Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 1. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem jak to vidí je profesor Richard Hindls. Vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Růžové formuláře mají dnes poslední den na odevzdání doručení, pokud jsme tedy nezvolili tu elektronickou. Variantu. To vyšlo docela vtipně na prvního Apríla, pane profesore.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já nemám ten formulář růžový, protože si ho tisknu na černobílé tiskárně, dřív to člověk bral, jak se to vždycky muselo vyzvedávat, tak daňová politika nebo vůbec výběr daní je poměrně velmi vážné téma. Vyšlo to shodou okolností na dnešek. Já už jsem zaplatil asi před 14 dny a odevzdal samozřejmě. Je to chleba společnosti. Prostě platit daně ve Spojených státech se říká, že největší zločin je hrdelní zločin a druhý největší zločin je neplatit daně. Ono to není jen otázka ekonomická, je to také otázka, bych řekl, morální. Ať už jsou ty daně nastaveny jakkoliv, to si můžeme samozřejmě o tom bavit celé hodiny, jestli by měly být tak či onak, zda ta celková kvóta je vysoká nebo nízká nebo jaká vlastně je, ale patří to, bych řekl, k základním občanským povinnostem nebo zvyklostem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přistupujeme také tak k tomu?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Často slýcháme to okřídlené slovní spojení špatný výběr daní. To je to, co nás trošku trápí. Možná, že to ani tak nebudou úplně ty daně z příjmů fyzických osob, ale že to budou nejrůznější odvody firemních daní, daně z přidané hodnoty. Často se začíná nebo teď se začíná skloňovat elektronická evidence tržeb, čili registrační pokladny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proti tomu se i protestovalo.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to strašně zvláštní věc. Když se podíváte na ten vyspělejší svět na západ od nás, tak v podstatě, když to trošku přeženu, tak na každé pláži za limonádu k tomu dostanete ten malý papírek. Já si myslím, že by to neměl být až tak velký problém. Že to samozřejmě ta registrační pokladna něco stojí, že to je nějaká administrativa, ale prostě svět tyhle ty věci přijímá a já jsem dlouhou dobu díky své dceři, která tam žila a pracovala, jezdil do Spojených států, prostě neznám asi liberálnější prostředí, než jsou Spojené státy a prostě už jsem tady řekl na začátku, ten výrok který se říká ve Spojených státech, tak a tam to jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každý obyvatel České republiky letos odvede do veřejných rozpočtů přes 122 tisíc korun na daních, tedy přes 10 tisíc měsíčně. Toto číslo uvádí ve své nové brožuře ministerstvo financí. Státní rozpočet v kostce. Na co všechno, že abychom to rozklíčovali, pane profesore, ty peníze putují?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě, placení daní je věc, která nám připadá, že nám někdo něco vypucuje z kapsy. Mně se strašně nelíbí ten pojem Den daňové svobody a jeho termíny, který je někdy kolem 5. a 10. června a který, tohle je v pořádku ještě, ale který prostě říká: Do tohoto dne, do 5. června, neví, jak to vyjde letos, jsme pracovali na stát. To je příšerná formulace, protože přeci ten stát nám leccos vrací. Samozřejmě, my si zaplatíme daně, ale třeba 10 % zhruba toho všeho jde na školství. Spoustu věcí spotřebujeme ve zdravotnictví a především podpoře zaměstnanosti a podpoře sociálních dávek můžeme se stokrát tady zase bavit o tom, jak jsou nastaveny ty dávky, kdo je má dostat, kdo je nemá dostávat, jak vysoké nebo spíš nízké jsou naše důchody, ale ta věta vždycky - pracujeme na stát - mě nadzvedává. Protože přeci samozřejmě stát, to zase by byla dlouhá debata, jestli stát hospodaří tak jak má, jestli je dobrý správce těch prostředků, asi úplně ne. To teď vidíme v té snaze, kterou vyvíjí pan ministr Babiš, prostě že stát nefunguje efektivně a že prostě požírá ty peníze způsobem, který si nezasloužíme, ale přeci nepracujeme na stát. Vždyť stát nám spoustu z toho vrací. Ty výdaje jsou velmi často mandatorní, v podstatě povinné. To znamená, že stát musí dávat důchody, musí dávat podporu mladým lidem s dětmi nebo při mateřských dovolených a podobně, sociální dávky, nejrůznější podpory, úřady práce v nezaměstnanosti a podobně, můžeme se dlouhou dobu bavit o tom, jak je co kde nastaveno. U nás jsou daně tak středně vysoké, v podstatě když se podíváme, teď se budeme bavit možná o tom, že budeme mít i třetí pásmo daňové zase na ty nejdůležitější věci jako jsou léky a některé zcela neodmyslitelné položky. Spíš mě u toho trošku těch daní vadí, že se to moc často mění. Že prostě každá příchozí garnitura politických elit znovu začne vlastně přestavovat daně. Já nepodnikám, ale kdybych byl podnikatel, a už nebudu asi nikdy podnikat, ale kdybych byl podnikatel, tak vlastně nevím, s čím mám počítat a co všechno v těch daních může být. Tady by to chtělo asi větší stabilitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, už jste se o tom zmínil, jak hodnotíte ty návrhy ministra Babiše ohledně třetí sazby daně z přidané hodnoty.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to snaha vrátit někam, bych řekl, tak jakoby, já to nevidím úplně špatně, je to snaha vrátit takové ty základní věci někam tam, aby se staly dostupnějšími nebo nebyly aspoň tak drahé pro ty, kteří je opravdu potřebují, je pravda zase, že tři sazby daně jsou už poměrně hodně. Vedle toho ten koncept rovné daně, který třeba se uplatňoval na Slovensku, se vlastně pořádně také nikdy nevžil a moc těch zemí, které uplatňovaly koncept rovné daně po světě neběhá. Tohle bude vždycky veliký problém ale znovu se musím vrátit k tomu, co jsem řekl před půldruhou minutou, že by to chtělo určitou stabilitu. Podívejte se, lidi se rozhodují mít rodiny, lidi se rozhodují založit si firmu, lidé se rozhodují pro nějaké nákupy třeba větších celků a podobně, a k tomu potřebujete mít určitou jistotu. Samozřejmě ekonomika je už taková, že je to trošku nestabilní prostředí obecně, tak to jsme teď viděli za posledních pět let nebo šest, nebo kolik to je od roku 2008, co se všechno tady ty véčka všelijaká, jak se to označovalo, co se tady všechno dělo, ale pro takováhle rozhodnutí potřebujete určitou stabilitu a to si myslím, že základ. Ve Švédsku anebo ve všech kandidátských zemích jsou daně velmi vysoké. Velmi vysoké jsou důchody, porovnání k těm běžným platům, které jsou v těch zemích a nikoho to zvlášť neznepokojuje, vedle toho jsou země jako už zmiňované třeba Spojené státy s velmi liberální politikou daní také v pořádku, daleko nižšími sazbami než má třeba Skandinávie, ale je to o stabilitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co brání, pane profesore právě stabilizovat tuto oblast?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si právě myslím, že je příliš překotná snaha vždycky těch nových elit, které přichází prostě něco vyřešit,že tomu možná chybí trošku zodpovědnější analýza toho, jaké ty dopady jsou, byť vždycky, když se rozhodují pro nějaký krok, když by se měl nejprve pořádně prostudovat nebo pořádně rozebrat, co už se v tom udělalo, ne všechno je vždycky špatně a možná některé věci by moly být stabilnější. Vždyť si vezměte, že jsme tady měli před možná třemi, čtyřmi lety, že se daně měnili několikrát v průběhu roku a že ještě třeba na konci roku se měnily nebo byly návrhy na změnu daňových pásem v době, kdy podnikatelé musí něco odevzdávat, kdy se musí rozhodnout, jak dál a podobně. A tohle si myslím, že je nepříjemná věc a když chcete, jak už jsem říkal, založit rodinu, začít podnikat nebo něco, potřebujete mít určitou stabilitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ještě vyčteme právě z těch výdajových kapitol?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak můžeme se samozřejmě bavit donekonečna o tom, jestli toho takhle příliš má být nebo nemá být. Já si myslím, že ten problém, který u těch daní je, také není jen v tom, jestli prostě vybereme ty daně a utratíme je správným směrem, ale je také v nastavení bych řekl, takové řekl bych vůči té společenské poctivosti v těchhle těch věcech vedle té stability, o které jsem hovořil a nastavení toho, že prostě standardní je chovat se slušně i v těchhle těch věcech. Platit daně, jakkoliv se nám to samozřejmě nemusí líbit a spousta lidí řekne: No, tak dobře, tak budeme platit daně. Tak dobře, takhle ten stát nebo ten režim, to je na celém světě stejné. Můžeme z toho vyčíst samozřejmě, že nás hodně stojí obrana a bezpečnost, že nás možná hodně stojí státní správa a územní samospráva, na kterou často nadáváme, že by měla fungovat efektivněji a vůči nám možná i slušněji, vůči nám obyčejným občanům, tohle všechno je věc, bych řekl, nastavení určitých pravidel a určitých mantinelů v tom, jak stát má fungovat. V tomhle si myslím, že pan ministr financí pravdu má, že prostě se dá ušetřit velká položka v tom fungování státu, ale je potřeba už k tomu nějak přistoupit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co plán nebo návrh ministra financí, jaksi snižovat ty provozní výdaje státu, na kolik je to.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je právě ono, tak jestli prostě na ministerstvech existují odborné útvary a k tomu si ministerstvo ještě zaměstnává spoustu všelijakých poradců a advokátních kanceláří, tak ať se potom zruší právní oddělení těch ministerstev, když se ještě najímají. Já prostě tomuhle tomu také úplně nerozumím. Já jsem vlastně v podstatě třináct let zodpovídal za obrovské částky osm let jako rektor a pět let jako děkan za obrovské částky, které protékaly nebo protékají univerzitami. A v podstatě vysoké školy nemají možnost si najmout složitě nějakou drahou advokátní, tak také řeší vysoké školy celou řadu právních problémů, dostávají se do určitých komplikací třeba v některých složitých věcech i ve vztahu k vysokoškolskému zákonu a podobně. Prostě vysoká škola nemá na to, aby si najala drahou advokátní kancelář a ta jí z něčeho vysekala nebo nevysekala a musí si to zařídit a musí ten spor ustát. Tak já nevím proč státní správa ještě vedle toho, že zaměstnává stovky lidí na těch ministerstvech, si sjednává desítky externích nádherně řečeno outsourcingových služeb. Proč to je?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač Jaroslav nám napsal: "Já to vidím tak,že každý, kdo okrádá na daních, okrádá důchodce. Poznají to, až sami budou staří nebo nemocní."

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě podpora zaměstnanosti a podpora sociálních dávek představuje prostě skoro 50 nebo 46 % výdajů státních rozpočtů. Jsou to mandatorní položky, jsou to položky, které stát musí dát, poměr důchodů u nás vůči průměrnému platu je velmi nízký, dokonce nesplňuje úplně ani to základní kritérium, které vlastně evropské orgány předepisují. Máme opravdu důchody velmi nízké nebo v porovnání tedy ke mzdám, ale jsou to položky pochopitelně nebo v tom z hlediska výdajových kapitol rozpočtu je to prakticky polovina, tak samozřejmě, kde se potom nějakým způsobem objeví díra, kterou odtékají ty peníze tam kam nemají, tak pochopitelně to nejvíc postihne tuhle tu položku. To bohužel tak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Martina zajímá, jak stát nakládá s prostředky, našimi prostředky.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak on s nimi hospodaří právě v těch rozpočtových kapitolách výdajových kapitolách státního rozpočtu. Jestli s nimi nakládá úplně efektivně, to si myslím, že úplně ne, myslím si, že by se tam úspory našly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se, pane profesore podíváte ještě na ty výdajové kapitoly, kde vidíte třeba opravdu nějaký deficit, podhodnocení nebo naopak.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Kdybych nebyl ze školství, tak bych nic neříkal, ale jestliže dneska učitelky základních škol se pohybují někde na úrovni průměrného platu, nějakých 24 až 25 tisíc korun a to kdoví jestli a jsou to většinou už lidé vyššího věku s vysokoškolským vzděláním a jejich plat je na úrovni průměru, tak asi něco v pořádku není. Pak se můžeme stokrát bavit, proč je velká fluktuace ve školství, proč je tam velká feminizace, proč spousta lidí , kteří jak teď pan ministr školství říkal, vlastně učí nekvalifikovaně, no, samozřejmě je to o penězích. A já už jsem to někde vlastně říkal, že možná to bylo zrovna tady, že prostě jsou to nemoci jako je cholesterol, který nám dneska nezpůsobí žádné potíže, ale sčítá se nám v tom těle, když budeme takhle přistupovat k otázkám školství, tak si myslím, že se nám to vrátí za 10 let stejně jako ten cholesterol. To jsem asi tenkrát řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Deficit státního rozpočtu by příští rok mohl být 100 miliard korun. Pro letošek se počítá s číslem o 12 miliard vyšším, jak uvedlo ministerstvo financí. Jak tady vidíte reálnost toho?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to odvážný cíl, protože je v podstatě založen na tom, že se skutečně podaří zalepit ty díry, kudy odtékají peníze ze státního rozpočtu. Od výběrových řízení a nejrůznějších zakázek až po neefektivní fungování orgánů státní správy a zbytečné výdaje na nějaké dodatečné služby. O tom jsme tady teďka hovořili. Ten plán je velmi ambiciózní. Já bych si velmi přál, aby se opravdu splnil, protože na druhé straně ony se také zvýšily některé výdajové položky. Trošku se má zlepšit situace rodin s malými dětmi. Má se přidat důchodcům více než se původně v tom algoritmu předpokládalo, který je v podstatě odvozen od indexu spotřebitelských cen. Tohle všechno bude muset stát tedy nějakým způsobem, pokud se k tomu zaváže, vykonat, ale bude pro to muset mít zdroje a především hledá v tuhle tu chvíli, v tom základním konceptu hledá ty zdroje v oblasti úspor a to co jste řekla, zefektivnění fungování orgánů státní správy a samosprávy a to je velmi ambiciózní úkol, který doufám, že se podaří, ale také se může stát, že se ne úplně podaří, protože ten stát trošku funguje jako obrovská zaoceánská loď, se kterou se poměrně velmi obtížně manipuluje. V tom zase musím dát zapravdu všem kritikům nejrůznějších fungování státu a opatření státu. V tom bohužel ten stát není příliš pružný a teď je otázka, zda se v tak krátké době podaří prostě zvýšit i takovou tu nejen technickou stránku výběru daní, zalepování děr ve státním rozpočtu, a zda se podaří v tak krátké době zvýšit takovou tu morální odpovědnost, jak jsem někde včera četl, že pan ministr financí řekl, že vlastně když se ukáže nahoře, že prostě budeme fungovat kvalitně a zodpovědně, že přece ti lidé pochopí, že chceme šetřit, nebo tak nějak to bylo. Tak to nevím, jestli se za tak krátkou dobu dá všechno stihnout, když se to za dvacet let nepovedlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novým slovenským prezidentem se stane podnikatel Andrej Kiska. Překvapilo vás to, pane profesore?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já nevím, já jsem o tom hodně přemýšlel. Já jsem navíc v tom posledním týdnu nebyl v republice byl jsem v Itálii, takže jsem to trošku nesledoval. Neměl jsem s sebou ani počítač. Premiér Fico byl suverénním vítězem všech možných i nemožných voleb předtím. Trošku bych čekal, že ten jeho zisk bude větší. On byl nakonec poražen poměrně výrazným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
19 %.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nedokážu a nechtěl bych se do toho ani pouštět, co v tom všechno mohlo být, zda taková ta vlastně pseudokumulace funkcí, že by teď byl premiérem a za pár týdnů už prezidentem, to možná mohlo lidi odradit, samozřejmě ekonomie, a o tom se teď budeme bavit, otázka hospodaření státu a hospodaření, životní úrovně lidí je velmi důležitá věc. Nevím, na kolik se tyhle ty věci podepsaly na výsledku těch voleb. Na Slovensku je třeba veliká a u nás je také poměrně vysoká nezaměstnanost a na Slovensku je mnohem vyšší. Tohle všechno mohlo ty lidi vést k tomu, že hodili ten lístek někomu jinému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andrej Kiska o sobě mimo jiné řekl, že je člověkem, který rozumí ekonomice, který vytvořil na Slovensku tisíce pracovních míst. On byl v minulosti spolumajitelem společnosti, které například nabízel katalogový prodej spotřebního zboží, financování nákupu v obchodech, na splátky, což mu rival Fico také hodně vyčítal a podle pana Kisky současné problémy Slovenska pramení z nezájmu vlády o malé a střední živnostníky. Jaká je tedy ta ekonomická realita Slovenska?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Možná, že vůbec nejlepší bude, když stáhneme tu situaci Slovenska trošku k nám, protože jednak jsme jaksi historicky si souzeni prostě a to jsme obrovskými obchodními a jinými partnery, žili jsme spolu ve společném státě asi 80 roků, tak prostě skoro 80 roků, takže z tohoto pohledu samozřejmě můžeme porovnávat. Slovensko hned po oddělení vlastně v roce 1. 1. 1993, vlastně kdy byla taková představa, že bude cenová, měnová, celní a měnová unie tak vlastně tahle ta idea vydržela jen 34 dnů, pokud si pamatuju a už vlastně potom došlo k tomu kolkování peněz a k oddělení měny, vlastně slovenská koruna velmi rychle devalvovala, ona měla vlastně už během několika dnů po tom kurzu zhruba 0,8 k české koruně. Slovensko se také rychleji začalo zadlužovat než Česká republika, to všechno byly důsledky struktury hospodářství, které bylo založeno vlastně v tom, řekněme té 70 nebo 80-leté historii, protože ten stát prošel takovými poměrně složitými obdobími a obdobími mezi dvěma válkami, samozřejmě období po první světové válce také nebylo nikterak rychlé, ačkoliv už o tom dnes tolik nehovoříme. Pak přišlo období po druhé světové válce, změna vlastnických poměrů a nástupu komunistického režimu, změnila se nebo začala se měnit struktura hospodářství vzhledem k těžkému průmyslu na tom Slovensku potom trošku prodělávalo i v současné době, protože ten těžký průmysl se včetně zbrojařského průmyslu dostal na Slovensko, Slovensko mělo malý podíl finální produkce, prakticky se uvádí, že v tom státě, který, když to vezmeme počtem obyvatel, je zhruba 2:1, 10 milionů ku pěti milionům, tak z hlediska třeba finální produkce byl zhruba 3:1, 75 % finální produkce bylo u nás a 25 % finální produkce bylo na Slovensku. To znamená,že Slovensko muselo začít tyhle ty kapacity budovat po roce 1993, protože ono nemělo prostě některé věci nebo je muselo dovážet z České republiky nebo odjinud. Je zajímavé také na tom Slovensku je to, že procházelo, bych řekl, výrazněji těmi všemi cykly a úspěch neúspěchy, které ekonomiku provázelo, ono mělo prakticky po těch už 21 let v podstatě, mělo vyšší tempa růstu, když se dařilo, třeba z hrubého domácího produktu a naopak, pokud se nedařilo, tak ten propad byl větší než u nás. My jsme šli takovou jakousi stabilnější cestou. Slovensko se dneska bere s velkou nezaměstnaností. Je tam zhruba každý sedmý člověk je nezaměstnaný. Ještě větší problém než míra nezaměstnanosti jako taková je otázka dlouhodobé nezaměstnanosti, to je nezaměstnanosti lidí, kteří jsou nezaměstnáni déle než jeden rok. Z těch nezaměstnaných je to 70 % těch, kteří jsou nezaměstnaní, tak 70 % z nich už je nezaměstnáno více než jeden rok. Slovensko má velké rozdíly i v regionech v Bratislavě. Bratislava tak jako je Praha, ale třeba ten jihovýchod Slovenska nebo tam ty kraje, třeba Rimavská Sobota, Rožňava anebo úplný východ, Snina, Vyhorlat, tak v podstatě to jsou kraje, ve kterých jsou výrazně nižší ukazatelé hrubého domácího produktu vůči průměru slovenském nebo evropskému. Bratislava je na tom samozřejmě velmi dobře. Tohle všechno, já neznám tu regionální mapu výsledků těch voleb, protože jsem tady nebyl, respektive jsem přijel v noci a nesledoval jsem to, neviděl jsem tu tabulku, ale myslím si, že tohle všechno také mohlo hrát roli, ale zdůrazňuji slůvko také, protože si zase nemyslím, že jenom toto hraje svoji roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na straně druhé Slovensko podle Eurostatu mělo v roce 2013 devátý nejvyšší hospodářský růst v Evropské unii. Je na tom tedy řekla bych podstatně lépe nebo lépe než Česko.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ne, není na tom lépe než my, to určitě ne, ale to je právě to, co jsem přesně před chvilkou říkal, že oni ty sedla a vrcholy mají hlubší než my. Oni prostě v té kreslím tady před mikrofonem, ale ono to není samozřejmě vidět. Je to vlnovka, která má ty úvratě vyšší než je máme my. Dokonce Slovensko v takových těch tučných letech to je zhruba 10 let nazpátek, v jednom roce mělo čtvrtletní růst až 14 % HDP, to neměl nikdo, to dokonce neměla v té době ani Čína, i když to teď nechci vůbec srovnávat, ale mělo v jednom čtvrtletí, nepamatuji si už přesně to datum, mělo až 14% růst hrubého domácího produktu a jinak se velmi stabilně pohybovalo atakovalo tu dvoucifernou hranici. Samozřejmě, potom ten propad zase když přišla ta první hypotékární krize 2008 a následně ty fiskální problémy 2010, 2011, tak zase Slovensko šlo o hodně jako níž. Pralo se také trošku s inflací, když tam se ta situace stabilizovala a je potřeba také nezapomenout na to, že ono dokázalo zkonsolidovat svoje finance, před vstupem do Evropské unie dokázalo naplnit, do eurozóny, zavedení eura myslím 1. 1. 2009, jestli se nepletu, dokázalo stabilizovat svoje finance natolik, aby prostě ten měnový mechanismus Slovensko do eurozóny přijalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze to vůbec, pane profesore, srovnávat zemi, která už jede jaksi, má euro a Českou republiku s korunou?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě jde, protože ty vztahy jsou nejen finanční, ale jsou také hmotné a prostě ta velká propojenost slovenské a české ekonomiky, vzájemná výměna zboží. Koneckonců a to někdy se na to ekonomy i trošku zapomíná, ale také jazyk. Jako kolik je zemí ve světě, které mají tak dva podobné jazyky jako my. Já neumím posoudit španělštinu a portugalštinu, ale můj skoro zeť říká, že je to také velmi podobný jazyk, ale možná ne až tolik jako čeština a slovenština. Čili to je otázka kulturní vzájemnosti, kulturního propojení. Já si myslím, že slovenskou přírodu a to všechno máme rádi úplně všichni o tom snad nikdo nepochybuje. Tak si myslím, že ta provázanost není jen v otázce toho, jestli oni mají euro nebo ne, tak oni složitě nastavovali ten kurz. To si do dneška pamatuju, že jedno euro potom při tom zafixování bylo 30,126 slovenské koruny. V té době bylo na Slovensku ještě trochu levněji, teď už to pravda není. Teď už bych řekl, že na Slovensku, na to že tam je vlastně nižší hodnota mezd, nižší úroveň mezd, tak si myslím, že úplně levně už na Slovensku není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, rektor bývalý Vysoké školy ekonomické, současný vedoucí katedry statistiky pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické a také dnešní oslavenec. Pane profesore, já vám tedy přeji všechno nejlepší k narozeninám. Přeji krásný den, příjemnou oslavu.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Slavit asi dneska určitě nebudu. Není to kulaté výročí, ale moc děkuji za přání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budu se těšit na naše rozhovory opět za měsíc. Krásný den, ještě jednou všechno nejlepší.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.