Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 5. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já myslím, že citelně asi moc ne a že to je spíš otázka asi diplomacie a nějaké snahy přivést Rusko k jednacímu stolu a zmírnit napětí, které Ukrajině, nebo řekněme, na Krymu teď existuje. Já si moc neumím představit, jak by takový gigant jako je třeba Rusko, Čína, třeba v jiném kontextu nebo Spojené státy byly příliš ohroženy kýmkoliv z hlediska sankcí. Samozřejmě ony ty sankce mají velmi symbolický význam, odložení případného jednání G8, jednání o některých věcech v oblasti bezvízového styku nebo v oblasti vízového se přiblížení se Ruska k těm evropským států. To všechno může být pro, řekněme, tu věc citelné, ale já si obecně neumím představit, že by prostě takový gigant jako je Rusko nebo Amerika anebo Čína byly příliš ohrozitelní obecně, teď nemyslím tu situaci na Ukrajině obecně ohrozitelní nějakým sankcemi. Samozřejmě té snaze já rozumím a je tam pokus použít všechny možné prostředky pro to, aby se to napětí, které mi také přijde dost šílené, aby se zmírnilo to. Ale nemyslím si, že by ten dopad byl tak citelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by pro Moskvu znamenalo přerušení obchodů s Evropskou unií a měly by či spíše mohou si zase Evropané dovolit přestat obchodovat s Ruskem, kdo má řekněme, pádnější důvod obávat se z omezení těch obchodních vztahů?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě,ta výměna tam je, protože Rusko je velkým hráčem, stejně jako Evropská unie je velkým hráčem. Rusko je dneska osmou nejsilnější ekonomikou světa. To nás může samozřejmě trošku překvapit vzhledem k rozloze Ruska, protože přeci jen je to největší stát na světě vzhledem k obrovským možnostem surovinovým a jiným i zdrojům pracovních sil, které Rusko má, ale i tak je to až osmá ekonomika. Nejsilnější ekonomika jsou stále Spojené státy a začíná jim dýchat na paty nebo dýchat na záda už Čína. Tak Rusko je až osmé. Rusko je z hlediska ekonomiky poměrně stabilní. Možná řeknu pár čísel. Z tohoto pohledu se mi nezdá zase, že by ty vztahy, jakkoliv jsou důležité mezi Evropskou unií mezi Ruskem, mezi Ruskem a Čínou, mezi Ruskem a Spojenými státy a tak dále, jakkoliv jsou důležité, zase si nemyslím, že by tak ohrozily ruskou ekonomiku, protože například Financial Times zhruba před rokem ohodnotil Rusko jako druhou nejstabilnější ekonomiku mezi G20. Především z pohledu toho, že Rusko má nesmírně nízký veřejný dluh, 11 % hrubého domácího produktu. Jenom pro srovnání my máme něco mezi 45 až 47 %, čili čtyřikrát relativně v procentech čtyřikrát vyšší, a to patříme k zemím, které nemají příliš vysoký veřejný dluh. Jenom připomenu, že ta hranice maastrichtská pro nějaké dobré hospodaření státu je 60 % a Rusko má 11, Rusko má velmi nízkou nezaměstnanost. To je také věc, která se pohybuje kolem 5 %. Je to řekněme zase v procentech, ale je to polovina toho, co máme my. Je to obrovská zásobárna nerostného bohatství, takže zase si nemyslím, že by Rusko bylo tak snadno dostižitelné nějakými sankcemi a samozřejmě ty sankce jsou vždycky pro obě dvě strany. Oni samozřejmě pak přijdou odvetná opatření. Já si spíš myslím, že to je velmi důležitá součást nějaké diplomatické hry. Ale nemyslím si, že by to mělo až takový ekonomický význam pro obě dvě ty strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Viděli jsme ten dopad, na ruské obsazování Krymu reagovaly ihned trhy. Ropa podražila o více než dva dolary za barel, ruská burza prudce klesla na rekordním minimu se ocitl rubl, ale jakmile včera Vladimir Putin stáhl vojáky, tak ropa zlevnila a ruské akcie vylétly nahoru jako na houpačce.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já jsem sledoval i burzu trošku včetně americké burzy, kde ten propad byl také vidět předevčírem, nebylo to tolik co v Evropě, třeba ve Frankfurtu byl ten propad poměrně velký, ale včera už přesně, jak říkáte, už v burzovních indexech to zase šlo pomalinku trošku nahoru. Samozřejmě, ten trh akciový je velmi citlivý na jakékoliv informace a ta situace je velmi vážná, to nelze podceňovat, ale já jsem v těchhle těch věcech většinou optimista a myslím si, že se to i v té ekonomické oblasti prostě urovná, že se to nějakým způsobem vyřeší. Svět se občas potýká s takovými věcmi, já si pamatuji, když třeba jomkipurská válka v roce 1973 v říjnu mezi Izraelem a okolními státy, ropa prakticky ze dne na den stoupla o 100% její cena a destabilizovalo to dočasně i třeba Německo nebo tenkrát západoněmecká Spolková republika, jak se tady u nás říkalo tenkrát, destabilizovalo ji to natolik, že poprvé od konce druhé světové války, kdy Německo procházelo velkým růstem, vlastně byl nulový přírůstek domácího hrubého produktu a třeba fixní tvorba hrubého kapitálu nebo jak se tenkrát říkalo hmotné investice dokonce dolů< takže tyhle ty otřesy na ekonomiku samozřejmě působí, mají určitě vliv i v té diplomatické rovině, ale nemyslím si zase, že by to u těch gigantů, jak jsem je jmenovala, řekněme, ty největší světové hráči, že by to mělo až takový vliv, připomenu možná tu zoufalou, teď je březen, tak bude výročí, tu zoufalou událost v Japonsku, Fukušimě, která také Japonsko strašně poškodila i lidsky, i ekonomicky i materiálně a také to ta silná ekonomika tohle to vydrží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je stav ukrajinské ekonomiky?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam už je ta situace vážnější. Ukrajina prakticky byla vždycky považována spíš za chudou zemi ať už byla v souručenství s Ruskem anebo ať už nějakým způsobem je osamostatněná, ona prožívá poměrně krušné období. Já teď nebudu připomínat vlastně to stalinské období, kdy Stalin rozprodal ukrajinské obilí, které tam vyrostlo z té černozemě tolik světově proslulé, ho rozprodal, aby dostál jaksi svým závazkům v oblasti mezinárodního obchodu a prakticky přivedl Ukrajinu na pokraj hladomoru. To je období úplně někde jinde před téměř sto lety, ale i v současné době Ukrajina prochází poměrně dramatickým obdobím. Ona se tedy na začátku 90. let vrhla také k transformaci směrem k tržní ekonomice tak jako my všichni, ale studie z té doby nebo prostě analýzy z toho, jak to na Ukrajině probíhalo, hovoří o obrovském rozkrádání a o tunelování v rámci privatizace nebo v rámci té transformace k tržní ekonomice, hovoří se o tom, že ukrajinská ekonomika se propadla na polovinu svého výkonu, potom měla takové šťastné období počátkem teď už vlastně minulého desetiletí, čili roky 2001 až 2003. Myslím, že v roce 2004 dokonce její roční růst hrubého domácího produktu byl 12,4, ale potom, když přišla ta hubená léta 2008 a 2009, fiskální krize, hypotékání krize, Ukrajina se znovu propadla do poměrně hluboko záporných čísel. Ne tolik se propadlo Rusko. Rusko zase lépe čelilo té krizi, která už také díky svým surovinám a podobně, která přišla v současné době, se ukrajinská ekonomika může, tak nevím, jestli je možné říci: pyšnit, ale alespoň v těch letech 2012 až 2013 zřejmě neměla záporný růst hrubého domácího produktu. Byla lehce, taková ta lehká kladná nula a v roce 2012 to bylo 0,2 % a v roce 2013 0,36 %, ale je to země velkých rozdílů a přes to obrovské bohatství, které tam je, ať už z hlediska obilovin nebo z hlediska nerostného bohatství spíš na východě země je to ekonomika, která strádá, je to ekonomika, která je považovaná za spíš chudší. Uvědomíme-li si, teď jde o to, jak s to vezme, tak největší zemí v Evropě je ta evropská část Ruska, vlastně, čili kus Ruska a na druhém místě je to právě Ukrajina, třetí je Francie z hlediska rozlohy, takže Ukrajina je obrovská země s obrovským počtem obyvatel, ale ekonomicky je to země, která spíš strádá a asi nedokáže ani využít ten obrovský potenciál památek, které tam jsou a přírodního bohatství. Čili patří k zemím, které se nepovažují za ekonomicky příliš silné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče té ekonomiky, pane profesore, to bude pro Ukrajinu vlastně asi největší výzva v budoucnosti.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Bude se muset obrátit na mezinárodní instituce, nebo už se tak děje, podívejte se, jak se jen propadla během těch několika málo dnů ukrajinská hřivna, jak se vlastně pohybuje někde na úrovni mezi 11 až 12 tisíci hřivnami vůči jednomu dolaru. Takže je to země, která bude potřebovat pomoc, která prostě nemůže z tohoto momentu asi musí být jistá a svým dalším vývojem bude to země, která se bude muset pokoušet navázat kontakty jak s Evropskou unií a bude muset urovnat nakonec nějakým způsobem vztahy s Ruskem a já věřím, že se to stane, protože je to obrovský národ a prostě nakonec vidíme i jak obrovská část Ukrajinců se snaží emigrovat, nakonec to vidíme i tady kolem nás, kolik jich žije tady a on se snaží i do dalších zemí. Já bych nepřál Ukrajině nic špatného. Věřím, že se tohle nějak dohromady dá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Češi patří spolu s Poláky, Francouzi a Rakušany mezi nejspořivější národy v Evropě. Více než tři čtvrtiny Čechů spoří, zatímco evropský průměr činí 68 %, to vyplývá z mezinárodního průzkumu. S výší úspor ale nejsme příliš spokojení. Jak to hodnotíte?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je otázka, s čím my vlastně jsme v tom životě spokojeni. Je pravda, že ta doložená kupní síla, to co se naspoří z hlediska své celkové výše, si přibližně rovná tomu,co stát také dluží. Takže podobná situace je třeba v Japonsku, kde ten veřejný dluh je ještě mnohem vyšší než u nás a já už jsem to před chvílí zmínil v té kombinaci s Ruskem a Ukrajinou, ale u nás ten veřejný dluh není tak ještě strašně vysoký a prakticky je tak jakoby vypodložen nebo částečně vypodložen i úsporami obyvatel. Je pravda, že naši lidé si myslím, jsou velmi opatrní ve vynakládání peněz, že přestože banky už vhledem k velmi nízké úrokové míře, kterou nastavila Česká národní banka, tak samozřejmě i komerční banky nejdou nijak vysoko s úroky. Češi nejsou aspoň tak hovoří analýzy i z oblasti třeba z finančního vzdělávání, z finanční gramotnosti. Češi nehospodaří příliš ve velké míře i s těmi složitějšími produkty na finančním trhu jako jsou třeba dluhopisy nebo nákup nějakých portfolií, akcií nebo kombinace různých strategií tedy ve financování a investování. Češi v tomhle tom nejsou příliš progresivní a já bych řekl, že je to takový charakteristický rys jisté opatrnosti. Možná teď nejsem tak zase v tomhle vzdělán ani to nemám promyšleno, ale možná je to i trošku náš národní povahový rys, a to se samozřejmě projevuje i v té vysoké míře úspor a v takové té ne příliš rychlé ochotě lidí vydávat peníze při měnících se podmínkách. Ostatně konečná spotřeba v domácnostech, o které vlastně v těch úsporách také hovoříme, u nás představuje polovinu hrubého domácího produktu v tomhle tom ohledu patříme spíš k zemí, kde je ten podíl spíš nižší, patříme někam do té nejnižší třetiny nebo na kraj té třetiny. Jsou země, kde ten podíl konečné spotřeby v domácnostech je i 60%, možná i 70%, to jsou zejména země jako jsou Spojené státy, kde je značně malý podíl státu a podobně, kde je velká jaksi individuální svoboda i ve vynakládání prostředků a v tomhle tomto ohledu samozřejmě Češi jsou opatrní, a proto třeba i takové to ochlazení ekonomiky, které přišlo nejen u nás v těch posledních letech vedlo řekněme k některým až možná příliš tvrdým úsporným opatřením, samozřejmě bude mít delší tu rozjezdovou dráhu, než se zase naše domácnosti odhodlají k tomu, aby začaly vydávat větší množství peněz. Toto zpoždění je ovšem klasickou věcí a můžeme spořit v tu chvíli, ale toto zpoždění je klasickou věcí pro jiné ekonomiky, není to typické pro Česku republiku, něco zvláštního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás, pane profesore, od pana Jana z Brna. "Dle statistických údajů z literatury americké banky v roce 2008 odčerpaly celkem 30 % ze zisků podniků a celkem 7 % z výdělků fyzických osob. Jaké procento úspěšnosti v uvozovkách dosahují v tomto ohledu české banky? A jak jsou tyto peníze použity. Ve Spojených státech je to dnes předmětem silné kritiky."

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě tohle to u nás je. Na druhé straně samozřejmě nic není v životě zadarmo. Tahle tendence, o které pan posluchač píše, tady je, ale zase je to vyvažováno poměrně velkou stabilitou bankovního sektoru, kterou my jsme možná nedocenili trošku v těch letech krize. Zejména při tom prvním náporu krize kolem roku 2008 a 2009 a potom třeba při tom návratu krize, která už byla typicky fiskální krize. My jsme to brali trošku jako samozřejmost, že banky si svoji stabilitou vlastně řekly o takové, bych řekl, poměrně pevné místo v tom fiskálním systému u nás, ale samozřejmě také vím o tom, co jsme si užili v polovině 90. let, kolik jsme za tu současnou stabilitu museli zaplatit. Ale je pravda, že ty banky odčerpávají určitou část prostředků a že samozřejmě i ne příliš lehkých dobách nesly určité riziko třeba v oblasti poskytování úvěrů a podobně. Teď jsou banky velmi možná zdrženlivé i v tom poskytován úrokových sazeb a podobně, ale nemyslím si, zase, že by to bylo něco, co by nějakým zásadním způsobem ohrožovalo českou ekonomiku, i když s tím co ten pán píše, docela souhlasím, ale zase máme určitou jistotu v tom, kde ty peníze dneska jsou a to si myslím, že v těch ne dobrých letech nebylo to dost doceněno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podíváme se nyní na nová čísla Eurostatu ohledně míry růstu reálného regionálního HDP. Praha byla v roce 2010 osmým nejbohatším regionem v Evropské unii. Nyní si polepšila a patří, pokud se nepletu, jí příčka šestá.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano je na šestém místě, to je docela potěšující věc. Možná ještě jednu poznámku na začátek musíme být trochu opatrní v tom srovnávání, protože se to přepočítává, když pominu, co je nebo co není hrubý domácí produkt a jaký je jeho vztah k tomu, jaká je skutečně naše životní úroveň, tam je ten vztah poměrně mlhavý, tak pomineme-li tuto záležitost, tak i v těch přepočtech vlastně hraje roli parita kupní síly, která nějakým způsobem vyrovnává trošku ty rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi, ale pokud hovoříme o rozdílech i mezi regiony, my máme 14 těch regionů a spoustu dalších jich je po celé Evropě, tak samozřejmě oni jsou i rozdíly v cenových hladinách mezi těmi regiony. A to už žádná parita kupní síly vyrovnat nemůže a my nemáme nástroj, kterým bychom to mohli dorovnat, tak z tohoto pohledu, řekněme, nabádám k jisté opatrnosti, ale pravda je, že Praha je šestým nejbohatším regionem v Evropské unii. Jen pro zajímavost už jsem zmínil vnitřní Londýn, což je nejbohatší region.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už několik let se drží na špici.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to citi prostě. Je to londýnská citi a je to obrovská příležitost k zaměstnanosti je ti sídlo bank a to je právě ten důvod, protože ty regionální charakteristicky se počítají, takže se vlastně velmi zjednodušeně řečeno, zkoumá nebo odhaduje, jaký je podíl vytvořených nových hodnot na územ toho příslušného regionu, přičemž ti lidé tam nemusí bydlet. To je klasická situace i v Praze. Praha je velmi konsolidované, ekonomicky konsolidované území, ale řada těch tvůrců těch hodnot, do Prahy dojíždí, vidíme jak se teď rozmohlo osídlení kolem Prahy a samozřejmě ta hodnota vytvořená lidmi, kteří do Prahy dojíždí zůstává v Praze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znám to z ranní špičky.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, takže z tohoto pohledu teď bychom se dostali moc daleko, kdybychom tohle měli rozebírat. Před námi, tedy za Londýnem na druhém místě je Lucemburk, na třetím místě je Brusel, na čtvrtém místě je Holandsko, na pátém místě je Hamburk, za námi třeba je Vídeň, Paříž a taková města, Řím, která my máme rádi a opěvujeme je a je také za námi Bratislava, i když Bratislava na tom také rozhodně není špatně. Ona dosazuje 162 %, čili je o 62 % nad evropským průměrem. Praha je o 72 % nad evropským průměrem, takže mezi Prahou a Bratislavou je pouze 10 procentních bodů, takže Bratislava si stojí také poměrně dobře. Jiná věc potom už je, že celá Česká republika dosahuje z hlediska tedy toho hrubého domácího produktu a znovu tam dávám ty uvozovky a všechny ty souvislosti, ty negativní metodické problémy, které s tím jsou spojeny, tak z tohoto pohledu Praha nebo Česká republika představuje asi 80 % úrovně Evropské unie, takže jsme trošku jaksi podprůměrní a pokud Praha je nad průměrem, tak je to vlastně jediná oblast České republiky, která si takto stojí, protože všech ostatních 13 krajů nebo územně správních celků jsou podprůměrné. Samozřejmě Středočeský kraj jen velmi mírně podobně třeba Brno velmi mírně nebo Jihomoravský kraj, ale pak jsou takové ty kraje jako třeba Karlovarský kraj, který jsou na tom o dost hůř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To patří, kdo ještě patří, které kraje možná k těm, kteří neodpadli dobře, kde se nežije nejlépe.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Především ty, co nedopadly skutečně dobře jsou především dva, aspoň podle statistik a to je Karlovarský kraj, jak už jsem zmínil a Olomoucký kraj. Tak to jsou ta dvě území, která jsou na tom nejhůře z pohledu, řekněme i dlouhodobějšího vývoje, naopak vedle Prahy je na tom dobře Středočeský kraj, Plzeňský kraj, to jsou průmyslová centra, Jihomoravský kraj. O něco hůře už stojí třeba Ostrava. Teď samozřejmě se nebavíme o dalších souvislostech jako je nezaměstnanost, sociální problémy třeba a podobně. To nechme teď stranou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Omlouvám se, chtěla jsem se zeptat právě, pane profesore, jestli to odráží právě nebo ruku v ruce s nezaměstnaností v těch regionech.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak samozřejmě, že tam určitá korelace bude, protože pochopitelně, řekněme, bohatý region, jak je vidět třeba v Praze, kde je nejnižší nezaměstnanost v celé republice a podobně nebo téměř podobně i ve Středočeském kraji, tak to samozřejmě svoji roli hraje. Nebude ta závislost úplně nejsilnější, ale pochopitelně ta ekonomická síla a ekonomické příležitosti v tom řekněme, lepším regionu v uvozovkách a v tom horším regionu, pochopitelně roli na velikost výdajů v domácnosti, o kterých jsme hovořili před malou chvíli nebo na míře nezaměstnanosti v těch jednotlivých regionech, samozřejmě vliv má, to je pochopitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to také o tom využití toho potenciálu, umění ho využít v těch jednotlivých regionech nebo městech?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě, že je. My jsme takovou zvláštní ekonomikou. My máme totiž 60 % tvorby hrubého domácího produktu soustředěno do průmyslu. To je poměrně hodně. Patříme do, bych řekl, absolutní špičky v tom ohledu. Mimochodem, když už jsme se bavili třeba o Rusku, tak u Ruska je tenhle podíl pouze 38 %. Takže vidíme, že ty rozdíly v tom řekněme, v té struktuře hospodářství jsou velmi rozdílné, ale pochopitelně vliv tohle to všechno na výkonnost má. My máme takovou tradiční strukturu a průmyslová struktura má poměrně velkou setrvačnost poměrně obtížně se mění, vidíme to vlastně dnes a denně, jak je obtížné restrukturalizovat českou ekonomiku ve všech těch analýzách o konkurenceschopnosti a podobně. Tak samozřejmě, že to vliv na ten způsob života pochopitelně má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě čtyři minuty na poslední téma. 17 tisíc učitelů v Česku, což je desetina, nemá potřebnou kvalifikaci, jak ukázal audit, který pořídilo ministerstvo školství. Ta čísla jsou horší, než se čekalo. Čekal jste je?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nečekal jsem je, i když vím, že o tomhle problému, nebo nevěděl jsem přesně ta čísla samozřejmě, i když o tomhle problému se dlouhodobě mluví, zachytil jsem, že zhruba z těch 17 tisíc tak 7 tisíc lidí by mělo do konce letošního roku opustit jaksi učebny a třídy ve školách a to i středních školách, základních školách, mateřských školách, protože nemají příslušné vzdělání. Budou tady rozdíly v regionální. V Praze se přeci jen učitelé shání hůř, protože příležitosti, teď jsme se o tom bavili, v Praze jsou přece jen větší než v těch Karlových Varech a tady to bereme jako příklad. Ale na druhé straně budou regiony, kde učitelé místo shání obtížně. Já si o tomhle tom myslím jednu věc, že my přeci jen do školství i když se o tom velmi často hovoří, je to důsledek prostě nějaké struktury v tom školství, vzdělanostní, věkové i sociální, třeba a to je všechno důsledek toho, že my sice neustále a teď to jsou celé generace vlád i předtím, neustále hovoříme o významu vzdělání a o významu školství pro rozvoj osobnosti člověka a pro rozvoj ekonomiky a pro rozvoj celé společnosti. Ale mám pocit, že k tomu přistupujeme tak jako trošku třeba k nebezpečí zvýšené hladiny cukru nebo cholesterolu. Ono nás to vlastně úplně netrápí. My jsme všichni trochu zvyklí přecházet, když nám doktor řekne, že máme vyšší cholesterol nebo vyšší cukr, protože ono to nebolí ten den, ale ono to může být velmi problematickou věcí za 10 až 15 let, a mně to připadá tohle přirovnání i pro to školství, že se prostě do těch věcí neinvestovalo, že se sice říká, že to je priorita vzdělanostní, společnost, vzdělanostní ekonomika, znalostní společnosti, ale ve skutečnosti se potom zaměstnávají lidé, kteří nemají odpovídající vzdělání, nemají odpovídající zkušenosti s výchovou zejména těch nejmenších, což považuji za tragédii a to je samozřejmě proto, že to školství není atraktivní finančně. Já vím, že kromě možná světových hráčů golfu si na nedostatek platu nedostatek peněz stěžuje úplně každý, ale v tom školství opravdu si uvědomme, že pracují lidé, kteří mají ve zdrcující většině vysokoškolské vzdělání, jsou i ve vyšším seniorském nebo témě seniorském věku a jejich platy na úrovni celostátního průměru. To prostě nemůže přilákat do školství lidi a pochopitelně, že potom tam jsou ty problémy, že je tam 17 tisíc lidí bez kvalifikace, 7 tisíc lidí, kteří už si jí asi ani nedodělají, a budou muset možná opustit ty třídy. Je to trošku jako s tím cholesterolem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě kariérní řád i zvýšení platů učitelů je jednou z priorit nového ministerstva školství Chládka.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To s tím souvisí, protože učitel nebo každý chceme mít jistotu zaměstnání a pochopitelně i učitelé chtějí mít jistotu zaměstnání. Navíc si uvědomme, jaká je obrovská odpovědnost těch učitelů. Vždyť stačí malý malér v té třídě a ten člověk může být tím nadosmrti poznamenán. Tohle prostě ta společnost musí vnímat a musí ocenit a nemůžu se zbavit ještě pořád toho dojmu, že my stále máme vysoké požadavky na učitelský sbor a trošku nízké požadavky sami na sebe ve výchově v rodině. To prostě od sebe oddělit nejde. Škola není místo, kde se na šest hodin dá dítě škole. Musí spolupracovat s rodinou a ta rodina musí vycházet té škole vstříc a obráceně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vám děkuji za rozhovor a těším se za měsíc na viděnou.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Také děkuji a přeji pěkný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.