Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 1. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Ve studiu je profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, vítejte.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přeju dobrý den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračování režimu devizových intervencí, čínské investice v Česku. Jak na to pohlíží dnešní host? Zůstaňte s námi a dozvíte se to. Dobrý poslech. Eurozóna zůstala v deflaci i v březnu. Spotřebitelské ceny tlačí dolů levná ropa. Co to vyvolává? Co to znamená, pane profesore?

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Deflace, nejjednodušeji řečeno, vlastně znamená meziroční nebo s nějakými dvěma obdobími meziroční třebas pokles cen, pokles průměrných cen, pokles celkové cenové hladiny. To znamená, že vlastně za zboží, které si koupíme letos, zaplatíme o něco méně, pokud ta deflace je, než bychom za stejné zboží zaplatili loni. Statistika todle umí velmi pregnantně vyjádřit a i když samozřejmě k té, tomu způsobu toho vyjadřování individuálně můžeme mít různé postoje, tak je dobře sledovat takový ukazatel v dlouhodobém horizontu, v nějaké časové řadě. Lidé si tuhle tu věc uvědomí podprahově, protože všichni chodíme nakupovat, na sebe se oblékáme, prostě platíme za dopravu a za nejrůznější další věci, tak samozřejmě každý máme ten svůj spotřební koš trošku jiný, ale v zásadě vnímáme ty ceny každý dost individuálně, nicméně ekonomie a statistika je průměruje a pak nám sděluje toto, a to slovo deflace, které vlastně je svým způsobem opakem inflace, nám říká, že pokud ta deflace nastane, ona se mírně objevuje v některých zemích, ale není to nějak dramatické, tak pokud se objevuje, tak nám říká, že vlastně nám zboží v průměru a služby, které používáme, zlevňuje. Ekonomové se tímto jevem velmi zabývají, protože to mívá někdy vážné ekonomické důsledky, ale možná se spíš teď pobavme o tom, proč to je. Není tak dávno doba, kdy jsme měli spíš problémy s inflací. Já jenom připomenu třeba u nás to nejdrastičtější po uvolnění cen, po 90. roce, tuším v roce 91, inflace byla téměř 57 %. Lidsky řečeno, to znamená, že vlastně ze stovky, kterou jste měla loni, vám teďko zbylo 43 korun v podstatě, když bych to řekl velmi jednoduše. To bylo extrémní, protože se uvolňoval trh a uvolňovaly se ceny, nicméně dneska deflace je velmi poměrně komplikovaný problém. Já na to mám takový názor, že všechna ta opatření, která se dějí a které se snaží centrální banky uplatňovat a změnit ten vývoj a dosáhnout mírné inflace, ona vysoká inflace je samozřejmě taky problém, takže jsou poměrně neúčinná z jednoho prostého důvodu. Je to chování lidí. Ono ne všechno se dá zařídit úrokovými sazbami a nejrůznějšími opatřeními, regulatorními opatřeními. To tu za tu naši hlavu, nebo za tu naši lebeční kost nám úplně všechno neproniká tak, jak by si třeba ty banky přály.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani Evropská, ani Česká národní ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ani Evropská, ani ty národní banky. Já si totiž myslím, že klíčový problém, proč se teď trápíme trošku i s ekonomickým růstem, a teď mluvím o celé Evropě a možná i zbytku světa, i s těmi cenami ten klíčový problém je, že se strašně zvětšují rozdíly v majetku lidí. Je spoustu těch, kteří už mají úplně všechno a ti nemají důvod už dál moc kupovat a pak přibývá těch, kteří nemají skoro nic. A to znamená, že ti, co už všechno mají, tak už nemají tendenci jít na trh kupovat a tím tlačit vlastně na ceny, protože když je zájem o nějaké zboží, tak to není potřeba vysvětlovat, tak to logicky vede ke zvýšení těch cen. Obchodníci zvýší ceny, když o to je velký zájem, tak ... a ten zájem není, protože ti, co jsou bohatí, tak už v podstatě všechno mají a ti, co jsou chudí, nebo mají mnoho dětí, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak na to nemají.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak na to prostě nemají. A tady ta opatření nejrůznějšího typu snižování úrokových sazeb, to, co dělají banky, vlastně jakoby snaha dostat z našich kapes ty peníze na trh, dostat je do provozu, abych tak řekl, zlevnit ty peníze, brát si úvěry, hypotéky a podobně, pokud nechcete, tak s tím nic neuděláte a to je ten problém, který, si myslím, že se ještě potáhne poměrně dlouho, navíc dneska se podívejte, banky prakticky nenabízí žádné úroky za úspory a přesto ti lidé příliš na ten trh s těmi svými penězi, a musím říci, někdy, zejména u starších lidí nebo rodin s dětmi, velmi pracně získanými nebo našetřenými, prostě na ten trh nechvátají, no a tak důsledkem je taková mírná deflace. Ona není všude a je mírná, není to žádné dramatické číslo, ale prostě je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ani fakt, že Evropská centrální banka snížila tu základní úrokovou sazbu na nulu, nemá, nebude mít nějaký efekt nebo přínos?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ona snížila dokonce všechny tři sazby, které má. Tu základní na nulu, tu dluhopisovou dokonce do záporu, myslím, že z minus 0,3 na minus 0,4 o jednu desetinu procentního bodu a snížila i takovou tu krátkodobou jednodenní sazbu, kdy si půjčujete rychlé peníze, prostě zvýšila, je to, nevím, 14 dní, tři týdny, zvýšila to, čemu se říká kvantitativní uvolňování, to znamená pumpování peněz do ekonomiky, zvyšování jejich ceny z měsíčního příspěvku 60 milionů euro ..., miliard na 80. Ty trhy to nějak zvlášť ani nezaznamenaly. Tenkrát velmi krátkodobě vzrostly akcie, ale během několika dnů zase spadly zpátky. Já pořád si myslím, že existuje něco, čemu se říká "rakouská škola" v ekonomii, a to teď nechci tady rozebírat, Hayek, Mises, prostě Neidell, nositelé Nobelovy ceny, která právě vidí primárně věci v ekonomii za chováním lidí. A já si myslím, že tady ten problém, o kterém se my dva teď bavíme, nebo posluchači vnímají, a vnímají ho velmi citlivě, protože všichni chodíme nakupovat a všichni utrácíme a všichni máme nějaké příjmy, tak ten problém prostě je opravdu v chování lidí a těžko se mi zdá, že ty klasické nástroje, které mohly platit možná před 30, 40 let, ve větší míře teď platí v míře mnohem omezenější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Maďarsko jako vůbec první ze středoevropských zemí přistoupilo právě k těm záporným sazbám. V Česku na ně zatím nedošlo.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak u dluhopisů už v podstatě takový malý pokus byl, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... to se týká jenom velmi omezené části finančního trhu, tak zatím v podstatě my se nepohybujeme ještě pod tou, pod tím záporem v zásadě, ale když si uvědomíme, že někdy před 10, 12 lety, když se otevírala Evropská unie a zavádělo se euro, tak se vlastně jedno z těch kritérií, nebo stále Maastrichtská kritéria se stále vztahuje k inflaci, a sice k její výši a tenkrát byl spíš problém inflaci nemít příliš vysokou. Já vím, že například Francie v té době měla dokonce právě trošku deflaci a krátce po tom, co zavedla euro a co, co prostě zavedly tyhle vztahy v Evropě, tak Francii vyskočila inflace. Japonsko se drží dlouhodobě v deflaci. Japonsko je, je země, která je velmi zvláštní v tomhlec tom i z hlediska dluhu, prostě a deficitu. Je to v chování lidí a opravdu každý, když se zamyslí sám nad sebou, kdo ty peníze nemá, nebo je vydělává obtížně, nebo má mnoho dětí. Vezměte si, že Evropa stárne. Další věc, Evropa stárne. Stárneme my, stárne Evropa a důchodci rozhodně nejsou nějakou silnou příjmovou skupinou, spíš naopak. U nás to možná platí skoro ještě o něco silněji než v té průměrné Evropě, no, tak tito lidé prostě, a těch přibývá velmi intenzivně, tak tito lidé prostě musí velmi opatrně zvažovat každou korunu a ti nepůjdou na trhu rozpumpovat ceny. To si myslím, že žádné opatření nemůže moc změnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu příjmy domácností rostly nejvíce od krize. Průměrný Čech má 22 tisíc korun na měsíc a ušetří přes 1 500 korun. Tolik tedy statistika, jak víme a průměr. O čem tohle svědčí? Právě i v kontextu toho, o čem mluvíme?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, ono je todle to potřeba vždycky trošku vidět i ve světle dvou věcí. Za prvé, ten průměrný údaj je hrozně zrádný, protože samozřejmě je u nás 4 miliony, 4 a čtvrt milionu domácností, je nás 10 milionů, 10,5 a máme zhruba 4 a čtvrt milionu domácností. Každá domácnost je jiná. Ten průměr je velmi v tomhle tom ošidný. A pak ta druhá věc je, že vždycky tohle to číslo, a ten růst mezd tady je, i když není zase v reálném vyjádření tak velký jako v tom nominálním, tak to, ta ošidnost tohoto čísla také spočívá v tom, že se musíme dívat, jaký je celkový výkon ekonomiky a my v těch posledních dvou, třech letech nebo ty údaje, které jste teďko citovala, se trošku pereme s jiným problémem. My máme růst ekonomiky přes 4 %, 4,3 za loňský rok, ale nemáme k tomu odpovídající růst mezd. A to znamená, že přestože podniky jaksi mají úspěch, jsou schopny generovat určitý výkon, tak jako kdyby v uvozovkách, teď to nechci říct úplně natvrdo, jakoby nechtěly promítnout tento růst do, do mezd svých zaměstnanců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou vytrvalý docela.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Jsou, protože to je důsledek té krize, která tady byla před ještě, nebo možná ještě stále doznívá, před těma dvěma, třemi lety, že prostě se šetřilo hodně na mzdách a ono to trošku zůstává. Vidíme, že při těch tripartitních vyjednáváních je velmi často tohle to téma na stole, že prostě zatím ten růst mezd neodpovídá výkonu ekonomiky. Je tam jakýsi podvědomý strach, protože naše ekonomika roste opravdu, myslím, druhým nejvyšším tempem v Evropě, ale na druhé straně my nevíme, co s tou Evropou a nejenom se světem bude. Vy jste na začátku zmínila ceny ropy. Cena ropy teď sráží vlastně výkon některých ekonomik velmi dolů, a jsou to ekonomiky velké - Rusko, Brazílie, které, které se letos očekává možná až 3%, 2,5, nevím přesně, 3% propad. To jsou hybatelé ekonomiky, nebo rozhodně země, které nemůžeme přehlédnout a ty problémy se pak samozřejmě v odbytu třeba v dodavatelských vztazích v zahraničním obchodě můžou promítnout i v Evropě. Čili ten optimismus je taky, plus spoustu dalších problémů, které dneska ve světové ekonomice jsou, vedou k tomu, že zaměstnavatelé jsou opatrní s těmi mzdami, ono pak snižovat mzdy, to je velmi obtížné a lidé jsou velmi opatrní ve vydávání těch peněz. Proto ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou spojené nádoby.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Spojené nádoby, proto ten, je to, my se ještě tou deflací navíc strašíme trošku. Bude deflace, jako strašení v ekonomii je velmi nebezpečná věc a zase se vracím k tomu, že klíčovým vlastně prvkem ekonomie je lidské chování, lidské jednání každého z nás. Ta ekonomie potom a její zákonnosti jsou jakousi výslednicí těch našich subjektivních kroků, subjektivních snah. A když se budeme strašit, no, tak se budeme bát, a když se budeme bát, tak nebudeme dělat to, co bychom dělali, kdybychom se nebáli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem obavy z deflace, kvůli tomu přistoupila Česká národní banka k devizovým intervencím.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak tam je to opravdu velmi zajímavé. Já si myslím, že to byl chybný krok. Dneska už se prakticky, už to trvá dva a půl roku. Když se podíváte na to, jak se argumentovalo před těma 2,5 roky nebo 2 roky a 4 měsíci, tak se ... Říkalo, že potřebujeme dostat nějaký inflační cíl, no, tak se podívejme po těch 2,5 letech, výsledek je nula, prakticky žádná inflace se nezvýšila. Samozřejmě můžeme se bavit, jestli ten vysoký výkon české ekonomiky je odpovídající a je jaksi promítnut do toho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promítá se do toho?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... nebo tím opatřením banky. Já si myslím, už jsem to jednou někde řekl v televizi, banka není hlavním, nebo to opatření České národní banky není hlavním akcionářem toho ekonomického růstu. Já si myslím, že ne. Ony takhle tvrdé zásahy do ekonomiky ne vždycky jsou úplně pozitivní a nakonec na tom výsledku té inflace vidíme, že to žádný efekt nemělo prakticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže závěrem řečeno, chování nás, spotřebitelů je zcela logické?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je logické, je tam prvek opatrnosti. Spotřeba jako taková vždycky trošku pokulhává za tím, co se v ekonomii děje. Když ekonomika jde nahoru, tak lidé ještě ..., a předtím měla problém, ekonomický cyklus je standardní věc,, tak když ekonomika jde nahoru a předtím měla nějaký problém, to jsme teď v té době, tak lidé jsou opatrní a naopak, když se ekonomika do problémů dostává, lidé ještě ze setrvačnosti nějakou dobu utrácí. A my jsme teď v takové té době, že se nám prostě spotřebu nepodařilo zatím dostat do těch temp. Ona ne, že by zas nebyla, ale nepodařilo se nám dostat do těch temp, kde bychom ji potřebovali mít. Uvědomme si, že z řekněme, 4 bilionů hrubého domácího produktu přibližně u nás 50 % užití je právě naše spotřeba - jídlo, doprava, školství, zdravotnictví, bydlení, telefonování a to, to, je to přibližně číslo, které je standardní nebo velmi podobné v celé řadě dalších zemí a to se úplně nepovedlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
326 miliard korun, to má být hodnota dohod, které během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga oznámily české a čínské firmy. Jak vy to vidíte, pane profesore? Co to bude znamenat?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak my jsme otevřená ekonomika, malá ekonomika a samozřejmě příliv investic ze zahraničí, a teď nejenom čínských, pochopitelně jakýkoli, vždycky pro naší ekonomiku byla vítaná injekce. Víme, že před nějakými 15 lety se takový ten nárůst, který teď máme zase vyšší trošku a on už byl tak před těma řádově 10, 12 lety, tak také byl hodně způsobem přílivem zahraničních investic. Čína je obrovská ekonomika. Podle některých údajů už je největší ekonomikou, záleží na tom, jak se to počítá z hlediska celkového výkonu. Podle některých údajů je druhá za Spojenými státy. Jenom pro srovnání, ještě v roce 1990, což je 25 roků, byla Čína až desátá, teď už je možná druhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak kdo je první?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, Spojené státy, to, to se vlastně táhlo celou tu dobu. Spojené státy jsou vlastně na prvním místě, ale třeba tenkrát v roce 90 bylo druhé Japonsko, třetí Německo, dneska je Japonsko třetí, Německo čtvrté a Čína se dostala na tu, na tu příčku medailovou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem čínský prezident odletěl z Prahy právě do Spojených států.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přesně tak a tohlec to všechno samozřejmě dělá z Číny velkého hráče. Bavíme se o absolutních číslech. Pokud se týká vyjádření výkonu čínské ekonomiky na hlavu, tak se Čína pohybuje až někde kolem 80., 85. místa, abychom si tohlec to zase řekli zcela jasně. To číslo, že je Čína duh, je o tom, že je v absolutní výši vytvořeného domácího produktu, pokud se týká vytvořený hrubý domácí produkt na hlavu, je to místo mnohem, mnohem níže - 80, 85, no a pokud se týká o tu absolutní výši těch peněz, které sem přitečou, tak jde o dvě věci. První věc je, na co ty peníze budou, jestli vytvoří nové technologie, Čína je technologická velmoc, jestli přivedou nová pracovní místa, nebo zda to zůstane spíše v sektoru prostě, já nevím, bankovnictví, nebo možná i fotbalu, jak jsme slyšeli, možná i jedno srovnání. My máme samozřejmě dlouhodobé obchodní vztahy s Čínou, platí taková jednoduchá rovnice, že zhruba desetkrát méně vyvezeme my do Číny, než z Číny přivezeme. Ten obrat se pohybuje na úrovni nějakých 20, 25 miliard dolarů ročně, čili je to číslo mnohem vyšší, než jsou ty investice, o kterých se teď tady hovoří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik tedy budou ty nově podepsané smlouvy s čínskými firmami pro Česko i pro pracovní trh přínosné?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To já v tuhle chvíli si nedokážu ještě představit, protože zas neznám přesně ty, ty, viděl jsem, že se, že se koupily firmy, jako je Žďas třeba a podobně, je tady velký nástup, bych řekl, čínského bankovnictví do, do českého bankovního nebo finančního sektoru. To se všechno časem ukáže. V žádném případě to nelze podceňovat. Ty investice jsou velmi důležitou věcí a Čína je velmi důležitým hráčem. Tak z tohodle pohledu, já nevím, 90 miliard letos anebo ta celková částka je určitě velmi vítaná. Uvědomme si, že investice v tomhle tom rozsahu sem dá jenom málokdo. My jsme zažili podobnou invazi. Třebas teď se bavím o východní Asii, z Koreji. Korea sem především přišla s automobilkami a s podobným, nebo řekněme, s technologiemi a s dopravním strojírenstvím a podobně. A to vliv na produkci, na zaměstnanost, na úroveň české ekonomiky mělo, tak já věřím, že i ta opatření nebo ty kontakty s Čínou takovéhle budou. Je to prostě velký hráč a každá, každá takováhle věc je přínosem do ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkud do Česka, pane profesore, proudí nejvíce investic?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak my jsme samozřejmě vázáni na Evropskou unii, je to Německo, jsou to kupodivu i Spojené státy, když nejsou na prvním, přece jen je tam ta geografická vzdálenost nějaká, je to určitě Německo anebo vůbec možná dneska už těžko ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nizozemí?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, právě, ono je těžko dneska někde říci, že to je Německo, protože ty vlastníci zase jsou kdoví odkud, ty firmy, pokud dělají konsolidovanou závěrku, tak vlastně zjistíme, že mají ještě nějaké další firmy, které jsou úplně v jiných zemích, nebo že jejich vlastníci, akcionáři jsou z jiných zemí, tak se spíš bavme o Evropské unii. Je to prostě primárně Evropská unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co by mohl ten očekávaný příliv čínského kapitálu k nám znamenat pro další investory zahraniční?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak určitě zvýšenou konkurenci, to si myslím, že ti, co tady už investovali, tak se můžou cítit teďko vlastně tak jakoby už trošku i ostražitějšími k tomu, co vlastně přinesou čínské investice. Ta částka rozhodně není malá, to, těch 300 miliard za několik let nebo 90 miliard za letošek je opravdu hodně. Je to méně, než je obrat zahraničního obchodu s Čínou. Ten je několikanásobně vyšší roční, ale ti všichni, kteří to tady mají, tak je to pro ně nárůst konkurence. To, to prostě nepochybně je. Čína je velmi obětavá země a i když dnes její tempo růstu trošku zpomalilo z těch dvouciferných čísel někam k sedmi, k šesti a půl procentům, tak pořád je Čína velkým hráčem, a pak ještě jednu věc. Ono se stále hovoří o přímých vazbách mez Čínou a Českou republikou, ale ty údaje o investicích, o, o zahraničním obchodě jsou často ještě podporovaný takzvaným reexportem. My máme zhruba 20, 25 zemí, přes které ne přímo my, ale přes které exportujeme do Číny, takže i ten zahraniční obrat je, je trošku číslo, které bude vyšší a naopak se uvádí, že Čína něco dováží na přímo k nám, ale zhruba dalších 70 až 80 zemí je reexportujícími zeměmi, čili Čína k nám své zboží dostává přes tyto země nebo jako polotovary, a potom tím finálním dodavatelem je někdo jiný. Čili ten obchod sloučíno /nesrozumitelné/ není, malý už dlouhodobě, ale teď je tu, teď je to takhle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V komentářích, které doprovázely návštěvu čínského prezidenta v Česku tento týden, se často objevovalo tvrzení, že Česko je právě pro čínský trh takovým tím odrazovým můstkem do Evropy. Vnímáte to tak? Je to možné?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já tohle to úplně nedovedou posoudit, protože si zase uvědomme, že my jsme stát, který je, já nevím, 10 milionů obyvatel a 1,5 miliardy obyvatel, že prostě je možné ve strategii Číny může teď Česká republika být nějakým otvíracím můstkem, ale přeci jen rozdíl ve výkonu těch ekonomik, v počtu obyvatel je obrovský. To ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je zájem tedy Číny o Evropu jako takovou, o obchodování s Evropskou unií?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že obecně platí, že zájem Číny není jen o Evropu, je o Evropu. Když se podíváme, ona velmi investuje i třeba s oblastí Afriky, rozdělený Súdán a podobně. Ona hledá prostě svoje příležitosti, svoje investice, surovinové zdroje. Ona je velkým hráčem ve východní Asii. To je potřeba říci, byť je tam ještě vedle Japonsko a Korea, další velcí hráči, tak Japonsko, Čína a Korea jsou také vzájemnými dodavateli především technologií v té oblasti východní Asie, čili já si myslím, že Evropa je jedním ze strategických cílů Číny, ale je to logické. Je to prostě dneska druhá, ne-li první největší ekonomika, absolutně vyjádřeno, no, tak pochopitelně takováhle ekonomika nemůže vynechat žádnou oblast na světě, ale já si myslím, že Evropa je jenom jedním z krokům, které ta Čína v tuhle tu chvíli má. Dneska, to málokdo ví, je Čína především v soukromých rukou, jakkoli tam vládnou socialistické prvky a způsob řízení té země, tak Čína je dneska možná z nějakých 70, 57 % vlastně, nebo to, co Čína má, je vlastněno soukromými, soukromými vlastníky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom zájmu o Evropu asi svědčí i fakt, že ten objem čínských investic se loni zvýšil o 28 % mimo jiné.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stihneme ještě dvě krátká témata - růžový formulář a přihlášky na vysoké školy, pane profesore.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, jo, dneska, dneska. Dneska je poslední den, já už jsem to udělal, no, tak daně, no, tak snad se trošku něco zlepšuje ve výběru daní. Ten daňový systém u nás je nastaven tak, jak nastaven je. Chtělo by to určitou stabilitu. Já jsem takový poctivý plátce daní a musím říct, že za ty, za ta období, myslím od roku 1995, se nejenom mění ty daňová pásma, ale mění se i způsob výpočtu té daně a, a koncept. Teď superhrubá mzda, předtím to byly ty čisté daňové, daňové, byla čistá daňová pásma. Já si myslím, že na ně vyžadují především určitou stabilitu, protože a předvidatelnost, to znamená, že každý, kdo do něčeho jde, a je jedno, jestli jste fyzická osoba a platíte daň ze svých příjmů, anebo jste podnikatel a máte firmu, tak to vyžaduje určitou stabilitu, abych si mohl představit, co, co za daně budu platit a za jakých podmínek budu prostě působit, ať už jako domácnost nebo jako, jako podnikatel a v tomhle tom si myslím, že ještě pořád platíme takovou tu daň nováčkovskou, že jsme vstoupili do toho vyspělého světa vlastně a vyspělého vlastnictví, takže se u nás občas objevují změny, které by nemusely být tak časté.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba, jak by řekli daňoví odborníci i podnikatelé, přehnaná administrativní zátěž. Mám teď namysli kontrolní hlášení, která začnou vlastně přicházet.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To všechno asi s tím může souviset, protože my máme takovou tendenci teďka prostě v těch daních udělat pořádek, to je asi docela dobře. Ve Spojených státech se říká, že vlastně největší hrdelní zločin a druhý největší zločin je neplacení daní. Určitě ty daňové úniky u nás v minulosti nebyly malé, to teď vidíme vlastně, o co se přece jen daří zlepšovat výběr daní, vidíme, že tak se snaží Slovensko, udělali jsme si nejrůznější i represivní orgány na, na kontrolu toho, jak se daně platí, vybírají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kobra syčí ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak je to prostě taková doba, ale fakt je, že jako je to nepříjemné, tak prostě bez těch daní to nejde, no, v ekonomii, ani ve státě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak odhadujete, pane profesore, zájem letošní o studium na vysokých školách?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak určitě ubývá těch, kteří na vysokou školu jdou, protože je slabý populační ročník, jsou to vlastně nejslabší ročníky v poslední době - 2015, 16 vlastně skoro nejmíň žije narozených dětí, kterým je dneska v té kohortě 19letých, kteří by šli. Zájem zůstává neměnný, stále jsou trošku na okraji zájmu technické obory, technicko- ekonomické obory, stále dominuje takový ten zájem o měkké obory, společensko-vědní obory. Tak z mého pohledu zase musím říct, že je dobře, že stále je v centru pozornosti ekonomie, že se tohlec to příliš nezměnilo, nicméně ministerstvo snižuje trošku možnosti přijímání a dává na to méně peněz. Takže možná, že ne všichni budou letos úspěšní. Ale já doufám, že se jim to povede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls. Já vám děkuji a přeji hezký den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju pěkně, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dnes všechno nejlepší k narozeninám.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, děkuju, děkuju, tak je to tak, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A všem samozřejmě, kteří dnes také slaví. V neděli bude hostem "Jak to vidí" sestry Angeliky Pavel Kočnar, farář Českobratrské církve evangelické. Zita Senková přeje všem dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.