Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 10. června

10. červen 2015

Hostem byl statistik Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu usedl profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den, vítejte.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A o čem bude dnešní Jak to vidí? Proč tolik rozruchu vyvolávají čtyři písmena, TTIP, Transatlantické obchodní a investiční partnerství? Právem a komu dohoda prospěje, na kolik atraktivní je Česko pro zahraniční investory, i na to se budu ptát. Dobrý poslech. Podívejme se nejdříve na výsledky jednání skupiny ekonomicky nejvyspělejších zemí států světa G7. Ačkoliv si to německá kancléřka Angela Merkelová nejspíš nepřála, tak řecká otázka, byť nebyla oficiálně na programu, ten summit jaksi opanovala, pane profesore.

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To uskupení je takovým neformálním sdružením. Letos se sešlo v Bavorsku v Garmisch Partenkirchenu, tuším, že příští rok mají podobné zasedání mít Japonci jako pořadatelé, tam je takové neformální předsednictví, loni to byla Belgie. Schází se 7 v určitém časovém okamžiku to původně bývalo jen 6 zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale také osm s Ruskem.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Také osm, to jsem se k tomu právě chtěl dostat, že Rusko teď má takovou jako žlutočervenou kartu, ne úplně červenou, ale více než žlutou kartu, takže se neúčastní, není přizváno. Samozřejmě těch témat, která dneska, je to nejvyspělejší, takže nevím jestli úplně nejvyspělejší, ale rozhodně sedm z nejvýznamnějších zemí světa. Možná trošku Itálie, tam ten problém, které teďkom jsou v Itálii, tak ale velká země je to, i velká ekonomika, ale je tam Kanada, Japonsko, Spojené státy, Německo a tak dále. Tak samozřejmě ta témata jsou trošku možná v širším rozložení, než jsme byli zvyklí, protože ten svět je v současné době trošku zmítán a i když některá ta témata tam byla oficiální, jako třeba oteplování nebo právě smlouva, o které budeme za chvilinku hovořit o TTIP, tak tam samozřejmě nemohlo nezaznít Řecko. Asi v těch kuloárních záležitost, že to není jen to oficiální zasedání, ale spousta osobních rozhovorů se asi odehrávali některé další problémy jako je třeba postoj Anglie k Evropské unii, to tam zaznělo, určitě tam velkou roli stále vznáší ten problém toho G8, to znamená, to je momentálně Rusko a Ukrajina. Určitě je tam problém uprchlíků, kteří bloudí ze severní Afriky do jižní Evropy. Je tam těch témat hodně a já si troufnu říct, že jich je trochu více než jich možná v tom světě bylo před možná třemi, čtyřmi roky, to jsme měli hospodářskou krizi, to byl takový ústřední motiv, teď se mi zdá, že těch témat, která tam určitě zaznívala, byť nejsou v těch oficiálních závěrech, že jich je docela dost a to úplně dobrá zpráva není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecko nebylo oficiálně na programu a možná i proč někdo nebyl nikdo z Řecka pozván na nějakou konzultaci?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já mám pocit, protože je tam také Kanada a Japonsko a Spojené státy v tom zasedání nebo v tom společenství G7, tak já mám pocit, nebo tak jsem si to intrepretoval já, že se tam spíš říkalo: Tohle je teď problém Evropy, Evropské unie nebo eurozóny a Evropské unie, tak zatím ještě ten výsledek je velmi nejasný, je stále stejně nejasný, jako byl při nástupu Syrizy k moci v Řecku. Žádný pokrok já tam nepozoruji. A mně tak přišlo, že ty další hráči, kteří nejsou z Evropy, říkají. No, tak co my s tím teďkom můžeme dělat, tohle si musíte vyřešit vy, až bude nějaký problém na stole. To znamená, Řecko se buď přizpůsobí určitým podmínkám nebo naopak odejde třeba z některých kontaktů s Evropou, tak prostě potom to asi budeme řešit, ale nedá se to úplně obejít, protože samozřejmě jakýkoliv problém Evropské unie, je to obrovský konglomerát, ekonomicky velmi výkonný, zcela srovnatelný se Spojenými státy a Kanadou, tak samozřejmě by se přenesly i do těch zemí mimo Evropu, to znamená, za oceán směrem na Západ, to znamená, do Spojených států a směrem na východ do Japonska nepochybně také, takže si myslím, že prostě jako úplně to přejít, jako kdyby se nic nedělo, se to nedá, ale že by se to třeba dostalo do těch oficiálních dokumentů, to je asi brzo ještě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I kdybychom hovořili o finanční krizi, tak tam bychom našli právě roli Spojených států Lehman Brothers.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To určitě jo. Tak teď jsme v roce, to co jste řekla, někdy v roce 2007 a ta hypotéční bublina, která se k nám rychle přes moře dostala do Evropy, pak jsme my to Američanům zase vrátili v té fiskální krizi, která spíš měla kořeny v Evropě a byla jakýmsi důsledkem rozhazovačnosti a nedisciplinovanosti politických elit. Tak to samozřejmě je takový ping-pong, ale to už v ekonomice dneska je, že se všechny nitky propojují a nákaza na jednom místě se velmi rychle rozlévá, může to být i problém Řecka, který já zdaleka nevidím jako ukončený a asi nikdo v tuto chvíli a ten by se potom, pokud by se přelil do Evropy, jakože ano, tak by se určitě dostal nějakým způsobem i do Spojených států. Tak těch témat tam bylo určitě hodně. Ty dva dny, jsou. Myslím, že to trvalo jen dva dny, tak je to hodně málo, ale máme Islámský stát a máme íránský program, jsem tam zaslechl, že se také jednalo o vztahu těchto důležitých světových hráčů k dalšímu íránskému jadernému programu. Tak já si myslím, že za těch 48 hodin se tam asi probere leccos. Buď u toho oficiálního stolu nebo někde za ním. To je určitě běžná věc. Kvůli tomu také se takhle ti lidé schází. Je to především kontakt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, jak říkáte, pane profesore, probere se leccos, jaký je ten efekt, ten dopad takových schůzek, konkrétně i toho summitu. Například německý list Handels Blatt, jeden článek o tomto summitu otitulkoval slovy "7 bezradných".

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já dokonce si nemyslím, že by úplně takovéhle sezení muselo mít nějaké hlubokomyslné komuniké. Já myslím, že lidé spolu mají mluvit, jsou to klíčoví světoví hráči. Možná i ta neformální část někde po večerech nebo nevím, jak to tam přesně probíhá. Možná bych jí přisoudil i větší význam než možná těm oficiálním dokumentům, protože tam už je příliš mnoho pozornost a příliš mnoho oficialit. Víme, že se tam určitě hovořilo, aspoň jsem to já četl, třeba i mezi tím soukromým sezením, mezi Merkelovou, že se hovořilo i o těch odposleších a podobně, takže tam je těch témat spoustu. Já si zase nemyslím, že by takovýhle summit musel kdovíco položit na stůl jako v oficiálních dokumentech. To bych také chtělo úplně jinou přípravu a stále je to takové neformální sdružení trošku s neformálním předsednictvím. Na druhé straně to neformální je skoro polovina HDP na celém světě, těch 7 států nebo osm s Ruskem. Tak zase to úplně jedno samozřejmě také není. Ale já si myslím, že lidé spolu mají hovořit a teprve z těch postojů, které se tam nějakým způsobem vyjasní, se potom možná v těch dalších jednáních, kdy už musí pracovat štáby, úředníci, tak se prostě spěje k určitým dokumentů nebo k určitým závěrům, ale já si myslím, že takováhle setkání důležitá jsou, byť spoustě lidí mohou připadnout zbytečně trošku marketingová, zbytečně možná trošku pompézní, ale jak jinak by ti lidé komunikovali. Já vím, že si telefonují, že jsou ve spoustě jiných organizací, jejich podřízení a jejich aparáty, to všechno ano, ale přesto si myslím, že už to, že se některá témata označí jako významnější, je nějaký signál a je to především signál, protože se na tom dál bude pracovat ani ne tak proto, že večer někde ve 22 hodin z toho bude nějaký oficiální dokument.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Signál určitě dostala také Moskva. Mimochodem Kreml označil ten summit protiruský, protože země G7 jsou jak deklarovali v Bavorsku na summitu v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině, připravili zpřísnit ty dosavadní protiruské sankce, byť jak zdůraznila kancléřka Angela Merkelová, dávají přednost diplomatickému řešení.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tady si myslím, že tady bych použil toho slova bezradnost, jestliže jste řekla slovo bezradný, že to někdo označil jako "7 bezradných". Tady bych řekl, že to je typické, tady je vidět, jak vlastně od sebe divergují ta politická a ekonomická témata ve vztahu k Rusku. Rusko prakticky svůj postoj nemění. Ukazuje se, že ani na Ukrajině zdaleka není všechno tak jak by mělo být ani politicky a ekonomicky už vůbec ne. Takže ekonomické sankce možná nějaký dopad na Rusko měly. Možná největší z toho byly nízká cena ropy, která není úplně důsledkem těch sankcí. Na druhé straně politicky Rusko svůj postoj nemění a nezmění ho ani po těch dalších sankcích. Já nevím, jestli možná za určitých okolností by nebylo úplně marné, kdyby tam to Rusko bylo. Já si úplně nejsem jist, že prostě to oddělování vzhledem ke složitosti a teď se to zase trošku zdá zhoršuje na Ukrajině, nebo doufejme, že to nebude takhle dlouho trvat. Že se to vrátí zase pod tu, řekněme, základní minskou koncepce, která někde uzavřená je. Tak já si myslím, že prostě je tady dirigence politických a ekonomických opatření ve vztahu k Rusku. Řekl bych, špičky ruské politiky spíše upevňují svoji pozici, protože ten národ se semkne v případě toho, že se mu kladou nějaké podmínky nebo sankce, tak nevím, jestli úplně tohle to vůbec, aspoň já jsem to nečetl, že dobře, Ukrajina, Rusko ale už ta situace té východní Ukrajiny a teď budu mluvit čistě z ekonomického hlediska a úplně stranou politické konsekvence, ta obnova, kdyby teď došlo k dohodám, kdyby se ta situace výrazně zmírnila, kdyby minské dohody dosáhly, řekněme, 95% naplnění, kdo bude platit obnovu, to bez dohody a bez jednání není možné. Ekonomicky je ta východní Ukrajina, stačí se podívat na obrázky, které odtamtud přichází a já teď nebudu vinit ani jednu ani druhou stranu, ale prostě takhle se tam asi žít nedá a obnova východní Ukrajiny bude stovky tisíce miliard dolarů. A kdo to zaplatí a jakým způsobem, Ukrajina toho není schopna. A ta země se musí nějakým způsobem, o tom se tam zřejmě příliš mnoho nehovořilo. Zdá se mi, že tohle by měla být témata pro nějaké podobné jednání. Nevím, jestli to zrovna musí být G7.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba za rok už s Ruskem G8.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Čertví, má to být v Japonsku. Já jsem si to někde našel, že to má být v Japonsku, může to být přibližně za rok, nevím přesně, jak tohle to je uděláno. To předsednictví, jak jsem říkal, je víceméně neformální. Možná, že ano, ten vývoj prostě musí skončit nějakým jednáním. Tak já si furt myslím, že to asi jinak nemůže dopadnout než dohodou. Nebo nějakým společným postojem k věcem, ten Minsk je jakýsi pokus, ale je to začátek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude na tom dalším summitu, teď z vás nechci dělat věštce, pane profesore, ale co dál s Řeckem? Hovoříme o tom, že vlastně akutně zemi hrozí finanční bankrot?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
V podstatě já bych řekl, že tady se malinko o tom bavili už někdy, když to začalo, to je skoro pět, šest měsíců, ta situace se nějak nezměnila poměrně. Řecká vláda je v dvojím ohni je v kleštích svých voličů, protože řekla něco, co se úplně ukazuje, že nebude schopna dodržet a Řekové budou velmi ostří v případě, že se prostě ukáže, že ta vláda ustupuje. Na druhé straně bez nějaké dohody a bez nějakého kompromisu s Evropskou unií to možné není. Tohle je pohled řecký a pohled Evropské unie nebo eurozóny je také velmi komplikovaný, protože Evropa nechce, aby Řecko spadlo přes palubu do moře. Evropa chce udržet, protože by to znamenalo zřejmě neříkám, že úplně dominový efekt, ale určitě nějaké efekty doprovodné by to znamenalo. Znovu by se otevřela otázka slabší formy Itálie, třeba z problémů, které dneska přes už dneska zrychlený růst ve Španělsku třeba problém nezaměstnanosti a podobně. Možná znovu i problémy společné měny a podobně. Takže Evropa nechce pustit Řecko do vody. Ale na druhé straně řecká vláda není schopna asi dostát úplně oběma stranám. To znamená vyhovět řekněme jistým a to člověk musí chápat, že Evropa musí být tvrdá v těch věřitelských podmínkách a současně dostát svým voličům, kterým se říkalo, že my se nenecháme od Evropy vydírat, tak ono to úplně bez té Evropy také nejde. Já si myslím, že nejhůř je na tom teďka řecký občan, který vůbec neví, co s ním bude. Docela mě překvapuje, že tam ještě nezačal run na banky, že představa, že by euro zmizelo z řecké politické scény a ekonomické scény, by znamenalo totální devalvaci té budoucí řecké měny, jestli by se měna jmenovala drachma nebo jinak, to nevím, ale prostě znamenal by totální propad té měny ve vztahu k těm rozhodujícím měnám a podobně. Zdá se mi, že Řekové reagují zatím ještě klidně, ale myslím si, že řecký premiér a řada dalších klidné noci rozhodně nemají a ještě dlouho mít nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lídři skupiny G7 se na summitu v Bavorsku dohodli na tom, že Evropa a Spojené státy urychlí přípravy vzájemné dohody o volném obchodu. Ta dohoda, pod zkratkou ji známe TTIP budí vášně, zastánci tvrdí, že sjednotí předpisy a zákony, pozvedne hospodářský růst, sníží nezaměstnanost a kritici se naopak obávají snížení spotřebitelských standardů v Evropské unii a zvýšení zejména, zvýhodnění nadnárodních korporací. Jak vy to vidíte, pane profesore?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já mám pocit, že největším problémem a teď to vlastně říkám jako jeden z mnoha, který si o tom třeba něco vyhledá nebo se tím nějakým způsobem zabývá. Já myslím, že největším problémem momentálně je málo informací o té věci. Ona ta jednání probíhají řádově dva roky a vlastně ty dokumenty na stole nikde nejsou. Já, když jsem se tím trošku probíral, v našich zdrojích i v zahraničních zdrojích, tak vlastně se ukazuje, že mimo jisté skupiny vyjednávačů a lobbistů, kteří stojí v centru a připravují tu dohodu, že vlastně nejsou dostatečně ty informace známy ani na jedné straně moře, ani za mořem ani tady. To samozřejmě může vyvolávat pochybnosti, dohady, a to i u těch, kteří tomu fandí, protože vlastně nevíte přesně, co tam je napsáno a ono tam asi není napsáno to definitivní. Druhá věc, odpůrci toho samozřejmě asi je kritiky v Německu, třeba jsem si všiml, že existuje i petiční akce, na které už je v tuto chvíli podepsáno asi 1 milion 300 tisíc lidí, kteří jsou proti tomu, aby TTIP vůbec začal fungovat nebo aby vůbec vznikl. Takže ti odpůrci, kteří mají přirozenou obavu z některých věcí, tak samozřejmě do toho ještě jakoby dobře zanáší tu tajemnost nebo nedostatečnou transparentnost a to vždycky vyvolává větší nebo podněcuje v těch, kteří s tím nesouhlasí s tendencí k většímu odporu, já osobně si myslím, toto. V zásadě všechny ty integrační tendence, které dneska ve světě jsou, tak v zásadě obvykle to integrací skončí, nevím, jestli to bude v té podobě. Víme, jak vznikla Evropská unie a kolik výhrad proti tomu bylo, eurozóna a kolik výhrad je proti euru a do dneška ještě bude. Ale v zásadě ty systémy nakonec nějak vzniknou. Ta transparence asi jednou nějaká být bude muset, protože ty věci se budou muset zveřejnit, to nevím, to nemůže trvat dlouho, pokud by se to mělo zrealizovat. Není tam úplně jasné, kdo to bude ratifikovat, jestli to budou národní parlamenty čili státy jednotlivé politické reprezentace v jednotlivých zemích nebo jestli Lisabonská dohoda, ve které určitý mechanismus zabudován je v tomto smyslu, jestli vlastně jakoby přijme tu věc jako celek a ty ostatní země se k tomu připojí. Já bych nebyl až takový skeptik, vím, že i u nás na politické scéně jsou na to názory velmi různé, od řekněme optimismu přes mírný optimismus, mírný pesimismus, zásadní odmítání, to je ale v politice normální. Nicméně já si myslím, že ty integrační tendence ve světě prostě jsou. Teď se nebavme o typu, ale bavíme se o tom, že dneska je internet, jsou globální firmy, jsou nejrůznější evropská světová jiná společenství. Prostě ten konglomerát, jaksi bych řekl v ekonomicko informačně politický, dneska ta tendence taková je, stačí se podívat na jakýkoliv výrobek a to je důsledek toho, že dneska žijeme v tom velmi zmenšeném a velmi zrychleném světě oproti tomu třeba, když to bylo po, já nevím 60. a 70. letech, tak tohohle pohledu si myslím, že spíš nakonec se té dohody dosáhne, kdy sejí dosáhne, já nevím. Tak jsem četl nebo zachytil z toho jednání v Mnichově, že by to mělo být ještě než Obama skončí, myslím, že Obama odchází z kraje roku 2017, tak kolik je to, rok a půl, rok a třičtvrtě nebo tak nějak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už bychom asi věděli větší detaily. Víte, proč vlastně nebo kdo brání tomu, že ta dohoda, to co obsahuje ve skutečnosti, není úplně známá?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já proto mám, nechci mít nějaké konspirační teorie, to vůbec ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, jak jednat o něčem, jak se k něčemu vůbec vyjadřovat, když neznáme ten obsah?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Pro to, abych do toho nevkládal nějaké subjektivní postoje nebo nějaké spekulace, konspirační teorie, já proto mám jediné vysvětlení a za tím si docela stojím, je to prostě to, že ty dohody, ty jednotlivé části, kterých se to má týkat, že na stole nejsou ještě. Že v těch týmech, které vyjednávají a kteří potom, teď jsme tady měli návštěvu vlastně z Evropské unie, ke se o tom hovořilo na Karlově univerzitě před studenty a podobně. Tak já si myslím, že prostě to vyjednávání není v takovém stavu, stádiu pokročilosti, aby už ty věci mohly být zveřejněny, že tam setrvávají zřejmě rozporné názory na některé věci, a proto asi není dobré tu záležitost úplně pustit. Já si myslím, že se některé věci nedojednali, jinak si to vysvětlit neumím. Včera už jsem někde zachytil, večer nebo kdy, že už se uvažuje až o roku 2018 nebo 2019. Tak už jsme 2017, už jsme 2018, někde jsem zahlédl na nějakém webu i 2019, že by se to přijalo. Jsou tam regulační opatření, čili budou tam nějaké regulace trhu. Víme, co to bylo, když se dělala přístupová jednání k Evropské unii. Jsou tam různá ochrana duševního vlastnictví, investic, ochrana investic, je řada lidí, kteří tvrdí, že vlastně není v těch vůbec kdoví, co v těch materiálech, je, že tam není dostatečná ochrana investic. Ale jsou lidé, kteří jak jsem zachytil, tvrdí, že naše současné dohody se Spojenými státy o ochraně investic nejsou tak silné, že ta ochrana není tak bezpečná, jako by byla v těch materiálech, které by měly vzniknout v rámci TTIP, ale kdo to viděl? Je tam ochrana proti padělatelství, což víme, že je takový malý šprajc trošku na východ Asie, ale já nevím, nikdo to neviděl. Neviděli to ani lidé mnohem kompetentnější než jsem já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo na tom vlastně, pane profesore, pracuje, kdo to připravuje, teď nemyslím jména, že byste vyjmenoval.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já myslím, že to budou týmy lidí, kteří se pohybují blízko Bílého domu prostě a blízko Bruselu, blízko Evropské unie. Budou to úředníci, si myslím, v této fázi. Já si myslím, že teď je to ve fázi úředníků. Že nějaký koncept existuje, on se už vlastně táhne od roku někdy 2006 a 2007, kde se první náznaky objevily. Hovořila o tom paní Merkelová, zmiňovala se po svém nástupu někdy 2009 a přibližně už Barack Obama o některých konsekvencích, protože ona existuje také transatlantické spojenectví Spojených států na druhou stranu oceánu, takže ta Evropa ale tedy BRICS, i když teď trošku slábnoucí. Rusko má své problémy, Čína je reálný partner, Indie stále není úplně, Brazílie se trošku potýká s problémy, tak těch partnerství nebo těch kombinací tady ve světě je víc. Já si myslím, že teď jak jste se ptala, to mají v ruce úředníci, primárně, kteří dostali nějaké zadání a teprve později to začne prosakovat do těch politických sfér. Ale nejsem si jist, že to bude trvat jen ty dva roky, to vůbec nedokážu odhadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze ale říct, pane profesore, že ta dohoda transatlantické spojenectví, Spojené státy, Evropská unie, by měla zásadní vliv.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že ano, už jsou některé náznaky, kolik by toho přineslo, tak si uvědomme, že tohle to společenství generuje nějakou možná polovinu hrubého domácího produktu v celém světě, že je to klíčový hráč v oblasti obchodní výměny a trhu se službami. Hovoří se, včera jsem to zahlédl o tom, že pro Evropu by to měl být přínos 120 miliard euro. 90 miliard euro pro Ameriku a pro zbytek světa 100 miliard. Dneska zboží cestuje přes více než 2 hranice. Zboží dneska cestuje přes mnoho hranic najednou, tak to prostě je. Hovoří se i o rozsahu. To jsem někde našel, jaký rozsah té výměny by měl být ze Spojených států do Evropské unie a z Evropské unie do Spojených států. Tyhle ty náznaky tady jsou. Asi by ten přínos nějaký byl, ale zatím jako odhadovat to, já si myslím, že to nakonec přijetím toho dokumentu skončí a že to tak je, protože ten svět má tendenci a že asi budou převažovat klady nad zápory, nebyl bych až tak ostře proti tomu, že to přinese jakékoliv ztráty komu a tak. Ale asi to bude chtít o tom hodně dlouho mluvit a možná, že řada z nás na to názor změní, až se ukáže jako skutečně napsáno, když to nevidíme, je to strašně složité nějak komentovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na další téma máme dvě minutky, pane profesore, a to je, na kolik je Česko atraktivní pro zahraniční investory?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je atraktivní hodně. Já možná řeknu aspoň tři čísla, protože je to docela zajímavé, tak zahraničí podnikatelé, teď jsme se bavili o nějaké transatlantické obchodní a investiční dohodě. U nás už si musíme zvyknout na to, stejně jako v celém jiném světě, že prostě žijeme ve světě globalizace a žijeme se zahraničními podniky, tak já možná řeknu aspoň ta tři čísla, protože mě přijdou docela zajímavá. Pokud se týká počtu podniků, které u nás mají vlastní zahraniční kontrolu, to znamená, větší než polovinu hlasovacích práv, výkonu hlasovacích práv nebo akcií, tak v podstatě u nás představují a to bude pro někoho překvapující, zhruba jen 1 % všech podniků nominálně. 1 %, to je velmi málo. Nefinančních podniků je něco přes milion a tohle to je 13 nebo 14 tisíc podniků. Ale z hlediska pracovních sil, to znamená lidí, kteří jsou v těch podnicích zaměstnáni, už je to 33 % a z hlediska hrubé přidané hodnoty, která se vytvoří a která je klíčovým jádrem pro hrubý domácí produkt, čili pro výkon celé ekonomiky, tak už je to více než 40 %. To znamená, jsou to především velké podniky, máme milion a čtvrt nefinančních podniků. 1 % z toho jsou pod zahraniční kontrolou, ale v pracovních silách. Třetina v hrubé přidané hodnotě, více než 40%, čili ten vliv je velký a velmi podobná čísla jsou G7. Už jsme se k tomu nedostali v té debatě před tím. G7 je o něco méně, samozřejmě než celý ten svět, ale je to také velmi mnoho. Na druhé straně poměrně velmi padlo tady dneska spojenectví BRICS, Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Tam jsou ty podíly vlastně firem, které u nás působí a zaměstnávají naše lidi, vytváří naše hodnoty pod jedním procentem v pracovních silách, investicích, takže třeba vliv BRICS je daleko menší nežli G7, o kterém jsme tady hovořili a je daleko menší, nežl v zahraničních firem, takhle to je dneska nastaveno a má to stále větší tendenci od těch let, co to pozorujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátíme se k tomu po letních prázdninách, pane profesore, já vám děkuji za rozhovor a za vaše názory.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já vám děkuji a když budou prázdniny, tak přeji vám i všem posluchačům klidné léto a na podzim na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio