkou civilizační změnou. Teď po dlouhou dobu tou základní kulturní revolucí, chcete-li, byla globalizace. Ta přinesla na jedné straně určité zestejnění a na druhé straně velké rozdělení. Ta globalizace způsobila zánik řady těch uzavřených režimů, uzavřených společností, včetně komunismu, ale vytvořila takový velký rozdíl mezi lidmi. Z globalizace, z globalizace vždycky čerpali lidé, kteří byli určitým způsobem otevření, připravení, flexibilní, kteří do toho startu měli určitý kapitál a teďka myslím spíš kapitál informací, vědomostí, kteří ten kapitál peněz až spíš dostali z toho, kteří byli schopni zareagovat na nové podmínky, někdy i způsobem eticky problematickým, ale to je, to je jiný aspekt a tito lidé z té globalizace, byly to vrstvy z té globalizace, obrovsky načerpali a to jsou zejména třeba mladí lidé, kteří mohou cestovat, mohou se učit řeči, mohou prostě poznávat svět a jsou připraveni pro vlastně velkou kariéru, někdy bohužel spíš za hranicemi své vlasti, ale pak je tady část lidí a větší část lidí, která vlastně propadla, která vlastně v tomhle tom se cítí neúspěšná. Možná na tom není tak špatně a když se dívá na ty úspěšné, tak má pocit frustrace, někdy také závisti a tito lidé se pak uzavírají do těch svých vlastních bublin, tyto lidi ovládá jakýsi tekutý hněv, o kterém se dneska mluví a dneska těmto frustrovaným lidem a nějakým způsobem nešťastným a trošku zmateným tou situací, zvlášť, když ten člověk jaksi není po stránce vědomostí a způsobu myšlení příliš schopen se orientovat v té složité situaci, tak propadá prostě úzkosti, strachu, frustraci, hněvu a toho samozřejmě využívají populističtí politici, kteří tyhle ty emoce se snaží kanalizovat vůči určitým nepřátelům, že jo, si najít vždycky, kdo za to může, může za to Amerika, můžou za to, můžou za to migranti a tak dále a někdy ta reálná nebezpečí nafukují a teďka těmto lidem a těmto náladám pomáhají ty velké změny v informačních technologiích, že tito lidé se pak uzavírají do těch informačních bublin, přijímají jenom ty názory, které odpovídají tomu jejich postoji, no a ti politici, kteří dneska zpochybňují tu liberální demokracii a nastolují nějaký typ autoritativního státu, tak ti samozřejmě využívají to, že lidé spíše se rozhodují na základě těchhle těch hněvivých emocí a nedbají na fakta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francii čeká v neděli první kolo prezidentské volby a když jste hovořil, pane profesore, o těch náladách, tak podle několika opravdu různých, relevantních sociologických průzkumů převládá ve Francii pesimismus a to zejména kvůli vysoké míře nezaměstnanosti. Ta činí 9,6 %, což je zhruba o jeden procentní bod více, než je průměr Evropské unie, vzrostl státní dluh. Velkým problémem je nezaměstnanost zejména mladých lidí. Lidé jsou také přesvědčeni, že existuje třídní boj a většina Francouzů se také domnívá, že integrace cizinců prostě nefunguje dobře. Nedávno vlastně zveřejnil poslední průzkum deník Figaro, podle kterého 80 % respondentů je přesvědčeno, že země pro zlepšení potřebuje lídra, který by změnil ta pravidla. Není právě za těmi náladami, jsou to faktory, jako je nezaměstnanost, strach o práci.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já myslím, že, vlastně ne, že to není to prvotní. Tohle jsou samozřejmě reálné problémy, ale že důležité je, jak člověk ty problémy hodnotí a jak je interpretuje a na tom se podílí takové jeho psychologické naladění. Ono to není tak, že ta nálada plyne z těchhle těch věcí. Naopak já myslím, že v člověku je určité založení, určitá nálada, určitá nakloněnost ty fakta interpretovat buď jako beznadějná, nebo jako řešitelná, že to vyplývá z toho, z té jeho celkové životní a hodnotové orientace a ta způsobuje, jak si člověk tahle ta fakta interpretuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se ještě k průzkumu důvěry a to nejen vůči politikům, ale také církvím a ostatně i médiím, protože i tady vidíme propad. Co pro posílení důvěry dělá konkrétně podle vás katolická církev, křesťanští intelektuálové.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
No, budu se tomu věnovat. Jenom ještě bych zmínil ta, ta média. Víte, tohle je právě to, co já zazlívám tomuhle výzkumu, že prostě ty věci hází do jednoho pytle - nedůvěra médiím, nedůvěra televizi. No, já důvěřuju zpravodajství České televize, protože si mohu ověřit, sleduju každý den, ale když se něco děje, tak sleduju ty významné, opravdu seriozní média, jako je New York Times, Die Welt, BBC a tak dále, no a vidím, že ta Česká televize v podstatě je v té linii těchhle těch seriozních světových médií. Naproti tomu třeba nevěřím televizi Prima, nevěřím řadě internetových zdrojů ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na základě čeho, pane profesore?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Protože vidím, že je tam tam, že je tam ta ideologicky cinknutá, že tam byly, i dokonce měl potíže jeden člověk, který neinterpretoval prostě tu uprchlickou krizi tak, jak se to prý líbí většině. To bylo ..., takže je prostě výběr lidí, které si, které si zve a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec ...

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Řadě těch komerčních, řadě těch komerčních televizí příliš nevěřím a myslím si, že celkem slušné jsou ty, jsou ta veřejnoprávní média. To vidíme také z toho, že je soustavně napadají ti lidé, kteří pracují prostě pro jiné zájmy, než jsou zájmy České republiky. Vždyť my jsme v otevřené informační válce s Ruskou federací. Tady tohle to jsou věci, které jsou zdokumentované, ať si člověk otevře Kremlin Watch nebo Dezinformace.cz, tam je jasně řečeno, že tady přes sto lidí profesionálně na plný úvazek pracuje pro ty ruské dezinformace, že je tady celá řada těch zdrojů od Parlamentních listů a tak dále, které otvírají cestu těm, té dezinformační kampani, která je vedena proti naší republice, protože Rusko se domnívá, že my jsme nejslabším článkem Evropské unie a NATA a že tady jsou lidé nakloněni prostě těm, těm, těm populistům a tak jsou vystaveni prostě neustálé masáži naprosto neověřených a jasně vyvratitelných zpráv z té ruské, protože ta má za úkol vyvolávat nedůvěru vůči Evropské unii, vyvolávat nedůvěru vůči NATU, nad, nadinterpretovat ta nebezpečí uprchlické, uprchlické krize, vyvolávat důvěru či ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké máte pro to, jaké máte pro to důkazy, pane profesore, protože to jsou závažná tvrzení?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Naprosto jednoznačné. Otevřete si, otevřete si Kremlin Watch, otevřete si prostě tohle to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak víme, že toto je opravdu důvěryhodný zdroj například nebo ...?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
To je všecko možné si ověřit. To, třeba tam jsou doklady o tom, jak pracuje ta ruská propaganda s fotografiemi například, že jo. Tam to bylo zejména vůči Ukrajině, že jo, tak tam třeba byla fotografie, kde se ukrajinští vojáci koupají a v ledu si vysekali kříž, že jo, to je ta původní fotografie. Z toho prostě ruská propaganda z toho kříže udělá hákový kříž a to byl důkaz toho, že, že prostě tam jsou fašisti, že jo ..., nebo prostě se přiznala ta ruská reportérka v Německu, že za určitý počet euro získává lidi, kteří říkají o tom, že je znásilnili uprchlíci a vůbec to nebyla pravda, že jo. Takže tohle to jsou věci naprosto prokázané, to nejsou žádné konspirační teorie, tím chci jenom říct, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych jenom poprosila, ne, ne, ne, podle ...

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle čeho vlastně poznat, abychom to zobecnili, prosím, abychom také nekádrovali, podle čeho poznat, je informace, ta či ona, zavádějící, je falešná? Na základě čeho? Protože to je nejčastější otázka vlastně konzumentu informací?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Samozřejmě, tak musíme přece jenom rozlišovat nějaká seriozní světová média, která mají určitou tradici a jako je BBC a tak dále a tam prostě to je něco jiného než Parlamentní listy prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo spíš, jaké jsou ty parametry, abychom opravdu teď nehodnotili jednotlivá média, ale ...

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
No, ne, to je, to je prostě, příklad, my musíme se rozhodnout, že jo, toto je a prostě člověk, který nerozlišuje BBC a Parlamentní listy, tak s tím není možné postě vést, vést rozumnou, rozumnou debatu. Prostě jsou některé věci, které se mají, mají, mají tradici, pracují pro ně prostě seriozní, seriozní reportéři, mají kvalitní komentátory a jsou prostě sprosté servery, které uveřejňují prostě útoky na lidi způsobem, který je naprosto, naprosto neseriozní, že jo a ty zájmy, prostě, když jsme viděli proti té ruské propagandě se prostě stát musí bránit, to je jeho povinnost ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že je jenom ruská propaganda?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Zejména, zejména. Ta je, ta je, ta má zájem na tom prostě udělat z naší země Trojského koně v Evropské unii a z NATA a má naprosto životní zájem, aby udržela Miloše Zemana v prezidentské roli a lidi, kteří jsou okolo něho a kteří jsou zcela jasně napojeni na Rusko a na ruské zájmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z čeho tak usuzujete, pane profesore?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
No, kdopak je pan, pan Nejedlý? Kým je placen? Odkud má peníze? Jo, má fotografii na svém, na svém mobilu Vladimira Putina, no, tak to přece nejsou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak to může mít, ne?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ne, to je přece vyznání, vyznání toho, kde ten člověk stojí?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsou to teď fakta, nebo jsou to emoce?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tohle jsou fakta, tohle jsou naprosto jasná fakta. Ta fotografie tam je, že jo, ten člověk je placený, je ..., pracuje pro ten Lukoil, že jo, ten, ten Zeman stále opakuje prostě stanoviska, která jsou v podstatě stanoviska Kremlu. Tohle jsou prostě fakta. To, to je třeba vidět a bylo to jasně vidět, když Česká republika udělal první krok, který je naprosto nutný, zřídit instituci,která se zabývá tím, že tahle ta fakta, ty dezinformace, fakta, ty dezinformace, především ruské propagandy, ale jakékoli propagandy, prostě ověřuje a vyvrací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte Centrum pro hybridní hrozby ...?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, ano, ano, to je naprosto nutné, no a viděli jsme, kteří lidé hystericky proti tomu začali, to jsou všichni lidé, kteří jsou napojení na Rusko. Proč by tomu jinak, proč by proti tomu ...? Jo, tak tam se jasně odkopali, že jo. Takže prostě tyhle ty věci jsou, je třeba je jasně vidět a je třeba proti tomu, proti tomu postupovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Pešky. Chtěl by se zeptat, jestli to, že by se většina neměla vyjadřovat k brexitu a podobně podle vás platí i opačně, to jest třeba pro vstup do Evropské unie? Tehdy byla menšina proti.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Hm, hm, já si myslím, že je třeba, aby na základě těchhle těch věcí byla ..., aby, aby nejdříve byla skutečně racionální analýza faktů a ta, aby byla předložena. Pak je možné, když je okolo toho seriozní debata, pak je možné se rozhodovat buď pro, pro, nebo proti. Tam to byla samozřejmě specifická dějinná situace toho vstupu, ale jako i tam platí, že tyhle ty věci by neměly být jenom na základě nějaké emoce, ale i po určité, po určité vzdělávací kampani a tam přece jenom, před tím vstupem do té Evropské unie existovala dlouhá vzdělávací, vzdělávací kampaň, která seznamovala ty lidi s tím pro a proti. Já sám jsem se jí také účastnil, no ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem včera vyhlásila britská premiérka Mayová nečekaně předčasné parlamentní volby, které se ...

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ale já vám dlužím ještě odpověď na tu předchozí k těm ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte pocit k těm církvím a k té důvěře?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, ano, ano, ano, víte, já ..., tohle to mě nepřekvapuje. Jednak proto, že samozřejmě ta společnost byla svým způsobem, já řeknu, za co církev nemůže a za co může, jo. Byla dlouhodobě masírovaná především tím, většina lidí, co se dozvěděla o církvích, tak byly skandály. Naštěstí ty sexuální skandály se tak příliš netýkaly české církve. Byly to zpolitizované věci okolo toho majetkového vyrovnávání, které tady se odkládalo 20 let nebo víc než 20 let a bylo okolo toho prostě spoustu bublin. Já jsem od počátku k tomu měl určitý ambivalentní vztah, že jsem ukazoval, a myslím, že se to skutečně potvrdí, že ta skutečnost je jiná, než si většina lidí myslí, že to je řešení, ke kterému se došlo potom, po tom dlouhém jednání církve a státu a nikdo vlastně nenavrhl nějaké alternativní reálné řešení, že to je něco, co je vlastně výhodné pro stát, že se osvobodí od toho závazku financovat církve a že ten finanční návrat je rozložen do třiceti let, do dvou generací, ale že to bude veliká zátěž pro církve. Ale nechme stranou restituce. Já si myslím, že to vyplývá také z té naprosté neinformovanosti české veřejnosti a nevzdělanosti v oblasti, oblasti náboženství. Já jsem nedávno četl rozhovor s jedním významným českým vědcem ..., že je to člověk ve svém oboru vynikající, inteligentní, sympatický, ale když došlo na náboženství, tak řekl, rozhodně, že je ateista, OK, to respektuji, ale pak řekl několik vět o tom, co si myslí, v co křesťané věří a tam bylo vidět, že prostě o tom náboženství ví tolik jako Hurvínek ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to právě výzva, pane profesore, pro křesťanské intelektuály, pro církev ...?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Je to, je to, je to naprosto výzva právě proto já tady odmítám takový ..., jo, jestli si myslím, že z velké části si za to církve skutečně mohou, protože velká část takzvaných ateistů, když se jich zeptáte, v co křesťané věří, tak se dozvíte takové pitomosti. Kdyby z toho část bylo skutečně vírou církve, ta já od toho utíkám, jo. Na druhé straně je pravda, že i já jsem slyšel řadu kázání a některé pořady křesťanských médií, kde jsem si řekl, Proboha, tady tohle to není mé náboženství, jo, takže tady také není možné církve házet do jednoho pytle a ty rozdíly větší jsou ne mezi církvemi, ale uvnitř nich. Já také mám zkušenost prostě s jinou tváří církve. My jsme o těchto Velikonocích v naší akademické farnosti pokřtili přes 60 dospělých lidí a celkem za těch 25 let existence té farnosti tam ty iniciační svátosti církve přijalo přes tisíc pět set lidí. A to jsou lidé, kteří prochází jedna a půlletou důkladnou přípravou, na které se snažíme, aby tito vzdělaní mladí lidé se naučili určitým způsobem teologicky myslet, aby byli skutečně informovaní o tom, aby se naučili prostě s těmi náboženskými skutečnostmi taky filosoficky a teologicky pracovat. Náboženství se vyjadřuje skrze symboly a metafory, fundamentalisté ... a je bere jako prvoplánová fakta, ale ta teologie nás učí je interpretovat. To vyžaduje určité vzdělání, určitý způsob inteligentního zacházení. Tak to je učíme, kromě toho je učíme kultuře duchovního života, meditaci, kontemplativnímu přístupu ke skutečnosti. A tito lidé potom, když projdou takovým velmi důkladným kurzem, tak potom mohou být hrdi na svou víru a tady je kompatibilní s jejich celkovým vzděláním, kulturou a tak dále. Takže i toto je tvář církve a ta rozhodně má svoji důvěru. Takže není možné říci, že církve nemají důvěru a tak dále. Některé podoby církve nemají důvěru a některé právem nemají důvěru, jiné důvěru mají. Když se u nás říká prostě náboženství upadá nebo lidé málo věří, no, tak lidé mají před očima určitý typ víry. Tu tradiční, farní víru. Ta upadá, protože upadá její sociokulturní zázemí, ale jsou tady lidí, kteří jsou hledající, pro které víra není ideologie, pro které je to určitá kultura životního stylu, myšlení, přístupu k životu a u těchto vzdělaných lidí a otevřených lidí víra má velikou šanci, ale ... vidím tam to šíření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemá ambici třeba vzdělávat, protože několikrát tady zaznělo narážka vlastně na tu vzdělanější část společnosti, jak si pojmout opravdu to široké spektrum společnosti, která je velmi různorodá, velmi barevná?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tohle je trošičku, tohle je trošičku problém. Já si myslím, že skutečně a jako je možný, že je to, že je to moje perspektiva prostě daná mou situací a mým prostředím, ale já si myslím, že dneska církev má daleko větší šanci u vzdělaných lidí, kulturních lidí, protože dneska, má-li víra být životná, tak musí mít určitý, určitý intelektuální rozměr. To se nedá nic dělat. U těch lidí, kteří nejsou zvyklí moc myslet a jenom věci konzumují, no, tak tam je ta konkurence tak silná prostě té populární zábavy nebo nějaké esoteriky, že jo, takových těch různých světů těch horoskopů a tak dále, to jsou, to je takový ten náboženský kýč, jo, který prostě potom konzumují lidé, kteří o tom moc nepřemýšlejí a přitahuje je jakési záhadno, komično, jo a tak dále. Takže to jsou prostě to neseriozní zboží. To bohužel je tak. Takže já si myslím, že dneska, aby člověk byl jaksi zodpovědným křesťanem, tak to prostě vyžaduje určitý typ jak přípravy vědomostní, aby uměl kriticky pracovat a dostatečně hluboce a seriozně pracovat i třeba s tím indickým textem, ale také, aby se naučil určitému spirituálnímu kontemplativnímu přístupu k životu. Takže já si myslím, že to chce lidi, kteří jsou nějakým způsobem vnímaví, inteligentní. To nemusí být nutně lidi s vysokoškolským diplomem, že jo. I mezi lidmi, kteří nemají vzdělání, jsou lidé, kteří jsou velmi vnímaví, velmi hlubocí a tak dále, že, tak to je spíš prostě pro lidi, kteří rádi přemýšlejí, no a lidi, kteří považují to přemýšlení za nadbytečnou, nadbytečnou aktivitu, no a ti potom věří fundamentalistům náboženských a politických populistů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tomu tak a mám obavu, že už nedokončíme tuto myšlenku, že vlastně i ta jistá nedůvěra, to, jak lidé hledají nejrůznější informace v nejrůznějších zdrojích, médiích, serverech a tak dále, že jsou nedůvěřiví, znakem toho, že jsou právě vnímají, že je to zajímá, že ...?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Je, je to znamení naší doby, že ubývá těch lidí zabydlených v nějakých, ať už dogmatech ateismu nebo prostě v nějakém tradicionalistickém náboženství, přibývá lidí hledajících a budoucnost církve záleží v tom, jestli zaměří jenom na ty své farníky nebo, jestli bude schopna oslovit a pracovat s těmi hledajícími a to ne proto, aby je jaksi vtáhla do svých struktur, ale aby naopak ty své struktury otevřela také zkušenosti těchto, těchto hledajících, aby spoluhledala s lidmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Halík a jeho názory. Děkuji vám za ně a přeji vám hezký den.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší zítra Zita Senková. Mým hostem bude psychiatr Cyril Höschl. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.