Přepis: Jak to vidí Richard Hindls - 1. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí..." přeje Zita Senková a ve studiu dnes usedl profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den, vítejte.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co znamená prudký pád čínských akcií? Může být ohrožením i pro českou ekonomiku?Jak se vyvíjel dluh Řecka a co s ním bude dál? Je návrat školních osnov krokem správným směrem? I na to se zeptám mého dnešního hosta. Akcie na čínské burze padly po prudkých výkyvech za minulý týden celkově o 8 %. Čeho jsme, pane profesore, tady svědky? Co to signalizuje? Akciový čínský trh má 90 milionů malých investorů.

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Asi tady bude na místě určitá zdrženlivost. Kdybychom to měli posuzovat čistě z pohledu, řekněme, toho počátku minulého týdne, a potom druhé poloviny minulého týdne, tak já bych si to troufl označit spíš jako paniku, protože skutečně ty velké výkyvy, které byly, myslím, v pondělí a v úterý směrem dolů a potom, po intervencích a po určité konsolidaci zase poměrně rychlý růst nahoru, bych řekl, že není úplně obvyklý. Je pravda, že čínské akcie se přehřály trošku, když se podíváme na vývoj v letech 2014, 2015, tak zejména v té části letošního roku, řekněme, do května, možná do června, skutečně rostly velmi razantně čínské akcie. Podobně třeba trošku i rostly japonské akcie. Čínské akcie ..., pochopitelně je tam jiný systém ekonomiky, než na který jsme zvyklí. Je tam dirigistická ekonomika, je tam centrálně řízená ekonomika úplně jiným způsobem, než je obvyklé v Evropě, anebo v Americe a asi i v Japonsku, nicméně já to stále vidím spíše jako paniku. Včera bylo pondělí, včera už zase burzy v Číně klesaly, ne už tak dramaticky, jako tomu bylo před týdnem. Většinou to analytici hodnotili jako vybírání zisků z těch dvou rychlých dní, čtvrtek, pátek, tuším, nebo středa, čtvrtek, pátek z minulého týdne. Já bych byl ještě velmi opatrný. Samozřejmě teď se rozehrává celá řada dalších úvah, které už přesahují hranice Číny, možná bych uvedl příklad, že americký rezervní systém, čili Fed, americká centrální banka, v podstatě zvažovala vzhledem k růstu americké ekonomiky, který je vyšší, než se očekával a vzhledem k tomu, že Amerika, zdá se, že prostě zažívá oživení, tak Fed zvažoval zvýšení úrokových sazeb, čili jakési určité ochlazení toho amerického ... vývoje amerického výkonu ekonomiky a teď se objevily názory, že Fed bude váhat možná po těch zkušenostech z Číny, protože přeci jenom Čína není jenom Čína, Čína ochromila i zejména evropské akciové trhy a nebavíme se jenom o tom, co se dělo na burze, ale bavíme se také o tom, že Čína v minulých dnech vlastně v podstatě ... nebo v minulých 2 týdnech opakovaně oslabila renminbi, čili svoji národní měnu, jinými slovy, podpořila tím svůj vlastní export a naopak trošku zkomplikovala život dovozcům do Číny, tak to všechno možná Fed může vést k tomu, že se velmi opatrně vyjádřil o tom, jestli bude, nebo nebude zvyšovat úrokové sazby v září, září už je, ačkoli o tom původně uvažoval. Tak takovýchhle souvislostí bychom naši více. Čína napumpovala minulý týden, myslím, ve středu určité peníze, mám dojem, že šlo o objem asi 70 miliard dolarů do nákupu dolarů, tím, tím ten trh zase, nebo ten akciový systém zase vrátila trošku zpátky. Hovoří se o tom, že bude umožněno i penzijním fondům v Číně, aby vstupovaly do těchto nákupů, čili aby vlastně část peněz, které jsou určeny na důchody, vedly k uklidnění na čínských burzách. Neznám dnešní výsledky, se přiznám, je teďko, kolik? Půl deváté, tak v Číně už je odpoledne, tak burzy budou spíše zavírat za chvíli a já jsem to ráno nezjistil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čínský premiér včera také uklidňoval, říkal, že jeho země je schopna zvládnout rizika, že čínská ekonomika roste rozumným tempem. Ukázaly se tady podle vás, pane profesore, řekněme, limity toho čínského modelu státního kapitalismu?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Takhle daleko bych si to asi netroufal hodnotit, jenom z toho vývoje, řekněme, těch posledních 10, 14 dnů. Je pravda, že Čína se dnes pohybuje někde kolem 7 % tempa růstu hrubého domácího produktu. Je zároveň pravda, že to tempo před několika lety bylo řádově přes 10 %, bylo to dvouciferné číslo, je pravda, že ekonomičtí odborníci hovoří o tom, že Číně by mohlo postačit i 5, 6%, spíše o 6% tempo růstu, nižší už by asi byl určitý problém. Čína je druhou největší ekonomikou z pohledu absolutního objemu, zatímco z pohledu výkonu na hlavu je až někde kolem 80. místa, takže je tam přece jenom vzhledem k počtu obyvatel ten výkon zase není tak strašně veliký, ale je to země, která šlape na paty Spojeným státům. Jenom pro zajímavost, ten objem hrubého domácího produktu se pohybuje v řádu někde 11 bilionů dolarů a ve Spojených státech je to jenom o něco málo více, čili hovoří se i o tom, že by čínská ekonomika mohla vystřídat na prvním místě na tom pomyslném žebříčku Spojené státy. Tohle všechno hraje svoji roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstane 21. století tím čínským, jak se říká?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak moje babička, která už je dávno samozřejmě po smrti, tak říkala, hovořila o "žlutém nebezpečí", jak se to oni učili ve škole na začátku minulého ..., nebo před 100 lety nebo před 80 lety, tak samozřejmě o Číně a vůbec o východní Asii se v této souvislosti takto někdy hovořívá. Jestli to bude století Číny si říci netroufám. Je pravda, že dneska ty konglomeráty jsou velké 3 v podstatě - Evropská unie, Spojené státy jako takové a Čína. A Čína je někdy vztahována do toho, čemu se teď říká BRICS, to znamená Brazílie, Rusko, jižní Afrika, Indie a ... a co mi to tam vypadlo, no, Čína vlastně, tak v podstatě, ale třeba objem hrubého domácího produktu čili ten, ten soubor nově vytvořených hodnot vlastně, abychom to zjednodušili, je v Číně třeba desetkrát větší než v Rusku, takže Čína je skutečně hráčem. Některé odvážnější myšlenky hovoří o tom, že "juan renminbi" by se mohl stát dokonce rezervní měnou a vlastně vystupovat po boku toho, co je dneska dolar.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě není.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ne, ne, ne, ještě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní měnový fond ho vlastně oddálil.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Otázka, tohle jsou všechno otázky, jo. Druhá věc je, to zpomalení čínské ekonomiky, čínské ekonomiky má poměrně zvláštní strukturu. Ona má v podstatě něco, na co my nejsme zvyklí. Čínská ekonomika má v podstatě jenom 35 % služeb. U nás je to v těch evropských zemích mnohem více z hlediska podílu na tvorbě hrubého domácího produktu. Naopak má 50%, možná něco přes, zastoupení průmyslu. Teď se hovoří o tom, že se tam hromadí zásoby ve strojírenských podnicích, což také může být jeden z důvodů toho, proč se čínská ekonomika zpomaluje. Ty burzy jsou spíš jenom jakýmsi efektem toho, toho vývoje. Hovoří se o tom, že tam nějaké problémy mohou být i ve stavebnictví. Já bych v tuhle tu chvíli ..., Čína staví a Čína má spoustu peněz. Nezapomeňme, že Čína má největší devizové rezervy na světě dneska. Čína je největším vlastníkem amerických dluhopisů, čili ..., a pokud bychom se dostali k některým dalším peněžním titulům, tak jsou to v řádu desítek bilionů dolarů. Čili Čína je velikým hráčem, je to vlastně, je tam spoustu peněz, je tam spoustu příležitostí, také spoustu nedostavěných staveb. To všechno hraje roli. Čína má daleko ..., z hlediska užití hrubého domácího produktu daleko větší podíl, než jsme my zvyklí na investicích a naopak menší podíl na spotřebě. V Evropě je tomu opačně. V Evropě se ten podíl spotřeby pohybuje někde kolem 60, 70 %, v Číně je tomu trochu jinak. Tohle všechno jsou faktory, na které my nejsme zvyklí a netroufal bych si v tuhle tu chvíli zase nějak zásadně říci, že, že čínská ekonomika je v problémech. To bych úplně netvrdil a ty věci, které byly na burze před týdnem, beru s určitou rezervou. Musíme asi vyčkat, burza vždycky vyžaduje chvíli oddychu a chvíli pozorování, než rychlá rozhodnutí. To chce čas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jenom škobrtnutí nebo ...

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak všichni bychom si přáli, protože čínsk..., Čína je velkým hráčem. Jenom pro zajímavost, je to jeden z našich největších obchodních partnerů, i když to samozřejmě není zase kdovíjak významný partner, přece jen ta geografická vzdálenost je, je značná, ale z pohledu třebas poměru mezi vývozem a dovozem, tak my zhruba z Číny desetkrát více dovážíme, než do Číny sami vyvážíme. Ten dovoz je v řádu 16 miliard, zatímco dovoz je do Číny asi desetina toho, něco kolem 1,5, 2 miliard, tak je otázka, co by to všechno znamenalo pro nás, ale Čína je velkým partnerem Německa a my jsme zase německým partnerem. Takže jsou tam i také ty portfoliové vtahy a to nejde brát na lehkou váhu, ale také si myslím, že není namístě nějaký ukvapený závěr. O tom, co se dělo před týdnem, tak burzy víme, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nelze to přirovnávat podle vás rozhodně k tomu, že bychom byli snad na pokraji nějaké krize jako v roce 2008?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak věřme, že ne. Já si myslím, že nejsme. Samozřejmě tak spektrum názorů je, je velmi značné. Může se o něčem podobném uvažovat, ale ne, nezdá se mně to moc. Navíc Čína, dokonce se objevily spekulace, že vlastně to, co vytváří Čína v národních účtech, to znamená v tempech růstu hrubého domácího produktu, že vlastně není úplně přesný údaj a že, že je to údaj, který není úplně pravdivým obrazem. I takové náhledy jsem zahlédl v různých komentářích. Já bych tohle nechal trochu stranou. Ta panika tam byla, byla vyvolaná spíše, podle mého názoru spíše externími názory, to znamená spíše náladou na těch trzích, možná i trošku mediálním tlakem. Rychle se to z té Číny šířilo. Nezapomeňme, že tam je časový posun, já nevím, 7, 8, 9 hodin oproti nám, takže vlastně, když naše burzy, evropské burzy otevírají, tak v té době ještě americké spí a Čína už v podstatě končí. Tak teď je už tři čtvrtě na 9, tak Čína bude za chvíli končit a my otevíráme v Evropě zhruba v tuhle tu chvíli nebo za 15 minut, takže, takže těžko říct, ale já bych byl velmi zdrženlivý a počkejme a spíš to beru, stále to beru jako spíše paniku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímalo by mě ještě, pane profesore, jestli je Západ připraven vyrovnat se s případně menší poptávkou po svém zboží?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak teď je otázka, co je západ. Když, když necháme tu řeč v rovině, tak jak jsme dneska začli spolu, Zito, to znamená v rovině akciových trhů, tak třebas americké akciové trhy příliš ten propad nezaznamenaly. Ty se poměrně v těch posledních dnech držely stále nad vodou, naopak evropské, když se podíváme do Frankfurtu, Frankfurt padá už několik dní, tak ty evropské, pražská burza také nic moc, tak když se podíváme na tyhle ty věci, tak v podstatě bych řekl, že Evropa je méně připravena na tu věc, pokud to budeme posuzovat skutečně prizmatem nějakých ekonomických souvislostí a ne prizmatem, ne hlediskem té paniky, která..., a já stále, stále říkám, že to byla spíše panika minulý týden v Číně, tak pokud to budeme posuzovat prizmatem těch ekonomických vztahů, tak se zdá, že Evropa možná s tím bude mít o něco větší problém. Nezapomeňme, že Evropa má i problém stále ještě s Ruskem. Je to oboustranný problém. Ty sankce ruská ekonomika zpomaluje, ale evropská na tom také nevydělává na těch sankcích a Rusko má blízko k Číně, jo, čili samozřejmě se může stát, že se ten, ta pomyslná miska vah nebo, nebo prostě ta balance mezi Ruskem, Čínou a Evropskou unií trošku změní. My stále musíme hrát na velkém hřišti. Já jsem řekl, že jsou 3 ty takové klíčové oblasti, ale Rusko je 4., 4. pilíř té světové ekonomiky, protože je to obrovitá země, byť má desetkrát menší hrubý domácí produkt než Čína, tak, tak je to politický hráč. Nejde odmyslet od toho vývoje také politické souvislosti, tak myslím, že by bylo dobře pro všechny, kdyby se ta věc v Číně rychle spravila a kdyby se stabilizovala. Ten vývoj zejména v Evropě, který teď třeba není příznivý na akciových trzích, se třeba změnil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nám, pane profesore americká hypotéční krize a události v Řecku ukázaly?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak americká hypotéční krize je skutečně takovým největším zářezem do, do toho, co se dělo na počátku tohoto nového, řekněme tisíciletí nebo století nebo minulého desetiletí. Ukázala, že se trošku vyčerpaly takové ty neoliberalistické tendence: všechno vyřeší trh. Trh naopak vrhl svět trošku do těchto problémů, protože ta hypotéční bublina se rychle rozšířila do Evropy. Evropa na to nebyla připravena. Dokonce se to dlouhou dobu jaksi jevilo pouze jako okrajová věc, a pak se ukázalo, že tomu tak rozhodně není. V Americe padly první banky, Lehman Brothers, to je vlastně teď v září, že to bylo zrovna, že to bude 7 let, je to tak, 7 let a tohle to všechno Evropa trošku možná podcenila. Potom se z toho, je to jako s lidskou nemocí, potom se z toho Evropa nějakým způsobem vyškrábala v těch letech, řekněme, 2009, 2010, ale oslabilo to její imunitní systém a potom se ukázaly v pravé nahotě ty fiskální problémy, nabubřelost rozpočtů, zbytečné výdaje evropských rozpočtů a ukázalo se, že prostě Evropa není úplně imunní vůči všem. Je to jako s lidskou nemocí. Prostě organizmus byl oslaben.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si naordinovala jako prevenci?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak prevence se pak ukázala, samozřejmě pumpovaly se peníze do ekonomiky, ale i do americké, to takzvané kvantitativní uvolňování, začalo se škrtat v rozpočtech, v našich rozpočtech českých až příliš možná, takže my jsme se potom potýkali trošku déle s tou krizí, než bylo v Evropě zvykem. Pokud jste se ptala na Řecko, tak když se podíváme třeba na základní údaje o Řecku, tak Řecko v podstatě na začátku těch problémů bylo poměrně, řekněme, že vybředávalo z určitých potíží, které má. Ono je to Řecko má stále, od falšování národních účtů, o kterém už se dneska hovoří zcela otevřeně, až přes nevyrovnaný způsob ekonomiky. Já jenom uvedu pro zajímavost, řecká ekonomika v podstatě má téměř 90 % užití hrubého domácího produktu ve spotřebě, 70 % spotřeby hrubého domácího produktu spotřebovávají domácnosti a dalších téměř 18 % vládní instituce. Když to sečtu, je to 87, 88, 89 %. To je zcela neobvyklá věc. V Evropě se spotřeba domácností pohybuje někde kolem 50 %, tak jsme na tom třeba my a v součtu spotřeby vlády, čili veřejných institucí a spotřeby domácností, jsme někde o 20 procentních bodů níž, než je Řecko. Čili řecká struktura je, je úplně jiná. Řecko ale přesto v tom počátečním období na tom úplně špatně nebylo, ale potom vůbec nevydrželo ten nápor roku 2008, 2009, nezotavilo se na rozdíl od některých, kdybychom se podívali na tempa růstu v eurozóně hrubého domácího produktu a v Řecku, tak zjistíme, že to zotavení tam prakticky nepřišlo. Pak přišla ta fiskální krize, která už se v Řecku, ztráta imunity, řekněme, lidského organizmu, jak jsem říkal před chvílí, která už se tam projevila naplno, no a důsledky už asi byly řečeny stokrát, tak to už teď všichni vidíme, jak to probíhalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecko v současnosti dluží Německu, největší evropské ekonomice, 90 miliard eur. Německý hospodářský institut ve své studii nedávno uvedl, že Němci díky řecké krizi ušetřili od roku 2010 přes 100 miliard eur a tím důvodem je pokles výnosového procenta německých státních dluhopisů právě v důsledku vyšší poptávky, kterou odstartovala řecká krize. Jak vidíte, pane profesore, další vývoj vlastně, co bude dál s Řeckem, s jeho dluhem?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak obecně bych teď nechal dluhopisy asi stranou, protože teď dluhopisový trh je opravdu v minusech, dokonce vidíme, že i naše ministerstvo financí už začlo s dluhopisy, které mají ne 100 %, ale pokud se podíváme na ten řecký dluh, tak největší situace nebo největší vazba toho, který v tuhle chvíli představuje zhruba 320 miliard euro a představuje zhruba 175, 180 % hrubého domácího produktu Řecka. To je strašné číslo. My jsme někde na 45, ani ne, procentech. Je to strašné číslo. Když se podíváme na tu strukturu dluhu, tak nejvíc Řecko dluží eurozóně. Je to tak, jak jste říkala, je to přibližně prostě 200 miliard euro, dluží Evropské centrální bance, to je asi osmkrát méně, dluží Mezinárodnímu měnovému fondu, dluží vlastním řeckým bankám, ten vlastně soukromý sektor a tak dále, no, tak ony jsou to 2 věci v tom Řecku. Jedna věc je ekonomické řešení té situace a druhá je politická záležitost. A mně se stále zdá, že prostě těžiště toho problému, těžiště nalezení nějakého východiska, těžiště řešení toho problému je stále podle mě více v té rovině politické než v rovině ekonomické, protože ty nástroje, řekněme, byť to s Řeckem nikdy nebude úplně jako procházka růžovým sadem, tak pořád bych řekl, že to Řecko má, nebo existují určité nástroje toho Řecka, jak Řecko z toho problému dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, samozřejmě, to je to, co se teďko objevilo jako záchranný program, tlak na lepší způsob hospodaření na jiný daňový systém, tlak na asi trošku restrukturalizaci ekonomiky, tlak na, řekněme, větší fiskální disciplínu Řecka vůči samo sobě i vůči svým evropským partnerům. Ty pokusy tady jsou a jsou vlastně výsledkem těch jednání, které teď probíhala půl roku a o kterých se teď v souvislosti s migrační krizí už méně hovoří a teď se hovoří víc o Číně a víc se hovoří o, o migraci, ale samozřejmě Řecko je pořád na světě a pořád ty problémy tam jsou. Ale když se podíváme na řeckou politickou scénu, a já se do tohodle nechci pouštět, protože nejsem politolog a nejsem dobrým znalcem Řecka, tak se podívejme, jaké otřesy provází i řeckou politickou scénu - razantní výměna politických elit, teď odstoupení pana Tsiprase a vlastně přechodná vláda, kterou řídí, myslím, předsedkyně toho nejvyššího soudu, nebo jak se to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Thanosová?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano a tohle to všechno si ..., a teď budou volby někdy, řekněme, za 3 nebo za 4 týdny v Řecku, tak těžko jako říct, co, zatímco, řekněme, určité parametry ekonomického řešení řecké krize jsou nastaveny a můžeme se teď dohadovat, jestli jsou úplně všecky správně, jestli se všem Řekům líbí, nebo spíš asi ne, ale my nevíme, co se zase stane za 3 neděle, za 4 neděle po volbách. Je pravda, že ty předpovědi, jestli to můžu brát vážně, tak, tak ukazují, že Syriza má už trošku menší podíl zájmu voličů, než měla před těmi volbami nebo při těch volbách, které ji vynesly do čela. Tohle si myslím všechno, že je poměrně velice komplikovaná věc. Řecko zase na druhé straně není přímo velkým hráčem. Vy jste jmenovala Německo, tak s Německem samozřejmě, Německo má velké vztahy s každým, protože samo je velké, ale třeba s náma je Řecko minimálním hráčem, ale ty důsledky toho se můžou potom promítnout samozřejmě téměř u každého z nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zpátky do lavic dnes zamíří tisíce žáků. Resort má také novou ministryni Kateřinu Valachovou. Před ní je mnoho problémů, málo placení učitelé, diskutabilní úroveň pedagogických fakult, nevíme, zda, jaká státní maturita, úroveň znalostí matematiky se ukázala jako docela katastrofální. Co vy považujete, pane profesore, za největší problém našeho školství?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak nevím, jestli největší, ale kdybych měl lepší paměť nebo takovou, jakou jsem míval, když jsem byl mladší, tak bych teď přesně řekl to, co jste řekla vy. Když se podíváme, v jakém stavu to školství dneska je, tak vlastně téměř nic není dořešeno. Maturity, to je záležitost, která se táhne strašně dlouho a která do dneška není nijak zvlášť uspokojivě vyřešena. Jsou to finance. Já si prostě ..., já vím, že každý chce peníze, já už jsem to tady říkal, ale teď se nejvíc tím, že paní ministryně přistoupila k některým opatřením v oblasti zejména regionálního školství, tak, tak se teď více hovoří o, řekněme, regionálním školství, až se dostane na čtení do parlamentu zase vysokoškolský zákon, tak se ..., což může být během září, tak se zase začne hovořit více o vysokých školách. Tak nechme teď vysoké školy být. Ale prostě já se stále nemůžu zbavit toho dojmu, že pokud má strop učitel, kterému, kterému je 60 let přibližně, prostě seniorní učitel, který má X let praxe, který má vysokou školu a neskutečnou společenskou i osobní odpovědnost za to, co dělá, tak je ho strop je 24, 25 tisíc korun v 60 letech, tak prostě nemůžeme se zbavit dojmu, a teď ministerstvo, zdá se, že si tuhle věc opravdu uvědomuje nahlas a pokouší se nějakým způsobem z toho najít cestu ven. To nebude jednoduché, tak jestli se ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O změně těch tarifních tabulek.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak jestli se bavíme o 25 tisících u vysokoškoláka, kterému je 60 let, tak, tak prostě ta situace v pořádku není. Já vždycky, tak každý z nás čas od času nastoupí do tramvaje nebo do autobusu a čas od času tam jede s tím, s tím šíleným prostě kolektivem těch 20 dětí nebo 30, které vedou 2 učitelky. Zamysleme se nad tím, jak, jakou obrovskou zodpovědnost ..., já si těch lidí neskutečně vážím. Já vím, že jsou dobří učitelé a špatní učitelé, jsou dobří fotbalisté a špatní fotbalisté, jsou dobří, já nevím, novináři a špatní novináři, dobří řidiči a špatní řidiči. To je, to je normální, ale zamysleme se nad tím, a já si vždycky tohle to uvědomím, když vidím, jak jede těch 20 dětiček, jede v té tramvaji, jedno padá ze židle, druhé se nedrží, třetímu něco upadlo na zem a s nimi jsou tam ty 2 učitelky, které za to nesou osobní lidskou odpovědnost, že se nic nestane, a to je jenom několikrát za půl roku, ale ony denně učí a všechny tyhle ty problémy jsou, jsou stále. Já si myslím, že to ocenění je prostě nedostatečné a tím se otevírá celá řada dalších věcí. Kvalita těch, kteří chtějí vůbec jít studovat pedagogické fakulty, kteří po pedagogické fakultě chtějí zůstat na, na základní devítileté škole nebo nějakém, v nějaké souvislosti, ti, kteří jsou ochotni tam zůstat a věnovat se tomu povolání, to prostě, já vím, že teď někdo řekne: Všichni chceme peníze, já chci taky mít větší plat, ale 25 tisíc 60letá osoba, učitelka, vysokoškolsky vzdělaná, to není dost peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna věc jsou samozřejmě finance, mimochodem učitelům od listopadu vzrostou platy o 3 %, ale mě by také zajímalo, proč vlastně děti nemají po celé republice stejnou výuku?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak teď se dostáváme do problému, které také ministerstvo chce otevřít a já, já tomu tleskám, musím říct, protože se konečně vracíme zase k určitému sjednocení osnov. Nevím, jak to bude vypadat, neviděl jsem ten materiál, asi ještě není ani na světě, půjde někdy do vlády, nechci to teď hodnotit z pohledu toho, co v tom materiálu bude. Bude tam připomínkové řízení, legislativní kolečko. Tohle nechme stranou, ale 10 let, teď je to zhruba 10 let, co proběhla takzvaná kurikulární reforma od roku 2005, ve které byly rozvolněny vlastně studijní programy nebo vzdělávací programy. Na, na tom vrcholu té pyramidy byl rámcový vzdělávací program vydaný ministerstvem školství. Samo ministerstvo školství krátce po vydání tohoto programu, někdy kolem roku 2005, 2006, 2007 přistoupilo k redukci nebo k úpravám a od toho se odvozovaly pak školní vzdělávací programy. Pokud ministryně dokáže sjednotit ty věci, vytvořit pevnější osnovy, já budu jedině rád. To je věc, kterou považuji za velmi dobrý krok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje profesor Richard Hindls. Já vám děkuji za rozhovor a přeji hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.