Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 5. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu "Jak to vidí". Dnes bude mým hostem profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeji.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co stojí za přebytkovým rozpočtem? Umí český stát rozpočtovat a investovat? Jaká je kondice naší i evropské ekonomiky? Poslechněte si názory dnešního hosta. Po dvou dekádách máme konečně přebytkový rozpočet, a to výrazně. Státní rozpočet skončil v loňském roce v rekordním přebytku 62 miliard. Takový přebytek Česko nepamatuje. Příjmy státu byly vyšší než jeho výdaje poprvé od roku 1995. O čem svědčí, pane profesore, tato čísla? Jaké jsou hlavní příčiny? Proč to loňské hospodaření skončilo ve výrazném plusu?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak určitě si nikdo nebude naříkat nebo stěžovat, že to tak je. Je pravda, že to není příliš obvyklé ve světě ani u nás, tak jste sama řekla, jak dlouho už to tak nebylo a vlastně mockrát to nikdy nebylo. Byla to možná trošku souhra náhod, protože jsme především dočerpávali peníze nebo dokonce jakési nedoplatky nebo přeplatky z Evropské unie, respektive z evropských fondů. Ekonomice se daří, měla velmi vysoké tempo, i když dneska jsme zhruba v polovině ledna a ještě definitivní čísla za rok 2016 neznáme. Ty první odhady budou zhruba za tři týdny, a pak se budou ještě upřesňovat a revidovat, takže ještě, ještě nevíme přesně, jak to v národních účtech vypadá za loňský rok, nebo máme jenom čtvrtletní odhady, ale nicméně ekonomice se daří a daří se i ekonomice okolních zemí. Když se podíváme třeba na výsledky konjunkturních průzkumů a očekávání manažerů a náladu manažerů v jiných zemích, tak i tam se poměrně zdá, že, že prostě svět, pokud se nestane v tomto roce, nestane něco neočekávaného, takže by mohl možná svět zažít takový klidný rok, ale udělejme tři tečky za tím, protože víme, jak to ve světě chodí a co se všechno může, nebo taky nemůže stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že, abych se vrátila k tomu přebytku u nás, že tu hlavní zásluhu, nebo největší zásluhu mají peníze z Evropské unie? Protože například ...

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě ne jen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... šéfka nebo hlavní ekonomka České bankovní asociace, paní Zamrazilová říká, že v přebytku by skončil ten loňský rok i bez peněz z Evropské unie, která vlastně je splatila o rok později.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě ne jen, protože ten přeplatek byl zhruba nebo nedoplatek byl zhruba 30 miliard, takže někde na polovině, takže pokud se bavíme čistě o tom účetním vztahu vůči Evropské unii, respektive čerpání z fondů z účetního pohledu. Je tady taky zlepšený výběr daní, je tady obecně vyšší růst ekonomiky, který prostě tvoří zdroje a který vede potom k tomu, že se daní a že se více trošku začlo utrácet a podobně. Takže tam bych rozhodně nedával rovnítko, ale prostě mezi těmi faktory rozhodně i ta trošku účetní záležitost je. Na druhé straně my třeba pro letošní rok už nepočítáme s tak vysokým tempem růstu. Všechny odhady zatím, jsme na začátku roku, hovoří zhruba o 1,5% bodu menším výkonu ekonomiky. Zhruba se pohybujeme někde na úrovni tempa růstu HDP v odhadech pro letošní rok na úrovni 28, 29, možná 30, berme to s určitou rezervou, takže už v té zdrojové části toho může být méně, ale je tam výběr daní, je tam přínos z Evropské unie, je tam také snížení obsluhy dluhu vlastně, protože my tím, že máme i ten hrubý veřejný dluh menší, tak platíme menší úroky, čili obsluha, říká se tomu obsluha dluhu, tak i tam jsme na tom o něco lépe. V běžných výdajích jsme, jsme také dosáhli trošku nižších výdajů, takže ona je to také ta výdajová stránka. Takže na tu vaši otázku musím říct, je to součet určitých faktorů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Umí tedy ministr financí Babiš na rozdíl od svých předchůdců tedy skutečně efektivně vybírat daně? On také mimochodem vlastně říká, že se ukázalo, jak funguje loni zavedené kontrolní hlášení DPH. I to se promítlo?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě to kontrolní hlášení je v tom také, to nepochybně. Zatím bych nehovořil o EET, protože ta běží měsíc a tři dni nebo pět dní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krátce.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Krátce, takže to, to nechme. Samozřejmě, že se ozývají také názory, že už taková, řekněme, a teď nejde o osobu ministra jako takového, ale řekněme, o ten barák, ve kterém funguje, to znamená, o ten aparát, který vlastně připravuje ty podklady, to sestavování rozpočtu rozhodně není nějaká jednoduchá záležitost na jedno odpoledne, plus ta složitá vyjednávání, která u toho vždycky jsou, tak samozřejmě, že řekněme, ten aparát, který, který to ministerstvo financí v sobě má, má určitou ostražitost při rozpočtování, to je, to nemá nic společného s osobou ministra, který bude dneska, před týdnem nebo za týden, to je úplně jedno. Takže přirozená obava prostě být ostražitý zejména ve výdajové stránce, tak vede většinou k tomu, že se nechává určitá rezerva nebo určitá otevřená vrátka, ale když se vrátíme k těm položkám, o kterých jsme hovořili, tak prostě ty faktory byly plusové, možná některé z nich jsou neopakovatelné. My už teďko jsme trošku v jiné pozici vůči Evropské unii, respektive penězům z Bruselu, takže některé ty faktory jsou neopakovatelné, některé se tam promítnou i v letošním roce, ale nejde říct, že se dá jednoznačně usuzovat z toho výsledku loňského roku na to, co se odehraje v těch zbývajících letošních 11 a půl měsících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co říkáte, pane profesore, na výtku, byť vlastně ten přebytek je dobrá zpráva, ale na výtku, že se ministerstvo vlastně v té předpovědi seklo, lidově řečeno, o více než 130 miliard.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak já jsem statistik a také jsem se předpověďmi trošku zabýval. Předpovědi už za mě osobně jsou trošku od toho, abychom se pletli, to, to tak většinou už bývá. Není to opravdu jednoduché. Já už jsem tady říkal o tom, že ten aparát, vlastně ten, ten barák, nikoli osoba ministra, ale ten barák vlastně má takovou přirozenou tendenci v těch výdajích být velmi opatrný, takže se pochopitelně potom v tom rozpočtování stane to, co se stalo. Já bych tomu zase velký význam nepřisuzoval. Prostě jedna věc je, že tady ten přebytek je, že se s ním teď dá nějakým způsobem pracovat, je, je veliký, je rozsáhlý, umožní nám snížit hrubý veřejný dluh, pravděpodobně to tak skončí, že se ten přebytek dostane do snížení toho veřejného dluhu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co by se tedy měl použít?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že by se primárně skutečně měl použít na snížení dluhu. My už jsme pod 40 % HDP, v hrubém veřejném dluhu je to jedno z maastrichtských kritérií pro vstup do eurozóny a je to jednoduchá úvaha. Pokud dlužíte peníze vy nebo já jako domácnost nebo jako rodina a dostanete nečekaný dárek v podobě, řekněme, jakési finanční injekce. Primárně byste se měla pokusit ten dluh snížit. Jsou tady i názory, že by se to mohlo promítnout do přípravy nebo čerpání a rozpočtování v letošním roce, že by se ty peníze, my tam stále máme pro letošek minus 60 miliard naplánováno v rozpočtu, který byl nedávno nebo před několika týdny schválen, je minus 60 miliard, tak jsou i ná..., já nevím, jestli to úplně účetně jde, to nejsem zase takový znalec rozpočtu, jestli to třeba připouští Evropská unie, respektive její účetní předpisy, ale domnívám se, že by se primárně ten dluh měl ..., ten přebytek měl dostat do umoření, do snížení dluhu, protože to nám sníží obsluhu toho dluhu, sníží nám to úroky, které z toho musíme platit, ty jsou v desítkách miliard. Bude to o něco méně a tak dále, čili já si myslím, že to skončí tady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to tak trochu paradox nebo možná až absurdní podle některých ohlasů, že nyní vlastně jedeme podle rozpočtu s tím deficitem 60 miliard, přičemž víme podle všeho pravděpodobně, že bude přebytkový?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, já si tak úplně nejsem jistej, že bude až tak přebytkový. Určitě si nemyslím, že by se opakoval letošní rok. My máme kde co dohánět. Nepochybně, to se velmi často teďko skloňuje, slovo "investice", tak můžeme se konkrétně bavit třeba o dopravní infrastruktuře, která je skutečně u nás katastrofální. To stačí vyjet kamkoli vedle a zjistíme, jak jsou ty silnice jinde, teď si zase, snad mi to posluchači odpustí, přihřeju polívčičku, já jsem do roku ..., vlastně ty poslední roky svého mandátu jako rektora, byl místopředsedou České konference rektorů pro finanční záležitosti, pro rozpočet vysokých škol a podobně a musím říct, že jsme horko těžko bojovalo téměř o každejch, každou stokorunu, protože když se podíváte na rozpočet vysokých škol dneska, tak v podstatě on je horší, než byl v době, kdy jsem tam byl já. To znamená, že vlastně se tady mohlo určitě někde ukápnout v loňském roce. To si myslím, že v každém případě, nebavme se jenom o vysokém školství, bavme se o celém školství, to znamená, včetně regionálního školství, kde ta situace finanční opravdu není dobrá. Já teď nechci říkat, že si přihřívám, nebo nepřihřívám polívčičku, já si ji přihřívám samozřejmě, ale to logicky každého napadne. Navíc, když se bavíme o tom, že by ten rozpočet měl být takovou, řekněme, i investiční, investičním příslibem, no, tak kde už je lepší investice než do vzdělání? Takže z tohodle pohledu si myslím, že třeba školství by letos mohlo opravdu na tom být trošku lépe, takže jestli je tam teď minus 60 miliard, nechť tam je. Já si myslím, že ty peníze, jak jste se, Zito, ptala, půjdou nakonec do obsluhy toho dluhu a do toho dluhu samotného. Čili, čili já si myslím, že, že letos nebudeme moct udělat úplně rovnítko. Ta situace nebude opakovatelná s tím, co bylo teďko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Umíme tedy rozpočtovat?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ale tak asi umíme. Já bych vůbec si nemyslel, že, že prostě neumíme. Já řadu těch lidí znám na ministerstvu, jsou to lidé, kteří se tomu věnují celý život, nebo ne asi celý život, ale prostě věnují se tomu. Rozpočet je skutečně konstrukčně velmi technicky složitá záležitost, a to je ta první fáze, pak přijdou ty negociační okamžiky, kdy vlastně ten ministr anebo jeho náměstci musí vyjednávat s každým dalším ministrem, s každou další institucí, která je, která je na tom rozpočtu závislá nebo, nebo resortem, který je na tom rozpočtu závislý. To si netroufám rozhodně říct, že bychom neuměli, to jsem přesvědčen, že umíme a zas mi to tolik nevadí, že jsme se sekli o těch 130 miliard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A umíme investovat, pane profesore? Sám jste se teď několikrát zmínil o investicích. Ty se meziročně propadly o 77 a půl miliardy korun.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, já bych si v tomhle ohledu docela ještě počkal, až bude skutečně celý ten účet za loňský rok uzavřen, to znamená, až budou národní účty za celý rok, nám chybí ještě to poslední čtvrtletí a chybí nám, řekněme, ten celorok, ale to už je teď jenom otázka týdnů, to není zase věc, o které bychom se třeba nemohli pobavit příště nebo přespříště, ale jedna věc je, jestli investujeme, neinvestujeme a druhá věc je, jestli jsme vůbec byli připraveni na to investování. Já stále slyším, že se mohlo víc investovat, ale sám se ptám, nepracuji v žádném konkrétním resortu, řekněme, stavebnictví nebo průmyslu nebo někde, ale ptám se, jestli vůbec byly ty projekty na tu věc, jestli skutečně ..., ono totiž investovat je sice krásná věc, ale musíte mít projekt, vím, vím, jak je to složité se stavebním řízením teďko a stavební zákon už pravděpodobně neprojde v tomhle tom volebním období legislativou. Víme, kolik je problémů, já nevím, od výkupů pozemků až po, já nevím, životní prostředí a všecky EIA standardy a podobně, čili z tohodlenc toho pohledu já se ptám, a znovu říkám, nepracuji na žádném ministerstvu, nejsem přímo jaksi, bych řekl, u toho kohoutku nebo u těch otevřených dveří, ani u té otevřené kapsy, ale ptám se, jestli vůbec ty projekty jsou? Kdyby teďko vláda nebo pan ministr financí řekl: "Tady to máte," tak já si neumím představit, že by se tak rychle dokázalo dojet do Bratislavy po jiné silnici nebo do Brna po jiné silnici. Čili je, není to jenom otázka toho, jestli umíme, nebo neumíme investovat, jestli jsme na to obecně připraveni. A když se podívám na to školství, tak tam se určitě takováhle věc mohla připravovat. Podařilo se to trochu ve vědě třeba, tam se podařilo zvýšit rozpočet o 2 nebo 3 miliardy, tam už jsme někde skoro kolem 30 miliard, tam asi pan ministr, vicepremiér bude asi spokojenější než ministryně školství, ale, ale prostě si myslím, že tyhlec ty věci by se teď měly dostat na stůl a to nejenom v tom, jestli ty peníze dáme, nebo nedáme, ale také v tom, jestli jsme na to připraveni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by tady měla být vlastně nějaká koncepce, strategie?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To by určitě měla být a měly by být asi také odbržděny některé problémy, které kolem toho investování jsou. Ostatně, když se bavíme, nebo se ještě možná budeme bavit o výkonu ekonomiky jako celku, naše stavebnictví zrovna v těch věcech úplně nevyniká. Jsou tam odvětví, která mají mnohem větší růst. Zrovna stavebnictví není ten obor, který by, který by v tuhle tu chvíli plul na nějaké obrovské vlně vzestupu. To takhle není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Ivany: "Pane profesore, ve veřejném prostoru se často objevují i negativní názory na dotace z Evropské unie. Pro hrubou orientaci, existuje nějaké porovnání absolutní finanční částky, kolik odchází z Česka jako příspěvek a kolik přichází jako dotace?"

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, ty údaje jsou samozřejmě známy a je potřeba vidět především ten rozdíl mezi tím, protože my jsme byli především přijímající zemí. To bylo to období programovací, které bylo, tuším, 2006 až 13 nebo 14. My jsme byli v tom programovacím období příjemci, teď už se dostáváme mezi ty vyspělejší země. My jsme někde na, já nevím, 80, 85 % parity kupní síly hrubého domácího produktu v průměru osmadvacítky Evropské unie. Teď už se dostáváme mezi ty země, které už budou muset víc platit a méně budou dostávat, takže rozhodně v tom dalším období už nebudeme mít, řekněme, tak hlubokou nebo tak širokou nádobu s penězi, jako jsme měli od Evropské unie doteďka a druhá věc je, a to je skoro možná podstatnější, než to, jaký je ten poměr, je také udržitelnost těch věcí, protože Evropská unie není jenom, kdo dává, ale Evropská unie v těch finančních záležitostech také vyžaduje udržitelnost. Já jsem se s tímhle tím setkal velmi, řekl bych, z očí do očí vlastně u těch velkých investičních center nebo vědeckých center, které vznikaly v letech 2006 až 2013, 2014, která teď budou muset udržovat ten svůj chod a ty už ale nebude hradit, ty už ..., ten chod už nebude hrazen z prostředků z Bruselu. Ten už bude hrazen z našich prostředků, tady konkrétně, řekněme, z oblasti vědy, výzkumu, školství. Takže ten poměr se zhorší trošku, to je těch, taky mimo jiné těch 30 miliard už se letos nebude opakovat, o kterých jsme hovořili na začátku a budeme se starat o udržitelnost těch systémů. Ony už si, když to teď řeknu velmi zjednodušeně, na sebe budou muset trošku víc vydělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jedna otázka od paní Ivany: "Nežijí některé státy, příjemci dotací, na úkor jiných států? U jedinců se to přece odsuzuje jako parazitování."

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No jo, tak to bysme teď museli ten asi program prodloužit do půl jedenáctý nebo do nějaké takové doby, protože se můžeme tady začít bavit o Řecku a nevíme, co se bude dít s Itálií, prostě Itálie se znovu začala trošku trápit, především její finanční sektor, u toho Řecka se to omílalo zleva doprava, donekonečna, jestli prostě Řekové ..., Řekové mají ale teď poměrně velmi striktní podmínky od Evropské unie. Dokonce se tam hovoří o tom, že by se snad mohl i ten dluh částečně snížit nebo ty, ty závazky, které Řecko vůči Evropě má, vůči zbytku Evropy, tak na dluh asi primárně, primárně prostě ideou toho, řekněme, obecného režimu financování jako institucionálního zdroje peněz Evropské unie je snaha dorovnávat úroveň v jednotlivých zemích. Nakolik se to podaří, nepodaří, je věc druhá. Ty rozdíly v Evropě jsou pořád značné. Tak jako stačí vyjet, nebudu teď nikoho jmenovat, ale prostě Německo je jedno a pak jsou země, které jsou někde úplně jinde a o Řecku už jsem tady hovořil, tak, tak samozřejmě žijí trošku na dluh, ale to byla koncepce toho dotačního systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od zavedení společné evropské měny eura uplynulo 15 let. Začínal ve 12 zemích Evropské unie, v současnosti se euro používá v 19 zemích a platí jím asi 340 milionů lidí. Jak hodnotíte společnou měnu?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já jsem byl vždycky zastáncem eura. Když se teď bavíme o nějakém pohledu zpátky, těch 15 let, kdy existuje hmotně euro jako, jako, jako tedy papírek nebo mince, předtím už vlastně byl takový režim ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi tři roky, ano.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Zhruba tři nebo čtyři roky, kdy už to vlastně byla taková jakoby trošku virtuální měna. Když se podíváme na těch 15 let, tak je tam zajímavý takový jeden posun. Dneska prakticky se minimálně hovoří těch věcech, které, z hlediska, řekněme, veřejného prostoru, samozřejmě v těch odborných záležitostech tahle ta věc zůstává, ale už se poměrně málo hovoří o euru u těch zemí, které nejsou v eurozóně, jako jsme my, už se o nich poměrně málo hovoří jako o, řekněme, ekonomických parametrech a ekonomických podmínkách, za kterých euro může, nebo nemůže v té zemi být a stále více se hovoří o tom, že to je čistě politická záležitost. A má to i svoji logiku nebo svůj důvod. Když se podíváme třebas na to, co jsme my třeba tenkrát také nesplňovali před těmi 15 lety, to byla inflace, cenová stabilita se tomu říká, jedno z kritérií z Maastrichtu, tak tenkrát řada zemí měla prostě poměrně dost složitou situaci k tomu, aby dosáhla v inflaci podmínky, která pro vstup do eurozóny je. Ta podmínka zní, že musíte mít inflaci vyšší o 1,5% bodu, než je průměr tří zemí s nejnižší inflací. Nevím už, které tři země to tenkrát byly. Podívejte se potom na ten další výhled, jak to šlo. Okamžitě řada zemí, třeba mezi nimi Francie, se dostala nad, už se prostě ty podmínky neplnily, teď nechci říkat o Řecku, u kterých se ukázaly nějaké problémy s národními účty a prostě ..., a tak dále, což je obecně známo, ale řada zemí přestala ty věci plnit. Pak přišly ty roky 10, 11, 9, 10, 11, 2011, kdy se výrazně začal zhoršovat dluh v těch zemích. Vždyť máme dneska země, ten má být 60 % hrubého domácího produktu, ale máme dneska země, které mají přes 100 - Řecko, Itálie, Španělsko. Sice se ta situace zejména ve Španělsku teďka hodně zlepšuje ... nebo hodně, prostě zlepšuje, ale ty země neplnily prostě potom ty podmínky a dneska vlastně, protože euro a celá eurozóna se potýká s velkou byrokracií, s neuměním řešit migrantskou krizi, tak se vlastně jakoby ty ekonomické záležitosti eura dostávají trošku zpátky a říká se, je to záležitost čistě politická, to rozhodnutí. Ano je, samozřejmě. O tom nemůže rozhodnout centrální banka nebo my, vy nebo já, o tom musí rozhodnout vláda nebo parlament svým politickým rozhodnutím. To, to nepochybně je, ale všimněme si, jak se snížila debata o těch ekonomických aspektech. Dneska asi není nikdo na startovní čáře, že by takhle vystřelil z pistole a během krátké doby vstoupil do eurozóny. Je to způsobeno takovou určitou nejistotou v Evropské unii jako celku, jo, čili poslední vlastně byly spíš země ty, ty - Estonsko prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pobaltí.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Pobaltské země, děkuju a vlastně od té doby už na startovní čáře v podstatě nikdo zvlášť nějak moc nestojí, nikdo teď neslyšíme ..., možná Polsko o tom uvažuje, nevím, u nás je to takové velmi zatím mlhavé ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obouváme si už nějaké boty?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak nevím, je to otázka let teďko, to není od zítřka, ale tak teď do toho přišel brexit, tak se v závorce vynechávají ta dvě písmena "br" a říká se "exit" a hledá se nějaké jiné písmenko místo toho "br", které by ..., tak se říká, jestli nebude "nexit" nebo "fexit", Francie nebo Holandsko, no, nevím prostě. Takže teď se tahle ta věc ekonomicky s eurem dostala někam úplně jinak ..., já přesto se vracím na začátek. Já jsem vždycky byl příznivcem eura, nevadí mi. Nedávno jsem měl možnost, nebo já teď jezdím pracovně častěji na Slovensko, tak jsem prostě tam s řadou lidí, mám tam velmi mnoho přátel na Slovensku a řada z nich říká: "My už si ani neumíme Slovensko bez eura představit." Samozřejmě asi by se našli jiní, kteří by řekli: "Jejej, proč to máme?" Ale Slováci si na to prostě zvykli, ale na startovní čáře teď nikdo není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvykli si rychleji než Němci? Pamatuji, když mu říkali, euro "teuro", odvozeno od německého "drahý" ... "teurer"

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Zdražovat, jasně, ale nevím, nevím, to neumím posoudit. To zase na to znám těch Slováků málo a Němců ještě méně. Tak, tak nevím, to, to, to je asi těžko takhle, to by asi chtělo nějaký průzkum udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil, pane profesore, o Francii, tak vlastně někdejší francouzský prezident François Mitterrand, ten si myslel, že ta jednotná měna přinutí členské státy přizpůsobit své rozpočty a také sociální daňovou politiku těm nejsilnějším. To se ale příliš nestalo.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, ona je teď taková debata. Já jsem to nedávno, nevím, dva, tři dny nazpátek zachytil, že je i snaha prostě přizpůsobit si daňový systém v těch jednotlivých zemích, více ho, více ho jaksi sjednocovat. Tohle asi, na tohle ta doba není. Na tohle si myslím, že vůbec teďko podmínky nejsou, že by teď, stejně tak systém rozpočtování daní, tak už jsem to tady vlastně říkal před chvílí u několika zemí, jaký dluh mají, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že jsou tady země, promiňte, třeba jako nejsilnější ekonomika evropská, německá a dlouho nic?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Německo, no, ale je ..., těch rozdílů je hodně ekonomických.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No právě.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
A ono se do toho ..., na to se někdy zapomíná, ono se nedá bavit jenom o těch ekonomických rozdílech, ony jsou tady kulturní rozdíly. Prostě my jsme my, Němci jsou Němci, Švédové jsou Švédové, já nevím, Maďaři jsou Maďaři. Prostě do, do té ekonomiky se vždycky strašně promítá i chování lidí. Existuje celý odbor ekonomické teorie, který se zabývá behaviorisací, chováním lidí, chováním subjektů. Do toho se promítá strašně moc vlivů a teď si myslím, že na to, že by se to nějak sblížilo k sobě, rozpočtování, daňové systémy ..., na to si myslím, že teď atmosféra není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, co bude mít největší dopad na ekonomiku i finanční trhy v tom letošním roce?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak na začátku jsme začali optimisticky, že se snad nestane nic takového, co by mohlo, nicméně jsou samozřejmě ... tak nechme teď ty geopolitické záležitosti, protože ten svět v klidu není, to, to, to prostě vidíme dnes a denně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktivace brexitu?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nevím, tam je to tak teď složité, že se v tom sám už trošku nevyznám. Britský parlament prostě dal červenou, dal vlastně stopku na ten algoritmus, který byl připraven včera nebo předevčírem. Odstoupil vyjednavač, vlastně ministr, nebo vyjednavač Británie pro, pro Evropskou unii a je nahrazen někým jiným, jak jsem dneska někde ráno zachytil. Tak budou volby, kde všude možně můžou jenom být - Holandsko, Francie, Německo. V řadě, v Německu možná ne, ale v Holandsku, ve Francii se hovoří trošku o takovém tom, tom, řekněme, extremistických kandidátech, kteří by mohli vstoupit na vrchol politické scény, to bude mít vliv. Ten brexit, ať už bude, nebo nebude, tak možná ... ta situace výrazně uklidnila. Nikdo neví, co se bude dít ve Spojených státech. Teď nemyslím ani tak osobu nového prezidenta, který začne za 10 dní nebo za 14 dní, jako spíš to, jestli skutečně se bude uplatňovat, řekněme, určitá protekcionistická politika, třeba ve vztahu k Číně a podobně. Netroufám si říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vám děkuji za vaše názory a těším se ...

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju a vše dobré v roce 2017.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na viděnou za měsíc. Zítra ale bude mým hostem světící biskup pražský Václav Malý. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.