Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 3. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jan to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý den, vítejte.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přeji dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes to bude určitě nejméně dvakrát o vlivu ruských sankcí na vlastní i tureckou ekonomiku i vliv Jižní Koreje na ekonomiku českou. Dobrý poslech. Ankara nebude reagovat na ruské sankce za sestřelení ruského letounu na turecko-syrské hranici, alespoň podle slov prezidenta Erdogana je Turecko připravené obejít se bez ruského plynu. Jak závažné důsledky mohou mít tyto sankce pro obě země, pro Rusko i Turecko, a pro kterou závažnější?

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ta situace je vyhrocená, samozřejmě je to poměrně nezvyklá událost, která se stala vlastně NATO, nebo jeden ze členských států NATO se vlastně jakoby utkal s Ruskem poprvé od té doby, co skončily tyhle ty problémy mezi bipolárním světem. Já myslím, že od takové té první vlny, řekněme, toho politického hodnocení a převahy politických kroků po tom incidentu s ruskou stíhačkou nebo s ruským bombardérem, že se postupně přelije ten problém do oblasti ekonomie a tam také podle mě potom skončí a věřme, i zanikne jakoby ten problém, který tam vznikl. Samozřejmě vztahy Turecka a Ruska v ekonomické oblasti nejsou úplně malé a nejsou úplně zanedbatelné. Pokud se týká vůbec síly těch ekonomik, tak Turecko jako takové je dneska v druhé desítce největších ekonomik světa, pohybuje se někde na pomezí 15., některé údaje hovoří o 16., 17. místě, tak to teď nechce, ale prostě patří do druhé desítky největších ekonomik světa. A pokud se týká toho přímého vztahu s Ruskem, tak Rusko jako takové je na 6. místě, kam míří turecké zboží, na začátku nebo největším partnerem zahraniční, kam Turecko vyváží, je Německo a po něm Británie, jsou to většinou evropské země, a na 6. místě je Rusko, těsně před ním je Irák, takže Rusko patří mezi největší destinace, kam Turci vyváží, ale v tom, co Turci dováží, je dokonce Rusko výrazně na prvém místě a je za tím především ropa a plyn, protože prakticky téměř veškerý plyn, který přichází do Turecka, přichází z Ruska. A tím, že Turecko také nemá zásoby ropy, tak vlastně možná 90 % svých potřeb ropných dováží a především je dováží právě z Ruska. Je tam velká výměna turistů mezi Ruskem a Tureckem a je poměrně jednosměrná, Rusové hodně rádi jezdí do Turecka, tak samozřejmě to jsou argumenty nebo to jsou, to jsou prvky, na které Rusko při té, řekněme, první reakci nebo reakci, která se postupně přelila z politické oblasti do té hospodářské, na které vsadilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten dopad na tureckou ekonomiku, dopad těch ruských sankcí by určitě nebyl malá záležitost.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě si myslím, tak oni vlastně ty sankce mají začít platit postupně. Otázka je, jak dlouho je Rusko bude uplatňovat, jak dlouhý vůbec bude ten vztah Ruska a sankcí ostatních zase těch jiných členských zemí, řekněme, v NATO nebo v Evropské unii vůči Rusku. Tohle asi je spíš pro politologa, ale určitý dopad to mít samozřejmě může. Dneska prakticky třeba z oblasti služeb Turecko z 50 % prakticky svoje HDP tvoří v oblasti služeb a tam dominuje především turismus. V Turecku dominuje pěstování nejrůznějších plodin, které se dováží také hodně do Ruska, jsou to třeba rajčata nebo citrony hodně v převaze, tak to všechno možná bude nějaký vliv mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ruská vláda zveřejnila právě ten seznam tureckých jak plodin, výrobků i potravin.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Právě jsou v tom potraviny, ovoce, zelenina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten dovoz chce od nového roku zakázat a od 1. ledna by měla poz..., nebo chtěla pozastavit Moskva bezvízový styk s Tureckem, takže to by se dotklo právě i toho nejenom, ale i cestovního ruchu, turistického.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ten turismus samozřejmě může v tom Rusku nebo v tom Turecku hrát poměrně velkou roli, protože Rusové jsou bohatá klientela, to nepochybně, a pokud k tomu přidáme i celkovou nestabilitu v regionu, tak pochopitelně bez ohledu na to, jak se v tom vztahu chová Rusko, tak pochopitelně celá řada dalších turistů z jiných zemí může teď Turecko považovat trošku za zemi, která není úplně jaksi, bych řekl, v té nejbezpečnější zóně, a to se v Turecku pochopitelně odrazí. Ostatně viděli jsme to v Řecku, když přišla řecká krize a ty důvody byly úplně jiné a měly úplně jiný charakter, tak také i řada našich spoluobčanů omezila cesty do Řecka před tím řádově tři čtvrtě rokem, rokem nebo půl rokem, tak tohle pochopitelně svůj vliv má. Na druhé straně ekonomika má svoje limity, ale také je trošku nafukovací, tak pokud ty sankce nejsou dlouhodobé, tak pochopitelně se asi tak velká ekonomika, jako je Turecka, je to 80, téměř 80 milionů obyvatel, jak jsem říkal, někde 15., 16., 17. místo na světě v objemu, tak se asi také, má nějaké rezervy nebo místo, kde se dá couvnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo by mnohem závažnější než ten dosavadní sankční seznam, to na něm chybí právě na tom seznamu zatím, zablokování energetických projektů, zejména plynovodu Turkish Stream a jaderné elektrárny na jižním pobřeží Turecka. To je investice za 22 miliard dolarů a Moskva už do výstavby vložila asi 3 miliardy.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Rusko asi musí nebo Moskva asi musí velmi opatrně v té oblasti energetické, protože ona samozřejmě je klíčovým hráčem dneska na poli ropy a zemního plynu, ale zase asi donekonečna nelze jaksi tyto dvě komodity používat jako politický nátlak ve všech důsledcích, protože přece jenom existují i jiné zdroje, ostatně vidíme, jak velmi nízká cena ropy v průběhu tohoto roku vlastně zpomalila ruské hospodářství nebo, nebo nadělala starosti prostě Moskvě při řízení ekonomiky, byla to především nízká cena ropy, takže pochopitelně další omezování vývozu této suroviny při ne příliš rychlém růstu cen v současné době pochopitelně by vedlo k určitým problémům i Ruska a Moskvy, a to pochopitelně Rusové vědí, tak také z druhé strany oni musejí vyvažovat ty své kroky. Je to velmi citlivá hra. Ten svět dneska není úplně v klidu v této oblasti a já si myslím, že více rozvahy by asi tady bylo namístě. A myslím, že i jistý stupeň rozvahy tam je. Ostatně i třeba reakce NATO nebyla příliš nějak, bych řekl, ostrá po té, po tom konfliktu s tou, s tím bombardérem, takže je vidět, že si tam všichni nechávají trošku prostor, ale tohle je asi otázka spíš pro politology. Ty ekonomiky jsou velké, možná si troufnu říct s jistým přimhouřením oka, že jsou i srovnatelné, protože ruská ekonomika je samozřejmě větší než turecká, ale turecká ekonomika je opravdu velká ekonomika a Turecko je velký stát, takže pochopitelně ty důsledky, pokud by se skutečně šlo až do nejmenších detailů, by asi nebyly úplně dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V komentářích na toto téma se také objevuje to, že sankce proti Rusku by mohly nejvíce postihnout ruské spotřebitele.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je úplně druhá záležitost. Pochopitelně že už jsme to vlastně viděli v tom začátku těch sankcí před rokem, rokem a půl, když se vyhrotil konflikt na Ukrajině, pochopitelně že nějaký důsledek to má. Na druhé straně se velmi často hovoří o tom, že ruský spotřebitel je velmi obětavý a velmi, velmi odolný a statečný v těhle těch věcech a že možná takový ten dopad, který by tohle to mělo třeba na Evropany, na občany evropských zemí, že Rusové snášejí možná o něco lépe ten útisk nebo, řekněme, ty problémy, které v důsledku toho embarga nebo v důsledku těch sankcí mohou přijít. Všeobecně se soudí, že Rus je schopen se více přizpůsobit situaci, která vzniká. Viděli jsme to historicky na mnoha a mnoha souvislostech v Rusku. Já bych si moc přál, aby tyhle ty věci nějak skončily, protože Evropa a svět je dnes ve velmi, bych řekl, pohyblivém stavu, ve velmi poměrně složité situaci a já si myslím, že ty čtyři klíčoví hráči, kteří ve světě jsou, to je Spojené státy, Čína, Rusko, Evropská unie, čím více se dohodnou, tím líp ty problémy vyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém stavu je tedy není turecká ekonomika? Protože v posledních letech se na tom boomu podepsala situace na Blízkém východě. Když se podíváme na situaci v Iráku, v Sýrii, to byly země jedny z největších tureckých vývozních trhů.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Turecká ekonomika na tom není úplně špatně. Ona si prožila dvě krize, řekněme, v tom viditelném období posledních 15, 20 let. Ta první krize přišla někdy kolem roku 2000, 2001, tenkrát Turecku skutečně nebylo dobře, Mezinárodní měnový fond musel do turecké ekonomiky napumpovat 11,5 miliardy dolarů jako injekci, aby tu krizi odvrátil. Turecká lira tenkrát devalvovala, pokud si to pamatuju, o nějakých 36, 37 %, to byl velký propad turecké měny, ale ta krize nebyla dlouhá a v letech 2002 až 2008 potom turecká ekonomika nebo měřeno, řekněme, hrubým domácím produktem zvýšila svůj výkon o 40 %, to bylo nějakých v průměru, řekněme, 5,5 % nebo přibližně takové číslo ročně, to jsou vysoká tempa. Na druhé straně poznamenejme, že i v jiných zemích v té první polovině minulé dekády byly ty výkony vysoké. Vzpomeňme i na naše tempo, my jsme měli 6 nebo téměř 7 %. V roce 2009 bylo Turecko znovu postiženo krizí, ale to se netýkalo pochopitelně jenom Turecka, to bylo, to byla světová krize. Nicméně v Turecku možná ten její dopad nebyl tak hluboký jako v některých evropských zemích a dá se říci, že po tom roce 2010 se turecká ekonomika vyvíjí poměrně stabilním tempem a já si také nemyslím, že to, co se teď stalo, že by tolik zase s tou tureckou ekonomikou pohnulo směrem, řekněme, k horší situaci. Nějaký dopad tam asi bude, ale nemyslím si, že to bude nějak klíčová věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo by pro Turky přínosné pro ekonomiku vstup do Evropské unie?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak teď je otázka, co je Evropská unie ekonomicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z ekonomického hlediska.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Protože Evropská unie už je dneska tak velký konglomerát nejrůznějších ekonomických úrovní, v podstatě když se podíváme od Německa přes ty velké ekonomiky až po ty středozemní ekonomiky, kam by v tu chvíli vlastně, byť tam to Středozemí není tak vlivné, řekněme, jako v Itálii nebo ve Španělsku, myslím teď geograficky, tak by samozřejmě Turecko se asi přiřadilo k těm zemím, které by mohly působit určité potíže. Já si myslím, že to v tuhle chvíli asi moc reálné není, že by takhle Turecko fungovalo, ale v podstatě sílou té ekonomiky by asi určitým, určitým jako velký hráčem bylo, tak je to ekonomika, která je srovnatelná, v podstatě i počtem obyvatelem samozřejmě je srovnatelná, tak úplně ne samozřejmě s Německem nebo s Francií, ale možná už se Španělskem nebo s Itálií, tak pochopitelně by to byl větší hráč, daleko větší než třeba Řecko nebo Portugalsko, to nepochybně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstává, pane profesore, Turecko ještě tím tygrem ekonomickým alespoň ve svém regionu?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak stromy nerostou do nebe, my budeme za chvíli hovořit o jiném tygru, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo tedy takový postřelený tygr trochu.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak stromy nerostou do nebe ani v ekonomice. My jsme si také říkali tygr v polovině 90. let a víme, jak se potom ta ekonomika zpomalila a víme, že vlastně ty světové vlivy jsou poměrně značné, ty krize přichází buď celosvětově, tak jako jsme to viděli 2008, 2009, 2011, 2012, ale přichází také regionálně, jako byla východní Asie nebo třeba Turecko před těmi 15 ,16 lety, anebo třeba Argentina, Brazílie před 12, 13 lety, takže oni jsou regionální krize, jsou celosvětové krize a já vždycky říkám, že nikomu nerostou stromy do nebe a ani ekonomice a asi ani turecké ekonomice. Někdy mi to připadá, že každý, kdo si myslí, že umí dobře hrát golf, tak ho ve skutečnosti hraje špatně, a to samé platí, bych řekl, i o ekonomikách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jižní Korea je pátým největším exportérem, sedmým největším importérem a patří mezi dvacítku nejvýznamnějších investorů planety. Tady je ten přívlastek tygr namístě?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak já vlastně začnu tam, kde jsem skončil. Ani v Koreji neroste žádný strom do nebes. Korea samozřejmě, tak ta situace je zase jiná, problémy v jihovýchodní Asii jsou jiné než problémy na Blízkém východě a v Orientu, tak nezapomeňme, co se tam dělo v 50. letech, jak krutá válka to vlastně byla, Severní, Jižní Korea. Ostatně teď nevím, jestli to řeknu úplně dobře, ale podle mě není do dneška uzavřena mírová smlouva mezi Severní a Jižní Koreou nebo ten stav je takový, jak víme, že tam čas od času přeskočí jiskra, která by mohla i zažehnout nějaký problém, tak to Korea ví a víme to všichni a nebylo by to určitě nic, nic jaksi malicherného, ten problém je velký. Korea potom šla poměrně rychle, teď myslím Jižní Koreu, šla poměrně rychle nahoru. My máme dneska na návštěvě paní korejskou prezidentku, vlastně za období toho rychlého růstu, který se datuje od poloviny 60. let, vlastně za tím růstem stál její otec, který byl také korejským prezidentem a který byl, tuším, v roce 79 zavražděn svojí ochrannou službou při nějaké večeři, tak vlastně je to takový trošku, bych řekl, rodinný stav v té korejské politice, ale je fakt, že v období, ono se někdy hovoří, ten její otec se jmenoval Pak Čong-hui, se někdy hovoří i o diktatuře v téhle té době, nakonec on byl často terčem nejrůznějších demonstrací, ale je fakt, že v té době korejská ekonomika šla hodně nahoru a začla, začla prostě vytvářet něco, čemu se v ekonomice říká chaebol, chaeboly, to jsou ty gigantické podniky, které v Koreji jsou a které vlastně představují páteř korejské ekonomiky. Dokonce se tvrdí, že těch 5 největších producentů v podstatě představuje nějakých 50 % hrubého domácího produktu a 10 největších firem v Koreji představuje 80 % výkonu korejské ekonomiky. Málokterá ekonomika je založena na takových gigantech. Nemusíme chodit daleko, LG, Hyundai, Samsung a další. Pamatujeme si všichni autíčko, které se jmenovalo Daewoo, už koncem 80. let, tahle firma ale nedopadla dobře a koupil ji General Motors, takže je to dneska GM Daewoo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už máme reklamní blok.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Takže, takže v podstatě jsou to firmy, které, které hýbou tou ekonomikou a se všemi negativy a pozitivy. A pak přišlo období, kdy se skutečně hovořilo o tygru a přišlo to až do nějakého 96., 97. roku, kdy dolehla nejenom na Koreu, ale také na, řekněme, Hongkong, na Singapur, na Vietnam, asi i trošku na Čínu a na Japonsko v druhé polovině nebo začátkem druhé poloviny 90. let, kdy tyhle země prostě především z finančních důvodů, především z vlastně nekrytých investic, na základě problémů s úvěry, prostě spadly. A i tam musel zakročit Mezinárodní měnový fond, Korea se z tohohle toho dostala, ale prostě tenkrát ten šok byl poměrně veliký a znovu, už to nebudu říkat, ale teď to ještě řeknu, stromy nerostou do nebe ani v ekonomice, tak takhle to bylo v Koreji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na tamní investice, tak směřují zejména ty nejvýznamnější do Číny, do Vietnamu, do Indie nebo Spojených států, ale zajímavá je i tady středoevropská destinace, řekněme, země Visegrádu včetně Česka.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě, ta Korea je, pokud se nemýlím, třetím nebo čtvrtým největším investorem v České republice zahraničním, zahraniční investice, a firmy, které jsem jmenoval, a celá řada dalších u nás investovaly někde v posledních 10, 15 letech kolem 75, 80 miliard, takže to jsou investice skutečně značné. Víme, jak fungují Korejci a musím říct, že Korea je velmi kultivovaná země a velmi vzdělaná země. Korejci nesmírně dbají na vzdělání. Já jsem měl možnost tu zemi dvakrát navštívit, relativně na ne úplně dlouhý čas, ale nebyl jsem tam den, byl jsem tam prostě mnoho dní, a musím říct, a měl jsem možnost poznat i vysokoškolské prostředí, které je mi samozřejmě blízké, a musím říct, že Korea velmi dbá a nejenom jako bych řekl státním zřízením na vzdělání, ale i v lidech je zabudována určitá pokora před vzděláním a Korejci se velmi snaží studovat i na zahraničních univerzitách, to ostatně vidíme, když je, když sledujeme ostatní univerzity, řada Korejců chce mít alespoň ještě jednu školu kromě té domácí v zahraničí. Já když jsem tam byl naposled ještě ve své funkci rektora, tak jsem se setkal s rektorem soulské univerzity a ten mi tenkrát říkal, byli jsme spolu na večeři, což je veliká univerzita na takovým kopečku za městem, která má možná 100, nevím přesně dneska, 120 tisíc studentů, mnoho fakult a on mi tenkrát říkal, že z té věkové kohorty 19letých v té době nebo těsně před tím, než jsem tam byl, že na vysoké škole postupuje z populačního ročníku až 70, 75 % lidí, kteří teda chtějí studovat, ale to už je hodně, a to potom vedlo k tomu, že paradoxně v Koreji problémy s nezaměstnaností byly především u absolventů vysokých škol. Možná se to už dneska změnilo trošku, tu informaci nemám, ale bylo to zase v době, kdy Korea překonala ten problém, na který jste se ptala, a zase v těch letech 2003, 2004, prostě a v těch dalších letech se už nepotýkala s velkou hospodářskou krizí a pozor, a to je potřeba říct, korejská ekonomika neprošla nebo nepocítila v takové míře krizi, kterou jsme pocítili my 2008, 2009, 2011 a tak dále. Ona dokonce neměla záporná tempa růstu, v té první krizi rostl HDP v Koreji někde kolem 4 %, pokud si dobře pamatuji, a v těch dalších letech dokonce ještě o něco více, takže nevím, jestli to nazvat tygrem, ale určitě korejská ekonomika je v dobré kondici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti, je hostem dnešního Jak to vidí. Nezaměstnanost v eurozóně klesla na 10,7 %, což představuje čtyřleté minimum. Ta čísla nejsou bohužel dobrá pořád, jaká bychom si přála, nicméně Španělsko zaznamenalo největší pokles nezaměstnanosti, když ho porovnáme s loňským říjnem.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
V eurozóně na 10,7 a v Evropské unii jako celku ještě o 1,5 procentního bodu méně, takže tam je to něco nad 9 %. Pochopitelně my dokonce se teď pyšníme druhou nejnižší nezaměstnaností v tomhle, řekněme, můžu-li to tak říct, pomyslném žebříčku. Nejlépe jsou na tom v současné době Němci, aspoň podle statistik Eurostatu, Němci jsou na tom o něco lépe než my a my jsme obsadili druhou příčku. Na tom chvostu je skutečně Řecko, Španělsko, ale je tady potřeba říct dvě věci, že to je pochopitelně velmi dobrá zpráva, ale právě nižší míra nezaměstnanosti a snižující se míra nezaměstnanosti asi ve svém důsledku povede trošku k tlaku na růst mezd, protože přeci jenom menší nabídka pracovních sil nebo těch, kteří práci hledají, povede vlastně k jisté, řekněme, snaze o zvýšení mezd. A pak je tady to, co jste říkala, to jsou mladí lidé, protože přece jenom mezi těmi mladými je to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No kolem těch 25 let v průměru.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, přesně tak, to jsou často absolventi vysokých škol nebo možná středních škol, a to pochopitelně je velmi nepříjemná věc, protože kromě všech problémů, které s tím mají ti lidé jako takoví, kteří jsou plní elánu a smělých cílů a dostanou se do situace, kdy hledají práci, tak stát investoval ať už přímo, anebo ti jednotlivci, řekněme, formou školného tam, kde se školné platí a tam, kde se na veřejných školách neplatí, tak stát investoval poměrně hodně peněz do vzdělání těchto lidí, do fungování vysokoškolských učilišť a bohužel se ty peníze jakoby nevrátí hned zpátky do, do oběhu. Otázka je, jak se, řekněme, ten průměr, a už jsme tady o průměru hovořili mnohokrát, ale ten průměr 10,7 v eurozóně a 9,3 v Evropě, jak se tenhle průměr bude vyvíjet dál, protože velké ekonomiky nebo ty ekonomiky, které obsazují ty medailové pozice v tuhle chvíli, už moc tu nezaměstnanost asi snižovat nedokáží, čili řekl bych, že teď jsou na tahu ty řecké ekonomiky, španělské, italské a podobně, tam odtud by teď měl vzejít ten impuls pro další snižování nezaměstnanosti. Ostatně ona je to také trošku Itálie, je to také Slovensko, řekněme si to, Slovensko není rozhodně zemí, která by měla nízkou nezaměstnanost, ani Francie není úplně vypořádána s těmi věcmi, takže odtamtuď asi bude muset jít další impuls. Že by Německo, které má v tuhle chvíli podle Eurostatu 4,5 % nezaměstnanost, že by Německo šlo ještě výrazně níž, to při tom objemu ekonomiky, to se předpokládat asi nedá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě zpět do Asie k čínské měně. Ta se dostala do klubu elitních měn, mohli bychom říct. Je to ocenění reforem, jak se objevuje v komentářích, na zařazení jüanu do toho globálního koše rezervních měn?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já bych řekl, že to je primárně ocenění role čínské ekonomiky ve světě. Je to vlastně už možná dneska největší nebo možná druhá největší ekonomika, co se týká objemu, ne přepočtu na jednoho obyvatele, to do toho nesměšujme, ale v tom celkovém objemu ekonomiky je to prostě hráč číslo jedna nebo možná ještě dvojka v tuhle chvíli za Spojenými státy v celkovém objemu, a druhá věc je, že Čína pochopitelně z toho může mít radost, pokud se týká vlastně ocenění toho, že se vlastně jüan přiřadil mezi euro a dolar jako takové ty klíčové hráče v měnovém koši, ale na druhé straně Čína přece jenom nemá úplně liberální postoj ke svém měně, on je často velmi řízen, teď jsme to viděli, jak se oslaboval jüan uměle, o tom jsme se tady bavili asi, nevím, tři měsíce nazpátek nebo něco podobného, takže samozřejmě ta omezení určitá tam jsou, a to může Číně zase způsobovat ten tlak na to, že teď bude také patřit do toho špičkového koše čínská měna, tak ten tlak samozřejmě na její fungování může být pochopitelně větší, ale primárně bych řekl, že to je ocenění velikosti a síly čínské ekonomiky a ostatně i jeho výkonu. Tak jestliže jsme se bavili o tempech růstu, jakkoliv se teď čínská tempa snížila někam pod 7 %, tak pořád hovoříme o takhle vysokém čísle. Čínská ekonomika je prostě silným hráčem a nepochybně prostě tohle byl možná logický krok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za rozhovor a přeji vám hezký den.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuji pěkně a jestli můžu, tak přeji hezké Vánoce, protože jsem tady asi letos naposled, tak hezké svátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na viděnou opět v lednu. Zita Senková se těší na slyšenou zítra, s profesorem Jiřím Hlaváčem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.