Přepis: Jak to vidí Richard Hindls - 5. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vás vítám, dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Dobrý den, přeji.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministři zemědělství všech unijních států budou dnes v Bruselu debatovat o tom, jak zmírnit dopady ruského zákazu dovážet potraviny z Evropské unie z dalších zemí. Jak vy, pane profesore, vůbec vnímáte sankce jako instrument?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Zdá se mi, samozřejmě sankce jako instrument jsou velmi odlišné podle toho, vůči komu se uplatňují. Uplatňovat sankce vůči malým hráčům, vůči malým zemím může být přechodně užitečné, může to přinést nějaký efekt. Viděli jsme to třeba v souboji světa s Irákem, podobně před těmi zhruba 20 lety. Ale pokud se týká účinnosti sankcí vůči velkým hráčům, vůči velkým zemím, tak jak je samozřejmě třeba Ruská federace, tam tu účinnost vidím jako poměrně velmi malou, protože za prvé, ty země mají velkou flexibilitu. Jsou to rozsáhlé ekonomiky. Rusko je dneska osmou ekonomikou největší, osmou největší ekonomikou světa a stoupá v tom žebříčku. Ještě před dvěma roky byl na devátém místě. Každý možná rok nebo dva ukousne nějakou další příčku. Tam se mi zdá, že ty možnosti těch velkých organismů, velikých systémů jsou daleko flexibilnější se přizpůsobit té situaci než třeba u malých hráčů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odpůrci ekonomických a finančních sankcí tvrdí, že sankce nefungují, protože nemění jaksi chování té země, vůči které jsou namířeny, že to odnáší poctiví podnikatelé, lidé. Nakonec zastánci argumentují tím, že nějak se na řekněme například teritoriální agresi, změně hranic, odpovídat musí. Že je to prostě nutné pro zachování jakéhosi morálního korektivu. K čemu vy se přikláníte?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Ty roviny jsou dvě. Jedna je ta čistě politická, kdy svět se nějakým způsobem a teď nechme stranou, jestli skutečně ten vývoj situace na Ukrajině je takový, jak se někdy prezentuje a sám se vlastně nestačím divit, že najednou se objeví dneska výzva k příměří, že vlastně probíhá nějaké jednání, o kterém jsme před dvěma, třema dny vůbec nic nevěděli, nebo ani o tom nic netušili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ten vývoj je turbulentní.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Je turbulentní. Jedna ta rovina je čistě politická a tam samozřejmě svět může nějakým způsobem demonstrovat svoji sílu nebo ten vyspělejší svět. To je v politice velmi časté a obvyklé. Druhá rovina je čistě ekonomická a teď je otázka, kde se, to znamená, uplatnění sankcí, jejich důsledky, jejich důsledky na toho, vůči komu jsou uplatněny a také důsledky těch, kteří ty sankce vyhlašují, což jsme v tuhle chvíli i my. Tady ty dvě roviny se někde prolínají a najít tu hranici, jak to vlastně je, je podle mého názoru strašně obtížné. Jedno jsem si z toho už ale odnesl. Já mám zato, že Evropská unie nebo vůbec ten svět při tom, když sankce uplatňoval, a zvažoval jejich efekt, tak mám pocit, že rychleji konal, než přemýšlel. Protože teď teprve dodatečně se hledají cesty, jak kompenzovat třeba vývozcům zemědělské produkce jejich ztráty, jak nahradit podnikatelům jejich ztráty, co učinit především se strojírenským vývozem do Ruska, jak se dívat na ty výrobky dvojího užitku, to znamená, výrobky, které mohou současně sloužit pro běžnou spotřebu, ale současně mohou být použity třeba jako komponenty do zbraňových nebo informačních systémů a podobně. Mně se zdá, že v tuhle tu chvíli prostě se, že ta věc šla hodně překotně a že se, což se zase dotýká také politické roviny, protože pochopitelně politika musí jednat daleko asi rychleji nebo výrazněji zřetelněji než potom na to navazují ekonomické zákony.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předběhli, promiňte ekonomové jaksi politiky.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Možná trošku že jo. A tady je otázka, jestli tohle to všechno bylo dostatečně promyšleno. Navíc si nejsem vůbec jist, zdali někdo vyhodnotil ty sankce a to jak z pohledu Evropské unie, tak z pohledu Ruska. Podívejte se, dneska, protože hlavním tahounem těch sankcí je Evropská unie, těch 28 zemí, hospodářská výměna mezi Evropskou unií a Ruskem, je dvanáctkrát větší než hospodářská výměna mezi Spojenými státy a Ruskem. To znamená, že dopady, navíc Spojené státy jsou kdesi za mořem a mají úplně jinou teritoriální politiku hospodářskou než má Evropská unie, z tohoto pohledu také si myslím, že tím pádem na Evropskou unii to hlavní jádro, to hlavni těžiště těch sankcí leží právě tady. A teď Evropská unie, co je Evropská unie? Evropská unie je 28 velmi nevyrovnaných hráčů. Jsou tam obrovské země, které podle mého názoru až tak výrazně ty sankce nemusí pocítit a pak tam jsou země, které jsou poměrně slabé a samy o sobě mají se sebou dost problémů. Nechme teď stranou jih Evropy, prostě anebo podobně, takže z tohoto pohledu si myslím, že se mělo možná trošku tohle to všechno více promyslet a jak si všichni přejeme, aby ta šílená věc skončila, tak já teď nemůžu říct, že dneškem skončí, tak probíhají v Minsku nějaká jednání a všichni jsme včera s velkou nadějí slyšeli, že ve dvě hodiny našeho času Ukrajina vyhlásí příměří a ruští povstalci a ruští rivalové, pokud jaksi dojde k naplnění určitých podmínek toho sedmibodového plánu, to příměří vyhlásí o hodinu později, tak si všichni přejeme, aby to tak bylo, takže možná se ukáže za týden, že se už je všechno jinak, tohle se pak všechno strašně těžko odhaduje politicky, že ty ekonomické důsledky nebo ekonomické jevy kolem toho jsou až velmi na druhém místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, diplomacie, politika ještě zdaleka nevyčerpala své možnosti.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Já si myslím, aspoň se mi to tak jeví, a teď nechme stranou všechny sympatie a antipatie, mně se zdá, že jak Porošenko tak Putin jsou velcí hráči, to přestože Porošenko je v podstatě člověk, který je tam poměrně krátkou dobu v té politice a je to určitě zkušený člověk z oblasti byznysu a podobně, zdá se mi, že si počíná velmi obratně v té politické rovině. Ale znovu říkám, nemáme pro to dost informací, nejsme u toho. O Putinovi je toho hodně známo, tak se možná ten svět soustředí na ně dva a možná mezi nimi jsou určité kontakty nebo určité signály, o kterých mi prakticky vůbec nic nevíme, akorát prostě nebudeme vyvážet zeleninu nebo naopak ji nebudeme moci dovážet. Takže přijde mi to všechno trošku velmi složité. Chápu ostražitost Evropy. Tady jsou historicky paralely prostě, které ne úplně sedí pochopitelně, ale jistým způsobem to stigma je a tudíž zase tu ostražitost chápu. Rusko je velmi složitý hráč na evropské i světové politické scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, jenom Rusko je složitý hráč. Není to o sobě obsazení poněkud širší, než pánové Porošenko, Putin?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
No, tak musíme vidět, že svět se dneska hodně propojil a poměrně málo se v této souvislosti hovoří o Číně. Čína je dneska druhá největší ekonomika světa a možná, že se během deseti let už možná stane největší ekonomikou světa a má poměrně velmi dobré vztahy s Ruskem. Takže je možné, že my vlastně vháníme tímhle tím způsobem Rusko do jakéhosi nového spojenectví s Čínou a to už potom bude tak silný hráč východní Asie, plus Rusko, že si myslím, že proti tomu bude Evropská unie opravdu v menšině svou ekonomickou silou a takovéto vytváření si nepřátel navzájem, to tady bylo, tak já jsem v tom vyrostl a všichni nebo řada z nás v tom vyrostla v tom bipolárním světě a teď si vlastně tak jakoby obě ty strany o ten bipolární svět znovu říkají. Já si ale myslím, že k tomu nedojde. Protože stále věřím, že tam nějaká cesta k dohodě je a k usmíření, aspoň k uklidnění té situace a stejně tak si myslím, že Východ a Asie ještě do toho promluví, nikoliv samozřejmě tolik politicky jako ekonomicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovolte jen pár reakcí našich posluchačů, například pan Ruda připomíná citát: "Sankce nejsou výrazem strategie, ale výrazem toho, že strategie chybí." To jsou slova Henriho Kissingera, někdejšího ministra zahraničí Spojených států. Také pan posluchač podotýká, že sankce jsou podle jeho názoru nesmyslné. Další názor od pana inženýra Františka, cituji: "Západ včetně našich předních ekonomů, v uvozovkách, začal brát Rusko jako takzvanou druhořadou velmoc, spíše jako ekonomického trpaslíka, který svým relativně zanedbatelným, opět v uvozovkách, HDP, nehraje ve světě podstatnou roli. Rozšiřování NATO do východní Evropy nebude tudíž žádný velký problém, ale Putin není ani Gorbačov ani Jelcin." Možná bychom se mohli ještě vrátit, i když jste to už víceméně popsal k té síle ekonomické Ruska a k těm vztahům. Mimochodem dnešní Lidové noviny přináší nové odhady o dopadu sankcí proti Rusku. Naše firmy přijdou nejméně o 19 miliard.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Rusko, samozřejmě můžeme od sebe oddělit Rusko a Sovětský svaz. Sovětský svaz těch řekněme 70. a 80. letech už trošku ekonomicky ztrácel. Stále byl druhou největší ekonomickou velmocí. Na druhé straně zhruba se jeho podíl nebo jeho vztah jeho relace k té ekonomice Spojených států odhadovala někde kolem jedné třetiny. Takže výkon sovětské ekonomiky a americké ekonomiky, řekněme před těmi 40 lety a ten vývoj se potom spíše pro Sovětský svaz zhoršoval. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku Ruska a Spojenectví nezávislých států a těch jednotlivých států, které tam dneska známe, Rusko z první desítky vypadlo. Rusko už nemělo takovou sílu, prožívalo své hospodářské potíže. Rozpad Ruska oslabil ekonomiku a Rusko z první desítky vypadlo. Před zhruba osmi lety se do ní opět vrátilo. A jak už jsem tady říkal na začátku, Rusko postupuje pomalu nahoru. Dnes je osmou největší ekonomikou světa. Samozřejmě můžeme se bavit o tom, jaké má své zdroje, jak obrovská země to je, že by možná mohla být mnohem dál a tak ruské hospodářství není zase určitým způsobem kdovíjak technologicky vyvinuté a podobně. Má celou řadu svých problémů, ale je to osmá největší ekonomika světa a otázka je, kde může být za 10 let. Rusko je třeba, když se hovoří v této souvislosti o finančních sankcích také mimo jiné, tak o jakýchsi sankcí v oblasti financí a bankovnictví, Rusko je dnes velmi stabilní finančně, velmi stabilní zemí. Má dluh někde na úrovni 12 nebo 13 % hrubého domácího produktu. Když se podíváme na Spojené státy, ty mají dluh ve výši 100 %, Japonsko možná kolem 200 %. Čili jsou to země, které mají mnohem větší finanční problémy, než má Rusko. Rusko má velmi nízkou nezaměstnanost. Takže všechny tyhle ty věci je potřeba znovu propočítat. Ty sankce se mohou, pokud by trvaly dlouho a všichni věříme, že to tak nebude, tak Rusko samozřejmě může také pocítit, ale až po nějaké době. Navíc ruská společnost je zvyklá strádat. Rusko nemělo jednoduché dějiny, ať už vezmeme stalinistické období, druhou světovou válku. Rusko je zvyklé strádat, a nemyslím si, že by je ty sankce, samozřejmě, že je nějakým způsobem postihnou zejména v oblasti technologií, ale nezdá se mi, že by to bylo něco, co by to Rusko nedokázalo obrátit nebo si nedokázalo najít spojence třeba ve Východní Asii. A pak je tady samozřejmě ještě jedna věc, o které se málo mluví, ty sankce vyhlásily některé země, je to Evropská unie, Spojené státy, prostě některé další. A je tady spousta třetích zemí, se kterými Rusko má poměrně dobré kontakty, je to arabský svět, je to Východní Asie už zmíněná, může to být Turecko, takže se ten dovoz dá uskutečňovat přes třetí země, dá se uskutečňovat formou nějakých náhradních plnění a podobně. Takže z tohoto hlediska si myslím, že ta úvaha je politicky srozumitelná, je to určitá demonstrace a to ale všichni chápeme ale ekonomicky už to vidím jako podstatně složitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane profesore, od paní Dany. Zajímá jí dopad ruského potravinového celního omezení na země Evropy, zejména na Francii a Polsko.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Tak pochopitelně Polsko je soused nebo v podstatě soused a je to především agrární země. Polsko pochopitelně má daleko větší podíl zemědělství než máme my v celkovém svém hospodářství a není to tak industriální země jako je třeba Česká republika anebo Německo. Pro to Polsko je to samozřejmě určitý problém může mít a potom je otázka, co se stane dál a teď už jsme to četli v tomto týdnu také, že je třeba i naše republika uvažuje o tom, že jedna z variant je, že by vlastně začala bránit dumpingu, čili snižování cen nebo neúměrnému snižování cen při dovozu polských produktů, to znamená, že by se zarazila někde dole hranice, pod kterou už nemůže ta cena potravin, zejména asi sezónního ovoce a zeleniny vůbec jít. To znamená, že se tady objevuje mnoho a mnoho dalších variant, jak tu situaci řešit. U Francie bych to tak problematicky neviděl, protože Francie je velmi vyspělou zemí. Je to země, která je dneska před Ruskem. Je to pátá největší ekonomika světa, Francie. Jen pro zajímavost, to pořadí je Spojené státy, Čína, Japonsko, Německo a Francie v té první pětce, Rusko je osmé. Tak z tohoto pohledu bych zase u Francie asi těch problémů zase tolik neviděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě jedna otázka k tématu, jak se vy díváte na obchodní strategie firem, které třeba gró svého exportu zaměří na jeden jediný trh.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Tohle je velmi zajímavá věc, protože každá takováhle, na co se ptáte, protože ta každá krize vyvolává nějakou reakci. Ten organismus, ekonomie je také určitý organismus, se musí bránit, musí mít určitou imunitu a možná na každém zlu a tohle to zlo nějakým způsobem samozřejmě je, tak na každém zlu se může objevit i něco dobrého. Bude to nutit podnikatele možná otevřít třetí trhy, prostě trhy s jinými zeměmi než je jen Evropská unie a Rusko třeba, ale třeba i Jižní Amerika nebo Východní Asie a podobně. Možná, že to vyvolá i tlak na zlepšení technologií a tím pádem snazší vývoz některých věcí. Najdou se i ti podnikatelé, kteří budou říkat: Tak nám ale pomozte pomocí subvencí a dotací. O těch dotacích se teď hovoří, že by dnes ráno jsem to někde zahlédl, že by Evropská unie mohla vlastně nějaký způsobem přistoupit ke kompenzaci, tak jak jsme lidé různí, tak pochopitelně se k téhle věci dá přistoupit různě. Vykřikovat na jedné straně, že chci kompenzace, na druhé straně se snažit dělat něco nového, co mě třeba donutí ta situace. Ta pravda bude asi někde uprostřed, ale musíme počítat i s oběma těmi extrémy. Já si myslím, že podnikatelský svět je velmi činorodý, ale určitě na tom v tuhle chvíli nevydělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Žákům a studentům základních a středních škol začal nový školní rok. Ministr Chládek ve svém projevu označil za priority mimo jiné vyšší počet mateřských škol. Větší spolupráci rodičů se školou. Rovněž chce zlepšit zájem o upadající zájem o řemesla. S čím vy, pane profesore, byť toto je jiné školství, než vysoké, které vy zastupujete, se díváte na ty priority?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Tak já samozřejmě vždycky první září vnímám s určitou nostalgií. Když jsem patřil spíše k těm lidem, kteří nechodili moc rádi do školy, ale nějak jsem to zvládnul.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neříkejte.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
No, nebylo to úplně pro mě to nejlepší. Ale zvládl jsem to. Tak samozřejmě my jsme dneska a to jsou některé ty body, které jste četla z prohlášení ministra nebo z cílů ministra. My jsme poměrně hodně zatíženi demografickou křivkou a to už od druhé světové války, která nás stále v těch vlnách prostě pronásleduje. V současné době nám vlastně přichází do prvních tříd velmi mnoho mladých žáčků, nemáme mateřské školky, protože jsme tu vlnu nezachytili. Teď je otázka, jestli v době, kdy už nějaká opatření přijmeme a budeme je realizovat, jestli ještě nebudeme mít ty děti už někde mnohem výš a jestli zase nebudeme mít přebytek mateřských školek, nám se takovéhle věci občas podaří udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je, promiňte i mnoho odkladů.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Ano, samozřejmě to je věc rozhodnutí rodičů a věc rozhodnutí prostě těch, kteří tomu rozumí, nějakých pedagogických poradnách o tom, jestli to dítě je schopné nebo není schopné to učivo v první třídě zvládnout. Naopak z druhé strany na té demografické křivce v současné době velmi prodělávají vysoké školy, protože ty roky 2014 - 2014, jsou vlastně těmi nejspodnějšími, nejkrizovějšími roky z počtu 18-letých, 19-letých, 20-letých, kteří přicházejí na vysoké školy. Takže tohle jsou problémy, které školství řeší. Někdy se mi zdá, že je řeší příliš pozdě, protože tohle se přece všechno dalo vědět. Pochopitelně ta současná garnitura může, u moci je poměrně krátkou dobu, tak má poměrně omezené možnosti, jak to řešit, ale tyhle věci se měly řešit dříve a nemuselo se teď překotně hledat nějaká opatření, která by tu situaci zlepšila. Tady se možná úplně neubráním jednomu postesku, že my stále trošku vnímáme jako takovou věc, která běží jakoby sama a která prostě je samozřejmostí, možná trošku více koncepce a teď myslím obecně, nemyslím teď v současné době, trošku více koncepce by to u školství neškodilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi těmi novinkami bude přidání na platech učitelům i nepedagogickým pracovníkům. Také se zřizuje registr učitelů, takže stát bude mít přehled o tom, vlastně kolik pedagogů školy a v jakých oborech zaměstnávají a do třetice první ombudsman pro školské záležitosti by měla fungovat, jak se na to díváte?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Platy jsou ve školství skutečně problémem. Já chápu, že peněz není nikde dost, že si bude stěžovat úplně každý, ale možná v této souvislosti by neškodilo podívat se aspoň na relaci, jak vypadá průměrný plat učitele ve vyspělejších zemích v porovnání s průměrný platem v té zemi. U nás je skutečně ten plat učitelů podhodnocen a jeho hodnota se pohybuje prostě někde níže, níže třeba ve Francii nebo Německu. Teď nemyslím v přepočtu euro-koruna, ale poměru vůči průměrným mzdám nebo rozdělen mezd v té zemi. Situaci kolem ombudsmana moc nerozumím. To je samozřejmě věc, která je na první pohled lákavá. Chceme řešit problémy, které vznikají mezi rodiči a školou, mezi dětmi a školou, mezi učiteli navzájem, mezi řízením škol a výkonnými pracovníky ve školství, ale takové problémy přece vznikají ve všech resortech. Pak by musel mít ombudsmana úplně každý. Muselo by ho mít zemědělství, průmysl a já nevím kdo všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Police ho má třeba.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Policie. Ale hlavně si myslím, že žáků, učitelů jsou desetitisíce, žáků jsou statisíce. A neumím si představit, jak jeden člověk na poloviční úvazek aspoň tak jsem to četl, může tyhle ty problémy řešit. Podívejme se, jak důležitá funkce ombudsmana, teď myslím toho nejvyššího nebo ombudsmanky v současné době, to je obrovský aparát právníků a dalších profesí. Já si neumím představit, co to obnáší, je to skutečně jeden člověk na poloviční úvazek, který bude řešit problémy v Horní Dolní mezi učitelem a žákem, nebo učitelem a rodičem. Rozumím tomu, je to snaha o nějaké zlepšení, ale já si myslím, že mnohem důležitější je dlouhodobě budovat, bych řekl, kvalitní vztah mezi trojúhelník žák - rodina - škola. My máme stále takovou tendenci v tomhle tom trojúhelníku to školství oslabovat. Vlastně za všechno, co je ve školství špatné, je ten učitel. Tak se mi to někdy jeví. Já si myslím, že tady absentuje trošku vliv rodiny a ten trojúhelník všechnu vinu dáváme školství a já považuji za velmi nebezpečný, protože školství má samozřejmě svoje povinnosti, ale svádět všechno na školství, by nebylo dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavme se ještě aspoň krátce u vysokoškolského zákona. Včera byla představena verze, která půjde vlastně do přípravného řízení, pkud se nepletu. To už je takový evergreen, pane profesore.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Já jsem rektoroval osm let a osm let jsem zažil černokosteleckou výzvu, různé bílé knihy, návrh zákona, potom se od zákona ustoupilo pouze k novele, tohle je vlastně novela současné platného zákona 111 z roku 1998, který prošel už tolikrát změnami. Já, když jsem začínal v roce 2006, tak jsme předělávali spoustu předpisů na škole právě protože v roce zhruba 2006 byla přijata celá řada nové. Byly tam mnohem razantnější návrhy v těch minulých verzích, o kterých jsem tady hovořil a které nesly ty nejrůznější názvy. Teď už je to poměrně umírněná verze, která si myslím, že má určitou naději projít nebo alespoň dostat se poměrně rychle už do legislativního procesu. Pak pochopitelně se ukáže, co s tím udělá parlament, jaké další pozměňovací návrhy tam budou. Zdá se mi, že ta verze, která je ta, kterou jsem viděl v těchto dnech, tak se mi zdá, že je verzí, která má na rozdíl od těch všech předchozích verzích, o kterých jsem tady hovořil, tak má určitou naději na to, aby prošla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je ten hlavní přínos?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Je tam několik změn. Je tam v první řada změna v oblasti akreditací. Zřizuje se něco, čemu se říká Náhradní akreditační úřad. Je tam změna v hodnocení kvality vysokých škol jednak cestou vnitřního hodnocení, jednak cestou vnějšího hodnocení, je tam změna jaksi v udělování akreditací, institucionální akreditací školám a teprve v rámci těch škol a v kontrole těch akreditací v rámci těch škol potom do jednotlivých oborů a podobně je tam snaha o zvýšení sociálního stipendia pro řekněme ty slabší nebo finančně slabší, sociálně slabší a podobně. Na druhé straně se nedořešil ten problém, který se opakovaně objevoval v těch předchozích verzích, to je postavení managementu, školy, postavení správní rady, postavení Senátu, jeho pravomoce, rozpor mezi pravomocemi a zodpovědností rektora vůči vnitřku školy a podobně. Tak tahle ta situace se nějakým způsobem úplně nevyřešila, ale tak zatím jsme v nějaké verzi, která ještě půjde teď právě do příprav, jak jste říkala, do připomínkového řízení a otázka je, co se ještě objeví. Rada vysokých škol vyjadřuje určitý nesouhlas s některými částmi toho současného znění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehovoříme o něm naposledy.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Já si myslím, že asi ne, ale samozřejmě je, že vysoké školy nějakou změnu už potřebují, ale oni tak kontinuálně těmi novelami prochází už od roku 1998, takže se objeví teď taková větší novela v letošním roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, byl dnešním hostem. Já vám děkuji za rozhovor a určitě si připravíme za měsíc, kdy se opět uvidíme, další téma, mohl by to být opět něco pohled do statistik, prozradíme o singles třeba bychom rádi hovořil. Krásný den vám přeji.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti, Vysoká škola ekonomická, Praha
--------------------
Také děkuji za pozvání. Hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.