Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 7. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnes bude zejména ekonomiku glosovat profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přeju dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem hledat smysl summitů třeba skupiny G20, která jednala v Číně? Jak oživit růst i skomírající světový obchod? Je plánovaná obchodní a investiční dohoda mezi Evropou a Spojenými státy opravdu pasé? Volný obchod i Turecko byly hlavními tématy summitu skupiny největších ekonom světa G20. Lídři se shodli na nutnosti podpořit globální hospodářský růst a slábnoucí světový obchod. Jak na to, pane profesore? Jak k tomu, nebo co k tomu může přispět?

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já, tahle ta zasedání jsou samozřejmě, řekněme, určitým způsobem přelomová. Ti lidé se schází jednou za čas, nejednají spolu dlouho, protože ta jednání trvají v podstatě jenom několik hodin nebo maximálně jeden, dva dny. Otázka je, co je vlastně v zákulisí podobných jednání, protože setkání těch lídrů prostě nemůže přinést v tom krátkém čase nic podstatného, ale je za tím, řekněme, mravenčí práce těch jejich týmů a jejich rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tedy význam takových setkání?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že je spíš v té oblasti toho, že se lidé potkávají, že si mohou ve zkratce říci, co je trápí, ale že za nima pracují štáby lidí, kteří připravují ty podklady, kteří analyzují ty situace a tohle je jenom takové určité vyvrcholení, protože logicky za těch několik hodin se nedá převrátit svět. Co je podstatné na tom, je to, že se tento summit, ta G20, vedle toho víme, že je G7 nebo v závorce G8, kde teď jako Rusko je, je a není vlastně, tak jakoby trošku na hanbě, tak ta G20 v sobě nebo to jednání, které proběhlo před několika málo dny v sobě obsahuje taková palčivá témata současné doby. Už z toho, co jste říkala na začátku, je vidět, jak je to pestré. Na jedné straně problematika Turecka, která je samozřejmě především politická, vedle toho otázky globálního růstu, u toho je asi potřeba se trošku zastavit, světová ekonomika prošla dvěmi, dvěma, řekněme, špatnými obdobími kolem roku 2007, 2008, 2011, 2012, optimismus, který nastal po té druhé krizi, v tuhle chvíli asi vyprchává, protože přece jenom ten celkový růst není tak silný, jak se očekávalo, a těch příčin je celá řada. Vedle geopolitických vlivů, kterých je také celá řada, už zmiňované Turecko a Blízký východ jako takový, Ukrajina, nejasná situace kolem velkých zemí rozvojových, jako jsou Brazílie, Indie, Čína, to všechno zpomalilo růst a tak se ti lidé potkávají a snaží se, v tom prohlášení je jasně napsáno, potřebujeme podpořit růst, zlepšit obchodní výměnu mezi státy, otázka je, nakolik se to podaří a jak volný prostor v té ekonomice je. Ona se přece jenom ekonomika nedá úplně ohýbat jenom přes prohlášení, ona musí mít každodenní práci a v tomhle smyslu když jste se ptala, k čemu taková setkání jsou, tak je to jisté vyvrcholení, ale ta mravenčí práce je samozřejmě někde jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, i to jsem měla na mysli, jestli to v tomto kontextu, který jste i nyní popsal, není přece jenom trošku takový slabý výsledek. Navíc ještě před tím summitem Mezinárodní měnový fond varoval, že vyhlídky světové ekonomiky na příští rok se dále zhorší.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to, když se podíváme třeba úplně na nejčerstvější zprávu, to je index nákupních manažerů ze včerejška z odpoledne ze Spojených států, tam je poměrně vidět silný pokles, to znamená je to konjunkturní průzkum, je to, jsou to takové ty naděje a očekávání, kteří, které mají manažeři, kteří vyslovují své názory, to by podporovalo to, co jste teďko řekla. Já osobně si myslím, že největší problém v současné době je ve světové ekonomice, je chabá poptávka, a to jak v domácnostech, tak ve vládním sektoru, tak po investicích. A druhým takovým, řekněme, doprovodným jevem té poptávky je stále větší rozdíly mezi bohatými a chudými, mezi těmi nejvyspělejšími státy a těmi, těmi nejzaostalejšími státy nebo lidmi, kteří v nich žijí. Samozřejmě všude žijí lidé. Já mám pocit, že obnovit tu poptávku bude poměrně velmi obtížné. My to vidíme z mnoha pohledů. Nerostou ceny prakticky, svět se trápí s deflací nebo ne úplně možná s deflací, ale prostě charakteristiky cenového růstu nejsou až tak příznivé, jak ekonomové potřebují. A já vždycky říkám, když se podíváme kolem sebe na tu bohatší část světa, vždyť ti lidé už téměř všechno mají, takže z tohohle pohledu jejich vůle utrácet není příliš. Ti, co by utráceli, to jsou ti chudí a ti zas nemají co utrácet. A rozpumpovat tuhle tu záležitost bude podle mě v tomto, řekněme, já nevím, desetiletí, píše se teď rok 2016 a jsme čtyři roky, tři roky od toho posledního záchvěvu krize, bude asi poměrně obtížné. Na druhé straně já úplně nesdílím teda obavy, že by se svět řítil do další recese. Mně se to úplně nezdá, mně se spíš zdá, že nakonec vidíme, že už se to říká možná rok, dva, že se to nestalo, nebo zatím se to nestalo, mně se spíš zdá, že v tom nejbližším období ta ekonomika, a teď se bavíme celkově, protože v těch jednotlivých zemích jsou rozdíly, že ta ekonomika bude spíš v takovém, jako bych řekl, na vlně takového slabšího růstu, ale že by se propadla do recese, to se mně úplně nezdá. Vy jste zmínila Mezinárodní měnový fond, můžeme se bavit o Evropské centrální bance, která teď v těchto dnech vlastně vyhlásila, že už investovala bilion euro do oživení ekonomického růstu, to jsou ty intervence, to kvantitativní uvolňování, které probíhá každý měsíc prakticky a má zatím skončit v březnu roku 2017, to je ta snaha napumpovat do ekonomiky peníze a rozpohybovat nás jako občany, rozpohybovat firmy, utrácejte, investujte, žijte. A tohle to si myslím, že bude charakteristické i pro ta nejbližší léta, že by ta ekonomika zase tak spadla, ona je už dneska až možná přeregulovaná, tak to si zase nemyslím, ale ta snaha je zatím ne úplně úspěšná. Jestli, jestli ta Čína, která byla to G20, ta G20, jestli to tak moc změní, to nevím, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro Čínu, když jste se o ní zmínil, tam se vlastně ten summit odehrával, to bylo určitě letošní největší setkání mezinárodní akce na její půdě, byla to další příležitost prezentovat tuto zemi jako globální mocnost?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Čína je globální mocnost. Někdo tvrdí, že už je to největší ekonomika a podle některých jiných údajů je druhá. Nechme to být, myslím v absolutním objemu, samozřejmě v přepočtu na hlavu je to daleko horší. S postavením Číny, to je až někde osmdesáté, devadesáté místo na světě. Ale samozřejmě Čína je velmoc. Ona se samozřejmě měla možnost ukázat, já jsem se díval na pár těch prostřihů, co pobíhaly po internetu nebo, nebo v televizi. Čína je také jedním z těch prvků, který prostě možná dneska, nechci říct, že přibržďuje, protože stále tempa růstu v Číně jsou velmi vysoká, na evropské a americké poměry nesrovnatelně, ale Čína přece jenom zpomalila svůj růst, na začátku roku jsme zažili prudký pád akcií, který přišel právě z Číny, o tom jsme se tady také bavili. Čína má zvláštní strukturu ekonomiky, zaplavuje svět ocelí, jeden z těch bodů, o kterých se hovořilo v Číně před pár dny, bylo právě to, zda prostě ta koncepce, taková ta klasická těžkoprůmyslová koncepce, kterou Čína ještě má, to znamená struktura celé ekonomiky postavená na právě hutích a těžkých investicích, zda je to nejlepší pro světovou ekonomiku. Víme, že Čína má vlastně uměle udržovaný kurz svého jüanu, renminbi, proti americkému dolaru nebo světovým měnám. Jsou lidé, kteří říkají, že ale jednou čínská měna bude vlastně rezervní měnou, protože ekonomika už je tak silná, čili Čína je obrovský hráč, Čína se předvedla, já spíš Čínu vnímám pozitivně, protože ta ekonomika je obrovitá, potenciál je tam značný a že všechno není, jak by mělo být, tak ukažme si, kde je všechno v pořádku. Nikde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem rozebíraly se tedy i nějak hlouběji ty důsledky globalizace? Právě ta nerovnováha ve společnosti a třeba i daňové ráje, velké téma, nejenom kauza Panama Papers.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono to s tou globalizací už, už se s tím musíme naučit žít, to už prostě dneska, svět už jiný nebude. Já si myslím, že se spíš ta, řekněme, ten rámec, který dneska světová ekonomika poskytuje pro globalizaci, že se spíš bude prohlubovat. Podniky se spojují, nikdo už pořádně neví ani, komu patří, kde, kde konsolidují svoje účetní dokumenty. Tohle ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a nemělo by se to měnit, pane profesore?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono asi už tohlecto je strašně těžké, ten svět se otevřel. Když se podíváme na jakoukoliv, řekněme, jakoukoliv oblast lidské činnosti, tak ten svět se strašně zmenšil, od ekonomiky přes politiku až po fotbal nebo já nevím kam, cestování, studentské výměny, na co, na co se podíváte, tak řek jsem studenti, podívejte se, za mého období byl problém odjet kamkoliv, studovat kdekoliv, dneska naši a jiní studenti mohou vystudovat kdekoliv, také to dělají. Podívejme se na, jak se změnil sport ve světě, jak se změnila kultura ve světě, jak se změnil světový obchod, prostě ta globalizace taková je. Zkrátily se vzdálenosti, nebe je plné letadel, ta letadla jsou plná lidí, prostě, a jsou také plná myšlenek, to prostě, takový svět je. Já si myslím, že můžeme o tom hovořit pejorativně, nemusíme, ale já si myslím, že chápání globalizace v dnešním světě je fenomén, na který si musíme zvyknout, se kterým budeme muset žít a teď je jenom otázka, jaké místo si v tom kdo najde a v jakém koutku se v té globalizaci usadí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na okraji summitu G20 v Číně oznámily Rusko a Saúdská Arábie podepsání dohody o vzájemné spolupráci na ropném trhu. Jsou to vlastně tyto dvě země největší producenti ropy na světě. Jakými kroky chtějí, pane profesore, podpořit vůbec stabilitu tohoto trhu?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To byl zvláštní krok, protože víme, že ropa se propadla až někam ke 30 dolarům a někdy před půl rokem nebo tak nějak přibližně, a právě ti dva největší, řekněme ten arabský svět v obecnějším slova smyslu a Rusko jako největší producenti nebo jedni z největších producentů ropy vlastně jako kdyby stály proti sobě. Když jsem teď, náhodou jsem zahlédl ten šot a pamatuji si, že ministr, ruský ministr ropného průmyslu má kouzelné ruské jméno Novak, tak zvláštní jméno určitě pro Rusko, tak jsem byl docela překvapen tou schůzkou, protože tam se signalizuje něco, že tyhle ty dva giganti v oblasti ropného průmyslu budou svoje kroky koordinovat. Když to řeknu velmi, velmi diplomaticky. Pokles ceny ropě kromě toho, že neustále hýbe nervózními akciovými trhy, tak pokles ropy vyřadil ze hry země, které na ropě jsou buď přímo závislé, to jsou právě trošku arabské země a Rusko, které se tím pádem dostalo do problémů určitých ekonomických, ale vyřadil i ty další země, které označujeme tím názvem BRICS, vidíme, do jakých problémů se dostala Brazílie a nebude to jenom tím, že se tam něco dělo v politických elitách a že nakonec to stálo místo i prezidentku Brazílie, ale Brazílie, nakonec jsme to viděli i teďko kolem olympiády, v době, kdy Brazílie o olympiádu žádala, tak vlastně se považovala za ekonomického tygra téměř, já jsem to teď trošku přehnal, v době, kdy se ta oly..., v době, kdy dostávala olympiádu, kdy se o ní hlasovalo, v době, kdy olympiáda probíhala, se Brazílie trápí. Netrápí se jenom v době olympiády, trápí už se několik let, a to je také příčina, protože Brazílie je především surovinovou zemí, a to je také příčina toho, že neustálá nervozita na ceny, na cenách ropy, to všechno postavilo tyhle ty země, které by potřebovaly růst a světová ekonomika by potřebovala, aby rostly, jako je Brazílie, Indie a i Čína koneckonců, tak se dostaly do určitých potíží. Tenhle ten signál já zase vnímám jako signál, protože samozřejmě tu dohodu neznám, pozadí a tím méně pozadí té dohody samozřejmě, ale tohle je určitý signál, že ti dva nejmocnější, řekněme, arabský svět a Rusko v oblasti ropy budou postupovat nějak společně, to znamená určitě ne tak, aby si vzájemně škodily. A to si myslím, že může, já to spíš vnímám pozitivně tuhle tu věc, protože dneska se světová politika, světová ekonomika nedá dělat bez těch gigantů. Můžeme si o nich myslet, co chceme, ale pokulhávající gigant, tím myslím Evropskou unii, Rusko, Spojené státy a nakonec i ty země BRICSu a východní Asii, tak jakmile kdokoliv z tohohle, teď nevím, jestli je to pětiúhelník nebo kolik jsem jich jmenoval, šestiúhelník, jakmile jedna z těch nožiček začne pokulhávat, okamžitě to destabilizuje rovnováhu i na těch ostatních trzích, a tohle si myslím, že může být nějaký signál. Ale znovu říkám, vnímám to opatrně, nebyl jsem u toho, nečetl jsem to, ale signál to nějaký je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je na tom Evropa? Je to pořád takový ten zdravý, nemocný? Evropská unie, eurozóna, abych byla přesná.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já myslím, že evropská, podle mého názoru primární problém Evropy je značná strukturální nevyrovnanost ekonomického výkonu. Vedle sebe stojí takové gigantické země, jako je Německo, Francie, Anglie, Británie, nechme teď brexit brexitem, ale prostě je to ekonomika světové třídy nebo rozsahem. No a pak jsou ty země chřadnoucí nebo země, které prostě nevykazují taková, taková, řekněme, takovou ekonomickou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stagnují, třeba jako Francie?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Stagnují. Tak nakonec je, třeba je to jižní křídlo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, ale podívejme se, na druhé straně a i Balkán, co si budeme povídat, ale podívejme se, že například Španělsko se poměrně rychle vymaňuje a jejich tempa růstu už patří dneska téměř k nejvyšším, co se týká HDP. Evropa je skutečně stále velmi pestrobarevná a velmi pestrobarevná směsice kulturních zvyků, ekonomických zvyků, populačních zvyků a sjednotit tohlencto pomocí několika příkazů, jak já jim říkám, špekáčkových nebo banánových z Evropské unie, je velmi obtížné. Já si myslím, že ty rozdíly mezi těmi zeměmi se promítají, nakonec vidíme, že Německo jakoby tahoun, jako ta lokomotiva evropská, tak taky neutáhne tolik těch vagonů. Už jsme to viděli kolem Řecka a teď zase jiné problémy s Tureckem, byť Turecko není tedy v Evropské unii, ale, ale prostě ta Evropa je příliš pestrá na to, aby mohla být příliš hodnocena stejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký smysl má další krok Evropské centrální banky, která kvůli podpoře toho hospodářského růstu a zvýšení inflace v eurozóně nakoupila vládní dluhopisy už za bilion eur?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, to je ten bilion, o kterém jsme hovořili na začátku. Ona jubilejně položí někde na stůl to bilionté euro. To je ten pokus, který už běží zhruba tři roky, o to rozpumpovat spotřebu, o to dostat prostě naše peníze z našich peněženek na trh a nejenom tedy z našich peněženek jakoby osobních, ale i z účtů, účtů velkých podniků, aby se investovalo, aby se zvýšily vládní výdaje, aby se zvýšila spotřeba v domácnostech. Spotřeba v domácnostech, vy, já a všichni posluchači, kteří nás teď poslouchají, plus minus představuje z toho hrubého domácího produktu 50 %. To, co já dnes utratím za oběd a vy večer třeba za lístek do divadla, je 50 %, za bydlení, za stravu, je 50 % a jakmile tahle ta položka stagnuje a ona teď stagnuje, stagnuje celosvětově, tak samozřejmě ten výkon ekonomiky, prostě ta kolečka do sebe nezapadají, respektive netočí se tak rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se to zadrhává.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Zadrhává, netočí se tak rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by se ekonomika vyvíjela bez nákupu dluhopisů?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak samozřejmě nevyvíjela by se příliš nějak jinak, je to jenom jeden z finančních instrumentů, těch instrumentů je samozřejmě více, stejně tak se můžeme ptát, jak by se vyvíjela bez akciových trhů, třeba bez burz, ona by se samozřejmě nějakým způsobem vyvíjela, ty peníze, které někdo potřebuje, by musel získat pomocí úvěrů, musel by je získat někde jinde, dluhopis je v podstatě úvěr, je to jeden z typu úvěru. My jsme si zvykli žít na dluh, to by bylo asi na samostatnou debatu, co s těmi dluhy, dluhopis je taky dluh, dluhopis, tak už to slovo to v sobě obsahuje, ty peněžní toky, je to podobné, jako kdybyste někde zahradila řeku, tak ta řeka si najde cestu někudy jinudy. Kdyby nebyly vládní dluhopisy, tak by samozřejmě existovaly jiné způsoby, jak do té ekonomiky peníze napumpovat. Dluhopisy se někde dostávají už do záporných úrokových sazeb, to je něco, s čím jsme vůbec neuměli žít, ale, nebo nebyli jsme na to zvyklí, ale trvá to už poměrně dlouho a já si myslím, že to ještě nějakou dobu potrvá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem odskočím jenom ještě na ten summit G20, tak podle agentury Reuters je Čína otevřena pro bilaterální dohodu mezi teda Čínou a Velkou Británií. Promítl se vůbec i samotný brexit do projednávané agendy v Číně? Protože přítomna byla i nová britská premiérka Theresa May.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že obecně otázka brexitu a nejenom ve vztahu k Číně se zatím tolik nepromítla. Ono je to vlastně zatím jenom vývěsní štít. Někdy 22. nebo přesně nevím, 23. června letošního roku proběhlo referendum, které něco řeklo. Ten brexit ještě v tuhle chvíli jako takový neprobíhá, probíhají nějaké přípravné fáze, včera, předevčírem ministr, myslím, hospodářství nebo někdo jiný v Británii řekl, že přes tu petiční akci, která už má několik milionů podpisů za návrat nebo obnovení referenda, řekl, že taková věc možná není, ale ten brexit vlastně jakoby neprobíhá. Samozřejmě někteří se už na to připravují, někteří svoje afilace z Londýna přesouvají někam jinam, jiní je tam zase přisunou, protože ten svět se malinko změní, ale mně se zdá, že zatím je to spíš vývěsní štít. Píšeme podzim roku 16, hovoří se teď o roku 18, 19, já myslím, že to ještě v tuhle chvíli je velmi předčasné a ten vývoj může být velmi pestrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzská vláda po třech letech jednání mezi Bruselem a Bílým domem navrhla odložit obchodní dohodu mezi Evropou a Spojenými státy známou pod zkratkou TTIP. Stejného názoru je i rakouský vicekancléř a ostatně i jeho německý kolega Gabriel. Je ta dohoda, v jakém stavu? Bude pasé nebo je pasé?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tady je asi nejlepší odpověď já nevím, protože vlastně to, co se klíčově už zhruba tři roky od roku 13, naše vláda k tomu dala vyjádření, myslím, v únoru roku 14, pokud jde o nás, takže dva až tři roky vlastně nikdo pořádně neví, co v té dohodě je. Vždycky, a to je možná ten klíčový problém, který u té dohody je, vždycky se něco objeví, pak se ukáže, že to tak úplně není, nikdo nechce položit své karty na stůl. Existuje podpisová akce proti TTIPu, která už má dva nebo tři miliony podpisů po světě. Dobře, ale vlastně pořádně se ta jednání nevedou, neodkrývají se karty, a tohle si myslím, že je principiální problém, protože pak se objevují názory, nevíme, co tam je, nevíme, jak budou fungovat regulační opatření, nevíme, jak budou schopny vlády regulovat, neregulovat ten proces a podobně, a to je, to je asi to zásadní. A teď se to zhoršilo v tom, že někdo řek, mě už to nebaví, já jdu od toho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo ty karty schovává více, Evropané nebo Američané? Na čem vůbec se tedy Spojené státy a Evropská unie vyloženě neshodnou, kde jsou ty největší překážky, v jakých oblastech?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To kdybych věděl, tak asi bych byl jeden z mála, který to ví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba napovím. Nevím, ochrana soukromí, daně nebo výdaje na obranu, ostatně i brexit.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
A dokonce se hovoří o tom, že přestane existovat evropský film, protože bude zaplaven prostě takovými opatřeními, že ho ovládne Hollywood prostě a podobně. Já si principiálně myslím, že všichni se bojí toho, co bude na konci tohohle toho, tohohle toho procesu, jestli někdo více nebo méně ztratí svojí samostatnost, u Evropy je to ještě o to složitější, že Evropa je, Amerika je Amerika, má 50 nebo 52 států, Evropa je na tom přibližně stejně, ale přece jen vztahy států v USA a vztahy států, jsou to Spojené státy, a vztahy států v Evropě jsou trošku jiné. Já si myslím, že ta obava je tam primární, že to je přesně to. A teď jsou taková ta slabší místa, zemědělský trh a jeho dotace prostě, trh pracovních sil, daňová soustava, regulatorní opatření, a tohle to si myslím, že, no, kdo se víc skrývá nebo kdo se víc bojí těch opatření, já si myslím, že trošku Evropa. Ona přece jenom má tu výchozí pozici trošku horší než Spojené státy, je to konglomerát, jinak postavený než Spojené státy, s poněkud slabším, nebo v současné době slabším ekonomickým výkonem, na druhé straně popravdě řečeno tyhle ty dvě partnerské, partnerská uskupení, Spojené státy a vedle toho Evropská unie, dneska představují 60 % světového HDP, co si budeme povídat, představují zhruba 55 % světového obchodu. Je to jeden, na jedné straně za oceánem a těch tady X států v Evropě, představují nějakých, já nevím, 40, 45 % trhu se službami, tak dřív nebo pozdějc k tomu propojení stejně dojde, ono existuje. Teď já mám pocit, že prostě ty země spíš se bojí, že to, co teď mají jisté, že by mohly ztratit a nevědí, co za to přijde jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi ty výtky patří a obavy také to, že posílí vliv nadnárodních koncernů, že by o práci mohly přijít tisíce, statisíce lidí.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle to všechno v tom může být, na druhé straně já jsem spíš v této věci trošku optimista, že nakonec k tomu stejně dojde, protože ať už dohoda bude, nebo nebude, tak nadnárodní koncerny jsou a budou. A budou možná v trošku jiné podobě i bez toho, bez té, bez toho konceptu TTIP, ale pořád si myslím, že, takhle ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli dohoda, pane profesore, definitivně zkrachuje, teď hypoteticky, kdo více zapláče?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že nezkrachuje. Já si myslím, že to, co jste teď jmenovala, ty tři ministři a možná budou ještě někteří další, že je takový vztyčený prst. Mně ten, já jsem to viděl ty výroky, viděl jsem nějakou tiskovou konferenci, kde, myslím, ten francouzský ministr zrovna, nevím už teďko, mně to tak připadlo, prostě jako když říká, mě už to nebaví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové varování?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, takové varování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyložte karty na stůl.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, vyložte karty na stůl a řekněte nám, jak to bude. Ono totiž si zase musíme uvědomit jednu věc, dobře, nadnárodní trh a regulace a všechno možné nějakým způsobem ovlivní pohyb pracovních sil. Spousta lidí může přijít o práci, ale dokavaď nevidíte přesně, jak to má být a jak se také budou implementovat ty věci do těch národních ekonomik, uvědomme si jednu věc, že evropská ekonomika není evropská ekonomika. Přece jenom ta samostatnost těch jednotlivých zemí je značná a ty, i ty menší země mohou mít obavu, že se něco dohodne, co potom nebude úplně snadno uřiditelné uvnitř těch ekonomik. Ono ani ve Spojených státech, Spojené státy, každý stát má jiné DPH, každý stát má úplně jiné zvyklosti v řízení ekonomiky, tohle si myslím, že problém ještě bude a mělo by se to říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního Jak to vidí profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za vaše postřehy, za měsíc na slyšenou.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju a pěkný den. Ano, děkuju pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory profesora Cyrila Höschla. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.