Přepis: Jak to vidí Richard Hindls - 1. srpna

1. srpen 2018

Hostem byl ekonom Richard Hindls. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podíváme se například na to, jak funguje byznys s daty a proč je o ně takový zájem. Jakou motivaci mají Bulhaři vstoupit do eurozóny. A co všechno rozkládá ekonomiku Venezuely. Nerušený poslech. Prudký propad akcií zažil nedávno Facebook, který kvůli tomu dokonce čelí žalobě. Nedávno oslabily i akcie sociální sítě Twitter. Jaké okolnosti přispěly k tomuto strmému pádu? Je to méně uživatelů, menší aktivita, nebo jsou třeba příčinou poklesu i nová evropská pravidla pro bezpečnost údajů?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak dneska je svět přehlcený informacemi a je pravda, že ty informace, které jsou kolem nás, tak jsou ať tam chceme nebo nechceme, ať hovoříme nebo nehovoříme, tak jsou určitým předmětem zájmů nejrůznějších skupin a Facebook se dostal do určitých potíží v tom, že se vlastně ta jeho data, která se vlastně objevila na sítích, takže se vlastně stala předmětem nějakého zájmu. Facebook nedokázal ochránit do určité míry soukromí těch, kteří tam ta data vkládají, no a to samozřejmě vedlo k tomu, že se prostě proti němu obrátily nejrůznější složky včetně legislativy, o které jste hovořila, zpřísnění dat, zacházení s osobními údaji a tak dále v Evropské unii, no a tak se stalo to, co se stalo, že se vlastně Facebook dostal pod tlak, jeho zakladatel Zuckerberg se musel omlouvat, prostě vysvětlovat a podobně. S úniky informací už jsme měli celou řadu WikiLeaks a podobně, celou řadu dalších věcí, prostě informace jsou dneska zbožím tak, jak auto nebo, nebo počítač nebo oblečení a to, co v těch informacích je skryto, je velmi často nám jaksi na první pohled neznámo nebo nedokážeme se s ním úplně vyrovnat, ale existuje celá řada postupů a principů dneska, které dokáží z těch dat vytěžit mnohem víc, než se nám na první pohled může zdát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím se vlastně analýzou dat zabývá celé ekonomické odvětví.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No taky. Teď se tomu říká date seance, nebo date seances, to je takový vlastně úsek statistiky, který se za posledních možná ani ne tak 20 let, ale za posledních 40 let velmi rozvinul. Na začátku byly takové velmi jednoduché metody, které se postupně sofistikovaly, stávaly se součástí softwaru, a dneska ti, kteří s tím umí pracovat a jsou dnes velmi žádáni ve firmách, tak se vlastně velmi dobře živí, jsou dokonce mezi těmi, kteří jsou nejlépe placeni dneska, jsou velmi vyhledáváni, protože vlastně v těch datech, která na první pohled vypadají jako izolovaná data, jako jsou souhrn nějakých informací, tak dokážou o vás, o mně a o komkoli dalším velmi mnoho vyčíst. Vezměte si, kolik dat se sbírá z nejrůznějších internetových nákupů, vy si něco koupíte, zaplatíte kartou, koupíte to někde nebo platíte na nějakém místě, je tam vaše cena, je tam, je tam druh toho zboží, je tam opakovaná činnost, kterou vy vyvíjíte v podobných situacích a to se všechno analyzuje, velmi často zpracovává. Vy jste oslovováni, vemte si často, že jdete, já nevím, navštívíte nějaký větší obchodní dům nebo obchodní centrum a na chvíli se vám na mobilu objeví, vy jste navštívil nebo navštívil naší pobočku firmy ABCD, abych nikoho nejmenoval, to znamená všechno se ví, ale ta data o nás někdo musí také analyzovat, a to je právě ten obor, který vznikl. On vznikl někdy už začátkem 70. let, to bylo takové období, kdy svět se vyvíjel nebo hlavně Evropa se vyvíjela velmi pozitivně po 2. světové válce, německý zázrak, Erhardovo Německo, prostě a podobně a potom přišla Jomkipurská válka v říjnu 73 a všechno se zastavilo. Zastavil se hospodářský růst, cena ropy vzrostla ze dne na den o 100 %, nebo téměř ze dne na den, Německo dokonce pokleslo, tenkrát se tomu říkalo hmotné zdroje investic, dnes hrubá forma fixního kapitálu, Německo pokleslo v investicích, to Německo, které od 2. světové války mělo tak obrovský růst, svět se zpomalil a najednou se začalo analyzovat proč, kde a jak. A začaly se objevovat takové jednoduché metody, jak s těmi údaji zacházet, a podobně. Zpočátku tomu ekonomové nevěnovali velkou pozornost, dneska je to obrovský byznys.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže svým způsobem, když říkáte, že to začalo ta analýza dat zhruba v těch 70. letech, není to až taková novinka.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Takhle, ona, ona začala samozřejmě mnohem, mnohem dýl, ale v takové té určité ucelené podobě, tenkrát se tomu začalo říkat exploratorní analýza dat, průzkumová analýza dat, se objevila právě v těch 70. letech a postupně se neustále zdokonaluje. Dneska jsou celá odvětví, říká se tomu /nesrozumitelné/, která vytvoří datové, vytváří datové sklady, také datové hřbitovy, protože spousta informací okolo nás zůstane ležet ladem nebo z nich neumíme něco vytěžit, a tohle to je dneska obrovská záležitost, která vás profiluje, ty firmy si o vás dělají určitý náhled, jaký jste zákazník, jaký jste, jak jste, jak jste na tom solventně a prostě a podobně. Ale to se může týkat i celé řady jiných věcí a statistika toho obrovského odvětví, které se tím zabývá, nabízí dneska už celou řadu velmi sofistikovaných postupů, jak z těch dat vytěžit co nejvíce, aby jich opravdu co nejméně skončilo v tom, čemu se říká datový hřbitov a ty postupy jsou dneska už softwarizovány, jsou součástí velmi drahých statistických balíčků a podobně a prostě je to dneska byznys. Informace byla vždycky byznys.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže hromadění dat jako byznys, jak říkáte. Mimochodem co se týče statistiky, když si vzpomeneme na poslední sčítání lidu v Česku ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
2011 ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... tak tam byl taky únik dat, mohli bychom říct, nebo ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam velký únik dat nebyl. Takový ten větší únik dat, který byl, byl v roce 1991, to byly, říká se tomu z opora výběru, to jsou údaje vlastně takový jakýsi seznam toho, kdo se kde vyskytuje a podobně. Ten únik byl především v roce 91, po těch dalších obdobích potom 2001, 2011 a teď se připravuje zákon o sčítání lidu v roce 2021 na jaře, tak tam už bylo to zabezpečení dat velmi dobré. Tady musím říct, že Český statistický úřad a nejen on, to se týká i dalších zemí, ve kterých sčítání lidu probíhá, dokáže velmi dobře ochránit v tom roce 2011 k úniku nedošlo, ale v roce 91 některé věci vyšly a dnes je statistický úřad velmi, bych řekl, sofistikovaný v tom, jak ochránit ta data, aby to, co do toho vkládáte, aby se ven nedostalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono vlastně i ta evropská směrnice regulace známá pod zkratkou GDPR, která dopadá přímo i nepřímo na podnikání na sociálních sítích, tak je vlastně nutí k lepšímu zabezpečení, také k investicím.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě. Statistický úřad dokonce ničí ty dotazníky, které dostane od nás, tak je potom skartuje, takže oni se nedají ani dohledat ta individuální data, ale je tady spíš jiná věc. My sami vkládáme do těch sítí o sobě nejrůznější věci. To, co píšeme na Twitter, Instagramu, do, do Facebooku, tak vlastně, já nechci teď to nějak zlehčovat, sám účet nemám a nikdy si ho neotevřu, ale, ale prostě lidi o sobě píší takové věci, které prostě by třeba psát nemuseli nebo které se potom můžou po mnoha letech objevit a samozřejmě určitá mozaika to, co vypadá jako individuální nebo izolovaná data, tak se postupem doby dá právě pomocí těch metod, o kterých jsem tady hovořil, tak docela hezky propojit a dá se vytvořit určitý profil toho, jak se chováte, jaké máte vlastnosti, kdo jste. A tohlencto je asi ten problém, na který ten Facebook narazil, protože se ta data dostala ven. Dneska asi ochránit ta data úplně možné není, ale v řadě případů tam zcela dobrovolně vkládáme my o sobě údaje, které asi bychom tam vkládat nemuseli, pokud nechceme, nebo chceme, to už je věc individuální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký dopad může mít ten prudký propad akcií jak Facebooku, tak Twitteru? Hovoří se o tom, jestli ta éra sociálních sítí vlastně nezažívá takový ten soumrak.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si nemyslím. Ono to, spíš bych řekl v této chvíli souvisí s tím, co se stalo, s tím, řekněme, únikem dat nebo zneužitím těch dat, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezpečnost.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... dlouhodobě si, bezpečností těch dat, ale myslím si, že dlouhodobě se i charakter těch sítí a těch přenosů těch informací změní. Tak vezměme si posledních 20 let. Vlastně před 20 lety v podstatě internet teprve začínal, nevěděli jsme, co to je, maximálně jsme obsluhovali nějakou jednoduchou poštu, která ani neměla windowsovský základ, která měla ještě starý operační systém. Potom přišlo to období, kdy se to prudce dalo do pohybu. Ostatně Facebook vznikl, tuším, v roce 2006 na univerzitě ve Spojených státech Harvardu a vlastně to je teprve 12 roků, takže to není a ten, ten vývoj toho, co se vlastně dneska s těmi technologiemi dá dělat, a to nejsou jenom otázky sociálních sítí, vždyť se podívejte, jak jsme dneska propojeni internetově, datově se vším prakticky, se svojí bankou, se svými nákupy, s leteckými kanceláři, nákupem lístků na vlak, prostě všechno už dneska dokážete udělat tímhle způsobem a v podstatě těch 12 let zaznamenalo prudký vývoj a já si myslím, že informační technologie jsou tak moderním odvětvím, že to, že se teď Facebook dostal do nějakých potíží, tak si nemyslím, že by se z nich nedostal a že by, spíš si myslím, že se ten charakter, řekněme, toho našeho vzájemného propojení bude dál vyvíjet a bude se dál měnit. Já jsem měl kdysi možnost, navštívil naší univerzitu, setkat se s novým šéfem, novým šéfem Microsoftu, a ten tenkrát mi vysvětloval, seděli jsme v kanceláři a on mně vysvětloval prostě, jak chtějí nakoupit vyhledávače, aby už se nemuselo vlastně psát na klávesnice, on byl takový charismatický člověk, aby se mohlo vlastně vyslovovat jenom přes syntetizátory a podobně, čili dneska ještě pořád klepete na klávesnici, když něco potřebujete, ale myslím si, že brzo už přijde doba, kdy to všecko bude ovládáno hlasem nebo pohybem očí a tady si myslím, že ten vývoj těch technologií bude obrovským způsobem narůstat a ten propad, který dneska Facebook má, tak si myslím, že bude vytlačen, řekněme, nástupem nějakých nových technologií. Neříkám, že to bude třeba Facebook, bude to třeba jiná firma, ale, ale prostě tohle se zastavit nedá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude se nějak měnit chování uživatelů?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, já si myslím, že my málo víme o tom, co vlastně děláme a co se s námi na to, řekněme ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se děje s těmi daty.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Co se s těmi daty děje. Já si myslím, že to je především na nás a že taková a bránit už se tomu nedá. Dneska prakticky jako představa, že, že se úplně odpojíte od toho světa, jako když jsou lidé, kteří prostě používají řídce jenom třeba internet nebo počítač ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo nemají ty účty.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nebo nemají ty účty, ale já si myslím, že to už skoro dneska možné není a nástupem těch mladších lidí, kteří už jsou vlastně úplně propojeni, bych řekl, připojeni k těmto technologiím a já to teď nemyslím vůbec nijak špatně, protože prostě svět takový je a kdyby se takhle nevyvíjel, nevyvíjel se tímhle směrem, tak by se vyvíjel nějakým jiným směrem. Prostě nemá cenu se vracet k tomu, jak to tady vypadalo třeba před 50 lety v těchhle oblastech. Je to dneska tak, že ten svět je propojen, že, že k sobě máme mnohem blíž a že to má pozitivní i negativní stránky. Začíná to dneska už velmi brzo v dětském věku, tak si vezměte, že šesti, sedmiletí kluci, holky už dneska dokáží vlastně neuvěřitelné věci s laptopem, s iPadem, s mobilním telefonem a to prostě k tomu světu patří. Já se na to spíš snažím dívat pozitivně, ale jako každá věc, tak i tahle ta věc má samozřejmě stinné stránky, tak když začaly antibiotika, no tak si všichni mysleli, jak to bude úžasné a pak se ukázalo, že také jsou problémy. Musely se vyvíjet nové řady, sulfonamidy a tak dále, tak se to prostě nějakým způsobem dalo do pohybu a má to v sobě dobré i špatné věci, a to je, ten internet nebo ten, to prostředí informací není jiné, než jakékoli jiné prostředí, ve kterém dneska žijeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hyperinflace, propad ekonomické aktivity, nedostatek potravin i čehokoli z dovozu a také masová pracovní imigrace, takový je současný obrázek Venezuely. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu dosáhne letošní inflace sedmimístné hranice. Vláda tiskne další bolívary, aby zacelila tu díru v rozpočtu. Co ekonomice pomůže, pane profesore? Podle odhadů se propadne o 18 %.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, ona se propadla už vlastně loni. Letos se dokonce předpokládá, že se může propadnout až o 35 až o 38 % měřeno HDP, v přepočtu na osobu dokonce asi o 40 nebo 42 %, to znamená více než o třetinu svého loňského výkonu, pokud ty odhady za rok 2018 jsou ve Venezuele správné a asi se tak dá očekávat. Možná nejprve k té inflaci, o které jste hovořila. To, to už je věc, která se táhne samozřejmě dlouhou dobu, současný vládce Venezuely Maduro zafixoval kurz a začal tisknout peníze, to znamená, že vlastně pumpuje tu inflaci obrovským způsobem, dostane, dostáváme se do stovek procent prostě už naprosto nesmyslně. Viděl jsem někde nějaký šot, že už se dokonce ani v některých případech ve Venezuele neplatí tak, jak se platí, takže se peníze váží v pytli a vlastně podle toho se odhadne, jaká asi je jejich cena nebo hodnota. Tohle se tam táhne možná už skoro nějakých 20 roků. Venezuela na počátku 90. let byla tak nechci říct, jestli výkladní skříní v Jižní Americe, ale byla bohatou zemí. Ona má neuvěřitelné zásoby fosilních paliv, nevím, jestli dokonce není největší na světě v tomhle tom ohledu. Je to poměrně velký stát, zhruba s 30, 32 miliony obyvatel, není to Brazílie samozřejmě třeba, ale je to stát velmi, velmi veliký, a v té Jižní Americe právě díky svému nerostnému bohatství stále na čele, postupem doby se změnami politického režimu, s nástupem Hugo Cháveze se začala venezuelská ekonomika propadat a dostala se prostě tam, kam se dostala. Obrovská inflace, obrovský propad růstu, spíš pokles tedy hrubého domácího produktu, sociální nepokoje, základní potraviny, léky, tohle všechno chybí, a stala se tak další zemí, která se do podobných obtíží dostala, teď byly volby v Zimbabwe asi předevčírem nebo tak nějak, a tak si vzpomeňme, že v podobné situaci bylo třeba Zimbabwe zhruba před 10 lety. Také mělo obrovitou v řádu tisíců procent, to se nám, my si tohle vůbec neumíme představit. Naše největší hodnota roční inflace byla 56,8 % v roce 1991 po změně vlastnických poměrů a liberalizaci cen u nás, která byla nezbytná tenkrát a šlo o 56 %, tady hovoříme o tisících procentech. Vzpomeňme na neuvěřitelnou situaci Německa po skončení 1. světové války ta takzvaná Výmarská republika a potom po takovém tom anektování vlastně Porýní ze strany Belgie a Francie, tuším 22 nebo 1923, kdy neplatilo Německo dostatečně reparace, které byly dohodnuty. Německo se dostalo do neuvěřitelné spirály inflační a dostalo se na hranici, jestli se dobře pamatuju, že jeden dolar byl 4 a čtvrt bilionů marek. Bilionů marek. Chleba stál tenkrát asi půl bilionu, 400 nebo 500 miliard marek. To si neumíme vůbec představit. Peníze se tiskly jen po jedné straně, lidé dostávali volno v práci, aby si nakoupili, protože do večera už zase ta hodnota těch peněz byla taky jiná. Inflace je takový zvláštní pojem. Ona velmi vypovídá o tom, co se v ekonomice děje, vypovídá o to, kdy se ekonomice nedaří, nebo kdy se jí naopak daří, to je vždycky takovej velmi citlivý prvek. Zatímco třeba v Evropské unii se daří držet jakžtakž ten inflační cíl kolem 2 %, tak země, které jsem jmenoval, se dostávají do podobných obtíží, ale vždycky je to výsledek něčeho, co se v té zemi nedělá asi úplně dobře, nebo vůbec ne dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Maduro ten ekonomický kolaps přisuzuje důsledku války, kterou podle něj proti němu vedou jak vnitřní, tak i vnější nepřátelé. Jakou roli tady třeba hraje Saúdská Arábie, Írán? Připomeneme, a už to tady zaznělo, že vlastně ropa zaručovala Venezuele 95 % zahraničních příjmů země.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, ono je to přes 90 % exportu v podstatě, ale uvědomme si, že dneska, dneska je ropa někde, tuším, 75 dolarů za barel, ale byla kolem stovky před nějakými 15 lety a to byla doba, kdy se Venezuele skutečně ještě mohlo dařit. Potom přišlo období, kdy se ropa dostala pod možná 25 dolarů, možná někam k 21, 22 dolarů, to je samozřejmě při těch 90 nebo 95 % exportu obrovský propad. Navíc se Venezuela dostala i do potížích technických při té těžbě ropy, takže vlastně nejenom, že dostával méně, ale současně také měla problémy i technického rázu, no a samozřejmě ti velcí hráči, které jste jmenovala, tak ti určují dneska ceny ropy a tak se Venezuela dostala, a není to jenom ropa, je to, je to celá řada dalších věci, které tam v té ekonomice neměly co dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by ekonomice pomohlo?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že v tuhle tu chvíli už jenom asi změna vlastnických poměrů a změna režimu, protože když si vezmeme, jak to všechno začalo nástupem Hugo Cháveze, který ale dokázal tu zemi udržet prostě na krátkou oprať, abych tak řekl na rozdíl do Madura, který už má i ve své straně oponenty, on začal vlastně třeba prodávat zboží, potraviny i zboží Hugo Chávez pod výrobní náklady. Ta cena byla nižší než náklady. Naprostý nesmysl. Začal dávat dávky kde komu, kdo mu byl nějakým způsobem nakloněn. Tím pádem tu ekonomiku už on vlastně dostal pod ten tlak a sám musel čelit generálním stávkám, pokusům o puč, ale on to dokázal. Kdežto ten současný režim už má rozpory, pokud ty informace mám, tak i uvnitř té vládnoucí strany, to znamená, že podle mého názoru už je to jenom otázka času, kdy tam k nějakým změnám dojde. Ovšem, jak ty změny proběhnou a jaký budou mít výsledek, to, na to nejsem dost informován. To si vůbec nedokážu v tuhle chvíli nějak představit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bulharsko se dohodlo s vedením eurozóny na 6 podmínkách, které musí do roka splnit, aby mohla ekonomika vstoupit na 2 roky do systému ERM2, což je vlastně taková, řekněme, čekárna eurozóny. Bulharsko by se mělo stát jejím 20. členem, plní konvergenční kritéria. Co přinese této zemi vstup do eurozóny, pane profesore? V jaké kondici je ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Upevnilo svoji měnu, vlastně tím se jakoby stala ta měna nedobytná pro ty zahraniční investory nebo pro ty, kteří ovlivňují ten kurz. On už ji měl navázáno vlastně na marku a později na euro. Dostalo se, tuším, před rokem, před dvěma do určitých obtíží ve svém domácím bankovním sektoru. Jedna nebo dvě banky se tam dostaly pod obrovský tlak a byly to banky, které vlastně bulharský stát nebo respektive tedy byli to domácí vlastníci, nikoli zahraniční banky, jak jsme zvyklí třeba u nás. Bulharsko si vytvořilo takovou ideu, že se naváže spíš na chování Evropské centrální banky a na ten celý systém, který s eurem souvisí a rozhodlo se vstoupit do eurozóny. Proběhl jakýsi průzkum, pokud jsem viděl v Bulharsku, ve kterém zhruba polovina Bulharů by byla pro vstup do eurozóny, bude tam asi muset být nějaké referendum nebo nějaké hlasování, druhá polovina by asi nebyla, tak je to tak 50 na 50. U nás ten poměr je zhruba 25:75 v neprospěch eura, u nás ten průzkum, který se provádí v Eurobarometru nevyznívá pro euro příliš dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se Bulhaři liší s tom přístupu od nás?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak spíš je otázka jiná, proč my se lišíme. Protože u nás vlastně svého času bylo něco, co euro znělo jako nadávka těch, kteří se vymezovali vůči Evropské unii, vymezovali se vůči euru, bylo poměrně mnoho a v současné době převládal spíš, bych řekl, jaksi politická argumentace nad ekonomickou argumentací a i v současné době u nás je vlastně euro především politi..., příchod eura nebo nepříchod eura je především nebo prakticky výlučně politickým tématem. V Bulharsku zřejmě ta situace medializace problému vypadala trošku jinak a proto ten poměr vypadá jinak i na Slovensku. Mimochodem Slovensko je tam, tuším, 8 nebo 9 let v eurozóně. Tak v Bulharsku asi ta situace byla úplně jiná, i v té, řekněme, marketingové oblasti a podobně. No, a Bulharsko se tak jakoby snaží možná i vymanit z vlivu Ruska. Přece jen už je to jedna z nejvýchodnějších zemí v tom, v tom geografickém rozložení Evropy. Ten vliv Ruska tam byl vždycky značný. V Bulharsku se ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se projevuje?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak vzpomeňme si, že dokonce byla doba, kdy se Bulharsko chtělo připojit k Sovětskému svazu jako jedna z republik. To bylo někdy v 70. letech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je dávno.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To už je hodně dávno. Tak Bulharsko se prostě asi chce dostat do Evropy. Teď se začíná hovořit i o Chorvatsku. Víme dobře, jak to udělali pobaltské země, které se tím také vlastně vymezily vůči své minulosti. Bulharsko paradoxně ty, přestože je tam určitý boj s chudobou, určitý boj s korupcí a se všemi těmi vlastnostmi, které se rozvíjející ekonomika může mít, tak Bulharsko na tom kupodivu je dobře v těch základních kritériích. Má nízkou inflaci, má inflací nižší skoro o jeden procentní bod, než jí máme my, zhruba 1,5, necelý 1,5 %. Má dokonce přebytek v rozpočtu, takže nemá ani, ani deficit státního rozpočtu, je velmi nízko zadluženou zemí, z pohledu dlouhodobé zadluženosti je na tom zhruba o 15 procentních bodů lépe než my. Takže Bulharsko ty kritéria splňuje. Samozřejmě jiné vlastnosti, které Evropské unii můžou vadit tam asi, nebo eurozóně můžou vadit, ale Bulharsko teď, jak jste říkala, je v čekárně, je na startovním roštu, uvidíme no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bulharsko je navzdory tomu, že tedy plní ta konvergenční kritéria, cenovou stabilitu, výši dluhů i dlouhodobých úrokových sazeb, tak je aktuálně nejchudší členskou zemí Evropské unie. Jak může fungovat vlastně měnová unie s tak rozdílnými státy jako je, pokud by se tam teda ocitlo Bulharsko, ale jsou tam země jako je Německo nebo Lucembursko.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To jste podle mě trefila teďko, Zito, hřebíček na hlavičku. To je, myslím si, největší problém eurozóny nebo prostě Evropské unie, ta velká rozdílnost na té startovní čáře. Tak víme dobře, jak vypadá jižní křídlo, Portugalsko, Španělsko, Itálie, italské problémy s bankami, Řecko, to jsme tady už řešili xkrát. Dostávají se tam země, které prostě možná nemají ani, ani ekonomicky, ani možná připraveností těch, takových těch věcí jako je sociální infrastruktura, korupční prostředí na to, aby mohly stát po boku řekněme těch velkých hráčů jako je Německo, Francie a severské země, třeba byť taky ne všechny severské země platí eurem, tak z tohohle pohledu bych řekl, že toto je ten největší problém eurozóny, ta, Evropa dala přednost tomu, že se pokusí vtáhnout do hry i ty slabší hráče předtím, aby byla ostražitější vůči těm problémům, které v těch zemích jsou. A to je podle mě ten klíčový problém, který v eurozóně dneska je. Není to ani tak ta vlastnost eura, jako ten, ten rozdílný startovní poměr na začátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls a jeho názory. Děkuji za ně, mějte se pěkně.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju pěkné, také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková. Zítra se můžete těšit na názory biologa Davida Storcha.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.